V souvislosti s rozvojem mikrochirurgie oční sítnice dochází v posledním desetiletí k prudkému nárůstu počtu lidí, kteří mají po operaci v oku namísto sklivce silikonový olej. Jsou to především lidé po operaci odchlípené sítnice, po operaci sítnice poškozené cukrovkou anebo po operaci vážného očního úrazu. Silikonový olej se v těchto případech používá jako takzvaná nitrooční tamponáda, která nahrazuje odstraněný sklivec a šetrně přitlačuje poškozenou sítnici k jejímu podkladu do doby, než se zahojí. Po zhojení sítnice se olej z oka zpravidla po několika měsících odstraní. Často je však stav sítnice natolik závažný, že je nutné olej v oku ponechat natrvalo.
Optik nebo optometrista se tedy bude ve své praxi stále častěji setkávat s problémem řešení refrakce takového oka a neměl by být tímto stavem zaskočen. Index lomu silikonového oleje (1,405) je odlišný od indexu lomu sklivce (1,336). Refrakce oka se silikonovou tamponádou se liší podle toho, zda se jedná o oko fakické (s původní „živou“ nitrooční čočkou), pseudofakické či artefakické (s umělou nitrooční čočkou), anebo afakické (bez čočky).
U fakického a pseudofakického (artefakického) oka vyplňuje silikonový olej dutinu sklivcového prostoru a v přední části je v kontaktu se zadní plochou čočky (ať už původní, tedy živé, anebo umělé). Při tomto stavu dochází k hypermetropickému posunu refrakce oka, a to zpravidla o +4 až +6 D. Pokud bylo oko před operací emetropické, stává se po operaci silně hypermetropickým, což může operovaná osoba těžko snášet. Často vznikají potíže s binokulárním viděním, poněvadž operovaný jedinec má zpravidla silikonový olej jen v jednom oku. Výjimkou jsou myopové, kterým se po vyplnění sklivcového prostoru silikonovým olejem sníží myopie o 4 až 6 D. Vzácně i s myopem s refrakcí kolem –5 D, který se po dobu přítomnosti silikonového oleje v oku stane emetropem a mohou se zcela odložit brýle.
U složitých operací sítnice je někdy nutné z oka odstranit čočku a vložení umělé nitrooční čočky není až do zhojení oční sítnice žádoucí. Může vzniknout stav, kdy se silikonový olej nachází v afakickém oku. Silikonový olej má velké povrchové napětí, vytváří v oku velkou bublinu vyplňující sklivcový prostor. Přední plocha této bubliny se mírně vyklenuje v oblasti zornice do přední komory, avšak ta zůstává vyplněna komorovou tekutinou. Normální původně emetropické a po odstranění čočky afakické oko má refrakci přibližně +10 až +12 D. Ve skutečnosti však má původně emetropické a po odstranění čočky afakické oko se sklivcovým prostorem vyplněným silikonovým olejem refrakci také jen asi +4 až +6
V naší poradně s názvem JAK LECIT JECNE ZRNO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
Dobrý den, chtěla bych se zeptat zda-li má někdo stejný potíže s ječným zrnem.V dubnu se mi udělal 3 krát do měsíce v pravém oku . A už ho mam opět v pravém oku. Něco jsem si o tom přečetla,,hygienu mám dostatečnou,každý den se odličuji,na obličej si nedává žádné krémy ani make-up.Ječné zrno je bolestivé,tečou mi slzy,v oku cítím strašné štípaní a občasné píchaní občas vidím mlhavě a nevím co s tím.Jestli někdo máte stejné potíže nebo podobné uvítám každou radu.Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Zkuste vyměnit ve svých šminkách vše, co přichází do kontaktu s očima. To znamená oční stíny, štětečky, řasenky, konturovací tužky, atd. Je pravděpodobné, že něco z toho bude infikované a při každém použití si zanášíte do oka opakovaně infekci. Od akutních problémů vám pomůže výplach oka borovou vodou, kterou běžně koupíte v lékárně. Kdyby problémy neustaly, tak budete zřejmě potřebovat antibiotika, které vám může předepsat jen oční lékař, takže zvažte už teď jeho návštěvu.
Popraskané žilky v očích trápí lidi, kteří dlouhé hodiny pracují u monitorů bez denního světla. Potápění do velké hloubky může rovněž způsobit popraskané žilky v oku. Popraskané žilky v očích jsou i průvodním jevem zánětu oční spojivky. Zánět spojivek se na pohled projevuje zarudlou a zanícenou průhlednou blankou, jíž je pokryta vnitřní strana očních víček. Zarudlé je i bělmo očí. Zánět spojivek může způsobovat alergie. Poměrně častým alergenem je srst hlodavců: morče, oblíbení potkani. Stačí, aby si dítě se zvířetem hrálo, a pak se mimoděk dotklo svého obličeje. Kromě červených očí a zarudlých spojivek provází alergický zánět spojivek většinou i otok víček (oči se zúží do štěrbin).
Praskání žilek v oku způsobuje některým lidem užívání určitých léků, zejména takových, které minimalizují riziko vzniku trombóz.
Pro některé lidi není vhodná korekce oční vady pomocí kontaktních čoček. U citlivějších jedinců mohou čočky způsobit praskání žilek v oku (pálení, svědění, zarudnutí, pocit „písku v očích“).
Krví zbarvené bělmo někdy provází nestřídmou konzumaci alkoholu.
Žilka v oku praskne po nenadálém tlaku. Může to být přímý tlak fyzický, což nastane nejčastěji při nějaké rvačce nebo zápasu, při kontaktním sportu, autonehodě a podobně. Popraskané žilky v očích jsou velmi často doprovodným jevem porodu. Prasklými žilkami trpí někteří lidé i při naprosto banálním zvracení. Žilky v oku praskají rovněž lidem s vysokým krevním tlakem.
Ve svém příspěvku PIGMENT V OKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pigment v oku.
Dobry den. Pritel si do oka pich hrebik a od te doby ma pigmentovou skvrnu v oku, na oko vidi pouze do boku,kdyz se diva rovne, tak ne. Lekarka mu rekla, ze je mozna laserova operace, ale je velmi draha. Mohl by mi nekdo poradit, jestli tento.druh zakroku nejaka pojistovna hradi, alespon castecne? Nejde o kosmetickou vadu,ale o zdravotni problem, pri kterem ho nechteji po zdravotni prohlidce ani zamestnat..dekuji za kazdou radu.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Tik je sám o sobě velmi nespecifický příznak, který je většinou projevem psychického vyčerpání organismu či jiného stresu. Pokud se vyskytuje izolovaně pouze na oku a netrvá více než několik dnů až týdnů, nepovažujeme ho za nikterak závažný problém. V opačném případě však může upozornit na závažnější onemocnění, proto je pak rozhodně vhodné absolvovat i vyšetření neurologem.
Pokud se pacient obrátí s tikem v oku na oftalmologa, bude pravděpodobně následovat standardní biomikroskopické vyšetření očí, vyšetření zrakové ostrosti a nitroočního tlaku. Podle nálezu a eventuálně dalších případných potíží pak specializovaná vyšetření – neurologické, biochemické.
V ambulanci očního lékaře je totiž důležité odlišit, zda se jedná skutečně o pravý tik víček, jak zde byl již popsán, či o jiný subjektivní pocit podobný tiku, který může doprovázet různá oční a očnicová onemocnění. Z těch nejčastějších lze jmenovat nitrooční záněty, takzvané uveitidy, kdy bolest a tlak v oku lze rovněž vnímat jako „cukání“ v oku. Z očnicových příčin jsou to stavy, kdy je porušen kostěný strop očnice (vrozeně nebo například tumorem) a pulzace cév mozkových plen a mozku se potom přenáší i na oko a ostatní obsah očnice. Pulsování oka spolu s viditelným vystoupením oka z očnice a šelestem, který slyší často i pacient, se pak objevuje u závažného nitrolebního cévního onemocnění, takzvané karotido-kavernózní píštěle.
V naší poradně s názvem AFT V OKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
Udělalo se mi něco v jednom oku v koutku, manžel říká, že to připomíná aft. Je to možné a jak to léčit?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
To bude nejspíše ječné zrno. Nejrychlejší léčba ječného zrna je pomocí léku Maxitrol, který tyto obtíže vyléčí do tří až čtyřech dnů. Maxitrol je účinný kombinovaný lék, ve kterém jsou zároveň antibiotika i kortikosteroid a je na lékařský předpis, takže bude nezbytná návštěva očního lékaře, což v tomto vašem případě jedině prospěje.
Pokud se objeví v oku hnis, může se jednat o zánět spojivek. Spojivky se nacházejí na spodní straně víček. Jestliže zde probíhá zánět, který je většinou bakteriálního původu, jsou spojivky zarudlé, citlivé, slzí a jejich povrch pokrývá žlutý hnis. Oko pak bývá po ránu slepené a řasy jsou plné zaschlého hnisu. Při pobytu na světle je oko citlivé, může se objevit i bolest hlavy.
Další příčinou hnisu v oku může být vřed na rohovce. Rohovka je na samém povrchu oka a je to dokonale průhledná membrána. Zánět je často způsoben nedokonalým čištěním nebo častým nošením očních čoček.
Zánět v oku projevující se tvorbou hnisu vzniká také při entropiu, což je stav, při němž je víčko přivráceno více k oku a řasy tak dráždí rohovku. Zde je nutné zároveň řešit příčinu, aby se záněty nemohly opakovat. S víčky souvisí také blefaritida, což je zánět okrajů očních víček. U některých typů zánětů je možné najít mezi řasami i olupující se šupinky.
Velmi časté záněty jsou ječné a vlčí zrno (chalazion). Oba tyto záněty jsou akutní. Ječné zrno postihuje vlasové váčky řas. Vlčí zrno pak postihuje mazovou žlázku, která se nachází nad tužší tkání víčka a jejímž úkolem je víčko promazávat pro snazší mrkání.
Při všech zánětech je častá citlivost oka na světlo, proto se doporučuje nosit sluneční brýle a oko zbytečně nedráždit. Zároveň je při hnisavém výtoku z oka důležité navštívit lékaře, protože je nutné začít zánět řešit. Navíc pacient může nakazit své okolí.
Ve svém příspěvku POPRASKANÉ ŽILKY V OKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Burkoňová Jarmila.
Co může být příčinou opakujících se prasklých žilek v oku?V poslední době se mi tato okolnost opakovala 3krát za sebou I za poslední 2 roky jsem se občas s tímto problémem potýkala,.Léčím se na alergii a užívám kapky na suché oči.Byla by v mém případě účinná akupunktura?Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Anna.
Dobry den,je mi padesat let,praskla mi cevka v pravem oku,nikdy předtim jsem to neměla.Chtěla jsem se zeptat jaka muže byt přičina?
Děkuji za odpověd.
Poprvé byla larvální toxokaróza popsána v roce 1950, kdy byla z granulomu na sítnici malého dítěte izolována larva hlístice neznámého původu. O rok později byl publikován nález larev Toxocara spp. V mozku malého chlapce, který umřel v důsledku akutního zánětu mozkových blan. Roku 1952 Beaver a kolektiv popsali sérii podobných klinických případů u dětských pacientů, kteří vykazovali výraznou eozinofilii a multisystémové onemocnění neznámého původu. Při histopatologickém vyšetření vzorků tkání od těchto pacientů byly diagnostikovány larvy škrkavek. Od té doby byly larvy Toxocara spp. nacházeny v různých lézích oka a mnoha dalších orgánů (játra, mozek, plíce) po celém světě.
Oční formou jsou postiženy spíše starší děti a dospělé osoby. Samice červa vyloučí do střeva hostitele denně až 200 tisíc vajíček. Čerstvě vyloučená vajíčka mají silné obaly. V půdě může larva přežívat až dva roky.
Onemocnění se projevuje poruchou vidění, postižení mozku, srdce, ledvin, chudokrevností a otoky kloubů. Závažnost onemocnění závisí na počtu pozřených vajíček, tedy i na počtu migrujících larev, a na imunitním stavu postiženého jedince. Většina nakažených osob netrpí vážnými zdravotními problémy; o tom, že jsou tito lidé infikováni, se mohou dozvědět náhodně při jiném vyšetření. Onemocnění je prokazováno na základě vyšetření krve u osob všech věkových kategorií. Možné jsou také opakované nákazy. Postižení bývá zpravidla jednostranné a poškození tkání, vznikající migrační aktivitou larev, vede k řadě patologických změn v oku. Který z klinických obrazů očního postižení se vyvine, závisí zřejmě na řadě faktorů, jako je místo, kudy larva pronikne z krevního řečiště do nitroočních tkání, zda jsou vstupní branou do oka retinální či chorioidální cévy a podobně. Vzácně může být larva viditelná oftalmoskopicky, většinou jsou ale nálezy larvy v oku ojedinělé.
Diagnostika oční formy larvální toxokarózy spočívala prakticky až do poloviny sedmdesátých let v nalezení a určení larvy či jejích fragmentů v tkáni. Sérologická diagnostika v té době nedávala uspokojující výsledky. Teprve příprava TES antigenů a zavedení citlivých reakcí ELISA a Western blotingu umožnilo zdokonalení diagnostiky oční formy l. t., a tím i snížení počtu zbytečných enukleací očního bulbu při podezření na přítomnost zhoubných projevů. Protože tkáně oka při samostatném postižení celkem neochotně imunologicky odpovídají, nalézáme při běžné sérodiagnostice oční formy častěji nízké hodnoty protilátek. Střední a vysoká hladina IgG globulinů při klinickém nálezu v oční tkáni by měla vést klinika k pátrání po současném postižení viscerálních orgánů, které se obvykle projeví i
Ve svém příspěvku PALENI A SVEDENI KUZE POD OKEM I NAD OKEM A SVEDENI V OKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jan.
Dobry den uz druhy den mne svedi a pali dole v oku..pak to prejde pod kuzi pod okem a okolo oka mne pak svedi i na cele ..je to neprijemne...co to muze byt?dekuji
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Drobné obtíže není nutno léčit. Nejlepším vitaminem na léčbu tiku v oku je B12, ten je k dostání v lékárně v podobě B-komplexu (Forte). Můžete konzumovat od 1 do 3 tablet denně. Výhodou B-komplexu je to, že neobsahuje jen vitamin B12, ale celou skupinu vitaminů B. Vitamin B12 také najdete v rybím tuku anebo pivovarnických kvasnicích. Dalším vitamínem, který pomáhá, je magnézium (hořčík). Pozor, ať se nepředávkujete, působí to totiž i na srdce. Můžete si jej koupit v lékárně, ale mnohdy stačí i vhodná minerálka nebo banány. Většinou však problém s tikem zmizí stejně rychle, jak přišel. Pokud tik v oku nevymizí do dvou měsíců, navštivte ošetřujícího lékaře, který zahájí léčbu. Až při těžších stavech se již používají léčiva, a to neuroleptika (tiaprid, risperidon), dále se využívají antidepresiva a benzodiazepiny.
Ve svém příspěvku OČNÍ CHOROBY U LIDÍ - ODCHLÍPENÍ SKLIVCE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiřina jelínková.
Prosím o radu,,při trhání zubů dle Dr mě došlo k odchlípnutí sklivce.....řekla mě že to nejde léčit,,,,,čeká mě operace,,??nebo se to spraví ,,létají mě v oku blesky ,hlavně ve tmě?????je mě 65,,,co by jjste mě poradili,,prosím na imeil Děkuji Jelíková
Na jiné vyšetření jsem nebyla poslána,,,,pouze ambulantně....
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Dana.
Dobrý den,
už asi rok mám odchlípení sklivce. Prý je to věkem, ale večer před tím, než jsem ráno viděla na pravém oku jakoby černé vlasy a skvrnku, jsem se do oka šťouchla.
Lékaři, dva na sobě nezávislí očaři, mi ale řekli, že je to věkem /63 let/ a že se s tím v podstatě nedá nic dělat. Nemám tahat těžké věci, aby nedošlo následně k odchlípení rohovky. To by pak hrozila slepota.
Operaci sklivce mi oční lékaři nedoporučovali, že by mohlo dojít k většímu narušení této křehké blanky. Když večer, ve tmě, zavřu oči, vidím periferně jakoby záblesky. Onu tečku - jakoby mušku už vnímám jen občas, ale je na oku stále. Někdy se to trochu zhorší, obzvláště při studeném, větrném počasí a námaze. Jde o zvyk, zpočátku mě to nervovalo, teď, i když je vada stejná, ji někdy ani nevnímám.
Musím dát pozor, pokud bych opět měla v zorném poli znovu jakoby černé čmouhy a skvrnku větší, jít okamžitě na oční, aby náhodou nešlo o odchlípení rohovky, protože to je pak průšvih, který, pokud se neřeší ihned operativně, vede ke slepotě.
Uklidnil mě můj soused, který má tuto "mušku", ve svám zorném poli, od svých 30 let. Teď mu je asi 70 a tato vada se mu za ta léta nezhoršila.
Mezi chronické rány řadíme proleženiny (trofické vředy), venózní vředy, neuropatické vředy nebo vředy způsobené infekcí nebo vzniklé v důsledku ozařování či nádorových procesů, dekubity.
Dekubity
Dekubitální vředy (dekubity) jsou defekty kůže a podkožních struktur, které vznikají v důsledku tření a přímého tlaku podložky na disponované části těla. Jsou častým problémem zejména u imobilních, zpravidla starších pacientů s celkově zhoršeným zdravotním stavem. Nejkritičtějšími, takzvaně predilekčními místy vzniku dekubitů jsou místa s kostními prominencemi, tedy křížová krajina (sakrální oblast), paty, kotníky, zevní hrany chodidel, oblasti trochanterů (oblast kyčlí), kolena.
Hojení dekubitů (proleženin) často komplikuje přítomnost nekrózy a bakteriální kolonizace, která se může rozvinout v infekci. Léčbu dekubitů také často ztěžuje jejich hloubka a nepravidelný tvar. Mortalita pacientů s dekubitálním vředem je čtyřikrát vyšší než u stejné skupiny pacientů bez vředu. Je proto důležitá důsledná prevence vyžadující intenzivní péči o kůži a polohování pacienta.
Rozeznáváme 5 stupňů proleženin:
1. stupeň – ostře ohraničené zarudnutí (překrvení) kůže, které při vitropresi přetrvává; toto stadium je při včasném léčebném zásahu reverzibilní;
2. stupeň – povrchové poškození epidermis, které vypadá jako puchýř nebo mělký kráter, nezasahuje do subcutis;
3. stupeň – vzniká nekrotický vřed, hluboký kráter, s možnými podminovanými okraji, který postupuje všemi vrstvami kůže, případně až k fascii (ta zůstává nepoškozena);
4. stupeň – vřed s rozsáhlými nekrózami, který zasahuje svaly a šlachy;
5. stupeň – nekróza postupuje svalem, přičemž dochází k jeho destrukci a k destrukci tkání až na kost.
Při léčbě dekubitů nezapomínáme na celkovou péči o pacienta, zejména na správnou výživu, hydrataci a kompenzaci přidružených onemocnění. Až v 95 % případů lze vzniku dekubitů předejít. Dekubity neboli proleženiny totiž vznikají v důsledku působení patologického tlaku na predilekční místa zvýšeného tlaku ve tkáních a špatným stavem pacienta. Při nadměrném a dlouhotrvajícím tlaku v místě kontaktu těla s podložkou dojde ke zpomalení až k zástavě cirkulace krve v kapilárách a buňky ve tkáních postupně odumírají. Vznik dekubitu ještě podpoří chybná manipulace s ležícím pacientem působením tření a střižných sil. Správnou prevencí ale lze vzniku dekubitů předcházet až v 95 % případů.
Prvním příznakem, který nelze podceňovat, je erytém – začervenání pokožky. Pacient si může stěžovat na bolestivost místa, pálení nebo mravenčení. V dalších stadiích se tvoří puchýře, které přecházejí k povrcho
V naší poradně s názvem PRASKLA ZILKA V OKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Simona Kopecka.
Dobry den,pred 2 tydny mi poprve praskla zilka v oku tesne u duhovky.Vzdy kdyz to uz vypada,ze se krev vstrebava,tak se mi tam znovu objevi cerstve zakrvaceni,za tech 14 dni je to uz po treti.Je to bezne,nebo to mam resit u ocniho lekare?Dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Není to běžné a je potřeba, aby vám oko vyšetřil oční lékař a zjistil příčinu.
Malé bílé tečky o velikosti 1 až 2 mm, které se vytvářejí na pleti nejčastěji v oblasti okolo očí a na nejtenčích místech pokožky, jsou takzvaná milia. Jedná se o tvrdé bílé cysty vyplněné keratinem (zrohovatělou kůží). Jsou to odumřelé kožní buňky zachycené v kůži, které se od ní nemohou volně odloučit. Starým lékařům připomínaly zrníčka obilí, a proto jim začali říkat podle latinského výrazu pro proso. V češtině nemáme žádný odborný ekvivalent, ačkoliv milia nalezneme u mužů i žen, od miminek po babičky a dědečky, jsou tedy poměrně rozšířená.
Pokud na milia trpíte, tak víte, že to není akné – pokožka není nijak zanícená a bílá čepička není tvořená hnisem, ale nahromaděným keratinem, tedy rohovinou. Keratin tvoří svrchní vrstvu epidermis, která zajišťuje mechanickou ochranu kůže a plní mnoho dalších funkcí. Někdy ovšem může dojít k tomu, že se keratin nerozvrství pravidelně, ale těsně pod epidermis vytvoří maličkou hrudku, kterou právě vidíme jako malou bílou čepičku – milium.
Některým lidem se vytvoří jen občas jedna čepička okolo očí, ale někteří mají smůlu, že se jim rozesejí po celých tvářích a pak už mohou být značně nepříjemné. Nebolí, ale mohou být esteticky nežádoucí a určitě si je nebudete chtít nechat. První, co přijde na mysl, je odstranit je. Vzít jehlu a vypíchnout je ale není úplně nejlepší nápad. Zanesením infekce si totiž zakládáte na daleko horší následky.
Milia jsou ve většině případů důsledkem suché pleti nebo špatně zvolených kosmetických přípravků. Vznikají ale také vlivem nedokonalého odličování pleti. A nezřídka se stane, že příčinu jejich vzniku ani neodhalíme.
Milia však vždy poukazují na to, že se pleť něčemu brání – něco se jí prostě nelíbí. Na základě zkušeností z praxe se mnozí odborníci přiklánějí k tomu, že milia vznikají v důsledku suché pleti. V mnoha případech si totiž mylně diagnostikujeme mastný typ pleti, pleť zbytečně vysušujeme kosmetickými přípravky určenými pro mastnou pleť a snažíme se tímto způsobem milia odstranit. Jde však o začarovaný kruh – pleť je stále sušší a milií spíše přibývá. Milia mohou být způsobena rovněž špatnou životosprávou, fungicidy či potravinovými alergiemi. Svou roli zde sehrává i genetika.
Pokud nemáte milií mnoho, tak je nejlepším řešením navštívit kosmetičku, která je hygienicky odstraní. V tomto případě je velice důležité najít opravdu profesionální kosmetičku, ke které máte důvěru. Nechcete, aby vám někdo nešikovný píchal jehlou okolo očí. I v salónech se milia odstraňují pomocí jehly, ale dají se použít i neinvazivní metody (chemický peeling a podobně), které fungují spíše na prevenci a samotnou bílou čepičku neodstraní.
Ve svém příspěvku LÉČBA PAVUČINY V OKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hejč Emanuel.
Dobrý den, asi před měsícem se mi udělala v levém oku pavučina, oční lékař mi řekl, že to už mi tak zůstane. Vidím ale velmi dobře. Je mě 76 let. Že by to bylo stářím? Ještě těsně před vznikem pavučiny mi zubní lékař 2x rentgenoval zub, zda i toto může být příčina. Chci se zeptat, zda má oční lékař pravdu nebo jsou i možnost léčby. Děkuji.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Pityriáza je dlouhodobě probíhající plísňová infekce charakterizovaná ostře ohraničenými bílými nebo světle hnědými skvrnami s jemnými šupinami, vyskytujícími se na trupu. Infekce se projevuje v místech s největším výskytem mazových žláz ve střední části hrudníku a odtud se může šířit na horní končetiny a krk. V letních měsících jsou barvy skvrn světlejší a v zimních tmavší. Odtud můžeme vyvodit i název onemocnění pityriasis versicolor. Pityriázu vyvolávají kvasinky rodu Malassezia. Rozmnožení kvasinek napomáhá teplé a vlhké prostředí, oslabení imunity, nadměrná potivost, příliš mastná kůže a terapie kortikosteroidy, u žen i užívaní hormonální antikoncepce. Onemocnění se častěji vyskytuje u dospívajících a dospělých. U malých dětí není toto onemocnění časté.
Tyto skvrny často splývají v rozsáhlejší plochy. Jsou vždy přesně ohraničené od okolní zdravé kůže. Charakteristický je poprašek podobný otrubám nebo moučnému prachu, který souvisle pokrývá chorobná ložiska. Projevy jsou několik milimetrů až 1 cm velké. Přítomnost šupin se zvýrazní po poškrábání povrchu, což je důležitým diagnostickým příznakem oproti vitiligu (chorobě projevující se bílými skvrnami na kůži, vždy však bez šupin na povrchu). S bílými projevy se můžeme také setkat u pityriasis versicolor alba (bílá). Tato forma se objevuje na kůži postižené pityriasou po opalování v letních měsících v důsledku zadržení slunečního záření spletí vláken houby v epidermis postižené kůže. Barva postižených míst je světlejší než okolní opálená kůže, v zimě naopak tmavší – proto název versicolor. Zatím se neví, zda je za ztrátu pigmentu odpovědné zesílení a prostoupení rohové vrstvy houbovými elementy, chránící dolní vrstvy epidermis před účinky UV záření, nebo existuje teze, že samotné houby vytvářejí látky schopné poškodit melanocyty a tvorbu barviva – melaninu.
Ke vzniku onemocnění přispívá nadměrné pocení, vysoká teplota, vlhkost, nevhodné oblečení (syntetická vlákna), mastná kůže, reakce na kortikoidní terapii, u žen užívaná hormonální antikoncepce, dědičné souvislosti. Přenosnost onemocnění je minimální, eventuálně přímým stykem nebo zprostředkovaně, tedy kontaminovaným osobním nebo ložním prádlem. Klasická léčba se soustředí na různé protiplísňové prostředky (tinktury, krémy, šampony). Důležité je však postupovat preventivně, změnit návyky v oblékání a péči o kůži. Celostní medicína vidí problém tak, že na kůži se vytvořily vhodné podmínky, aby se tam usadila plíseň, podmínky, které bezprostředně souvisejí s celkovým stavem organismu. Proto povrchová léčba nemůže přinést trvalejší efekt. Pokud se použije, pak jedině jako součást celé řady totálních změn, které musí dotyčný udělat. Určitě hraje důležitou roli stav střeva, jater, ledvin. Je třeba změnit dietu, pohybovou aktivitu, pitný režim, odstranit stresy a eliminovat množství užívaných syntetických léků, hormonů.
V naší poradně s názvem LIDSKÉ OKO NAPADENÍ CIZOPASNÍKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Kesslerová.
Potřebuji vědět jaký cizopasník mě mohl napadnout oko , mám zastřené vidění na levém oku.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Oko vám mohl zasáhnout například virus herpes simplex, který způsobuje opary na rtu. Typické příznaky viru v oku jsou pocit cizího předmětu v oku, četné červené žilky, škubání, rozostřené vidění. Léčba bývá pomocí antivirotiky a je k dostání v lékárně na předpis. Zastřené vidění může mít ještě mnoho dalších příčin. Blíže vám k tomu řekne oční lékař po vyšetření rohovky. Neodkládejte vyšetření, ať se toho co nejdříve zbavíte.
Lichen planus vulgaris je nejčastěji se vyskytující klinická forma. Kožní projevy jsou v predilekci, často ale dochází k disseminaci. Prognóza je dobrá. Asi u 75 % nemocných se choroba do jednoho roku zhojí.
Lichen planus hypertrophicus – projevy bývají často lokalizované na dolních končetinách. Hypertrofie epidermis vede k tvorbě verukózních až nodulárních projevů, které bývají symetrické. V průběhu onemocnění dochází k výsevu nových projevů při současném mizení projevů starých. Afekce může trvat i několik let (histologie musí být provedena z čerstvých projevů).
Lichen linearis – lineární léze se vyskytují často samostatně ve formě zonálních nebo zosteriformních lézí. Často na hrudníku. Histologický nález je typický. Nutno odlišit od jiných dermatóz, jako je lichen striatus, lineární psoriáza či lineární névy.
Lichen annularis – anulární formy často doprovázejí klasický lichen. Někdy ale anulární formy lichenu dominují. Pro tuto formu je charakteristická lehká atrofie centrální části projevu a vyvýšené okraje. Tato varianta se někdy vyskytuje na penisu.
Lichen planus palmo plantaris je vzácnější varianta, vyskytující se na dlaních a chodidlech. Chybí charakteristická barva i tvar projevů. Je nutno odlišit od psoriázy, ale také od syfilis druhého stadia.
Lichen planus pigmentosus – tato forma nebývá spojena s typickými papulemi. Makulární pigmentace postihují obličej a horní končetiny, mohou být ale kdekoliv. Postižení sliznic nebývá časté, podobně ani dlaní a chodidel.
Lichen planus atrophicus – projevy této formy jsou většinou v menším počtu. Atrofie může následovat po prodělané anulární formě, nebo v souvislosti s regresí hypertrofické formy. Diagnóza se opírá o anamnézu (předchozí lichen různých forem) a o nález slizničních projevů, které tuto formu doprovázejí. Histologicky nutno odlišit od lichen sclerosus nebo od čočkovitých projevů mo
V naší poradně s názvem PRASKLA ZILKA V OKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Zylová.
Dobry den ,praskla mi zilka v oku a mam pul oka cervene .Je to poprvé a trochu to boli a nevim proc mi praskla nikdy jsem nemela problém .Musim nastivit lekare ocniho . Spozdravem pekneho dne Zylova Jana .
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Nemusíte k lékaři. Sice to vypadá hrozně, ale samo se to během deseti dnů vstřebá.
Nekultivovaná epidermální suspenze: epidermální suspenze s melanocyty a keratinocyty, připravená trypsinizací normálně pigmentované kůže z místa odběru je rozprostřena na předem abradovanou plochu vitiliga a okamžitě pokryta nepřilnavými obvazy.
Tenké dermoepidermální štěpy: nepigmentovaná kůže je odebrána mělkou dermabrazí včetně papilárních dermis a velmi tenké dermoepidermální štěpy získané dermatomem jsou přeneseny na abradovanou kůži.
Odsávání epidermálního štěpu: epidermální štěp může být získán vakuovým odsáním (150 mmHg). Přijímaná oblast může být připravena odsátím, zmražením či dermabrazí oblasti 24 hodin před štěpováním. Kryt puchýře v místě depigmentace se odstraní a epidermální štěp se umístí na erodovanou plochu.
Minigraftování: malé donorové štěpy jsou vloženy do řezu v depigmentovaných oblastech a jsou drženy na místě tlakovými obvazy. Repigmentace se začíná projevovat během 4–6 týdnů, kosmetický výsledek je výborný.
Kultivovaná epidermis s melanocyty či suspenze kultivovaných melanocytů: depigmentovaná kůže je odebrána za použití tekutého dusíku, mělké dermabraze, pomocí uhličitého ablačního laseru. Velmi tenký štěp kultivované epidermis nebo melanocytární suspenze jsou rozprostřeny na obnažený povrch.
Další možnosti
Mikropigmentace: způsob, který není obecně doporučován vzhledem k možnosti vyvolání koebnerova fenoménu a vzniku nových skvrn vitiliga. Může být použit permanentní make-up (tetováž), hlavně u osob tmavé pleti. Barevné sjednocení je obtížné a barva má tendenci vyblednout.
Kosmetická kamufláž: na exponovaná místa (obličej, ruce) je možné použít kosmetický make-up nebo samoopalovací krémy.
V naší poradně s názvem PRASKLÁ ŽILKA V OKU PŘÍČINY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel STANISLAV.
Dobrý večer,beru 5,5 roku Walfarín adnes poprvé na schuzi mě prasklá žilka v oku,tak že mě zalila celé oko krví.Mám jít k lékaři nebo to mám přejde samo.Děkuji Standa
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Léčba bude nejspíše probíhat tak, že se to nechá volně vstřebat během tří týdnů. Nicméně by to měl vidět oční lékař. Jde o váš zrak, který je nenahraditelný. Proto si co nejdříve sjednejte kontrolu u očního lékaře a nechte si změřit srážlivost krve.
Je nepravděpodobné, že by při lokálním podání byl Clotrimazol významně systémově dostupný dokonce i za podmínek jako jsou kožní léze, okluzivní překrytí. Po aplikaci určitých masťových základů se koncentrace Clotrimazolu od epidermis významně snižuje, zejména ve stratum corneum, kde koncentrace Clotrimazolu byla přibližně 1µg/ml. Přes škáru (dermis, koncentrace přibližně 2-30µg/ml) až po podkoží (koncentrace přibližně 0,1µg/ml). I po šesti hodinách po aplikaci tohoto specifického preparátu koncentrace Clotrimazolu v epidermis je nebo přesahuje mikrobiologicky adekvátní koncentraci.
Ve svém příspěvku MOJE ZÁKALKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vláďa.
Mně je 40 let a vidím svoje zákalky už od svých 10 let. Postupně se zvětšují - rozrůstají. Na modrém nebi dokážu vidět jejich strukturu, zejména okraje a spoje jednotlivých pahýlů nebo koleček. Bohužel se mi nedaří zákalky přemístit pohybem oka. Ony se tím pohybem size trochu pohnou, ale do vteřiny jsou zase na své pozici. Vidím je jen za mimořádných světelných podmínek a v životě mi nijak nevadí, úplně jsem si na ně zvyknul.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Blanka Svecova.
Dobrý večer.Mam také zakalky ve sklivci.Na levém oku je vidim od operace šedého zákalu to jsou tři roky.A letos se mi objevili na pravým oku a pri kontrole u doktorky jsem jela okamzite na operaci sitnice,mela jsem dírku v sitnici.Ale zakalky mi zůstali.Jsem myslela,ze to bylo tím,že jsem se bouchla do hlavy asi 5 hodin po operaci.Sla jsem hned druhy den opět k doktorovi,tam mi oko rozkapali a poslali i na ultrazvuk a pry se sitnici nic nestalo,jsou to jen zakalky.Tak jsem se smirila i když je to otravné.Ale jako by se zlepšili.Ale min.týden jsem spadla,zavravorala jsem v byte dcery aupadla.Od te doby se mi ty zakalky zvyraznili.Mam jen strach,jestli jsem něco nedokázala,jestli si mam dělat starosti a nebo to nic není.Nechci vypadat jako hypochondr ale nechci něco zanedbat.Piradite mi?Děkuji Svecova Blanka
Oko reaguje na to, že je rohovka poškozena nebo v mírném zánětu. K zarudnutí kapilár oka může dojít například při jemném poškození (poškrábání). Zarudnutí očí může být rovněž způsobeno potápěním v chlorované vodě s otevřenými očima, klimatizací. U suchých očí se doporučuje užívání zvlhčujících kapek. Pokud užíváte kontaktní čočky, měli byste se zaměřit na jejich čistotu. Zároveň by neměly být užívány v noci, ale jen přes den. Také sluneční záření má neblahý vliv na oči, proto je důležité, abyste nosili sluneční brýle, které vás chrání před UV zářením. Další příčinou mohou být alergie, zejména jarní alergie vyvolané pylem. V tomto případě je dobré užívat léky proti alergiím, jako je Claritine, Zirtec nebo Zodac. Nekorigované refrakční vady (šilhání) bývají automaticky doprovázeny zarudlýma očima. Mezi nejčastější příčiny zarudnutí kapilár patří každodenní konzumace alkoholu, únava a vysoký krevní tlak. Alkohol rozšiřuje cévy a tepny. V nejhorších případech může dojít k prasknutí žil. Cévy v oku jsou velmi citlivé a je pravděpodobné, že může dojít k jejich opětovnému poškození, někdy k tomu postačí i dost silné kýchnutí nebo zakašlání. Tyto skvrny vymizí po několika dnech, ale mohou se často opakovat, v tom případě se může jednat o poruchu krvácivosti nebo o prvotní příznaky vysokého krevního tlaku nebo cukrovky.
„Červené oko“ (naplnění vlásečnic spojivky krví) může nastat z mnoha důvodů. V praxi to jsou nejčastěji:
záněty spojivek způsobené bakteriemi, viry nebo kvasinkami;
alergické reakce;
astenopeické potíže (začervenání oka způsobené kombinací namáhání zraku – například v autě, u televize nebo u obrazovky počítače – spolu s nekorigovanou nebo nesprávně korigovanou vadou refrakce oka);
reaktivní hyperémie (oko může červenat při únavě, pláči, při nošení kontaktních čoček, vlivem mrazu či větru, při pobytu v zakouřené místnosti, při plavání v chlorované vodě a podobně);
poúrazové stavy (poškození oka mechanicky, zářením nebo chemikáliemi);
syndrom suchého oka (oko má porušené složení slzného filmu na svém povrchu; to vede k podráždění oka, k pocitu únavy a nepohodlí).
Oční lékaři tvrdí, že stanovit správnou diagnózu mezi těmito nejčastějšími možnostmi bez příslušného přístrojového vybavení a lékařských znalostí je nemožné. Ale je jasné, že při každé banalitě či nepříjemném pocitu v očích člověk hned nepoběží k očnímu lékaři.
Ve svém příspěvku UCPANÁ ŽILKA V OKU ALIAS OČNÍ MRTVICE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vladimír Beneš.
po ocni mrtvici mám ztrátu zraku na pravém oku, po vyšetření me bylo zděleno,že stav je nevratný, byl jsem v nemocnici do dvou hodin ovše vyšetření trvalo přílis dlouho, než jsem se dosta na JIP neurologie jíž zrak nezachránily, vidím na pravé oko částečne,byl odebrán řidičský prukaz stim , že když se stav zlepší bude mi navracen. Lečba brobíhá pouze tím, že jsou mi podávány leky na snížení cholesterolu a vysoky tlak s kterým se léčím již delsí dobu.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Ideální by bylo mít nějaké univerzální „oční kapky na červené oko“. Nějaké takové „chytré oční kapky“, které by mohl mít člověk po ruce. Kapky, které by většinu výše jmenovaných stavů buď samy vyléčily, nebo alespoň obtíže při těchto stavech značně zmírnily. A napomohly případné další souběžné specifické léčbě mechanickým odstraňováním čehokoliv cizího z oka. Ovšem za podmínky, že by v žádném případě neuškodily, ať už by se v oku dělo cokoliv. Kapky, které by mohl každý s klidným svědomím na jakékoliv zarudlé oko použít. Bez nebezpečí předávkování. Každému. Novorozenci, dítěti i dospělému. A mít přitom jistotu, že pomohou a neublíží, i když není diagnóza přesně stanovena. Kapky bez interakcí s jinými léky. Kapky, které by mohly být „v zásobě“ doma, v autě. Jako první pomoc k vykapání či výplachům, když se do oka něco nepatřičného dostane. Nebo k řešení pocitu nepohody (diskomfortu) v očích, ať už je příčina jakákoliv. Dlouho se zdálo, že něco takového se nemůže podařit. Ale opak je pravdou. Jeden výrobce se nyní našel. A přitom nevynalezl nic nového. Použil jen to, co se už po staletí v léčbě očí s úspěchem používá. Výtažek ze světlíku lékařského. Tento výtažek zakomponoval do roztoku očních kapek s názvem OCUflash. Světlík lékařský má dezinfekční, antibiotický, svíravý (adstringentní) i protizánětlivý účinek. OCUflash splňuje vše, o čem jsme výše mluvili. Může se aplikovat dětem již od narození. Výrazně pomůže u pěti z šesti výše jmenovaných stavů červeného oka. Zmírní, ale nevyřeší plně jen syndrom suchého oka. V tomto případě musí být navíc aplikovány umělé slzy.
V naší poradně s názvem UCPANÁ ŽILKA V OKU ALIAS OČNÍ MRTVICE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Veltruská.
Dobrý den,manžel má dvojité vidění na pravém oku,když se dívá přímo před sebe,tak se mu druhé oko stáčí do vnitřního koutku.Může se jednat o mrtvici,nebo něco jiného.U očního lékaře je vše v pořádku.Můžete mi prosím poradit jaká by mohla být příčina jeho problému?
Děkuji Veltruská
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Dvojité vidění postihující jedno oko je méně časté a obvykle je způsobeno očními problémy, jako jsou:
- SUCHÉ OČI – když oči neprodukují dostatek slz;
- ASTIGMATISMUS – běžný stav, kdy část oka nemá dokonalý tvar;
- ŠEDÝ ZÁKAL – zakalené skvrny na přední straně očí;
- KERATOKONUS – když se čirá vnější vrstva oka (rohovka) ztenčuje a mění tvar;
Přesnou příčinu strabismu (šilhání) může určit lékař. Zkuste vyšetření u jiného očního lékaře. Ze zákona máte nárok na jedno kontrolní vyšetření.
Zatím můžete zkusit použít umělé slzy, které koupíte v lékárně.
Lidské oko je velmi složitý orgán, který se skládá z mnoha malých částí. V oční kouli se nachází bělima, rohovka, živnatka, řasnaté tělísko, duhovka, zornice, čočka, sítnice a sklivec. Zároveň k oku patří také spojivka, slzní žláza, obě víčka (horní a dolní) i okohybné svaly.
Sítnice je tedy nezbytnou součástí oka, jedná se o jeho vnitřní vrstvu. Sítnice slouží ke snímání a předzpracování světelných jevů, které se do sítnice dostávají přes čočku. A samozřejmě i samotná sítnice se skládá z různých částí a vrstev. Existují dva pohledy na stavbu sítnice. První z nich popisuje mikroskopickou stavbu sítnice oka. Ta se skládá z deseti vrstev (pigmentové buňky, čivé výběžky, zevní ohraničující membrána, vnitřní jádrová vrstva, zevní plexiformní vrstva, vnitřní jádrová vrstva, vnitřní plexiformní vrstva, gangliové buňka, vnitřní ohraničující membrána, agony gangliových buněk). Sítnice je vyživována nepřímo z cévnatky, a pokud by tedy byla oddělena od ostatních složek oka, může dojít k odumření světločivných elementů. Zároveň se sítnice nachází ve vrstvě pigmentových buněk, ale není s nimi pevně spojená.
Všechny buňky, které jsou v sítnici obsažené, mají určitou funkci a nejsou v oku jen tak bez důvodu. Již zmíněné pigmentové buňky mají za úkol pohltit světlo a zabránit jeho odražení. Podílí se tedy na ostrosti vidění. Velmi podstatné jsou v oku také tyčinky a čípky, které se nacházejí ve vnitřní jádrové vrstvě. Právě tyto buňky jsou schopné reagovat na dopad světla. Tyčinky reagují na světlo, ale ne na barvy. Naopak čípky registrují barvy, ale potřebují k tomu dostatek světla. Ve vnitřní jádrové vrstvě se také nacházejí bipolární (jejichž úkolem je předávní vzruchu z čivých buněk), horizontální a amakrinní buňky (ty propojují bipolární i gangliové buňky mezi sebou a napomáhají tak předzpracování obrazu. Samotné gangliové buňky přeposílají informace z oka do mozku a jejich axony vytvářejí zrakový nerv.
Makroskopická stavba sítnice oka rozlišuje jen dva útvary v sítnici, a to slepou skvrnu a jamku se žlutou skvrnou. Slepou skvrnou vystupuje zrakový nerv a vstupuje sem a. centralis retiane. Pokud se zjišťuje jaký jen nitrooční a nitrolebeční tlak, tak se zkoumá tato část oka. Žlutá skvrna (= makula) se skládá jen z čípků a v této části oka dosahuje obraz nejvyšší ostrosti. Žlutá skvrna je jen velmi malou částí v sítnici a kromě zaostřování zodpovídá také za rozpoznávání detailů obrazu. Zatímco zbytek sítnice se současně zaměřuje na periferii obrazu a případné noční vidění.
Sítnice je nezbytnou součástí oka a zastává zde nezpochybnitelně důležitou funkci, a proto jakékoliv onemocnění této části oka může mít velký vliv na jeho fungování. Při návštěvě očního lékaře tedy l
Oči prozradí i cukrovku nebo onemocnění srdce. Jsou naše oči skutečně oknem do duše, jak tvrdí staré přísloví? Možná ano. Každopádně jsou ale branou, skrze kterou můžeme zahlédnout znamení rozličných zdravotních problémů, a to nejenom příznaky očních chorob, jako je šedý nebo zelený zákal, ale také onemocnění postihujících celý organismus, například diabetu nebo kardiovaskulární choroby. Lidské oko je jediné místo v našem těle, na kterém je možné vidět obnažený nerv, obnaženou tepnu a žílu bez nutnosti cokoli řezat nebo jinak invazivně zasahovat. A chorobné procesy, které můžeme zaznamenat v oku, pravděpodobně probíhají také ve zbytku těla.
Známky některých onemocnění může v oku spatřit pouze odborník vybavený moderními přístroji. Ovšem existují i takové, které i laikovi signalizují, že něco není v pořádku – například oči zarudlé bez zjevné příčiny, nebo dokonce viditelné krvácení v oku, dále vystouplé oční bulvy, pokleslé víčko, abnormality ve velikosti zorniček, oční víčka oteklá bez známé příčiny nebo nažloutlé bělmo. Proto by měli lidé nejpozději ve věku čtyřiceti let absolvovat podrobné oftalmologické vyšetření a poté ho pravidelně opakovat ve dvouletém až čtyřletém intervalu. Lidé, v jejichž rodině se vyskytlo nějaké závažné onemocnění očí, a samozřejmě lidé, kteří mají sami s očima problémy, by měli svého očního lékaře navštívit dříve a častěji. Na druhou stranu to, že si člověk není (prozatím) vědom žádných problémů, zdaleka neznamená, že žádné nejsou. Právě proto mají pravidelné prohlídky takový význam.
