STAFYLOKOKY je jedno z témat, o kterém se můžete dočíst v našem článku. Objevil se vám malý červený bolák v oblasti vlasového nebo chlupového folikulu, který se postupně naplňuje hnisem a při dotyku výrazně bolí? Tak to se pravděpodobně jedná o furunkl, lidově zvaný nežit. S tímto nepříjemným onemocněním vám může pomoci jedině lékař, který stanoví původ problému a nasadí účinnou léčbu.
Co je to nežit
Nežit je hnisavé bakteriální kožní onemocnění, které je nejčastěji způsobeno stafylokoky nebo streptokoky. Napadena může být kůže kdekoliv na těle, kde jsou vlasové váčky. Ohroženi jsou především jedinci s nedostatečnou hygienou kůže nebo poruchami imunity. Při splynutí několika furunklů dojde ke vzniku většího ložiska – karbunklu. Furunkly v oblasti obličeje mohou způsobit hnisavý zánět mozkových blan. Bakterie se při neodborné léčbě mohou dostat do krevního oběhu a způsobit celkovou infekci (sepsi).
Furunkl nejčastěji vzniká tak, že mikrob pronikne do vlasového (chlupového) míšku, odborně folikulu, nebo mazové žlázky, svou přítomností zde způsobí zánět, který se začne projevovat tak, že se na kůži v okolí chloupku (vlasu) vytvoří malý, červený boláček, který zpravidla bolí. Na dotek je postižené místo teplé. Jak se zánět šíří do okolí žlázky nebo vlasového míšku, začne se v centru tohoto původně tuhého červeného místa tvořit hnis. Na kůži můžeme toto pozorovat jako zbělení, popřípadě zežloutnutí obsahu. Zvětšování boláčku je způsobeno další tvorbou hnisu, který se postupně dostává k povrchu kůže. Udělá se hnisavá čepička, která praskne, takže hnis může volně odtékat. Někdy se stane, že furunkl postupně odezní i bez provalení hnisu. Furunkly se mohou vytvořit kdekoliv na kůži, ale často je najdeme na hýždích, stehnech, v podpaží a na šíji. K mnohočetnému výskytu furunklů po těle, takzvané furunkulóze, může dojít v případě, že je imunitní systém jedince oslabený a bakterie mají snadnější průnik do těla. To se může stát například při cukrovce nebo dalších chronických chorobách, které mají za následek snížení imunity. Pokud se v okolí furunklu zanítí další žlázky, mohou takovéto furunkly splynout do jednoho velkého bolestivého „uzlu“ – karbunklu. Karbunkly se vyskytují především na šíji.
Furunkl a karbunkl patří do skupiny onemocnění, jimž se společně říká pyodermie. Pyodermie jsou hnisavá onemocnění kůže nebo taky žlázek, které se v kůži nacházejí (například vlasový, chlupový míšek, potní žlázky, mazové žlázky). Jsou způsobena infekcí mikroby, a to nejčastěji stafylokoky (latinsky Staphylococcus) nebo méně často také streptokoky, latinsky Streptococcus. Bakterie se na lidské kůži normálně vyskytují. Protože lidská kůže, pokud je zdravá, představuje velmi dobrou ochranu/bariéru, tyto mikroby nás v podstatě neohrožují. Jestliže se jim ale podaří přes tuto přirozenou bariéru dostat, můžou pak způsobit infekci, která se projeví třeba jako hnisavý vřídek, nebo v horším případě mohou zapříčinit i celkové onemocnění organismu. Proto není radno i tak zdánlivě banální onemocnění přehlížet.
Spektrum účinku minocyklinu zahrnuje grampozitivní a gramnegativní bakterie včetně anaerobních a sporulujících. Minocyklin je také účinný proti mykoplazmám, ricketsiím, chlamydiím, treponemám, letospirám a aktinomycetám. Minocyklin je zpravidla účinný proti následujícím druhům bakterií: Aeromonas spp., Branhamella catarrhalis a Branhamella pertussis, Brucella spp., Campylobacter spp., Citrobacter spp., Escherichia coli, Enterobacter spp (mimo E. aerogenes), Francisella tularensis, Haemophilus influenzae a Haemophilus ducreyi, Klebsiella spp., Neisseria gonorrhoeae a Neisseria meningitis, Listeria monocytogenes, Salmonella spp. Shigella spp., Staphylococcus aureus a koagulázové negativní stafylokoky, streptokoky skupiny A, B, C, G, Streptococcus pneumoniae, viridující streptokoky, Yersinia spp.
Výraznou, zčásti získanou rezistenci, vykazují: Bacteroides fragilis, Haemophilus ifluenzae enterokoky, Streptococcus pneumoniae serologických skupin B a S. To samé platí pro stafylokoky. Minocyklin je účinný na Bacteroides spp., Clostridium perfringens a Clostridium tetani, fuzobakterie, Morganella morganii, peptokoky, peptostreptokoky a propionbakterie.
Minocyklin působí také na aktinomycety, spirochety, leptospiry, mykoplazmy, rickettsie a bedsonie. Citlivá je i část kmenů Stenotrphomonas maltophilia a Stenotrphomonas sepacea. Enterobacter aerogenes, Proteus spp., Providencia spp., Pseudomonas aeruginosa a Serratia spp. je nutno považovat za primárně rezistentní.
Ve skupině tetracyklinů existuje rozsáhlá zkřížená rezistence, výjimkou jsou některé kmeny Staphylococcus aureus, na které je minocyklin ještě účinný.
Farmakokinetické vlastnosti
Po orální aplikaci se minocyklin téměř zcela absorbuje z gastrointestinálního traktu. Existuje lineární vztah mezi dávkou a hladinou v séru. Relevantní plazmatická hladina je dosažena již za 30 minut.
Maximální plazmatická hladina při orální aplikaci je dosažena za 1–2 hodiny. Poločas v plazmě je 12–17 hodin, při omezené funkci ledvin (až do clearance kreatininu 20 ml/min) není podstatně prodloužen.
Vazba minocyklinu na plazmatické proteiny je asi 75%.
Distribuce do celého organismu probíhá rychle, přičemž zvlášť vysoké hladiny je dosaženo v játrech a žlučníku. Penetrace látky meningy je v porovnání s jinými tetracykliny dobrá: u zanícených meningů dosahuje koncentrace v likvoru asi 25–30% hodnot plazmatické hladiny.
Asi 50 % minocyklinu se metabolizuje na mikrobiologicky aktivní metabolity. Asi 10 % nezměněné látky se vylučuje ledvinami a zbytek nezměněné látky střevem.
Relativní biologická dostupnost minocyklinu je 99,32 %.
Preklinická data ve vztahu k bezpečnosti přípravku
Toxikologické studie na zvířatech neprokázaly žádnou zvláštní senzitivitu. Mutagenní a kancerogenní účinek dosud nebyl prokázán. Teratologické studie prováděné na řadě zvířat neprokázaly výskyt kongenitálních malformací. U plodu starších než čtyři měsíce může ukládání minocyklinu způsobovat diskoloraci zubů, poškození zubní skloviny a zpoždění v růstu kostí.
Impetigo je způsobeno jednou ze dvou bakterií druhu streptococcus nebo stafylokoky. Tyto bakterie se dostávají do těla, pokud je pokožka podrážděná nebo poškozená v důsledku jiných kožních problémů, jako jsou ekzémy, bodnutí hmyzem, plané neštovice, popálení nebo řezné rány. U dětí bývá impetigo způsobeno rýmou nebo alergií v důsledku poškození kůže pod nosem. Impetigo se objevuje i na zcela zdravé kůži.
Uretritida neboli zánět močové trubice je jednou z interdisciplinárních diagnóz, se kterou se ve své praxi setkává nejen dermatovenerolog, ale též praktický lékař, urolog a gynekolog. Uretritidy dělíme na infekční a neinfekční, akutní a chronické, primární a sekundární. Na dermatovenerologických ambulancích se však téměř výhradně setkáváme s uretritidami infekčními. Ty se dále dělí na uretritidy gonokokové, způsobené bakterií Neisseria gonorrhoeae, a uretritidy negonokokové, též nazývané nespecifické. Nespecifické uretritidy způsobují Chlamydia trachomatis, Ureaplasma urealyticum, Mycoplasma hominis, streptokoky, stafylokoky a další bakterie, dále protozoa Trichomonas vaginalis, ale mohou je vyvolat i viry Herpes simplex nebo kvasinky. Neinfekční uretritidy vznikají často v souvislosti s traumatem či sexuálními praktikami spojenými se zaváděním cizích těles do uretry, zejména u mužů, na vzniku se může podílet i špatná hygiena. K sekundárním uretritidám dochází nejčastěji po instrumentálních výkonech.
Gonokoková uretritida
Je bakteriální infekce, která je původcem kapavky.
Negonokoková uretritida
Je známá též jako nekapavčitá uretritida či nespecifická uretritida. Jedná se o zánět močové trubice, který není způsoben bakterií vyvolávající kapavku. Mezi příčiny negonokokové uretritidy patří bakterie, virové infekce, parazitické infekce a neinfekční příčiny.
Symptomy mohou zahrnovat dysurii (bolest a pálení při močení), bílý či zakalený výtok z močové trubice (uretry) a časté nutkání k močení. U mužů jsou symptomy výtok z penisu, pálení či bolest při močení, svědění, podráždění či citlivost a skvrny na spodním prádle. U žen jsou to výtoky z pochvy, pálení či bolest při močení, anální či orální infekce. Bolesti břicha nebo abnormální vaginální krvácení mohou být známkou pokročení infekce na hluboký pánevní zánět.
Jedná se o onemocnění, které ovlivňuje zbarvení kůže. Toto onemocnění často postihuje hrudní část a břicho, ale lze ho nalézt i na obličeji, zejména kolem úst, nosních dírek a očí. Toto onemocnění je často spojováno s diabetem 1. typu.
Zde je několik fotografií, na kterých je možné vidět vitiligo.
Akantóza
Jedná se o onemocnění, které způsobuje tmavnutí nebo zahušťování některých oblastí kůže, zejména v kožních záhybech. Kůže může být zarudlá nebo hnědá. Nejčastěji se vyskytuje na zadní straně krku, podpaží, pod prsty nebo třísly, jedná se spíše o malé bradavičky.
Zde je několik fotografií, které ukazují akantózu.
Kožní problémy spojené s aterosklerózou
Ateroskleróza je zúžení krevních cév v důsledku nahromaděného plaku. Ateroskleróza může ovlivnit i žíly, které zásobují kůži. Dále způsobuje vypadávání vlasů, řídnutí a lesklost kůže, změnu barvy nehtů a kůže.
Tento stav se vyvíjí jako důsledek změn krevních cév, které zásobují pokožku. Dermopatie se vyznačuje oválnými lézemi na tenké kůži, zejména na dolních končetinách.
Lidé s cukrovkou mohou trpět výskytem puchýřů. Tyto puchýřky se mohou objevit na prstech, rukou, nohou a dolních končetinách nebo předloktí. Diabetické puchýře jsou obvykle nebolestivé a samy od sebe zmizí. Často se vyskytují u lidí, kteří trpí diabetickou neuropatií.
Zde je několik fotografií, na kterých je možné vidět diabetické puchýře.
Bakteriální infekce
Existují různé druhy bakteriálních infekcí postihujících kůži. Kožní bakteriální infekce známé jako stafylokoky jsou častější u lidí se špatně kompenzovaným diabetem. Tyto bakterie způsobují zanícení vlasových folikul. Často se vyskytují u očních víček a nehtů.
Jedná se o kvasinkové infekce, které často ovlivňují pacienty s cukrovkou. U žen způsobují vaginální infekce. Zároveň mohou být viditelné v ústech, mezi prsty a nehty. Velmi často se vyskytují v záhybech kůže, kde je teplo. Mezi příznaky plísňové infekce patří svědění a zarudnutí.
Léčba stafylokoky je závislá na včasné a přesné diagnostice. Zlatý stafylokok se přenáší přímo dotekem s kůží nakaženého nebo nepřímo přes předmět, kterého se nakažený dotýkal. Bakterie stafylokoka se kromě přímého nakažení od přenašeče mohou objevit také ve vepřovém mase, salámech, pudinkovém pečivu, zmrzlině nebo bramborovém salátu. Důležité je dodržovat dostatečnou hygienu při úpravě potravin. Diagnostický přístroj METATRON GR Clinical umožňuje vyšetření pokrokovou neinvazivní cestou, lékaři díky němu s vysokou přesností zjistí parazity a záněty v organismu. Certifikovaný přístroj provede celkový screening organismu, problémová místa označí a vyšetří do hloubky, specifikuje s vysokou přesností příčiny onemocnění a stanoví diagnózu. Vyšetří tedy bez odběrů, vpichů, rychle a bezbolestně. Součástí vyšetření je návrh terapie a doporučení vhodných preventivních opatření s cílem zamezit opakování onemocnění a tím i nebezpečí vzniku chronického stadia.
Folikulitida je zánět vlasového váčku a mazové žlázky, jehož vyvolavatelem bývá právě stafylokok. Zánět vypadá jako hnisavý pupínek, který se hojí po vypadnutí vlasu, vousu nebo chlupu. Nevyžaduje samostatné léčení, pokud nepostihne rozsáhlejší okrsek. Bakterie – stafylokoky jsou součástí normální bakteriální flóry kůže a nosohltanu. Vyvolávají hnisání v ráně, v kůži, mohou vést i k celkovým těžkým infekcím. Nejdůležitějším stafylokokem je S. epidermidis a S. aureus. Stafylokokové infekce se léčí protistafylokokovými antibiotiky. Někdy je třeba i léčba chirurgická.
Flegmóna cellulitis vzniká nejčastěji na podkladě již narušené kůže při jejím zánětu a také při zánětu podkoží. Původci flegmóny bývají streptokoky, stafylokoky, koliformní bakterie a tak dále. Bakterie se mohou do těla zanést i přes zdravou, avšak vnějším zásahem narušenou pokožku, například při bodnutí hmyzem, škrábnutí či říznutí. Může provázet i provedený chirurgický zákrok. Zánět může mít lehkou formu, kdy nemá flegmóna téměř žádné příznaky a sama odezní, ale bakterie mohou proniknout přes kůži a podkoží i do krevního řečiště, odkud se rozšíří po celém těle a může dojít k ohrožení života pacienta. Více citliví k rozvoji flegmóny jsou lidé s narušenou imunitou či diabetem. U tohoto onemocnění může dojít k záměně s onemocněním zvaným růže, což je akutní erytémové onemocnění kůže a vrchní vrstvy podkoží vyvolané většinou beta-hemolytickými streptokoky skupiny A. Onemocnění nezanechává imunitu.
Endiaron je vhodný i na léčbu střevní chřipky, a to z toho důvodu, že v něm obsažená účinná látka kloroxin má výrazné bakteriostatické, fungistatické a antiprotozoární vlastnosti. Spektrum jeho účinnosti zahrnuje streptokoky, stafylokoky, shigely, giardie, trichomonády, Proteus vulgaris, kvasinky a různé druhy plísní, vegetativní formy střevních améb. Nevyvolává rezistenci a normální střevní flóru neovlivňuje.
Postup: Nasbírejte spoustu semen, listů i květů (květů dejte nejméně). Vše nožem posekejte (při výrobě většího množství si můžete pomoct i mixérem), nasypte do sklenice s uzávěrem a zalijte minimálně 40% lihem (lékařský líh, vodka, slivovice, co je po ruce). Alkoholu dejte tolik, aby byla všechna lichořeřišnice potopená. Nechte vyluhovat minimálně 4 týdny, každý den sklenici protřepte. Poté přeceďte přes cedník vyložený čistým plátýnkem. Při nastydnutí si dejte malou lžičku tinktury ráno i večer, můžete ji rozmíchat ve sklenici vody. Užívejte minimálně 10 dnů. Nechutná to moc dobře, ale funguje to.
Pokud vás trápí časté problémy s bolením v krku, jako prevenci či při prvních příznacích využijte kapky z lichořeřišnice – 10 kapek 3–5x denně. Hotové kapky jsou běžně k dostání například v lékárnách Dr.Max za cenu okolo 100 Kč. Nehrozí předávkování ani nebezpečí pro těhotné nebo kojící ženy. Lichořeřišnice obsahuje glukotropaeolin, látku vylučovanou močí a v menší míře dýchacími cestami. Ještě než však naše tělo opustí, působí bakteriostaticky na stafylokoky. Pomáhá tedy především při léčbě zánětů močového měchýře a kladně působí i při zánětech horních cest dýchacích. Pozitivních účinků lichořeřišnice lze ovšem nalézt daleko více. Můžete ji používat při léčbě žaludečních vředů, zánětů vaječníků či prostaty. Navíc zlepšuje imunitu, činnost CNS, posiluje organismus a preventivně působí proti mnoha infekčním chorobám. Tuto rostlinu je možné dostávat do těla formou tablet či čajů, tinktura z lichořeřišnice však zároveň pomáhá bojovat proti akné, lišejům či oparům, podporuje růst a celkové zdraví vlasů. Celá bylina je poživatelná. Využívána je tedy čerstvá šťáva (například v kapkách), ale také čerstvá či sušená semena, květy a listy.
Alergie – věk: neomezeně: Když se dítě začne ošívat – může to být miminko i osmnáctiletý „chlap“ – buďte si jisti, že něco není, jak by mělo být. Čichalo dítě k nějaké květince, vyprali jste v novém, zaručeně hypoalergenním prášku? Dostalo k obědu lívance s úžasnou marmeládou? Jestliže vašeho potomka po některé z těchto změn popadla do svých spárů alergie, může mít na těle několik droboučkých pupínků, ale také rozsáhlé splývající fleky. Přidat se může i horečka. Alergie může vašeho potomka přepadnout na pár hodin, ale také se ho jako klíště držet několik dní. Pomoci mohou protialergické léky, jako je Dithiaden, Claritine, Zyrtec. K lékaři zajděte, pokud vyrážku provázejí i jiné alergické projevy, a to ihned. Navštivte ho i v případě, že vyrážka nezmizí do tří dnů, nebo se prudce zhoršuje.
Atopický ekzém – věk: od 3 měsíců: Je to vskutku nepěkný pohled, když se hedvábná pokožka tříměsíčního, ale klidně i staršího potomka změní místy v zarudlé mokvající plochy pokryté žlutavými krustami, zejména na tvářičkách a ve vlasaté části hlavičky. Navíc dítě postižená místa velmi svědí. Horečka při atopickém ekzému běžná nebývá, ale připravte se na ni při komplikacích nebo bakteriální kontaminaci. K nebezpečí rozšíření na další části těla se přidávají nepříjemnosti v podobě bakteriálních či kvasinkových infekcí. Batolátkům a starším dětem se atopický ekzém většinou usadí na krku a v ohybových rýhách kloubů. Atopický ekzém je bohužel velmi vytrvalý. Některé děti se ho zbaví do dvou, jiná do šesti let, další si ho ponesou celý život. Při podezření na atopický ekzém zajděte k lékaři a domluvte se s ním na vyšetření na alergologii. Kromě léčby bude možná dítě muset dodržovat dietní režim – to v případě, že by mělo alergii na nějaké potraviny. A vy si připravte pevné nervy a hodně trpělivosti, abyste to věčné mazání a hlídání přežili ve zdraví (duševním). Soustavná péče je totiž naprosto nezbytná. Mokvavé plochy zklidňují obklady z Jarischova roztoku či z heřmánku nebo také mastičky, případně vám lékař předepíše antibiotika.
Impetigo – věk: kojenci, batolata, méně předškoláci: Dítě si často samo může špinavými prstíky zavléct do ranky infekci. Získají-li vládu stafylokoky, puchýřky se naplní tekutinou, praskají a pokrývají se krustou medové barvy. Je-li viníkem streptokok, mohou chybět puchýřky, ale tvoří se krusty. Impetigo se může rozšířit i na jiné části těla, „označkovat“ může – není-li léčeno antibiotiky – celou rodinu. Je velmi nakažlivé, zejména při kontaktu dětí nebo špatné hygieně. Horečka běžná nebývá, zato zduří lymfatické uzliny blízko původního ložiska. Ložiska mohou spl
Zánět mandlí je nejčastěji způsoben bakteriemi (streptokoky, stafylokoky), ale někdy také viry a houbami. Nejčastěji se o zánětu mandlí hovoří v souvislosti s patrovými (krčními) mandlemi. Zánět mandlí však může označovat i postižení nosní a jazykové mandle. Podle průběhu se rozlišuje na akutní a chronický. V ohrožení jsou především děti a osoby s poruchami imunity.
Projevy
Bolesti v krku, obtížné polykání, chrapot, kašel, zarudlost, bolest a otok mandlí, čepy. Bolest hlavy, bolest v uších, zimnice a horečka, dávení a zvracení, ucpání nosu, nosní výtok a zvětšené mízní uzliny.
Léčba
Klasická léčba při zánětu mandlí spočívá v podávání antibiotik a analgetik. Pokud dojde ke vzniku abscesu, je nutná chirurgická drenáž. Účinnost antibiotik podporuje lék Wobenzym. Enzymy, které obsahuje, zlepšují průnik antibiotik do tkání, zvyšují účinek léčby a tím, že podporují oslabenou imunitu, pomáhají bránit opakování onemocnění.
Potravinové doplňky
Zinek – 1 tabletka každé 2 až 3 hodiny po dobu 3 dnů, pak snížit na 1 tabletku 4x denně až do vyléčení. Zinek podporuje hojení a imunitu.
Betakaroten – 25000 UI denně. Podporuje vstřebávání zinku a hojení sliznic.
Chlorofyl – má antibiotické účinky a může hojit podráždění úst a krku.
Vironal – širokospektrální bylinný sirup s protibakteriálním a protivirovým účinkem, podporuje imunitu.
Včelí propolis – chrání sliznice úst a krku, má antibiotické účinky.
Česnekové kapsle – mohou zkrátit délku infekce a zklidnit bolesti v krku. Mají antibiotické vlastnosti.
Výživa
Doporučuje se zdravá výživa s vynecháním rafinovaného cukru a škrobů. Pokud lékař předepíše antibiotika, jezte jogurty s živou kulturou pro obnovení střevní mikroflóry, ne však současně s antibiotiky, nýbrž po jejich doužívání.
Nekuřte a vyhněte se pasivnímu kouření. Tabákový kouř dráždí krční sliznici.
Po několika hodinách kloktejte půl lžičky mořské soli ve sklenici teplé vody.
Byliny
Heřmánek – zmírňuje horečku, bolesti hlavy a bolest v krku. Tuto bylinu neužívejte trvale, protože může dojít ke vzniku alergie. Pokud již touto alergií trpíte, vyhněte se heřmánku úplně.
Horký roztok připravený ze stejných dílů sušeného bezového květu, máty a žebříčku zmírňuje bolest mandlí. Pijte jej po celý den.
Bylinné čaje z myrhy, tymiánu a šalvěje.
Echinacea – tlumí bakteriální a virové infekce.
Homeopatie
Belladonna, Hepar sulfur, Arsenicum album, Apis.
Při nateklém krku Lachesis, Lykopodium, Phytolacca.
Účinný v boji s bolestí je Priessnitzův obklad, který se skládá ze studeného mokrého obkladu překrytého igelitem a suchým ručníkem. Ten si omotáte kolem krku a necháte působit asi 30 minut.
Nežit na zadku je hnisavé kožní onemocnění (nazývané pyodermie), které vyvolávají různé bakterie. Nejčastěji se jedná o stafylokoky a o streptokoky.
Příčiny
Furunkl převážně vzniká na hýždích, kde se infekce zanesená třením do chlupového váčku (ale nejenom) začne postupně zvětšovat.
Příznaky
Třením postupně vzniká nehezký vřídek na kůži, který roste, mírně mění barvu a na vršku je nejčastěji zakončen malým žlutým stroupkem. Na omak bývá teplý a s postupem času se začíná vyplňovat hnisem. Nežit je dosti bolestivý, pokud se jich nahromadí více na jednom místě, odborně se jim začne říkat karbunkl. Po čase převážně praskne a vyteče a průběžně se zahojí, někdy se vstřebá sám od sebe i bez prasknutí. Není neobvyklé, když se spolu s tímto problémem objeví i zvýšená teplota.
Pevaryl je měkký, bílý, vodou omyvatelný krém, příjemné vůně, který se dodává v hliníkové tubě s PE uzávěrem a propichovacím hrotem. Velikost balení je 30 g. Léčivou látkou je econazoli nitras 1 g ve 100 g krému. Pomocnými látkami jsou makrogol-350-stearát, glyceromakrogol-oleát, tekutý parafín, butylhydroxyanisol, kyselina benzoová, parfém, čištěná voda. Pevaryl se používá při místní léčbě onemocnění vyvolaných dermatofyty, kvasinkami nebo plísněmi, případně i některými mikroby při léčbě smíšených mikrobiálních infekcí. Léčivá látka ekonazol-nitrát ničí původce mykotických infekcí, jako jsou dermatofyty, kvasinky a plísně, a zastavuje růst dermatofytů, kvasinek, plísní i většiny grampozitivních bakterií. Pevaryl obsahuje butylhydroxyanisol a kyselinu benzoovou. Tyto pomocné látky mohou způsobit místní podráždění kůže (například kontaktní dermatitidu).
Při dermatomykózách vyvolaných dermatofyty (trichofycie, epidermofycie, mikrosporie), kvasinkami (kandidózy), fakultativně patogenními mikromycetami i plísněmi, smíšenými mykotickými a bakteriálními kožními infekcemi vyvolanými dermatofyty nebo kvasinkami v kombinaci se streptokoky, stafylokoky, nokardiemi, pityriasis versicolor, erytrasmě, doplňkově při perorální antimykotické léčbě se chorobná místa (včetně přibližně 5mm lemu okolní zdravé kůže) potírají 2x denně po dostatečně dlouhou dobu. U superficiálních kandidóz, pityriasis versicolor a erytrasmy ještě nejméně týden, u dermatofytóz intertriginózních krajin ještě po 2 až 3 týdny, u hyperkeratotických a skvamózních dermatofytóz dlaní a plosek 2 až 3 týdny po vymizení klinických projevů.
Po ošetření je vhodné vložit mezi intertriginózní kožní záhyby proužek hydrofilní gázy. Potírejte postižená místa (včetně přibližně 5mm lemu okolní zdravé kůže) dvakrát denně po dostatečně dlouhou dobu, přesně dle pokynů ošetřujícího lékaře. Trvalých léčebných výsledků lze dosáhnout pouze za předpokladu pravidelného používání přípravku a dodržováním základních hygienických návyků. Pevaryl není určen k léčbě očních onemocnění. Dbejte proto prosím, aby se nedostal do očí. Pevaryl není učený k užívání ústy (perorálnímu podání). Po předčasném přerušení léčby se může váš stav opět zhoršit.
Růže je nebezpečné akutní infekční povrchové onemocnění kůže, jehož původci jsou v drtivé většině případů bakterie z rodu streptokoků Streptococcus pyogenes. Tyto mohou běžně způsobovat i angínu, revmatickou horečku či impetigo. Ve výjimečných případech mohou onemocnění růže způsobovat i stafylokoky, a to Staphylococcus aureus, který je původcem mnoha jiných onemocnění po celém těle. Ve velmi výjimečných případech mohou onemocnění způsobit i jiné druhy bakterií, a to především u pacientů se sníženou imunitou. Onemocnění postihuje častěji ženy, ale u mužů se většinou projeví dříve.
Onemocnění růže má velmi krátkou inkubační dobu, v podstatě pouhých několik hodin, příznaky se rozvíjejí velice záhy po proniknutí streptokoků do těla. Je to onemocnění postihující v současné době asi v osmdesáti procentech kůži na dolních končetinách. Onemocnění může také zasáhnout pokožku obličeje. Charakteristickým znakem onemocnění v obličeji je poměrně pravidelné rozšíření infekce ve tvaru připomínajícím motýla, jehož pomyslná křídla zasahují nad lícní kosti a jeho tělo je pak na kořeni nosu. Vstupní branou infekce jsou čerstvá nebo stará poranění.
Příznaky a projevy růže většinou vznikají velmi náhle a jsou provázeny celkovými příznaky, jako jsou různě vysoké teploty, zimnice či třes. Nemoc může ve svých počátcích připomínat běžné onemocnění, jako je třeba chřipka. Nemocný může mít i zažívací potíže, trpět nevolností a zvracet. Postižená kůže má velmi dobře definovaný a zvednutý okraj, je zarudlá, červená, může být i dolíčkovaná jako při klasické celulitidě, kdy má vzhled pomerančové kůry. Kůže je výrazně teplá a oblast je zvětšená otokem. Může docházet i k tvorbě puchýřů a při jejich prasknutí k tvorbě erozí. Pokud dojde v podkoží k zanícení a vyplnění abscesem, mluvíme o erysipelu abscendens. Dalšími projevy může být takzvaná purpura, purpurové pláty, které vznikají v důsledku krvácení do kůže. Často jsou postiženy příslušné mízní uzliny, které bolí, jsou zvětšené a hmatatelné.
Infekci močového měchýře ve většině případů způsobuje tyčinková bakterie tlustého střeva Escherichia coli, patřící do velké skupiny střevních bakterií. Bakterie E. coli žijí v tlustém střevě a na kůži v okolí konečníku. Pokud se dostanou přes pochvu do močové trubice, mohou vyvolat infekci močového měchýře. 80–90 % případů zánětu močových cest způsobí právě Escherichia coli. Na druhém místě jsou stafylokoky (5–20 %) a proteus, příležitostně lze prokázat i některé gramnegativní bakterie, jako je klebsiella. Uvedené údaje platí pro nekomplikované záněty u ambulantních pacientů.
Bakterie dráždí stěny měchýře a vyvolávají zánět sliznice. Ve většině případů by se to dalo přirovnat ke spálení kůže od slunce. Infekce přetrvává v organismu a vyvolává těžkosti, které komplikují život. Příznaky bakterií v moči: přítomnost krve v moči, bolest ve spodní části zad nebo v bederní oblasti, zvýšená teplota, nevolnost a zvracení.
Bakterie v moči a způsobené záněty jsou léčeny antibiotiky. Někdy je před jejich nasazením nutno provést takzvanou kultivaci, aby byl zjištěn přesný typ bakterie. Jako prevenci lékaři doporučují dodržování hygienických zásad, dostatečný přísun tekutin, vyhýbání se rizikovému chování. Jako prevence infekčních cest se doporučuje konzumace brusinek, respektive produktů obsahujících brusinky.
