Mahónii cesmínolistou mají rádi zahrádkáři, protože svým hustým vzrůstem a lesklými listy v létě, na jaře záplavou žlutých hroznů květů a od léta do zimy modrými plody musí potěšit každého. Ze zahrádek ji možná znáte, ale víte například, že plody jsou jedlé (obsahuji malé, neškodné množství toxických látek) a mahónii můžete zplaněnou vidět i uprostřed lesa?
Mahónie cesmínolistá (Mahonia aquifolium) je velmi známý stálezelený keř z rodiny dřišťálů. Asi 1 až 2 m vysoký rozložitý keř zdobí zahrady a místy zplaňuje v lesích a parcích, kam jej zanáší ptáci svým trusem. Bobule jsou modré, o průměru až 0,8 mm, a působí dojmem lehce ojíněných kuliček. Za určitých okolností jsou jedlé, což může řadu lidí překvapit. Většinou se má za to, že jsou jedovaté, což není vzdáleno pravdě, protože jsou mírně toxické. Dozrávají koncem července až do konce srpna a rostlinu zdobí dlouho do zimy, kdy slouží jako potrava pro ptáky. Pro lidi jsou nejvhodnější až plně zralé, jinak jsou velmi kyselé. Navíc nedokonale zralé plody v minimální míře obsahují mírně jedovatý alkaloid berberin, který však zpracováním nebo usušením téměř mizí. V plně zralých plodech je ho pouze stopové, neškodné množství, uvádí se 0,015 %. Jelikož o jedovatosti nebo nejedovatosti bobulí mahónie existuje mnoho protichůdných názorů, přikláníme se spíše k doporučení je nekonzumovat.
Ovšem v kořenech, kůře a listech je těchto jedů podstatně více. Příznakem otravy berberinem je nevolnost. Kmínky mahónie jsou šedožluté, bez trnů a lysé. Výtažek z dřeva mahónie byl dříve využíván pro barvení vlny, jelikož má výrazně zlatožlutou barvu. Keř kvete v dubnu až květnu žlutými hrozny vonících květů, které lákají hmyz všeho druhu. Listy jsou vejčité, tvrdě kožovité a pichlavé. Jsou lehce vykrajované a zvlněné, proto se často využívají na ozdobu do podzimních i vánočních vazeb a dekorací. Mahónie cesmínolistá se tvarem listů velmi podobá cesmíně, která je ale jinou rostlinou.
Cesmína
Cesmínu poznáte podle červených plodů. Větvička cesmíny je symbolem amerických Vánoc. Na podzim se listy této rostliny lehce zbarvují do bronzova, u odrůdy Atropurpurea je tento jev nejvýraznější. Cesmíny (Ilex) na světě rostou v mnoha druzích. Některé jsou teplomilné, jiné zase odolné proti mrazu, a právě ty mohou zkrášlovat naše zahrady. Některé keře mohou i u nás dorůst úctyhodných velikostí. Lze z nich vytvářet příjemné tmavozelené pozadí pro pestřejší výsadby, poslouží jako neprostupné, stálezelené a velmi dekorativní živé ploty, tvarované se dobře vyjímají ve dvojici jako strážci branky, loubí a podobně, některé jsou i atraktivními solitérami.
Ve svém příspěvku RAKYTNÍK ŘEŠETLÁKOVÝ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarda.
Pro paní Jarču.
Stříhat větvičky rakytníku je dobré až u starších keřů s větším obrostem větviček, takže u 5 až 6 let starých, a to z toho důvodu, že je doporučováno ostříhat asi 1/3 větviček keře, aby dál dobře rostl. Já ty naše keře takto stříhám 3 roky a poznatek je takový: další rok po ostříhání je menší sklizeň, ale keř vyžene nové větvičky ve větším množství, které téměř nemají trny, keř krásně zahoustne a další rok nevíte co s tím množstvím plodů dělat. A nebojte se řezu (stříhání) i do staršího dřeva pro odstranění nevhodných nebo málo plodících větví. Vždy tímto zásahem podpoříte růst keře a můžete si tak také keř tvarovat ke své představě. Já osobně keře nepouštím moc do výšky, aby se daly dobře sklízet. Hodně ale záleží na stanovišti, tedy sluníčku, a taky (ale už méně) na půdě - neměla by být hodně zamokřená a jílovitá.
Takže Vám přeji hodně radosti a užitku z pěstování rakytníku řešetlákového.
S pozdravem Jarda
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Pavel.
není problém počkat ař přemrzne a potom jde lehce sklízet
Drahá rodino, milí přátelé a vážení smuteční hosté,
Bolest, kterou vidím ve vašich očích a kterou cítím ve svém srdci, nás přivedla sem do těchto tichých smutných míst. Ztráta blízké bytosti je vždy těžká, a dnes je o to těžší, že nás náhle a bez varování opustil milovaný manžel a otec, který nedostal od života šanci ještě toho mnoho prožít a vykonat. Nikdo z nás netušil, že chvíle, které s ním trávíme, jsou naše poslední. Možná kdybychom to tušili, prožili bychom je jinak. Naposledy bychom ho objali a řekli mu, že ho máme rádi, netrápili bychom se maličkostmi a užívali si každý jeho pohled, dotyk, úsměv i nádech. Osud nám to nedopřál, i přesto věřím, že každý moment našich životů prožitý s mým tatínkem stál za to. Žal a bezmoc, kterou v tuto chvíli cítíme, svědčí o tom, že i přes to, že můj otec Josef Novotný skonal tak mladý, dokázal během toho svého krátkého žití zanechat krásnou a trvalou stopu v našich životech. Dovolte mi nyní, abych několika slovy vzdal čest jeho životu.
Můj tatínek Josef Novotný se narodil před 38 lety v jeho milované Kutné Hoře do učitelské rodiny. Doba, do níž se narodil, poznamenala vztahy v rodině. A on se po svém narození stal nití, která spojila to, co politika rozdělila. Byl pilířem usmíření a odpuštění mezi sourozenci, dětmi a rodiči. Byl jediným milovaným synem, synovcem i vnoučetem. Od dětství se koupal v množství rodinné lásky a vyhříval se na výsluní zájmu všech členů rodiny. Celá rodina tak měla podíl na jeho veselé povaze a optimistickému přístupu k životu. Po šťastném dětství následovalo problematické dospívání, kde se odcizoval politickým názorům svých rodičů, i přesto si s nimi ale uchoval krásný vztah. Můj otec věřil, že každý má právo vzdělávat se a pracovat bez ohledu na politické smýšlení. Za své názory musel opustit místní gymnázium a vyučit se kuchařem. Nikdy si ale nestěžoval, věřil, že to osud o jeho budoucnosti rozhodl, a tak otec udělal vše proto, aby se stal tím nejlepším v oboru. V jeho úspěchu ho nezastavilo ani prožívání prvních milostných splanutí, lásek a ani narození prvního a jediného syna. Přestože dítě přišlo dříve, než čekal, zhostil se rodičovství na výbornou. I ve chvílích, kdy budoval svou první restauraci, nezapomínal, že je v první řadě rodičem. Staral se o mě a po celou dobu mi byl dobrým otcem, rádcem i přítelem. Žádné mé problémy mu nepřišly malicherné, nikdy nezapomněl na jediný můj zápas, nebo školní vystoupení. Vždy jsem věděl, že já a má matka jsme pro něj tím nejdůležitějším bodem v jeho životě. A přestože s námi trávil každou svou volnou chvilku
V naší poradně s názvem PIGMENTOVÉ SKVRNY NA NOHOU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bobina.
Zdravím, absolvovala jsem kryolipolýzu a po poslední aplikaci na zadní straně stehen mi zůstaly hnědé fleky (byla jsem na destičkách). Jsou to již 2 měsíce. Poraďte prosím co s tím.
Děkuji!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Bobino, to vypadá, že Vám při kryolipolýze příliž zmrazili ošetřovanou kůži a ta teď asi odumřela a změnila barvu, podobně, jako by byla opálená od slunce. Nejspíše tedy máte omrzliny. Pigmentové skvrny od kryolipolýzy se obvykle spraví podobně, jako u spálené kůže od slunce, je třeba nechat mrazem popálenou kůži regenerovat a obnovit. Během této regenerace doporučuji tmavá místa masírovat a promazávat sádlem nebo lékařskou vazelínou. Masáž je důležitá, protože pomůže obnovit původní prokrvení poškozené tkáně a napomůže Vaší kůži vrátit i její původní barvu.
Jste-li odvážná a máte-li na to chuť, mohla byste tyto nepříjemné nežádoucí účinky kryolipolýzy reklamovat v salonu, kde Vám to takto provedli.
Tato alergie na slunce není způsobena jenom čistě tím slunečním zářením. Sluneční alergii hlavně způsobují ozonové díry, které nad námi v atmosféře máme. Ozónové díry propouští škodlivé části slunečního záření, které za normálních podmínek na zemský povrch nedopadnou. Takže v obdobích, kdy je ozónová vrstva oslabena, je důležité používat ochranné opalovací krémy s ochranným faktorem SPF 40 až 50, užívat antihistaminika, trošku se šetřit a nechodit moc na sluníčko hlavně ze začátku. Na případnou sluneční dermatitidu (alergie na slunce) je dobré krátkodobě použít kortikoidní mast, nejdéle dva až tři dny. Kortikoidní mast se nesmí používat, když jdete na slunce, jedině na noc si s ní dermatitidu lehce natřete.
V naší poradně s názvem NEJLEPŠÍ KRÉM NA ROZŠÍŘENÉ ŽILKY OBLIČEJ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel IRČA.
Můžete mi doporučit nějaký dobrý krém na opalování při rozšířených žilkách na obličej? Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Krém na opalování závisí na tvém fototypu a intenzitě slunce. Když jsi světlý fototyp a snadno se spálíš, tak je při jasném počasí vhodný krém 50 a výše. Když reaguješ na slunce zhnědnutím, tak stačí 16 a více. Žilky při výběru krému na opalování nehrají důležitou roli. Spíše se lépe zamaskují při opálené pleti.
