STAŘECKÁ PURPURA

Petechie u dětí

Petechie u dětí vznikají na základě virové infekce, včetně enterovirů a chřipky, příčinou mohou být i meningokoková onemocnění, bakteriální onemocnění, například Streptococcus pneumoniae a Haemophilus influenzae, a jiná onemocnění jako Henoch Schonleinova purpura, ITP a leukémie. Dále nemoci vyznačující se zvracením nebo kašlem, které mohou následně způsobit petechie kolem hlavy a krku. Další možností vzniku petechií u dětí je tlak, kašel, pláč.

Zdroj: Petechie

Příběh

V příběhu ÚČINNÁ PREVENCE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Abatyše.

Je pravda, že co se týče dušení činnosti ve stáří, tak je s podivem, jak někteří jedinci v 80 cvičí, pracují nebo dokonce tvoří - a to nemluvím o exemplářích, co plodí potomstvo a jiný už jenom čekají na smrt. Naše teta se přihlásila v 65 na univerzitu třetího věku. Předtím byla 10 let v důchodu a to by jste mrkali, jak jí to tam náramně prospělo. A taky začala chodit někam na cvičení pro seniory. Prostě dobrý. Řekla bych, že tý se stařecká demence vyhne obloukem.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: Příběh Re: účinná prevence

Trombocyty v krvi snížené

Při poklesu stavu trombocytů začnou játra vytvářet hormon, který tvorbu potřebných trombocytů přivodí. V některých případech ovšem ani stimulační hormon nezajistí tvorbu dostatečného množství trombocytů (krevních destiček). Tato vada je označována jako trombocytopenie. Jedná se o poruchu srážlivosti krve. Při snížené tvorbě trombocytů vzniká například choroba zvaná trombocytopenická purpura. V některých případech chybějí mateřské buňky destiček zvané megakaryocyty v kostní dřeni a důsledkem je snížená tvorba trombocytů. Pak stačí drobný úraz a objeví se krvácení, které jde obtížně zastavit. Se sníženým počtem destiček se setkáváme také při nádorovém onemocnění kostní dřeně (leukémie), kdy dochází obecně ke snížení tvorby všech krevních buněk, dále při chronických krvácivých chorobách, při nichž je velká spotřeba destiček (chronické vředové choroby), při autoimunitních onemocněních (idiopatická trombocytopenická purpura), při masivním krvácení nebo v souvislosti s některými bakteriálními nákazami. Svou roli hrají i vrozené dědičné poruchy tvorby trombocytů.

Trombocytopenie – snížené množství krevních destiček – způsobuje krvácivost.

Zdroj: Trombocyty

Poradna

V naší poradně s názvem KOŽNÍ POHOTOVOST PRAHA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Effenbergerová.

Hledám pomoc kožního odd.Mám vaskulitidu, Měla jsem ji již cca před 14 lety. Bydlím nyní v Mrači u Benešova. Tehdy jsem byla hospitalizována ve Vojenské nemocnici Praha. Děkuji za zprávu. Eff

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Vaskulitida je zánět krevních cév. Zánět může zesílit stěny těchto cév, čímž se zmenší šířka jejich průchodu. Pokud je průtok krve omezen, může dojít k poškození orgánů a tkání. Ve vašem případě zřejmě kůže. Nepíšete o své vaskulitidě nic bližšího. Existuje mnoho typů vaskulitidy a většina z nich je vzácná. V závislosti na typu vaskulitidy, který máte, se můžete zlepšit i bez léčby. Některé typy vaskulitid ale vyžadují léky k mírnění zánětu. Používají se k tomu imunosupresivní přípravky, zejména glukokortikoidy.
Mezi krátkodobě působící glukokortikoidy patří:
- hydrokortizon - kortizol,
- kortizon,
- prednizon,
- prednizolon,
- metylprednizolon.
Mezi střednědobě působící patří:
- triamcinolon.
A dlouhodobé jsou:
- betametazon,
- dexametazon.
Pomocí glukokortikoidů se léčí tyto typy vaskulitid:
- periarteriitis nodosa,
- Wegenerova granulomatóza,
- Henochova-Schönleinova purpura,
- ChurgovaStraussova vaskulitida,
- overlap syndromy,
- Kawasakiho choroba,
- Takayashuova choroba,
- Bürgerova choroba,
- temporální arteritida.
Pokud některou z nich máte, tak pak je pro vás nejlepším specialistou na léčbu těmito glokokortikoidy prof. MUDr. Michal Kršek, CSc. Jeho email je michal.krsek@vfn.cz. Michal Kršek je přednostou III. interní kliniky – klinika endokrinologie a metabolismu, která se nachází v Praze v ulici U Nemocnice 504/1, pavilon B. Telefony jsou 224 961 111 (ústředna) a telefon do ambulance je 224 966 455. Vyplatí se zajet za specialistou do velkého města, protože má nejvíce zkušeností. Nastaví vám léčbu, kterou pak absolvujete u svého praktického lékaře nebo doma s pomocí pojízdné zdravotní sestry. Když jste z daleka, tak posíláte lékaři fotografie, jak se vaše onemocnění vyvíjí. A nebo mobilní sestra vyhotoví zdravotní zprávu pro vašeho ošetřujícího lékaře. Pokud se vše zlepší, tak na kontrolu do Prahy už ani nemusíte.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: Příběh Kožní pohotovost Praha

Stařecká žloutenka – foto

Zde je několik fotografií, na kterých je vidět projevy stařecké žloutenky.

Zdroj: Stařecká žloutenka

Červené skvrnky na kůži

Červené skvrnky na naší pokožce, též nazývány petechie, purpura, exantém, jsou drobným výlevem krve z malých cév v kůži. Mohou se objevit při úderu či tlaku na danou část pokožky, ale také bez předchozího pohmoždění, a to vlivem onemocnění. Červené skvrny na kůži samozřejmě mohou signalizovat i neškodné podráždění kůže vyššími teplotami, kdy se jedná se o normální reakci kůže a nedá se s tím dělat nic.

Zdroj: Flíčky na kůži

Petechie

Petechie jsou výraznější kulaté skvrny, které se objevují na kůži v důsledku krvácení pod kůží. Krvácení způsobí, že se na povrchu objeví červená, hnědá nebo fialová skvrnka. Petechie se běžně objevují ve shlucích a mohou vypadat jako vyrážka. Petechie neztrácejí při doteku barvu, když na ně zatlačíme. Bývají malé, obvykle jsou menší než jedna osmina palce (asi 3 mm). Větší druhy těchto typů skvrn se pak nazývají purpura. Petechie mohou značit celou řadu problémů, od drobných poranění cév až k život ohrožujícím onemocněním.

Zde je několik fotografií, na kterých je možné vidět petechie.

Zdroj: Různé projevy petechií

Příčiny petechie

Příčinou petechie jsou nejčastěji poruchy krevní srážlivosti. Jedná se například o stavy spojené se sníženým množstvím krevních destiček (například idiopatická trombocytopenická purpura, trombotická trombocytopenická purpura, snížené množství krevních destiček může provázet i leukémie) či s poruchami jejich funkcí (například Bernardův-Soulierův syndrom, Glanzmannova nemoc, Heřmanského-Pudlákův syndrom). K dalším příčinám purpur patří zánětlivá onemocnění cévní stěny, takzvané vaskulitidy (například Henochova-Schönlinova purpura, polyarteriitis nodosa a jiné). Krvácivé projevy mohou být taktéž vedlejším účinkem některých léků (například některých antidepresiv). Akutně vzniklé petechie mohou být rovněž příznakem meningokokové infekce. Příčina vzniku petechie by měla být zjištěna, neboť petechie mohou být doprovodným projevem uvedených systémových onemocnění:

• infekce;
• endokarditida (únava, pocení, teplota, zvětšení jater, sleziny, bolest hlavy, kloubů, svalů, záněty cév, červené tečky na kůži a pod nehty, krvavé podlitiny, krev v moči);
• porucha srážlivosti krve (krvácení z dásní, nosu, časté modřiny, krev v moči nebo stolici);
• zánět cév (únava, teplota, nechutenství, bolest kloubů, červené tečky na kůži, skvrny pod nehty, otoky nohou, krev v moči, až zánět ledvin);
• leukémie, rakovina krve (únava, zvětšení uzlin, sleziny, jater, pocení, teplota, nechutenství, hubnutí, bolest kloubů, kostí, anémie, snížená imunita, krvácivost);
• lupus erythematodes (únava, bolest kloubů, na hrudi, červená vyrážka, pupínky, padání vlasů, světloplachost, zvýšená krvácivost, nedostatek dechu, krev v moči).

Zdroj: Petechie – červené skvrny na kůži

Neinfekční příčiny petechií

Petechie nebo purpura mohou být také způsobeny neinfekčními příčinami, jako jsou sekundární erupce po drogách, akutní leukémie, nízký počet krevních destiček a mechanické příčiny. Silný kašel nebo zvracení mohou zvýšit nitrohrudní tlak a způsobit petechie v oblastech prokrvených horní dutou žílou, přibližně odpovídající kůži nad linií bradavky. Petechie se také mohou tvořit bez dalších nálezů a nemají klinický význam. U novorozenců se petechie mohou vyskytovat v místech tlaku, jak postupují porodními cestami, ale petechie mohou být také výsledkem získané infekce nebo mateřských protidestičkových protilátek. Starší děti s petechiemi a bez horečky by měly být vyšetřeny na krevní dyskrazii.

Zdroj: Mast na petechie

Petechie u dětí

Existuje mnoho příčin vzniku petechií u dětí, patří mezi ně: virové infekce, včetně enterovirů a chřipky, meningokoková onemocnění, bakteriální onemocnění, například Streptococcus pneumoniae a Haemophilus influenzae, a jiná onemocnění jako Henoch Schonleinova purpura, ITP a leukémie. Dále nemoci vyznačující se zvracením nebo kašlem, které mohou následně způsobit petechie kolem hlavy a krku.

Všechny děti s horečkou a petechiemi by měly být vyšetřeny u lékaře.

Petechie u dětí vzniklé na základě mechanické příčiny nemusí být vyšetřeny. Petechie z mechanické příčiny mohou vzniknout na základě kašle nebo zvracení, a to převážně kolem hlavy a krku. Dále na základě lokálního fyzikálního tlaku, jako je například těsné škrtidlo nebo těsné oblečení. Pokud existuje sebemenší pochybnost o etiologii petechií, měly by být děti okamžitě vyšetřeny.

Zde je několik fotografií, na kterých jsou vidět petechie u dětí.

Zdroj: Různé projevy petechií

Petechie a makulární purpura

Petechie jsou malé neblednoucí purpurové makuly o průměru ≤ 4 mm, které se mohou objevit na kůži, spojivce, sítnici a sliznicích. Léze makulární purpury jsou větší než petechie, ale menší než ekchymózy (skvrnkovité krvácení do kůže a sliznic vytvářející větší podkožní výron). Oba jsou výsledkem extravazace krve z kapilár.

Petechie vymizí za 2 až 3 dny, ale mohou se vyvinout v makulární purpuru, ekchymózu, hmatatelnou purpuru, vezikuly, pustuly nebo nekrotické vředy v závislosti na základní příčině a jejím klinickém průběhu. V některých případech může být obtížné odlišit petechie od telangiektáz (lokalizované rozšířené drobné kapiláry viditelné na kůži nebo sliznici v podobě červených nitek) a angiomů (benigní - nezhoubný nádor, který je tvořen nově vytvořenými malými krevními cévami nebo mízními cévami). Petechie jsou na dotek většinou ploché a na rozdíl od typické vyrážky neztrácejí barvu při stlačení. To je užitečný způsob, jak zjistit, zda jakákoli atypická kožní charakteristika je petechiální vyrážka nebo ne. (diaskopie).

Zdroj: Mast na petechie

Pojem petechie

Pojmem petechie se označuje drobné tečkovité krvácení do kůže či sliznic. Projevuje se jako červené tečky na kůži, popřípadě sliznicích. Jedná se v podstatě o drobné krevní výrony, mnohočetné petechie se označují také jako purpura. Petechie se mohou vytvářet kdekoliv na těle, často pozorujeme tyto výronové tečky na nohou či na předloktí.

Petechie se mohou objevit u zdravého člověka při nedostatku vitamínu C, po alergické reakci, po záchvatu silného kašle, zvracení nebo pláči, kdy se objevují v obličeji, a to zejména kolem očí. Obvykle během několika dnů vymizí. Petechie mnohdy souvisejí s řadou onemocnění, jako jsou například metabolické poruchy, autoimunitní onemocnění, infekční horečnaté nemoci a nemoci cév; často bývají způsobeny poruchami krevní srážlivosti při nedostatku krevních destiček. Mohou se projevit v souvislosti s kožními nádory a jinými vážnými nemocemi. Proto je vždy důležitá konzultace s lékařem a odborné vyšetření, které určí, zda se jedná o běžnou vyrážku, nebo o projevy související s jinými zdravotními problémy, které je třeba okamžitě řešit.

Zdroj: Petechie – červené skvrny na kůži

Petechie na dolních končetinách

Obvyklou lokalizací petechií při cévních chorobách jsou dolní končetiny, zatímco při destičkových poruchách to spíše bývá trup i končetiny souměrně. Poruchy cévní stěny dělíme na vrozené a získané.

Mezi poruchy cévní stěny patří tato onemocnění:

• Hereditární hemoragická teleangiektázie – jedná se o strukturální abnormalitu pojivové tkáně stěn kapilár a venul. Onemocnění je charakteristické podle vyvýšených, přesně ohraničených, až jako malá čočka velkých cévních klubíček.
• Ehlersův-Danlosův syndrom – je vzácné onemocnění pojivové tkáně. Krvácivé projevy mohou být variabilní, nejčastější jde o petechie.
• Henochova-Schönleinova purpura (alergická, anafylaktoidní, revmatická purpura, peliosis) – jde o imunokomplexovou vaskulitidu postihující malé cévy, tedy kapiláry, venuly. Petechie vznikají na půdě erytémových, kopřivkových nebo papulózních kožních změn a jsou symetricky lokalizovány především na dolních končetinách.
• Behcetova choroba – je zánětlivý proces, který je lokalizován především na venuly, méně často bývá postižen tepenný systém. Choroba se vyskytuje především v arabských zemích a Japonsku, poněkud častěji u mužů než u žen, se začátkem obvykle mezi 20.–45. rokem života. U onemocnění může docházet i k hemoragickým projevům, jako jsou petechie.
• Meningokokové infekce – pro meningokokové infekce jsou typické nově vzniklé petechie, které jsou větší než 2 mm a které se nacházejí na celém těle, tedy i na břiše a dolních končetinách. Při lokalizaci petechií pouze na hlavě, rukou a hrudníku jde o meningokokovou infekci méně pravděpodobně, tyto petechie často vznikají při kašli a zvracení (zvýšení tlaku v oblasti horní duté žíly).
• Petechie se dají rozlišit od jiných exantémů natažením kůže, exantém totiž vybledne, až vymizí, kdežto petechie přetrvávají. Petechie na dolních končetinách se také vyskytují při lymské borelióze.
• Také některé léky také mohou způsobit výskyt petechií na dolních končetinách, například kortikoidy.

Zde naleznete několik fotografií, na kterých jsou vidět petechie na dolních končetinách.

Zdroj: Různé projevy petechií

Příčiny

Petechie jsou způsobeny menším krvácením nebo krvácením pod kůží. Tyto tečky označují vážnější zdravotní problémy, jako je krvácení nebo poruchy srážení krve, infekční onemocnění či rakovina. Také některé druhy léčby rakoviny a léky mohou způsobit petechie.

Nejčastějšími příčinami vzniku jsou nedostatek krevních destiček, zánětlivé onemocnění cévní stěny (vaskulitidy), infekce, nádorové onemocnění leukémie, onemocnění imunitního systému.

Fyzikální příčiny – působení mechanických sil (úder, tlak), silného přetlaku nebo podtlaku, to vše může poškodit krevní cévky pod kůží a způsobit výsev petechií v dané oblasti. Petechie v oblasti hlavy mohou vzniknout při místním zvýšení tlaku během usilovného zvracení.

Infekční choroby – vznik petechií může doprovázet řadu infekcí a poměrně často jsou petechie přítomné u těžkých septických stavů.

Nedostatek krevních destiček nebo jejich nedostatečná funkce – většina onemocnění spojených s poruchami tvorby krevních destiček nebo s jejich zvýšeným rozpadem zvyšuje riziko krvácení z malých cévek, které se následně projeví jako petechie. Do této skupiny patří zejména hematologické choroby (leukémie, lymfomy, idiopatická trombocytopenická purpura, aplastická anémie a mnohé, mnohé další). Z nemocí způsobujících poruchu funkce krevních destiček jmenujme například von Willebrandovu chorobu.

Nedostatek vitaminu C – psi s chronickým nedostatkem tohoto důležitého vitaminu mají málo pevné krevní cévy, a tak je riziko vzniku petechií u nich vyšší.

Léky na ředění krve – některé léky ovlivňující funkci krevních destiček mohou ve vyšších dávkách způsobit vznik petechií, tyto léky se odborně označují jako antiagregační léky (například kyselina acetylsalicylová – aspirin, anopyrin, godasal).

Vaskulitidy – toto jsou naštěstí poměrně vzácná autoimunitní onemocnění, kdy vlastní imunitní systém poškozuje krevní cévy zánětlivým procesem a narušuje jejich integritu. Příznaky mohou být různé a vznik petechií je pouze jedním z mnoha možných projevů systémových vaskulitid. Typickým příkladem je Henoch-Schönleinova purpura.

Zdroj: Petechie u psa

Jak vzniká růže na noze

Nemoc růže postihuje v převážné většině kůži dolních končetin. Postižen může být ale také obličej. Příznaky vznikají náhle a mohou být provázeny mírnými či vysokými teplotami, zimnicí a třesem. Na počátku nemoc může připomínat chřipku. Nemocný může trpět i zažívacími potížemi, nevolností a zvracením. Kůže je při postižení zarudlá, má zvednutý okraj a může mít dolíčky jako při celulitidě. Pokožka je teplá a oteklá. Někdy se objevují i puchýřky, které mohou prasknout a způsobit takzvanou erozi. Může dojít i k zánětu. Dalším možným projevem je purpura. Často jsou postiženy uzliny, které jsou zvětšené a bolí.

Infekce se do těla dostává poraněním kůže od nakaženého člověka či plísňovým onemocněním. Vzniklá poranění kůže je tedy třeba chránit před infekcí. Dalším rizikovým faktorem je onemocnění žil a bércové vředy. Zejména u starších lidí je zapotřebí léčit tyto problémy s cévním zásobením dolních končetin. Důležité je rovněž přeléčit nemoci způsobené streptokokem. Pozor by si měli dát zejména jedinci s oslabeným imunitním systémem, malé děti či starší lidé.

Zdroj: Růže je nakažlivá nemoc

Příčiny petechií

• Nedostatek krevních destiček nebo jejich nedostatečná funkce – většina onemocnění spojených s poruchami tvorby krevních destiček nebo s jejich zvýšeným rozpadem zvyšuje riziko krvácení z malých cévek, které se projeví jako petechie. Do této skupiny patří zejména hematologické choroby (leukémie, lymfomy, idiopatická trombocytopenická purpura, aplastická anémie a mnohé, mnohé další). Z nemocí způsobujících poruchu funkce krevních destiček jmenujme například von Willebrandovu chorobu.
• Nedostatek vitamínu C – lidé s chronickým nedostatkem tohoto důležitého vitamínu mají málo pevné krevní cévy, a tak je u nich riziko vzniku petechií vyšší.
• Léky na ředění krve – některé léky ovlivňující funkci krevních destiček mohou ve vyšších dávkách způsobit vznik petechií, tyto léky se odborně označují jako antiagregační léky (například kyselina acetylsalicylová – aspirin, anopyrin, godasal a podobně).
• Vaskulitidy – jde naštěstí o poměrně vzácná autoimunitní onemocnění, kdy náš vlastní imunitní systém poškozuje krevní cévy zánětlivým procesem a narušuje jejich integritu. Příznaky mohou být různé a vznik petechií je pouze jedním z mnoha možných projevů systémových vaskulitid. Typickým příkladem je Henoch-Schönleinova purpura.
• Fyzikální příčiny – působení mechanických sil (úder, tlak a podobně), silný přetlak nebo podtlak, to vše může poškodit krevní cévky pod kůží a způsobit výsev petechií v dané oblasti. Obličejové petechie mohou vzniknout při místním zvýšení tlaku během usilovného zvracení, při kašli nebo při tlačení během porodu. Z násilných činů jsou petechie hlavy často přítomné po škrcení.
• Infekční choroby – vznik petechií může doprovázet řadu infekcí a poměrně často jsou petechie přítomné u těžkých septických stavů. U dětí se může jednat i o banální virózy, vždy však musíme myslet na petechie dolních končetin, které jsou typické pro nebezpečnou meningokokovou infekci. Petechie bývají popisovány i u infekční endokarditidy, infekční mononukleózy a spály.

Zde můžete vidět, jak vypadají petechie.

Zdroj: Petechie

Modřina na dásni

Modřina na dásni je v podstatě hematogenní pigment. Jedná se o pigment, který vzniká rozkladem krevního barviva. K hematogenní pigmentaci dochází například při traumatech, kdy se pacient kousne do tváře (například po anestezii). Dalším příkladem jsou hematomy, ekchymóza, purpura. Vzácnou příčinou ukládání pigmentů hematogenního původu je hemochromatóza, což je dědičná choroba, která se projevuje zvýšeným ukládáním železa v těle. Projevem této nemoci v dutině ústní je šedomodrá pigmentace patra a sliznice tváří.

Jak se pozná rakovina dásní

Rakovina dásní se vyskytuje na rtech (obvykle na spodním rtu), uvnitř úst, na zadní straně hrdla, na mandlích nebo na slinných žlázách. Vyskytuje se častěji u mužů než u žen a její výskyt je nejpravděpodobnější u osob starších 40 let. Klíčovým rizikovým faktorem je kouření v kombinaci se silným alkoholismem. Pokud není včas odhalena, vyžaduje rakovina úst chirurgický zákrok, ozařování nebo chemoterapii. Může být smrtelná; přibližně v 50 % všech případů je doba přežití pacientů kolem pěti let. Tato špatná prognóza je částečně způsobena nerozpoznáním počátečních příznaků – klíčovým předpokladem úspěšné léčby rakoviny úst je její včasné odhalení.

Zdroj: Tmavá skvrna na dásni

Příčiny stařecké žloutenky

Příčinou této nemoci je nesprávná funkce jater v důsledku obstrukcí žlučových cest, které jsou odpovědné za posílání žlučové soli a pigmentu do střeva. Tato žluč je pak smíšena s krví, čímž dává pokožce žlutý odstín.

Žlučové kameny se ve stáří mohou dostat do žlučových cest a způsobit žloutenku.

Hepatitida, zánět jater způsobený virem, se může šířit, což vede k epidemii kvůli přeplněnosti, špinavému prostředí, nehygienickým podmínkám a kontaminaci potravin a vody.

Zdroj: Stařecká žloutenka