STAVBA VČELÍHO ÚLU a nejen to vám přinášíme v tomto článku. Nemocnice v Boskovicích poskytuje ambulantní a lůžkovou péči v základních oborech pro spádovou oblast Boskovicka, Blanenska a přilehlých regionů. Základním a nejvyšším posláním této nemocnice je léčit a ošetřovat nemocné v souladu se současnými dostupnými poznatky lékařské vědy. Hlavním zájmem zařízení je za každých okolností a v každé situaci prospěch nemocných.
Informace o nemocnici
Počátkem 20. století se Boskovicím nedostávalo nemocničních lůžek a nemocniční péče byla často závislá na provizorním řešení. Tento neutěšený stav vedl roku 1930, při příležitosti 80. narozenin prezidenta T. G. Masaryka, zvláštní komisi zřízenou za účelem jednotných oslav k usnesení, aby „zřízen byl fond pro vybudování veřejné okresní nemocnice pro politický okres boskovický...“. Občané byli vyzýváni, aby spravedlivě posoudili a ocenili velikost úkolu, který má být proveden v zájmu a ve prospěch všech, a finančně přispěli k provedení tohoto díla. Výzva se setkala s neobyčejným pochopením. Již v následujících letech se však stavba nemocnice začala nepříjemně komplikovat. Boskovice nebyly zdaleka jediným městem, které usilovalo o vybudování zdravotnického zařízení. Do plánu výstavby nových nemocnic, který zpracoval Zemský výbor moravskoslezský, však nebyly zahrnuty. Okresní zastupitelstvo v Boskovicích se na své schůzi dne 22. dubna 1938 usneslo zřídit okresní nemocnici v Boskovicích a za tímto účelem uložilo okresnímu výboru podniknout urychleně patřičné kroky. Náklady na vybudování nemocnice měly být zařazeny do okresního rozpočtu a uhrazeny výpůjčkou a subvencemi. V návaznosti na to byla městská rada požádána o návrh vhodných lokalit, na kterých by k výstavbě mohlo dojít, což se ukázalo rovněž jako komplikace.
Třebaže v průběhu druhé světové války a zejména na jejím konci nemocniční zařízení okresního formátu Boskovicím a přilehlému okolí zoufale scházelo, výstavba se neustále odkládala. I přes různé peripetie došlo v září 1945 k zásadnímu rozhodnutí Zemského národního výboru v Brně, který se usnesl dát souhlas k vybudování nové okresní veřejné nemocnice v Boskovicích. Pro novostavbu byla plánována okresní nemocnice II. stupně o 400 lůžkách. Pro rok 1948 však stavba nebyla z rozhodnutí ministerstva techniky i ministerstva zdravotnictví zařazena do pětiletého plánu, což bylo zdrcující. To prakticky znamenalo, okamžité zastavení jakékoli dosavadní pracovní činnosti, a to jak na stavbě samé, tak i na rozpracovaných projektech. Protože navíc ministerstvo zdravotnictví neočekávaně vyhlásilo, že nemocnice má být vybudována podle směrnic Společenstva československých nemocnic v Praze jako blokový typ, nařídil zemský výbor vypracovat nové plány.
Vypjatá atmosféra vyvolala neobvyklou aktivitu obcí, které neváhaly intervenovat nejen u okresního národního výboru, ale formou rezoluce i na ministerstvu zdravotnictví, ministerstvu techniky a samozřejmě i na zemském úřadě. Cesta k vystavění nemocnice ještě zdaleka nebyla u konce. Čím více a intenzivněji krajský úřad chápal nutnost a potřebnost
Ve svém příspěvku JAK SE POZNÁ KOUSNUTÍ OD BLECHY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vladimír.
Psa mám venku v kotci. Vlezl mu tam ježek. Pes ježka zadávil a ten mu za odměnu předal své blechy. Psa vyvážím do lesa autem. Tím jsem si zablešil nejprve auto, a posléze celý dům. Nejdříve jsem se o odblešení snažil sám. 12 litrů Bio Kill (cca 2500 Kč), téměř litr frontline ( 2000 Kč), asi dvacet sprejů proti lezoucímu hmyzu (1500 Kč), každodenní vysávání bytu a praní ložního prádla, několikrát denně sprchování a převlékání. Odblešení psa (nový obojek Foresto - 700 Kč, dvě tablety proti blechám 2x 400Kč, spálení staré a stavba nové psí boudy a opakovaný postřik kotce). Asi po měsíci jsem hodil ručník do ringu a zavolal deratizátora. První ošetření celého domu 9 000 Kč a čekám na druhé, doufám že poslední. Teprve po zásahu deratizátora byl poznat výsledek boje. Mohl jsem se konečně vyspat. Do nedávna úsměvná scéna z filmu na Na samotě u lesa, "... to jsou blechy psí, ty na člověka nejdou... ", už pro mne není úsměvná. Bilance do současnosti 16,5 tisíce + 9 tisíc za příští zásah deratizátora. K tomu si připočítejte elektřinu ( dvě až tři pračky denně po dobu téměř dvou měsíců). Cena jednoho zakouslého ježka se blíží čtyřiceti tisícům. Ne, blecha pro mne není úsměvný parazit.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Propolis je pryskyřičná směs, kterou včely sbírají z pupenů stromů nebo jiných rostlinných zdrojů. Surovina k tvorbě propolisu je sbírána včelami na rostlinách produkující pryskyřičné látky. Při zpracování se mísí nasbíraná hmota s výměškem hlavových žláz. Včely propolis používají jako stavební a ochranný materiál. Pro včely má velký vliv, jelikož posiluje strukturální stabilitu úlu, snižuje vibrace, udržuje utěsnění úlu, je prevencí proti nemocem a parazitům a zároveň inhibuje růst bakterií a zabraňuje hnilobě v úlu. Propolis má mnoho různých barevných odstínů od zelenožluté až k temně hnědé, což je odvislé od jeho stáří a původu.
V naší poradně s názvem NÁVOD NA PŘÍPRAVU KOSTIVALOVÉ MASTI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek.
Kostivalová mast a jak si připravit kostivalovou mast doma, zde je návod. Pravá kostivalová mast obsahuje k čerstvý kořen kostivalu. Ten se sbírá na jaře nebo na podzim.
Důležité upozornění!
Účinné látky kostivalu můžete zničit stykem s kovem!
Takže při sběru a čištění použijte keramický nůž a keramickou škrabku.
Kořen krátce ale dobře opláchneme ve slaném roztoku. Dvě hrsti kuchyňské soli na litr vody. Pak kořen necháme okapet a nakrájíme na tenké plátky nebo ho nahrubo nastrouháme na nekovovém struhadle. Ve vodní lázni v nekovové nádobě rozpustíme lékařskou vazelinu nebo sádlo v množství, které nám v tekutém stavu dovolí potopit všechen nakrájený kořen. Až se nám to rozpustí, tak přidáme nakrájený kořen. Necháme dvacet minut zahřívat ve vroucí vodě. Pak odstavíme, necháme vychladnout a při poklesu teploty pod 40*C přidáme trochu rozpuštěného včelího vosku nebo medu a do směsi dále ještě rozmáčknuté dvě kapsle vitamínu E 400mg a jednu kapsli vitamínu C (důležitý je ten obsah v kapslích), zamícháme a necháme odstát do druhého dne při teplotě kolem 20*C. Druhý den to přivedeme do tekutého stavu, ale moc to nepřehříváme, aby med, či včelí vosk, neztratily cenné látky, jež vysoké teploty ničí. Po ztekucení to přefiltrujte přes gázu nebo dětskou plenu. Získanou tukovou tekutinu nalijte do sterilních kelímků a uchovejte v chladu a temnu. Nejlépe v chladničce. Mast lze připravit případně i ze sušeného kořene kostivalu, ale sušený kostivalový kořen je třeba před přípravou rozdrtit v nekovovém hmoždíři.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Propolis je přírodní látka, kterou rostlina vylučuje a potahuje jí své zranitelné části (mladé výhonky, pupeny květů, listy), čímž se chrání před přírodními úkazy, jako je vítr, voda, vysušení, ale i před mechanickým poškozením a škůdci. Čerstvě nanesený propolis je tuhá masa. Barva je závislá na místě, kde byla tmelová pryskyřice sbírána, ale také na stáří. Může mít hnědou barvu, která přechází do červené, někdy až černé nebo zelenavé barvy. Chuť je terpentýnově hořká, vůně příjemně jemná, připomínající vanilin.
Včely propolis získávají z pupenů stromů a rostlin produkujících pryskyřičné látky, dále jej zpracovávají a přidávají k němu vlastní biologické látky (výměšky hlavových žláz). V úlech jej využívají jako stavební a ochranný materiál. Tmelem utěsňují vzniklé štěrbiny ve stěnách úlu, lepí rámky, vystýlají a vyztužují buňky plástů, upravují velikost česna (vletový otvor) a obalují jím cizorodé předměty (například těla uhynulých živočichů). Včely bohatě tmelí svá obydlí převážně na podzim, aby v zimním období snížily tepelné ztráty.
Získat propolis ze včelstev je poměrně pracné. Seškrabává se ze stropu úlu a z rámků. Propolis je významně obsažen i ve voskových víčkách, jimiž včely uzavírají medové buňky, a proto se med i přes dlouhé skladování nezkazí. Mnohem více propolisu je možné vytěžit pomocí speciálních pomůcek, proto se do úlu vkládají rošty nebo síta. Nejkvalitnější propolis se dá sklidit v létě, po skončení hlavní snůšky. Od jednoho včelstva lze získat 50–100 g propolisu za sezónu. Po zatmelení se rošty či síta zchladí nebo zmrazí. Tím, že propolis ztvrdne a zkřehne, je jeho oškrábání snadnější. Získaný surový propolis se musí očistit od nečistot a vosku. Propolis by se neměl čistit plavením ve vodě ani přetavovat, neboť dochází ke ztrátám látek v něm obsažených. Měl by se skladovat na chladném a tmavém místě v dobře uzavřených nádobách, mikroténových sáčcích a podobně. Pokud je správně skladován, udrží si svoji účinnost až 5 let. Nejvíce účinný je surový propolis, který je uchováván ve vzduchotěsném prostředí.
Použití propolisu vnitřně může u člověka alergického na propolis vyvolat krvácení z ledvin a močového měchýře. Dosud není známo, jak propolis v lidském těle účinkuje. Zevní použití propolisu je také spojené s rizikem alergie, i když takové případy jsou řídké, přesto jsou možné. Alergii na propolis zjistíte nanesením slabé vrstvy propolisu ve formě tinktury nebo masti na kůži (dlaňová strana zápěstí). Tento test opakujte po dva dny, a pokud nedojde k reakci – zčervenání kůže, pupínky, svědění, otok, můžou se výrobky z propolisu užívat.
minerální látky jako železo, hliník, vápník, křemík, mangan a jiné;
mohou se v něm vyskytovat i flavonoidy, které jsou zodpovědné za posílení imunity, právě díky nim je propolis účinný v boji s bakteriemi, plísněmi či viry;
kyselina ferulová, která zajišťuje antibakteriální účinek propolisu.
V naší poradně s názvem DIABETES - MED se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Olda.
konzumace včelího medu při diabetu 2
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Med, stejně jako cukr obsahuje velké množství sacharidů - látek zvyšujících hladinu krevního cukru. Med má ale na rozdíl od cukru výhodu, že zároveň zvyšuje produkci inzulínu a tím zabraňuje náhlému zvýšení krevního cukru po požití medu. Pro diabetiky je med nejzdravější, když se konzumuje ráno ihned po probuzení jedna polévková lžíce. Jedna lžíce medu denně je doporučené zdravé množství.
