STAŽENÉ PRŮDUŠKY a nejen to vám přinášíme v tomto článku. Je podzim, a tak se pravděpodobně mnozí z nás budou potýkat s onemocněním z výkyvů počasí. Velmi náchylné jsou na tyto změny zvláště průdušky. Průduška neboli bronchus je trubicovitý orgán, který je součástí dýchací soustavy. Slouží k vedení vzduchu z plic a do plic.
Průdušky a průdušinky
Dvě hlavní průdušky, pravý a levý primární bronchus, vznikají zdvojením průdušnice. Postupně se dělí do takzvaného bronchiálního stromu – do sítě menších průdušek. Pravý primární bronchus se dělí na tři, levý na dva lobární bronchy, označované také jako sekundární nebo II. řádu. Lobární bronchy se pak větví vpravo na deset, vlevo na osm terciárních bronchů. Ty se pak dále větví na menší bronchy, až se nakonec mění v průdušinky, tak se označují větve s průměrem menším než 1 mm. Celkově se průdušky takto dělí přibližně 25x.
Ve svém příspěvku OTEC PLESKAČ KONTAKT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jirina.
Prosim o radu mam patni ostruhy nevim jak je znicit
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana Konopacova.
Dobrý den otce Pleskaci.Mam zablokována záda dole,stažené svaly.Nemohu sedět,ohýbat se a bolí to uprostřed až do kostrče.Prosim jestli byste mi poradil jak uvolnit blokaci.Za kladnou odpověď Vám předem děkuji.Konopacova
Nejlepší léky na astma? Astma bronchiale je chronické zánětlivé onemocnění průdušek, pro něž je typické, že po různých vyvolávajících podnětech dochází k záchvatům dušnosti nebo kašle na podkladě zúžení dýchacích cest. Jedná se o nejčastější chronické onemocnění dětského věku (10–15 %). Závažná je skutečnost, že i přes pokroky v léčbě výskyt astmatu v populaci stoupá.
Na vzniku astmatu se podílí několik faktorů. Jednak jsou to alergie na různé látky; hlavně na pyly, plísně, zvířata, roztoče nebo na chemické látky. Podpůrnými vlivy rozvoje tohoto onemocnění jsou znečištěné ovzduší, časté infekce dýchacích cest, teplota, námaha, stres nebo kouření. Velkou roli hraje i vrozená dispozice – dědičnost.
Léčba je založena na několika principech. Nejdříve je třeba odstranit vyvolávající faktory, což není vždy zcela jednoduché. Podávané léky a jejich kombinace se volí podle závažnosti obtíží; většina užívaných léků se podává ve formě sprejů na vdechování. Pomoc v akutním stavu poskytují takzvané úlevové léky, které mají schopnost roztáhnout průdušky a odstranit dušnost. Pro každého jsou optimální jiné léky na astma či léky na zlepšení dýchání.
„Udržovací léky“ přicházejí na řadu po ústupu nejzávažnějších obtíží a jejich úkolem je co nejdéle tlumit zánět průdušek a maximálně prodloužit klidové období. Patří mezi ně kortikoidy, léky proti alergii a také další látky, které roztahují průdušky. Při prokázané alergii je vhodné podávání vakcín.
Významný léčebný přínos mívá psychoterapie, včetně hypnózy, v některých případech pomáhá akupunktura, jóga nebo takzvaná speleoterapie – rehabilitace v jeskyních, kde je příznivé vlhko a teplota.
Na astma není v naší republice volně prodejný žádný úlevový ani jiný lék.
Jako podpůrnou léčbu můžete vyzkoušet bylinky. Zde je 10 bylinek, které vám mohou pomoci jak při léčbě astmatu, tak při prevenci astmatických záchvatů.
Oregano: Oregano je velmi silná bylina pro léčbu astmatu. Má protizánětlivé účinky, obsahuje karvakrol, flavonoidy a terpeny, které čistí plíce. Tato rostlina může snížit zánět dýchacích cest a průdušek, čímž zajišťuje úlevu od příznaků astmatu. Pokud trpíte astmatem, pijte 2 až 3 šálky čaje s oreganem denně. Čaj připravíte svařením 3 lžiček oregana v šálku horké vody po dobu 5 až 10 minut. Čaj na astma z oregana můžete osladit medem. Používat můžete i šťávu získanou z čerstvého oregana. Jedna polévková lžíce šťávy denně vám uleví od příznaků astmatu a chronického kašle.
Ginkgo biloba: Ginkgo biloba (jinan dvoulaločný) obsahuje antihistaminika a má protizánětlivé vlastnosti, které pomáhají při léčbě astmatu. Studie z roku 2007 zveřejněná v&nb
V naší poradně s názvem CO NA PRŮDUŠKY A KAŠEL se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Blanka.
Dobry den uz asi pul roku s prestavkou kaslu jako tuberak, jsem nekurak. A sem tam i smrkam. Na pruduskach pry nic a rentgen take.To bylo v kvetnu.A porad se to tak nejak tahne. Muzu byt treba na neco alergicka? Uz jsem se objednala.
Spim vsede abych poradne dychala.Diky.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Nechte si laboratorně vyšetřit sputum. Sputum je lidově řečeno chrchel, hlen, který vykašláváte z plic. O tento laboratorní test požádejte svého praktického nebo plicního lékaře. V případě, že laboratorní vyšetření nic neprokáže, tak zkuste ozdravný pobyt v lázních Luhačovice. O nároku na lázně se dohodněte s plicním lékařem.
Průdušky patří k dolním cestám dýchacím a účastní se dýchacího procesu. Dvě hlavní průdušky (bronchy) vycházejí z průdušnice a vnikají do plic, kde se rozvětvují v takzvaný bronchiální strom, to znamená ve stále menší průdušinky (bronchioly). Na konečné průdušinky navazují plicní sklípky, ve kterých dochází k výměně plynů (kyslík, oxid uhličitý) při dýchání. Vnitřní výstelka průdušek (epitel) je řasinkovitá. Řasinky svým pohybem napomáhají dýchacím cestám zbavovat se prachu a mikroorganismů. Pokud dojde k zánětu, sliznice zduří, hromadí se hlen, který pokrývá epitel a brání řasinkám v jejich užitečné práci. Dýchací cesty se proti vzniklému stavu brání dráždivým kašlem, aby se zbavily nahromaděného hlenu (sputa).
Kulatý obličej se vyznačuje tím, že člověk nemá ostré rysy, brada a čelo jsou zaoblené a lícní kosti jsou široké. Obličej je přibližně stejně dlouhý jako široký, nejširší je v oblasti lícních kostí, čelo bývá nízké a široké. Krk působí, že je krátký.
Pokud máte kulatý obličej a toužíte po krátkých vlasech, měly byste volit asymetrický střih vlasů s větším objemem na temeni a po stranách uhlazený.
K dokonalému vzhledu vám může pomoci i delší patka, která obličej opticky prodlužuje. Delší patka se dobře kombinuje s mikádem.
Pokud toužíte po středně dlouhých vlasech, měly byste si uvědomit, že vaše vlasy by neměly být kratší, než je obličej. Pokud bude účes o něco delší (až k ramenům), vhodné jsou sestříhané vlasy, které jsou bohaté kolem brady a po stranách překrývající část obličeje.
Ani s kulatým obličejem se nemusíte bát dlouhých vlasů. Ženám s kulatým obličejem sluší vlasy, které volně splývají. Pokud chcete ještě hlavu o něco opticky prodloužit, stačí si učesat pěšinku uprostřed hlavy a doplnit ji dlouhou ofinou (pod lícní kosti).
Pro úpravu těchto vlasů je dobré snažit se je vyfoukat do výšky, aby se obličej opticky prodloužil.
Pro tento typ obličeje se příliš nehodí objemné kudrny, příliš stažené vlasy a už zmiňované vlasy končící u brady. Příliš kudrnaté vlasy a vlasy končící u brady obličej ještě více rozšiřují. Stažené vlasy zase přitahují pozornost k obličeji, a upozorňují tak na jeho kulatost.
Ve svém příspěvku KAŠEL se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Janan.
Budeš s ním určitě spokojená, nám pomohl se doma odhlenit po nachlazení.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana Zapletalová.
Dobrý den.Čtyři měsíce neustále kašlu a vykašlávám hustý hlen,zrána hnisavý.Léčila mě napřed praktická lékařka,Měla jsem vysokýCRP a tak mě léčila antibiotiky.Nepomohlo to a tak jsem využívala druhou dávku antibiotik.Ihned ze začátku jsem měla test na covid který byl negativníPak mě odeslala na rentgen,napsali pozor covid.Tak jsem byla odeslána na plicní,kde mi udělali další test,opět negativní.Vyšetřili mě sputum.Bylo pozitivní na stretococ na jeden+ a candidu.Po třech týdnech opět vyšetření sputa.Volala jsem na plicní pro výsledek a bylo mi sděleno,že sputum je negativní a p.doktorka má poznačeno kontrola na podzim.Užívám-euphylin,enerzarzair,nasofan,bronchipret,antrovenN.Kromě toho léky které užívám dlouhodobě-Tarka 180/2,Eligius5mg1,0,1,dále Letrox50mg 1,Lozeprazol 1.Condrasulf,Detralex 2,0,0,Furon obden.Navíc jsem asi před 14dny z kašle dostala pupeční kýlu.Na chirurgii jsem dostala kýlní pás a mám navštívit poradnu kýlní pro objednání na operaci,což asi nebude možné s neustálým kašlem.Pokud by jste mi mohl něco poradit co by mě pomohlo,byla bych moc ráda,protože už jsem z toho zpufalá.Děkuji předem moc.
Je nutné dodržovat klidový režim, dostatečně pít, nepobývat v zakouřeném prostředí a také nekouřit. V začátku nemoci, při suchém kašli, se podávají antitusika, která tlumí suchý neproduktivní kašel a dráždění ke kašli. Později, kdy kašel přechází ve vlhký, se podávají mukolytika, která uvolňují hleny. V případě těžších stavů se inhalují broncholytika, která uvolňují staženéprůdušky. Léčbu pak doplňují léky na snížení horečky. Na zánět průdušek, který je způsoben viry a jehož hlavním znakem je suchý kašel, se nepodávají antibiotika, protože na viry nezabírají. Prokáže-li se ale zánět průdušek jako bakteriální nákaza, což se ujistí ze zvýšené hodnoty testu CRP, tak je pak vedena léčba antibiotiky. Taktéž jsou antibiotika podávána, když se zjistí, že bronchitida již přešla v zánět plic neboli pneumonii.
Bronchitida vzniká virovými infekcemi, proto je důležité užívání a léčení antibiotiky. Lékař předepisuje antibiotika až po zjištění výsledků, zejména pokud pacient trpí bakteriální infekcí. Pokud máte chronické onemocnění plic nebo pokud kouříte, lékař předepisuje antibiotika, která snižují rizika sekundární infekce. Na léčbu bronchitidy jsou spíše účinné přírodní léky.
Klasická léčba akutní bronchitidy spočívá v klidovém režimu na lůžku, popřípadě odpočinku v teplém prostředí. Podávají se léky, které napomáhají vykašlávání hlenu, na noc pak léky obsahující kodein (na zklidnění kašle). Pokud onemocnění provází horečka, jsou předepsány léky snižující horečku (například paralen). Jestliže se rozborem sputa prokáže bakteriální infekce (hlen je většinou žlutozelený), je nutné brát antibiotika. Prostředí, ve kterém je nemocný léčen, je nutné často větrat, popřípadě i zvlhčovat.
Klasická léčba chronické bronchitidy spočívá ve vyloučení látek, které průdušky dráždí, tedy kouření, styk s prašným prostředím a podobně. Podávají se bronchodilatační léky, které rozšiřují průdušky. V některých vážnějších případech, kdy dochází k dechové nedostatečnosti, se podává kyslík.
Při potížích s průduškami musíme shánět bylinky, které usnadňují odkašlávání, zklidňují podrážděnou sliznici dýchacích cest a posilují imunitní systém. Využití léčivé síly bylin představuje možnost, jak se vyhnout používání léků, které občas mívají i vedlejší účinky. Je nutné mít na paměti, že léčba bylinami je sice mírná, nenásilná, ale také dlouhodobá. Mezi bylinky, které pomáhají při onemocnění průdušek, patří mateřídouška, truskavec, fenykl, máta, jitrocel, divizna, prvosenka nebo lékořice.
Do hrnku vložíme kolečko citronu bez kůry, lžičku kandovaného cukru a 4–5 minut zahříváme až do varu. Přisypeme lžičku směsi z jitrocele kopinatého a mateřídoušky, smíchané ve stejném poměru, a odstavíme na půl hodiny na vylouhování. Během nemoci pijeme 4–5 těchto horkých čajů denně. Pokaždé připravujeme čerstvý. Čaj pomáhá na zahlenění a kašel. Při zánětu průdušek také bylinkáři doporučují výtažky z echinacey a kozince, rostlin, které posilují imunitu a mají antibakteriální a antivirové účinky. Při nemocech průdušek se doporučuje užívat med s teplým mlékem (cca 40 °C) nebo med s citronovou šťávou, použije se šťáva z 1 citronu na 100 g medu, případně jeden šálek komonicového čaje s 1 polévkovou lžící medu.
Na suchý kašel platí také silná bujonová polévka. Obsahuje velké množství solí, které zvyšují vazkost hlenu a usnadňují tak odkašlávání. Na stejném principu je založeno i užívání tradičního dvou- až pětiprocentního jodidu draselného. Nejúčinnější je pít minimálně dva litry čaje denně.
Výborné jsou obklady na průdušky. Napřed pokožku namažte sádlem, poté přiložte navlhčený kus vaty nebo plátna na průdušky, nahoru položte suchý ručník.
Velmi účinný může být trochu zvláštní nápoj, který vytvoříme smícháním teplého mléka s malým vymačkaným stroužkem česneku. Tekutinu přecedíme a pak k ní ještě přidáme lžíci medu. Silné nátury mohou lžičkou vyjídat i ten vymačkaný česnek.
Pomoci mohou také slané inhalace (jen pozor, nedoporučují se, pokud kašel doprovází i zánět dutin). Do dvou litrů vařící vody vmícháme čtyři lžíce mořské soli, rozmícháme a pak horkou páru vdechujeme pod ručníkem, ideální je doba mezi pěti až deseti minutami, ale ne každý takový nával horka vydrží.
Pomáhají rovněž bylinkové čaje, lze mezi nimi najít i ty, které jsou vhodné pro děti. Nejenže mají příjemnou chuť, ale i usnadňují odkašlávání. Smíchejte hrst květů lípy, hrst listů jitrocele, hrst květů černého bezu, hrst drcených sušených šípků (vše zakoupíte v bylinkářství, na internetu nebo v lékárnách). 2 lžíce této směsi zalijte litrem vroucí vody a nechte 15 minut louhovat. Po mírném vychladnutí sceďte, výluh oslaďte dvěma lžícemi medu a můžete začít popíjet.
Cibulový čaj je známý recept, který funguje na kdeco. Dvě oloupané cibule pokrájejte, zalijte půllitrem vody a přiveďte k varu. Na mírném plameni vařte zhruba 15 minut. Sceďte a doslaďte medem. Vývar můžete zjemnit přidáním kapky mléka nebo lžičkou másla. Další varianta „čaje“ je bez mléka či másla, zato se skořicí, hřebíčkem, zázvorem, které přidejte již do vaření. Na závěr můžete nápoj dochutit ještě citronem. Měli byste jej užívat dvakrát až třikrát denně, uleví vašemu dýchání, zlepší odkašlávání.
Ořechový vývar se doporučuje na dráždivý suchý kašel. Vyloupejte 12 vlašských ořechů, namočte je do půl litru vody, nechte louhovat 4 hodiny, potom je 30 minut vařte a dolévejte, abyste měli pořád půl litru vývaru. Pijte slazené medem. Po dvou dnech byste měli začít odkašlávat.
Nejčastěji se vyskytuje za ušima, na zátylku, ale někdy i celoplošně nacházíme ve kštici zarudlá ložiska s nánosy šupinek. Tato ložiska často přecházejí do oblasti obličeje nebo do zátylku. Lupénka se může omezit pouze na oblast kštice, nebo je postižení kštice součástí postižení celého těla. Její léčba je náročná, není však příčinou vypadávání vlasů. Pacienti mají největší problém s aplikovatelností krémů, špatnou dostupností a s česáním.
Péče o lupénku ve vlasech
používejte šampóny, které vám doporučil váš dermatolog
při mytí nepoužívejte příliš horkou vodu
při mytí vlasů postupujte s opatrností, vlasy myjte šetrně, neškrábejte postižená místa
po umytí si vlasy šetrně osušte, nefrotýrujte násilně postižená místa
při fénování vlasů používejte fén s menším výkonem
při fénování požívejte hřeben, který vám nebude dráždit postižená místa (s přírodními štětinami)
nesnažte se násilím sundávat šupinatící se kůži
vhodnější je kratší sestřih vlasů, není vhodné mít dlouhodobě vlasy stažené do gumičky
pokud není psoriáza v akutní fázi, můžete si vlasy i odbarvovat či barvit
doporučuje se nosit horní část oblečení světlejších barev a drobných vzorů, šupinky kůže pak nejsou tak viditelné
v zimě chraňte kůži před nepříznivými vlivy prostředí
Postižení kštice je u psoriatiků velmi časté, vyskytuje se u 50–80 % pacientů. Může se objevovat samostatně, nebo doprovází lupénku plakovou, kapkovitou či jinou. Nejčastěji se vyskytuje za ušima, na zátylku, ale někdy i celoplošně nacházíme ve kštici zarudlá ložiska s nánosy šupinek. Tato ložiska často přecházejí do oblasti obličeje nebo do zátylku. Lupénka se může omezit pouze na oblast kštice, nebo je postižení kštice součástí postižení celého těla. Její léčba je náročná, není však příčinou vypadávání vlasů. Pacienti mají největší problém s aplikovatelností krémů, špatnou dostupností a s česáním.
Péče o vlasovou část:
Používejte šampony, které vám doporučil váš dermatolog.
Při mytí nepoužívejte příliš horkou vodu.
Při mytí vlasů postupujte s opatrností, vlasy myjte šetrně, neškrábejte postižená místa.
Po umytí si vlasy šetrně osušte, nefrotýrujte násilně postižená místa.
Při fénování vlasů používejte fén s menším výkonem.
Při fénování požívejte hřeben, který vám nebude dráždit postižená místa (s přírodními štětinami).
Nesnažte se násilím sundávat šupinatějící kůži.
Vhodnější je kratší sestřih vlasů, není vhodné mít dlouhodobě vlasy stažené do gumičky.
Pokud není psoriáza v akutní fázi, můžete si vlasy i odbarvovat či barvit.
Doporučuje se nosit horní část oblečení světlejších barev a drobných vzorů, na němž nejsou viditelné šupinky kůže.
V zimě chraňte kůži před nepříznivými vlivy prostředí.
Kouty ve vlasech nejsou žádná hrůza, dají se v pohodě zamaskovat dobrým střihem a vhodným účesem (nenosit culíky a vlasy stažené z čela a podobně). U mužů je vhodný velmi krátký sestřih, v dnešní době je navíc moderní mít holou hlavu. Někteří muži tento problém řeší takzvanou přehazovačkou, kterou si zakrývají pleš. Problém nastává, když zafouká vítr a vlasy se postaví, pak je tento způsob maskování spíše groteskní.
Lidé si obvykle veškerá onemocnění spojují s pocity bolesti, ale většina ledvinových onemocnění nezačíná pocity bolesti a ani jinými výraznějšími projevy onemocnění.
Pokud už se objeví bolest ledvin (latinské označení pro bolest ledvin = nefralgie), může to mít různé příčiny. Bolest ledvin je často spojená se zánětem ledvin, akutním rozšířením dutého systému ledviny, ložiskovým zánětem, nádorem, ledvinnou kolikou. O posledním jmenovaném onemocnění se tvrdí, že se jedná o jednu z nejhorších bolestí.
Každý člověk si bolest představí jinak, vesměs platí, že bolest ledvin může zasáhnout i oblasti, které nesouvisí s vylučovacím systémem (například bolest kolen). Bolest ledvin obvykle vychází z pouzdra ledvin a jedná se o neustálou tupou bolest, která bývá spojována právě se zánětlivými onemocněními ledvin. V oblasti bederní páteře, z níž člověk pociťuje bolest, se zpravidla dají nahmatat stažené svaly. Bolest může být ale i přenesená, ta je pociťována v místě vzdáleném od vzniku.
Dalšími příznaky onemocnění ledvin jsou: časté močení, bolest při močení, obtížné močení, impotence, problémy s plodností atd.
Pokud ledviny nepracují, jak mají, mohou způsobit mnoho poruch: vysoký krevní tlak, bolesti hlavy, křečové žíly, zvápenatěné tepny, revmatismus, zánět kloubů, ekzémy, lupénku, předčasné šedivění, vypadávání vlasů, ledvinné kameny, ledvinný písek, otoky víček, váčky pod očima, vlhké ruce a nohy, otoky kotníků, poruchy sluchu, pískání a šumění v uších, oslabení kostí. Nejenže nemoci ledvin tedy mohou způsobit tyto fyzické problémy, zároveň se ale mohou podílet i na psychických poruchách člověka, jako například pocity deprese, strachu ze selhání, obav, ostýchavosti. I pocity únavy, letargie, a neplodnost může způsobovat onemocnění ledvin.
Je spousta rad a tipů, co má člověk dělat, aby se nemusel obávat onemocnění ledvin. Vesměs platí, že by se měl vyvarovat stravě s velkým množstvím soli a živočišných bílkovin, rafinovaným cukrům, měl by si dávat pozor na nedostatek tekutin a na těžké kovy. Tato onemocnění mohou způsobit i jiné infekční choroby, užívání léků proti bolesti, stres, konzumace alkoholu a kávy, minerálních vod, nedostatek vitamínu a v neposlední řadě i chlad.
Nejčastější příčinou bolestí krční páteře je její přetěžování při nefyziologickém postavení hlavy. Bolesti krční páteře hrozí především lidem vykonávajícím sedavá zaměstnání, lidem se špatným držením těla, potažmo hlavy i ramen (a to je většina z nás), a dalším, kteří přetěžují krční páteř dlouhodobým předklonem či předsunem hlavy. Zatímco naši předci chodili zpříma a pozorovali, co se děje kolem nich, my sedíme celé dny u počítačů s hlavami doslova zabořenými do obrazovek. Podobné držení hlavy můžeme u většiny lidí zpozorovat i při jízdě v autě, zde je spíše předsunutí hlavy než předklon. Tyto příznaky jsou pak doprovázeny únavou a dysbalancí.
Další typickou příčinou bolestí v oblasti krční páteře může být horní zkřížený syndrom, který je spojen se svalovou nerovnováhou jednotlivých skupin svalů krku. Nejčastěji se jedná o 2 dvojice: prsní – lopatkové svaly a svaly přední – boční strany krku. Problém je v tom, že jedny jsou ochablé a druhé naopak přetížené. Velice častou příčinou bolestí krční páteře je i nevhodná poloha při spánku. Pokud usínáme v poloze na břiše, máme hlavu vždy stočenu k jedné či druhé straně, abychom mohli dýchat. V okamžiku, kdy usneme, však dojde k poklesu svalového napětí svalů krku, které dokud bdíme, udržují v této poloze alespoň do jisté míry fyziologické zakřivení krční páteře. Po poklesu napětí svalů dochází k zalomení hlavy a ráno se probudíme s nepříjemnými bolestmi nejen krku, ale často i hlavy. Nevhodné jsou na spaní i vysoké polštáře, které podporují předklon hlavy. Pokud preferujeme spánek na boku, měli bychom vědět, že hlavu je nutné mít podloženou tak, aby byla krční páteř v ose prodloužení celé páteře. Budeme-li mít pod hlavou „málo“ nebo „moc“, může dojít k zablokování krční páteře do úklonu na jednu či druhou stranu.
Bolesti krční páteře mohou být také způsobeny nejrůznějšími lehkými nehodami či „úrazy“, kterým často ani nevěnujeme pozornost. Typicky se jedná o prudké brzdění v autě, které je doprovázeno intenzivním pohybem krční páteře nejprve do předklonu a následně do velkého záklonu. Jiným případem je drobné „poranění“ v tělocvičně, když se nám třeba nepovede kotoul vzad.
Bolest krční páteře může být opravdu rozmanitá. Zpočátku se objevuje spíše pocit únavy či slabosti šíjového svalstva než samotná bolest. Tyto pocity však sílí a přecházejí ve stále intenzivnější bolest, která bývá zpočátku lokalizována do jednoho konkrétního místa. Jindy může být bolest vyvolána například prudkým pohybem hlavy nebo strnulou polohou krční páteře. Postupně se bolest stává silnější a začíná působit obtíže při jakémkoli pohybu krční páteře. Bo
Bolest ledvin je nejčastěji způsobena zánětem, takzvanou akutní pyelonefritidou, a dále ledvinou kolikou neboli překážkou v odtoku moči z ledvin do močového měchýře. Při bolesti a podezření na postižení vylučovací soustavy je důležité lékaři sdělit lokalizaci bolesti, zda vystřeluje do některé oblasti, její charakter a intenzitu.
Při postižení ledvin se můžeme setkat se dvěma typy bolestí:
lokální – je umístěna v bederní páteři nebo pod spodními žebry;
přenesená bolest – vychází z postižené ledviny, ale je pociťována v místě vzdáleném od vzniku.
Bolest ledviny je charakterizována jako tupá trvalá bolest vycházející z pouzdra ledviny. Bývá nejčastěji přítomna u zánětlivých onemocnění ledvin. Bolest je lokalizována v oblasti bederní páteře, kde na postižené straně můžeme hmatat stažené svaly v oblasti nad ledvinou. Při poklepu na tuto oblast se bolest většinou zhoršuje. Někdy se zvětšuje i při námaze a pohybu.
Příčiny bolesti:
Zánět ledvin (pyelonefritis) – ve většině případů se jedná o bakteriální onemocnění ledvin, které se kromě bolesti projevuje horečkou, únavou a celkovou schváceností. Někdy se objevují i bolesti břicha. Bakterie se do ledviny dostávají buď vzestupně přes močové cesty, anebo z filtrované krve. V případě, že pociťujete takovéto obtíže, vyhledejte prosím lékaře.
Akutní rozšíření dutého systému ledviny
Ložiskové zánětlivé procesy
Nádory, které se šíří přes pouzdro ledviny. Většina pomalu postupujících postižení ledvin je nebolestivá, protože nedochází k náhlému poškození nebo napnutí ledvinného pouzdra, které způsobují tuto typickou bolest.
Ledvinná kolika – náhlá, prudká, postupně narůstající nebo kolísavá bolest v boku či zádech, která může vystřelovat do třísla, varlat nebo do velkých stydkých pysků. K bolesti se může přidružovat nevolnost, bledost, studený pot a zvracení. Nemocný se snaží najít úlevovou polohu. Bývá přítomna nejčastěji při akutní obstrukci horních močových cest z důsledku posunu ledvinných kamenů. Říká se, že ledvinná kolika je jednou z nejhorších bolestí, kterou může člověk zažít.
Na bolest ledvin se používají analgetika a spasmolytika.
Zácpa může postihnout děti v jakémkoli věku. Jakmile se dítěti ucpe tlusté střevo tuhou stolicí, která dále nepostupuje, přestává dítě vnímat pocit nutného vyprázdnění a chůze na toaletu. Toto ucpání způsobí roztažení střeva, kdy se vytvoří tuhý špunt, který po určité době začne obtékat řidší stolice. Svaly svěrače, které jsou napnuté a stažené, musí být uvolněny, aby mohl celý vyprazdňovací systém v pořádku pracovat. V určitém stadiu lze po konzultaci s lékařem zácpu řešit pomocí projímadla, například laktulózou. Dojde-li ale stav se zácpou velmi daleko, řeší ji gastroenterolog nebo dětský chirurg, a sice uvolněním dětského zadečku klystýrem anebo odstraněním stolice v celkové narkóze.
Výskyt zácpy se udává cca u 16 % dvouletých dětí se stejným poměrem chlapci–dívky. V předškolním a školním věku je zácpa 3x častější u chlapců, zatímco v adolescentním věku se vyskytuje častěji u dívek. Výskyt je vyšší v rodinách, kde i rodiče mají problémy s vyprazdňováním.
U zdravých dětí závisí vyprazdňování na věku a kvalitě stravy. Novorozenci a kojenci mohou mít velmi časté stolice (až 12 x za den), což se může náhle změnit na jednu stolici jednou za 2–4 dny. U batolat je stolice obvykle 2–5x denně. V adolescentním věku se frekvence snižuje na 1–2x denně. U velkých dětí a dospělých mohou být fyziologické i 3 stolice za týden.
Příčiny zácpy u novorozenců a mladších kojenců: vrozené střevní malformace, získané střevní striktury, hypotyreóza (snížená funkce štítné žlázy), alergie na bílkovinu kravského mléka, nedostatečná výživa, medikamentózní léčba u matky (magnesium, opiáty), Hirsprungova nemoc (vrozená choroba postihující tlusté střevo), mekoniový ileus (nemožnost odchodu smolky).
Příčiny zácpy u batolat a starších dětí: strava – kravské mléko, nedostatek tekutin (horečka, přehřátí), psychické příčiny, dobrovolné zadržování stolice (dermatitida v oblasti konečníku, bolestivá defekace), neurologické onemocnění (mozková obrna, Hirsprungova nemoc), svalové onemocnění, endokrinní a metabolické onemocnění (hypotyreóza, diabetes mellitus), jiné stavy jako cystická fibróza, celiakie, otrava olovem, hepatitida, léky (opiáty, antidepresiva), preparáty obsahující železo.
