Operace slinných žláz se provádí v celkové anestézii na centrálních operačních sálech ORL oddělení.
Podčelistní slinná žláza se odstraňuje vždy celá. Kožní řez je veden zevně na krku pod dolním okrajem žlázy, souběžně s hranou dolní čelisti, v délce 5–8 cm. Přes podkoží a sval napínající kůži se lékař dostane na žlázu, kterou postupně odstraní. To může být obtížné při větších zánětlivých srůstech v okolí žlázy. Cévy vedoucí kolem žlázy do tváře se podvážou. Chrání se pod žlázou probíhající nerv, který hýbe příslušnou polovinou jazyka. Blízko žlázy probíhají 2 tenké větve lícního nervu, které vedou ke svalům dolního rtu a kožnímu svalu na přední straně krku a inervují je. Tyto jemné větve se snaží operatéři chránit. Dále se vypreparuje a podváže vývod slinné žlázy do dutiny ústní. Do rány se zavede drén, vyvede se přes kůži zevně na krk a nasadí se na něj podtlaková nádobka (Redonův drén). Odsává tak z rány tekutinu s krví, která se po operaci v ráně tvoří. Rána se zašije ve 2 vrstvách a kůže na krku se šije „neviditelným“, intradermálním stehem. Zevně se přikládá na ránu kompresivní obvaz. Drén z rány se vytahuje 2. až 3. den po operaci, kožní steh 7. až 10. den. Je-li hojení rány normální, je pacient propuštěn z oddělení domů 5. až 7. den.
Příušní žláza. Operace příušní žlázy je náročnější a také rizikovější výkon. Kožní řez se vede těsně před ušním boltcem, dále pokračuje pod ušním lalůčkem dozadu za boltec a odtud se řez stáčí dolů podél kývače na krk. Obnaží se příušní žláza. Vyhledá se kožní nerv vedoucí k ušnímu lalůčku, ale protože brání přístupu ke žláze, zpravidla se přerušuje. Největším rizikem operace příušní žlázy je poškození lícního nervu, který prochází přímo žlázou a inervuje mimické svaly obličeje. Základem operace je proto vyhledání kmene lícního nervu při jeho vstupu do žlázy a dále preparace všech jeho větví procházejících žlázou. Tato část operace se provádí s pomocí takzvaných lupových brýlí, které zvětšují obraz operačního pole. Cílené vyhledání lícního nervu dává větší naději, že nerv nebude poškozen, než odstraňování nádoru ze žlázy „naslepo“ bez identifikace nervu. Nepodaří-li se najít hlavní kmen nervu, snaží se operatér identifikovat jeho periferní větve po výstupu ze žlázy a po nich pak postupuje zpět k hlavnímu kmeni. Většina nádorů příušní žlázy je umístěna v její zevní části, tedy zevně od lícního nervu. V tom případě se odstraňuje jen zevní část žlázy s nádorem zevně od nervu a její vnitřní část se ponechá. Vždy se lékař snaží odstranit spolu s nádorem co největší část okolní
V naší poradně s názvem RADY OTCE PLESKAČE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef Dostal.
Dobrý den
Chtěl bych poradit co mi pomůže na neuropatii na chodidlech.
Děkuji za odpověď.
S pozdravem Josef Dostal
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Neuropatie dolních končetin může mít řadu příčin. Dá-li bůh a poštěstí se, že znáte příčinu, která se dá léčit, tak můžete zmírnit i projevy neuropatie. Někdy se ale nepodaří nalézt žádnou příčinu a léčba je pak nemožná. Bez znalosti vašeho zdravotního stavu je možné odpovědět pouze obecně.
Cílem léčby je zvládnout stav způsobující neuropatii a zmírnit příznaky.
Léky proti dlouhodobé bolesti bez předpisu:
- Kyselina acetylsalicylová – např. léky Aspirin, Anopyrin, Acylpyrin
- Diclofenac – např. léky Almiral, Dicloalgan, Diclofenac, Flector, Olfen, Veral, Voltaren
- Ibuprofen – např. léky Brufen, Ibalgin, Ibuprofen, Nurofen, Modafen
- Nimesulid – např. lék Aulin
Léky proti dlouhodobé bolesti na lékařský předpis:
- Ketoprofen – např. lék Fastum gel
- Indometacin – např. lék Indometacin
- Meloxikam – např. léky Recoxa, Apo-Meloxicam, Meloxicam
- Metamizol – např. lék Novalgin
- Piroxicam – např. lék Flamexin
- Kyselina thiaprofenová - např. lék Surgam
- Dexketoprofen - např. lék Dexoket a Ketesse
Léky proti záchvatům:
- Gabapentin - např. lék Gralise, Grimodin, Gordius, Gabapentin, Gabanox, Gabagamma
- Pregabalin - např. lék Kartesada, Lyrica, Naxalgan, Pragiola, Preato, Pregabalin, Pregamid, vyvinuté k léčbě epilepsie, mohou zmírnit i bolest nervů. Nežádoucí účinky mohou zahrnovat ospalost a závratě.
Léčba přes kůži:
Kapsaicinový krém, který obsahuje látku nacházející se v feferonkách, může způsobit mírné zlepšení příznaků periferní neuropatie. V místě aplikace kapsaicinu můžete mít pálení a podráždění pokožky, ale je to jen na chvíli. Někteří lidé to však nesnesou.
Lidokainové náplasti nebo krémy jsou další léčbou, kterou aplikujete na kůži a která může nabídnout úlevu od bolesti. Volně prodejná je mast Emla. Nežádoucí účinky mohou zahrnovat ospalost, závratě a necitlivost v místě náplasti.
Antidepresiva. Bylo zjištěno, že některá tricyklická antidepresiva, jako je Amitriptylin nebo Nortrilen pomáhají zmírňovat bolest tím, že narušují chemické procesy ve vašem mozku a míše, které způsobují, že pociťujete bolest.
Nežádoucí účinky antidepresiv mohou zahrnovat sucho v ústech, nevolnost, ospalost, závratě, změny chuti k jídlu, přibírání na váze a zácpu.
Pokročilé terapie:
Transkutánní elektrická nervová stimulace (TENS). Elektrody umístěné na kůži dodávají jemný elektrický proud o různých frekvencích. TENS by měl být aplikován po dobu 30 minut denně po dobu přibližně jednoho měsíce. Léčbu můžete dostat v lázních nebo v rámci rehabilitace předepsané lékařem.
Výměna plazmy a intravenózní imunoglobulin. Tyto postupy, které pomáhají potlačit aktivitu imunitního systému, mohou být přínosem pro lidi s určitými zánětlivými stavy.
Výměna plazmy zahrnuje odběr vaší krve, poté odstranění protilátek a dalších proteinů z krve a návrat krve do vašeho těla. Při imunoglobulinové terapii dostáváte vysoké hladiny proteinů, které fungují jako protilátky (imunoglobuliny).
Jednou z možností operační léčby je stimulacenervus vagus (bloudivého nervu). Pacientovi je voperován přístroj, který je trochu podobný kardiostimulátoru. Nervový stimulátor je vložen podkožně pod levou klíční kost a dvě elektrody jsou též vedeny podkožně na levou stranu krku, kde stimulují nerv. Operace pro vagovou stimulaci není složitá a trvá maximálně dvě hodiny a není při ní otevírána lebka. Stimulátor zapojuje a programuje lékař speciálním bezkontaktním zařízením, které přikládá na hrudní stěnu. Tato velmi drahá léčba je určena pacientům, kteří splňují podobná kritéria jako pro klasickou operaci mozku, ale u kterých z různých důvodů nelze operaci provést. Zejména se to týká pacientů u kterých nebyla účinná nebo možná léčba antiepileptiky. Příkladem jsou pacienti, kteří mají záchvaty vycházející z více ložisek nebo mají epileptogenní zónu umístěnou tak, že ji nelze odstranit bez rizika poškození důležitých nervových center. Stimulace může pomoci i pacientům, kteří již byli operováni, ale neúspěšně.
Na rozdíl od klasické operace vagová stimulace epilepsii nedokáže vyléčit, pouze tlumí záchvaty. Jen málo pacientů (pod 10 %) je díky této léčbě zcela bez záchvatů. Výrazně se však sníží počet záchvatů, u asi 40 % pacientů o více než polovinu. Je třeba upozornit, že zlepšení není okamžité a plně nastupuje třeba až v druhém roce léčby. Někteří pacienti také udávají zlepšení nálady a paměti.
Akutní komplikace při zavádění stimulátoru jsou vzácné. Stimulátor je dlouhodobě dobře snášen. Nejčastějšími nežádoucími účinky jsou krátké epizody chrapotu, kašle a brnění v krku během stimulace. Bývají ale většinou mírné a časem vymizí. Vzhledem k extrémní ceně mohou vagový stimulátor zavádět jen vybraná pracoviště. Například v nemocnici Na Homolce bylo dosud zavedeno téměř 100 těchto přístrojů.
Ve svém příspěvku PŘÍZNAKY ZÁNĚTU TROJKLANÉHO NERVU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena gedusova.
Dobry den.Asi mesic chodim k zubari pro bolest zubu.Mam zrengenovane vsechny zuby,prevrtane,dokonce jsem si 5 nechala vytrhnout a bolest v podobe vystrelovani a tak silnem pichnuti porad pretrvava.Pani zubarka tvrdi ze od zubu to neni.Bolest je pri pohybu celisti-mluveni,jidle.Je to jak kdyby projela jehla takove narazy.Predem dekuji za Vas nazor Alena
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zdenka.
Dobrý den přesně stejné bolesti jsem měla také bylo to hrozné a žádné léky nepomáhaly.Také jsem už nemohla ani jíst bez bolestí.Dozvěděla jsem se od jednoho známého,který měl stejné potíže,že byl na operaci trojkl.nervu a nyní je bez potíží.Proto jsem si vyžádala také operaci u porfesora Sameše v Ustín.Labem,který je specialista na operace nervů .Zato jsem mu vděčná,že mě naprosto zbavil těchto hrozných bolestí a dnes už nemám žádné.
Proto bych Vám také doporučila tuto operaci,která není nijak bolestivá. Pixová
Edém terče zrakového nervu (ZN) je klinickým příznakem několika patologických stavů. Prosáknutí terče ZN při nitrolební hypertenzi nazýváme městnavou papilou (papiledémem). Vznik a vývoj městnavé papily je dynamický proces, při kterém rozlišujeme několik stadií: časná fáze, fáze plně vyvinutého edému, chronické stadium a jako poslední vzniká atrofie terče ZN. Charakteristickými známkami edému terče ZN jsou hyperémie disku ZN, setření jeho hranic, vyhlazení fyziologické exkavace, vznik papilárních a peripapilárních retinálních hemoragií, tvrdých a měkkých exsudátů, prosakování tekutiny do vrstvy nervových vláken a tvorba retinálních řas. Terč zrakového nervu je jednou z hlavních struktur, které se vyšetřují při oftalmoskopii. Nálezy na terči jsou často výchozím bodem pro diferenciálně diagnostickou rozvahu nejen u očních onemocnění, ale i u celkových chorob. Jak již bylo řečeno, edém terče je symptomem, kterým se manifestuje více klinických problémů. Mezi ně patří například zánětlivý edém u intraokulární neuritidy, ischemický edém u přední ischemické neuropatie optiku (AION – z anglického anterior ischemic optic neuropathy) či prosáknutí terče ZN při nitrolební hypertenzi.
Řadu let trvalo, než oftalmologové začali rozlišovat mezi oftalmoskopicky velmi podobným edémem terče zrakového nervu při nitrolební hypertenzi a zánětlivým edémem při intraokulární neuritidě či ischemickým edémem. Termín městnavá papila je v Čechách vyhrazen pouze problému prosáknutí terče zrakového nervu při nitrolební hypertenzi a jeho vyslovením se dělá vždy již jednoznačný a etiologicky velmi závažný závěr. Pokud je edém jiné etiologie nebo zatím nebyla přesně stanovena diagnóza, používá se označení edém nebo prosáknutí terče zrakového nervu. Zcela běžně a naprosto správně však lze používat „širší“ termín edém terče zrakového nervu i u městnavé papily. Toto názvosloví je také jedním z mála (vedle přídavných jmen označujících lokalizaci, například peripapilární), kde dosud zůstalo zachováno slovo papila k popisu intraokulární části zrakového nervu, tedy oblasti zadního segmentu oka, kde axony gangliových buněk opouštějí oční kouli. Jinak se v současné době již termín papila zrakového nervu nedoporučuje používat, protože vzhled zdravého terče zrakového nervu vyznačujícího se fyziologickou exkavací názvu papila (bradavičnatý výběžek) neodpovídá. V souladu se zahraniční literaturou se tedy upřednostňuje označení terč, hlava či disk zrakového nervu.
Vzhledem k tomu, že je městnavá papila významným objektivním příznakem nitrolební hypertenze, stojí v popředí zájmu nejen oftalmologů, ale i neurologů a neurochirurgů. Zda je tento symptom přítomen a v jakém rozsahu, je mnohdy hlavní otázkou, kterou má oční lékař zodpovědět při konziliárním vyšetření. Vznik a vývoj městnavé papily je dynamický proces, při kterém se rozlišuje několik stadií: časná fáze, fáze plně vyvinutého edému, chronické stadium a poslední vznik atrofie terče zrakového nervu.
V naší poradně s názvem PLOTENKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Michaela.
Dobrý den, taky mne zajímá zda na milgamma n na plotenky?
Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Milgamma N obsahuje tři vitamíny řady B. Vitamín B1 ve formě benfotiaminu, vitamín B6 a vitamín B12. V této kombinaci slouží jako podpůrná léčba při onemocněních postihujících periferní nervový systém u těchto stavů:
- zánětlivá onemocnění periferních nervů a kořenů,
- onemocnění v rámci diabetes mellitus,
- následky chronického alkoholismu,
- obrna lícního nervu,
- postižení trojklanného nervu,
- kořenové syndromy,
- pásový opar.
Ani jeden z těchto vitamínů nemá vliv na stav plotének - meziobratlových prostor. Jako prevence před vznikem problémů s meziobratlovými ploténkami prokazatelně účinkuje pohyb, užívání kolagenu, chondroitinu a MSM síry. Pokud se problémy již vyskytly, tak pak pomůže jen chirurgické řešení.
Mravenčení končetin je nepříjemný pocit, kdy vnímáme určitou část jinak než obvykle.
Příčiny:
Útlak nervů – k útlaku nervů dochází v místech, kde nerv prochází pod kůží a blízko kosti. Tento stav je nám známý jako přeležení, kdy se probudíme v noci s brnícími prsty rukou či nohou. Tento stav mravenčení po chvíli odezní. Vážnější jsou potom takzvané úžinové syndromy, kdy dochází k dlouhodobému stlačení nervů v určitém místě jeho průběhu anatomickými strukturami, to je různými kanály (karpální/zápěstní tunel, kubitální/loketní tunel). Nejznámější je syndrom, při němž dochází k útlaku středního nervu (n. medianus) v karpálním tunelu. Dalším známým útlakovým stavem je výhřez meziobratlové ploténky.
Mozková mrtvice (iktus) ‒ mozková mrtvice může zapříčinit dočasné nebo trvalé znecitlivění, brnění, parestézie v určité oblasti těla.
Ischemie, zúžení cév ‒ ischemie může být i záchvatovitá, například u Raynaudova syndromu dochází ke stahu drobných cév, což kromě zmodrání prstů může vyvolat i parestézie a bolestivost. Při dlouhodobé ischemizaci (nedokrevnosti), například u ischemické choroby dolních končetin, může dojít k poškození nervů, což se projeví změnami v čití.
Neurologické záchvatovité stavy ‒ jak záchvat migrény, tak epileptický záchvat mohou být provázeny zhoršením čitím končetin.
Nádorová onemocnění ‒ nádory mohou vyvolat takzvaný paraneoplastický syndrom, kdy mohou produkovat hormony nebo hormonům podobné látky. To může mít dopad i na kožní čití.
Alkoholismus – dlouhodobě zvýšený přísun alkoholu vede k poškození nervů, navíc také alkohol vyčerpává zásoby vitamínů skupiny B, které jsou nutné pro správnou funkci nervů.
Cukrovka ‒ cukrovky obou typů I i II mohou poničit nervy, a to hlavně tím, že jsou poničeny drobné cévy, které je zásobují. Jedná se o takzvanou diabetickou neuropatii.
Metabolická a hormonální onemocnění – mravenčení mohou způsobit hromadící se metabolity, zplodiny v těle, například při selhávání jater či ledvin. Také hormonální změny, jako jsou poruchy štítné žlázy, mohou vyústit v poruchy kožního čití v podobě brnění.
Roztroušená skleróza ‒ při této nemoci dochází k demyelinizaci nervových vláken a s tím souvisí i poruchy vedení nervového vzruchu a pocit mravenčení.
Nedostatek vitamínů ‒ zvláště pak ze skupiny B, způsobuje záněty nervů, takzvanou polyneuropatii.
Hyperventilace ‒ při hyperventilaci, což je zrychlené a prohloubené dýchání, dochází k acidóze, tedy překyselení a snížení hladiny vápníku. Tento stav následně vede k brnění až křečím končetin.
Infekční a poinfekční stavy ‒ například borelióza, kdy jsou napadeny i nervové struktury.
V naší poradně s názvem ZÁVRATĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef Jandera.
Dobrý den. Prodělal jsem. 7 operací středo uší. Poslední dobou mívám menší závratě. Zvláště v leže kdy se to se mnou točí. Beru betahistanin, zatím nezabírá. A ještě mi k tomu píská v uších poměrně silně kdy to vnímám i když je hluk. Tak se ptám co s tím.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Na pískání v uchu - tak zvaný šelest v uchu je účinný volně prodejný lék piracetam 800. Doporučuji ho vyzkoušet podle přibaleného návodu. Věnujte pozornost nežádoucím účinkům a pokud se vás některý z nich týká, tak s léčbou piracetamem seznamte svého ošetřujícího lékaře.
Závratě u vás budou nejspíše způsobeny operativními změnami ve středouší a bude třeba vytrvat, než si na to mozkové centrum stability zvykne. Blízko této oblasti se nachází tak zvaný labyrint, který vysílá mozku signály o naší poloze a přímo ovlivňuje naši rovnováhu. Jeho stimulace nebo porušení při některé z vašich operací může způsobovat zminěné závratě. Pro toto bohužel neexistují žádné léky a je třeba počkat až si mozek zvykne na nové úrovně nervových vzruchů přicházejících z vnitřního ucha.
Jde o jehlové elektrody bipolární či multipolární, případně o tenký drátek či svazek drátků. Bipolární elektroda je složena z duté jehly, jejímž středem prochází izolovaný vodič, který před hrotem jehly vychází na povrch její stěnou. Kovové tělo jehly tvoří jednu společnou elektrodu a středový vodič druhou elektrodu.
Jehlová multipolární elektroda je konstrukčně totožná s bipolární s tím rozdílem, že středem vede (a na povrch stěnou vystupuje) hned několik vzájemně izolovaných vodičů. Multipolární elektrodou lze tedy snímat několik signálu na velmi malé ploše najednou. Speciální jehlovou elektrodou se snímací plochou 25 μm lze měřit signál z jediného svalového vlákna (pro metodu SFEMG).
Podpovrchové elektrody se zavádějí kolmo na osu svalu nebo podélně. Jehlovou elektrodu lze dobře umístit ve svalu, ale jedná se o bolestivou metodu, a navíc jehla omezuje pohyb svalu a sval zároveň pohybuje elektrodou, což vede ke vzniku nežádoucích artefaktů v signálu. Jehlová elektroda může zůstat zavedena do svalu maximálně hodinu. Naproti tomu zavedený drát lze ponechat ve svalu až několik hodin, ale nelze s ním dobře manipulovat a lokalizovat konkrétní místo zájmu ve svalu. Drátové elektrody se používají tam, kde nechceme omezovat pohyb svalstva, ovšem drát se pohybem může povytáhnout.
V případě neinvazivního měření na povrchu kůže se zaznamenává signál vzniklý činností velkého množství motorických jednotek. Signál dosahuje špičkové hodnoty do 10 mV. Značný objem tkáně mezi elektrodami a svalovými vlákny, stejně jako rozhraní elektroda–pokožka omezují horní hranici využitelného frekvenčního pásma na 500 Hz. Hlavní část výkonového spektra tedy leží v oblasti 50–150 Hz.
Invazivním, takzvaným intramuskulárním EMG lze měřit elektrický potenciál malého množství motorických jednotek až jednotlivých motorických jednotek. Využitelné frekvenční pásmo sahá až k 10 kHz díky malému objemu tkáně mezi elektrodou a zdrojem signálu. Špičkové napětí dosahuje řádově stovek μV.
Snímání a záznam sumárních akčních potenciálů svalu se provádí za účelem zjištění funkcionality svalu. Využívá se povrchových nebo podpovrchových elektrod ke stimulaci periferního nervu, který pak vyvolá samotný záškub svalu, který je pak měřen povrchovou elektrodou. Podpovrchová elektroda ke snímání ve svalu není vhodná, protože dochází k jeho silné kontrakci, což se projeví vznikem artefaktů v signálu. Stimulacenervu je realizována elektrickými pulzy o frekvenci 3–5 Hz. Vyhodnocuje se amplituda a odezva na budící signál. Nízká amplituda (alespoň 10% snížení) všech odezev značí primární nemoc svalstva. Naproti tomu u nervové poruchy, jako je například roztroušená skleróza, je patrné zpoždění kontrakce vláken při normální amplitudě. Jinou verzí CMAP metody je stimulace senzorických nervů, čímž se zpětnovazebně aktivují motoneurony, a tak lze vyšetřovat jejich funkčnost či přenosové vlastnosti.
V naší poradně s názvem OTEC PLESKAČ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Karel.
dobrý den, chtěl bych poprosit o radu, již dlouhou dobu mně šumí až píská v uších. Už jsem byl i na proplachu uší, ale nepomohlo to. Byl bych rád za Vaši radu. předem děkuji Karel
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Pískání v uších, odborně tinnitus, je velmi obtížné zmírnit alternativní medicínou. U některých lidí pomáhá neuromodulace pomocí transkraniální magnetické stimulace (TMS). Je to bezbolestná neinvazivní terapie, která byla úspěšná při snižování příznaků tinnitu u některých lidí. Dále je možné využít účinků akupunktury, hypnózy, extrakt z ginkgo biloba, melatonin, zinkové doplňky a vitaminy řady B. To vše je volně prodejné a může to pomoci. Co pomáhá více, jsou léky na předpis, kam patří Tricyklická antidepresiva a Alprazolam. O nich si promluvte se svým lékařem.
Tinelovým testem se prokazuje zúžení prostor pro procházející nerv v karpálním tunelu. Karpální tunel je úžina, proto anatomicky predisponuje k postižení nervu. Jakákoliv abnormita nervu či jeho okolí, která má za následek zmenšení okolního prostoru, vede následně ke kompresi nervu. Nejprve dochází k útlaku vasa nervorum a tím k ischemizaci nervu a jeho edému, čímž se dále zvyšuje tlak na nerv v místě průchodu karpálním tunelem. Přetrvávající chronická komprese nervu pak může indukovat strukturální změny v nervu (zpočátku dochází k lézi myelinové pochvy, později se objevuje postižení jednotlivých axonů) s postupnou ztrátou funkce senzitivních a motorických vláken. Někdy může dojít až ke vzniku intraneurální fibrózy. Slabě myelinizovaná vlákna vedoucí percepci bolesti jsou odolnější.
Za normálních anatomických podmínek prochází kanálem pouze 9 šlach flexorů prstů a nerv medianus. Tento nerv zajišťuje senzitivní inervaci dlaňové strany 1. až 3. prstu a částečně i 4. prstu. V karpálním tunelu z něj odstupuje i drobná motorická větvička, která zásobuje krátké svaly palce. Karpální tunel tedy slouží jako ochranný obal pro tyto vnitřní struktury a poskytuje jim i prostor pro správnou funkci. K poruchám funkce nervu medianu pak dochází při omezení tohoto vnitřního prostoru, vedoucímu k útlaku nervových struktur a projevujícímu se specifickými klinickými příznaky.
V naší poradně s názvem PARKINSONOVA NEMOC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Turková Věra.
Mám Parkinsona již 11 let.Poslední dobou se mi velmi zhoršil třes obou rukou, přidaly se i nohy. Beru Madopar a Rivotril. Neporadil by mi někdo jak třes zmírnit? Lékařka mi vždy zvýší dávkování prášku, ale nikam to nevede. Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
U 20% nemocných parkinsonem dokáže výrazně potlačit projevy tak zvaná hluboká stimulace mozku. Jen málokdo o této možnosti ví, proto se léčba tak často nevyužívá a nemoc se u spousty lidí zbytečně prohlubuje. Zda-li je tato léčba vhodná i pro vás je třeba zjistit konzultací u lékaře. Osoba nejpovolanější pro tuto léčbu je prof. MUDr. Robert Jech, Ph.D. vedoucí Neurologické kliniky 1. lékařské fakulty UK a VFN. Adresa: Kateřinská 468, 120 00 Nové Město, Praha, tel: 224 965 550.
Nejsou časté a nepřesahují počet komplikací jiných odborných pracovišť, vyskytují se do 5 %. U operace podčelistní žlázy může dojít k porušení jemných větví lícního nervu, které vedou v její blízkosti. To má za následek poruchu hybnosti dolního rtu a ústního koutku nebo poruchu kožního svalu na přední straně krku na příslušné straně. Mohlo by také dojít k poranění nervu, který hýbe jazykem (plazení jazyka), což by mělo za následek poruchu hybnosti a časem postupnou atrofii, zmenšení poloviny jazyka na příslušné straně. Výjimečně může dojít k většímu pooperačnímu krvácení v ráně, které by si vynutilo operační revizi rány. Může též dojít k prodloužení hojení rány způsobené infekcí, která se léčí podáním celkových či lokálních antibiotik.
U operace příušní žlázy je nejzávažnější komplikací poranění lícního nervu. Úplné přerušení nervu se projeví poruchou hybnosti mimických svalů obličeje na příslušné straně (nemožnost zavřít oko a nebezpečí osychání rohovky, pokles dolního víčka, slzení oka, nemožnost tvořit vrásky na čele, usmát se, cenit zuby, možnost vytékání sliny postiženým ústním koutkem, celkový pokles poloviny obličeje). K pooperační poruše hybnosti však může dojít i bez přerušení nervu, kdy je nerv dočasně zhmožděn, je oteklý a má porušeno cévní zásobení. Takové poruchy hybnosti se zpravidla do 3–6 měsíců upraví, někdy může docházet ke zlepšování i déle než 1 rok po operaci. V případě, že byl nerv zcela přerušen, dá se přerušený úsek nervu nahradit jiným, zpravidla kožním nervem. Za dobrý výsledek operace se považuje zachované klidové napětí svalů, které se projeví klidovou symetrií obličeje. Hybnosti mimických svalů však nedosáhneme.
Další možnou komplikací po částečném odstranění příušní žlázy je pooperační slinná píštěl, která se léčí zevní kompresí a léky tlumícími tvorbu slin. Píštěl může přetrvávat i několik týdnů, ale nakonec se zhojí. Při přerušení kožního nervu v úvodu operace dojde k poruše citlivosti ušního lalůčku. Po odstranění celé příušní žlázy, která je poměrně velká, dojde k propadnutí kůže v tomto místě a určité asymetrii obličeje po operaci. Dalším problémem po operaci příušní žlázy může být vznik patologické poruchy inervace potních žlázek kůže v oblasti příušní žlázy, kolem čelistního kloubu, ve spánku a za boltcem, což se projeví zvýšeným pocením, zarudnutím a nepříjemnými pocity až bolestmi v této oblasti (takzvaný syndrom Freyové). Vzniká za 3–12 měsíců po operaci asi u 10–20 % pacientů. Medikamentózní ovlivnění těchto potíží je z dlouhodobého hlediska problematické.
V naší poradně s názvem OBRNA LÍCNÍHO NERVU 3 MĚSÍCE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tomáš K..
Dobrý den ,mám obrnu lícního nervu už 3 měsíce a zatím se to léčí velmi pomalu , nevíte jak dlouho to ještě bude trvat? Byl jsem na CT , kde výsledky dopadly dobře. Potom jsem byl na lumbálce , kde mi také nic nenašli a tak mám strach jestli se mi to uzdraví. Všichni doktoři se diví ,že se mi to léčí tak pomalu. Je mi 21... děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Rekonvalescence po obrně lícního nervu je u každého člověka individuální a může dlouho trvat. Důležité je obnovit nervová spojení se svaly, které inervuje lícní nerv. Na to nejlépe pomáhá svalová rehabilitace, například pomocí masáže a nebo také elektrostimulace. Vhodné je i obličejové cvičení mimických svalů.
Lékař zkontroluje vaši anamnézu, zeptá se na jakékoli nehody nebo předchozí operace a prodiskutuje s vámi vaše příznaky. Váš lékař také provede fyzické a neurologické vyšetření. Pokud vaše neurologické vyšetření ukazuje známky poškození nervu, může vám lékař doporučit diagnostické testy, které mohou zahrnovat:
Elektromyografie (EMG). Při EMG zaznamenává tenkojehlová elektroda vložená do svalu elektrickou aktivitu svalu v klidu a v pohybu. Snížená svalová aktivita může znamenat poškození nervu.
Vyšetření nervové dráhy. Elektrody umístěné ve dvou různých bodech těla měří, jak dobře elektrické signály procházejí nervy.
Zobrazení magnetickou rezonancí (MRI). MRI využívá magnetické pole a rádiové vlny k vytvoření detailních snímků oblasti postižené poškozením nervů.
Výsledek vyléčení skřípnutého nervu závisí na stupni poškození nervu a okolnostech v místě poškození. Vzhledem k tomu, že neurapraxie je nejméně závažnou formou poranění periferních nervů, zotavení a léčba nejsou náročné. Jakmile je příčina neurapraxie odstraněna, dojde během krátké doby k zotavení lézí v nervu.
Touto anestezií dochází k blokádám nervových pletení a jednotlivých nervů. Blokády periferních nervových pletení a nervů se využívá zejména k operačním výkonům na horních a dolních končetinách a krku, kde není třeba dosáhnout znecitlivění celé končetiny či její části, případně kde jiné techniky anestezie nejsou žádoucí vzhledem k celkovému zdravotnímu stavu klienta.
Příprava pacienta a jeho sledování při provádění anestezie a během operačního výkonu odpovídá technikám centrálních svodných anestezií. Při provádění blokády se nejprve provede detekce a označení místa vpichu, následně se desinfikuje místo vpichu a okolí se zakryje sterilní rouškou. Následuje vpich tenké jehly do podkoží, do jehly je přiváděn elektrický proud nízké intenzity z neurostimulátoru. Jakmile dojde k přiblížení se hrotu jehly k nervu, elektrický proud vyvolá brnění, případně drobné svalové záškuby v oblasti, kterou daný nerv zásobuje. Během elektrické stimulace je pacient dotazován na lokalizaci brnění a jsou sledovány svalové záškuby, postupně se intenzita proudu zmenšuje a po dosažení požadované minimální intenzity proudu, kdy lze ještě svalové záškuby vyvolat, je do jehly aplikováno lokální anestetikum – pacient může pociťovat jako tlak v místě vpichu. Po sterilním zakrytí vpichu pokračuje monitorace pacienta, postupně dojde k znecitlivění požadované oblasti na končetině (doba nástupu účinku anestetika a trvání blokády je odvislá od druhu použité látky), stejně jako u centrálních svodných anestezií. Po operačním výkonu je pacient předán sestře z oddělení, kde byl hospitalizován. Blokády jednotlivých periferních nervů se využívají stejným způsobem jako blokády nervových pletení, neurostimulátor nebývá k provedení blokády potřeba, vpich se děje pomocí standardní injekční jehly, znecitlivělá oblast je výrazně menší, proto i použití je pro drobné chirurgické výkony.
V naší poradně s názvem ZÁNĚT SEDACÍHO NERVU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jinddra krejčříková.
prosím o radu ,,co dělat.. mám zánět sedacího nervu už 4 týden vybrala jsem 10 injekcí na uvvolnění svalstva , léky od bolesti a nic nepomáhá, nyní chodím na rehabilitaci , to je cvičení a masáž,,prosím poradte bolest jde do spodní části zad přes levou hyždi a stehna. dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
V případě vleklého zánětu sedacího nervu se budete muset obrátit na neurologa, protože bude třeba provést vyšetření odhalující příčinu zánětu. Ve Vašem případě dochází k opětovné obnově zánětlivého ložiska a tím se nedaří zhojení a uklidnění bolestí. Nejlepší by bylo provést magnetickou rezonanci nebo CT a podle výsledků určit další léčbu. Stejně tak můžete požádat o pomoc kteréhokoli ortopéda. Hledejte lékaře, který bude mít zájem přijít na příčinu Vašich bolestí.
Obrnu lícního nervu poznáte pohledem. Obrna lícního nervu u dětí je provázena poklesem koutku úst a neschopností zavřít oko, nebo pouze poklesem koutku a snížením hybnosti dolní části obličeje. Léčba obrny lícního nervu se odvíjí podle příčiny, která je zodpovědná za jeho vznik. Pokud je obrna infekčního původu, předepíše lékař antivirotika. Dalším užívaným lékem jsou kortikoidy. Doporučený je také zvýšený příjem vitamínů, především vitamínu B 12. Pokud je příčinou vzniku nádor, je nezbytné přistoupit k chirurgickému zákroku. Velkou roli hraje rehabilitace, při které se fyzioterapeut pomocí speciálních cviků v obličejové části snaží navrátit původní funkce nervu. K nápravě u dětí dochází při pravidelném cvičení do 1 až 2 měsíců. U postižení oka, kdy nedochází k uzavření očního víčka v důsledku obrny, je důležité krytí oka zvlhčeným polštářkem, aby se zabránilo vysychání rohovky. Doporučuje se také omezit mluvení na nezbytné minimum a při mluvení si přidržovat zdravou stranu tváře tak, aby ochrnutá nebyla na zdravou stranu přetahována. Jsou i případy, kdy zůstane koutek nebo víčko ochrnuté. V případě oka je možno uvažovat o chirurgické úpravě.
Pocitu mravenčení se odborně říká parestézie. Je to abnormální pocit brnění bez podráždění nervu vnějšími příčinami (například dotykem, tlakem a podobně). Může vzniknout na podkladě útlaku nervu (například syndrom karpálního tunelu, lidově řečeno „kaprál“, nebo ještě častější mravenčení při „brňavce“, ke které dochází traumatizací nervu v lokti, když se o něj uhodíme), dále na podkladě epilepsie, otravy chemickými látkami, lymfatického otoku, neuropatií (poruch nervů) při komplikované cukrovce, alkoholismu (chybění vitamínu B1 a toxický vliv alkoholu), nádorového onemocnění, nebo v důsledku nedokrvení (ischemie), které velmi dobře známe, když déle sedíme a máme „nohu přes nohu“. Takovéto přesezení není nemocí, krev se po rozchození do nohou zase vrací a pocit mravenčení po chvíli ustává, může však působit nepříjemně.
Za jiných okolností se však raději obraťte na svého lékaře, mravenčení může být vyvoláno i takzvaným kořenovým syndromem, kdy na míšní kořeny tlačí vyhřezlá ploténka nebo destruované obratle. Uvedené stavy je možné léčit pravidelným cvičením nebo léky, ale některé si vyžádají i operační řešení. U diabetické (cukrovkové) neuropatie je důležité udržení správné hladiny cukru v krvi a přísun vitamínů (zvláště skupiny B), což platí i u alkoholového postižení nervů, kde je hlavní podmínkou léčby abstinence.
Zvláštní nemocí, u které se může také mravenčení vyskytnout, je fibromyalgie, postihující nejčastěji ženy středního a vyššího věku. Tato nemoc spočívá v psychicky podmíněné únavě, slabosti a ztuhlosti svalů, které pacientky bolí v určitých bodech (na zádech, šíji, v koleni a lokti). Ženy mohou mít zároveň poruchy spánku, pocity mravenčení, závratě, poruchy paměti a další příznaky. Tato nemoc se léčí psychoterapií, některými psychofarmaky, analgetiky, relaxačními technikami a pohybovým programem pod vedením fyzioterapeuta. V některých případech se bohužel nepodaří příčinu mravenčení hned zpočátku objasnit, léčba pak může být svízelná.
V naší poradně s názvem CITLIVOST ZUBU NA STUDENE A TEPLE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek.
Bolest zubu sama od sebe neustoupí. Léky, které užíváte bolest zmírní, ale zub neuzdraví. Zub může vyléčit jedině stomatolog pečlivým vyšetřením a odborným zásahem. Neodkládejte návštěvu zubaře, protože hrozí zhoršení stavu, zánět nervu a ukrutné bolesti.
Zdraví Cempírek!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jan.
Dekuji za odpoved ale vim jen o dvouch moznostech lecby kterou mam uz jednou zazitou bud to je vytazeni nervu nebo vytrhnuti celeho zubu podle mne obe tyto lecby jsou velice bolestive a vim ocem mluvim vytazeni nervu a nasledne cisteni je opravdu bolestive a to druhe ani nemluvim injekce pro zmirneni bolesti mne nezabiraj tak nevim kdo by trochu citliveji lecbu udelal dekuji za odpoved.Kdyby tak slo uspat a probudit se aby bylo vse udelano bez vetsi bolesti.
MILGAMMA N je injekční roztok dostupný pouze na základě lékařského předpisu.
MILGAMMA N INJ 5X2ML obsahuje vitaminy, a to kombinaci skupiny vitaminů B (B1, B6 a B12). Neurotropní vitaminy B-komplexu mají příznivé účinky na zánětlivá a degenerativní onemocnění nervů a pohybového aparátu. Milgamma N se používá při léčení nervových onemocnění různého původu, postihující zejména periferní nervový systém (například zánětlivá onemocnění periferních nervů a kořenů, postižení v rámci diabetu mellitu – diabetická polyneuropatie, následky chronického alkoholismu, obrna lícního nervu, postižení trojklanného nervu, kořenové syndromy, pásový opar, bolesti nervů a svalů a podobně), a jako posilující lék.
Nepoužívejte přípravek při přecitlivělosti na jakoukoli léčivou látku tohoto přípravku nebo na jakoukoli látku pomocnou, trpíte-li těžkými převodními srdečními poruchami, trpíte-li akutním srdečním selháním, jste-li těhotná nebo kojíte. Lék nesmí být vzhledem k obsahu benzylalkoholu (20 mg/ml) podán nedonošeným dětem, novorozencům a kojencům do 6. měsíce věku.
Zvláštní opatrnosti při použití přípravku je zapotřebí, neboť přípravek obsahuje benzylalkohol 20 mg/ml. Může způsobit toxické a anafylaktické reakce u kojenců a dětí do 3 let. V těhotenství a při kojení se přípravek rovněž nedoporučuje užívat (v 1 ampuli je obsaženo 100 mg pyridoxinu, za bezpečnou se pokládá dávka do 25 mg/den). Pro podání u pacientů s psoriázou musí být závažné důvody – vitamin B12 může zhoršit kožní projevy. Není vhodné podávat přípravek u pacientů s nádorovým onemocněním.
Vzájemné působení s dalšími léčivými přípravky:
Účinky přípravku Milgamma N a účinky jiných současně užívaných léků se mohou navzájem ovlivňovat. Váš lékař by měl proto být informován o všech lécích, které v současné době užíváte nebo které začnete užívat, a to na lékařský předpis i bez něj. Než začnete současně s používáním přípravku Milgamma N užívat nějaký volně prodejný lék, poraďte se se svým ošetřujícím lékařem. Při léčbě Parkinsonovy choroby samotnou levodopou může dojít ke snížení jejího účinku. Dále může dojít ke vzájemnému snížení účinku při léčbě isoniazidem, cykloserinem, D-penicilaminem, adrenalinem, noradrenalinem a sulfonamidy. Při parenterální aplikaci lidokainu se může při doprovodném užívání epinefrinu a norepinefrinu vyskytnout zesílení kardiálních vedlejších účinků. Přípravek zesiluje účinek cholinergních látek a lokálních anestetik. Cytostatika dixifluridin a fluorouracyl snižují účinky přípravku.
V naší poradně s názvem PŘÍZNAKY ZÁNĚTU TROJKLANÉHO NERVU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena gedusova.
Dobry den.Asi mesic chodim k zubari pro bolest zubu.Mam zrengenovane vsechny zuby,prevrtane,dokonce jsem si 5 nechala vytrhnout a bolest v podobe vystrelovani a tak silnem pichnuti porad pretrvava.Pani zubarka tvrdi ze od zubu to neni.Bolest je pri pohybu celisti-mluveni,jidle.Je to jak kdyby projela jehla takove narazy.Predem dekuji za Vas nazor Alena
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Pomoci vám může lékař neurolog a případně i ortoped. Bolest čelisti a jejího kloubu může být způsobena nejen stomatologickým zánětem, ale i poruchou na dráze nervů a nebo také to mohou zapříčinit namožené zádové a krční svaly. Zkuste absolvovat konzultaci u těchto dvou lékařů a třeba se vám podaří posunout váš problém blíže k úspěšnému vyléčení.
Obrnu lícního nervu může způsobit infekce herpetickými viry, které jsou původci oparů. Obrna přichází náhle. Jedná se o periferní typ obrny. Za obrnou ovšem může být i borelióza, což potvrdí sérologické vyšetření a lumbální punkce. U onemocnění boreliózou může dojít k centrální obrně lícního nervu, kdy poškození je již v mozkové kůře či na nervové dráze před samotným jádrem lícního nervu. Výsledkem je výpadek schopnosti pohybovat protilehlou polovinou úst. Koutek padá dolů. Z nedovřených úst mohou vytékat sliny a je narušena schopnost artikulovat.
Zub není jen bílá dutá perlička. Pod sklovinou a zubovinou se nachází zubní dřeň plná cév a nervů, které umí potrápit nejen velkou bolestí.
U lidí dodnes přetrvává strach z takzvaného „trhání nervů“, avšak doba, kdy při tomto ošetření trpěli pacienti bolestí, dávno pominula. Strach z odstranění nervů je v současnosti již zbytečný. Pokud se endodontické ošetření provádí správně, je bezbolestné. Zákrok lze vykonat v lokální anestezii, nemáte se tedy čeho obávat. Cílem endodoncie, která zahrnuje ošetření kořenových kanálků a dřeňové dutiny zubu, je zachránit zub se zánětem nervu nebo mrtvý zub před extrakcí (vytržením). Jedná se o náročnou péči, jež vyžaduje jak zkušenost lékaře, tak kvalitní vybavení ordinace (nejlepší nástroje a přístroje). Úspěšnost ošetření kořenových kanálků se procentuálně velmi zvýšila s využíváním operačního mikroskopu. I ve stomatologii jde pokrok kupředu.
Samotné endodontické ošetření probíhá následovně: kořenové kanálky se vyčistí, rozšíří, vydezinfikují a zaplní vhodným materiálem. Aby byla péče co nejkvalitnější, musí mít zubní lékař k dispozici speciální přístroje, například apexlokátor, endodontický motor, ultrazvuk, endoaktivátor či digitální rentgen.
V naší poradně s názvem ŠTÍPNUTÍ,NEBO ROZSKRÁBLÝ NEŽID? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr Ludvík.
Objevil se mi na hýždi červený flek,mám za to,že jsem si rozškrábl pupínek ,ale nikdo nikdy neví. Nemohli by jste odhadnout?? Je to ,citlivé,zarudlé,.. Děkuji Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Na fotografii je vidět alergická reakce po štípnutí hmyzem, na kterou pomůže namazání Fenistilem. Je zde však další možnost, že v místě centrálního pupínku bylo přisáté klíště, které jste mohl nevědomě při škrábání vyrýpnout. Klíště může přenášet bakterie způsobující onemocnění zvané borelióza a rizika z neléčené boreliózy jsou opravdu nebezpečná. V případě, že borelióza není léčena včas, může přejít do stadií s rozvinutím dlouhodobých následků. Mezi nejčastější patří chronický zánět kolenního kloubu, poruchy periferních nervů a lícního nervu. Dále dochází k poruchám rytmu srdeční činnosti a následkům z postižení centrálního nervového systému projevující se zejména poruchami paměti, nebo až jejími výpadky, zmenšením schopnosti koncentrace a udržení pozornosti, změnami nálad a v neposlední řadě také změnami spánku.
Doporučuji zajít na kožní a nechat si svůj červený flek na kůži vyšetřit.
Skřípnutý sedací nerv je velmi nepříjemné a bolestivé onemocnění. Vzniká nejčastěji jako důsledek nepřiměřeného dráždění a utlačování kořene sedacího nervu v místech blízko páteře. Toto dráždění bývá způsobeno například vyhřeznutím meziobratlové ploténky nebo degenerativními změnami páteře. Skřípnutý sedací nerv může vzniknout také po prudkém neopatrném pohybu, například při prudkém otočení, nebo při zvedání něčeho těžkého. Příčinou bývá rovněž celkově špatné držení těla, sedavý způsob života, špatná poloha při spaní, nedostatek pohybu, či naopak nepřiměřená fyzická zátěž. Nerv může být také utlačen dlouhodobě křečovitě staženými zádovými svaly. Skřípnutý sedací nerv se může rozvinout i jako jeden z důsledků úrazu páteře, zlomeniny obratle či vymknutí meziobratlového skloubení. Velmi vzácně může být nerv utlačován rostoucím nádorem. Skřípnutý sedací nerv se může objevit i v průběhu těhotenství kombinací špatného držení těla a rostoucí dělohou, která může nerv dráždit.
Dominantním příznakem skřípnutého sedacího nervu je velice nepříjemná bolest, která vystřeluje do zad, přechází po vnější straně stehna dolů po celé délce dolní končetiny až do chodidla. Bolest bývá velmi intenzivní, bodavá, pálivá, pulzující, při fyzické aktivitě se velmi zhoršuje. Nejintenzivnější bývá v předklonu, ale i při kašli a kýchání. Zánět sedacího nervu také provází pocity mravenčení, brnění, znecitlivění, pálení nebo mrazení. Někdy může zánět sedacího nervu zhoršovat funkci celé dolní končetiny, projevující se slabostí nebo podlamováním kolene. Pacient nezřídka volí úlevovou polohu na boku se skrčenýma nohama, není schopen si stoupnout na špičky nebo zanožit.
Příznaky neuropatií závisí na tom, které nervy jsou postiženy. Neuropatie můžeme rozdělit dle toho, zda postihují somatické nervy - periferní neuropatie, které mají na starost vedení citlivosti a zabezpečení pohyblivosti svalů, které můžeme ovlivňovat, nebo autonomní nervy, které se starají o vnitřní orgány - autonomní neuropatie. Postižení nervů může být dále symetrické, to znamená, že je postižení na obou končetinách stejně vyjádřené, nebo asymetrické.
Periferní neuropatie: Nejčastější diabetickou neuropatií je tzv. symetrická distální (senzitivní a motorická) neuropatie. Postihuje nervy rukou, ale zejména nohou a chodidel. Nejdříve postihuje nervy, které slouží vnímání citlivosti. Projevuje se jako snížené nebo oslabené vnímání bolesti, tepla a chladu, což může vést k úrazům nebo popálením, a to přispívá ke vzniku špatně se hojících ran. Pozoruje se také brnění, pálení, píchání, které začíná u palců a šíří se nahoru. V noci se objevuje až nesnesitelná ostrá a rýpající bolest bránící spánku. Objevuje se také zvýšená citlivost k jemnému doteku, například i jemná pokrývka v noci může vyvolávat až velice nepříjemné pocity až bolest. Později se přidávají příznaky z postižení motorických nervů. Vznikají obtíže s udržením rovnováhy a koordinace, ruce začínají být neobratné, může se zhroutit nožní klenba. Přidává se svalová slabost a problémy s chůzí, dochází k zakopávání. Kůže na končetinách se také mění. Je suchá, svraštěná, tenká, jakoby více průsvitná, nepotí se a ztrácí se ochlupení.
Mezi asymetrické periferní neuropatie patří tzv. proximální neuropatie (amyotrofie). Postihuje svalstvo pánevního pletence a stehen. Vyskytuje se většinou u starších mužů s diabetem 2. typu. Projevuje se bolestí v hýždích a stehnech. Začíná většinou na jedné straně. Dále se projevuje svalovou slabostí, nemocní mají problémy se vstáváním ze sedu a při chůzi zejména z a do schodů.
Další skupinou je fokální mononeuropatie. Postihuje většinou jeden nerv, takže je nesymetrická. Může způsobit velké bolesti, ale většinou do několika týdnů sama odezní. Dochází k postižení okohybných nervů. To se projevuje šilháním, dvojitým viděním a padáním víčka.Také dochází k postižení lícního nervu s jednostranným poklesem ústního koutku, poklesem spodního víčka. Není možné například vrásčit čelo či sešpulit rty. Někdy se fokální neuropatie objevuje, když je nerv utlačován a prochází stěsněným prostorem. Je to například u syndromu karpálního tunelu, nebo jiných úžinových syndromu. Projeví se brněním, necitlivostí, otokem a bolestí prstů hlavně v noci, kdy dochází nečinností k sníženému překrvení nervu. Pak stačí jen rukama z
