Téma: 

štípance od roztočů foto


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

JAK SE POZNÁ KOUSNUTÍ OD BLECHY

Příklady kousnutí hmyzem

Kousnutí od štěnice vypadá jako červené kolečko s tmavší tečkou uprostřed. Štípnutí může být jen jedno, častější jsou ale kousnutí v řadě nebo skupině. Kousnutí štěnice se nejčastěji nachází na pažích, zádech nebo krku. U některých lidí se objeví zarudlé a svědící otoky. Kousnutím od štěnice se nepřenášejí žádné nemoci. Štípnutí však může vyvolat nepříjemnou alergickou reakci.

U štípance od komárů se objeví červený pupínek, který začne svědit a někdy opuchne. Když je štípanců víc, nejsou pravidelně rozmístěny jako od blechy.

Roztoči jsou drobný hmyz z čeledi pavoukovců, jsou tedy „bratranci“ pavouků a klíšťat. Roztoči bývají velmi nepříjemným a agresivním alergenem. Doslova se přilepují na lidi, kteří projdou skrz zamořenou vegetaci, a prozkoumávají své lidské hostitele 3 až 6 hodin před tím, než je štípnou. Většina štípanců od roztočů se objevuje na místech těla, kde je tenká kůže, jako jsou kotníky, pas, třísla, podpaží a zadní strana kolen. Štípance většinou vypadají jako červené, silně svědící skvrny, ale je možné, že na ně každý jedinec reaguje jinak.

Roztoče najdeme všude – ve vlhkých prostorách, koupelnách, sklepech, v matracích, chlupatých kobercích, peřinách; rybenky a pisivky ničí tapety a umělecké sbírky (například známky); na rybenky narazíme i v bytě.

Jak na štípance od roztočů:

  • Místo škrabání štípance jen jemně poklepávejte, abyste pomohli zastavit svědění.
  • Když zjistíte, že máte štípance od roztočů, vyperte si oblečení v horké vodě, abyste zabili zbývající roztoče ve vašem oblečení.
  • Nastříkejte si netoxický, pleť nepoškozující sprej proti hmyzu kolem kotníků, pasu nebo na jakékoliv těsné místo, abyste je udrželi daleko.
  • Když se pohybujete na místě, které by mohlo být obýváno roztoči, noste volně padnoucí trika s dlouhým rukávem a dlouhé kalhoty. Mějte těsné manžety a zvažte zastrčit si lem kalhot do ponožek.
  • Roztoči se ve skutečnosti nezavrtají do vaší kůže. Přípravky, jako je líh nebo bělidlo, které cílí na udušení roztočů, nefungují, protože roztoči ve skutečnosti ve vaší kůži nejsou.
  • Pokapejte štípanec čisticím přípravkem na ruce. Nechte kůži odhalenou potom, co se po ní přípravek rozteče, potom nakapejte znovu a nechte pleť odhalenou – roztoč zmizí.

Detail odstavce: Příklady kousnutí hmyzem
Zdroj: Jak se pozná kousnutí od blechy
Zveřejněno: 6.1.2017


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Re: štípance na těle

Já měla štípance v létě. Noha mi natekla dvojnásobně. Šla jsem k lékaři, ale tam zrovna malovali. V zoufalství jsem zašla do lékárny. Paní mi dala fenistigel a zásyp na rány s desinfekcí. Asi za 3 dny se vše zahojilo.

Zdroj: diskuze Štípance na těle
Odesláno: 25.10.2018 uživatelem Jana
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

JAK POZNAT SVRAB

Opakované napadení

Pokud jste již prodělali svrab a dojde k opakovanému napadení, dochází k téměř okamžitému svědění – alergická citlivost způsobuje okamžitou reakci na roztoče. Léčba je nutná, aby došlo k usmrcení veškerých roztočů a jejich vajíček. Jen ve vzácných případech může dojít k usmrcení roztočů díky alergické reakci.

Detail odstavce: Opakované napadení
Zdroj: Jak poznat svrab
Zveřejněno: 27.2.2015


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: kousnutí od roztoče

Dobrý večer,problém pokousaná od roztočů strašně to svědí nic mi nepomáhá z čeho to mam.Slzeji mi oči posílám svědí mě nos.Chci poradit co mám stím delat.Dekuji za odpověď

Zdroj: diskuze Kousnutí od roztoče
Odesláno: 13.3.2018 uživatelem Tereza
Počet odpovědí: 0

LÉČBA SVRABU

Domácí léčba svrabu

Osoby, které mají v domácnosti jedince, který prodělal svrab, by měly být preventivně léčeny. Toto obvykle zahrnuje i osoby bez příznaků. Příznaky se mohou totiž objevit v období od 4 až 6 týdnů. Je důležité, aby došlo k řádnému vyčištění nebo vyprání ložního prádla a oblečení, protože musí dojít k inhibici veškerých roztočů. V případě léčby byste měli postupovat následujícím způsobem:

  • Po zahájení léčby je nutné vyprání veškerého ložní prádla a oblečení, které postižená osoba používala v posledních 2 až 3 dnech, a to v horké vodě, aby došlo k usmrcení roztočů.
  • Položky, které nemohou být vyprány nebo chemicky vyčištěny, musí být po dobu jednoho týdne umístěny do uzavřeného plastového sáčku.

Není nutné další čištění, například mytí postelí nebo stěn, podlah či nábytku. Výjimka je u pacientů, kteří trpí krustou (druh svrabu), v tomto případě dochází k dennímu mytí postelí a oblečení, zejména během léčby této formy svrabu.

Detail odstavce: Domácí léčba svrabu
Zdroj: Léčba svrabu
Zveřejněno: 27.2.2015


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: štípance na těle

Dobry den, nevite od jakeho hmyzu by to mohlo byt? Puvodne to byl klasicky maly pupinek jako od komara a ted je z toho takovyto bolak o prumeru 2cm, ktery se zanecuje. Predem diky za odpovedi Přiložený obrázek

Zdroj: diskuze Štípance na těle
Odesláno: 8.7.2018 uživatelem Jaroslav
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

BOLAVÉ UCHO U PSA

Ušní svrab u psa

Ušní svrab (Otodectes cynotis) je nejčastějším roztočem napadajícím zvukovod psů. Toto vysoce přenosné onemocnění se rozšiřuje přímým kontaktem. Významným příznakem je svědivost a tvorba tmavě hnědého až černého mazu, ucho při silném napadení začne bolet. Sliny roztočů způsobují alergické svědivé reakce ve zvukovodu.

Diagnózu potvrdí mikroskopické zjištění roztočů v ušním výtěru. K léčbě slouží řada komerčně vyráběných preparátů. Vzhledem k cyklu parazita by měla být léčba opakována po třech týdnech a zároveň by měla být řešena sekundární bakteriální infekce.

Fotografie se svrabem v uchu psa můžete vidět zde: foto pejsků se svrabem v uchu.

Detail odstavce: Ušní svrab u psa
Zdroj: Bolavé ucho u psa
Zveřejněno: 6.2.2017


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Re: Re: svrab diskusia

Léčba svrabu octem bohužel nefunguje. Pár roztočů tím zabijete, ale larvy a hlouběji zavrtané roztoče neusmrtíte. Nejúčinnější lék na svrab je sirná mast a nebo na předpis pak Infectoscab, popřípadě přípravky s obsahem Permethrinu 5%, které se dají koupit v zahraničí.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: diskuze Svrab diskusia
Odesláno: 15.2.2018 uživatelem Cempírek
Počet odpovědí: 3 Zobrazit odpovědi

JAK SE RYCHLEJI ZBAVIT VŠÍ

Příznaky vší – foto

Zde jsou fotografie příznaků vší: příznaky vší foto

Detail odstavce: Příznaky vší – foto
Zdroj: Jak se rychleji zbavit vší
Zveřejněno: 8.11.2013


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Re: Prosím o radu

Můžou to být štípance od blechy, od štěnice nebo od svrabu, které by svědily. Pokud to nesvědí, tak to může být alergie a nebo ekzém. Pro rychlou léčbu bude potřeba přesně určit původ a to z fotografie nejde. Stavte se proto na kožním, kde to vyšetří a během několika minut dostanete účinnou léčbu.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: diskuze Prosím o radu
Odesláno: 22.1.2017 uživatelem Cempírek
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

JAK SE POZNÁ KOUSNUTÍ OD ŠTĚNICE

Rozdíl mezi kousnutím od blechy a od štěnice

Bleší štípnutí je charakteristické tím, že zanechává na kůži pupenec se středovou krvavou skvrnou, která svědí, a když máte štěstí, tak po 3 dnech mizí. Není výjimkou ani velký puchýř, který vypadá dost nepříjemně a také hodně svědí.

Kousnutí od štěnice stále svědí, a i když po pár dnech třeba přestane, tak může za další dny začít znovu svědit. Tím se liší od kousnutí od blechy, které svědí krátce. Štěnice vydrží hladovět více než 1 rok. Když ji rozmáčknete, poznáte podle světlé nebo tmavé barvy krve, která po ní zbyde, kdy vás kousla. Světlá krev je známkou toho, že vás kousla před chvílí.

Na první pohled se kousnutí štěnice podobá bodnutí od komára. Někdy může způsobit alergickou reakci – po štípnutí kůže zčervená a mírně nateče. Většině lidí taková skvrna během chvilky zmizí, citliví jedinci ji mohou mít celé měsíce. To samé platí pro její velikost, která má v průměru několik milimetrů až centimetrů.

Štípance od blech lze jen těžko odlišit od ostatních štípanců. Někdy je nedokáže na pohled identifikovat dokonce ani lékař. Štěnice mají ovšem unikátní vzorec štípanců. Některé štípance mohou být osamocené, ale většina z nich se objevuje v řadách po třech nebo pěti štípancích (neboli snídaně, oběd a večeře), nebo ve shluku zarudlých skvrn (vyrážka, které se říká štěnicová dermatitida). Tyto štípance jsou většinou v cikcak vzoru, ale někdy se mohou projevit také jako rovná čára (zejména pokud vás štěnice poštípají ráno).

Puchýře se objevují na otevřených místech na těle, jako je krk, obličej, chodidla a paže. Ve srovnání se štípanci od komárů se puchýře jen zřídka vyskytují na zadní straně kolen nebo v záhybech kůže.

Štípance nebo vyrážka většinou zmizí během jednoho až dvou týdnů. Ale pokud jste se nezbavili štěnic, které máte doma, budete na těle nacházet další a další štípance. Když budete mít štěnice v domě, budou vás stále štípat.

Detail odstavce: Rozdíl mezi kousnutím od blechy a od štěnice
Zdroj: Jak se pozná kousnutí od štěnice
Zveřejněno: 19.4.2017


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Re: svrab

To, co popisujete, je v pořádku. Infectoscab zabil zákožku, která ale zůstala mrtvá pod vaší kůží. Tím, jak se pokožka snaží zbytky roztočů vypudit, tak se začervená a svědí úplně stejně jako při neléčeném svrabu. Vydržte, vše se zklidní do 7 dnů od aplikace masti na svrab.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: diskuze Svrab
Odesláno: 9.1.2014 uživatelem Cempírek
Počet odpovědí: 3 Zobrazit odpovědi

JAK SE POZNÁ KOUSNUTÍ OD ŠTĚNICE

Babské rady na ošetření štípanců od štěnic

  • Vytvořte pastu z jedlé sody a vody. Pomalu přidejte malé množství vody do jedlé sody a míchejte, dokud nebudete mít hustou pastu. Naneste tlustou vrstvu jedlé sody na štípance od štěnic. Nechte pastu zaschnout a než ji opláchnete teplou vodou, nechte ji na vyrážce hodinu nebo více.
  • Namočte vatovou štětičku do citronové šťávy, třezalky nebo vilíny, což jsou vše přírodní astringenty. Naneste na vyrážku, abyste ji pomohli vysušit a zmírnit svědění.
  • Naneste na štípance od štěnic gel z rostliny aloe. Aloe má antibiotické i protiplísňové vlastnosti.
  • Ponořte postiženou oblast, pokud to jde, do teplé vody, do které přidejte ½ hrnku (118 ml) z následujících přísad: koncentrovaný mátový olej, ovesné vločky v prášku (najdete je v obchodech se zdravou výživou a drogeriích v balení určeném pro použití jako přípravek do koupele) a jedlou sodu s trochou soli nebo bez ní.

Pozor: Pokud se vaše příznaky během několika týdnů nezmění nebo se stále zhoršují, navštivte lékaře. Měli byste také navštívit lékaře kvůli diagnóze, když nenajdete známky štěnic ve vaší posteli a nemůžete identifikovat zdroj štípanců nebo vyrážky. Příznaky poštípaní štěnicemi jsou podobné těm, které jsou výsledkem poštípaní jiným hmyzem a kožním problémům.

Detail odstavce: Babské rady na ošetření štípanců od štěnic
Zdroj: Jak se pozná kousnutí od štěnice
Zveřejněno: 19.4.2017


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Re: svrab

Infectoscab je to nejúčinnější, co na trhu existuje proti svrabu. Není třeba doplňovat léčbu o další masti. Mast usmrtí narozené roztoče, ale nymfy se můžou dále vyvíjet do nových roztočů. A právě tím, jak svrab umírá pod kůží, způsobuje svědivé záněty, které vypadají, jako by se svrab znovu vracel. Vydržte proto v léčbě od svého lékaře a používejte jen Infectoscab podle jeho pokynů.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: diskuze Svrab
Odesláno: 1.5.2016 uživatelem Cempírek
Počet odpovědí: 2 Zobrazit odpovědi

UŠNÍ SVRAB U PSA

Příčiny

Ušní svrab (Otodectes cynotis) je nejčastějším roztočem napadajícím zvukovod psů. Toto vysoce přenosné onemocnění se rozšiřuje přímým kontaktem. Významným příznakem je svědivost a tvorba tmavě hnědého až černého mazu, jelikož sliny přítomných roztočů způsobují alergické svědivé reakce ve zvukovodu. Diagnózu potvrdí mikroskopické zjištění roztočů v ušním výtěru.

U psů je ušní svrab příčinou jen asi 5 % všech zánětů zvukovodu, na rozdíl od koček se ale u psů objevují příznaky dříve. Zdá se, že svědění, které u některých zvířat provází infekci otodektovým svrabem, je způsobeno alergickou reakcí na přítomnost roztočů spíše než parazitem samotným. U některých zvířat mohou příznaky vyvolat už dva roztoči, u jiných se objeví až při těžkém napadení nebo vůbec. Svědění se u zvířat projevuje třepáním hlavou a intenzivním škrábáním, které může vést až k poraněním.

Přítomnost parazitů také stimuluje tvorbu ušního mazu, který je nápadně tmavý a připomíná kávovou sedlinu. Strupy a maz obsahují živé roztoče a jsou proto infekční pro ostatní vnímavá zvířata. Na člověka toto onemocnění není přenosné. Neléčený svrab může vést k těžkým hnisavým zánětům zvukovodu, které mohou postihnout i bubínek nebo se šířit dále do středního ucha. Objeví-li se u domácího zvířete svědění nebo výtok ze zvukovodu, je nutné navštívit veterináře. Výše popisované příznaky mohou být způsobeny i jinými druhy roztočů, kvasinkami nebo plísněmi.

Detail odstavce: Příčiny
Zdroj: Ušní svrab u psa
Zveřejněno: 29.2.2016


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Re: bleší kousnutí

Kousnutí od blechy nevytváří pupínky vyplněné tekutinou. U blešího kousnutí hrozí rozškrábání a zanesení druhotné infekce, podobně jako při svrabu. To co popisujete spíše vypadá na kousnutí od mravence. Kousance od mravenců se podlijí tekutinou a vypadají pak takto: www.google.cz/images…
Na kousnutí od mravence pomáhá ledování na zmírnění bolesti a proti svědění volně prodejný krém Hydrokortizon a následné obvázání gázovým obvazem. Když šťípance od mravence nerozškrábete, tak se do týdne ztratí. Komplikace mohou nastat při alergii a nebo při zanesení druhotné infekce. To pak hojení trvá déle.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: diskuze Bleší kousnutí
Odesláno: 4.9.2016 uživatelem Cempírek
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

JAK SE POZNÁ KOUSNUTÍ OD ŠTĚNICE

Svědí kousnutí od štěnice?

Pokud člověk není alergický na kousnutí štěnice, většinou štípnutí ani nepostřehne nebo je štípanec téměř nerozeznatelný od komářího štípnutí. Při bodnutí štěnice uvolňují do rány anestetika. Kvůli tomu se zarudnutí okolo rány a typické svědění objevují později. Při alergii kousnuté osoby dochází k otoku v místě sání a k bolesti postiženého místa. Také se objevuje svědění, kožní podráždění, zduřeniny a podobně. Štípance od štěnice nevypadají hezky, a navíc přispívají k únavě a celkovému vyčerpání organismu. Štěnice způsobují i jiné zdravotní komplikace, které jsou spojené s nespavostí, poruchami spánku či únavou. Nebylo jednoznačně prokázáno, že by byly štěnice přenašeči chorobotvorných zárodků z člověka na člověka. Bylo zjištěno, že ve štěnicích žijí bakterie, které jsou odolné proti antibiotikům, ale nebylo zjištěno, že by těmito bakteriemi nakazily svého hostitele.

Zde můžete vidět obrázek s kousnutím od štěnice.

Detail odstavce: Svědí kousnutí od štěnice?
Zdroj: Jak se pozná kousnutí od štěnice
Zveřejněno: 19.4.2017


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Re: vino

Na obrázku je na dřevě vidět puklice švestková. Ovšem už jen jejich mrtvé schránky, takže teď není co likvidovat, protože larvy se vylíhly již na jaře. Proti puklicím lze bojovat prostředky běžně používanými k zimnímu či předjarnímu postřiku, ovšem pokud je tento škůdce na révě více rozšířený, což bývá málokdy. Dobré je v zimě si révu preventivně prohlédnout a posoudit rozšíření puklice. Doporučují se i lepové pásy.
Co se týká provedení zimního či předjarního postřiku obecně, je dobré ho provést kvůli možnému výskytu roztočů, jako je hálčivec révový, případně svilušky. Například se k tomuto účelu hodí Sulka či jiný prostředek na bázi síry nebo na olejové bázi.

Zdroj: diskuze Túje - ošetřování
Odesláno: 22.6.2017 uživatelem Zahradník
Počet odpovědí: 4 Zobrazit odpovědi

BOLAVÉ UCHO U PSA

Tumor ucha u psa

Ušní nádory vznikají většinou u starších jedinců (nad 9–10 let). Nejčastějšími příznaky jsou vznik masy, změna tvaru ucha, zápach, svědivost a místní bolestivost. Neurologické příznaky jsou pozorovány zhruba u 10 % psů se zhoubnými nádory. Většinu těchto nádorů lze úspěšně odstranit pomocí chirurgické resekce, tedy odstraněním zevního zvukovodu.

Foto nádoru v uchu u psa můžete vidět zde: foto uší pejsků s nádorem.

Detail odstavce: Tumor ucha u psa
Zdroj: Bolavé ucho u psa
Zveřejněno: 6.2.2017


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: léčení prašiviny u králíků

Kokcidiosa je nakažlivé onemocnění, které působí králíkářům největší ztráty. Stejnou metlou, jako je pro lidstvo tuberkulosa, je pro králíky kokcidiosa. Nemoc je vyvolávána choroboplodnými zárodky tak zvanými kokcidiemi a sice druhem kokcidium oviforme, dnes zvaným Eimeria Stiedae. Zárodky tyto se nacházejí ve žlučovodech a ve sliznici střevní člověka a hlavně králíků. Nakažení děje se obyčejně potravou (zelenou pící, trávou atd.), v níž nalézají se tyto choroboplodné zárodky. Nemocní králíci jsou s počátku smutní, téměř ničeho nežerou, mají vysokou horečku, dech jejich stává se rychlým a krátkým, slábnou, hubnou, až konečně v poměrně krátké době hynou. Někdy se při tom nadýmají, silně slintají, aneb dostávají průjmy. Léčení bývá málokdy úspěšným, protože nemoc se úžasně rychle šíří a téměř celý chov vymírá. Zvláště zhoubně řádí choroba mezi králíky mladými; když některý z nich nemoc přečká, zdá se býti zdravým a bývá obyčejně v chovu používán dále. Uzdravení takového zvířete bývá však toliko zdánlivé, neboť stává se vlastně trvalým nositelem a rozšiřovatelem této nákazy. Při pitvě mrtvého králíka nalézáme dosti často na játrech bílé nebo nažloutlé uzlíky v různém množství a v různých velikostech. Jindy pouhým okem nenalezneme vůbec žádných změn a v těch případech doporučoval bych odbornou prohlídku zvěrolékařem, který mikroskopickým rozborem králičího trusu stanoví přesnou diagnosu. Nákaza šíří se velmi rychle po celém okolí, králíkárna bývá pak choroboplodnými zárodky tak zamořena, že v ní bez nebezpečí není možno dále králíky chovati. Jediným bezpečným prostředkem k zabránění nového vypuknutí nákazy je spálení mrtvých králíků, steliva a celé králíkárny. Pouze tam, kde choroba netrvala dlouho, kde králíkárna je kusem vyšší hodnoty, je možno ohroženou králíkárnu úzkostlivou desinfekcí zachrániti. Z léků, které jak jsem podotkl nemají valného úspěchu, užívá se nejčastěji slabého roztoku kreolinu (každý druhý den vnitřně podati jednu kávovou lžičku), glycerinu, chininu, směsi sirného květu a kalomelu (jednu lžičku denně).

Nadmutí vyskytuje se nejvíce u králíků mladých, ale i starších a bývá příčinou častého uhynutí. Onemocnění pozná se snadno dle toho, že břicho králíka je nápadně nafouklé a králík se sotva pohybuje. Tvrdívalo se, že příčinou nadmutí je krmení čerstvé zelené píce, hlavně jetele, dnes však víme, že není to pouze jetel, nebo zelená píce, ale že to bývá mnohem častěji zatuchlá nebo plesnivá sláma, namrzlé nebo nahnilé brambory, změněné obilniny, zvadlá a kvasící potrava atd. Následkem chybného kvašení vytváří se v žalludku a ve střevech veliké množství plynů, které silně stěny jejich napínají, takže může dojíti k prasknutí jich a náhlé smrti. Léčení: jakmile zpozorujeme nadmuté břicho u králíka, musíme ihned břicho králíka tříti, volně vypustiti na dvůr a přinutit k pohybu. Vnitřně podáváme mu vodu s několika kapkami čpavkového lihu, heřmánkový odvar, vápennou vodu (jednu lžičku), aloe na slabou špičku nože.

Slintavka objevuje se u králíků tehdy, je-li na ně přenesena od nemocných krav nebo vepřů a projevuje se nakažlivým zánětem sliznice ústní neobyčejně rychle se rozšiřujícím. Nemocnému zvířeti neustále vytéká z tlamy lepkavá tekutina, která slepuje srst na krku, prsou a na předních nohách. Králík je při tom smutný, nežere, posedává v tmavých místech a nezakročí-li se včas, pak rychle hyne. Nemoc je celkem zdlouhavá, nepříjemná, léčení samo je dosti namáhavé a spočívá v desinfekci tlamy a srsti. Nejjednodušším prostředkem je narůžovělý roztok hypermanganový, chlorová voda, kterou si připravíme tím způsobem, že jednu lžíci chlorového vápna rozpustíme ve třičtvrtě litru vody. Roztokem tímto nasákneme malou hubku a tou vytíráme 5-6kráte denně až do vyléčení tlamu a slepená místa srsti.

Ušní svrab vyvolávají rychle se rozmnožující drobní roztoči, kteří napadají ušní boltce králíků. Nemocní králíci potřásají neustále hlavou a škrábou se v uších. Bližší prohlídkou boltců zjistíme, že nalézají se v nich četné strupy a sedliny krve, v nichž nachází se tisíce roztočů, jimiž se nemoc roznáší. Zastaralé a dlouho trvající onemocnění může přivoditi smrt králíka, naproti tomu choroba včas zjištěná může se během několika dnů vyléčiti. Vnitřek uší natírá se papírkem nebo štětcem namočeným v 10proc. kreolínové masti anebo v tabulovém oleji a to tak často a tak dlouho, až jsou boltce zdravé. Výborně působí též směs glycerinu a kyseliny karbolové. Strupy je nutno vždy spalovati, neboť jimi se nákaza šíří.

Sněť slezinná je nejnebezpečnější a nejprudší nakažlivou chorbou králičí, která se však na štěstí poměrně zřídka vyskytuje. Nemocní králíci nežerou, dostávají třesavku, vysokou horečku, zrychlený a krátký dech, křeče, po nichž následuje ochrnutí celého těla a smrt. Upozorňuji, že nemoc tato je přenosná také na člověka a proto doporučuji co největší opatrnost, aby se králíkář nenakazil. Nemocní králíci se vůbec neléčí, naopak všichni churaví králíci musí býti utraceni a spálení. Králíkárna má býti vždy spálena a nikdy nemá býti použita pro další chov.

Mimo nakažlivé nemoce, které jsem zhruba dosud popsal, je ještě dlouhá řada chorob více nebo méně nebezpečných, z nichž mnohé mohou způsobiti hojně škod chovatelům. K nejběžnějším nemocem patří zácpa, průjmy, křeče, ochrnutí, tubrkulosa, chřipková rýma, nemoc pohlavní, prašivina a favus.

Zácpa je nejběžnější chorobou či příznakem choroby, která se vyskytuje hlavně u králíků krmených převážně krmivem suchým a u králíků málo se pohybujících. Mívají velká břicha, nepokojně pobíhají a špatně žerou. Proti zácpě králíků se nejlépe osvědčuje krmení zelené a šťavnaté píce v létě, v zimě nevařené mrkve a řípy, kalomel, teplé mléko s přimíšeným sirným květem.

Průjmy vznikají nesprávným krmením a nevhodnou vadnou potravou. Výkaly mohou se státi až vodnatými, často k nim bývá přimíšena také krev, králící rychle vysilují a hynou. Průjem nemusí přirozeně pocházeti z chyb dietetických, nýbrž může býti toliko příznakem řady jiných chorob: jako tuberkulosy, kokcidiosy atd. Léčení spočívá předně na změně potravy, krmí se píce výhradně suchá, dobré seno, chléb, zrní, vařená rýže nebo oves. Výborným prostředkem je svatojánský chléb, černý žitný chleb, sušený celer a vrbová kůra, která se podává buď jako čerstvé vrbové větvičky, anebo jako vařená kůra ve vodě. Stejně dobře působí také tinktura opiová, nebo živočišné uhlí.

Křeče vyskytují se dosti často u králíků jako poruchy nervové, rheumatické, anebo jako příznaky jiných chorob. Králíci nemohou se pohybovati a válí se doslova z místa na místo. Doporučoval bych vtírati do těla nemocného zvířete nějaké lihové mazání a dáti jej bezpodmínečně do tepla. Stává se někdy, že králík za křečovitého svíjení se rychle nám před zraky hyne, třebaže ještě před půl hodinou byl vesel a zdráv. Při takovém křečovitém záchvatu končícím okamžitou smrtí jedná se buď o mrtvici, o otravu jedovatými rostlinami v potravě, aneb o otravu uměl. hnojivy.

Ochrnutí napadá nejčastěji velké odrůdy, na příklad: belgické obry, strakáče, ale i menší stříbřité králíky, kteří jsou chováni v tmavých a dusných kotcích. Příčinou ochrnutí je téměř vždycky choroba ledvin. Nemocný králík nejistě se pohybuje, potácí se a nakonec se po zemi pouze plazí. Doporučuji masírovati měkčím kartáčem vícekráte denně nemocného králíka kafrovým lihem a umístění jeho ve vzdušné a teplé králíkárně.

Chřipková rýma je běžným nakažlivým onemocněním podporovaným nachlazením. Nemocný králík frká, kýchá a při tom vytéká mu hojně hlenu z nosu. Hlen tento je nakažlivý a jím přenáší se choroba na zdravá zvířata. Churavý králík má se ihned odděliti, do teplé místnosti přenésti, vlažnou vodou má se nos vícekráte za den očistiti a zaprašovati balonkem práškovou kyselinou borovou.

Tuberkulosa začíná většinou katarem horních cest dýchacích a projevuje se kašlem suchým a krátkým, který bývá provázen výtokem z nozder a z tlamy králíka; králík ztrácí chuť k žrádlu, dýchá namáhavě a často dostává průjem, což svědčí o zachvácení. Onemocnění toto je absolutně nezhojitelné a králíky je nutno pozabíjeti, při čemž nesmí se zapomenouti na příslušnou desinfekci.

Nemoce pohlavních ústrojů vyskytují se nyní poměrně velice často, ačkoliv před pěti až šesti léty nebylo o nich téměř ničeho slyšeti. Onemocnění projevuje se zánětem, zvředovatěním pohlavního ústrojí a hisavým výtokem a je způsobováno choroboplodným zárodkem t. zv. Spirochaetou cuniculi, který je velmi blízkým pžíbuzným spirochaet, jež vyvolávají syfilis nebo-li příjici lidí. Nemoc napadá jak samce, tak samice, chorá zvířata špatně žerou, zvolna hubnou a slábnou, až konečně za jeden až dva roky hynou. Stává se často, že při této chorobě nelze prostým okem zjistiti žádných změn a nemoc lze prokázati teprve krevní zkouškou, jako u člověka. Doba, která uplyne mezi vniknutím zárodku do zdravého těla a mezi objevením se prvních příznaků choroby obnáší dva až čtyři měsíce. Léčení: v prvním stupni nemoce omezujeme se na desinfekci, která se provádí tím způsobem, že se pohlavní ústrojí důkladně vymyje 3% roztokem kyseliny borové a zvředovatělá místa se potřou jodovou tinkturou; pokročilejší choroba se léčí roztokem resorcínu a dávkami benzolu ostrušíkového dle živé váhy králíka vypočtenými. U velmi cenných kusů s úspěchem se v poslední době používá injekcí neosalvarsanových.

Prašivina počíná obyčejně na hlavě, rozšiřuje se na krk, hruď, přední nohy a může postihnouti celý povrch zvířete. Srst na místech postižených vypadává, tvoří se malé puchýřky hnisem vyplněné, které praskají a zasychají ve strupy anebo mokvají. Nemocné zvíře je vždy nutno odděliti, isolovati, králíkárnu je nutno vřelým louhem sodným vymýti a po uschnutí vybíliti hašeným vápnem. Při počátcích choroby potírají se strupy vaselinou, glycerinem, aby změkly a pak je pomocí mazlavého mýdla a teplé vody opatrně odstraňujeme. Poté potíráme zachvácená místa kartáčkem neb pírkem po 3 dny 2krát denně směsí stejných dílů petroleje a lněného oleje, za týden se králík vykoupe, v teple osuší a v případě potřeby se totéž léčení opakuje. Dobře se také osvědčilo seslabené vídeňské dehtové mazání, jehož hlavní součástí je dehet, líh a sirný květ.

Favus, čili moučnivka je rovněž kožní chorobou králíků, vyvolávanou plísní, zvanou Achorion Schoenleini. Na postiženém místě tvoří se v srsti zaokrouhlené, přesně omezené větší neb menší skvrny, v jejichž středu srst vypadává a později pokrývá se bělavým práškem (jako moukou), který pochází z výtrusů plísně. Nemoc zůstává obyčejně omezena na hlavy, na nohy, někdy ovšem zachvacuje celé tělo. Nákaza tato vyskytuje se nejčastěji u králíků ve stáří do 3 měsíců, jakmile dosáhnou stáří 5 měsíců, pak náhle sama zmizí. Někdy dosahuje však takového stupně, že zvířata hynou seslábnutím. Léčení spočívá v potírání chorých míst vatou, namočenou ve slabém roztoku sublimátu, kyseliny karbolové, kreolinu. Králíci obyčejně uzdraví se do týdne. Upozorňuji zase, že choroba tato je přenosná na člověka a proto je třeba velké opatrnosti. Nakažlivé nemoce králíků jsou velmi nebezpečné už proto, že nákaza se rychle přenáší na všechny kusy v králíkárně. Abychom tomu zabránili, musíme králíky občas prohlížeti a zpozorujeme-li u některého známku nemoci, pak musíme jej ihned bez odkladu léčiti. Správná diagnosa a vhodný způsob léčení je ovšem důležitý. Když zjistíme, že některý králík málo žere a sedí skrčený, máme jej hned z králíkárny odebrati, dáti do nějaké prázdné a od králíkárny více vzdálené bedny. Tam jej máme delší dobu pozorovati a léčiti, jakmile poznáme, jakou nemocí je postižen. Včasným odstraněním churavého králíka zabrání se často nakažení a vyhynutí celého chovu.

Všeobecně o léčení možno říci, že nejlépe je králíky těžce nemocné nebo nápadně již vyhublé neléčiti vůbec, lépe je takové kusy z chovu odstraniti, aby se předešlo ještě větší škodě. Pro králíkáře platí, že lépe je nemocem předejíti, nežli je namáhavě léčiti. Když jsou králíci pak krmeni vydatnou a zdravou potravou, zamezí se mnohým chorobám. Nutno dbáti, aby chovní králíci nepocházeli z chovů zamořených nějakou nemocí, nebo zdegenerovaných pokrevní plemenitbou. Koupení králíci buďtéž vždy dobře prohlédnuti a delší dobu pozorováni, jestli snad nejsou nemocní. Pouze úzkostlivou čistotou a opatrností podaří se nám králíky udržeti zdravé.

Zdroj: diskuze Léčení prašiviny u králíků
Odesláno: 19.12.2016 uživatelem anežka
Počet odpovědí: 0

DOMÁCÍ LÉKY PROTI SVRABU

Tea tree na svrab

Jedná se o malý strom, který má původ v Austrálii. Tento čajový strom, tea tree, latinsky (Melaleuca alternifolia), se používá jako antiseptikum, k léčbě modřin, na bodnutí hmyzem a kožní infekce. Silice tea tree je bohatá na terpenoidy, zejména terpinen-4-ol, se silnými antibakteriálními a fungicidními účinky. Tea tree olej je účinný proti bakterii Staphylococcus aureus, která je zodpovědná za sekundární infekci (po rozškrábání) u lidí s neléčeným svrabem. Studie zveřejněná v květnu 2004 a vydaná v časopise Archives of Dermatology srovnává oleje tea tree, permethrin a ivermektin a zkoumá jejich smrtící účinek na roztoče odebrané od ženy s infekcí svrabu. Studie zjistila, že 85 % roztočů potřísněných látkou terpinen-4-ol z tea tree po jedné hodině zemřelo, zatímco pouze 5 % roztočů bylo usmrceno ve skupině potřísněné permethrinem a ivermectinem. Tato malá studie in vitro prozatím demonstruje účinnost oleje tea tree při léčbě svrabu, ale pro úplné prokázání budou zapotřebí ještě další klinické studie.

Detail odstavce: Tea tree na svrab
Zdroj: Domácí léky proti svrabu
Zveřejněno: 24.8.2013

JAK POZNAT SVRAB

Prvotní napadení svrabem

Jakmile jste poprvé napadeni svrabem, trpíte svěděním, které trvá několik týdnů. Během této doby jste nakaženi, aniž byste to zpočátku věděli. V prvních týdnech se v těle teprve vyvíjí citlivost na roztoče, jejich vajíčka a výkaly. Poté, co se stanete citlivějšími, dochází k alergické reakci, která způsobuje svědění. Během léčby dochází k inhibici roztočů a postupnému zmírňování svědění. Návrat do práce či školy se obvykle doporučuje až po ukončení léčby. Léčba trvá několik dní, v závislosti na použitém přípravku. Pokud nedojde k usmrcení všech vajíček roztoče, může dojít k jejich vylíhnutí a znovuobnovení příznaků. Když není svrab léčen, dochází k množení roztočů, což vede ke zhoršení ran a svědění.

Detail odstavce: Prvotní napadení svrabem
Zdroj: Jak poznat svrab
Zveřejněno: 27.2.2015

JAK POZNAT SVRAB

Komplikace

Nejčastější komplikací svrabu je bakteriální kožní infekce, která je podobná impetigu. K této kožní infekci nejčastěji dochází během poškrábání (poškození) kůže, kdy může dojít k nakažení vlasových folikul. V těchto případech jsou nejúčinnějším lékem antibiotika. Příznaky komplikací zahrnují změnu tloušťky kůže, její zarudnutí a šupinatění nebo lesklost z přetrvávajícího škrábání.

Ve vzácných případech může dojít k nákaze krustou (druh svrabu). Tento typ svrabu je závažnou formou. Obvykle se vyskytuje u lidí s oslabeným imunitním systémem, zejména u lidí s HIV, kteří mohou mít extrémní zamoření, které se odhaduje až na desetitisíce roztočů v těle. U zdravých jedinců je předpokládané zamoření okolo 10 až 15 roztočů.

Detail odstavce: Komplikace
Zdroj: Jak poznat svrab
Zveřejněno: 27.2.2015

KYSELINA MRAVENČÍ

Využití ve včelařství

Kyselina mravenčí se ve včelařství využívá k tlumení varroázy. Zjednodušeně lze říci, že účinná koncentrace par kyseliny hubí roztoče, ale nepůsobí zhoubně na včely. Někteří kleštíci hynou okamžitě po aplikaci, jiní ve včelstvu ještě několik dnů až týdnů přežívají poškození a umírají později. Kyselina mravenčí je účinná i proti roztočům na zavíčkovaném plodu.

Příliš vysoká koncentrace par kyseliny mravenčí v úle (předávkování) ale může způsobit ztráty matek, poškození plodu, přestávku v plodování.

Účinnost ošetření kyselinou mravenčí podle různých zdrojů kolísá. Zevrubně lze říct, že jedna aplikace dlouhodobého odpařovače zahubí 60–80 % roztočů, dvě aplikace 90–98 % roztočů. Je-li v celoročním ošetřování včelstev počítáno ještě s dalším (jiným) léčením v bezplodém období (například amitrazem nebo kyselinou šťavelovou), není potřeba klást na účinnost odpařovačů takové nároky (snížení rizik z předávkování).

Kritický přirozený spad, určující počátek léčby, se v různých zdrojích značně liší od 2 do 10 roztočů, záleží také na části roku. Předpokladem je zabezpečení podložek proti ztrátám spadlých roztočů. Vložení aplikátoru s kyselinou mravenčí do úlu se doporučuje v podvečer nebo po ránu, obecně ve chvíli, kdy teploty nepřesahují 20 °C. Při tropických dnech s teplotami nad 30 °C (u některých aplikátorů 25 °C) se ošetření doporučuje neprovádět či odložit (vlastní omezená zkušenost toto ale nepotvrzuje).

Výpary kyseliny mravenčí jsou těžší než vzduch, mají tedy tendenci klesat. S vyšší teplotou se odpařování zrychluje (při 30 °C je cca 15x rychlejší než při 10 °C).

Odpařovače by se měly umisťovat buď vedle plodu (alespoň ob rámek nebo zcela ke stěně úlu), nebo nad plod, umístění do podmetu se doporučuje jen zřídka (u jednonástavkových oddělků). Výrobci aplikátorů kyseliny mravenčí si většinou vymiňují nepoužívat je v době nasazených medníků pro konzumní med.

V případě vysokého přirozeného denního spadu v průběhu sezóny (více než 2 roztoči za den) může být v mezidobí použita ještě odlehčovací aplikace formou krátkodobého odpařovače 85% kyseliny mravenčí, která má za cíl zejména snížení populace foretických roztočů. Množství kyseliny pro jednu aplikaci se liší podle druhu použitého odpařovače a síly včelstva. Pohybuje se zhruba v rozmezí 100 až 360 gramů (u běžného včelstva).

Aplikaci kyseliny mravenčí odparem není dobré provádět souběžně se zakrmováním. Často ale bývá doporučována mezi krmeními. Pro pozdní podzimní ošetření není kyselina mravenčí příliš často doporučována kvůli nízkým teplotám, když už, tak 85%.

Detail odstavce: Využití ve včelařství
Zdroj: Kyselina mravenčí
Zveřejněno: 6.11.2015

ŠTĚNICE

Kousnutí od štěnice

U osob, které se s výskytem štěnic setkaly poprvé, se typická kožní reakce objevuje se zpožděním až po proběhlé imunizaci (alergizaci), která trvá necelý týden. Po této době se během několika hodin objeví typické svědivé červené pupínky v každém místě sání. Intenzita vyrážky, která je podobná kopřivce, je závislá na celkovém počtu sání v průběhu celého týdne. Většina lidí, což je asi 30 %, nemá žádné kožní reakce na pobodání štěnicemi. U již imunizovaných osob se typická kožní reakce na místě sání objevuje do několika hodin.

Vzhledem k příznakům podobným kopřivce, může být výskyt štěnic zpočátku nepozorován a výskyt kožních problémů není se štěnicemi vůbec spojován. V mnoha případech je pak pacient léčen na tyto kožní problémy, protože ne všichni lékaři si výskyt kopřivky spojí s možným výskytem štěnic. Během této doby pak bohužel dochází k množení štěnic a jejich existence je zpravidla zjištěna až při vyšším výskytu, kdy je již byt zamořen.

Detail odstavce: Kousnutí od štěnice
Zdroj: Štěnice
Zveřejněno: 6.2.2016

ŠTĚNICE

Štěnice postelová

Štěnice postelová, latinsky Cimex Lectularius L., je parazit o velikosti 4–8 mm, sající krev člověka a domácích mazlíčků. Štěnice se vyskytují v létě i v zimě. Je jim jedno, jaká je venku teplota. Štěnice postelová je závislá na teplotě v bytě. Štěnice se množí velmi rychle.

Jak vypadá štěnice

Zde je několik fotografií, na kterých je vidět, jak vypadá štěnice postelová: štěnice foto.

Detail odstavce: Štěnice postelová
Zdroj: Štěnice
Zveřejněno: 6.2.2016

LÉČBA SVRABU

Přehled možností léčby

Pokud máte podezření na svrab, navštivte svého lékaře. Odložení léčby zvyšuje riziko šíření svrabu na ostatní lidi. Zároveň svrab nelze odstranit bez jakékoli léčby.

  • Svrab může být léčen krémy, pleťovými vodami nebo prášky na předpis. Nedoporučuje se užívat nepředepsané léky, jelikož nejsou natolik silné, aby došlo k odstranění roztočů.
  • Krémy a roztoky by měly být aplikovány na celé tělo. U dětí se nanášejí léky i na pokožku hlavy, obličej a krk, aby nedošlo k rozšíření na oblast kolem úst a očí. Tyto léky by měly být na těle po dobu 8 až 14 hodin a po uplynutí této doby musí být smyty.
  • Děti by se měly vrátit do školy nebo školky až po úplném ukončení léčby. Musí totiž dojít k celkovému smytí léku z těla, toto ošetření trvá 1 až 3 dny v závislosti na použitém léku.
  • V některých případech mohou být předepsány tabletky.
  • Lékař vám může doporučit kontrolu po 2 až 4 týdnech od ukončení léčby, aby se ujistil, že došlo k celkovému odstranění svrabu.
  • Těžko odstranitelný svrab se léčí pomocí aplikace steroidů do uzlin. Ve vzácných případech se používají výrobky z černouhelného dehtu.

Měli byste se připravit na to, že i po ukončení léčby budete trpět svěděním, ale jedná se pouze o alergickou reakci, která je spojená s odstraněním roztočů. Lékař vám může doporučit užívání antihistaminik, steroidních krémů a v závažných případech i steroidních tabletek, které pomáhají se zmírněním svědění. Alergická reakce obvykle vymizí postupem času.

Každý, kdo přijde do kontaktu s osobou trpící svrabem, by se měl léčit. Léčba je důležitá, aby nedošlo k přenosu na rodinné příslušníky nebo další jedince, se kterými jedinec přichází do kontaktu (kontaktem se míní dotyk kůží). Bohužel stačí i pouhý dotyk povlečení, hygienických pomůcek, ručníku nebo obyčejné držení za ruce.

Detail odstavce: Přehled možností léčby
Zdroj: Léčba svrabu
Zveřejněno: 27.2.2015

LÉČBA SVRABU

Čekání na ošetření

Nečekejte déle než 3 až 4 dny, raději vyhledejte lékařskou pomoc. Zejména v případě, pokud se domníváte, že trpíte svrabem. Napadení a příznaky svrabu totiž nezmizí bez léčby. Čím déle budete vyčkávat, tím je pravděpodobnější rozšíření roztočů i na lidi kolem vás. Pokud jste si jisti, že trpíte typem svrabu, který šíří zvířata (sarkoptová manga), můžete vyčkat týden. Tento typ nežije na lidské kůži déle než několik dní, takže tento druh svrabu zmizí bez jakékoli léčby.

Detail odstavce: Čekání na ošetření
Zdroj: Léčba svrabu
Zveřejněno: 27.2.2015

ŠTĚNICE

Jak poznat štěnice

Štěnice se řadí mezi ploštice s proměnou nedokonalou. Jsou bezkřídlé, respektive nelétají. Hlavní a jedinou potravou štěnic je krev. Živí se výhradně jí. Po nasátí krví mají štěnice výrazně větší a protáhlejší tělo. Štěnice jsou grygarický hmyz (to znamená hmyz, který se sdružuje). Štěnice žijí až 1,5 roku a dokážou dlouho hladovět (uvádí se až 200 dní). Samice naklade za život 300–500 vajíček, která přilepují sekretem na většinou zdrsněný povrch. Vývoj z vajíčka až po dospělce trvá 2 měsíce při teplotě 20 °C.

První známkou štěnice postelové v bytě jsou ranní štípance na některém ze členů rodiny. V letních měsících se to většinou mylně přisuzuje komárům, když se ochladí, lidé považují často štípance za ekzém. Teprve v poslední fázi, kdy už jste všechno vyzkoušeli, se podíváte na internet a s hrůzou zjistíte, že by to mohly být štěnice. Nejlepší důkaz o výskytu štěnic v bytě je živý jedinec, ovšem živou štěnici nejspíš ve dne nespatříte. Nejlepší je v noci mezi jednou a třetí hodinou rozsvítit a podívat se na postel a na zeď v okolí postele. Štěnice jsou typicky noční hmyz, a proto je jde ve dne těžko najít. Přes den jsou zalezlé ve škvírách postele, v záhybech prostěradel a v dalších skrýších, které jim vyhovují.

Dalším důkazem přítomnosti štěnic jsou krvavé skvrny na prostěradle a povlečení. Ty způsobuje štěnice, kterou jste ve spaní rozmáčkli. Štěnice postelové po sobě zanechává i jiné stopy. Zvednete-li matraci, rošt a podíváte se za čelo postele, tak v těchto místech naleznete shluky černých teček (výkaly), které jdou rozmazat. Můžete také objevit i okrově zbarvené svlečky nebo skupinky vajíček, vypadající podobně jako lupy. Bohužel tento nepříjemný parazit si vůbec nevybírá, jestli se nastěhuje k vám nebo k vašemu sousedovi. Je mu to jedno. Jde mu hlavně o krev. Štěnice vyhledává hostitele až na vzdálenost 60 m. Bodá hlavně na odhalených částech těla. Také je rozdíl mezi mužskou a ženskou kůží. Mužská kůže je zpravidla pro štěnici tužší, takže si za hostitele vybere raději ženu. Pokud je v její blízkosti dítě, nepohrdne ani jeho krví. V praxi se stává, že žena má spoustu štípanců a bodnutí, ale muž, který spí vedle ní, má jen minimum nebo vůbec žádné. V takovém případě dochází často k omylu, že ženiny vyrážky a svědivá kůže jsou známkou ekzému nebo alergie. Pokud doma štěnice objevíte, nestyďte se kontaktovat odborníky, kteří vám od těchto nepříjemných parazitů pomohou.

Detail odstavce: Jak poznat štěnice
Zdroj: Štěnice
Zveřejněno: 6.2.2016

JAK VYČISTIT ČALOUNĚNOU SEDAČKU OD SVRABU

Jak se svrab šíří

Svrab se přenáší přímým kontaktem, často při pohlavním styku nebo při spaní v jedné posteli. K infekci stačí jediná oplozená samička. Úspěšnost přenosu se zvyšuje s množstvím roztočů na nakažené osobě, běžně lze nalézt i více než 10 samiček. Zákožka svrabová se dostává pod kůži během 2,5 minuty. Nepřímý přenos je možný osobním nebo ložním prádlem. Onemocnění se nepřenáší běžným denním stykem, například podáním ruky či dotykem. Mimo svého hostitele je citlivá na sucho i vlhko, za pokojové teploty není schopna pohybu a umírá do 3 dnů. Inkubační doba je při prvním kontaktu 2–6 týdnů, při opakované infekci 1–4 dny.

Hygienická opatření jsou podkladem úspěšné lokální léčby. Každý den je nutné vyměnit osobní spodní a ložní prádlo. Prádlo se pak pere na 60 °C, musí se vyžehlit a nepoužívat minimálně tři dny. Ostatní oděv a boty stačí nepoužívat 5 dní, zákožka totiž není schopná přežít mimo kůži člověka déle než 3 dny.

Svrab a jeho zárodky zabíjí vysoké teploty. Pokud se chcete zbavit tohoto parazita, pak vězte, že teplota nad 50 °C při použití déle než 10 minut zabíjí roztoče i jejich zárodky. Nejlepší je umístění kontaminovaného prádla do sušičky.

Detail odstavce: Jak se svrab šíří
Zdroj: Jak vyčistit čalouněnou sedačku od svrabu
Zveřejněno: 20.11.2017

ZINKOVÁ MAST PRO PSA

Způsob použití

Kožní onemocnění psů bývá komplexní záležitost. Společným jmenovatelem těchto problémů je ekzém, což je souhrnný název pro záněty kůže. Stanovení příčin vzniku těchto onemocnění je často obtížné. Základním stadiem kožních chorob je zánět (dermatitis) vyvolávající podráždění (svědění), které psa nutí, aby se svými drápy nebo zuby drápal. Důsledkem je vypadávání srsti, šíření zánětu a silnější svrbění (cyklus svědění – škrábání – svědění), nakonec bakterie proniknou do poškozené kůže. Nejdůležitější součástí léčby je nutnost zabránit psu, aby se škrábal. V této fázi léčby se používají protizánětlivé léky a sedativa.

Rozeznáváme tři druhy roztočů, kteří různě trápí psy:

  • Demodex – způsobuje červenou prašivinu
  • Zákožka – způsobuje sarkopickou prašivinu
  • Otodectes – vyvolává zánět ucha
Roztoč ušní (Otodectes) je jediný druh roztočů, který je viditelný pouhým okem, občas lze spatřit, jak se pohybuje na ušním mazu ve zvukovodu.

Demodex (trudník) – většina psů je nositelem těchto roztočů, kteří nepůsobí obyčejně žádné problémy, ale dráždí mladé psy, jejichž přirozený obranný systém není ještě plně rozvinutý. Způsobuje vznik lupínků a zánět kůže na hlavě a na plecích štěňat. Tyto části těla pak trpí zánětem zvaným „mladická pyometra“. Příznakem je typický zápach, takzvaná myšina, dále vypadávání srsti či odlupování mastné kůže. Pokud léčení nebylo zahájeno do 24 hodin od začátku onemocnění, může nastat opravdové soužení. Veterinář může nasadit různé léky a antibiotika pro zmírnění příznaků, speciálními šampony se dá odstranit mastnota srsti i charakteristický zápach.

Sarcoptes canis (zákožka svrabová) – tento roztoč bývá označován univerzálním názvem „svrab“ a napadá psy všech plemen a každého věku; může postihnout i člověka. Parazit proniká do horních vrstev hostitelovy kůže a v ní vyvrtává klikaté chodbičky, v nichž žije a klade vajíčka. Příznaky jsou zanícená pokožka, v místě napadení pak červená vyrážka na málo osrstěných místech (uši, loket, vnitřní plochy stehen, v podpaží). Na lidské pokožce jsou chodbičky viditelné. Léčba musí probíhat rychle, aby se nemohla rozšířit na člověka a aby si pes těžce nepoškozoval škrábáním, olizováním a kousáním pokožku, která ho nesnesitelně svědí. Správné léčení se stává z mazacích kúr a koupelí, do kterých se přidávají speciální léky a šampony proti cizopasným členovcům. Koupele se opakují vždy po 5 dnech, a to po dobu nejméně 4 týdnů (larvy se líhnou z vajíček za 3 týdny). Léčbu svrabu svěřte veterináři.

Škrábání jako průvodní jev kožních chorob má mnoho příčin. Sledujte parazity (blechy, vši, roztoče); bakteriální nákazy – malá, infikovaná a šupinatá místa a červené, zanícené plošky. Léčení souvisí se specifickými příčinami infekce – proti parazitům se používá protiparazitární koupel (neznáte-li parazita, postupujte jako při hubení blech); na všechny nákazy je vhodné omývání infikovaných míst protibakteriálním roztokem, ušní choroby nebo zanícené anální žlázy vyžadují veterinární péči.

Zarudlá kůže signalizuje začátek onemocnění ještě dříve, než se plně rozvine. Možné příčiny jsou blechy; podráždění pokožky dotykem; alergický zánět kůže. Jakmile dojde k přesnému ohraničení napadeného místa, naneste na ně zinkovou mast.

Detail odstavce: Způsob použití
Zdroj: Zinková mast pro psa
Zveřejněno: 1.4.2016