Štítná žláza produkuje hormony tyroxin a trijodtyronin, které cirkulují v krvi a usměrňují (regulují) metabolické děje. Regulují například rychlost, kterou tělo spotřebovává tuky a sacharidy, teplotu těla, srdeční tep a tvorbu bílkovin. Kromě těchto dvou hormonů se ve štítné žláze produkuje i třetí hormon – kalcitonin, který pomáhá udržovat stálou hladinu vápníku v krvi.
Štítná žláza však nepracuje samostatně, ale je součástí složité kaskády dějů, která podléhá neustálé kontrole ze strany hypofýzy a hypotalamu, což jsou části mozku odpovědné za řízení hormonálního systému. Ty určují, jak rychle má štítnážláza hormony produkovat.
Funguje to takto...
Hypotalamus vydá signál v podobě hormonu tyreoliberinu (TRH), který nařídí hypofýze, aby produkovala zvýšené množství tyreotropního hormonu hypofýzy (TSH – tyreoidální stimulační hormon), tedy hormonu, který stimuluje tvorbu hormonů štítné žlázy. Tato produkce TSH je závislá i na množství tyroxinu a trijodtyroninu (tedy hormonů štítné žlázy) v krvi. Říká se tomu regulace zpětnou vazbou. Štítná žláza pak odpovídá na tyreotropní hormon hypofýzy tím, že vyrobí potřebné množství svých hormonů.
Struma nemusí nutně znamenat, že štítnážláza nefunguje správně. I zvětšená štítnážláza může v některých případech produkovat přiměřené množství hormonů.
Mezi nejčastější příčiny zvětšení štítné žlázy (strumy) patří:
Nedostatek jódu a jiné dietní příčiny – jód je nezbytný pro správné fungování štítné žlázy a při jeho nedostatečném příjmu potravou může vzniknout struma. Naštěstí se kuchyňská sůl běžně obohacuje jódem, takže struma z nedostatku jódu postihuje hlavně jedince v rozvojových zemích. K nedostatku jódu může přispívat i konzumace potravin jako brokolice, květák a zelí, které snižují produkci hormonů jiným způsobem.
Graves-Basedowova nemoc – tato nemoc vzniká na podkladě autoimunitní reakce, když protilátky produkované imunitním systémem nesprávně vyhodnotí štítnou žlázu jako cizí element. Receptory štítné žlázy se pak nechají zmást protilátkami, které se je snaží zničit, a přinutí štítnou žlázu produkovat nadměrné množství hormonů tyroxinu a trijodtyroninu. Tento stav se nazývá hypertyreóza. Štítná žláza se neustále požadavku receptorů snaží vyhovět, a tak se zvětší, aby mohla produkovat ještě více hormonů.
Hashimotova nemoc neboli Hashimotova tyroiditida – také jde o autoimunitní onemocnění, ale v tomto případ
V naší poradně s názvem ZVÝŠENÁ HLADINA CHOLESTEROLU A KYSELINY MOČOVÉ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie Nováková.
Byla mi naměřena hodnota cholesterolu 7,13 a kyseliny močové 400. Je nutné v tomto případě nasadit léky nebo stačí dodržovat dietu?
Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Oboje hodnoty máte zvýšené. Jestli vám vyšetřující lékař doporučil léčbu pomocí léků, tak by bylo prospěšné jeho návrh akceptovat a zkusit pár měsíců vydržet na léčbě. Pokud se tyto zvýšené hodnoty u vás vyskytly poprvé a nemáte žádné příznaky vysokého cholesterolu a ani nemáte bolesti v kloubech, tak bude na začátek stačit dieta. Ta nemusí být nijak drastická. Bude stačit, když budete dodržovat dietu pro nemocné dnou a omezíte tuky ve své stravě. Občas můžete zhřešit, tak jednou za týden. Pravidelně každé dva měsíce choďte na kontrolní vyšetření krve, abyste se ujistila, že hodnoty trochu klesly, a že váš nový způsob stravování probíhá správně. V některých případech dieta nestačí a hodnoty i přesto, že se snažíte nejíst zakázané věci, tak se drží stále vysoko. V takovém případě je na řadě léčba medikamenty s dalším pokračováním v dietě.
Štítná žláza je endokrinní žláza laločnaté stavby, která se nachází na konci průdušnice, u některých lidí dosahuje až k hrtanu. Štítná žláza je tvořena dvěma laloky spojenými úzkým můstkem, nachází se na přední části krku, před průdušnicí a pod štítnou chrupavkou. Nezvětšená žláza by neměla být normálně viditelná kromě situací, kdy jsou některé krční svaly uloženy nesouměrně, kdy je pokřivená krční páteř či u jedinců s velmi štíhlou šíjí. Charakteristická je pro ni tmavě červená barva a hladký povrch. Štítná žláza má velmi bohaté cévní zásobení, což je výhodné právě pro snadné uvolňování hormonů do krve. Na povrchu tohoto orgánu se nachází vazivové pouzdro, které tvoří výběžky zanořující se do tkáně žlázy. Těmito výběžky vaziva probíhají menší tepny a oba laloky jsou děleny na více menších lalůčků. Každý lalůček pak tvoří velké množství folikulů, což jsou kulovité váčky vyplněné velmi specifickou hlenovitou hmotou nazvanou koloid. K zadní straně štítné žlázy jsou obvykle pevně přirostlá takzvaná příštítná tělíska, jejichž počet se může u každého člověka mírně lišit, obvykle jsou však čtyři, dva páry u dolního i horního pólu štítnice. Tělíska jsou také součástí endokrinního systému lidského těla, jelikož produkují parathormon, který zvyšuje obsah vápníku v krvi. Štítná žláza svým tvarem připomíná motýla.
Úkolem štítné žlázy je shromažďovat jód z krve a podílet se na regulaci metabolismu pomocí thyroidních hormonů (tyroxin a trijodthyronin), které se vylučují přímo do krve člověka. Tyto hormony se pak dostanou do celého organismu a ovlivňují spotřebu kyslíku, rychlost látkové výměny v těle, růst a vývoj člověka.
V naší poradně s názvem UREA HODNOTY 8,9 se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva Hejhalova.
Dobrý den,byla jsem na odběru krve a zjistili mi hodnotu 8,9. urea,mám obavy že mám něco s ledvinami,příští týden jdu k lékaři,co prosím značí tato hodnota?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Normální hodnota urea (močovina) v krvi je 2,8 - 8 mmol/l u mužů ao něco méně u žen: 2-6,7 mmol/l. Zvýšené hodnoty urea v krvi mohou souviset s věkem. Starší lidé mají více močoviny než mladší. Vyšší hladiny močoviny bývají u lidí, kteří málo pijí a trpí dehydratací. Vyšší hladina močoviny může být také příznakem onemocnění ledvin. Pokud ledviny již nezvládají vylučovat odpadní látky, bude se i močovina hromadit v krvi.
Pro přesné určení příčiny budou třeba další testy a vyšetření. Existují postupy, jak snížit hodnoty urea v krvi na normální úroveň. Zůstaňte tedy v kontaktu se svým lékařem a dodržujte jeho následná doporučení. Nyní buďte v klidu a neobávejte se hned toho nejhoršího. Mírně zvýšené hodnoty, kam patří i vaše naměřená hodnota, se dají úspěšně snížit.
Štítná žláza (lékaři ji znají i pod latinským názvem glandula thyroidea) je orgán, který se nachází před hrtanem na konci průdušnice (tedy v krku) a jedná se o endokrinní žlázu.
Štítná žláza je na povrchu hladká a má tmavě červenou barvu. Samozřejmě je také krytá pouzdrem. Štítná žláza se rozděluje na laloky a lalůčky. Lalůčky se skládají ze zavřených váčků (zvaných folikulů). Tyto váčky jsou plněné koloidem. Právě folikuly odebírají z krve potřebný jód a uskladňují ho v dutině. Zároveň také folikuly tvoří tyreoglobulin, na který se pak vážně jód a společně pak tvoří hormony trijodtyhronin a tyroxin.
Štítnou žlázu řídí z mozkového podvěsku speciální hormon. Význam této štítné žlázy spočívá v tom, že reguluje metabolismus prostřednictvím hormonů. Jedná se o hormony Thyroxin a trijodthyroxin, oba hormony se ve štítné žláze vytvářejí. Vznikají tak, že štítnážláza z krve vezme potřebný jód a z něj oba hormony vytvoří. Oba hormony ovlivňují lidský metabolismus a podílí se na spotřebě kyslíku v těle, na rychlosti látkové výměny, ale i na správném vývoji a růstu.
V naší poradně s názvem HODNOTY ŠT. ŽL. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Olga drasnarová.
znamená hodnota TSH 8,854 hypertyreozu nebo hypotyreozu?
děkujki za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
TSH je hormon předního laloku podvězku mozkového a jeho koncentrace v krvi se zvyšuje tehdy, když přestává štítnážláza tvořit hormony v dostatečném množství. TSH zvýšené nad 3,8-4,1 mIU/l svědčí v naprosté většině případů pro subklinickou či plně rozvinutou hypotyreózu (sníženou funkci štítné žlázy). Hodnota 8,854 mlU/l je hypotyreóza - nedostatečná funkce štítné žlázy.
Opakem hypoglykémie je hyperglykemie, během níž jsou hodnoty cukru v krvi zvýšené nad optimální hodnoty. Při neléčené cukrovce jsou tyto hodnoty vždy vysoké, což negativně ovlivňuje fungování lidského těla, vliv má hlavně na stav cév v organismu. Za hyperglykemii se považují hodnoty vyšší než 11 mmol/l. U hyperglykemie je také důležité znát hodnoty, kterých dosahuje, protože například do hodnoty 17 mmol/l je možné se snažit krevní cukr snížit pomocí fyzické aktivity, pokud jsou ale hodnoty vyšší, tak už se sport nedoporučuje.
Příčiny
Vysoké hodnoty krevního cukru mohou značit nejen cukrovku, ale i různá endokrinní onemocnění, onemocnění slinivky břišní, onemocnění jater. Vyšší hodnoty mohou být také důsledkem příjmu některých léků (například hormonální antikoncepce) a případně reakce na některé zdravotní problémy (například popáleniny)
U diabetika může být příčinou hyperglykemie nedostatečné množství píchnutého inzulínu, stejně tak jako přejedení, nedodržování diety, případně vliv stresových hormonů. Přejedení a stresové hormony mohou vyvolat hyperglykemii i u zdravých jedinců společně s horečnatými onemocnění.
Příznaky
Hyperglykemie se může projevit pocity žízně, hladu a sucha v ústech, také častým močením a problémy se zrakem, problémy se soustředěním, žaludeční problémy, suchou a svědivou kůží, přibíráním na váze, nervovými poruchami, a pomalu se léčícími zraněními/infekcemi. Pokud by hyperglykemie byla dlouhodobá, může u člověka vyvolat poškození cév v očích, poškození cév v ledvinách i poškození některých nervů a velkých cév a syndrom diabetické nohy (= zvředovatění nohy u diabetiků).
Léčba
Hyperglykemii je rozhodně potřeba začít včas léčit, a aby léčba byla úspěšná je třeba nejen zvolit vhodné léky, ale i snížit co nejvíce rizikových faktorů, které by ji mohly znovu vyvolat, je také potřeba dodržovat dietu a další opatření, nekouřit, omezit alkohol, předepsané léky pravidelně užívat a hodnoty glykemie pravidelně kontrolovat a konzultovat s diabetologem.
Člověk by se měl snažit vyvarovat výkyvům v množství krevního cukru v organismu a uvědomit si, že jednoduché cukry sice mohou hypoglykemii i hyperglykemii na chvíli vyřešit, ale řešení je to dočasné a přinese více škody než užitku.
V naší poradně s názvem ŠTÍTNÁ ŽLÁZA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ilona.
Bylo mi naměřeno 14.10. 2019 : FT4- 12,1 a TSH 4,82. Beru letrox 75. Od pondělí do pátku. Mám sníženou funkci štítné žlázy ?
Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Ano, máte tak zvanou hypothyreózu, což je snížená funkce štítné žlázy. To, zda-li jsou naměřené hodnoty ve vašem případě v pořádku, se musíte dotázat svého endokrinologa. Protože jen on ví jaký je vývoj funkce vaší štítné žlázy a reakce na léčbu. Níže jsou uvedeny stavy, které přicházejí v souvislosti se sníženou funkcí štítné žlázy. Ty byste měla sledovat a v případě jejich zhoršení ihned informovat svého lékaře.
Únava, spavost, zimomřivost, sklon k depresím, zpomalené myšlení, suchá kůže na předloktí, otoky bérce, obličej bez výrazu, změna hlasu na hluboký hlas, nadváha (ale nikoli obezita), zácpa, anémie, poruchy menstruačního cyklu.
Hodnoty, které se nacházejí za takzvanou šedou zónou, obvykle znamenají, že pacienta léčba pomocí antibiotik nemine. Nejvyšší hodnoty C-reaktivního proteinu dosahují až 300 mg/l a bývají vyvolávány těžkými bakteriálními infekcemi, například bakteriální meningitidou.
Hodnoty vysokého CRP
Nejvyšší hodnoty C-reaktivního proteinu dosahují až 300 mg/l a bývají vyvolávány těžkými bakteriálními infekcemi, například bakteriální meningitidou.
Hodnoty CRP nad 100
Hodnoty CRP nad 100 mg/l indikují bakteriální původ – bakteriální záněty plic, ledvin a podobně. Mohou také ukazovat na rozvinutou rakovinu. O tom, jak může CRP interpretovat rakovinu se dozvíte v tomto článku: CRP a rakovina.
Co značí CRP 200
Těžké bakteriální infekce (sepse – systémový infekční zánět s rozsevem choroboplodných zárodků z původního místa infekce do jiných orgánů s jejich poškozením); hodnoty CRP 200–300 mg/l.
CRP hodnoty nad 300
Takto vysoké hodnoty ukazují na septický stav. Je nutná hospitalizace s nitrožilní aplikací antibiotik.
Ve svém příspěvku HODNOTY GGT V KRVI 4/2 - 2,38 , 17/3 - 1,77 , 29/7 - 2,18 , 8/8 - 2,6 , 12/9 - 2,97 se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef Novák.
Dobrý den , před několika lety sem prodělal hepatitídu B , před rokem se aktivovala , od té doby beru 1x denně Baraclude , ač bych neměl , piji max 4 pivka denně , chci se zeptat při uplné abstinenci za jak dlouho se mužou hodnoty GGT srovnat na nějakou ,,lepší hodnotu,, ? Vím , játra mám poškozena , všechny ostatní hodnoty alt ast a i jiné jsou v normě , pouze to GGT mám jiné .Děkuji za zprávu .
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
U zdravého člověka připadá asi 80 – 100 mg glukózy na 100 ml krve.
U zdravého člověka by hodnoty glykemie nalačno neměly překročit hodnotu 5,5 mmol/l. Glykemie se dá zkoumat i jinak než nalačno a to kdykoliv během dne. Obvykle se měří zhruba hodinu až dvě po jídle. U zdravého člověka by glykemie měla dosáhnout maximální hodnoty zhruba hodinu po jídle. U diabetika je to o hodinu později. Hladina cukru v krvi po jídle by u zdravého jedince neměla překročit hranici 7,5 mmol/l. Hodnoty nad 8 mmol/l jsou považovány za neuspokojivé.
U diabetika jsou ale optimální hodnoty odlišné. Ideální glykemie nalačno se u nich pohybuje v rozmezí 4 – 6 mmol/l, po jídle by optimální hodnota u diabetika neměla přesáhnout 7,5 mmoll. Hodnoty nad 9 mmol/l jsou u diabetika považovány za neuspokojivé.
Pokud se hodnota glykemie pohybuje mezi 7,8 až 11,1 mmol/l nemusí se vždy jednat hned o diabetes, může to být dočasná porucha glukózové tolerance. Pokud je ale hodnota vyšší než 11,1 mol/l už se vždy jedná o diabetes mellitus. Cílem všech léků, diet a omezení je, aby absolutní většina denních hodnot byla co nejvíce optimální.
Hodnoty nad 15 – 20 mmol/l je třeba řešit neodkladně. Takto zvýšená hladina cukru výrazně působí na cévy a tepny, hlavně v ledvinách, v očích a také působí i na nerovovou soustavu. Může tak dojít ke selhání ledvin, k poškození sítnice očí, k úplné slepotě, u nervové soustavy může způsobovat mravenčení končetin, snížení citlivosti končetin, problémy s chůzí, i problémy s vyprazdňováním jak žaludku, tak močového měchýře.
Hodnoty při cukrovce se pro větší přehlednost dají najít ve formě různých tabulek a obrázků. Vyhledat se dají třeba zde: cukrovka naměřené hodnoty.
V naší poradně s názvem RADA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel KAREL.
Dobrý den.Prosím o radu.Mám vyšší hodnotu PSA v krvy.Po biopsii prostaty je histolické vyšetření bez záchytu turmorozní tkáně.Poradte mi prosím co užívat na snížení PSA a na zvětšenou prostatu. Je mi 66 roků.Děkuji KAREL
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
PSA aneb specifický prostatický antigen je hojně používaným ukazatelem zhoubného nádoru prostaty. Ne vždy však jeho zvýšené hodnoty souvisí s rakovinou. Hodnoty PSA rostou společně s věkem. Například ve 40 letech může být jeho hodnota až 2,5 krát větší než normální, v 60 letech je to až 4,5 krát a v 70 letech je to až 6,5 krát vyšší hodnota než normál a přesto nemusí být s prostatou žádný problém. Další častou příčinou zvýšeného PSA může být nezhoubná hyperplazie prostaty, kdy dojde ke zvětšení prostaty a ve zvětšené prostatě je pak i více buněk, které logicky produkují i více PSA a rovněž nejde o rakovinu. V tomto případě je vhodné potvrdit nezhoubnost právě biopsií, jako ve vašem případě. Další situace, které zvyšují hodnoty PSA, jsou častá jízda na kole a bakteriální onemocnění prostaty a močových cest - ty se zjistí laboratorním vyšetřením moči a léčí se antibiotiky. Rovněž je vhodné zdržet se ejakulace tři dny před testem na PSA, neboť výron semene rovněž zvýší hladinu PSA na příštích 24 hodin. Trvale zvýšená hladina PSA není nijak nebezpečná, pokud je jiným vyšetřením vyloučen zhoubný nádor.
Proces překyselení organismu, nebo některých jeho částí vychází z toho, že v těle nejsou v rovnováze kyseliny a zásady. Tato nerovnováha se nazývá acidobazická a podle řady lidí může způsobovat řadu zdravotních problémů, případně může doprovázet některá onemocnění. Při správné acidobazické rovnováze je v těle vytvořené správné životní prostředí pro fungování všech orgánů, a tím pádem i pro celkové zdraví lidského organismu. Aby se dalo zjistit, jestli je lidský organismus z hlediska kyselosti a zásaditosti v rovnováze, je potřeba zjistit jaké má pH. pH je zkratkou slov potential of hydrogen, což znamená, množství volných iontů vodíku. Hodnoty pH se mohou v lidském organismu pohybovat na stupnici 0 až 14 s tím, že neutrální je hodnota 7, kterou má například voda a další neutrální roztoky. Pokud jsou hodnoty pH vyšší než 7, tak to znamená, že v těle převažují zásadité látky. Pokud je naopak pH nižší než 7, tak v něm převažují kyselé látky.
Zjistit hladinu pH v těle není nic těžkého, dá se snadno přeměřit i z pohodlí domova. Je k tomu potřeba pořídit si lakmusové papírky, kterými se pak změří hladina pH v ranní moči. U zdravého jedince se správnou acidobazickou rovnováhou by se hodnoty měly pohybovat kolem 5 až 7 bodů u ranní moči. Hladina pH se pozná, podle barevné změny na papírku, která se porovná s přiloženou škálou, a tak se pozná hladina pH. Přes den by ale naměřené hodnoty měly být již těsně nad hodnotou 7. Hladina pH se také měří z krve, kde se ideální hodnoty pohybují kolem 7,35 až 7,45. To znamená, že je lepší mít v těle o něco více zásaditých látek, než těch kyselých. Hladina pH v krvi by se mělo pohybovat maximálně v hodnotách 6,8 – 7,7. U určování pH z moči se dá určit i stav tkání v těle, na rozdíl od pH určené z krve. Rozdíl v určování pH z krve a z moči je i v tom, že hladina pH v moči v průběhu dne velmi kolísá v závislosti na potravinách, které jedinec snědl. Naopak hladina pH v krvi není tak rozkolísaná. Jiné hodnoty by mohly být problematické. Při nižších hodnotách než jsou stanovené ideální hodnoty, se hovoří o acidóze, naopak při vyšších hodnotách než 7,45 se jedná o alkalózu.
Lidský organismus se sám snaží udržet hladinu pH v ideálních hodnotách, ale někdy to pro něj není snadné a znamená to pro něj velmi silné zatížení, až přetížení.
Ve svém příspěvku LAGOSA NEZADOUCI UCINKY DISKUSE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Božena.
Je to velmi dobry clanok. Som diabeticka 2 typu. Velky cholesterol a cukor nemozem znizit inzulinom pod hodnotu 8. Zacala som brat 2 krat denne lagosu. Stale ma beru, ze mam vysoke hodnoty pecenovych testov.zato ta lagosa. N.eviem ci sa znizili, ae cukor mi zacal rapidne klesat, neviem ci aj cholesterol. Lagosu beriem 20 dni a zrazu sa dostavam do neprijemnych situacii vecer , kedy cukor klesa na hodnoty 3.vsetko potvrdzuje veci uvedene vo vasom clanku. Dam si neskor urobit krvne testy a potom budem mozno mudrejsia
Ked mi hodnoty cholesterolu klesnu. Tlak sa mi tiez krasne zrovnal.. Dakujem za tento clanok.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Štítná žláza patří k nejdůležitějším žlázám s vnitřní sekrecí v těle. Je složena ze dvou laloků, které najdeme po obou stranách chrupavky hrtanu. Štítná žláza produkuje hormony tyroxin a trijodtyronin, které obsahují vázaný jód, a kalcitonin, jehož hlavním úkolem je snižování hladiny fosforečnatých a vápenatých iontů v krvi. Hormony štítné žlázy regulují u dospělého člověka metabolismus a podílejí se také na zvyšování účinnosti ostatních hormonů v těle (například adrenalinu). V dětství (během růstu lidského organismu) ovlivňují tělesný a duševní vývoj.
V naší poradně s názvem STUPNICE MĚŘENÍ CUKRU V KRVI TABULKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiří Žurek.
Glukometrem naměřím hodnoty 158,146 atd.Jsem zvyklý na 7,1..8,6.Jaký je převod? Žurek
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Hodnoty v desítkách 158, 146 a podobně, jsou hodnoty glukózy v miligramech na decilitr krve. Hodnoty, na které jste zvyklý 7,1 a 8,6 jsou v milimolech glukózy na litr krve. Převod je jednoduchý. Stačí, když hodnotu z glukometru vydělíte 18. Takže potom hodnota 158 bude znamenat 8,78 a hodnota 146 zase 8,11.
Zvětšení štítné žlázy se lidově nazývá vole, lékařsky struma. Je to obvykle nebolestivé zvětšení štítné žlázy, které může mít různé příčiny – od nesprávné výživy přes autoimunitní onemocnění a těhotenství až po nádory. Dnešní článek vám přináší podrobné informace o příčinách, příznacích a léčbě tohoto onemocnění.
Štítná žláza je endokrinní orgán na přední straně krku pod ohryzkem, který produkuje hormony řídící množství metabolických dějů v našem těle. Její zvětšení se nazývá struma, případně vole. Struma ve většině případů nebývá bolestivá, ale zvětšená štítnážláza může způsobit kašel a problémy s dýcháním či polykáním. Celosvětově nejčastější příčinou strumy je nedostatek jódu v potravě. Jelikož se však v České republice sůl běžně obohacuje jódem, je u nás běžnější příčinou nepřiměřené množství hormonů štítné žlázy nebo vznik uzlů v tomto orgánu.
Způsob léčby strumy závisí na její velikosti, příčinách vzniku a doprovodných příznacích. Malé strumy, které nejsou vidět a nezpůsobují žádné problémy, nemusí být léčeny vůbec.
Zvětšení štítné žlázy mohou doprovázet následující příznaky:
viditelné zvětšení krku, kterého si můžete všimnout hlavně při holení či nanášení make-upu
Ve svém příspěvku DROŽDÍ JAKO LÉK: UPOZORNĚNÍ V COVIDOVÉ DOBĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pete Petan.
Upozornění: Užíval jsem mimo jiné přes 5 roků dlouhodobě kostku droždí denně. Přínosem bylo pro mne zajištění dostatku vitaminů B a snížení bolestivosti zad, mám diagnostikovánu 25 let polyneuropatii dolních končetin a jsem 20 let diabetikem 2 typu, dostávám mimo léků injekce Milgamma týdně přes 10 let, nyní jsem už 3 roky na inzulinu, 77 let, diabates v mém rodě je dědičná! Před 1,5 rokem jsem dostal přes okamžitou předběžnou ochranu antibiotikem a Isoprinosinem velmi těžký průběh covidu, 15 dní pobyt na JIP (nové antibiotikum, kortikoidy, kyslík až 7,5 l/min bez masky, a dalších 15 dní doma na kyslíku 2 l/min. Po následných dvou očkováních proti covidu jsem v červenci a srpnu byl testován v Brně na protilátky, 1.test výsledek 2.7.2021 protilátky 89,4% P, IgM 0 N, IgG 0 N, manželka rovněž po covidu a dvou očkováních ve stejné době jako já s lehčím průběhem covidu měla hodnoty IgM a IgG obě větší než 20, droždí neužívala, očkována a testována byla ve stejné době jako já. Týden jsem pátral a na internetu jsem zjistil, ze droždí je ve střevech velmi agresivní, střevní mikrofloru a mikrobiom silně mění, přestal jsem droždí hned užívat a hodnoty výsledeky 2.testu 16.8.2021 byl: protilátky 81,3% P, IgM 0,2 N, IgG 20,4 N.
Moje otázky mi nebyly nikde nikým zatím zodpovězeny:
1. Mohl být můj průběh covidu mnohem těžší díky droždí, u kterého jsem měl hodnoty IgG a IgM zřejmě v čase nákazy nulové?
2. Jaký význam pro odolnost na vznik nákazy nejen u covidu má test těchto protilátek zejména u lidí, kteří obecně nemají problémy s imunitou?
Droždí už proto nekonzumuji, považuji jeho účinek za sporný.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Pete Petan.
Jako postprandiální glykemie se označuje glykemie změřená v době 90–120 minut po jídle. Toto rozpětí souvisí s odlišnou dobou vstřebávání u různých osob. U zdravého jedince dosahuje glykemie po jídle maximální hodnoty v době okolo jedné hodiny po jídle, u pacienta s diabetem 2. typu je to naopak v době blížící se 120. minutě po jídle. Dynamika zvyšování průměrné hodnoty glykemie na lačno a postprandiální u osob přecházejících z normální glukózové tolerance k diabetu 2. typu je odlišná. Do jisté míry je to akcentovaný obraz fyziologických změn obou hodnot v souvislosti s věkem. Pro vyšší věk je typicky relativně vyšší hodnota postprandiální glykemie než glykemie na lačno.
U zdravých osob nepřekračuje postprandiální glykemie hodnotu 7,8 mmol/l. Z hlediska diagnostického znamená hodnota glykemie 7,8–11,0 mmol/l po jídle porušenou glukózovou toleranci, hodnota vyšší než 11,1 mmol je již diabetes mellitus. Aktuální hodnota postprandiální glykemie u pacienta s diabetem však závisí na léčbě a ostatních okolnostech. U zdravých osob je zachována plnohodnotná regulace krevního cukru, která brání patologickému vzestupu glykemie po jídle. U pacientů s postupně se rozvíjející poruchou glukózové tolerance se glykemie po zátěži sacharidy (postprandiální glykemie) v průběhu času zvyšuje absolutně více než glykemie na lačno. Důvodem je zejména inzulinová rezistence jaterních buněk a ztráta první fáze uvolňování inzulinu. Jsou-li jaterní buňky rezistentní vůči inzulinu (necitlivé na inzulin), pak je posprandiální glykemie významně vysoká.
Postprandiální glykemie je nezávislým rizikovým faktorem pro kardiovaskulární onemocnění i pro smrt z kardiovaskulárních příčin. Příčina vysoké rizikovosti postprandiální glykemie není doposud jednoznačně stanovena. Používají se dva základní modely. První, podle kterého rizikovost, respektive toxicita glykemie neroste s koncentrací lineárně, ale exponenciálně. To znamená, že způsobuje-li zvýšení glykemie z hodnoty 7,0 mmol/l na 8,0 mmol/l nárůst rizika o x %, pak zvýšení glykemie z hodnoty 10,0 mmol/l na 11,0 mmol/l zvýší riziko o násobek x %. Druhé vysvětlení přináší představu glykemie jako znamení selhávajících regulačních funkcí organismu kompenzujících rezistenci vůči inzulinu. Podle této představy není tedy primárním a jediným nositelem rizika pouze postprandiální glykemie, ale tato je především příznakem rizikového metabolismu.
V naší poradně s názvem ŘEDĚNÍ KRVE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jitka V..
Dobrý den ,
můj přítel je po oboustranné plicní embolii.
Užívá lék Warfarin . Při poslední kontrole krve , 14. dní měl 1,9 .
Před 3 měsíci 2,1. Vždy je mu řečeno , že to ještě jde .
Při propuštění z nemocnice , mu bylo zděleno , že je potřeba mít hodnotu
krve 2,8,- 3,2 . Listopad 2018 .
Prosím o radu odborníka .
Děkuji Jitka V.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Neexistuje žádný odborník, který by vám v tomto případě poradil takhle na dálku. Musíte důvěřovat lékaři při kontrole v ambulanci. Pokud máte pochybnosti, tak můžete požádat o vyšetření jiným lékařem. Hodnoty, které uvádíte, značí příliš naředěnou krev. Zkuste si o tom s lékařem promluvit, aby vám vysvětlil, které hodnoty srážlivosti krve jsou podle jeho názoru správné.
Každý pokles denzity o 1 SD zvyšuje přibližně dvojnásobně riziko zlomeniny. Při hodnocení T- skóre jsou uplatňovány hodnoty WHO z roku 1994 (normální nález: T- skóre – 1,0 a vyšší; osteopenie: T- skóre mezi – 1,0 a – 2,5; osteoporóza: T- skóre – 2,5 a nižší). Tato kritéria platí pro postmenopauzální ženy a pro muže starší 50 let. Opakované měření v intervalech 1– 2 roky slouží k posouzení efektu léčby a mělo by být provedeno na stejném přístroji. Přesnost přístroje a přesnost měření určuje LSC (Least Significant Change), signifikantní změna na 95% hladině významnosti. Každé kvalitní pracoviště by mělo tímto číslem disponovat a správně interpretovat výsledky měření.
Stanoviska k provádění a hodnocení denzitometrického vyšetření skeletu pravidelně publikuje Mezinárodní společnost pro klinickou denzitometrii (ISCD). Moderní přístroje dále umožňují morfometricky posoudit případné kompresivní zlomeniny z bočního skenu páteře v rozsahu Th 4– L 5. Negativní nález rychle a s minimální radiací vyloučí kompresivní zlomeniny, pozitivní nález je nutno verifikovat na RTG. S každou prokázanou kompresivní zlomeninou obratlového těla kaskádovitě narůstá riziko dalších zlomenin včetně nevertebrálních a zlomenin krčku femuru. U takového nemocného je jednoznačný důvod k nasazení antiporotické léčby. Určitým limitem pro validní zhodnocení DXA skenu v oblasti páteře a proximálního femuru je nárůst degenerativních změn a kalcifikací u nemocných starších 60 let, který vede k nadhodnocení nálezu. Mezi další zobrazovací metody v osteologii patří klasické rentgenové vyšetření skeletu, CT, magnetická rezonance a scintigrafické vyšetření skeletu dle potřeb diferenciální diagnostiky a posouzení zlomenin.
Dále se provádí základní biochemické vyšetření, které musí zahrnovat kompletní mineralogram, hodnotu kreatininu, jaterní testy včetně ALP, odpady vápníku močí, elektroforézu bílkovin séra a případně moči. Dle potřeby diferenciální diagnostiky je toto vyšetření doplněno o vyšetření hladiny hormonů screeningem na celiakii, eventuálně nádorovými markery. Ve většině případů je důležitá znalost hladiny 25- (OH)- D3 vitaminu. Nezbytnou součástí laboratorního vyšetření je zhodnocení kostního metabolismu. Kostní markery se rozdělují tradičně na markery osteoresorpce a markery kostní novotvorby, jejich role je ale do určité míry spojena. Diference v hladinách nastávají až při patologických procesech v kosti. Mezinárodní společnost
V naší poradně s názvem CRP V KRVI A JEHO HODNOTY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eliška Libošková.
Nemohu nikde najít co znamená nízká hladina CRP do 1 mg/l,ví to někdo?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Co znamená nízké CRP v krevním testu? Nízká hodnota C-reaktivního proteinu (CRP) v krevním testu nemá pro diagnózu žádnou hodnotu. CRP se v krvi zdravých osob prakticky nevyskytuje a zvyšuje se při zánětu. Proto hodnoty blízké nule ukazují pouze na to, že v těle není zánět nebo že test nebyl správně proveden.
Pro správné fungování lidského organismu je nutné, aby i štítnážláza fungovala, tak jak má. Problém je, že se ale v některých případech nepozná na první pohled, že štítnážláza funguje špatně. Zajímavé také je, že porucha tohoto orgánu postihuje zhruba čtvrtinu evropské populace. Štítné žlázy se může týkat několik onemocnění: hypertyreóza, hypotyreóza, zánět štítné žlázy a případně nádorové onemocnění.
Ve svém příspěvku CRP V KRVI A JEHO HODNOTY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Radka Nečasová.
Reaguji na Váš článek o CRP. Pro mě je poněkud zavádějící, poplatný tomu, co o něm říkají prodejci CRP diagnostických přístrojů. CRP je C-reaktivní protein, obsažený v buněčné stěně, v případě našeho zájmu u patogeních mikroorganismů (bakterií,...), tedy jeho zvýšená hodnota ukazuje na bakteriální infekci (podle mě označení zánět je zavádějící). Problém určení diagnozy výhradně podle hodnoty CRP mnohými lékaři, zejména pediatry spočívá v tom, že byť odborníci, neznalí mikrobiologie, při nízkých hodnotách usoudí nepřítomnost bakteriální infekce (obvykle vyvodí závěr o virovém původu) aniž berou v potaz důležitý fakt, že některé mikroorganismy (např mykoplazmata, neméně nebezpečná) neobsahují buněčnou stěnu, tudíž neprodukují C reaktivní protein (přestože v těchto případech je včasné nasazení atb na místě. Mykoplazmatické infekce, např u dětské populace jsou v některých ročních obdobích častým původcem respiračních onemocnění a snaha ušetřit peníze a čas (zasláním kultivace do laboratoře)je příčinou zoufale špatné diagnozy a následkem toho opakující se onemocnění, dlouhá léčba, "plácání"dalších a dalších atb (součástí výstupu z laboratoře je i stanovaní citlivosti na antibiotika, tedy úspěch léčby na první dobrou).Shrnu: CRP diagnostika je vhodný doplněk ale pouze pro ty, kdož jej umí použít, vyhodnotit správně výsledek se zvážením důvodu negativního výsledku.
Toliko moje výhrady k Vašemu vysvětlení laické veřejnosti. CRP test nepatří do ordinací lékařů, kteří neumí interpretovat výsledek a už VUBEC NE jako domácí test!!!
Radka Nečasová
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Štítná žláza potřebuje pro svoji správnou funkci jód, respektive jeho určité množství. Optimální denní dávka pro dospělého člověk je přibližně 200 mikrogramů jódu. Přísun tohoto prvku do organismu si zajistíte jedením mořských ryb, mořských plodů nebo popíjením minerálních vod s vyšším obsahem jódu (na dlouhodobé pití minerálek ovšem pozor: přehnaný přísun minerálů není pro organismus dobrý), případně užíváním jódových tablet na doporučení lékaře.
Normální hodnoty:
TSH by mělo být ideálně kolem 2
fT4 by mělo být kolem 15
AntiTPO a antiTg jsou protilátky proti štítné žláze, u nichž pozitivita vypovídá o tom, že příčinou nedostatečné funkce žlázy je autoimunitní zánět štítnice způsobený nesprávnou funkcí imunitního systému.
Ve svém příspěvku PRASKLÝ MENISKUS se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milena.
Dobrý den. myslíte že pomůže tejpování?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ivana Horáková.
Je možné při seskakování z kola - vykloubení kolene. Nebolí mě kloub kolenní ale postranní úpony kolene a to hlavně vnitřní úpon. Po 4 měsících kdy mě tady ortoped nedal nic ani ortezu, cvičení, mazání, jenom stále mluvil o operaci kolena. Tak jsem požádala o magnetickou resonanci. Na internetu jsem se něco málo dočetla o posilování úponů kolenního kloubu a tak jsem začala. Chodím na bazén a cvičím ve vodě, na suchu každý den, jezdím na kole. Toto vše dělám už roky a přestože je mi 65 jsem aktivní a bez cvičení, plavání/neplavu prsa pouze kraul,znak/ a jízdy na kole si neumím život představit. Koupila jsem si Colafit-masážní krém s kolagenem,Flexiseq a nevím jestli to dělám správně. Nevím zda cvičím správně, zda mažu správně ale cítím se lépe a lépe a ne na operaci. Jenom nemáte možnost mě poradit nějaké ty cviky do vody a na sucho.
Z hlediska diagnostického je hodnota 9 mmol/l diagnostická pro porušenou glukózovou toleranci. Toxicita glykémie neroste s koncentrací lineárně, ale exponenciálně. To znamená, že způsobuje-li zvýšení glykémie z hodnoty 7,0 mmol/l na 8,0 mmol/l nárůst rizika o x%, pak zvýšení glykémie z hodnoty 10,0 mmol/l na 11,0 mmol/l zvýší riziko o násobek x%. Druhé vysvětlení přináší představa glykémie jako znamení selhávajících regulačních funkcí organismu kompenzujících inzulínorezistenci. Podle této představy není tedy primárním a jediným nositelem rizika pouze postprandiální glykémie, ale je zejména příznakem rizikového metabolismu.
Hladina cukru v krvi 15
Hladina cukru v krvi 15 mmol je diagnostická pro diabetes mellitus. Aktuální hodnota potprandiální glykémie u pacienta s diabetem však závisí na léčbě a ostatních okolnostech. U zdravých osob je zachována plnohodnotná regulace krevního cukru, která brání patologickému vzestupu glykémie po jídle. U pacientů s postupně se rozvíjející poruchou glukózové tolerance se glykémie po zátěži sacharidy (postprandiální glykémie) v průběhu času zvyšuje absolutně více než glykémie nalačno. Důvodem je zejména inzulínorezistence jaterních buněk a ztráta první fáze uvolňování inzulínu. Jsou-li jaterní buňky inzulínorezistentní (necitlivé na inzulín), pak je posprandiální glykémie významně vysoká.
Hodnoty nad 20
Hyperglykémii dosahující hodnot nad 20 mmol/l je nutno řešit neodkladně. Hyperglykémie je stav, který způsobuje nežádoucí cévní změny v organismu. Tyto změny jsou buď mikroangiopatické (dochází k poškození drobných cév s následkem postižení očí, nervů nebo ledvin), nebo makroangiopatické (poškozeny jsou větší cévy a postupně dochází k narušení krevního zásobení různých orgánů). Následkem poškození větších cév vznikají takzvané kardiovaskulární (srdečně-cévní) choroby, jako je mozková mrtvice (neboli cévní mozková příhoda, nověji pak nazývaná jako ischemická choroba centrálního nervového systému), ischemická choroba srdeční (často se srdečním infarktem) a ischemická choroba dolních končetin.
Je prokázáno, že u pacientů s diabetem 2. typu vzrůstá riziko kardiovaskulárních chorob dvou- až čtyřnásobně oproti nediabetické populaci. Na vině jsou změny na větších cévách způsobené právě hyperglykémií. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) stoupá tedy úmrtnost i onemocnění ischemickou chorobou srdeční u mužů i žen s cukrovkou. Výše uvedené změny postihují muže i ženy s diabetem stejnou měrou, vznikají už v mladším věku, a to rychleji než u nediabetiků. Postihují nejen velké cévy, ale i menší cévy po celém těle. Bylo prokázáno, že hyperglykémie je jednoznačně nezávislým rizikovým faktorem úmrtnosti na srdečně-cévní onemocnění.
Hodnoty při cukrovce – tabulka
Hodnoty při cukrovce můžete kontrolovat i pomocí tabulek týkajících se glykémie a cukrovky, které naleznete zde.
Ve svém příspěvku NADMĚRNÉ POCENÍ U ŽEN. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
žena 68let, štítnážláza v pořádku.Už 3 roky trpím nadměrným pocením(nízký tlak) mokrá celá hlava, po čele stéká pot!Opakovaný klimonorm, šalvěj a ostatní , nepomáhá!
Jsem bezradná a cítím se trapně.Děkuji za rady, Jana.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zdenka.
Na silné pocení mi pomáhá: Před spaním každý den vypít hodně silný vývar ze sušeného červeného jetele. Přelít vařící čistou vodou (klidně 2 vrchovaté lžičky bylinky i více do hrnku 0,2 l, zamíchat zakrýt a po 15ti minutách scedit). Pít po douškách dost horké, ne vařící. Není to stoprocentní ale mně to pomáhá. Zdravím
Součástí výsledkového listu v rámci základního lipidového spektra je parametr „non hdl“ cholesterol. Význam tohoto vypočteného parametru se zvyšuje. Klinické studie prokázaly, že může být lepším ukazatelem rizika budoucích kardiovaskulárních příhod než LDL cholesterol, a to především u osob se zvýšenou hladinou triglyceridů. Může být proto použit místo LDL cholesterolu jako cíl léčby, přičemž jeho cílové hodnoty jsou o 0,8 mmol vyšší než cílové hodnoty LDL cholesterolu.
Zvýšení celkového cholesterolu v krvi nebolí. Je to ale varovný signál vzniku srdečního onemocnění nebo mozkové mrtvice. Hodnoty cholesterolu podle věku jsou dány dodržováním správného životního stylu, přičemž můžete toto riziko výrazně snížit. Pokud však máte pochybnosti o svém zdravotním stavu, svěřte se praktickému lékaři.
Existuje několik zásad, jak udržet optimální poměr cholesterolu v těle, aby se nevyskytla varovná hodnota hranice cholesterolu:
Pravidelně cvičte.
Omezte pití alkoholu a nekuřte.
Nestresujte se.
Upravte životosprávu – omezte obiloviny a jednoduchý cukr, konzumujte omega-3 mastné kyseliny. Jako zdroj tuků používejte margaríny a rostlinné oleje, jezte méně tučných uzenin, masa a vnitřností, začleňte do jídelníčku luštěniny.
Choďte na pravidelné kontroly. Lékař bude monitorovat vaši hladinu cholesterolu v krvi a při trvání nálezu i přes dietní opatření vám může nasadit léky.
Celkový cholesterol
Norma je pod 5,16.
Mezní hodnoty se pohybují v rozmezí od 5,17 do 6,18.
Velmi riziková hodnota je od 6,19 a více.
HDL cholesterol: HDL cholesterol je takzvaný hodný cholesterol. Vyskytuje se v lipoproteinech, které mají vysokou hustotu. Pro lidský organismus je životně důležitý, neboť pomáhá odvádět škodlivý cholesterol (LDL) do jater, kde ho tento orgán metabolizuje. Dále pomáhá v prevenci proti vytváření sklerotických plátů.
Hodnota HDL cholesterolu by neměla klesnout pod 1,4. Při poklesu HDL pod 0,9 se jedná o velmi rizikovou hodnotu.
LDL cholesterol: LDL cholesterol má oprávněnou přezdívku „zlý nebo škodlivý cholesterol“. Jeho vysoké hodnoty stojí za poškozováním cév a s nimi souvisejících chorob. Typicky se jedná o kornatění cév nebo mozkovou mrtvici.
Normální hodnota je do 3,4. Riziková hodnota je od 3,5 do 4,1. Velmi riziková hodnota je od 4,2 a výše.
Štítná žláza a její správná funkce má důležitou roli během těhotenství také při růstu plodu a jeho správném vývoji, hlavně jeho nervové soustavy. Nejdůležitější úlohu hraje během prvního trimestru, kdy dochází ke vzniku samotných orgánů a následně k jejich změnám.
Během těhotenství se žena může setkat s řadou nepříjemností spojených se špatnou funkcí štítné žlázy: potrat, předčasný porod, předčasné odloučení placenty, krvácení v těhotenství, větší pravděpodobnost porodu císařským řezem.
Rizikovou skupinou pro vznik onemocnění způsobeného nesprávnou funkcí štítné žlázy jsou těhotné ženy a ženy, které mají rok po porodu. Hormony spojené s funkcí štítné žlázy procházejí skrz placentu a dostávají se k plodu, kde jsou až do 18. či 20. týdne těhotenství dodávány výhradně z matčina těla. Po 20. týdnu si dítě začíná vytvářet své vlastní hormony, ale až do porodu jsou zčásti doplňovány matčinými. Aby těhotenství probíhalo v pořádku a bez komplikací, je zapotřebí, aby funkce štítné žlázy byla v pořádku a fungovala v normálu.
Hlavní příčinou je nedostatek jodu v jídelníčku nemocného nebo poškození štítné žlázy vlivem zánětu. Rizikovou skupinou jsou ženy diabetičky, těhotné ženy a kojící ženy. U těhotných diabetiček a žen s těhotenskou cukrovkou je potřeba sledovat dostatečný příjem jodu a sledovat funkci štítné žlázy. Pokud má plod vrozenou nefunkční nebo scházející štítnou žlázu a tento stav není odhalen ihned po porodu, může dojít k těžké formě růstové a mentální retardace. Dochází k poškozování mozku, (takzvaný kretenismus) nebo ke zpomalení růstu kostí. V civilizovaných zemích se tomuto předchází screeningovým vyšetřením po porodu. Pokud sníženou funkcí štítné žlázy trpí matka, může toto onemocnění způsobit zhoršení inteligence a zhoršené prospívání dítěte. Může dojít ke snížení IQ (třeba i malému) nebo může u dítěte dojít k poruchám soustředění během vyučování ve škole. Pokud žena sníženou funkci štítné žlázy v těhotenství neléčí, může dojít k špatnému psychomotorickému vývoji plodu.
V těhotenství se může objevit Graves-Basedowova choroba, která vytváří protilátky proti tkáním štítné žlázy a nutí tak štítnou žlázu ke zvýšené funkci, takzvané strumě. Zvýšená funkce postihuje také oči, které mohou až vystupovat z očních jamek. Následkem této nemoci je špatný růst plodu, v těžkých případech může dojít k potratu nebo ke komplikacím během porodu.
Dalším onemocnění štítné žlázy v těhotenství je autoimunitní tyreoditida, což je zánětlivé onemocnění štítné žlázy, která napadá pomocí buněk vlastní tkáň. Buňky při normálním stavu pacientky (mimo těhotenství a době 1 roku po porodu) vytvářejí ochranu před možnou infekcí štítné žlázy a způsobují sníženou funkci štítné žlázy. Zánět postupuje pomalu a „v utajení“ po dobu i delší než 10 let, dokud zcela nezničí funkční tkáň štítné žlázy. Toto onemocnění se objevuje zhruba u 11 % těhotných žen.
