Téma: 

streptokok je nakažlivý


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

CO JE TO STREPTOKOK

Streptokok v krku – foto

Tady jsou fotografie, na kterých je vidět streptokok v krku.

Zdroj: Co je to streptokok
Zveřejněno dne: 4.2.2014


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Ptřebuji poradit

Dobrý den,potřebuji poradit,dělají se mi červené flíčky a hodně to svědí.A když to rišktábu tak se udělá strup,co stím mám udělat a bebo proč se to vyskytuje. Děkuji ,nikdy jsme to s manželem neměly.Je to infekční? manželuv bratr měl streptokok.Dekuji

Zdroj: diskuze Ptřebuji poradit
Odesláno dne: 22.5.2016 uživatelem Bohumila Šťastná
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

CO JE TO STREPTOKOK

Streptokok v oku – foto

Tady jsou fotografie zobrazující streptokoka v oku.

Zdroj: Co je to streptokok
Zveřejněno dne: 4.2.2014


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Re: je bakteriální zápal plic nakažlivý?

Bakteriální zápal plic je nakažlivý, sice ne jako chřipka, ale přenos je možný kontaktem. Ochrana vaší dcery ošetřovatelky je možná pomocí přídavné roušky na obličej a důsledného mytí rukou.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: diskuze Je bakteriální zápal plic nakažlivý?
Odesláno dne: 29.9.2017 uživatelem Cempírek
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

CO JE TO STREPTOKOK

Streptokok skupiny A

Streptokoková infekce skupiny A je také známá jako streptokokové onemocnění způsobené bakterií nazvanou beta-hemolytický streptokok. Tyto bakterie způsobují bolest v krku (faryngitidu), spálu nebo v ojedinělých případech vážné komplikace. Občas streptokoková infekce skupiny A může vést k závažným komplikacím, jako je revmatická horečka, která může mít vliv na srdce a onemocnění ledvin (glomerulonefritida). Streptokoková infekce skupiny A však nejčastěji způsobuje bolest v krku a horečku.

Zdroj: Co je to streptokok
Zveřejněno dne: 4.2.2014


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: beta hemolytický streptokok v krku

Dobrý den,
chtěla jsem se zeptat. 5 měsíců jsem brala ATB na streptokoka, kterého jsem měla pořád ve výtěru. Měla jsem výtěr před 14dny, kdy výtěr ukazoval Betastreptokoka na 3 křížky. O týden později ve výtěru nebylo vůbec nic, žádný náznak a tento týden opět ve výtěru byl. Neberu již víc jak měsíc žádná ATB, je to divné. Jednou je a potom není a pak zase je? Že by na týden zmizel a zase se objevil? Nebo byl špatně udělaný výtěr? Je možné, aby se po 5 měsících kdy jsem ho měla pořád ve výtěru a brala ATB najednou ztratil, teď když ATB neberu? A proč se zase po týdnu objevil? Děkuji za odpověď.

Zdroj: diskuze Beta hemolytický streptokok v krku
Odesláno dne: 3.3.2018 uživatelem Lucie
Počet odpovědí: 0

RŮŽE JE NAKAŽLIVÁ NEMOC

Inkubační doba

Nemoc růže má krátkou inkubační dobu a příznaky se rozvíjejí jen několik hodin poté, co streptokok pronikne do těla.

Zdroj: Růže je nakažlivá nemoc
Zveřejněno dne: 11.8.2017


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: je bakteriální zápal plic nakažlivý?

Dnes mi v nemocnici diagnistikovali bakteriální zápal plic, zatím jen s domácím léčením a antobiotikama Stará se o mne dcera, může to ode mne dostat, je tento zápal infekční? V nemocnici jsem se zapomněla zeptat. Děkuji

Zdroj: diskuze Je bakteriální zápal plic nakažlivý?
Odesláno dne: 29.9.2017 uživatelem Anna Pavlů
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

CO JE TO STREPTOKOK

Streptokok v těhotenství aneb streptokok skupiny B

Streptokok skupiny B většinou neškodně přežívá na různých částech těla, například v nosohltanu, konečníku nebo v pochvě žen. Nebezpečí pak ale představuje v těhotenství, kdy je možné, že bude při porodu přenesen na novorozence, což může mít tragické následky. Proto se doporučuje během těhotenství a hlavně před porodem vzít stěry z poševní sliznice, případně rekta a kultivačně je prověřit. Pokud se zjistí přítomnost streptokoka, žena je léčena antibiotiky dřív, než začne rodit, po dobu porodu a někdy i krátce po něm.

Asi u jednoho procenta novorozenců může přenesený streptokok vyvolat sepsi, plicní onemocnění nebo meningitidu. Rizikové jsou předčasné, komplikované a horečnaté porody. Streptokok ze skupiny B je druh bakterie, která způsobuje infekci u novorozenců, těhotných žen, žen po porodu, u žen po gynekologických operacích a starších mužských a ženských pacientů s jinými závažnými chorobami. Streptokok ze skupiny B je nejčastější příčinou infekce krve u novorozenců (septikémie) a mozku (meningitida). Infekci u novorozenců se dá zabránit tím, že se těhotný ženám, které jsou nositelkami streptokoka B, v průběhu porodu podávají intravenózně antibiotika.

Důrazně se doporučuje, aby každá těhotná žena, která v minulosti prodělala infekci streptokokem B, byla během porodu přeléčena antibiotiky. Mezi onemocnění, která způsobuje streptokok této skupiny, patří infekce močových cest a jiné infekce způsobené streptokoky skupiny B. Prevence a včasná léčba je důležitá, protože infekce streptokokem skupiny B ohrožuje zdraví i život novorozenců. Streptokok skupiny B je někdy příčinou hnisavých zánětů (artritidy, pneumonie, osteomyelitidy) u lidí, kteří mají závažné onemocnění, například zhoubný nádor, cukrovku, jaterní cirhózu a podobně.

Zdroj: Co je to streptokok
Zveřejněno dne: 4.2.2014


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: nemoc růže

Prosím mám přítelkyni, ktrerá má nemoc růže a mám s ní jet na dovolenou (byla v nemocnici 14 dnů)a už se léčí doma týden a máme jet 28.6. bude to ještě nakažlivý a má mít svůj ručník?
Prosím sdělte mně je 85 let

Zdroj: diskuze Nemoc růže
Odesláno dne: 11.6.2014 uživatelem kopalová
Počet odpovědí: 2 Zobrazit odpovědi

CO JE TO STREPTOKOK

Zlatý streptokok

Ve skutečnosti žádný „zlatý streptokok“ neexistuje, jde o omyl a záměnu za pojem „zlatý stafylokok“. Zlatý stafylokok neboli Staphylococcus aureus je druh bakterie, jedná se o Gram pozitivní nepohybující se malé kulaté koky. Rozdíl mezi streptokokem a stafylokokem spočívá v tom, že streptokok je kokovitá bakterie, která do těla proniká sliznicí nosohltanu. Některé druhy zlatého stafylokoka jsou našemu tělu prakticky neškodné, jiné velmi nebezpečné. Zlatý stafylokok se přenáší přímo (dotekem s kůží nakaženého), nebo nepřímo (dotkneme-li se předmětu, na který sahal nakažený). Bakterie se nejčastěji objevují ve výtěrech nosních dutin. Zbavit se této nákazy je velmi obtížné. Má mnoho druhů a je nutná léčba specialistou. Stafylokok se nějakou dobu nemusí projevit. Nakažený může být jenom přenašečem. Ale pokud se projeví, má v pozdějších fázích za následek déletrvající oslabení imunitního systému. To může vést k mnoha zdravotním komplikacím.

Nemoci způsobené zlatým stafylokokem: Zlatý stafylokok je koaguláza pozitivní kok a oproti koaguláza negativním kokům (Staphylococcus epidermis) může způsobovat velmi závažné zdravotní komplikace, například syndrom toxického šoku, stafylokokové enterotoxikózy, exfoliativní dermatitidy a kožní nekrotické infekce. Toto jsou však velmi ojedinělé případy. Nejčastěji způsobuje tato onemocnění: zánětlivá onemocnění krevního oběhu, záněty kůže, onemocnění dolních cest dýchacích, záněty srdečního svalu, záněty trávicího traktu.

Upozornění: Bakterie zlatého stafylokoka mohou být přítomny ve vepřovém mase, salámech, pudinkovém pečivu, zmrzlině nebo bramborovém salátu. Dalším rizikovým faktorem je nedostatečná hygiena.

Zdroj: Co je to streptokok
Zveřejněno dne: 4.2.2014


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Re: cervene tecky na kuzi

Meningokok je nakažlivý, přenáší se kapénkovou infekcí. Inkubační doba je od jednoho až do osmi dní od nákazy. Při léčbě antibiotiky bývá nakažlivost postupně omezována uzdravováním nositele. Výraznými příznaky nákazy meningokokem jsou rychlý nástup horečky, zvracení a výsev červených skvrn na kůži - petechie. Průběh je nebezpečný a musí se co nejdříve (do několika málo hodin) zahájit léčba.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: diskuze Cervene tecky na kuzi
Odesláno dne: 10.7.2015 uživatelem Cempírek
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

KOŽNÍ ONEMOCNĚNÍ RŮŽE

Nemoc růže v těhotenství

Samozřejmě se toto onemocnění vyskytuje i v těhotenství. Vyvolavatelem onemocnění je streptokok, průnik do organismu je na základě porušení kožní bariéry, trhlinkami v kůži, nejčastěji bývá na bércích a vstupní branou může být meziprstní plíseň. Léčba se provádí antibiotiky – penicilinem. V těhotenství je důležitá prevence, tudíž ošetřit vstupní bránu (zaléčit plíseň a podobně). Na postižené místo nesahat, může dojít k přenosu infekce, je zapotřebí důsledná hygiena. Lokálně jsou dobré chladící obklady nebo vlhká terapie.

Zdroj: Kožní onemocnění růže
Zveřejněno dne: 8.9.2015


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: léčení prašiviny u králíků

Kokcidiosa je nakažlivé onemocnění, které působí králíkářům největší ztráty. Stejnou metlou, jako je pro lidstvo tuberkulosa, je pro králíky kokcidiosa. Nemoc je vyvolávána choroboplodnými zárodky tak zvanými kokcidiemi a sice druhem kokcidium oviforme, dnes zvaným Eimeria Stiedae. Zárodky tyto se nacházejí ve žlučovodech a ve sliznici střevní člověka a hlavně králíků. Nakažení děje se obyčejně potravou (zelenou pící, trávou atd.), v níž nalézají se tyto choroboplodné zárodky. Nemocní králíci jsou s počátku smutní, téměř ničeho nežerou, mají vysokou horečku, dech jejich stává se rychlým a krátkým, slábnou, hubnou, až konečně v poměrně krátké době hynou. Někdy se při tom nadýmají, silně slintají, aneb dostávají průjmy. Léčení bývá málokdy úspěšným, protože nemoc se úžasně rychle šíří a téměř celý chov vymírá. Zvláště zhoubně řádí choroba mezi králíky mladými; když některý z nich nemoc přečká, zdá se býti zdravým a bývá obyčejně v chovu používán dále. Uzdravení takového zvířete bývá však toliko zdánlivé, neboť stává se vlastně trvalým nositelem a rozšiřovatelem této nákazy. Při pitvě mrtvého králíka nalézáme dosti často na játrech bílé nebo nažloutlé uzlíky v různém množství a v různých velikostech. Jindy pouhým okem nenalezneme vůbec žádných změn a v těch případech doporučoval bych odbornou prohlídku zvěrolékařem, který mikroskopickým rozborem králičího trusu stanoví přesnou diagnosu. Nákaza šíří se velmi rychle po celém okolí, králíkárna bývá pak choroboplodnými zárodky tak zamořena, že v ní bez nebezpečí není možno dále králíky chovati. Jediným bezpečným prostředkem k zabránění nového vypuknutí nákazy je spálení mrtvých králíků, steliva a celé králíkárny. Pouze tam, kde choroba netrvala dlouho, kde králíkárna je kusem vyšší hodnoty, je možno ohroženou králíkárnu úzkostlivou desinfekcí zachrániti. Z léků, které jak jsem podotkl nemají valného úspěchu, užívá se nejčastěji slabého roztoku kreolinu (každý druhý den vnitřně podati jednu kávovou lžičku), glycerinu, chininu, směsi sirného květu a kalomelu (jednu lžičku denně).

Nadmutí vyskytuje se nejvíce u králíků mladých, ale i starších a bývá příčinou častého uhynutí. Onemocnění pozná se snadno dle toho, že břicho králíka je nápadně nafouklé a králík se sotva pohybuje. Tvrdívalo se, že příčinou nadmutí je krmení čerstvé zelené píce, hlavně jetele, dnes však víme, že není to pouze jetel, nebo zelená píce, ale že to bývá mnohem častěji zatuchlá nebo plesnivá sláma, namrzlé nebo nahnilé brambory, změněné obilniny, zvadlá a kvasící potrava atd. Následkem chybného kvašení vytváří se v žalludku a ve střevech veliké množství plynů, které silně stěny jejich napínají, takže může dojíti k prasknutí jich a náhlé smrti. Léčení: jakmile zpozorujeme nadmuté břicho u králíka, musíme ihned břicho králíka tříti, volně vypustiti na dvůr a přinutit k pohybu. Vnitřně podáváme mu vodu s několika kapkami čpavkového lihu, heřmánkový odvar, vápennou vodu (jednu lžičku), aloe na slabou špičku nože.

Slintavka objevuje se u králíků tehdy, je-li na ně přenesena od nemocných krav nebo vepřů a projevuje se nakažlivým zánětem sliznice ústní neobyčejně rychle se rozšiřujícím. Nemocnému zvířeti neustále vytéká z tlamy lepkavá tekutina, která slepuje srst na krku, prsou a na předních nohách. Králík je při tom smutný, nežere, posedává v tmavých místech a nezakročí-li se včas, pak rychle hyne. Nemoc je celkem zdlouhavá, nepříjemná, léčení samo je dosti namáhavé a spočívá v desinfekci tlamy a srsti. Nejjednodušším prostředkem je narůžovělý roztok hypermanganový, chlorová voda, kterou si připravíme tím způsobem, že jednu lžíci chlorového vápna rozpustíme ve třičtvrtě litru vody. Roztokem tímto nasákneme malou hubku a tou vytíráme 5-6kráte denně až do vyléčení tlamu a slepená místa srsti.

Ušní svrab vyvolávají rychle se rozmnožující drobní roztoči, kteří napadají ušní boltce králíků. Nemocní králíci potřásají neustále hlavou a škrábou se v uších. Bližší prohlídkou boltců zjistíme, že nalézají se v nich četné strupy a sedliny krve, v nichž nachází se tisíce roztočů, jimiž se nemoc roznáší. Zastaralé a dlouho trvající onemocnění může přivoditi smrt králíka, naproti tomu choroba včas zjištěná může se během několika dnů vyléčiti. Vnitřek uší natírá se papírkem nebo štětcem namočeným v 10proc. kreolínové masti anebo v tabulovém oleji a to tak často a tak dlouho, až jsou boltce zdravé. Výborně působí též směs glycerinu a kyseliny karbolové. Strupy je nutno vždy spalovati, neboť jimi se nákaza šíří.

Sněť slezinná je nejnebezpečnější a nejprudší nakažlivou chorbou králičí, která se však na štěstí poměrně zřídka vyskytuje. Nemocní králíci nežerou, dostávají třesavku, vysokou horečku, zrychlený a krátký dech, křeče, po nichž následuje ochrnutí celého těla a smrt. Upozorňuji, že nemoc tato je přenosná také na člověka a proto doporučuji co největší opatrnost, aby se králíkář nenakazil. Nemocní králíci se vůbec neléčí, naopak všichni churaví králíci musí býti utraceni a spálení. Králíkárna má býti vždy spálena a nikdy nemá býti použita pro další chov.

Mimo nakažlivé nemoce, které jsem zhruba dosud popsal, je ještě dlouhá řada chorob více nebo méně nebezpečných, z nichž mnohé mohou způsobiti hojně škod chovatelům. K nejběžnějším nemocem patří zácpa, průjmy, křeče, ochrnutí, tubrkulosa, chřipková rýma, nemoc pohlavní, prašivina a favus.

Zácpa je nejběžnější chorobou či příznakem choroby, která se vyskytuje hlavně u králíků krmených převážně krmivem suchým a u králíků málo se pohybujících. Mívají velká břicha, nepokojně pobíhají a špatně žerou. Proti zácpě králíků se nejlépe osvědčuje krmení zelené a šťavnaté píce v létě, v zimě nevařené mrkve a řípy, kalomel, teplé mléko s přimíšeným sirným květem.

Průjmy vznikají nesprávným krmením a nevhodnou vadnou potravou. Výkaly mohou se státi až vodnatými, často k nim bývá přimíšena také krev, králící rychle vysilují a hynou. Průjem nemusí přirozeně pocházeti z chyb dietetických, nýbrž může býti toliko příznakem řady jiných chorob: jako tuberkulosy, kokcidiosy atd. Léčení spočívá předně na změně potravy, krmí se píce výhradně suchá, dobré seno, chléb, zrní, vařená rýže nebo oves. Výborným prostředkem je svatojánský chléb, černý žitný chleb, sušený celer a vrbová kůra, která se podává buď jako čerstvé vrbové větvičky, anebo jako vařená kůra ve vodě. Stejně dobře působí také tinktura opiová, nebo živočišné uhlí.

Křeče vyskytují se dosti často u králíků jako poruchy nervové, rheumatické, anebo jako příznaky jiných chorob. Králíci nemohou se pohybovati a válí se doslova z místa na místo. Doporučoval bych vtírati do těla nemocného zvířete nějaké lihové mazání a dáti jej bezpodmínečně do tepla. Stává se někdy, že králík za křečovitého svíjení se rychle nám před zraky hyne, třebaže ještě před půl hodinou byl vesel a zdráv. Při takovém křečovitém záchvatu končícím okamžitou smrtí jedná se buď o mrtvici, o otravu jedovatými rostlinami v potravě, aneb o otravu uměl. hnojivy.

Ochrnutí napadá nejčastěji velké odrůdy, na příklad: belgické obry, strakáče, ale i menší stříbřité králíky, kteří jsou chováni v tmavých a dusných kotcích. Příčinou ochrnutí je téměř vždycky choroba ledvin. Nemocný králík nejistě se pohybuje, potácí se a nakonec se po zemi pouze plazí. Doporučuji masírovati měkčím kartáčem vícekráte denně nemocného králíka kafrovým lihem a umístění jeho ve vzdušné a teplé králíkárně.

Chřipková rýma je běžným nakažlivým onemocněním podporovaným nachlazením. Nemocný králík frká, kýchá a při tom vytéká mu hojně hlenu z nosu. Hlen tento je nakažlivý a jím přenáší se choroba na zdravá zvířata. Churavý králík má se ihned odděliti, do teplé místnosti přenésti, vlažnou vodou má se nos vícekráte za den očistiti a zaprašovati balonkem práškovou kyselinou borovou.

Tuberkulosa začíná většinou katarem horních cest dýchacích a projevuje se kašlem suchým a krátkým, který bývá provázen výtokem z nozder a z tlamy králíka; králík ztrácí chuť k žrádlu, dýchá namáhavě a často dostává průjem, což svědčí o zachvácení. Onemocnění toto je absolutně nezhojitelné a králíky je nutno pozabíjeti, při čemž nesmí se zapomenouti na příslušnou desinfekci.

Nemoce pohlavních ústrojů vyskytují se nyní poměrně velice často, ačkoliv před pěti až šesti léty nebylo o nich téměř ničeho slyšeti. Onemocnění projevuje se zánětem, zvředovatěním pohlavního ústrojí a hisavým výtokem a je způsobováno choroboplodným zárodkem t. zv. Spirochaetou cuniculi, který je velmi blízkým pžíbuzným spirochaet, jež vyvolávají syfilis nebo-li příjici lidí. Nemoc napadá jak samce, tak samice, chorá zvířata špatně žerou, zvolna hubnou a slábnou, až konečně za jeden až dva roky hynou. Stává se často, že při této chorobě nelze prostým okem zjistiti žádných změn a nemoc lze prokázati teprve krevní zkouškou, jako u člověka. Doba, která uplyne mezi vniknutím zárodku do zdravého těla a mezi objevením se prvních příznaků choroby obnáší dva až čtyři měsíce. Léčení: v prvním stupni nemoce omezujeme se na desinfekci, která se provádí tím způsobem, že se pohlavní ústrojí důkladně vymyje 3% roztokem kyseliny borové a zvředovatělá místa se potřou jodovou tinkturou; pokročilejší choroba se léčí roztokem resorcínu a dávkami benzolu ostrušíkového dle živé váhy králíka vypočtenými. U velmi cenných kusů s úspěchem se v poslední době používá injekcí neosalvarsanových.

Prašivina počíná obyčejně na hlavě, rozšiřuje se na krk, hruď, přední nohy a může postihnouti celý povrch zvířete. Srst na místech postižených vypadává, tvoří se malé puchýřky hnisem vyplněné, které praskají a zasychají ve strupy anebo mokvají. Nemocné zvíře je vždy nutno odděliti, isolovati, králíkárnu je nutno vřelým louhem sodným vymýti a po uschnutí vybíliti hašeným vápnem. Při počátcích choroby potírají se strupy vaselinou, glycerinem, aby změkly a pak je pomocí mazlavého mýdla a teplé vody opatrně odstraňujeme. Poté potíráme zachvácená místa kartáčkem neb pírkem po 3 dny 2krát denně směsí stejných dílů petroleje a lněného oleje, za týden se králík vykoupe, v teple osuší a v případě potřeby se totéž léčení opakuje. Dobře se také osvědčilo seslabené vídeňské dehtové mazání, jehož hlavní součástí je dehet, líh a sirný květ.

Favus, čili moučnivka je rovněž kožní chorobou králíků, vyvolávanou plísní, zvanou Achorion Schoenleini. Na postiženém místě tvoří se v srsti zaokrouhlené, přesně omezené větší neb menší skvrny, v jejichž středu srst vypadává a později pokrývá se bělavým práškem (jako moukou), který pochází z výtrusů plísně. Nemoc zůstává obyčejně omezena na hlavy, na nohy, někdy ovšem zachvacuje celé tělo. Nákaza tato vyskytuje se nejčastěji u králíků ve stáří do 3 měsíců, jakmile dosáhnou stáří 5 měsíců, pak náhle sama zmizí. Někdy dosahuje však takového stupně, že zvířata hynou seslábnutím. Léčení spočívá v potírání chorých míst vatou, namočenou ve slabém roztoku sublimátu, kyseliny karbolové, kreolinu. Králíci obyčejně uzdraví se do týdne. Upozorňuji zase, že choroba tato je přenosná na člověka a proto je třeba velké opatrnosti. Nakažlivé nemoce králíků jsou velmi nebezpečné už proto, že nákaza se rychle přenáší na všechny kusy v králíkárně. Abychom tomu zabránili, musíme králíky občas prohlížeti a zpozorujeme-li u některého známku nemoci, pak musíme jej ihned bez odkladu léčiti. Správná diagnosa a vhodný způsob léčení je ovšem důležitý. Když zjistíme, že některý králík málo žere a sedí skrčený, máme jej hned z králíkárny odebrati, dáti do nějaké prázdné a od králíkárny více vzdálené bedny. Tam jej máme delší dobu pozorovati a léčiti, jakmile poznáme, jakou nemocí je postižen. Včasným odstraněním churavého králíka zabrání se často nakažení a vyhynutí celého chovu.

Všeobecně o léčení možno říci, že nejlépe je králíky těžce nemocné nebo nápadně již vyhublé neléčiti vůbec, lépe je takové kusy z chovu odstraniti, aby se předešlo ještě větší škodě. Pro králíkáře platí, že lépe je nemocem předejíti, nežli je namáhavě léčiti. Když jsou králíci pak krmeni vydatnou a zdravou potravou, zamezí se mnohým chorobám. Nutno dbáti, aby chovní králíci nepocházeli z chovů zamořených nějakou nemocí, nebo zdegenerovaných pokrevní plemenitbou. Koupení králíci buďtéž vždy dobře prohlédnuti a delší dobu pozorováni, jestli snad nejsou nemocní. Pouze úzkostlivou čistotou a opatrností podaří se nám králíky udržeti zdravé.

Zdroj: diskuze Léčení prašiviny u králíků
Odesláno dne: 19.12.2016 uživatelem anežka
Počet odpovědí: 0

STREPTOKOK V KRKU – CO DĚLAT?

Co je to streptokok

Streptokok je kulovitého tvaru. Pro streptokoka je typické vytvářet řetízkovité útvary. Jde o grampozitivní koky, které jsou původci širokého spektra nemocí. Podle vlastností se streptokoky rozdělují do více než 20 skupin označujících se písmeny A–V. Některé z druhů streptokoků jsou neškodné, jiné způsobují rozvoj různých, většinou hnisavých zánětů v respiračních cestách, ale i na kůži. Mezi nejčastější patologické druhy streptokoků, se kterými je možné se setkat, patří:

  • streptokok skupiny A – Streptococcus pyogenes;
  • streptokok skupiny B – Streptococcus agalactiae;
  • pneumokok – Streptococcus pneumonie.

Nejčastěji pacienty napadají bakterie streptokoka skupiny A (Streptococcus pyogenes), nejvíce rizikovou skupinu přitom představují děti předškolního a mladšího školního věku. Streptokok skupiny A postihuje také dospělé, kteří se nejčastěji nakazí při kontaktu s dětskými kolektivy, například při vyzvedávání dítěte ve školce. Inkubační doba může být poměrně dlouhá, pohybuje se v intervalu od jednoho týdne do tří týdnů. Ne všichni pacienti nakažení streptokokem podlehnou streptokokovým infekcím a stávají se tak bezpříznakovými nositeli nákazy.

Streptokok v krku se přenáší kapénkovou infekcí, přičemž může způsobit vážné streptokokové infekce. Častým jevem při nákaze je angína, horečky i bolesti břicha. Hlavním projevem angíny je bolest v krku. Ta bývá zpočátku mírná, postupně zesiluje a při rozvinuté formě bolí i polykání naprázdno. Dalším častým příznakem je vysoká teplota v prvních dnech onemocnění, ačkoliv angína může proběhnout i bez zvýšené teploty. Mezi další příznaky patří celková únava, pocení, bolesti ve svalech a kloubech. Stav se může také zkomplikovat postupem infekce do tkání kolem mandle, kde vzniká takzvaná flegmóna, nebo se vytvoří dutina vyplněná hnisem (paratonsilární absces). Při každé angíně mohou být postiženy i spádové mízní uzliny na krku, které jsou pak zduřelé, bolestivé na pohmat i spontánně. Méně často než angína, ale přesto ne zřídka, se v krku může usadit streptokok způsobující spálovou angínu. Má podobné příznaky jako angína, ale navíc nemoc provází typická nápadná vyrážka napadající i dlaně rukou.

Takto vypadá streptokoková infekce v krku.

Zdroj: Streptokok v krku – co dělat?
Zveřejněno dne: 29.1.2016


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: je to fajn

Myslím, že je to velmi rozumné aby se očkovalo proit rakovině děložního čípku celogeneračně, vždyť je to nemoc ohrožující všechny ženy ne?

Zdroj: diskuze Je to fajn
Odesláno dne: 22.6.2009 uživatelem Hanča
Počet odpovědí: 0

CO JE TO STREPTOKOK

Streptokok v pochvě

Streptococcus agalactiae ze skupiny B je přítomen až u 40 % žen. Jedná se o neškodné bakterie, které kolonizují v genitáliích a anální oblasti, ale u žen samých nezpůsobují problémy. Tyto bakterie však mohou být škodlivé pro novorozence. Ženy v těhotenství jsou testovány na přítomnost streptokoka a případně zaléčeny antibiotiky, aby se eliminovalo nebezpečí nákazy novorozence při porodu.

Do pochvy žen může proniknout Streptococcus agalactiae z trávicího ústrojí, kde běžně přežívá. Ženu obvykle ke gynekologovi přivede obtížný výtok. Přítomnost streptokoka v pochvě prokáže laboratorní rozbor stěru z pochvy. Ženě jsou obvykle předepsány vaginální léky. Výskyt streptokoka v pochvě není podceňován v případě, že žena dosud neměla děti (a do budoucna je chce mít). V některých případech může být totiž streptokok v pochvě příčinou opakovaných samovolných potratů (infertilita).

Streptokok v pochvě těhotné ženy bývá obvykle zjištěn „náhodně“, a to při obvyklém stěru, který je součástí vyšetření na počátku těhotenství. I když těhotná žena nemá žádné potíže (nekrvácí, nemá silný výtok, nebolí ji ani jí netvrdne břicho), odevzdá vzorek moči ke kultivaci, aby byl vyloučen, nebo potvrzen výskyt streptokoka v močových cestách (který by lékaři začali léčit). V záznamech (zdravotní dokumentaci) ženy se však musí objevit připomínka, že je budoucí maminka „streptokokově pozitivní“. V posledních týdnech před porodem žena navštěvuje ambulanci porodnického oddělení, kde bude rodit. Ošetřující lékař obvykle provede kontrolní stěr a jeho vyšetření se zaměřením na výskyt bakterie Streptococcus agalactiae, která může novorozenci infikovanému při průchodu porodními cestami způsobit závažná onemocnění, například zánět mozkových blan či zápal plic, což by vážně ohrozilo jeho život. V současné době má medicína prostředky, jak dítě před nákazou při porodu ochránit.

Zdroj: Co je to streptokok
Zveřejněno dne: 4.2.2014


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Vrásky.

Výborná je mexická přírodní kosmetika tepezcohuite strom kůže.
Je i léčivá bez kortikoidů a je prostě super. zde si můžete přečíst více :www.tepezcohuite.cz/…
Je fakt dobrá...
M.

Zdroj: diskuze Vrásky.
Odesláno dne: 24.6.2014 uživatelem marie
Počet odpovědí: 0

ZÁNĚT PRŮDUŠEK

Je zánět průdušek nakažlivý?

Akutní bronchitida se šíří prostřednictvím vzdušných kapének, když nakažená osoba kýchá nebo kašle. Tyto kapičky obsahují viry nebo bakterie, které způsobují infekci. Pokud jsou kapky vdechnuty jinou osobou, také velmi pravděpodobně onemocní zánětem průdušek. Infekce je nakažlivá tak dlouho, jak dlouho je konkrétní jedinec nemocný. Infekce může trvat od několika dnů do několika týdnů. Během tohoto období je člověk nakažlivý a neměl by být v kontaktu s ostatními. Ošetřující by si měl umývat ruce důkladně mýdlem a nosit roušku. Všechny věci používané nakaženou osobou musí být likvidovány hygienickým způsobem, aby se zabránilo dalšímu šíření infekce.

Zdroj: Zánět průdušek
Zveřejněno dne: 2.1.2015


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Re: energie

A to je co? Energy drink ikdyž píšeš, že je silnější?

Zdroj: diskuze Energie
Odesláno dne: 26.3.2016 uživatelem Katka
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

STREPTOKOK V KRKU – CO DĚLAT?

Rizika

Streptokoková onemocnění jsou vysoce nakažlivá, a proto neexistuje účinná možnost prevence. Dodržováním hygienických zásad a zdravé životosprávy lze nákaze předejít jen do určité míry. Proti některým druhům streptokoka (například proti pneumokokovi) existuje možnost očkování. Podcenění léčby streptokokové infekce může mít velmi nepříznivé důsledky pro celý imunitní systém. Mezi možné komplikace patří zánět středního ucha, zánět vedlejších nosních dutin nebo selhání ledvin, což je však pozdní komplikací objevující se o několik týdnů později.

Mezi celkové komplikace, naštěstí již velmi vzácné, patří sepse (rozšíření streptokokové infekce do celého těla) nebo revmatická horečka, při níž dochází k zánětlivým změnám v kloubech, ledvinách, srdečním svalu a na srdeční nitrobláně. Léčba se řídí podle původce onemocnění.

Zdroj: Streptokok v krku – co dělat?
Zveřejněno dne: 29.1.2016

KDYŽ PLÍCE BOLÍ - ZÁPAL PLIC

Zápal plic přenos

U infekčních pneumonií je nejčastější přenos vzduchem, to znamená kapénkovou infekcí. Častý je také přenos rukama. Na rozdíl od neinfekčních zánětů je pacient s infekčním zánětem plic nakažlivý, zejména v akutní fázi respirační infekce, z hlediska šíření infekce do okolí je riziková rovněž inkubační doba.

Zdroj: Když plíce bolí - zápal plic
Zveřejněno dne: 8.8.2014

ZÁNĚT STŘEDNÍHO UCHA

Nakažlivost zánětu středního ucha

Zánět středního ucha může probíhat v akutní nebo chronické podobě. Dále se rozlišuje nehnisavý a hnisavý zánět ucha. Od tohoto se také odvíjí nakažlivost zánětu středního ucha. Samotný zánět středního ucha není nakažlivý, nakažlivá je infekce, která zánět středního ucha způsobila.

Zdroj: Zánět středního ucha
Zveřejněno dne: 5.12.2014

STREPTOKOK V KRKU – CO DĚLAT?

Léčba

Na bakterie již nestačíme s kloktáním a zábaly krku, lékař musí zaútočit antibiotiky. Pokud je to technicky možné, je vhodné před léčbou provést po dohodě s lékařem výtěr z krku. Tak se dozvíme přesného původce onemocnění. Znalost přesného původce je pro lékaře důležitá. Sami alespoň okrajově víme, že ne každé antibiotikum je pro naši ratolest to správné. V praxi funguje vyšetření výtěrem většinou jako zpětná kontrola a má význam například tehdy, pokud se léčení nasazeným druhem antibiotik nedaří. Konkrétní diagnóza a následná léčba je určena výsledkem bakteriologického vyšetření, které prokáže přítomnost streptokoků v krku.

Při léčbě streptokokové angíny se tedy pacientům podávají antibiotika (penicilin), léky na snižování horečky, dále se doporučuje kloktání šalvěje nebo jiného přípravku k dezinfekci a zmírnění bolestí v krku. Důležitý je také klidový a pitný režim. Příznaky onemocnění po dvou až třech dnech užívání penicilinu obvykle odezní, antibiotika je však nutné doužívat, a to z důvodu rizika recidivy a prevence dalších zdravotních obtíží. Léčba spály spočívá v podávání antibiotik a antihistaminik k odstranění vyrážky.

Zdroj: Streptokok v krku – co dělat?
Zveřejněno dne: 29.1.2016

VYSOKÉ HODNOTY ASLO

Léčit vysoké ASLO, či nikoliv?

Když lékař najde ve výtěru bacil s názvem streptokok, je třeba zvýšit pozornost, protože je jasné, že první kolo konfliktu imunitní systém nezvládl, nýbrž dovolil proniknutí a rozmnožení bacilu. Velmi často se tak stává poté, co člověk zanedbal trénování své imunity nebo ji oslaboval hektickým životem plným stresu, kouřením, přeceněním svých sil apod. Beta-hemolytický streptokok skupiny A (ale také C a G) tvoří zvláštní bílkovinu, jež se aktivuje vzdušným kyslíkem a nazývá se streptolysin-O. Je to jedovatá látka nepříznivě působící na červené krvinky a další důležité buňky těla. Naruší jim cytoplazmatickou membránu a současně se silnou vazbou uchytí na jejím povrchu. Boj imunity s bacilem pokračuje druhým kolem, imunitní systém vyrukuje se získanou specifickou obranou, při které jsou produkovány protilátky anti-streptolysin-O, aby neutralizovaly SLO.

V praxi se stanovuje ASLO k diagnostice streptokokových infekcí a hladinou protilátek si můžeme udělat představu, jak vážná a napjatá situace v těle probíhá. Některé buňky tělesné tkáně, například srdečního svalu, ledvin, synovie kloubů ad., mají podobnou antigenní strukturu jako streptokok, a pak se snadno stane, že vytvořené protilátky nezaměřují svou pozornost jen proti streptokoku, nýbrž i proti těmto tkáním. Vysoká hladina ASLO tedy udává, že v těle koluje nebezpečné množství protilátek nejen proti streptokoku, ale i proti vlastním tkáním. Jde vlastně o autoimunitní onemocnění. Imunitní systém ničí své vlastní tkáně. Pokud se včas nasadí citlivé ATB, jež streptokoka zničí, zabrání se tím, aby streptokok nezačal produkovat streptolysin. Někdy je ovšem složité včas streptokoka odhalit, často přijde pacient k lékaři pozdě. Antibiotikum je nasazeno, přesto již začne výše popsaný proces probíhat. Antibiotická clona už tvorbu protilátek stěží zastaví. Jsou známy situace, kdy pacient dostává několik měsíců dlouhodobě působící penicilin a vysoká hladina ASLO přesto přetrvává.

ASLO není choroba, je to hladina protilátek, stanovení ASLO nestanovuje příčinu, ukazuje reakci, následek, který způsobil bacil. Ale ani tento bacil není skutečnou příčinou. Ten jenom využil slabosti imunity ke svému prosazení. Je potom otázkou, jakou cestou si pacient tuto situaci sám navodil. Jaké příčinné řetězce si vytvořil předtím, než se s bacilem setkal. Útok na bacil je v oné akutní fázi nutností, ale je třeba také chápat, že to není útok na příčinu. Po zvládnutí akutního nebezpečí je nutné pozornost soustředit na rekonstrukci imunity, imunomodulaci. Je žádoucí dosáhnout takového stavu, aby si imunitní systém nebyl nucen protilátky tvořit. Aby jeho receptory fungovaly správně a aby dokázaly streptokoka odhalit a zničit. Jedinec potýkající se s tímto problémem musí bezodkladně podniknout totální změnu svého života, neboť přirozená cesta zbavení se protilátek spočívá v tom, že si s nimi imunita musí poradit sama.

Zdroj: Vysoké hodnoty ASLO
Zveřejněno dne: 20.4.2014

CO JE TO STREPTOKOK

Streptokoková angína aneb bílé na mandlích

Streptokoková angína je velmi častá u dětí a dospívajících. Tyto infekce se vyskytují nejčastěji v průběhu školního roku, kdy jsou velké skupiny dětí a dospívajících v těsné blízkosti.

Projevuje se horečkou, bolestí žaludku, krku a otokem a zčervenáním mandlí. Onemocnění vyžaduje léčbu antibiotiky. Bakterie, které způsobují toto onemocnění, mají tendenci zdržovat se v nose a hrdle, takže běžné činnosti jako kýchání a kašel, nebo infikované ruce, mohou snadno šířit nákazu z jedné osoby na druhou. To je důvod, proč je tak důležité učit děti dobré hygieně.

U dítěte infikovaného streptokokem se začnou vyvíjet další příznaky během 3 dnů. Patří sem: červené a bílé skvrny na krku, obtíže při polykání, zduření žláz (lymfatické uzliny) v krku, červené a zvětšené mandle, bolest hlavy, nespecifická bolest břicha, horečka, neklid, ztráta chuti k jídlu a nevolnost, vyrážka. Při správné lékařské péči spolu s dostatkem odpočinku a tekutin by mělo být dítě zdravé do několika dnů. Pro úlevu od bolesti se doporučuje kloktání slanou vodou a používání ústního spreje s propolisem, aloe a aromatickými oleji. Neléčená streptokoková angína může vést k revmatické horečce, k ledvinovým, kloubním či srdečním potížím.

Zdroj: Co je to streptokok
Zveřejněno dne: 4.2.2014

ABSCES

Absces v podpaží

Stejně jako na ruce, tak i v podpaží mohou snadno vzniknout abscesy, které vzhledem k častým pohybům rukou bývají velmi bolestivé a je třeba se jich proto brzy zbavit, aby pacientovi příliš neznepříjemňovaly život. Opět se jedná o zasažení kůže, tedy o furunkly. Nezasahují tedy žádný orgán.

Příčiny

Stejně jako u ostatních kožních abscesů je i v tomto případě viníkem stafylokok, případně streptokok (ve výjimečných případech i plísně), který napadl tělo pacienta v důsledku oslabení jeho organismu a „vrhnul“ se na místo kůže, které bylo nějakým způsobem poraněné, oslabené. V případě abscesu v podpaží nahrává těmto bakteriím i fakt, že řada lidí v této oblasti těla zanedbává hygienu, která je pro zabránění vzniku abscesu velmi důležitá.

Léčba

Kožní abscesy se obvykle léčí chirurgicky. Jen v případě, že jsou příliš malé a nerozvinuté mohou zabrat samotná antibiotika bez nutnosti chirurgického zásahu. Často se ale pacientům stává, že se jim abscesy v tomto místě stále vrací. I na abscesy v podpaží se pro zmírnění bolesti (a v některých případech i odstranění abscesu) dají aplikovat teplé obklady, obklady z popence obecného, nebo z rozvařené cibule. Chirurgický zásah dá ale pacientovi jistotu, že místo abscesu bude od hnisu zcela vyčištěno a že zákrok zabrání tomu, aby se v daném místě hnis nadále vytvářel (pokud by to hrozilo, lékař na dané místo vloží drény, nebo hadičku, jíž může hnis vytékat ven a neusazuje se tak v podkoží pacienta). V rámci léčby je důležité respektovat nařízení lékaře, chodit na převazy a místo abscesu čistit až se svolením lékaře.

Zdroj: Absces
Zveřejněno dne: 18.1.2018

ANTIBIOTIKA

Antibiotika na angínu

Zánět krčních mandlí jinak zvaný jako tonzilitida nebo angína může být způsoben bakteriemi, viry, ale i mykózami. Obvykle se člověk nakazí prostřednictvím kapének. Na léčbu angíny se v případě jejího bakteriálního původu používají antibiotika.

Mezi příznaky angíny patří bolest v krku, problematické polykání, chrapot, kašel, otok mandlí, bolest hlavy, horečka, někdy zvracení. Pokud se angína nezačne včas léčit, tak může zasáhnout také ledviny, srdce a klouby.

Jak již zde bylo zmíněno, angína se léčí antibiotiky jen v případě, že ji způsobí bakterie streptokoka. Antibiotika na angínu nemusí vždy zabrat. Nefungují, když je angína způsobená viry, nebo mykózami, problém také může být v tom, že pokud je člověk antibiotiky léčen častěji, tak se streptokok v těle člověka stává vůči antibiotikům imunní a angína se stále vrací v podobách jak akutních, tak chronických zánětů krčních mandlí. Pacient se tedy uzdraví, ale protože antibiotika bakterie v těle zcela nezabily, tak se nemoc znovu a znovu vrací. Pokud by nastala taková situace, tak obvykle lékař pacientovi doporučí odstranění krčních mandlí.

Lékaři obvykle na angínu předepíší Pencilin V (pokud je ale pacient na penicilin alergický, bývá nahrazen Erythromycinem). Výhodou těchto antibiotik je, že začínají působit velmi rychle, obvykle do 24 hodin.

U antibiotik na angínu platí nutnost dodržovat pravidelný interval braní léků a dobrání celé předepsané dávky antibiotik. Pokud by někdo skončil s braním léků dříve s pocitem, že je už zdravý, tak si koleduje o rychlý návrat nemoci.

V některých případech je jistě lepší než začít léčbu angíny hned antibiotiky, které bohužel snižují imunitu jedince, přistoupit k jiným prostředkům. Doporučuje se například Streptokill, který imunitu neničí a navíc pomáhá zlepšovat svat mandlí. Streptokill by měl být využíván už v okamžiku, kdy člověk ucítí první škrábání v krku.

Druhy antibiotik na angínu (přehled v tabulce: druhy antibiotických látek léčící streptokoky)

Zdroj: Antibiotika
Zveřejněno dne: 28.5.2017

ANTIBIOTIKA

Antibiotika na chřipku

Chřipka je virovým onemocněním, které je vysoce nakažlivé. Nejvíce lidí onemocní chřipkou na začátku roku v době od ledna do března. Nemoc se projevuje horečkami, zimnicí, bolestí hlavy, kloubů a svalů. Obvykle ji provází i kašel a rýma. Toto onemocnění trvá zhruba 2 – 7 dní. Neléčená vážná chřipka může u člověka vyvolat i zápal plic, postižení nervové tkáně a zánět středního ucha.

Chřipka také bývá často zaměňována za nachlazení. Nachlazení má ale lehčí průběh. Obvykle nachlazení provází bolest v krku, která ale brzy zmizí, rýma a kašel. U chřipky jsou projevy výraznější a vážnější. Většina lidí se snaží nachlazení i chřipku vyléčit sama, pokud se ale objeví vážnější příznaky, je třeba vyhledat lékaře. Mezi vážnější příznaky patří neklesající horečka, bolestivé polykání, neustávající kašel a neustále ucpané nosní dutiny spojené s bolestí hlavy.

Antibiotika slouží na léčbu nemocí způsobených bakteriemi, chřipka je ale způsobená viry, a proto na ní nejsou antibiotika učinná. Často se ale stává, že lékař antibiotika na chřipku předepíše, ta ale nezabírají. Lékař je ale může předepsat v okamžiku, kdy se objeví již zmiňované komplikace, například bolestivé polykání, které může způsobovat třeba streptokok, a tam by léčba antibiotiky měla pomoci.

Antibiotika na virózu tedy nepomáhají, ale mohou léčit komplikace, které viry způsobily. Antibiotika se tedy na virózu nepředepisují, pokud by se tak stalo, mohlo by dojít k tomu, že antibiotika oslabí organismus pacienta ještě více a vyvolají u něj další onemocnění, nebo způsobí jiné komplikace.

Místo antibiotik se na léčbu virových onemocnění mohou použít antivirotika. Lékaři je ale příliš nedoporučují. Ne, že by antivirotika nefungovala, ale bohužel mají řadu vedlejších účinků. Mohou u pacienta vyvolat nechutenství, nevolnost, bolesti břicha i hlavy, závratě, poruchy koncentrace ale i halucinace. Obvykle se tedy doporučuje chřipku léčit běžným způsobem (doma v klidu a teple se vyležet), antivirotika se užívají hlavně u těch lidí, které by prodělaná chřipka mohla ohrozit.

Člověk trpící chřipkou, si obvykle kupuje léky na vyléčení jednotlivých příznaků chřipky, tedy léky na horečku, na bolest v krku, na posílení imunity atd.

Mezi volně prodávané léky na chřipku patří:

Paralen

Paralen grip

Acylpyrin

Coldrex

Strepsils

Nurofen

Vicks

Ibalgin

Panadol

Drill

Grippostad

Zdroj: Antibiotika
Zveřejněno dne: 28.5.2017

CO JE TO STREPTOKOK

Příznaky streptokokové infekce skupiny A

Streptokoková angína (zánět hltanu): typickým příznakem je bolest, červené zarudnutí krku s hustým hnisem kolem mandlí; horečka a zimnice; zvětšené lymfatické uzliny kolem krku; zvracení a břišní potíže, zvláště u dětí.

Spála: mezi příznaky spály patří zánět hrdla; růžovočervená vyrážka, která se šíří přes břicho, stranu hrudníku a objevuje se i v kožních záhybech; vyrážka má při doteku strukturu jako smirkový papír; dále jasně červený jazyk (známý jako „jahodový jazyk“) a bledost v okolí úst.

Impetigo: typickým příznakem onemocnění jsou puchýře kolem nosu, úst a nohou; v závažných případech se vyskytuje horečka a zduření lymfatických uzlin.

Diagnóza streptokokové infekce skupiny A

Metodou diagnostiky u streptokokové angíny a spály je vyšetření bakterie v krku tamponem nebo krevní testy. Impetigo je diagnostikováno tím, že lékař tamponem setře z puchýře nebo kůry vředu vzorek, který následně pošle na mikrobiologické vyšetření. Syndrom toxického šoku je diagnostikován tak, že se zkoumají příznaky a v některých případech se udělají krevní testy.

Přenos streptokoka skupiny A

Přenos streptokoka skupiny A je možný z člověka na člověka, kontaktem s nakaženými osobami. Bakterie jsou přítomny ve slinách, ve výtoku z nosu, při kýchání, kašlání a na rukou infikovaných sekretem. Přenos infekce může být ve vzácných případech z kontaminovaných potravin, jako je mléko a mléčné výrobky a vejce. Impetigo je vysoce nakažlivé bakteriální onemocnění a lidé s kožními lézemi nebo puchýři by neměli manipulovat s potravinami, dokud infekce není vyléčena. Infekci mohou přenášet i osoby, které mají bakterie, ale nemají žádné příznaky. Léčba infikované osoby antibiotiky po dobu 24 hodin nebo déle obvykle eliminuje schopnost šíření bakterií. Je však důležité, aby léčba antibiotiky byla dokončena, jak bylo předepsáno lékařem. Není pravděpodobné, že by došlo k šíření infekce předměty v domácnosti, například talíři, hrnečky nebo hračkami.

Léčba streptokokové infekce skupin A

Antibiotika jsou standardní léčbou, ve většině případů se používá desetidenní léčba. Základním antibiotikem pro léčbu streptokokové infekce skupiny A je penicilin. Také erytromycin, pokud jste alergičtí na penicilin. Pokud si nemůžete vzít ani penicilin, ani erytromycin, pak se předepisuje cefalosporin. K léčbě impetiga jsou určeny antibiotické masti. Po aplikaci antibiotik se vy nebo vaše dítě budete cítit lépe do 24 hodin. Ujistěte se, že vždy byla dobrána celá dávka antibiotik.

Doporučení: Nemocné děti nechávejte v dostatečné vzdálenosti od ostatních dětí. Pokud se u vašeho dítěte vyvíjí streptokokové infekce skupiny A, včetně spály nebo impetiga, měli byste zamezit kontaktu s ostatními dětmi ve školkách, školách a podobných zařízeních.

Zdroj: Co je to streptokok
Zveřejněno dne: 4.2.2014

RŮŽE - NEMOC KŮŽE

Jak vzniká růže na noze

Onemocnění má krátkou inkubační dobu. Příznaky se rozvíjí tedy jen několik hodin poté, co streptokok pronikne do těla. Nemoc růže postihuje většinou kůži dolních končetin. Postižen může být ale také obličej. Příznaky vznikají náhle a mohou být provázeny mírnými či vysokými teplotami, zimnicí a třesem. Na počátku nemoc může připomínat „pouhou“ chřipku. Nemocný může trpět i zažívacími potíži, nevolností a zvracením. Kůže je při postižení zarudlá, má zvednutý okraj a může mít dolíčky jako při celulitidě. Pokožka je teplá a oteklá. Někdy se objevují i puchýřky, které mohou prasknout a způsobit erozi. Může dojít k zánětu. Dalším možným projevem je purpura. Často jsou postiženy uzliny, které jsou zvětšené a bolí. Způsob přenosu nemoci růže je buď od nakaženého člověka, nebo si ji sami přivodíte, máte-li streptokokovou infekci.

Mezi nejzávažnější rizikové faktory patří především nejrůznější druhy poranění kůže, oděrky, škrábance, řezné rány, ty všechny jsou rizikové především pro oslabené jedince, jako jsou lidé s nedostatečně funkčním imunitním systémem, děti s ještě nevyvinutým imunitním systémem či oslabení starší lidé. Častý způsob vniknutí je v meziprstí při napadení kůže plísňovými onemocněními, poraněním od hmyzího kousnutí či štípnutí, u zánětlivých obtíží i skrz místa chirurgických zákroků. Dále vznik růže výrazně usnadňují současně probíhající choroby způsobující problémy s cévním zásobením hlavně dolních končetin, onemocnění žil, zejména bércové vředy. Dále jsou riziková onemocnění lymfatického systému. Problémem jsou také různé ulcerace na kůži z důvodu jiných současně probíhajících kožních onemocnění nebo poškození, jako je třeba impetigo, pemphigus vulgaris, popáleniny a další. Zdroj bakterií způsobujících růži na obličeji je většinou v pacientově nosohltanu – velice často se u pacienta zjistí nedávno prodělaná streptokoková infekce nosohltanu či angína, i to je tedy z tohoto hlediska rizikové. Predispozicí je rovněž nezdravý životní styl, HIV infekce, nefrotický syndrom či metabolická onemocnění, jako je diabetes mellitus, cukrovka.

Zánět má tendenci se plošně šířit. Při neléčení hrozí velmi závažné komplikace v důsledku dalšího pronikání bakterií do organismu a hrozí postižení mízních cév i ledvin.

Růže se léčí antibiotiky, převážně penicilinem, a to buď perorálně, nebo intravenózně. Vhodné je dát končetinu do vyvýšené polohy a přikládat fyziologické obklady. V těžších případech je nemocný hospitalizován. Pokud je nemocný na penicilin alergický, užívá erytromycin nebo cefalosporin. Při vysokých horečkách jsou podávány léky na snížení teploty. Po podání antibiotik celkové příznaky odezní do dvou dnů. Kůže se úplně vyléčí až za několik týdnů. Na kůži se mohou přikládat chladivé obklady a mast s ichtamolem. Hojení kůže je doprovázeno loupáním, přičemž nemoc nezanechává žádné známky poškození. U některých pacientů se může růže na noze vracet, pokud trpí onemocněním žil dolních končetin, nebo pokud nemoc způsobila poškození lymfatických cév.

Zdroj: Růže - nemoc kůže
Zveřejněno dne: 23.6.2017