Streptokok v těhotenství aneb streptokok skupiny B
Streptokok skupiny B většinou neškodně přežívá na různých částech těla, například v nosohltanu, konečníku nebo v pochvě žen. Nebezpečí pak ale představuje v těhotenství, kdy je možné, že bude při porodu přenesen na novorozence, což může mít tragické následky. Proto se doporučuje během těhotenství a hlavně před porodem vzít stěry z poševní sliznice, případně rekta a kultivačně je prověřit. Pokud se zjistí přítomnost streptokoka, žena je léčena antibiotiky dřív, než začne rodit, po dobu porodu a někdy i krátce po něm.
Asi u jednoho procenta novorozenců může přenesený streptokok vyvolat sepsi, plicní onemocnění nebo meningitidu. Rizikové jsou předčasné, komplikované a horečnaté porody. Streptokok ze skupiny B je druh bakterie, která způsobuje infekci u novorozenců, těhotných žen, žen po porodu, u žen po gynekologických operacích a starších mužských a ženských pacientů s jinými závažnými chorobami. Streptokok ze skupiny B je nejčastější příčinou infekce krve u novorozenců (septikémie) a mozku (meningitida). Infekci u novorozenců se dá zabránit tím, že se těhotný ženám, které jsou nositelkami streptokoka B, v průběhu porodu podávají intravenózně antibiotika.
Důrazně se doporučuje, aby každá těhotná žena, která v minulosti prodělala infekci streptokokem B, byla během porodu přeléčena antibiotiky. Mezi onemocnění, která způsobuje streptokok této skupiny, patří infekce močových cest a jiné infekce způsobené streptokoky skupiny B. Prevence a včasná léčba je důležitá, protože infekce streptokokem skupiny B ohrožuje zdraví i život novorozenců. Streptokok skupiny B je někdy příčinou hnisavých zánětů (artritidy, pneumonie, osteomyelitidy) u lidí, kteří mají závažné onemocnění, například zhoubný nádor, cukrovku, jaterní cirhózu a podobně.
V naší poradně s názvem PTŘEBUJI PORADIT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bohumila Šťastná.
Dobrý den,potřebuji poradit,dělají se mi červené flíčky a hodně to svědí.A když to rišktábu tak se udělá strup,co stím mám udělat a bebo proč se to vyskytuje. Děkuji ,nikdy jsme to s manželem neměly.Je to infekční? manželuv bratr měl streptokok.Dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Přesnou příčinu vaší dermatózy může určit jedině kožní lékař a podle toho zvolit vhodnou léčbu. Nechte si červené flíčky vyšetřit u kožního lékaře.
Streptokok je kulovitého tvaru. Pro streptokoka je typické vytvářet řetízkovité útvary. Jde o grampozitivní koky, které jsou původci širokého spektra nemocí. Podle vlastností se streptokoky rozdělují do více než 20 skupin označujících se písmeny A–V. Některé z druhů streptokoků jsou neškodné, jiné způsobují rozvoj různých, většinou hnisavých zánětů v respiračních cestách, ale i na kůži. Mezi nejčastější patologické druhy streptokoků, se kterými je možné se setkat, patří:
streptokok skupiny A – Streptococcus pyogenes;
streptokok skupiny B – Streptococcus agalactiae;
pneumokok – Streptococcus pneumonie.
Nejčastěji pacienty napadají bakterie streptokoka skupiny A (Streptococcus pyogenes), nejvíce rizikovou skupinu přitom představují děti předškolního a mladšího školního věku. Streptokok skupiny A postihuje také dospělé, kteří se nejčastěji nakazí při kontaktu s dětskými kolektivy, například při vyzvedávání dítěte ve školce. Inkubační doba může být poměrně dlouhá, pohybuje se v intervalu od jednoho týdne do tří týdnů. Ne všichni pacienti nakažení streptokokem podlehnou streptokokovým infekcím a stávají se tak bezpříznakovými nositeli nákazy.
Streptokok v krku se přenáší kapénkovou infekcí, přičemž může způsobit vážné streptokokové infekce. Častým jevem při nákaze je angína, horečky i bolesti břicha. Hlavním projevem angíny je bolest v krku. Ta bývá zpočátku mírná, postupně zesiluje a při rozvinuté formě bolí i polykání naprázdno. Dalším častým příznakem je vysoká teplota v prvních dnech onemocnění, ačkoliv angína může proběhnout i bez zvýšené teploty. Mezi další příznaky patří celková únava, pocení, bolesti ve svalech a kloubech. Stav se může také zkomplikovat postupem infekce do tkání kolem mandle, kde vzniká takzvaná flegmóna, nebo se vytvoří dutina vyplněná hnisem (paratonsilární absces). Při každé angíně mohou být postiženy i spádové mízní uzliny na krku, které jsou pak zduřelé, bolestivé na pohmat i spontánně. Méně často než angína, ale přesto ne zřídka, se v krku může usadit streptokok způsobující spálovou angínu. Má podobné příznaky jako angína, ale navíc nemoc provází typická nápadná vyrážka napadající i dlaně rukou.
Ve svém příspěvku BETA HEMOLYTICKÝ STREPTOKOK V KRKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lucie.
Dobrý den,
chtěla jsem se zeptat. 5 měsíců jsem brala ATB na streptokoka, kterého jsem měla pořád ve výtěru. Měla jsem výtěr před 14dny, kdy výtěr ukazoval Betastreptokoka na 3 křížky. O týden později ve výtěru nebylo vůbec nic, žádný náznak a tento týden opět ve výtěru byl. Neberu již víc jak měsíc žádná ATB, je to divné. Jednou je a potom není a pak zase je? Že by na týden zmizel a zase se objevil? Nebo byl špatně udělaný výtěr? Je možné, aby se po 5 měsících kdy jsem ho měla pořád ve výtěru a brala ATB najednou ztratil, teď když ATB neberu? A proč se zase po týdnu objevil? Děkuji za odpověď.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Ve skutečnosti žádný „zlatý streptokok“ neexistuje, jde o omyl a záměnu za pojem „zlatý stafylokok“. Zlatý stafylokok neboli Staphylococcus aureus je druh bakterie, jedná se o Gram pozitivní nepohybující se malé kulaté koky. Rozdíl mezi streptokokem a stafylokokem spočívá v tom, že streptokok je kokovitá bakterie, která do těla proniká sliznicí nosohltanu. Některé druhy zlatého stafylokoka jsou našemu tělu prakticky neškodné, jiné velmi nebezpečné. Zlatý stafylokok se přenáší přímo (dotekem s kůží nakaženého), nebo nepřímo (dotkneme-li se předmětu, na který sahal nakažený). Bakterie se nejčastěji objevují ve výtěrech nosních dutin. Zbavit se této nákazy je velmi obtížné. Má mnoho druhů a je nutná léčba specialistou. Stafylokok se nějakou dobu nemusí projevit. Nakažený může být jenom přenašečem. Ale pokud se projeví, má v pozdějších fázích za následek déletrvající oslabení imunitního systému. To může vést k mnoha zdravotním komplikacím.
Nemoci způsobené zlatým stafylokokem: Zlatý stafylokok je koaguláza pozitivní kok a oproti koaguláza negativním kokům (Staphylococcus epidermis) může způsobovat velmi závažné zdravotní komplikace, například syndrom toxického šoku, stafylokokové enterotoxikózy, exfoliativní dermatitidy a kožní nekrotické infekce. Toto jsou však velmi ojedinělé případy. Nejčastěji způsobuje tato onemocnění: zánětlivá onemocnění krevního oběhu, záněty kůže, onemocnění dolních cest dýchacích, záněty srdečního svalu, záněty trávicího traktu.
Upozornění: Bakterie zlatého stafylokoka mohou být přítomny ve vepřovém mase, salámech, pudinkovém pečivu, zmrzlině nebo bramborovém salátu. Dalším rizikovým faktorem je nedostatečná hygiena.
V naší poradně s názvem HPV VIRUS U MUŽŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr Hyneček.
Dobrý den,mám prosím dotaz,jak se může nakazit muž virem HPV aniž by měl jiný sexuální vztah s jinou ženou?? Je možné se nakazit třeba v sauně nebo někde na záchodě?? U manželky byl diagnostikován HPV 16 a ošetřující lékař ji řekl, že je možné se nakazit jen pohlavním stykem,ale já jsem si jist, že za celou dobu manželství jsem žádný jiný styk s jinou ženou neměl.Bohužel se k vůli tomu dostalo naše manželství do velmi kritického stavu.děkuji za odpověd
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Viry HPV včetně typu 16 jsou hojně rozšířeny v celé dospělé populaci. Přenos začíná s prvními pohlavními styky v raném mládí. Pro přenos není důležitý úplný pohlavní styk, ale stačí jen dotyk pokožky genitálií. Přenos z WC nebo v sauně bez těsného kontaktu s nakaženým není možný. HPV nosíme v sobě bez zjevných příznaků. Mohl jste ho mít vy i vaše manželka již z doby prvních lásek.
HPV 16 u žen může způsobit rakovinu děložního čípku a u mužů zase rakovinu penisu.
Streptococcus agalactiae ze skupiny B je přítomen až u 40 % žen. Jedná se o neškodné bakterie, které kolonizují v genitáliích a anální oblasti, ale u žen samých nezpůsobují problémy. Tyto bakterie však mohou být škodlivé pro novorozence. Ženy v těhotenství jsou testovány na přítomnost streptokoka a případně zaléčeny antibiotiky, aby se eliminovalo nebezpečí nákazy novorozence při porodu.
Do pochvy žen může proniknout Streptococcus agalactiae z trávicího ústrojí, kde běžně přežívá. Ženu obvykle ke gynekologovi přivede obtížný výtok. Přítomnost streptokoka v pochvě prokáže laboratorní rozbor stěru z pochvy. Ženě jsou obvykle předepsány vaginální léky. Výskyt streptokoka v pochvě není podceňován v případě, že žena dosud neměla děti (a do budoucna je chce mít). V některých případech může být totiž streptokok v pochvě příčinou opakovaných samovolných potratů (infertilita).
Streptokok v pochvě těhotné ženy bývá obvykle zjištěn „náhodně“, a to při obvyklém stěru, který je součástí vyšetření na počátku těhotenství. I když těhotná žena nemá žádné potíže (nekrvácí, nemá silný výtok, nebolí ji ani jí netvrdne břicho), odevzdá vzorek moči ke kultivaci, aby byl vyloučen, nebo potvrzen výskyt streptokoka v močových cestách (který by lékaři začali léčit). V záznamech (zdravotní dokumentaci) ženy se však musí objevit připomínka, že je budoucí maminka „streptokokově pozitivní“. V posledních týdnech před porodem žena navštěvuje ambulanci porodnického oddělení, kde bude rodit. Ošetřující lékař obvykle provede kontrolní stěr a jeho vyšetření se zaměřením na výskyt bakterie Streptococcus agalactiae, která může novorozenci infikovanému při průchodu porodními cestami způsobit závažná onemocnění, například zánět mozkových blan či zápal plic, což by vážně ohrozilo jeho život. V současné době má medicína prostředky, jak dítě před nákazou při porodu ochránit.
Ve svém příspěvku PŘENOS NEMOCI RŮŽE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Antonín Kročil.
Jak moc je nemoc nebezpečná pro nejbližší okolí.Jak se trochu obrnit doma ?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Rudolf Svoboda.
Vážení je to strá známá věc, že zmíněný vir (RŮŽE) se běžně vyskytuje všude kolem
nás, avšak jeho přenos je jen jednou cestou. Jaká koli plíseň mezi prsty u nohou umožní tomuto viru vstup do vašeho těla . Existují mezi námi jedinci, kteří mají tuto virozu X krát do roka a sbaští bedny antibiotik. Je třeba vždy začít u vašich nohou a vyléčit plísěň !!! A najednou zmizí i problém s Ruží jako když mávne kouzelným proutkem. Ještě si dovolím podotknout ,že při léčení plísně je dobré myslet na alespoň
malou očistu střev. Střeva mají přímou spojitost s mezprstnímy ptostory vašich nohou.
Když lékař najde ve výtěru bacil s názvem streptokok, je třeba zvýšit pozornost, protože je jasné, že první kolo konfliktu imunitní systém nezvládl, nýbrž dovolil proniknutí a rozmnožení bacilu. Velmi často se tak stává poté, co člověk zanedbal trénování své imunity nebo ji oslaboval hektickým životem plným stresu, kouřením, přeceněním svých sil apod. Beta-hemolytický streptokok skupiny A (ale také C a G) tvoří zvláštní bílkovinu, jež se aktivuje vzdušným kyslíkem a nazývá se streptolysin-O. Je to jedovatá látka nepříznivě působící na červené krvinky a další důležité buňky těla. Naruší jim cytoplazmatickou membránu a současně se silnou vazbou uchytí na jejím povrchu. Boj imunity s bacilem pokračuje druhým kolem, imunitní systém vyrukuje se získanou specifickou obranou, při které jsou produkovány protilátky anti-streptolysin-O, aby neutralizovaly SLO.
V praxi se stanovuje ASLO k diagnostice streptokokových infekcí a hladinou protilátek si můžeme udělat představu, jak vážná a napjatá situace v těle probíhá. Některé buňky tělesné tkáně, například srdečního svalu, ledvin, synovie kloubů ad., mají podobnou antigenní strukturu jako streptokok, a pak se snadno stane, že vytvořené protilátky nezaměřují svou pozornost jen proti streptokoku, nýbrž i proti těmto tkáním. Vysoká hladina ASLO tedy udává, že v těle koluje nebezpečné množství protilátek nejen proti streptokoku, ale i proti vlastním tkáním. Jde vlastně o autoimunitní onemocnění. Imunitní systém ničí své vlastní tkáně. Pokud se včas nasadí citlivé ATB, jež streptokoka zničí, zabrání se tím, aby streptokok nezačal produkovat streptolysin. Někdy je ovšem složité včas streptokoka odhalit, často přijde pacient k lékaři pozdě. Antibiotikum je nasazeno, přesto již začne výše popsaný proces probíhat. Antibiotická clona už tvorbu protilátek stěží zastaví. Jsou známy situace, kdy pacient dostává několik měsíců dlouhodobě působící penicilin a vysoká hladina ASLO přesto přetrvává.
ASLO není choroba, je to hladina protilátek, stanovení ASLO nestanovuje příčinu, ukazuje reakci, následek, který způsobil bacil. Ale ani tento bacil není skutečnou příčinou. Ten jenom využil slabosti imunity ke svému prosazení. Je potom otázkou, jakou cestou si pacient tuto situaci sám navodil. Jaké příčinné řetězce si vytvořil předtím, než se s bacilem setkal. Útok na bacil je v oné akutní fázi nutností, ale je třeba také chápat, že to není útok na příčinu. Po zvládnutí akutního nebezpečí je nutné pozornost soustředit na rekonstrukci imunity, imunomodulaci. Je žádoucí dosáhnout takového stavu, aby si imunitní systém nebyl nucen protilátky tvořit. Aby jeho receptory fungovaly správně a aby dokázaly streptokoka odhalit a zničit. Jedinec potýkající se s tímto problémem musí bezodkladně podniknout totální změnu svého života, neboť přirozená cesta zbavení se protilátek spočívá v tom, že si s nimi imunita musí poradit sama.
V naší poradně s názvem DOTAZ NA ONEMOCNENI ZV.RUZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Irena Kratochvilova.
Prosim,mam dotaz..Vcera se babicce udelalo spatne a odvezla ji zachranka.Jde o to,ze nam lekar dnes oznamil,ze ma ruzi na noze...a ja ji vcera prevlekala a na postizenou nohu sahala.Syn si brzy privezou z porodnice miminko.Za jak dlouho by se mi nemoc mohla projevit...pokud jsem se nakazila a nebo poradte...jestli bych vubec mohla k miminku.Dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Nemoc růže zpusobují bakterie a její vývoj má několik stádií, přičemž jen při některých je možná nákaza. Přenos infekce probíhá dotykem přes vaší porušenou pokožku. Přes různé prasklinky na vaší kůži, ekzem, plíseň nebo jinak narušenou kůži. Pokud máte kůži zdravou a nemáte narušen imunitní systém a ani nemáte cukrovku, tak je přenos nepravděpodobný. Obvyklá inkubační doba od přenosu do vzniku infekce bývá 2 až 7 dní. Do týdne na sobě určitě poznáte, jestli k nákaze došlo či ne. Pro příště je potřeba po každém takovém dotyku ihned omýt ruce vodou a mýdlem a na závěr použít dezinfekční gel s alkoholem. Tím zcela zabráníte přenosu.
Streptokoková infekce skupiny A je také známá jako streptokokové onemocnění způsobené bakterií nazvanou beta-hemolytický streptokok. Tyto bakterie způsobují bolest v krku (faryngitidu), spálu nebo v ojedinělých případech vážné komplikace. Občas streptokoková infekce skupiny A může vést k závažným komplikacím, jako je revmatická horečka, která může mít vliv na srdce a onemocnění ledvin (glomerulonefritida). Streptokoková infekce skupiny A však nejčastěji způsobuje bolest v krku a horečku.
Ve svém příspěvku ŽIVOT KARDIAKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kubín.
Domácí monitoring (Home monitoring - jsi-li světaznalec) - přístroj na hlídání funkce defibrilátorů, kardiostimulátorů. Prej to hlídá aji srdce toho srdcaře (to sem teda nezažil), mně to blikalo jenom jednou, tak sem se ozval doktorovi a že prej potřebuju nový baterky. Ale rozhodně mi nešlo o život. Nevim jestli to vyrábí ještě někdo jinej, ale to moje je vod Biotroniku (ten přístroj i nějak zajišťujou přenos informací).
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Hynek.
Kubíne, ten přenos jde vzduchem jako normální telefonování. Dokonce to prej dělají s T-Mobilem.
Ve svém příspěvku ŽIVOT KARDIAKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petra.
to normálně může chodit ven, dokonce i lítat letadlem a tak. Akorát kdyby se pan manžel rozhodl pro nějaké outdoorové dobrodružství, tak by se měl buď pohybovat v mezích dostupnosti signálu anebo dát vědět do nemocnice, z jakýho důvodu a na jak dlouho vypadne přenos, aby se po něm nesháněli. Ale co já vím tak může do hodně zemí cestovat, takové ty normální turistické destinace to má pokryté.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Martina K. .
Petro a to je pokrytý úplně celý svět? To si opravdu nedovedu představit.
Alergie – věk: neomezeně: Když se dítě začne ošívat – může to být miminko i osmnáctiletý „chlap“ – buďte si jisti, že něco není, jak by mělo být. Čichalo dítě k nějaké květince, vyprali jste v novém, zaručeně hypoalergenním prášku? Dostalo k obědu lívance s úžasnou marmeládou? Jestliže vašeho potomka po některé z těchto změn popadla do svých spárů alergie, může mít na těle několik droboučkých pupínků, ale také rozsáhlé splývající fleky. Přidat se může i horečka. Alergie může vašeho potomka přepadnout na pár hodin, ale také se ho jako klíště držet několik dní. Pomoci mohou protialergické léky, jako je Dithiaden, Claritine, Zyrtec. K lékaři zajděte, pokud vyrážku provázejí i jiné alergické projevy, a to ihned. Navštivte ho i v případě, že vyrážka nezmizí do tří dnů, nebo se prudce zhoršuje.
Atopický ekzém – věk: od 3 měsíců: Je to vskutku nepěkný pohled, když se hedvábná pokožka tříměsíčního, ale klidně i staršího potomka změní místy v zarudlé mokvající plochy pokryté žlutavými krustami, zejména na tvářičkách a ve vlasaté části hlavičky. Navíc dítě postižená místa velmi svědí. Horečka při atopickém ekzému běžná nebývá, ale připravte se na ni při komplikacích nebo bakteriální kontaminaci. K nebezpečí rozšíření na další části těla se přidávají nepříjemnosti v podobě bakteriálních či kvasinkových infekcí. Batolátkům a starším dětem se atopický ekzém většinou usadí na krku a v ohybových rýhách kloubů. Atopický ekzém je bohužel velmi vytrvalý. Některé děti se ho zbaví do dvou, jiná do šesti let, další si ho ponesou celý život. Při podezření na atopický ekzém zajděte k lékaři a domluvte se s ním na vyšetření na alergologii. Kromě léčby bude možná dítě muset dodržovat dietní režim – to v případě, že by mělo alergii na nějaké potraviny. A vy si připravte pevné nervy a hodně trpělivosti, abyste to věčné mazání a hlídání přežili ve zdraví (duševním). Soustavná péče je totiž naprosto nezbytná. Mokvavé plochy zklidňují obklady z Jarischova roztoku či z heřmánku nebo také mastičky, případně vám lékař předepíše antibiotika.
Impetigo – věk: kojenci, batolata, méně předškoláci: Dítě si často samo může špinavými prstíky zavléct do ranky infekci. Získají-li vládu stafylokoky, puchýřky se naplní tekutinou, praskají a pokrývají se krustou medové barvy. Je-li viníkem streptokok, mohou chybět puchýřky, ale tvoří se krusty. Impetigo se může rozšířit i na jiné části těla, „označkovat“ může – není-li léčeno antibiotiky – celou rodinu. Je velmi nakažlivé, zejména při kontaktu dětí nebo špatné hygieně. Horečka běžná nebývá, zato zduří lymfatické uzliny blízko původního ložiska. Ložiska mohou spl
V naší poradně s názvem VZNIK PIGMENTOVÉ SKVRNY U NOVOROZENCE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Evík.
Chtěla jsem se zeptat, zda má na pigmentové skvrny u novorozence vliv stres a fyzické týrání matky ve vysokém stádiu těhotenství...
Můj přítel mě bil přes holé nohy měla jsem na obou nohách zarudlé bolavé fleky. Po porodu se mému synovi v těch samých místech objevili modřinky stejného tvaru a ve stejných místech a ty se během pár dnů změnily v pigmentové skvrny. ( tmavě hnědé fleky )
Je to možné, že by se to přenášelo z matky na plod? Nebo je to jen náhoda a babská povídačka...
Má s tím někdo nějakou zkušenost?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Evíku, co takhle vyměnit manžela??? Přenos zevních ran a pohmožděnin z matky na plod před porodem je vyloučený. Vyloučena ale není recidiva Vašeho manžela, který by stejné postupy fyzického násilí mohl aplikovat i na Vaše miminko. Buďte opatrná a raději si popovídejte se svou dětskou lékařkou, která fleky u Vašeho miminka může vidět a lépe je diagnostikovat.
Lymfatické uzliny často otečou na jednom místě, když se v lymfatické uzlině nebo v její blízkosti objeví problém, jako je poranění, infekce nebo nádor. Které lymfatické uzliny jsou oteklé, mohou pomoci identifikovat problém.
Žlázy na obou stranách krku, pod čelistí nebo za ušima běžně otékají, když máte rýmu nebo bolest v krku. Žlázy mohou také otékat po poranění, jako je říznutí nebo kousnutí, v blízkosti žlázy nebo když se objeví nádor nebo infekce v ústech, hlavě nebo krku.
Žlázy v podpaží (axilární lymfatické uzliny) mohou otéct v důsledku poranění nebo infekce paže nebo ruky. Vzácnou příčinou axilárního otoku může být rakovina prsu nebo lymfom.
Lymfatické uzliny v tříslech (femorální nebo tříselné lymfatické uzliny) mohou otéct v důsledku poranění nebo infekce v chodidle, noze, tříslech nebo genitáliích. Ve vzácných případech za to může rakovina varlat, lymfom nebo melanom.
Žlázy nad klíční kostí (supraklavikulární lymfatické uzliny) mohou otékat v důsledku infekce nebo nádoru v oblastech plic, prsou, krku nebo břicha.
Mezi běžná místa zduření lymfatických uzlin patří krk, třísla a podpaží.
Když lymfatické uzliny otečou ve dvou nebo více oblastech těla, nazývá se to generalizovaná lymfadenopatie. Příčinou může být:
Virové onemocnění, jako jsou spalničky, zarděnky, plané neštovice (varicella) nebo příušnice, či opičí neštovice.
Mononukleóza (virus Epstein-Barrové), která má za následek horečku, bolest v krku a únavu, nebo cytomegalovirus (CMV) , virová infekce, která způsobuje příznaky podobné příznakům mononukleózy.
Bakteriální onemocnění, jako je streptokok (způsobený bakterií streptokok) nebo lymská borelióza (bakteriální infekce šířená určitými druhy klíšťat).
Nežádoucí účinky fenytoinu (EPILAN D GEROT), léku používaného k prevenci záchvatů.
Nežádoucí účinky očkování proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám (MMR).
Rakovina, jako je leukémie, Hodgkinova choroba a non-Hodgkinův lymfom.
Syndrom získané imunodeficience (AIDS) , který se rozvíjí poté, co se člověk nakazí HIV (virus lidské imunodeficience). Tento virus napadá imunitní systém, takže je pro tělo obtížné bránit se infekci a některým nemocem.
Streptokoková angína (zánět hltanu): typickým příznakem je bolest, červené zarudnutí krku s hustým hnisem kolem mandlí; horečka a zimnice; zvětšené lymfatické uzliny kolem krku; zvracení a břišní potíže, zvláště u dětí.
Spála: mezi příznaky spály patří zánět hrdla; růžovočervená vyrážka, která se šíří přes břicho, stranu hrudníku a objevuje se i v kožních záhybech; vyrážka má při doteku strukturu jako smirkový papír; dále jasně červený jazyk (známý jako „jahodový jazyk“) a bledost v okolí úst.
Impetigo: typickým příznakem onemocnění jsou puchýře kolem nosu, úst a nohou; v závažných případech se vyskytuje horečka a zduření lymfatických uzlin.
Diagnóza streptokokové infekce skupiny A
Metodou diagnostiky u streptokokové angíny a spály je vyšetření bakterie v krku tamponem nebo krevní testy. Impetigo je diagnostikováno tím, že lékař tamponem setře z puchýře nebo kůry vředu vzorek, který následně pošle na mikrobiologické vyšetření. Syndrom toxického šoku je diagnostikován tak, že se zkoumají příznaky a v některých případech se udělají krevní testy.
Přenosstreptokoka skupiny A
Přenosstreptokoka skupiny A je možný z člověka na člověka, kontaktem s nakaženými osobami. Bakterie jsou přítomny ve slinách, ve výtoku z nosu, při kýchání, kašlání a na rukou infikovaných sekretem. Přenos infekce může být ve vzácných případech z kontaminovaných potravin, jako je mléko a mléčné výrobky a vejce. Impetigo je vysoce nakažlivé bakteriální onemocnění a lidé s kožními lézemi nebo puchýři by neměli manipulovat s potravinami, dokud infekce není vyléčena. Infekci mohou přenášet i osoby, které mají bakterie, ale nemají žádné příznaky. Léčba infikované osoby antibiotiky po dobu 24 hodin nebo déle obvykle eliminuje schopnost šíření bakterií. Je však důležité, aby léčba antibiotiky byla dokončena, jak bylo předepsáno lékařem. Není pravděpodobné, že by došlo k šíření infekce předměty v domácnosti, například talíři, hrnečky nebo hračkami.
Léčba streptokokové infekce skupin A
Antibiotika jsou standardní léčbou, ve většině případů se používá desetidenní léčba. Základním antibiotikem pro léčbu streptokokové infekce skupiny A je penicilin. Také erytromycin, pokud jste alergičtí na penicilin. Pokud si nemůžete vzít ani penicilin, ani erytromycin, pak se předepisuje cefalosporin. K léčbě impetiga jsou určeny antibiotické masti. Po aplikaci antibiotik se vy nebo vaše dítě budete cítit lépe do 24 hodin. Ujistěte se, že vždy byla dobrána celá dávka antibiotik.
Doporučení: Nemocné děti nechávejte v dostatečné vzdálenosti od ostatních dětí. Pokud se u vašeho dítěte vyvíjí streptokokové infekce skupiny A, včetně spály nebo impetiga, měli byste zamezit kontaktu s ostatními dětmi ve školkách, školách a podobných zařízeních.
Veš vždy zůstává v kontaktu s lidskými vlasy a samovolně je neopouští. K přenosu je třeba přímý a nikoliv zběžný kontakt vlasů nemocného a zdravého člověka, k jakému dochází zejména u dětí při kolektivní práci ve škole, při hrách a podobně.
Dospělá lezoucí veš si jednoduše „přestoupí“ na nového hostitele, kde klade nové hnidy a životní cyklus se opakuje. Přenos vzduchem není možný. Dlouho se diskutovala možnost přenosu na předmětech, například na hřebenech, ale dle nejnovějších publikací se jeví jako značně nepravděpodobná. Pravděpodobnější je přenos pomocí tkanin (čepic, ručníků, ložního prádla, čalounění), do kterých se veš zachytí. Dojde-li včas ke kontaktu tkaniny s vlasy člověka, může veš takto osídlit nového hostitele. Nemá na to však mnoho času. Jakmile se parazit ocitne mimo hostitele, ztratí tak zdroj obživy. V řádu několika hodin se dehydratuje a vyčerpá, ztratí schopnost sát a poté se i pohybovat. Hyne cca do 24 hodin od posledního sání, s klesající teplotou okolí se však tato doba může prodlužovat.
Příznivým prostředím k šíření vší jsou všechny dětské kolektivy, ať už se jedná o pravidelnou školní a zájmovou činnost, nebo o jednorázové akce typu letních táborů a sportovních výcviků. Děti se při práci, hře nebo tanci nevědomky hlavami dotýkají – z tohoto důvodu je výskyt nejčastější u dívek ve věku od 6 do 10 let, které se k sobě přibližují častěji než chlapci, a přenos je u nich podpořen i dlouhými vlasy. Obvyklý, a v podstatě téměř jistý, je také přenos mezi sourozenci, zvláště pokud sdílejí společné lůžko.
Veš vždy zůstává v kontaktu s lidskými vlasy a samovolně je neopouští. K přenosu je třeba přímý, a nikoliv zběžný kontakt vlasů nemocného a zdravého člověka, k čemuž dochází zejména u dětí při kolektivní práci ve škole, při hrách a podobně.
Dospělá lezoucí veš si jednoduše přestoupí na nového hostitele, kde klade nové hnidy, a životní cyklus se opakuje. Přenos vzduchem není možný. Dlouho se diskutovala možnost přenosu na předmětech, například na hřebenech, ale dle nejnovějších publikací se jeví jako značně nepravděpodobná. Pravděpodobnější je přenos pomocí tkanin (čepic, ručníků, ložního prádla, čalounění), do kterých se veš zachytí. Dojde-li včas ke kontaktu tkaniny s vlasy člověka, může veš takto osídlit nového hostitele. Nemá na to však mnoho času. Jakmile se parazit ocitne mimo hostitele, ztratí zdroj obživy. V řádu několika hodin se dehydratuje a vyčerpá, ztratí schopnost sát a poté se i pohybovat. Hyne cca do 24 hodin od posledního sání, s klesající teplotou okolí se však tato doba může prodlužovat.
Příznivým prostředím k šíření vší jsou všechny dětské kolektivy, ať už se jedná o pravidelnou školní a zájmovou činnost, nebo o jednorázové akce typu letních táborů a sportovních výcviků. Děti se při práci, hře nebo tanci nevědomky hlavami dotýkají – z tohoto důvodu je výskyt nejčastější u dívek ve věku od 6 do 10 let, které se k sobě přibližují častěji než chlapci, a přenos je u nich podpořen dlouhými vlasy. Obvyklý, a v podstatě téměř jistý, je také přenos mezi sourozenci, zvláště pokud sdílejí společné lůžko.
Když rodiče zjistí, že jejich dítě má vši, musí tuto skutečnost nahlásit ve škole a v kolektivech, kde se dítě v období posledních dvou týdnů pohybovalo. Nemocné dítě nesmí být odesláno do dětského kolektivu (škola, dětský tábor) do doby, než rodiče provedou odstranění všech lezoucích vší a také hnid (zlikvidovány musejí být všechny hnidy ulpělé na vlasech ve vzdálenosti 0–10 mm od pokožky).
Školy a jiné instituce jsou povinny o výskytu vší v kolektivu informovat rodiče ostatních dětí. Ti následně musí provádět pravidelnou kontrolu ve vlasaté části hlavy v intervalu 2 dnů po dobu asi 3 týdnů.
Přenos je možný především nechráněným pohlavním stykem, zvláště s náhodným partnerem, dále častým střídáním sexuálních partnerů (prostituce). Dále sem patří drogová závislost, kdy by teoreticky mohlo dojít k nákaze infikovanou jehlou, a hlavně k drogové závislosti patří ve většině případů nezodpovědné chování, které usnadňuje vznik výše zmíněných rizikových faktorů. Posledním možným způsobem je přenos z matky na plod v těhotenství.
Jak již bylo popsáno, nejčastěji k nákaze dojde při pohlavním styku s infikovaným jedincem (k nákaze dojde asi u jedné třetiny osob). Dále je možný přenos z matky na plod při proniknutí bakterií placentou (transplacentární přenos). Dříve hrozilo i riziko přenosu při krevní transfuzi, což je dnes ale takřka nemožné díky podrobným rozborům krve dárce. Přenos kontaminovanými předměty je také spíše teoretický, jelikož Treponema pallidum je vysoce citlivá na jakékoli vnější vlivy a mimo hostitele velice rychle hyne.
V naší poradně s názvem PŘENOS NEMOCI RŮŽE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Antonín Kročil.
Jak moc je nemoc nebezpečná pro nejbližší okolí.Jak se trochu obrnit doma ?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Za určitých okolností je možné nakazit se od nemocného růží dotykem. Proto je vhodné v domácnosti s růží používat zásady osobní hygieny, zejména antibakteriální mýdlo, desinfekci na prádlo (místo aviváže) a vlastní ručníky a oblečení, i obuv. Člověk s celistvou pokožkou a normální imunitou by se pak růží nakazit neměl.
Infekční žloutenka (virová hepatitida) je virová infekce jater. Nemoc postihuje především děti a mladé lidi.
Žloutenka typu A se vyskytuje na celém světě i v průmyslově vyspělých zemích, ale riziko je vyšší v zemích s nižším hygienickým standardem. Zdrojem nákazy jsou lidé v inkubační době – nemocný člověk s viditelným nebo skrytým onemocněním. Onemocnění se šíří nejvíce takzvaně fekálně-orální cestou, znečistěnýma rukama, kontaminovanou vodou, zeleninou a potravinami. Ohroženi jsou zejména cestovatelé konzumující potraviny studené kuchyně, upravované na ulici, nebo při pití nebalené vody, anebo cestovatelé žijící v úzkém styku s místním obyvatelstvem v rozvojových zemích. Rizikové potraviny představují saláty ze syrové zeleniny, neloupané ovoce, nedostatečně tepelně upravení mořští živočichové, maso (zvláště kuřecí importovaná onemocnění mohou být zdrojem nákazy dalších osob).
Zdrojem nákazy žloutenkou B je nemocný člověk nebo zdravý bacilonosič. K přenosu infekce stačí minimální množství infikované krve, například na injekční jehle. Žloutenka typu B je vysoce odolný virus, který primárně napadá játra. V kapce zaschlé krve přežívá několik týdnů, zmražení ho neničí. Je známo, že tato infekce je 100x nakažlivější než AIDS. Onemocnění bývá těžší a rekonvalescence delší než v případě žloutenky typu A, také k úmrtí dochází častěji. Někteří chronicky nemocní jsou nakažliví po celý život. Virus se vyskytuje téměř ve všech tělních tekutinách, pro přenos infekce má největší význam krev, sperma a poševní výměšek (sekret). Ke krevnímu přenosu může dojít ve zdravotnických zařízeních, při manikúře, pedikúře, akupunktuře, tetování nebo piercingu. Významný je také přenos nechráněným pohlavním stykem.
Žloutenka C (VHC) je známa teprve od konce 80. let 20. století. V elektronovém mikroskopu byl virus spatřen až v roce 1994. Onemocnění se vyskytuje celosvětově cca u 3 % populace. Vyšší výskyt je v Jižní Americe a jihovýchodní Asii, kde dosahuje 10 až 20 %. V České republice má protilátky proti VHC přibližně 0,2 % populace. K přenosu VHC dochází především krví. Před zavedením testování dárců krve v 90. letech 20. století se většina nemocných nakazila krví a krevními deriváty (imunoglobulin podávaný Rh negativním matkám). Další možností je nákaza u hemodialyzovaných pacientů a při transplantaci orgánů. V současné době dominuje přenos kontaminovanými pomůckami u injekčních uživatelů drog. K přenosu může dojít i společným užíváním pomůcek osobní hygieny (zubní kartáček, holicí strojek). Sexuální přenos je méně častý. Riziko nákazy u monogamních párů s dlouhodobým nechráněným stykem je cca 2–3 %. Toto procento se zvyšuje u prostitutů a homosexuálních mužů
Spála známá také pod latinským názvem skarlatina je infekčním onemocněním, které vyvolaly bakterie streptokoků. Pro toto onemocnění je typická horečka, zánět mandlí a vyrážka. Tato nemoc se šíří vzduchem, nakazit se člověk tedy může při kýchání i kašli.
Příznaky a průběh
Mezi základní příznaky spály patří horečka, únava, bolavý krk, nezvyklé zbarvení jazyka, zánět mandlí, bolest hlavy, zvracení, vyrážka, loupání kůže.
Obrázky a fotografie spály
Příznaky této choroby si můžete prohlédnout zde: spála foto.
Léčba
Tato nemoc se léčí pomocí penicilinu a léků na snižování teploty. Důležitý je také klid na lůžku a dostatek tekutin. Pokud se začne loupat kůže, tak je vhodné tato místa mazat krémem.
Přenos spály
Zdrojem nákazy je vždy jen člověk. Může se jednat o člověka, který má zjevné příznaky tohoto onemocnění, ale klidně i jen o nosiče. Nosiči tohoto streptokoka jsou obvykle mladí lidé, u nichž ještě nebyly vyrobeny protilátky. Streptokok je vcelku odolný, takže dokáže přežít dost dlouho na předmětech, které člověka obklopují (prach, nádobí, oblečení). Člověk tedy může onemocnět kapénkovou cestou, ale i cestou trávicího ústrojí, případně prostřednictvím porušené pokožky.
Spála u dospělých
Přestože se jedná o dětskou nemoc, i touto chorobou může onemocnět dospělý člověk. Průběh onemocnění je stejný u dětí i dospělých.
Spála u těhotných
I u těhotných žen se může objevit spála, obvykle ale není nutné se něčeho bát, toto onemocnění se léčí antibiotiky, které se v období těhotenství mohou používat. Toto onemocnění není považováno pro těhotné ženy za kritické.
