Streptokoky jsou bakterie vyskytující se ve dvojicích nebo v typických řetězcích. Mají rozmanitý rod s mnoha druhy, z nichž některé mají velký význam pro lidskou patologii. Některé bakterie tohoto rodu se u lidí a zvířat vyskytují přirozeně a jsou součástí bakteriální mikroflóry kůže a sliznic, jiné se zase používají v potravinářském průmyslu. Ovšem existují i patologické druhy těchto bakterií, které jsou původci nejrůznějších onemocnění. V dnešní době je známo více než 70 druhů streptokoků širokého spektra různě závažných infekcí. Streptokok je poměrně známá bakterie způsobující nejrůznější onemocnění lidského těla.
Streptokok skupiny A
Streptokoková infekce skupiny A je také známá jako streptokokové onemocnění způsobené bakterií nazvanou beta-hemolytický streptokok. Tyto bakterie způsobují bolest v krku (faryngitidu), spálu nebo v ojedinělých případech vážné komplikace. Občas streptokoková infekce skupiny A může vést k závažným komplikacím, jako je revmatická horečka, která může mít vliv na srdce a onemocnění ledvin (glomerulonefritida). Streptokoková infekce skupiny A však nejčastěji způsobuje bolest v krku a horečku.
Vyvolána bývá zejména streptokokem skupiny A. Nejčastěji postiženými bývají děti od 5 do 10 let věku.
Streptokoková angína začíná náhle horečkou, připojí se bolesti břicha, zvracení a polykací obtíže. Různé druhy angíny mají různé symptomy, pokud jde o povlak v krku a jeho rozsah: šarlatově rudé hrdlo a tonzily („mandle“), případně petechie (drobné výronky krve) na měkkém patře.
Pokud je streptokoková angína provázena typickou vyrážkou, pak jde o spálu (spála nebo spálová angína).
Plautova-Vincentova angína
Vyvolává ji anaerobní flóra – obvykle v místě primárně poškozené sliznice. Vzácně se tato nemoc šíří měkkými tkáněmi až na krk. Registrován je u ní jen ojedinělý výskyt.
Méně obvyklé formy bakteriálních angín jsou gonokoková faryngitida a sekundární lues.
Adenovirová tonzilofaryngitida
Jde o nejčastější typ angíny u starších kojenců a batolat. (Kdežto streptokokový původ se u nich vyskytuje pouze vzácně.) Obvykle postihuje i další části dýchacích cest.
Příznaky: kašel, rýma, konjunktivitida.
Herp-angína
Tato angína je vyvolána enteroviry skupiny A. Častější výskyt byl u ní prokázán v létě. Tady najdete bližší informace o herpetické angíně.
Příznaky: horečka, zarudnutí tonzil i patrových oblouků, zduření podčelistních uzlin obvykle chybí.
Angina pectoris
Samostatnou kapitolou je angina pectoris, což je (dle wikipedie) středně těžké srdeční onemocnění spočívající v tom, že vlivem zmenšeného přísunu kyslíku k srdečnímu svalu nedochází k jeho správnému stahování, což vede k neschopnosti pumpování krve do celého těla. Onemocnění se projevuje záchvaty, které mohou v extrémních případech trvat až okolo 15 minut. Během záchvatu nejprve nastupuje ostrá palčivá bolest, která postupně mizí.
Streptokoková angína je velmi častá u dětí a dospívajících. Tyto infekce se vyskytují nejčastěji v průběhu školního roku, kdy jsou velké skupiny dětí a dospívajících v těsné blízkosti.
Projevuje se horečkou, bolestí žaludku, krku a otokem a zčervenáním mandlí. Onemocnění vyžaduje léčbu antibiotiky. Bakterie, které způsobují toto onemocnění, mají tendenci zdržovat se v nose a hrdle, takže běžné činnosti jako kýchání a kašel, nebo infikované ruce, mohou snadno šířit nákazu z jedné osoby na druhou. To je důvod, proč je tak důležité učit děti dobré hygieně.
U dítěte infikovaného streptokokem se začnou vyvíjet další příznaky během 3 dnů. Patří sem: červené a bílé skvrny na krku, obtíže při polykání, zduření žláz (lymfatické uzliny) v krku, červené a zvětšené mandle, bolest hlavy, nespecifická bolest břicha, horečka, neklid, ztráta chuti k jídlu a nevolnost, vyrážka. Při správné lékařské péči spolu s dostatkem odpočinku a tekutin by mělo být dítě zdravé do několika dnů. Pro úlevu od bolesti se doporučuje kloktání slanou vodou a používání ústního spreje s propolisem, aloe a aromatickými oleji. Neléčená streptokoková angína může vést k revmatické horečce, k ledvinovým, kloubním či srdečním potížím.
ASLO jsou protilátky proti streptolysinu O (SLO), který se nachází na povrchu streptokoků. Jedná se o látku tvořenou organismem při boji s těmito bakteriemi. Antistreptolysin (O) je protilátka proti streptolysinu O, produkovanému beta-hemolytickými streptokoky skupiny A, C a G. Streptolysin O je letální exocelulární protein, reverzibilně aktivovaný vzdušným kyslíkem; toxin rozpouští erytrocyty a mnoho dalších živočišných buněk porušením. Cytoplazmatickými membránami s následnou vazbou aktivovaného SLO na povrch buňky – hostitelem jsou produkovány protilátky Anti-Streptolyzin-O, aby neutralizovaly SLO. Stanovení ASLO slouží k diagnostice streptokokových infekcí, jako jsou revmatická horečka a glomerulonefritis, dále revmatická horečka, která vzniká při působení SLO na srdce – hlavní příznaky zahrnují horečku, zánět kloubů a srdce, srdeční arytmii, tachykardii a zvětšení srdce. Glomerulonefritis je onemocnění ledvin a předpokládá se, že je výsledkem alergické odpovědi na streptokokovou infekci horních cest dýchacích.
Hladiny ASLO v séru jsou závislé na věku pacienta, geografických okolnostech a místním výskytu streptokokové infekce. Může být sledována jako měřítko rozsahu a stupně infekce, streptokoková infekce je považována za jedinou, poklesne-li hladina ASLO oproti akutnímu stadiu na polovinu ve stádiu rekonvalescence, proto by se měl test zopakovat po 1–2 týdnech.
Hodnoty ASLO
Normální hodnota ASLO by měla být mezi 0–200.
Zvýšené hodnoty ASLO se vyskytují u těchto onemocnění:
revmatická horečka
spála
tonzilitis (streptokoková angína)
glomerulonefritis (zánět ledvin)
bakteriální endokarditis (zánět vnitřní blány vystýlající srdce)
Streptokoková infekce postihuje hrdlo a mandle a je způsobena bakteriemi rodu Streptococcus. Typickým příznakem jsou drobné červené skvrny – petechie – na patře, které se objevují společně s celkovými projevy infekce.
horečka
bolest při polykání
červené a oteklé mandle
zduřené lymfatické uzliny na krku
Léčba spočívá v podání antibiotik, dostatečném příjmu tekutin a klidovém režimu. Neléčená infekce může vést ke komplikacím, například k revmatické horečce.
Streptokoková infekce je bakteriální onemocnění postihující hrdlo a mandle. Typickým znakem jsou drobné červené tečky zvané petechie, které se často objevují právě na horním patře.
Tyto změny vznikají v důsledku zánětlivé reakce a drobných krevních výronů pod sliznicí.
Další typické příznaky
horečka
bolest při polykání
červené a oteklé mandle
zduřené lymfatické uzliny na krku
Léčba obvykle vyžaduje antibiotika, klidový režim a dostatečný příjem tekutin.
Rozlišení je klíčové. Streptokoková angína se projevuje bolestí v krku, horečkou, čepy na mandlích a zvětšenými uzlinami. Bacilonosič nemá žádné nebo jen minimální obtíže.
Pozitivní výtěr bez klinických příznaků neznamená angínu.
Krční mandle podporují imunitní systém tím, že filtrují cizorodé částice vstupující do našeho těla. Tvoří tak jednu z prvních obranných linií proti nebezpečným virům a bakteriím. Akutní zánět mandlí se nazývá tonzilitida. Virová angína nebývá vážnějšího charakteru a obvykle k jejímu překonání postačí pár dní klidu. Bakteriální nákaza se léčí antibiotiky, přičemž se před jejich samotným nasazením většinou provádí výtěr a rozbor vzorku v mikrobiologické laboratoři, aby následně vybraný typ antibiotika byl co možná nejúčinnější proti danému bakteriálnímu původci. Při rozsáhlejším zánětu může v krku vzniknout hnisavé ložisko (absces), který vyžaduje chirurgický zákrok. Při léčbě opakovaných zánětů mandlí se provádí jejich chirurgické odstranění (role mandlí v obranyschopnosti je významná především v prvních letech života, proto jejich odstranění obranyschopnost výrazně nenaruší). Zánět mandlí může být poměrně nebezpečný, a pokud není léčen, může vést ke komplikacím, jako jsou záněty ledvin, revmatická horečka, abscesy, otrava krve a zápal plic, otok sliznice a následné dušení.
Akutní zánět mandlí je velice běžné onemocnění, neboť je přenosné kapénkovou infekcí šířící se vzduchem. Inkubační doba (tedy čas od nakažení po vypuknutí prvních příznaků) se pohybuje mezi jedním až třemi dny.
Chronická tonzilitida se projevuje zápachem z úst, pocitem tlaku v mandlích a cizího tělesa v krku. Není tak dobře rozpoznatelná jako akutní forma, neboť nález nebývá snadno rozlišitelný od normálního stavu. S tímto onemocněním vám může pomoci jedině lékař, který stanoví původ problému a nasadí účinnou léčbu. Chronické postižení mandlí může být příčinou opakovaných akutních angín a hnisavých procesů v okolí mandlí. Bakteriální zánět také může způsobit otravu krve (sepsi) nebo revmatickou horečku.
Příčiny
Jedná se o chronický zánět postihující krční mandle, který je většinou způsobený bakteriemi. Nejčastěji vzniká po opakovaných angínách. U dospělých postihuje především krční a u dětí také nosohltanové mandle. Typickým nálezem na mandlích jsou hnisavé čepy žlutavé barvy s hrudkami.
Příznaky
Únava, teplota, kašel, pocit tlaku a cizího tělesa v oblasti krčních mandlí, zápach z úst, dlouhodobě zvětšené a na pohmat bolestivé mízní uzliny.
Jak bojovat se zánětem mandlí
V léčbě se uplatňují konzervativní a chirurgické postupy. Konzervativní terapie spočívá v podávání antibiotik a dalších léků. Při neúspěchu se většinou přistupuje k odstranění mandle tonzilektomií.
Praktický lékař provede výtěr z krku, podívá se na zarudnutí mandlí a jejich okolí a prohmatá mízní uzliny. Častý je také odběr krve, z nějž se dá pomocí sedimentace určit, v jakém rozsahu je organismus zánětem napaden. Při podezření na streptokokovou infekci jsou okamžitě nasazena antibiotika. V případě nejasností se čeká na výsledky výtěru. Ty odhalí přesně, o jakou nákazu se jedná, a lékař pak zvolí vhodná farmaka. Nejčastěji bývá u nemocných aplikováno nejstarší antibiotikum, penicilin, který má velmi rychlý účinek, a současně s ním se podávají léky proti horečce (antipyretika) a proti bolesti (analgetika). Rychlá úleva a odeznění příznaků ale mnohdy vedou řadu lidí k tomu, aby s užíváním antibiotik skončili. Důležité je však dodržet přesnou dobu dávkování a neukončovat léčbu dříve než za sedm dní. Pobyt v posteli s dostatkem tekutin a kašovitou stravou je nutností.
Na konci léčby si vás pozve lékař na kontrolu a vyšetří krevní obraz. Pokud není zvýšená sedimentace ani počet bílých krvinek, měla by být nemoc zdárně vyléčena. Po dobrání antibiotik je vhodné přejít na přípravky, které obnovují střevní mikroflóru. Antibiotika ji totiž většinou výrazně poškodí, a tak je nutné nastolit znovu symbiózu mezi bakteriemi a vnitřním prostředím. Doporučuje se jíst jogurty s živými kulturami a konzumovat zdravou výživu bez rafinovaného cukru. Rekonvalescenti by se měli vyhnout aktivnímu i pasivnímu ko
Jde o zánět ústní části hltanu či patrových (krčních) mandlí, nemoc bakteriálního, virového, či výjimečně mykotického původu. Postihuje mandle nebo sliznici nosohltanu. A nejčastěji jí trpí děti, postihnout může však všechny lidi, bez ohledu na věk a pohlaví. Výskyt u dětí je obvyklý až po 1. roce života, nejčastější pak kolem 5.–6. roku věku.
U virových infekcí nastává prudší vzestup, ale mívají mírnější průběh, a bolest (při polykání) odchází dříve než u bakteriálních infekcí. Bolest v krku má podobu škrábání v krku a antibiotika ji netlumí.
U bakteriálních infekcí je bolest při polykání výrazná, často se připojí horečka a někdy i vyrážky. Angína je běžné onemocnění, relativně snadno léčitelné, avšak neléčena může mít závažné následky, projevující se i po mnoha letech. Nezřídka dochází na revmatickou horečku, která postihuje srdce a klouby. S příznaky angíny je proto třeba neprodleně zajít k lékaři.
Přechozená angína může totiž způsobit mnoho komplikací. Lidé trpící v dětství angínami mají v dospělosti oslabené kosti, klouby a srdce, protože bakterie, které tuto nemoc způsobují, se do nich uložily.
Klacid 500 obsahuje léčivou látku klarithromycin, která patří mezi makrolidová antibiotika se středně širokým spektrem účinku. Mechanismus působení spočívá v blokádě syntézy bakteriálních bílkovin, čímž dochází k zastavení růstu a množení citlivých bakterií.
Na rozdíl od baktericidních antibiotik klarithromycin působí převážně bakteriostaticky, což znamená, že umožňuje imunitnímu systému organismu infekci postupně zvládnout. Tento mechanismus je důvodem, proč je důsledné dodržení délky léčby naprosto zásadní.
Klacid 500 je indikován zejména při těchto stavech:
infekce dolních cest dýchacích, jako je akutní a chronická bronchitida nebo zápal plic;
infekce horních cest dýchacích, zejména sinusitida, faryngitida a tonzilitida;
infekce kůže a měkkých tkání, včetně folikulitidy, celulitidy a erysipelu;
Zánět krčních mandlí jinak zvaný jako tonzilitida nebo angína může být způsoben bakteriemi, viry, ale i mykózami. Obvykle se člověk nakazí prostřednictvím kapének. Na léčbu angíny se v případě jejího bakteriálního původu používají antibiotika.
Mezi příznaky angíny patří bolest v krku, problematické polykání, chrapot, kašel, otok mandlí, bolest hlavy, horečka, někdy zvracení. Pokud se angína nezačne včas léčit, tak může zasáhnout také ledviny, srdce a klouby.
Jak již zde bylo zmíněno, angína se léčí antibiotiky jen v případě, že ji způsobí bakterie streptokoka. Antibiotika na angínu nemusí vždy zabrat. Nefungují, když je angína způsobená viry, nebo mykózami, problém také může být v tom, že pokud je člověk antibiotiky léčen častěji, tak se streptokok v těle člověka stává vůči antibiotikům imunní a angína se stále vrací v podobách jak akutních, tak chronických zánětů krčních mandlí. Pacient se tedy uzdraví, ale protože antibiotika bakterie v těle zcela nezabily, tak se nemoc znovu a znovu vrací. Pokud by nastala taková situace, tak obvykle lékař pacientovi doporučí odstranění krčních mandlí.
Lékaři obvykle na angínu předepíší Pencilin V (pokud je ale pacient na penicilin alergický, bývá nahrazen Erythromycinem). Výhodou těchto antibiotik je, že začínají působit velmi rychle, obvykle do 24 hodin.
U antibiotik na angínu platí nutnost dodržovat pravidelný interval braní léků a dobrání celé předepsané dávky antibiotik. Pokud by někdo skončil s braním léků dříve s pocitem, že je už zdravý, tak si koleduje o rychlý návrat nemoci.
V některých případech je jistě lepší než začít léčbu angíny hned antibiotiky, které bohužel snižují imunitu jedince, přistoupit k jiným prostředkům. Doporučuje se například Streptokill, který imunitu neničí a navíc pomáhá zlepšovat svat mandlí. Streptokill by měl být využíván už v okamžiku, kdy člověk ucítí první škrábání v krku.
Druhy antibiotik na angínu (přehled v tabulce: druhy antibiotických látek léčící streptokoky)
Mezi nejzávažnější rizikové faktory patří především nejrůznější druhy poranění kůže, oděrky, škrábance, řezné rány, ty všechny představují riziko především pro oslabené jedince, tedy lidi s nedostatečně funkčním imunitním systémem, děti s ještě nevyvinutým imunitním systémem či oslabení starší lidé. Častý způsob vniknutí je v meziprstí při napadení kůže plísňovými onemocněními, poraněním od hmyzího kousnutí či štípnutí, u zánětlivých obtíží i skrz místa chirurgických zákroků. Dále vznik růže výrazně usnadňují současně probíhající choroby způsobující problémy s cévním zásobením dolních končetin, onemocnění žil, hlavně bércové vředy (velice často je erysipel doprovází). Dále jsou riziková onemocnění lymfatického systému. Problémem jsou také různé ulcerace na kůži z důvodu jiných současně probíhajících kožních onemocnění nebo poškození, jako je třeba impetigo, pemphigus vulgaris, popáleniny a další. Zdroj bakterií způsobujících růži na obličeji je většinou v pacientově nosohltanu – velice často se u pacienta zjistí nedávno prodělaná streptokoková infekce nosohltanu či angína, i to je tedy z tohoto hlediska rizikové. Predispozicí je také nezdravý životní styl, HIV infekce, nefrotický syndrom či metabolická onemocnění, jako je diabetes mellitus, cukrovka.
Každý bacil jenom zneužívá momentální slabosti naší imunity. Chodí okolo a číhá. Kdo má silnou imunitu, dokáže se hravě ubránit. Kdo si imunitu oslabí, což jsou většinou děti, nemá sílu, aby bacila bacil. Bacil se mu dostane na kobylku a je zle. Bacily jsou všude, ale podlehnou jim jen ti, kteří se oslabili.
Podle moderní medicíny je příčinou zvýšené hodnoty ASLO streptokoková infekce. Když náš organismus zjistí, že sliznice selhaly a propustily streptokoka dovnitř, začne celkem inteligentně tvořit protilátky. Na imunitním systému je, aby to správně korigoval. Streptokoky se snaží vypadat třeba jako buňky našeho srdce, ledvin nebo pouzder kloubů. To je od nich vysloveně sprosté, protože naše vlastní imunita se nesoustředí jenom na zlobivé streptokoky, ale omylem napadá i buňky našeho srdíčka, ledvin, kloubů. A máme tu autoimunitní onemocnění, kdy náš vlastní imunitní systém střílí do vlastních řad a ničí naše vlastní tkáně, což se děje převážně u dětí.
Streptokoková onemocnění jsou vysoce nakažlivá, a proto neexistuje účinná možnost prevence. Dodržováním hygienických zásad a zdravé životosprávy lze nákaze předejít jen do určité míry. Proti některým druhům streptokoka (například proti pneumokokovi) existuje možnost očkování. Podcenění léčby streptokokové infekce může mít velmi nepříznivé důsledky pro celý imunitní systém. Mezi možné komplikace patří zánět středního ucha, zánět vedlejších nosních dutin nebo selhání ledvin, což je však pozdní komplikací objevující se o několik týdnů později.
Mezi celkové komplikace, naštěstí již velmi vzácné, patří sepse (rozšíření streptokokové infekce do celého těla) nebo revmatická horečka, při níž dochází k zánětlivým změnám v kloubech, ledvinách, srdečním svalu a na srdeční nitrobláně. Léčba se řídí podle původce onemocnění.
Streptokok je kulovitého tvaru. Pro streptokoka je typické vytvářet řetízkovité útvary. Jde o grampozitivní koky, které jsou původci širokého spektra nemocí. Podle vlastností se streptokoky rozdělují do více než 20 skupin označujících se písmeny A–V. Některé z druhů streptokoků jsou neškodné, jiné způsobují rozvoj různých, většinou hnisavých zánětů v respiračních cestách, ale i na kůži. Mezi nejčastější patologické druhy streptokoků, se kterými je možné se setkat, patří:
streptokok skupiny A – Streptococcus pyogenes;
streptokok skupiny B – Streptococcus agalactiae;
pneumokok – Streptococcus pneumonie.
Nejčastěji pacienty napadají bakterie streptokoka skupiny A (Streptococcus pyogenes), nejvíce rizikovou skupinu přitom představují děti předškolního a mladšího školního věku. Streptokok skupiny A postihuje také dospělé, kteří se nejčastěji nakazí při kontaktu s dětskými kolektivy, například při vyzvedávání dítěte ve školce. Inkubační doba může být poměrně dlouhá, pohybuje se v intervalu od jednoho týdne do tří týdnů. Ne všichni pacienti nakažení streptokokem podlehnou streptokokovým infekcím a stávají se tak bezpříznakovými nositeli nákazy.
Streptokok v krku se přenáší kapénkovou infekcí, přičemž může způsobit vážné streptokokové infekce. Častým jevem při nákaze je angína, horečky i bolesti břicha. Hlavním projevem angíny je bolest v krku. Ta bývá zpočátku mírná, postupně zesiluje a při rozvinuté formě bolí i polykání naprázdno. Dalším častým příznakem je vysoká teplota v prvních dnech onemocnění, ačkoliv angína může proběhnout i bez zvýšené teploty. Mezi další příznaky patří celková únava, pocení, bolesti ve svalech a kloubech. Stav se může také zkomplikovat postupem infekce do tkání kolem mandle, kde vzniká takzvaná flegmóna, nebo se vytvoří dutina vyplněná hnisem (paratonsilární absces). Při každé angíně mohou být postiženy i spádové mízní uzliny na krku, které jsou pak zduřelé, bolestivé na pohmat i spontánně. Méně často než angína, ale přesto ne zřídka, se v krku může usadit streptokok způsobující spálovou angínu. Má podobné příznaky jako angína, ale navíc nemoc provází typická nápadná vyrážka napadající i dlaně rukou.
