glycerolu trinitrátu, který v případě podání zmírňuje bolest.
Elektrokardiogram (EKG) je test měřící elektrickou aktivitu srdce, který pomáhá při diagnóze, pokud se provádí během projevující se bolesti. EKG test se provádí cvičením na běžeckém pásu nebo rotopedu a pomáhá zjistit, zda je zdrojem bolesti srdeční sval. Tento test je prováděn odborníkem v nemocnici. Většina kardiologů používá níže popsané moderní diagnostické metody:
Radioaktivní kontrola prokrvení myokardu. V tomto testu je pacientovi aplikována malá dávka radioaktivní látky. To umožní lékaři na rentgenu rozpoznat zdravé srdce od srdce poškozeného infarktem či ucpáním tepen. Tento test je velmi spolehlivý.
Stresový echo test je zkouška ultrazvukem, u níž se lék podává při zátěži (cvičení) a zároveň se kontroluje aktivita srdce. Zdravé srdce tluče aktivněji s tímto přípravkem, naopak srdce se zúženými tepnami tluče méně intenzivně. Tento test se provádí především u mladých pacientů, u nichž se předpokládá jen slabé zúžení v tepnách.
Magnetická rezonance. Při testu pomocí magnetické rezonance je aplikována chemická látka (gadolinia), která pomáhá zjistit, kolik jizev je v centru srdce, zatímco je srdce zobrazeno ve skeneru magnetické rezonance. Lze jí také zkoumat stav srdečních tepen.
CT srdce určuje množství vápníku v srdečních tepnách. Často se provádí angiogram CT srdečních tepen, který slouží k zobrazení zúžení.
Nejúčinnějším testem je koronární angiogram, což je test, kdy je aplikována injekce tekutého barviva do tepen, které jsou pak snadno viditelné rentgenovým zářením. Tento test však může způsobit poškození tkáně v blízkosti srdce. Také může dojít k infarktu či cévní mozkové příhodě. U starších osob a diabetiků je riziko vyšší. To jsou důležité faktory, který pomohou lékaři s vyhodnocením, zda přínosy angiogramu převáží jeho rizika.
Kortizol je hormon vylučovaný nadledvinami a žlázami hypofýzy, které k jeho produkci potřebují dostatek sacharidů a bílkovin přijatých prostřednictvím metabolismu. Kortizol v lidském těle pomáhá udržovat správný krevní tlak a zdravé kardiovaskulární funkce. Kortizol také zpomaluje zánětlivé reakce a je významnou a nezbytnou součástí vyváženého metabolismu. Kortizol je také označen jako stresový hormon, neboť správná hladina kortizolu umožňuje lidskému tělu udržovat dostačující úroveň energie a dovoluje mu tak lépe se vypořádat s emocionální nebo fyzickou zátěží. Hladiny kortizolu jsou nejvyšší v dopoledních hodinách, po obědě začnou postupně klesat až k nejnižší hladině, která je v noci. Hladina hormonu kortizol neustále kolísá.
Třes hlavy se může objevit i při stresu. Stres je reakce organismu na mimořádně zátěžové situace. Takováto reakce tělo ale značně vysiluje. Proto jakmile stresový faktor pomine, musí člověk odpočívat, aby nabral zpět své síly. Situace, se kterými dnešní člověk přichází do styku (například v zaměstnání, ve škole a podobně), jsou dlouhodobějšího charakteru. Pokud tělo setrvává delší dobu ve vybuzeném stavu, může to mít značný negativní efekt na zdraví. Ke stresu se také často přidružují další negativní faktory jako kouření, alkohol a nezdravá strava. Prvotní problémy, jako je například třes hlavy při stresu, mohou přerůst až v srdeční ischémii, která v nejhorším případě končí infarktem myokardu.
Mezi metody boje se stresem patří efektivní způsoby relaxace, meditace, zdravá strava, sport, rozumné řešení mezilidských vztahů a další.
K vyšetření nadledvinek se používají různé testy, viz níže.
Posvítí se baterkou ze strany do oka pacientovi a dojde-li ke stažení nebo roztažení panenky, je jasné, že se zde jedná o stresovou nebo fyzickou zátěž – adrenální vyčerpanost. Při světle by se nám správně měla panenka v oku stáhnout a zůstat stažená.
Měření metabolické teploty – pacient si měří teplotu digitálním teploměrem 3x denně, alespoň 7 až 10 dní. Vyhodnocením teploty se dá odhadnout, jestli se opravdu jedná přímo o adrenální vyčerpanost, nebo o problém se štítnou žlázou. Široká proměnlivost denních teplot indikuje slabou funkci nadledvinek, protože nadledvinky pomáhají tělu udržovat stabilitu. Dobrá funkce nadledvinek produkuje stabilní teplotu. Jakmile se funkce nadledvinek začíná zlepšovat, variabilita teplot klesá. Jestliže se variabilita teplot zvyšuje, nadledvinky jsou přetěžovány.
Krevní test nadledvinek se nemusí jevit úplně přesně. Přesnější je test ze slin, i když poněkud nákladnější, protože se zatím provádí jen v cizině. Ze slin se měří DH-EA stresový hormon a kortizol. To jsou dva hormony, které ovlivňují reakci fytosteroidních hormonů a nadledvinek.
Ovšem nejčastěji se využívají krevní testy nebo testy ze slin. Test ze slin kontroluje kortizol v různých denních dobách. Testy byly používány k odhalování Cushingova syndromu a Addisonovy choroby (závažná onemocnění nadledvinek), dnes je lékaři častěji používají k vyhodnocení hypoadrenalismu. Normální hladina kortizolu je nízká večer a vysoká ráno. Těhotenství, stres a nemoc mohou zvýšit hladinu kortizolu.
Ve Františkových Lázních se doléčují stavy po všech onkologických onemocněních. Nejčastější poruchou doprovázející pacientův zdravotní stav po léčbě onkologických onemocnění jsou obtíže s funkčností pohybového aparátu.
Lázeňská léčba dle dlouhodobého sledování podstatně zkracuje návrat pacientů po onkologickém onemocnění do pracovního procesu a snižuje počet invalidizací. Vlivem lázeňské léčby dojde k přeladění organismu ze stavu sympatikotonie (stresový stav, který vedl ke vzniku onemocnění) do stavu vagotomie, tedy normalizace funkce vnitřních orgánů a zklidnění, které vede k rychlejší regeneraci po onkologickém onemocnění.
Na následnou péči po onkologických onemocněních se zde specializují odborníci v lázeňských hotelech Pawlik, Savoy, Belvedere, Dr. Adler, Goethe a Metropol.
Součástí individuálního léčebného plánu jsou hlavní a doplňkové procedury. Ty se od sebe liší intenzitou přímého dopadu na zdraví léčeného a také úrovní zátěže pro tělo jako takové. Hlavní proceduru lze absolvovat maximálně jednou denně. Kombinaci a četnost procedur určuje lékař dle aktuálního zdravotního stavu pacienta na vstupní lékařské prohlídce. Zpravidla však léčebný plán obsahuje 18 procedur týdně.
Ve Františkových Lázních se doléčují stavy po všech onkologických onemocněních, ale specializují se zde zejména na léčbu karcinomu prsu a ženských reprodukčních orgánů.
Následkem operace je tělo pacienta vystavováno celé řadě nežádoucích komplikací, jejichž dopady se negativně promítají zejména při zpětném zařazení do běžného pracovního i společenského života. Nejčastější poruchou doprovázející pacientův zdravotní stav po léčbě onkologických onemocnění jsou obtíže s funkčností pohybového aparátu, které snižují jeho fyzickou výkonnost.
Následkem uvolnění dolního svěrače jícnu dochází k pronikání kyselého obsahu žaludku do oblasti jícnu. Žaludeční kyseliny, zejména kyselina chlorovodíková, postupně poškozují sliznici jícnu a vzniká zánět jícnu, což lidé vnímají jako pálení žáhy, říhání, pálení za hrudní kostí (v některých případech to může vypadat jako infarkt myokardu), někdy se projevující i zápachem z úst.
Velmi typickými příznaky refluxu jícnu bývá chronický kašel, který často není zpočátku přisuzován této chorobě. Až po vyčerpání klasické léčby na kašel, která nebývá v tomto případě úspěšná, přichází na řadu další pátrání po příčině chronického kašle, a tou bývá právě reflux jícnu. Kašel je v tomto případě následkem toho, že výpary kyselin dráždí průdušky. Tento symptom se objeví i tehdy, když nás trápí „stresový reflux“, to znamená, že se pálení žáhy objeví jen ve stresových situacích, případně při nervozitě.
Důvodem vzniku refluxu jícnu je v převážné většině nesprávná skladba stravy, především strava obsahující velké množství tuků, lepku, alkoholu a cukru, a také trvalé překyselení organismu. Reflux jícnu může vzniknout na základě většího vnitrobřišního tlaku, který způsobuje nadváha, anebo také konzumace objemově většího množství jídla, než tělo potřebuje. Tlak na žaludek může být i příčinou narušení rovnováhy střevní flóry, škodlivého přemnožení jednotlivých bakterií a střevních plynů, které vznikají v důsledku bakteriálního rozkladu v žaludku a ve střevech. Příznaky zhoršují i jídla, která zvyšují plynatost, konzumace alkoholu a kouření. Častým důvodem bývá rovněž dlouhodobý chronický stres a také dlouhodobé užívání léků. Režimová opatření jsou při této chorobě zásadní pro úspěšnou léčbu. K tomu velmi dobře přispívá i alternativní léčba a léčba pomocí bylinek.
Kortizol lze snížit přirozenou cestou, a to takto:
Omezte vytrvalostní sporty: Všechny druhy vytrvalostních sportů vyžadují většinou dlouhodobou mírnou zátěž pro tělo a zvyšují stresový hormon kortizol.
Omezte kofein: 800 mg kofeinu v krvi před tréninkem zvyšuje hladinu kortizolu. Snažte se vypít maximálně 3–4 kávy (nebo jiné kofeinové nápoje) za den.
Dopřejte si komedie: Harmonie a štěstí snižují kortizol. Sledování komedií a zábavných pořadů má tedy pozitivní vliv na snižování hladiny kortizolu.
Vitamín C: Vitamín C patří mezi zaručené způsoby, jak snížit stres a následně tvorbu kortizolu.
Kvalitní spánek: Pokud máte dostatek spánku, hladina kortizolu se snižuje a naopak. Nejlepší způsob, jak si zajistit dostatek spánku, je vstávat bez budíku, tedy ve chvíli, kdy si tělo samo řekne, že chce vstávat. Ale kdyby to v dnešní hektické době šlo!
Relaxace a meditace: To je jeden z nejlepších způsobů, jak snížit hladinu kortizolu. Především je to vhodné ihned po cvičení nebo silovém tréninku. Zkuste tento jednoduchý uvolňovací cvik: stůjte vzpřímeně, v širokém postoji a ruce roztáhněte nad sebe, jako kdybyste vyhráli svůj životní zápas. Stůjte tak 2 minuty a uvidíte sami, zda poznáte rozdíl v tom, jak se zrovna cítíte.
Poslouchejte hudbu: Správný výběr hudby dokáže snížit hladinu kortizolu až o 66 %. Mezi vhodnou hudbu na snížení stresu patří vážná hudba a relaxační zvuky z přírody.
Žvýkejte žvýkačku: Jednoduchý způsob, jak výrazně snížit hladinu kortizolu, je žvýkat žvýkačku. Uvádí se, že žvýkání snižuje hladinu kortizolu o 12 až 19 %.
Dostatek tekutin: Dostatek hydratace vyvažuje hladinu hormonů v těle a upravuje poměr testosteronu ke kortizolu.
Dostatek sexu: Sex značně snižuje hladinu kortizolu a zvyšuje testosteron. Mimo to je dokázáno, že sex snižuje šanci na onemocnění a srdeční mrtvici.
Zvířata: Hraní si se zvířaty snižuje hladinu kortizolu a zvyšuje vyplavení hormonu štěstí oxytocinu.
Potravinový doping: Tyto potraviny mají pozitivní efekt na snížení hladiny kortizolu v těle: losos, tmavá čokoláda, lesní plody, česnek, olivový olej, ústřice.
Pojem anestezie (narkóza) znamená znecitlivění a jedná se o vyřazení veškerého vnímání, jak smyslového, tak vnímání bolesti. Úkolem anesteziologa je, aby byl operační zákrok pro pacienta co nejméně nepříjemný, zatěžující a bolestivý.
Umělý spánek poskytne tělu ideální podmínky, aby se dalo zase do pořádku. Nejedná se ale tak úplně o spánek jako o uměle navozené kóma. Pacient je udržován v jednotném stavu nevědomí, kdy se snižují metabolické požadavky mozku, takže mu stačí k provozu menší množství kyslíku. Tímto jsou chráněny do té doby nepoškozené tkáně a ty poškozené mají lepší podmínky k regeneraci. Navíc člověk nevnímá bolest. Umělý spánek je správně řízená nitrožilní dávka barbiturátů. Jedná se většinou o kombinaci analgetik a hypnotik, aby vám léky tlumily bolest a zároveň vyvolaly amnézii. Lékaři se tak snaží eliminovat traumata, která by mohla vzniknout. Nejčastěji se uspávají pacienti po poranění hlavy následkem úrazu, mrtvice nebo velkém epileptickém záchvatu. V případě poškození mozku vzniká otok a mozek zvětšuje svůj objem. Jelikož ale nemá tolik prostoru k rozpínání, je takový otok dost nebezpečnou záležitostí a může způsobit nevratné až smrtelné poškození mozkové tkáně. Takovému otoku se říká mozkový edém a jedinou cestou, jak omezit jeho rozvoj, je právě umělý spánek. Umělého spánku se využívá i v situacích, které by byly pro organismus příliš stresující. Třeba napojení na umělou plicní ventilaci, prožití příliš velkého traumatu nebo absolvování náročné operace.
Na době strávené v umělém spánku až tolik nezáleží, spíše záleží na rozsahu a typu poškození mozku. Poškození levé mozkové hemisféry je obecně vzato horší než poškození pravé. Levá strana má totiž na starost schopnost se vyjádřit slovem či písmem, řídí logiku a analytické schopnosti. Pravá hemisféra je kreativní a je odpovědná za naši tvůrčí a emoční inteligenci. Pacienti s poškozenou pravou mozkovou hemisférou jsou tedy sice schopni normálně fungovat, ale někdy dochází k výrazným změnám v povaze pacienta a z jinak klidného milého člověka se může stát agresivní bručoun.
Probuzení z umělého spánku může být dost překvapující jak pro pacienta, tak pro jeho blízké. Lidé jsou často dezorientovaní v čase i prostoru, nevzpomínají si na události před uspáním nebo nepoznávají své nejbližší. U některých pacientů se objevuje i posttraumatický stresový syndrom nebo ještě dlouho se vracející noční můry a halucinace. I třeba dvoutýdenní spánek stačí vašim svalům na to, aby zeslábly natolik, že budete mít nějaký čas potíž dojít z pokoje do koupelny nebo si uvařit kávu. Svaly totiž rychle ochabují při situacích pro tělo stresujících a při delší nečinnosti. Co se týče stavu těla, má ale umělý spánek většinou ozdravné účinky.
Stálou koncentraci glukózy v krvi udržují především hormony inzulín a glukagon. Jejich působení musí být velice přesně regulováno. U diabetu dochází k poruše této regulace, která je způsobena buď nedostatkem inzulínu, nebo převahou účinku glukagonu, případně jiných glukózotolerančních vlivů nad vlivem inzulínovým. Dochází k omezení transportu glukózy z krve do buněk, čímž narůstá koncentrace glukózy v krvi.
Je-li koncentrace glukózy v žilní krvi odebrané kdykoliv vyšší než 7,0 mmol na 1 litr krve a asi 2 hodiny po jídle vyšší než 11,1 mmol na litr krve, je vysoce pravděpodobné potvrzení diagnózy diabetes mellitus. Pokud jsou současně zaznamenány příznaky, jako je časté močení, žízeň nebo hubnutí bez toho, že by byla současně držena redukční dieta, je diagnóza diabetu téměř jistá. Rychlého potvrzení diagnózy lze dosáhnout opakovaným měřením glykémie kdykoliv během dne, a pokud je nejméně 2x po sobě naměřena hodnota glykémie vyšší než 11,1 mmol/l krve, je diabetes prakticky potvrzen. Protože diagnóza cukrovky nemůže být potvrzena pouze jediným vyšetřením, musí následovat vyšetření podrobné a opakované.
Kromě klasického laboratorního vyšetření krve na obsah glukózy, obsah tuků a cholesterolu, kyseliny močové a provedení jaterních testů se provádí i takzvaný zátěžový test (odborně označovaný jako orální glukózový toleranční test – oGTT). Vyšetřovanému se dá vypít 75 gramů glukózy rozpuštěné ve 3 dcl vody. Roztok se musí vypít v rozmezí 3 až 5 minut. Hladina krevního cukru se hodnotí v časových intervalech, vždy však po 2 hodinách po vypití roztoku glukózy. Pokud jsou stanoveny hodnoty glukózy v 1 litru krve před vypitím glukózového roztoku do 7 mmol a 2 hodiny po vypití do 11,1 mmol, nejedná se o porušenou glukózovou toleranci. Při hodnotách nad 7 mmol/l nalačno a nad 11,1 mmol/l 2 hodiny po vypití je potvrzen diabetes mellitus. V některých zemích se za spodní hranici nebere hodnota nalačno 7 mmol, ale hodnota 8 mmol na litr krve. Tento rozdíl v hodnocení má většinou souvislost s individuálním posouzením věku, životního stylu a vyvíjenou aktivitou vyšetřované osoby. V posledních letech se objevuje i opačný trend, kdy ošetřující lékař při zjištěné hodnotě nad 5,6 mmol/l krve nalačno diagnostikuje diabetes. Česká diabetologická společnost doporučuje jako mezní hodnoty glykémie pro potvrzení diabetu 7,0 mmol nalačno a 11,1 mmol 2 hodiny po oGTT v litru krve.
Pokud jsou stanoveny hodnoty, kdy pacient má sice zvýšenou glykémii, ale tato nedosahuje hodnotu platnou pro diagnózu cukrovky, pak se mluví o diagnostikovaném prediabetu. Jedná se o případ hraniční glykémie nalačno (HGL) v rozmezí 5,6 až 6,9 mmol/l krve nebo glykémie v žilní plazmě po provedeném oGTT v rozmezí 7,8 až 11,0 mmol/l krve (porušená glukózová tolerance, PGT).
Na trhu je k dispozici celá řada kvalitních domácích glukometrů umožňujících průběžné sledování glykémie. Na tomto místě je třeba zdůraznit, že měření musí být provedeno za určitých podmínek, aby měly zjištěné hodnoty nějaký význam. Předně musí být provedeno měření hned ráno po procitnutí, vyšetřovaná osoba nesmí být pod vlivem emocí a nesmí vykonat před měřením zvýšenou fyzickou aktivitu. Měření musí být provedeno nejdříve po 8 hodinách od posledního přijatého jídla. Jakékoliv horečnaté onemocnění výsledky testu významně zkresluje, stejně tak stresový stav. Měření za těchto podmínek nemá význam vůbec provádět. Tímto měřením se zjistí, zda játra neprodukují více krevního cukru, než je žádoucí. Pokud se opakovaně zjistí hodnota glykémie vyšší než 5,6 mmol/l krve, je nutno navštívit lékaře a vyžádat si specializované vyšetření u diabetologa.
Endokrinní žlázy jsou ty žlázy, které mají vnitřní sekreci (= vylučování). Jejich opakem jsou exokrinní žlázy, které naopak vylučují sekreci mimo lidské tělo, patří sem například slinné žlázy a potní žlázy. Tyto endokrinní žlázy do těla vylučují hormony prostřednictvím krevního oběhu, a tím ovlivňují činnost dalších orgánů. Studiem a léčbou tohoto endokrinního systému se zabývá endokrinologie. Význam tohoto systému nelze podceňovat, protože se podílí na udržování stabilního vnitřního prostředí uvnitř lidského těla, zároveň také reguluje metabolismus, pomáhá se správným vývojem a růstem, ale podílí se také na systému reprodukce. Nevýhodou tohoto systému je, že na rozdíl od nervového systému, nereaguje na různé změny okamžitě, ale naopak se projeví až za nějakou dobu. I přesto má ale tento endokrinní systém mnoho společného právě s nervovým systémem, protože společně v podstatě řídí lidský organismus.
Mezi endokrinní žlázy patří:
HYPOTALAMUS - Vylučuje hormon uvolňující gonadotropin (gonadotropin stimuluje vývoj pohlavní orgánů) + hormon uvolňující kortikotropin (kortikotropin stimuluje růst kůry nadledvin, produkci kortizolu, ale podílí se také na odbourávání tuků) + hormon uvolňující růstový hormon (růstový hormon má vliv na játra a ledviny působí na proteosyntézu, působí také na růst kostí do délky, podporuje i rozklad lipidů) + hormon uvolňující tyrotropin (tyrotropin stimuluje uvolňování hormonů štítné žlázy, zvyšuje prokrvení a látkovou výměnu štítné žlázy)+ dopamin (funguje jako neuropřenašeč) + somatostatin (tlumí uvolňování růstového hormonu, tlumí uvolňování hormonu štítné žlázy, inhibuje uvolňování žaludečních a střevních hormonů, prodlužuje žaludeční vyměšování a střevní pohyblivost).
PODVĚSEK MOZKOVÝ také zvaný hypofýza – Přední lalok vylučuje adrenokortikotropní hormon (stimuluje růst nadledvin, vytváření kortizolu, zvyšuje produkci melaninu, stimuluje odbourávaní tuků) + folikuly stimulující hormon (u žen podporuje růst vaječníkových váčků ve vaječnících a stimuluje tvorbu estrogenu a u mužů vyvolá tvorbu pohlavních buněk) + luteinizační hormon (podporuje tvorbu pohlavních hormonů = u žen tvorbu estrogenů a progesteronu ve vaječnících a u mužů tvorbu testosteronu ve varlatech) + luteotropní hormon (neboli prolaktin u žen v době gravidity stimuluje rozvoj mléčné žlázy a laktaci po porodu a zároveň tlumí vyzrávání vajíčka ve vaječníků a menstruační cyklus, u mužů ovlivňuje růst předstojné žlázy a druhotných pohlavních orgánů) + růstový hormon (růstový hormon má vliv na játra a ledviny působí na proteosyntézu, působí také na růst kostí do délky, podporuje i rozklad lipidů) + thyreotropní hormon (stimuluje syntézu a uvolňování hormonů štítné žlázy). Zadní lalok podvěsku mozkového vylučuje antidiuretický hormon (působí proti tvorbě moči v ledvinách) a oxytocin (u žen se uvolňuje po stimulaci prsu, dělohy a vagíny, má vliv na porod i kojení, u mužů zvyšuje kontrakce hladké svaloviny semenného provazce, které vystřikují sperma do močové trubice + u žen ovlivňuje i vztah mezi matkou a potomky = hormon lásky a důvěry).
EPIFÝZA také zvaná šišinka – Epifýza vylučuje melatonin (je důležitý v denním rytmu, má vliv na regulaci celoročního rytmu) a trofický hormon (stimuluje v kůře nadledvin aldosteron = hormon zajišťující hospodaření s vodou v lidském těle).
ŠTÍTNÁ ŽLÁZA - Vylučuje kalcitonin (působí proti osteoporóze, snižuje koncentraci vápníku v krvi a přesouvá ho do kostí) + trijodtyronin (ovlivňuje oxidaci v lidském těle, termoregulaci a urychluje odbourávání tuků a sacharidů) + tyroxin (váže v těle jód, ovlivňuje látkovou výměnu, ovlivňuje také činnost nervů a pohlavních orgánů).
PŘIŠTÍTNÁ TĚLÍSKA – Vylučují parathormon (zvyšuje hladinu vápníku v krvi, stimuluje tvorbu kalcitriolu, který způsobuje vyšší vstřebávání vápníků z tenkého střeva do těla).
ŽALUDEK A STŘEVA – Vylučují gastrin (stimuluje tvorbu žaludečních šťáv) + gherlin (má vliv na růst organismu, je zodpovědný za chuť k jídlu) + cholecystokinin (způsobuje vylučování pankreatické šťávy ze slinivky, navozuje přítomnost trávicích enzymů v této šťávě) + neuropeptid Y (reguluje místní krevní oběh, žlázové sekrece, aktivitu hladkého svalstva, stimuluje krmení a pití) + sekretin (reguluje kyselost dvanáctníku, blokuje vylučování kyseliny chlorovodíkové) + somatostatin (tlumí uvolňování růstového hormonu, tlumí uvolňování hormonu štítné žlázy, inhibuje uvolňování žaludečních a střevních hormonů, prodlužuje žaludeční vyměšování, stahování žlučníku a střevní pohyblivost).
JÁTRA – Vylučují angiotenzinogen (podílí se na regulaci krevního tlaku) + somatomedin (zvyšuje proteosyntézu, inhibuje glukoneogenezu, má proteoanabolický účinek, snižuje hladinu glukózy v krvi, zvyšuje zabudování sulfátu do chrupavek) + trombopoetin (stimuluje tvorbu krevních destiček).
LANGERHANSOVY OSTRŮVKY V SLINIVCE BŘIŠNÍ – Vylučují glukagon (působí proti účinkům inzulínu, udržuje vyrovnanou hladinu glykémie, zabezpečuje neustálou výživu životně důležitých orgánů) + inzulin (má opačnou funkci než glukagon) + pankreatický polypeptid (hypoteticky se podílí na regulaci exokrinního pankreatu) + somatostatin (tlumí uvolňování růstového hormonu, tlumí uvolňování hormonu štítné žlázy, inhibuje uvolňování žaludečních a střevních hormonů, prodlužuje žaludeční vyměšování, stahování žlučníku a střevní pohyblivost).
NADLEDVINOVÁ KŮRA – Vylučuje androgeny (vliv na aktivitu samčích pohlavních orgánů a vývoj druhotných pohlavních znaků) + glukokortikoidy (umožňují energetické využit bílkovin a tuků) + mineralokortikoidy (ovlivňují metabolismus minerálů v těle, řídí udržování hladiny sodíku a draslíku v krevní plasmě).
NADLEDVINOVÁ DŘEŇ – Vylučuje adrenalin (připravuje tělo na výkon, hormon stresové reakce, podílí se na udržení organismu při životě při stresové reakci) + noradrenalin (také stresový hormon, umožňuje krátkodobě v organismu zvýšenou aktivitu, urychluje srdeční tep, zvyšuje rozklad glykogenu, roztahuje cévy v kosterních svalech a zvyšuje tak jejich okysličení).
LEDVINY – Vylučují erytropoetin (podporuje tvorbu červených krvinek) + renin (enzym podílící se na řízení vylučování vody a iontů ledvinami) + kalcitriol (zvyšuje koncentrace vápníků stimulací střev, ledvin a kostních tkání).
KŮŽE – vylučuje kalciferol (účast na resorpci vápníku a fosfátu ze střeva, optimalizuje hladinu vápníku a fosforu v krvi).
TUKOVÁ TKÁŇ – Vylučuje leptin (protein, který adaptuje organismus na hladovění, udržuje energetickou homeostázy, omezuje příjem potravy, zvyšuje energetický výdej, signalizuje množství tuku v organismu a nutriční zásoby, inhibuje koncentraci lipidů, regulace nástupu puberty, podílí se také na regulaci kardiovaskulárních a imunitních funkcí).
VARLATA (jen mužské tělo) – Okolí semenný váčků vylučuje androgeny (testosteron – mužský pohlavní hormon ovlivňující spermatogenezi a vývoj sekundárních pohlavních znaků) a přímo semenné váčky vylučují estrogen (v malé míře se tento ženský pohlavní hormon vyskytuje i u mužů, kde reguluje vývoj spermií a vývoj libida).
VAJEČNÍKOVÝ FOLIKUL (jen ženské tělo) – Vylučuje estrogen (ženský pohlavní hormon, který u žen ovlivňuje vývoj sekundárních pohlavních znaků a periodický vývoj děložní sliznice).
ŽLUTĚ TĚLÍSKO (jen ženské tělo) – Vylučuje progesteron (ženský pohlavní hormon, který navozuje sekreční část menstruačního cyklu, podporuje růst děložní sliznice po ovulaci, při otěhotnění zastavuje menstruační cyklus, navozuje vývoj mléčné žlázy a zvyšuje množství hlenu v děložním hrdle, tlumí kontrakce dělohy).
PLACENTA (jen ženské tělo v těhotenství) – Vylučuje chorionický gonadotropin (vzniká po oplození vajíčka, u žen pak stimuluje tvorbu estrogenu a růst vaječníkových váčků, u mužů pak vyvolává tvorbu pohlavních buněk a tvorbu testosteronu) + placentální laktogen (částečně podobný růstovému hormonu, tvoří se v těhotenství, vliv na růst plodu, na mléčné žlázy, stimuluje tvorbu mléka a ovlivňuje bílkovinný metabolismus plodu) + progesteron (ženský pohlavní hormon, který navozuje sekreční část menstruačního cyklu, podporuje růst děložní sliznice po ovulaci, při otěhotnění zastavuje menstruační cyklus, navozuje vývoj mléčné žlázy a zvyšuje množství hlenu v děložním hrdle, tlumí kontrakce dělohy).
Všechny tyto hormony jsou v lidském těle velmi důležité, pokud je ale orgány v těle neprodukují tak, jak mají, může docházet k různým poruchám a onemocněním. Nejznámějším onemocněním, které způsobil některý z těchto hormonů je bez pochyby cukrovka zvaná Diabetes mellitus. Jedná se o to, že se nevylučuje žádný nebo téměř žádný inzulín, a proto se hladina glukózy v krvi stává velmi vysokou. Lidé s cukrovkou musí omezit příjem sacharidů a zároveň si pravidelně píchat injekce inzulínu.
Dalším častým onemocněním tohoto endokrinního systému jsou právě nemoci štítné žlázy.
