Koloidní roztok stříbra vyžaduje specifický enzym, který umožňuje jednobuněčným patogenům metabolizaci kyslíku. Následkem toho se původce nemoci udusí. Tento princip působení je i důvodem, proč si patogeny nemohou na koloidní stříbro vyvinout rezistenci. To znamená, že koloidní stříbro je účinné i při opakovaných aplikacích. Jde tedy o univerzální prostředek k léčení četných onemocnění, a to téměř bez vedlejších účinků. V mnoha pojednáních bylo prokázáno, že je účinné proti bakteriím, virům a plísním. Koloidní stříbro může být použito k léčení nemocí, ale i k prevenci, protože podporuje imunitní systém a ulehčuje mu jeho funkce. Stříbro také urychluje hojení ran. Velmi důležitá je skutečnost, že koloidní stříbro je účinné rovněž proti původcům nemocí, které se proti antibiotikům staly rezistentní. Bakteriím je dnes existence ulehčována, protože i proti bezvýznamným nemocem jsou často použita silná léčiva. Kromě toho léky bojují pouze proti symptomům, zatímco koloidní stříbro vyřazuje již samotnou příčinu likvidací původců nemoci.
Údajné účinky
Koloidní stříbro je silné netoxické bioantiseptikum, které působí na plísně, houby i parazity. Používá se například:
na akné, popáleniny, těžko se hojící rány, kvasinkové infekce, lupy a další kožní problémy;
při infekcích dýchacích cest, očí a při zánětech;
pro posílení imunity a při únavě;
při artritidě;
při vředech a zánětech;
při rakovině a dalších kritických onemocněních.
Při nachlazení, chřipce, kašli
Nachlazení, chřipka, kašel a rýma se objevují často a v každé roční době. Užívání koloidního stříbra pomáhá rychle se zbavit těchto nepříjemných neduhů. A to díky tomu, že stříbro ve své koloidní formě ničí nebezpečné viry a choroboplodné bakterie. Přispívá také k lepší obranyschopnosti organismu, posiluje imunitu proti různým infekcím. Lidé užívající koloidní stříbro jsou méně nemocní.
Při nadměrné tvorbě hlenu v organismu
Nepravidelný způsob stravování a častá nemocnost způsobují skoro u každého z nás nadměrnou tvorbu hlenu v organismu. Ten se pak ukládá v nosních dutinách, na průduškách, v plicích, a dokonce i v žaludku. A právě hlen je ideálním místem pro rozvoj rozličných bacilů. Představuje velké ohrožení pro zdraví. Faktem zůstává, že odstranit tento hlen z organismu je velmi těžké. Proto je dobré vědět, že koloidní stříbro výborně očišťuje organismus právě od hlenu.
Při zažívacích problémech
Mnozí z nás trpí nepříjemnými zažívacími potížemi, například průjmy, problémy s trávením, nepříjemným zápachem z úst. Koloidní stříbro napomáhá trávení, neboť aktivuje trávící enzymy. Je také účinné při průjmech, protože ničí bakterie, které ho vyvolávají. Tím, že upravuje žaludeční činnost a odstraňuje zánětlivé stavy, způsobuje, že mizí nepříjemný zápach z úst.
Proti plísním
Plísně jsou v dnešní době velkým problémem. Choroboplodné houby, kvasinky a plísně nabourávají celý organismus. Zapříčiňují infekce vnitřních orgánů a vyvolávají kvasinkovou infekci (kandidózu), dále kožní plísně, plísně na dlaních, nohách, nehtech a u žen také poševní plísně. Často způsobují zvětšení a bolestivost mízních uzlin. Vědci již před mnoha lety prokázali neobvyklou účinnost koloidního stříbra při problémech s choroboplodnými houbami. Není snadné je léčit, ale při užívání stříbra jsou hubeny velmi rychle.
Na rány
Koloidní stříbro usnadňuje rychlé hojení ran na těle. Můžeme ho aplikovat na popáleniny, omrzliny, proleženiny a jiná poškození kůže. Stříbro zabíjí bakterie, které způsobují mokvání ran. Rovněž povzbuzuje organismus a urychluje regeneraci poškozené tkáně.
Přírodní antibiotika jsou běžné potraviny či bylinky a budete se po nich cítit fit. Většinu z nich máte většinou denně na dosah, ale možná ani netušíte, jak jsou pro váš organismus prospěšná a zdravá. Mezi nejznámější přírodní antibiotika patří například...
Manuka
Manuka má přírodní antiseptické, protizánětlivé a hojivé vlastnosti. Její olej je 10krát účinnější proti plísním a 30krát proti grampozitivním bakteriím ve srovnání s australským tea tree olejem. Manuka ničí celou řadu patogenních bakterií, virů, plísní a kvasinek. Hojí rány, podporuje regeneraci a léčí kožní vyrážky, ekzémy a záněty. Výborně léčí afty, opary a „koutky“. Tlumí záněty, je vhodná na spáleniny, používá se po bodnutí hmyzem, při bolestech kloubů, při zvýšené námaze. Tlumí migrénu, pomáhá při léčbě akné a lupénky. Nepoužívejte ji však v těhotenství, při kojení a při poškození jater. Tato bylina je známa také pod názvy balmín metlatý (Leptospermum coparium), novozélandský čajovník, manuka červená nebo kahikatoa.
Česnek
Česnek mimo jiné obsahuje látku alliin, která se mění na allicin. Allicin působí antibioticky, ničí viry a bakterie, snižuje krevní tlak, dezinfikuje, snižuje hladinu krevního cukru i cholesterolu, podporuje prokrvení, při nachlazení stimuluje pocení. Působí antiskleroticky (používá se k léčbě arteriosklerózy a hypertenzní nemoci), antibakteriálně, žlučopudně a protiplísňově. Ničí některé kmeny zlatého stafylokoka, plíseň Candida albicans. Likviduje mikroorganismy, které způsobují opary. Je vynikající při léčbě dýchacích cest, plicních a průduškových zánětů. Ozdravuje střevní mikroflóru, působí proti křečím, nadýmání, průjmům. Rozšiřuje cévy, zvyšuje vylučování cholesterolu a žluče. Lékařské studie prokázaly, že pravidelná konzumace česneku výrazně snižuje riziko některých typů rakoviny (prostaty, střev, žaludku). U jiných typů rakoviny funguje jako „blokátor“ dalšího rakovinného bujení. Česnek ředí krev, rozpouští krevní sraženiny, zlepšuje průtok krve. V těhotenství, při kojení a malý dětem se nedoporučuje podávání větších dávek česneku.
Třapatka
Třapatka neboli echinacea má pozitivní vliv na stimulaci imunitního systému, která je zapříčiněna komplexem vitaminů, ale také přítomností polysacharidů. Další možnosti nabízí silice a jejich antiseptické schopnosti. Co je podstatné, je dodržování denní dávky. Nesmíme ji překračovat, jinak by se mohla dostavit například nevolnost, vyrážka, alergická reakce a podobně. Bohužel neexistuje dostatek důkazů a studií, které by jednoznačně určovaly nezávadnost užívání během těhotenství nebo kojení. Je tedy vhodné konzultovat konzumaci s lékařem. U prášku z kořene se doporučují 0,5–2 gramy (1–4 0,5g odměrky). Dávka je individuální. Je třeba začít na nižší hodnotě a následně ji navyšovat. Tím nejlépe poznáme, jaké na nás má bylinka účinky. Kořen je plný aktivních látek, stejně tak prášek z něj. Je vhodné přelít jej cca 200 mililitry vařící vody, aby se dané látky uvolnily. Tím se vytvoří odvar, který následně pijeme.
Hřebíček
Květ hřebíčku má výrazné dezinfekční a místně znecitlivující účinky. Působí mírně dráždivě. Je využíván v zubním lékařství. Hřebíčková silice tlumí citlivost i bolestivost zubního nervu. Hřebíčkovým nálevem nebo lihovodným roztokem lze vymývat nehojící se zahnisané rány a bolestivé kožní léze. Při inhalaci dezinfikuje dýchací cesty, léčí průduškové záněty. V podobě prášku povzbudivě ovlivňuje činnost srdečního svalu. Hřebíček je součástí kari koření a perníkového koření.
Esenciální olej z hřebíčku lze použít jako ústní vodu. Tři kapky hřebíčku dáme do vody a 2–3krát denně používáme při zánětu dásní a sliznice nebo při parodontóze. Tato bylina je známa také pod názvy hřebíčkový strom, hřebíček krámský, hřebíčková matka, koření hřebíček, řebáček nebo zubní bylina.
Zázvor
Zázvor uvolňuje napětí, pomáhá při nachlazení a trávicích obtížích. Brání tvorbě jizev, podporuje pocení. Pomáhá při bolestech hlavy, zmírňuje bolesti v krku, snižuje horečku. Na počátku těhotenství užívejte zázvor obezřetně. Tato bylina je známa také pod názvy ďumbier, ďumbír, ďumbíř bílý nebo ginger.
Oregano
Oregano má protizánětlivé účinky, a proto se používá při zánětech a bolestech v krku. Pomáhá i při střevních potížích, podporuje trávení. Dezinfekčního účinku oregana se využívá také při léčbě ekzémů, vyrážek, podráždění a plísňových onemocnění. Čaje z oregana pomáhají při psychickém vyčerpání organismu a na zklidnění mysli. Pro výše uvedené účinky získalo oregano i krásný český název dobromysl. Oregano obsahuje dvě důležité silice: thymol a karvakrol. Thymol má velmi silné antiseptické vlastnosti a ničí houby a bakterie. Karvakrol ničí některé druhy nebezpečných bakterií, jako například Escherichia coli nebo Bacillus cereus, způsobující střevní potíže. Tyto silice se samozřejmě využívají při průmyslové výrobě léků i aditiv do potravin.
Koloidní stříbro
Jsou to vlastně jen rozptýlené mikročástice stříbra v destilované vodě. Tyto částice jsou ještě menší, než je velikost virů a bakterií, dokážou tedy do nich vniknout a zničit je. Nabízí se otázka, jak je možné, že když má stříbro takový likvidační účinek, nezničí i ty dobré bakterie, které v těle chceme mít. Koloidní stříbro ničí pouze takzvané bezkyslíkaté mikroorganismy, tedy ty, které ke svému životu nepotřebují kyslík, přátelské bakterie jsou tím „z obliga“. Mikročástice stříbra proniknou do nepřátelských patogenů (virů, bakterií, plísní) a začnou rozkládat jejich enzymy, bez kterých nemohou být. K likvidaci patogenů dochází během několika minut. Patogeny se pak nemohou stát vůči stříbru rezistentní, jako je tomu často například u běžných antibiotik. Aplikaci koloidního stříbra je možné při potížích opakovat. Koloidní stříbro se rovněž používá jako tonikum na tvář a dekolt. Dokonale čistí a regeneruje pleť. Je určeno pro všechny typy pleti. Bojuje proti akné a rozšířeným pórům, zklidňuje pokožku a pozitivně působí na citlivou pleť. Koloidní stříbro užívali již staří Římané jako antimikrobiální prostředek.
Koloidní stříbro se dle legislativy České republiky nemůže užívat vnitřně. Možností užití je přesto nespočet.
Aplikace na pokožku: Velké oblibě se koloidní stříbro těší v kosmetice, kde se používá jako pleťová voda. Vhodné je aplikovat jej pomocí tamponu i několikrát denně na vyčištěnou pleť. Koloidní stříbro působí na problematickou pleť se sklony k akné a svými antibakteriálními účinky pomáhá čistit pleť.
Podobný účinek můžeme pozorovat i při aplikaci na plísňové onemocnění nohou, které je stále častějším problémem mnoha lidí. Použijte koloidní stříbro ve spreji a aplikujte na poškozenou část a nechte zaschnout.
Pomocníkem může být u hojení ran, ať u běžného poranění nebo třeba pooperačních ran. Díky antibakteriálnímu účinku zabraňuje vzniku infekce. Dále je možné použít koloidní stříbro na pásový opar, bradavice, popáleniny nebo na bodnutí hmyzem.
V lékárnách dnes najdete řadu náplastí na rány a na popáleniny s obsahem stříbra, které odvedly významný kus práce v léčbě a hojení ran.
Sprej do nosu: Rýma, kašel, bolesti v krku, to jsou nepříjemné příznaky oslabeného těla, které každoročně neminou většinu z nás. I zde může být koloidní stříbro skvělým pomocníkem. Při rýmě a nachlazení jej aplikujte dle potřeby do nosu pomocí spreje.
Pozitivní ohlasy má koloidní stříbro nejen při běžné rýmě u nachlazení, ale také při alergické rýmě na jaře. Je možné tímto roztokem vyplachovat ústa, když vás bolí zub nebo se vám dokonce vyklube zánět.
Výplachy: Vaginální problémy jsou jedny z nejčastějších příčin návštěvy u gynekologa. Ve většině případů se jedná o kvasinkovou mykózu a léčba bývá mnohdy náročná a zdlouhavá. I v tomto případě je možné aplikovat koloidní stříbro jako podpůrnou terapii, a to pomocí výplachů, a tím zlikvidovat přemnožení poševních kvasinek. Oplach by měl být prováděn i zevně.
Nežádoucí účinky: Při zevní aplikaci koloidního stříbra bylo pozorováno minimum vedlejších účinků. Přesto je potřeba dávat pozor zejména u osob s dispozicí k různým alergiím. Je dobré první aplikaci vyzkoušet na malém kousku pokožky a počkat asi hodinu, zdali se neprojeví nějaká alergická reakce.
Koloidní stříbro je ryzí metalické stříbro suspendované (rozložené a rozptýlené) v destilované vodě. Koloidní stříbro proniká k jádru patogenů a ničí je. Stoupenci stříbra vyzdvihují jeho schopnost efektivně čelit prakticky všem bakteriím, houbám, plísním a virům. V lékařství se masti a zábaly založené na účinku tohoto kovu používají jako standardní léčba na popáleniny. Dle mnoha výzkumů je koloidní stříbro přírodní antibiotikum neškodné lidem, zvířatům i rostlinám. Pro buňky je koloidní stříbro neškodné, ale je smrtelné pro viry, kterým blokuje přístup k životně důležitému kyslíku.
V naší poradně s názvem ZAPLÍSNĚNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tomáš.
Dobrý den. Již několik let trpím plísní v organizmu. Projevuje se zejména svěděním až pálením a řezáním v oblasti uvnitř a okolo konečníku, především ráno a po stolici. Mírná úlevy nastane po osprchování a omytí mýdlem, lépe toaletním. Dále žluto-hnědý povlak na jazyku, svědění chodidel (viz foto) a ostatní příznaky, spojené s plísní v těle - chronická únava, bolesti hlavy, atd.. Doktor urolog prozkoumal pod mikroskopem vzorek mého spermatu a diagnostikoval plíseň aspergillus. Léčba - přísná bezsacharidová strava, viz článek, Nystatin 2x2, koloidní stříbro, potravinové doplňky (zejména vitaminy), křemelina, podpůrné prostředky od ADVANCE nutraceutics (Candix, DetoxActive, Probio24..). Je pravda, že průběh vymírání kvasinek probíhal dle výše popsaného, velice se mi ulevilo.., ovšem po cca 2 měsících se veškeré příznaky vrátily a to v ještě horší podobě. Jedna známá mi poradila, že má problémy po koupání v bazénu, zvykla si vložit po koupání do vagíny tobolku se směsí laktobacilů, to ji pomáhá. Uvažuji o něčem podobném, bude mít podobný postup efekt v konečníku ? Tam jsou problémy nejmarkantnější ! Nebo použít česnek ? Nerad bych si ublížil.. A co zkusit "chytrou houbu - Pythium oligandrum"..? Asi také přímo do konečníku formou masti..., nebo si z prášku udělat sedací koupel..? A k tomu užívat doplňky na odkyselení organizmu..? Uvítám každou dobrou radu (pokud možno osvědčenou) na toto téma. Předem děkuji..! Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Vaše problémy budou nejspíše souviset s oslabeným imunitním systémem. Zkuste navštívit lékaře imunologa. Nejlepší by bylo, kdybyste získal doporučení v tomuto vyšetření od svého dosavadního lékaře, který dobře zná váš stav a může imunologovi lépe popsat, na co se má zaměřit. Existuje řada léků podporujících imunitu, které vám lékař imunolog může poskytnout. Lepší imunita vám pomůže lépe zvládat nové plísňové infekce a nedovolí jim rozvinout se.
Před tím, než si začnete zkusmo cokoliv strkat do konečníku, tak raději vyzkoušejte klystýr vlažnou vodou každý den. Rovněž si pokaždé omyjte konečník bezprostředně po vyprázdnění.
Koloidní stříbro je možné zakoupit v německém internetovém obchodě Amazon, odkud je možné zboží dodat i do ČR. Tady je seznam nejnižších cen, za které je tam koloidní stříbro nabízeno.
Výroba koloidního stříbra probíhá při malém napětí a malých proudech. Základem výroby je kvalitní destilovaná voda. Zde je uvedeno několik video-návodů, jak si udělat koloidní stříbro doma. Hotový výrobek není třeba filtrovat, ale doporučuje se přefiltrování přes speciální filtr. Mělo by se přelévat do hnědé skleněné láhve 0,5 l s odnímatelným uzávěrem a informačním štítkem. Koloidní stříbro je univerzální prostředek, při dodržení dávkování bez vedlejších účinků. Je prokázáno, že je účinné proti bakteriím, virům a plísním. Lze jej použít k léčení nemocí, ale i k prevenci. Při vyšší koncentraci a vnějším použití urychluje hojení.
V naší republice zaregistrované formy antibiotických mastí jsou pouze na předpis lékaře. Antibiotika se stala jedněmi z nejčastěji předepisovaných léků současnosti. Neuváženým užíváním si však lidé ničí svůj trávicí systém a ironicky: snižují si i svou přirozenou imunitu vůči všem druhům infekcí v budoucnosti. Zbavit se infekcí bez poškozování organismu můžete pomocí níže uvedených účinných přírodních antibiotik.
Koloidní stříbro: Koloidní stříbro je jako antibiotikum známo po staletí. Na počátku 19. století zjistil Alfred Searle, zakladatel farmaceutické společnosti Searle, že dokáže zlikvidovat nejškodlivější patogeny. Aplikace koloidního stříbra lidem byla provedena ve velkém počtu případů a s úžasnými výsledky. Hlavní výhodou byl jeho rychlý fatální účinek na mikroby bez toxického účinku na hostitele. Nedávný výzkum také ukázal, že koloidní stříbro dokáže zničit rezistentní mikroby, jako MRSA, SARS, nebo ptačí chřipku.
Med: Med je nejchutnější antibiotikum. Při lokální aplikaci dokáže zlikvidovat širokou řadu patogenů včetně MRSA a masožravých bakterií. Zároveň bylo zjištěno, že si zasažené bakterie nevypěstovaly žádnou odolnost.
Oreganový olej: Oreganový olej se zbavuje patogenních bakterií, aniž by narušoval ty prospěšné. Současně je protivirový a protiplísňový, což z něj dělá účinnou látku tři v jednom, která dokáže konkurovat farmaceutikům a nepodporuje resistenci vůči antibiotikům. Klíčovou antimikrobiální složkou oreganového oleje je karvakrol. Aby byl účinný, měl by použitý olej obsahovat alespoň 70 procent karvakrolu.
Česnek: Česnek je ve světě jako léčivo používán po tisíciletí. V 17. století byl použit k zažehnání morové epidemie. Má silné antibiotické, antivirové, protiplísňové a antimikrobiální vlastnosti a je schopen zajistit a usnadnit odstranění nepřátelských bakterií. Je rovněž bohatý na antioxidanty, které eliminují volné radikály, což také podporuje silný imunitní systém. Aktivní složka česneku, alicin, je klíčovým komponentem v zabíjení a odstraňování škodlivých bakterií. Abyste aktivovali tuto a další látky, rozdrťte česnek a jezte ho syrový, v teplém čaji, nebo lehce povařený v jídle.
Třapatka: Třapatka je používána k léčbě řady infekcí po stovky let. Tradičně byla aplikována při léčbě otevřených ran, záškrtu, otravy krve a jiných bakteriálních onemocnění. Dnes je tato účinná bylina aplikována v případě nachlazení a chřipky, a to především díky své schopnosti zničit většinu forem bakterií, jako je například Staphylococcus aureus, způsobující smrtící MRSA onemocnění.
Koloidní stříbro se v těle dostává do buněk krví, během několika dní se tak dostává do všech tkání a začíná působit. Následně je po několika dnech vylučováno z těla přirozenou cestou ven. Při nemoci či detoxikaci se nesnažte vyléčit najednou vysokými dávkami koloidního stříbra. Můžete tím extrémně zatěžovat vyměšovací orgány (játra, ledviny, kůži, plíce a střeva) a navodit si tak pocit lehčí chřipky, bolesti hlavy, závratě, nevolnost, bolesti svalů a únavu organismu. Při léčbě koloidním stříbrem je důležité pít dostatek tekutin pro podporu vylučování, redukovat tuky a cukry, nenásilně procvičovat tělo.
Působení stopového množství stříbra má ochrannou povahu a posiluje imunitní systém. Koloidní roztoky minerálů mají 98% vstřebatelnost oproti 40–60% vstřebatelnosti u tablet.
Aby nebyl detoxikační systém těla přetížen odumřelými patogeny, je nutné začít stříbro dávkovat pomalu a pít dostatečné množství tekutin.
Při koncentraci 10 až 20 ppm, začínáme s cca 8 ml/den (obsah víčka od lahve) pro prvních 7 dní. Po dalších 7 dní zvýšíme na 16 ml/den. Celkové množství rozdělíme do dvou dávek, tedy 8 + 8 ml, například ráno a večer. Posledních 7 dní užíváme 24 ml/den. Toto množství rozdělíme do tří dávek, tedy 8 + 8 + 8 ml (nejlépe ráno, v poledne a večer).
V průběhu kúry ale neužívat „živé“ potraviny a potravinové doplňky, jako jsou například jogurty, kyška, kefír, plísňové sýry, kombucha, probiotika a tak dále.
Další léčebné kúry mohou být prováděny buď pomocí vyšší koncentrace koloidního roztoku, nebo jeho větším množstvím. Vždy je ale nutné vědět proč a jakou koncentraci užívat a po jak dlouhou dobu.
Vyrážka na rukou může být způsobena alergií. Svědění, vyrážka, zarudnutí místa, kde se šperk dotýkal pokožky, popřípadě i hnisání, jsou běžné průvodní jevy takzvané kontaktní alergie na kovy. Projevy mohou být různě silné a není neobvyklé, že se objeví až v pokročilejším věku, nebo dokonce u šperků, které dříve byly bezproblémové. Obvyklým mýtem o tomto typu kožní reakce je vžitý názor, že jde o alergii na stříbro. Ta sice existuje, ale ve většině případů jde o přecitlivělost na mnohem běžnější nikl. Nikl je spolu s mědí často přidávanou příměsí, která jinak křehké, měkké stříbro zpevňuje a dovoluje z něj tvarovat šperky. Podle statistik má alergii na nikl každý sedmý člověk. Přestože se spíše projevuje u žen, které nosí šperky častěji, ve stejné míře jsou na nikl alergičtí i muži. Při alergii můžete léčit zpravidla jen její symptomy a preventivně předcházet jejímu vzniku. Nejčastější chybou je například namáčení rukou, aniž bychom stříbrné šperky sundali. Pod nimi pak často uvíznou zbytky mýdla nebo čisticích prostředků, které rozpustí ochrannou vrstvu pokožky a nikl tak působí na nechráněnou kůži. Stejný efekt má pocení, protože agresivní soli v potu rovněž narušují ochrannou vrstvičku, proto není vhodné se svými ozdobami sportovat. Zlaté šperky by alergii spouštět neměly. Citlivější lidé by se však pro jistotu měli vyhýbat ozdobám pozlaceným, obzvlášť pokud je vrstvička zlata velmi tenká.
Zahřívací punčochové kalhoty patří do oblasti „chytrých textilií“. Zahřívací zóny jsou zapracovány na horní stranu nohy, na nárt a zajišťují příjemné teplo zcela bez topných drátků, přímo na pokožce. Miniovladač se nachází na levé přední straně v oblasti pasu a může být také pohodlně umístěn (v případě použití prodlužovacího kabelu) do kapsy u kalhot. Výraznou míru efektivity získávají warmX-tights také tím, že jsou zahřívací zóny zapracovány na nártu. Přes 2 až 4 mm tlustou zrohovatělou pokožku šlapky může teplo do nohy vstupovat jen omezeně. Mimo to se na horní straně nohy nachází mnohem větší množství receptorů chladu než na její spodní straně. Zdroj tepla je tedy na nártu více znatelný.
Kalhoty jsou vyrobeny téměř z 50 % postříbřené příze. V oblasti nohy je tento podíl ještě vyšší. Stříbro zamezuje tvorbě bakterií a chrání zvláště na nohou před vznikem zápachu. Kalhoty jsou pleteny z jednoho kusu a jsou tedy zcela bezešvé. Neobsahují však prodlužovací šňůru, miniovladač ani nabíječku, toto příslušenství je nutné zakoupit zvlášť.
Materiály warmX-tights jsou vyrobeny ze směsového úpletu: 49 % bavlna, 9 % elastan, 40 % polyamid, 2 % čisté stříbro.
Koloidní stříbro není v ČR státními úřady schváleným léčivem! Nemůžeme a nesmíme vás proto nabádat k jeho užívání. Popsaný způsob užívání i uvedené dávkování má tedy pro soulad se zákonem jen informační charakter!
Nejlepší způsob, jak zastavit pocení, je sprchovat se v pravidelných intervalech a používat deodorační gel nebo mýdlo.
Používat správný druh oblečení. Lidé, kteří se nadměrně potí, by měli nosit volnější a světlejší oblečení. Zejména se doporučují materiály, které „dýchají“.
Velmi vhodné je užívání antiperspirantů a deodorantů. Tyto přípravky pomáhají se snížením citlivosti potních žláz a snižují tak tvorbu potu.
Zastavení pocení může být vyřešeno i pomocí botulotoxinu nebo speciálních antiperspirantů a přípravků proti pocení.
Botulotoxin
Botulotoxin všichni známe jako přípravek, který nám dokonale vyhladí vrásky. Jak ale pomůže s nadměrným pocením? Za cenu osmi tisíc korun se dostanete do rukou odborníků, kteří vám tuto látku aplikují drobnými vpichy pomocí jehly do podpaží, na dlaně, v podstatě kamkoliv, kde vás sužuje nadměrné pocení. Celý proces trvá kolem půl hodiny a po aplikaci vás čeká několik týdnů bez fyzické námahy. Ti, co tento zákrok podstoupili, potvrzují účinky od 4 do 9 týdnů. Celá aplikace se provádí s místní anestezií. Buďto vám na místo nanesou gel, nebo krém. Pak už jen v klidu čekáte, až se aplikuje dostatek vpichů botulotoxinu. Bohužel ani lékaři nedokážou s jistotou říct, jak dlouho přípravek zabere. Záleží jen na vás, zda investujete několik tisíc korun do metody, která může vydržet déle než dva měsíce, nebo se po třech týdnech opět začnete potit.
Speciální antiperspiranty a přípravky proti pocení
Jedním z takových zázraků je antiperspirant s příměsí stříbra. Pot a zápach způsobují hlavně bakterie, se kterými dokáže stříbro bojovat. Existují antibakteriální spreje, které vydrží až 48 hodin. Cena takový antiperspirantů se pohybuje od 60 korun. Zcela jistě nemůže pánská část populace s celkově agresivnějším potem očekávat, že efekt bude stejně trvanlivý jako u žen s menším problémem pocení, ale jde o příjemnou prevenci. Podobně fungují antiperspiranty, které obsahují minerální soli. Tyto přípravky neutralizují převážně pach v podpaží. Jde opět o jakýsi antibakteriální prostředek.
Barviva jsou pro výrobce potravin velmi důležitá. Jsou jedním z hlavních faktorů, díky kterým se buď výrobek prodá, nebo zůstane ležet na regále. Výrobci používají barviva, aby dodali svým výrobkům na pravosti a poctivosti. Samozřejmě že zákazník dá přednost jogurtu s jasně červeně zbarvenou jahodovou složkou než jogurtu s nevzhledně vypadajícími tmavě zbarvenými kousky jahod.
Barviva můžeme rozdělit do tří skupin:
První jsou barviva přírodního původu, která jsou většinou získávána i klasickými výrobními postupy, proto nepředstavují žádné obavy.
Dále jsou to barviva přírodně identická. S nimi se můžeme setkat velmi často, neboť jsou výrobci velmi oblíbená právě pro slovíčko „přírodně“. To znamená, že jsou po chemické stránce totožná s barvivy získávanými přírodní cestou, ale jejich výroba je jednodušší a levnější.
Třetí skupinou jsou barviva syntetická. Dříve se vyráběla z uhelného dehtu, nyní z ropy a ropných produktů. V USA se postupně jednotlivá syntetická barviva zakazují, podle toho, jak se u nich postupem času daří prokazovat karcinogenní účinky. V ČR se syntetickým barvivům bohužel „daří“. Jelikož je možné obecně označit syntetická barviva z podezření na karcinogenitu a způsobování dětské hyperaktivity, je rozhodně na místě se potravinám, které je obsahují, raději vyhýbat.
E265 - Kyselina octová bezvodá (Anhydrid kyseliny octové)
E270 - Kyselina mléčná
E280 - Kyselina propionová
E281 - Propionan sodný
E282 - Propionan vápenatý
E283 - Propionan draselný
E284 - Kyselina boritá
E285 - Tetraboritan sodný (Borax)
E290 - Oxid uhličitý
E296 - Kyselina jablečná
E297 - Kyselina fumarová
Antioxidanty
Antioxidanty jsou svou povahou konzervanty, které zabraňují oxidaci některých složek potravin. Stejně jako například železo oxiduje (koroduje, reziví), tak velmi podobně se chovají potraviny, když jsou vystaveny působení kyslíku obsaženého v atmosféře. Můžeme je rozdělit do dvou kategorií. První je skupina, která působí proti změnám barvy v ovoci a výrobků z masa. Jsou to většinou kyseliny askorbová (E300) nebo citronová (E330). Do druhé skupiny patří antioxidanty bránící oxidaci v tucích a olejích. Tuto oxidaci známe jako žluknutí tuků. Dochází nejen ke změně barvy, struktury, ale také ke ztrátě vitamínů a může docházet i k přeměně neškodných látek na toxické. Jelikož se začíná prokazovat nepříznivý vliv syntetických antioxidantů na lidské zdraví, výrobci se začínají více orientovat na přírodní antioxidanty. Těmi jsou například tokoferoly, lecitin, kyselina askorbová známá jako vitamín C a nebo guaiac resin. Je možné také používat koření a byliny. Rozmarýn nebo zázvor jsou dobře známými přírodními antioxidanty.
E504 - Uhličitany hořečnaté (Uhličitan hořečnatý a Hydroxid-uhličitan hořečnatý)
E512 - Chlorid cínatý
E523 - Síran hlinito-amonný
E528 - Hydroxid hořečnatý
E572 - Stearan hořečnatý
E585 - Mléčnan železnatý
E620 - Kyselina l-glutamová
E967 - Xylitol
E968 - Erythritol
Náhradní sladidla
Jsou to látky, které dávají potravinám sladkou chuť. Jedná se o chemické látky výrazně sladké chuti, vyráběné složitými pochody chemické syntézy z různých přírodních, organických nebo anorganických látek. Náhradní sladidla nepatří mezi monosacharidy a disacharidy. Za náhradní sladidla se nepovažuje med a fruktóza. Náhradní sladidla se dělí podle obsahu kalorií na kalorická a nízkokalorická. Nízkokalorická sladidla vyrobená synteticky nezpůsobují tvorbu zubního kazu a jsou vhodná pro diabetiky. Mezi nejběžněji používané a po celém světě rozšířená umělá sladidla patří acesulfam K, aspartam a sacharin. Široké uplatnění našla nejen v průmyslu, ale i v domácnostech. Sladidlům se nevyhnou cukrovinky, džemy, marmelády, kompoty, mléčné potraviny, pečivo, sušenky, žvýkačky, instantní nápoje a další.
Nikl při kontaktu s kůží může způsobit dermatitidu. Někdy může trvat delší dobu (několik dní), dokud se neobjeví příznaky. Příznaky mohou být zarudnutí, svědění, otok a tvorba puchýřů. Krátkodobý nebo náhodný kontakt by neměl představovat problém. Nikl (chemická značka je Ni) je jedním z nejběžnějších kovů v moderním prostředí, jak v práci, tak i v domácnosti, a způsobuje dermatitidu častěji než všechny ostatní kovy. Vystavení se kovovému niklu a solím niklu může zapříčinit senzibilizaci nebo vyvolání alergické odpovědi u dříve senzibilizovaného jedince. Vliv koroze lidského potu, slin a jiných tělesných tekutin na nikl a soli niklu má při alergii důležitý význam.
Alergie na šperky z niklu postihuje více ženy než muže a v první fázi se projeví zčervenáním pokožky v bodě, kde se dotýká s předmětem obsahujícím nikl. Pokud na podrážděné místo působí déle, flek zdrsní a připomíná popáleninu. V konečném důsledku zůstanou na pokožce ošklivé jizvy.
Léčba
Nepoužívejte výrobky, které obsahují nikl. Hliník, stříbro, bílé zlato a platina jsou dobrými náhradami tohoto kovu. Nenoste šperky, které obsahují nikl. Používejte oblečení bez zipů a cvoků. Používejte nůžky, kuchyňské nářadí, hřebeny a jiné kovové předměty s plastovou nebo dřevěnou rukojetí. Nenoste náušnice, u nichž nemáte jistotu, že neobsahují nikl. Vybírejte si hodinky se zadním krytem s nerezavějící oceli, tak zvané stainless steel. Předměty, s nimiž přicházíte často do styku, jako jsou klíče a kliky, by měly být pokryty několika vrstvami laku. Nepracujte příliš ve vlhkém prostředí bez ochranného oděvu, protože vlhké prostředí zvyšuje pronikání niklu do kůže. Při práci s mincemi, kovovým nářadím a jinými kovovými předměty používejte ochranné rukavice. Rukavice vyrobené z vinylu, přírodní nebo syntetické gumy jsou vhodné pro práci s kovovými předměty.
Základ představuje kvalitní kožená obuv, která je prodyšná tak, aby se noha nemohla příliš zapotit.
Pokud víte, že máte problémy s pocením nohou, dejte před prvním nošením do bot vložky, které mají uvnitř bambusová vlákna. Ta působí antibakteriálně a jako lapač zápachu bot.
Používejte přes noc filtry do obuvi, které působí antibakteriálně a odstraňují nepříjemný zápach.
Kupte si správné ponožky. Noste pouze bavlněné, které mají schopnost sát pot, popřípadě ty, které mají speciální antibakteriální ošetření. Toto ošetření u ponožek, punčoch a punčocháčů představuje vlákna, která v sobě obsahují koloidní stříbro, respektive jeho nanočástice. Střídejte často ponožky a umývejte si nohy, aby byly v botách vždy čisté.
Vyvarujte se vzniku plísně na nohou a udržujte čisté a suché nohy. Plíseň na nohou způsobí nepříjemný zápach, který lze odstranit pouze díky používání speciálních mastí na lékařský předpis.
Po celý rok volte vhodnou obuv, kterou budete pravidelně a pečlivě udržovat čistou a suchou. V létě noste prodyšnou a otevřenou obuv, v zimních měsících nepromokavé boty s TEXovými membránami, ve kterých bota větrá, ale zároveň se dovnitř nedostane vlhkost. Pravidelně je střídejte.
Velmi účinné je využití kočičího steliva jako lapače pachu do bot. Jednou z jeho vlastností je pohlcování nežádoucích vůní, které provází kočičí vyměšování. U bot to využijeme tak, že stelivem naplníme ponožky, které na noc dáváme do bot. Efekt je lepší, když je necháme účinkovat několik dní, případně jednou či dvakrát obsah vyměníme. Také můžeme do obuvi vložit pár plátků citronu, kdysi se používal i libeček, vystříkat obuv octem a nechat řádně vyschnout. Metody lze různě kombinovat.
Antibiotikum je lék, který usmrcuje některé mikroorganismy nebo brání jejich růstu. Dříve se tento termín užíval jen pro antimikrobiální přírodní léky (pro ostatní se užíval termín chemoterapeutika), v současné době se velmi často používá pro všechny látky s tímto účinkem bez ohledu na jejich původ.
V současnosti je známo přes 6000 látek s antibiotickým účinkem, ale jen asi 70 z nich našlo uplatnění v humánní a veterinární medicíně, ostatní mají příliš výrazné nežádoucí účinky nebo jsou pro pacienta toxické. Antibiotika působí především proti bakteriím, některá jsou však účinná také proti houbám a parazitickým prvokům. Mají však stále vedlejší účinky a v ČR jsou vydávány na předpis.
Již 2500 let př. n. l. používali v Číně v přírodní medicíně obklady z plesnivého sójového mléka. Stopy antibiotik (tetracyklin z piva) byly nalezeny také v 1600 let starých kosterních pozůstatcích Egypťanů a Núbijců. Antibiotika byla rovněž přijímána přirozeně ve stravě (zelenina obsahující sirné sloučeniny alicin, glukosinoláty).
V západní medicíně první objev antibiotik učinil Louis Pasteur, který v roce 1877 zjistil, že laboratorní zvíře naočkované kulturou B. anthracis společně s kulturou saprofytických bakterií neonemocnělo antraxem. O deset let později německý vědec Rudolf Emmerich náhodou objevil, že zvíře naočkované kulturou Streptococcus erysipelatis neonemocní cholerou, a o dva roky později Charles-Joseph Bouchard prokázal, že tutéž ochranu poskytuje Pseudomonas aeruginosa. V průběhu dalších let se zjistilo, že antimikrobiální vlastnosti má i lihový výluh z kolonií a účinná substance byla nazvána pyocyanáza. Stala se prvním antibiotikem používaným v nemocnicích, její vlastní toxicita a nemožnost zajistit stále stejně účinný produkt ale neumožnily její delší používání.
První skutečně účinné objevené antibiotikum pocházelo z plísně. Francouzský doktor Ernest Duchesne zaznamenal už v roce 1896, že určité plísně rodu štětičkovec (Penicillium) ničí bakterie. Duchesne, respektive jeho výzkum však zůstal zapomenut po celou další generaci. Až Alexander Fleming během svého výzkumu antibakteriálního působení lysozymu kultivoval bakterie na agarových plotnách a jedna z nich byla napadena plísní druhu Penicillium notatum. Fleming pochopil, že plíseň vylučuje něco, co růst bakterií zastavilo. I když nebyl schopen sloučeninu izolovat, svůj objev v roce 1929 popsal ve vědecké literatuře. Protože plíseň byla rodu Penicillium, nazval tuto sloučeninu penicilin. Antibiotické účinky mají i jisté kovy (stříbro, zlato, měď či slitiny, jako je bronz) a u některých jsou tyto účinky známy a využívány již od starověku. Nově se využívají i ve formě nanočástic.
Vysoce účinná farmaceutická antibiotika určitě mají v dnešní společnosti bezpochyby své místo. Stinnou stránkou chemických antibiotik je fakt, že mohou zanechat v lidském těle zbytky, které vyžadují proces k odstranění nebo detoxikaci. Nemluvě o rezistenci.
Antibiotika se používají především k léčbě infekčních stavů, někdy však též preventivně, jde o takzvanou antibiotickou profylaxi. V současnosti je však velkým problémem chybné použití antibiotik, zvláště pak použití nevhodného antibiotika proti rezistentnímu původci nebo předepsání antibiotik při léčbě virových onemocnění, jako je rýma nebo chřipka. Při nedodržení celé předepsané dávky antibiotik – obvykle pro pacientův subjektivní pocit zlepšení – nejsou patogenní mikroorganismy zcela zničeny. Kromě selhání léčby vede toto chování k rozvoji antibiotické rezistence u neúplně zahubených populací bakterií.
Podle statistik je konzumace antibiotik v naší republice obrovská a její objem dosahuje hodně přes sto tun ročně, což je více než 10 g antibiotik na každého obyvatele za rok! Vedle velké spotřeby se zde vyskytuje kromě nežádoucích účinků i značná rezistence. Zabránit tomuto nepříznivému vývoji lze jedině snížením spotřeby chemických antibiotik a přechodem na přírodní medicínu, která ve své praxi využívá přírodní léky a přírodní antibiotika, která jsou dostupná pro každého.
Existuje mnoho onemocnění reagujících příznivě na přírodní antibiotika. Klíčem k úspěchu je však vědět, která antibiotika jsou vhodná na která onemocnění, stejně jako, které typy přípravků jsou nejúčinnější. Samozřejmostí je, že čím dříve si vezmete přírodní antibiotika, tím větší je pravděpodobnost, že úspěšně vyřeší infekci nebo zánět.
Naštěstí existuje i mnoho přírodních antibiotik, která mohou být použita při alergiích na farmaceutická antibiotika. Mohou být také takzvaným lékem první volby u obrany proti sezónním nemocem, které vyžadují odolný imunitní systém. Existuje mnoho různých druhů infekcí, včetně bakteriálních, virových, parazitárních, houbových a dalších, proto je vždy vhodné získat odborný názor zdravotnického pracovníka o pravděpodobném zdroji a závažnosti jakékoli infekce.
