STŘÍHÁNÍ STROMŮ ŠVESTEK je jedno z témat, o kterém bychom vás rádi informovali v tomto článku. Úrodu švestek může ohrozit několik hub a zákeřný hmyz, proto je vhodné dodržovat preventivní opatření. Jedním z nich je postřik. Postřik švestek není nikterak náročný a zvládne jej i začátečník. Postřik na švestky obsahuje chemikálie, často jedy, které mají ještě několik dnů po aplikaci intenzivní účinky a mohou nepříjemně reagovat i s lidskými částmi těla.
Nemoci švestek
Mezi nejčastější choroby a škůdce švestek patří puchrovitost švestek, šarka, pseudošarka, moniliová hniloba plodů, červená skvrnitost listů a také obaleč švestkový.
Puchrovitost švestek (Taphrina pruni): Puchrovitost švestek způsobí, že švestky jsou podlouhlé, zploštělé a pokryté bělavým povlakem houby. Plody jsou uvnitř duté a bez pecky. Během léta napadené švestky vysychají a opadají nebo v případě vlhkého počasí hnijí. Původcem onemocnění je houba Taphrina pruni.
Chemické ošetření: V místech, kde se onemocnění vyskytuje, se doporučuje provést alespoň jedno ošetření švestek v době rašení a další dvě těsně před tím, než stromy začnou kvést, a pak ihned po odkvětu. Vhodné je ošetření stromů fungicidním přípravkem na bázi mědi, například Champion 50 WG.
Šarka (Plum pox virus): Šarka švestek je vláknitý virus, jeho škodlivost se liší podle náchylnosti jednotlivých odrůd švestek. K největším škodám dochází, pokud jsou napadeny mladé stromy. Na listech vznikají světlé až žlutozelené skvrny, kroužky, proužky a ornamentální kresby. Okraje skvrn nejsou ostře ohraničeny. Příznaky jsou na listech zřetelné již na jaře, a to od května, u většiny odrůd se v pozdním létě intenzita příznaků zmenšuje. U některých odrůd se skvrny nebo okraje skvrn koncem léta zbarvují červenofialově nebo hnědofialově. U velmi náchylných odrůd dochází i k nekrózám. Následkem šarky listy žloutnou a opadávají, dochází také k retardaci růstu.
Pseudošarka: Pseudošarka je choroba, která vyvolává podobné symptomy na plodech švestky jako šarka. Jedním z původců pseudošarky může být virus tmavozelené kropenatosti (Dark green sunken mottle virus).
Chemické ošetření před šarkou a pseudošarkou: Neexistuje. Základním ochranným opatřením je pěstování odolných (rezistentních) odrůd. Napadenou rostlinu je nutné vykopat a spálit. Důležité je také dodržování zásad dezinfekce nástrojů při manipulaci s rostlinami (například při prořezávání).
Moniliová hniloba plodů (Monilinia laxa): Slupka i dužnina švestek začnou měknout a hnědnout. Na hnědých skvrnách se vytvářejí špinavě bílé polštářky, tyto polštářky jsou většinou uspořádány v soustředných kruzích. Napadené plody opadávají, velmi často zůstávají mumifikované viset na stromech, kde jsou zdrojem další nákazy.
Chemické ošetření: Napadené plody je nutno ze stromu odstranit. Vhodné je také použití přípravků na bázi mědi, například Champion 50 WG.
Červená skvrnitost slivoně (Polystigma rubrum): Na listech slivoní se tato choroba projevuje tvorbou žlutozelených, později červených skvrn o velikosti 5 až 10 milimetrů. Při silném napadení dochází k deformaci a usychání listů.
V naší poradně s názvem POSTŘIK ŠVESTEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef Knedla.
Jsem začínající pěstitel švestek.Zajímám se o postřik švestek.Kdy a na co a čím provádět potsřik od začátku roku a až do zimy.Chci si o tom udělat přehled.Nebo
kde bych se o tom názorně mohl dočíst.
Děkuji Knedla jos.Valašské Meziříčí
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Nejdůležitější je, aby švestky při sklizni nebyly červivé. Tomu se dá zabránit postřikem aplikovaným ve třetím červnovém týdnu s opakováním po třech týdnech. K postřiku lze použít: KARATE, KUNG-FU, MATADOR, DEMAND CS, TRIAZICIDE, HOT SHOT, REAL KILL. Další možné postřiky pro tyto účely jsou DECIS AL, DECIS FORTE, DECIS MEGA, DECIS PROTEC, DELCAPS 050 CS, DELMETROS 100 SC, DELTOP 050 CS, FAST M, GRANPROTEC, K-OBIOL EC 25, KORON 100 SC, POLECI, PROTEUS 110 OD, SCATTO.
Jinak péče o švestky není obtížná. V březnu prvního a druhého roku zapravte do půdy půl kila organického hnojiva nebo dobře vyzrálého hnoje a v květnu prvního a druhého roku jeden šálek dusičnanu vápenatého. V následujících letech můžete přidat 2/3 šálku dusičnanu vápenatého v březnu a v srpnu. Zajistěte dostatek vody pro mladé stromy během suchého počasí. Umístěte rozdrcenou kůru nebo jiný kompost kolem stromu, abyste pomohl se zadržováním vody; buďte však opatrný, abyste se nedotkl kmene.
Plody švestek jsou dobré pro lidi s cukrovkou, protože obsahují různé nutriční složky.
Jeden hrnek nakrájených švestek obsahuje následující:
Kalorie - 30;
Vláknina - 1 g;
Cukry - 7 g;
Sacharidy - 8 g;
Tuk - méně než 1 g;
Bílkoviny - 1 g.
Švestky jsou také bohaté na:
Vitamín A;
Vitamín C;
Vitamín K;
Hořčík;
Vápník;
Draslík;
Fosfor.
Pokud tedy přemýšlíte o tom, zda je švestka na cukrovku dobrá nebo ne, pak odpověď zní ano, ale s mírou. Švestky plné základních živin mohou pomoci lidem s cukrovkou posílit jejich imunitní systém. Každodenní příjem švestek zlepšuje pohyb potravy zažívacím traktem.
Ve svém příspěvku SIRNATÝ POSTŘIK NA SVESTKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef.
dobrý den. Chci informaci vůči zelenému povrchu větví a stromůšvestek až mechovým porostům. Myslím si ,že chybí síra v ovzduší tak se ptám zdali stříkat nějakým sirnatým prostředkem kdy a jakým. Předem děkuji za odpověď josef zlín
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Ginkgo ořechy jsou plody stromu Ginkgo biloba. Původní oblastí, kde tento strom rostl, je východní oblast Asie, v současnosti se pěstuje po celém světě. Ořechy stromu byly běžně používány v tradičních pokrmech různých asijských zemí.
32 g ořechů z Ginkgo biloba obsahuje jen asi 50 kalorií. Ořechy neobsahují prakticky žádný tuk a cholesterol a jen zanedbatelné, stopové množství sodíku. Uvedená dávka obsahuje 10 g sacharidů, 3 g vlákniny (prospěšné pro zdravé trávení), dále asi 1 g bílkovin, které tělo využívá při budování nové svalové hmoty. Celkově lze říci, že ginkgo ořechy jsou poměrně nízkokalorická potravina. Nedílnou součástí těchto ořechů jsou samozřejmě i vitamíny a minerály, například vitamín C, B6, vitamín A, thiamin, kyselina listová a fosforová. Ginkgo ořechy také obsahují asi 2 procenta doporučeného denního příjmu riboflavinu, hořčíku a železa.
Sladkou javorovou šťávu objevili původní obyvatelé Kanady již před staletími a zpracovávali ji na sirup nebo na pevný cukr. Postup výroby je na pohled velmi jednoduchý. Stačí navrtat otvor do kůry javorového stromu, nasbírat šťávu, svařit ji a plnit do nádob. Pokud ale chcete získat skutečně kvalitní výrobek, je třeba přísně dodržovat osvědčené postupy a recepty. Ty se dědí jako součást rodinné tradice z generace na generaci. Přírodní javorová šťáva je řídká a mírně nasládlá. Typickou barvu a chuť dostane až po svaření. Její objem se přitom sníží na čtyřicetinu původně zachyceného množství. Prvním problémem je stanovit správnou dobu pro začátek sběru. Obvykle ji avizují první houfy vracejících se havranů. Dalším znamením jsou mouchy nazývané „cukrové“.
Nejvýznamnějším centrem sběru javorového sirupu je oblast La Beauce na quebeckém jihovýchodě. Tam jsou údajně nejvhodnější klimatické podmínky pro pěstování javoru cukrového (Acer saccharum). Právě tento druh s typickými ostře vykrajovanými listy, jak je známe z kanadské státní vlajky, je zdrojem žádané cukrové šťávy. Téměř v každém javorovém lesíku zde nalezneme cabane a sucre neboli cukrovou chýši zbudovanou k výrobě javorového sirupu. Většina výrobců dnes svádí šťávu od stromů přímo do „cukrové chýše“, takže se během transportu vůbec nedostane do kontaktu se vzduchem a zůstává čirá. Pouze někteří tradicionalisté zůstávají u staršího systému menších sběrných nádobek. Dvakrát denně pak vyjíždějí na saních s koňským potahem, aby sebrali výtěžek do větší bečky. Obsah se pak odpařuje na pánvích nad ohněm z dřevěných polen. Na odpařovací pánvi se sirup musí často míchat, jinak se přichytává. Vzniklá pěna se během odpařování odebírá, aby výsledný produkt byl co nejčistší. Výroba javorového sirupu přitahuje turisty, kteří se do La Beauce sjíždějí hlavně v březnu během pětidenních sirupových slavností. Stromům se odebírá pět až deset procent šťávy, to je v průměru čtyřicet litrů z každého stromu za jednu sezonu. Tak se stromy mohou dožít v plné svěžesti i dvou set padesáti let. Samotná výroba spojuje tradiční vědomosti s moderními přístroji.
Ve svém příspěvku PUCHROVITOST ŠVESTEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jan Spáčil.
Dobrý den, mám na zahradě starou švestku (její stáří odhaduji až na 70 let možná i více). Stále rodí a letos, znovu možná po 2 letech, se opět objevila deformace plodů, která asi odpovídá puchrovitosti švestek. Plody právě dozrávají, jsou poměrně velké ale často i z poloviny deformované, jako by zpuchřelé. Při rozpůlení se objeví dužnina zbarvená do červena v různé intenzitě, někdy jen červené žilky nebo i masivně celá dužnina kolem pecky. Přitom pecky jsou neporušené, jsou souměrně vyvinuté. Švestky jsou docela už velké, zralé, pěkně modré a poměrně sladké. Je mi líto je vyhodit a tak je i v tomto stavu konzumuju (jediný v rodině). Nevím, jestli dělám dobře z hlediska zdravotního a tak se zdvořile ptám, co s takovými švestkami dělat. Na slivovici je jich málo a o správnosti konzumace mám pochyby. Lze je použít bez rizika k jídlu nebo jen například na koláč ? Předem děkuji za radu a odpověď.
Jan Spáčil, Holešov
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Vybereme si nějakou hezkou, ale ne příliš starou břízou o průměru minimálně dvacet centimetrů. Poté něčím ostrým píchneme do stromu a pozorujeme, jestli se neobjeví kapka. Pokud ano, opatrně, tak abychom zbytečně nepoškodili strom, navrtáme aku vrtačkou nebo například nebozízkem mělký otvor s mírně šikmým sklonem (šťáva má vytékat a kapat dolů). Tradičně se za nejlepší pro sběr považují tlusté větve rostoucí na jižní straně stromu, ale z praktických důvodů se vrtá většinou do kmene ve výšce půl metru. Do otvoru vsuneme trubičku, pod kterou připevníme libovolnou nádobu – může to být láhev nebo sklenice, rozhodneme se podle toho, co máme doma a co umíme jednoduše ke stromu připevnit. Nádobu něčím přikryjeme, aby nám do ní zbytečně nepadalo listí a kůra. Pak už nezbývá nic jiného než čekat. Březová šťáva kape dost pomalu, sběr trvá převážně den. Po sběru nezapomeňme otvor uzavřít štěpařským voskem nebo stromovým balzámem. Takto získaný nápoj má velmi krátkou trvanlivost. Musí být uskladněn v lednici a spotřebovat bychom ho měli přibližně do pěti dnů. Po uplynutí této doby se už k ničemu nehodí, proto je nejlepší vše, co zůstane čtvrtý den, pomalu odpařit na sirup, který následně užíváme místo cukru například do čaje. Šťávu můžeme jemně doma ochutit, tradičně se přidává troška zázvoru, med anebo malinový sirup. Pokud si chceme udělat březovou detoxikační kúru, musíme popíjet přibližně 1 dl nápoje třikrát denně po dobu patnácti dnů. Během detoxikace nesmíme pít alkoholické nápoje a vše, co obsahuje kofein, což jsou čaje a káva.
V naší poradně s názvem KDY SE TRHÁ GINKGO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel RNDr.Miroslav Studený.
Nevám, kdy se trhá listí ginka aby mělo největší účinky
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Kdy se sklízí Ginkgo Biloba (Jinan)? Lístky stromu Ginkgo Biloba se sklízí v době, kdy právě začínají žloutnout, což odpovídá období začátku podzimu. Lístky se pak ihned suší v sušičce a nebo ve stinné místnosti s kontrolovanou teplotou do 30*C a s minimální relativní vlhkostí vzduchu. To je tak v kostce o domácím zpracování gingo biloby
Běžný název: dračí krev, Sangre de drago, Sangre de Grado, Croton Lechleri
Latinský název: Croton lechleri
Rozšíření: Jižní Amerika
Sandgre de Drago, Sangre de Grado, Croton lechleri neboli česky dračí krev, je označení pro mízu pocházející ze stromu Croton lechleri. Tento strom rostoucí v Amazonii dorůstá do výšky 10–20 m. Jeho kmen mívá v průměru do 30 cm, je pokryt hnědošedou, někdy až bílou skvrnitou kůrou. Koruna stromu je hustě větvená. Jednotlivé listy Croton lechleri mají srdčitý tvar. V tradičním léčitelství byla vždy užívána rudá míza (odtud název dračí krev), vytékající po naříznutí kůry stromu. Vylučováním této mízy se strom snaží co nejrychleji zacelit ránu a zabránit proniknutí možné infekce.
Čerstvá pryskyřice se za účelem konzervace míchá obvykle v poměru 760 g pryskyřice a 50 ml konzervantu. Čistá pryskyřice je nerozpustná ve vodě a organických rozpouštědlech. Dračí krev není jen šamanskou záležitostí. Skupují ji a využívají i některé farmaceutické giganty. Vyrábějí z ní například produkty Provir a Virend. A přestože byla provedena řada výzkumů, které měly objasnit vlastnosti této látky, většina z nich zůstává utajena před veřejností. Částečně zde hrají svou roli samozřejmě peníze. Protože jde o opravdu účinnou látku, farmaceutické firmy se chovají komerčně. Zřejmé ale je, že dračí krev obsahuje antioxidanty, taniny a lignan zvaný dimetylcedrusin a alkaloid zvaný taspin. Výzkumy taspinu z roku 1977 ukázaly jeho schopnost inhibovat RNA – DNA polymerázu v Rauscherově leukemickém viru a Simianově sarkomviru. Alkaloid taspin byl poprvé zdokumentován antiflogistickou aktivitou v roce 1979. V roce 1985 byl pak opět ověřen jeho účinek protizánětlivý, antivirální i proti rozvoji sarkomu. Rány hojící a zajizvující efekt na otevřených poraněních byl připsán též alkaloidu taspinu v roce 1989. I několik pozdějších studií z let 1991 a 1993 se zaměřilo na hojivé a protitumorální vlastnosti taspinu. Lignan dimethylcedrusin izolovaný vědci v roce 1993 vykázal rovněž významnou roli (vedle taspinu) při léčebném procesu hojení ran a jizev. Belgická studie dokázala účinky dračí krve při stimulaci hojení jizev (ran), kdy účinné látky mízy pomáhají vytvořit novou pokožku a asistují při vytváření kolagenu. Porovnávací studie pak ukázala schopnost surové mízy hojit rány a formovat tvorbu kolagenu čtyřikrát efektivněji než samotné izolované složky dimethylcedrusin nebo alkaloid taspin. Belgičtí vědci také zjistili antivirální schopnost taspinu a dimethylcedrusinu proti herpes viru. V roce 1994 byly objeveny ostatní fytochemické složky, zahrnující fenoly, proanthokyanadiny a diterpeny, které prokázaly jistou antibakteriální aktivitu.
Výzkumy tak jenom potvrdily oprávněnost dlouholetého tradičního užití domorodou medicínou. Nedávno zjistili severoameričtí odborníci efektivní účinek při žaludečních vředech, vředových kolitidách a Crohnově chorobě při vnitřním užití. Vnitřní užívání je ověřeno jihoamerickými lékaři při denní dávce 10–20 kapek 2x denně. Některé zdroje uvádí účinek až 1 000x silnější než penicilin. Mast se nevyrábí.
V naší poradně s názvem SKOŘICOVÁ MAST se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek.
Skořice je aromatická kůra skořicovníků, stálezelených tropických stromů. Je léčivá a vyrábí se z ní silice, tinktury, olej a z něj pak i masti. Má kořeněně nasládlou chuť a příjemnou vůni, kterou jí dává zejména sloučenina cinnamaldehyd.
Skořicová mast - návod.
6 trubiček skořice
100 ml olivového oleje
1 sáček želatiny agar
2 kapsle vitamínu E 400 mg
1 lžička čerstvé citonové šťávy
Nejprve si uděláme ze skořice výtažek, tak že skořici necháme macerovat v oleji po dobu 1 dne. Po tuto dobu udržujeme olejovou lázeň teplou do 80*C. Skořice se nesmí v oleji spálit. Pro lepší výsledek můžeme skořici hrubě umlít. Po uplynutí doby macerace přeceďte olej a nechte ho vychladit. Podle návodu připravte želatinu agar a také ji nechte zchladit na stejnou teplotu jako je zchlazen skořicový olej. Pak si připravte hnětací misku, do které dejte želatinu, skořicový olej a k tomu vyprázdněte dvě kapsle vitamínu E a přidejte lžičku citronové šťávy. Vše pak metličkovým mixérem promixujte na nejvyšší rychlost, až vznikne hladká krémová emulze. Tu pak používejte jako běžný mastný krém na svou pokožku. Zbytek masti uzavřete do vhodné nádoby a nechte v temnu a chladnu nejlépe v lednici. Takto emluze vydrží být stabilní až jeden měsíc.
Pozor! Lidé s nemocnými ledvinami vědí, že se mají skořici vyhýbat, proto tato mast není určena pro takto nemocné lidi.
Skořicová mast - účinky
V místech aplikace skořicové masti se podpoří krevní oběh a tím i rychlejší prohřátí zevní tkáně. Výborná je pro revmatiky. Může pomoci při lokální desinfekci pokožky svými antibakteriálními a desinfekčními účinky.
Podobným způsobem se dá vyrobit i rozmarýnová mast, kde rozmarýn působí také jako desinfekce a čistící činidlo. Místo skořice použijte rozmarýn.
Zdraví Cempírek!
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Už celá staletí zná lidstvo lékařské účinky masti vyrobené z pryskyřice smrku. Vědělo se o jejích léčivých účincích při problémech s vyrážkami, plísněmi, bolestmi kloubů a při hojení nejrůznějších drobných ranek. Středověcí lékaři, babi kořenářky a všichni další, kteří léčitelství alespoň trochu rozuměli, ji ale užívali i při léčbě uštknutí zmije. A někteří se jí dokonce snažili vrátit slabomyslným rozum.
Použití pryskyřice
Léčivé účinky pryskyřice (z různých druhů stromů, nejen ze smrku) i kůry stromů jsou známé již dlouhá staletí. Indiánské národy kůru stromů používaly při léčbě ran, vředů, řezů, kožní vyrážky, modřin a dalších zranění. Pryskyřici pak užívali na léčbu zánětů a abscesů.
Mýdla z různých pryskyřic se používaly i při odstraňování nečistot a dezinfikování ran.
Smrková mast se dá v dnešní době snadno získat dvěma způsoby. Buď se dá koupit, anebo se dá i vyrobit.
Jak smrková mast působí na nehty
Smrková mast vrací nehtům zdravější vzhled. Je třeba ji ale nanášet často.
V naší poradně s názvem SKVRNA OD PROPOLISU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Karolínka.
Nevíte někdo čím bych mohla vyčistit potřísněnou látku od propolisu? Zkoušela jsem to prát v pračce s normálním práškem a nepodařilo se mi to odstranit. Budu ráda za každou radu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Včely sbírají propolis z pupenů stromů a rostlin a používají ho jako těsnění malých mezer ve včelím úlu. Propolis je tmavě hnědá pryskyřice, která je velmi lepkavá a má tendenci znečistit oblečení a další materiály, se kterými přichází do styku. Propolis je rozpustný v alkoholu a také právě pomocí něj lze skvrny z textílií dostat. Nejdříve je potřeba z látky mechanicky odstranit co nejvíce propolisu, co to jde. Použít je k tomu možné lžíci nebo příborový nůž. Pak látku ponořte na 20 minut do technického lihu s obsahem alkoholu okolo 90% nebo více. Pak tkaninu vyndejte a znovu seškrábněte rozředěný propolis. Namočení do lihu a seškrábnutí opakujte ještě jednou. Pak si připravte dokončovací pastu ze sypkého prášku na praní a tekutého čističe na skvrny v poměru 3:1. Tuto pastu naneste na skvrnu od propolisu a důkladně ji vetřete do tkaniny, kterou pak namočte na půl hodky do vařící vody. Po této době tkaninu vyndejte a vymáchejte ji ve vařící vodě. Znovu naneste dokončovací pastu a nechte ji na prádle působit jdenu hodinu bez namáčení. Pak tkaninu vymáchejte v horké vodě a vyperte běžným způsobem v pračce na vysokou teplotu.
