Rýmovník patří mezi nejoblíbenější domácí byliny, které si lidé pěstují nejen pro jeho nenáročnost, ale především pro jeho všestranné využití v období nachlazení a respiračních potíží. Čaj z rýmovníku je tradičně spojován s úlevou při rýmě, kašli i ucpaném nose a mnozí na něj nedají dopustit jako na první pomoc při začínajícím nachlazení.
V článku se detailně podíváme na to, jak rýmovník správně pěstovat, sušit a především jak připravit čaj z rýmovníku tak, aby si zachoval své účinné látky. Nechybí ani přehled bezpečného užívání pro děti, dospělé a upozornění na užívání rýmovníku v těhotenství.
FAQ – Často kladené otázky
Jak často mohu pít čaj z rýmovníku?
Doporučuje se maximálně 2–3× denně po dobu několika dní.
Může dojít k předávkování rýmovníkem?
Ano, rýmovník předávkování je možné při dlouhodobém nebo nadměrném užívání.
Je čaj z rýmovníku vhodný pro děti?
Ano, ale pouze ve snížené koncentraci a krátkodobě.
Lze rýmovník kombinovat s jinými bylinami?
Ano, čaj z rýmovníku se často kombinuje například s lipovým květem nebo bezem.
Pomáhá rýmovník na žlučníkové kameny?
Účinek na žlučníkové kameny není medicínsky prokázán, může však podpořit trávení.
Co dělat, když rýmovníku usychají listy?
Nejčastější příčinou je přemokření nebo nedostatek světla.
Lze pít čaj z rýmovníku dlouhodobě?
Dlouhodobé užívání se nedoporučuje, vhodné jsou krátké kúry.
Jaké další využití rýmovník má?
Kromě čaje lze připravit mast z rýmovníku, olej nebo tinkturu.
Rýmovník se používá na léčbu dýchacích problémů nejen u dětí, funguje stejně dobře i u dospělých. K uvolnění intenzivní vůně stačí list rýmovníku promnout v ruce (vůně je cítit i bez promnutí, ale po něm se rostlinné aroma zvýší). Všeobecně se doporučuje inhalovat látky z lístků rýmovníku při rýmě i nachlazení. Rýmovník pomáhá také na astma, kdy se doporučuje lístky ponořit do nádoby s vodou a nechat je v noci na topení, aby se po celou noc postupně uvolňovala vůně z této rostliny. Rýmovník je dobré mít doma v místnostech, kde se lidé často pohybují, protože rýmovník neustále uvolňuje slabou vůni a díky tomu se v nich lépe dýchá.
Rýmovník se používá nejen na rýmu, ale i třeba na bolest hlavy, horečku, kašel, nachlazení i zánět průdušek. Pomoci může třeba odvar z jednoho (čerstvého!) lístku rýmovníku. Účinky má prý rýmovník i na léčbu žaludečních křečí, vysokého krevního tlaku, ledvinových a žlučníkových kamenů, kolik, průjmů i otoků. Výluh z listů této rostliny může posloužit i k léčbě oděrek, spálenin i záděr u nehtů. Při léčbě rýmy není ale vždy potřeba louhovat list rýmovníku, obvykle stačí třeba jen list rýmovníku uštípnout a čichat k němu, nos se tak stejně dobře uvolní. Navíc list rýmovníku neuvadá hned, chvíli to trvá, a tak list déle vydrží. Stejně tak se dá dětem před spaním "potřít" polštář rozdrceným lístkem rýmovníku, aby se jim v noci lépe dýchalo (nebo prostě jen ho položit vedle jejich hlavy). Některé maminky potírají dětem i trička jako takovou prevenci, když jdou do školky. Stejně tak může rýmovník sloužit jako domácí repelent (proti hmyzu stačí rýmovník, jako odpuzovač koček a psů je vhodnější plectranthus caninus), anebo koření v kuchyni.
Ve svém příspěvku SAZENICE RYMOVNIKU PURPUROVÉHO KOUPIT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivana Ďurana.
Chtěla bych koupit sazenici rymovniku purpurového, ale nemohu ji někde sehnat poradíte? Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Pavlina.
Dobry den, rymovnik sazenice sice nemam, ale mohu Vam nabidnout už zakořeně sazeničky dovezene přímo z Mexica. V připadě zajmu mi napište na email valentovap@seznam.cz.
V naší poradně s názvem RÝMOVNÍK PRO DĚTI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jitka.
Dobrý den, chtěla bych se zeptat, jak staré děti mohou využívat sirup z rýmovníku? Všude uvádíte, že je pro děti vhodný, ale nedočetla jsem se od kolika let popř. měsíců.
Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Rýmovník můžete podávat dětem starších 12 měsíců. Pro malé děti ve věku rok a více se rýmovník dává žvýkat jako celý list přímo do úst. Také se s úspěchem aplikuje jako čaj z rýmovníku, kdy se do vroucí vody o objemu 2 hrnků dají 4 lístky rýmovníku a vše se vaří do doby, než se vyvaří polovina vody. Pak se nechá trochu vychladnout, osladí se medem a nechá se dítěti popíjet.
Sušení rýmovníku je obtížné. Opravdu jej dostatečně neusušíte ani v sušičce na ovoce. Jeho listy jsou velmi dužnaté. Ve srovnání s jinými bylinami trvá sušení listů rýmovníku velmi dlouhou dobu, někdy se to dokonce úplně nepodaří.
V naší poradně s názvem RECEPT NA OLEJ Z MERUŇKOVÝCH JADER se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dana.
Zdravím všechny "alchymisty".
Snažím se letos vyrábět různé olejíčky, kapky a krémy, mám nasušeno spoustu meruňkových pecek a ráda bych vyrobila olej z jejich jader. Prosím, podělí se někdo o svůj recept? Hledám na internetu ... a nenacházím. Děkuji předem. Dana
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Pecky je třeba vyloupat a jádra nechat důkladně vyschnout. Po několika týdnech sušení je nasekejte na kousíčky, nahřejte chvíli v 80ti stupňové troubě a pak pomocí malého ale silného lisu je stlačte, až se z nich začne uvolňovat panenský meruňkový olej lisovaný za studena.
Druhá možnost je teplá cesta, kdy se usušená nasekaná jádra ohřejí ve vodní lázni 80 °C teplé po dobu 60 minut a pak se přecedí a pevné zbytky zase prolisují. Veškerá tekutina se nechá den v klidu, v chladničce nejlépe v nějaké PET láhvi. Tak budete druhý den pěkně vidět oddělenou vrchní vrstvičku meruňkového oleje a spodní vodu se sedlinou. Vodu pomocí hadičky vypusťte, láhev roztříhněte a vyberte ztuhlý olej.
Studená cesta přinese kvalitnější olej se zachováním všech vzácných složek. Teplá cesta přinese více oleje.
Mast z rýmovníku se používá k léčení modřin, ran a popálenin.
Recept
Ingredience: 200 g rostlinného tuku, 10 listů rýmovníku
Postup: Tuk se rozehřeje při teplotě zhruba 110 °C, přidají se čerstvé listy rýmovníku a za stálé teploty se nechá směs louhovat 2 hodiny za občasného promíchání. Poté se tuk s listy dá do chladu na 24 hodin a následně se celý proces louhování ještě jednou zopakuje. Mírně vychlazenou, ale stále tekutou mast je třeba přecedit přes plátno a nalít do nachystaných nádob.
Ve svém příspěvku RAKYTNÍK ŘEŠETLÁKOVÝ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiřka.
Našla jsem k tomu tohle:
Sušené plody
Rakytník lze sušit včetně semen, nejlépe na elektrických sušičkách. Usušené plody je vhodné rozemlít, nejlépe na tříštivém kávovém mlýnku. Drť se pak používá v množství půl až jedna lžička denně. Při sušení se nic nenamáčí. S cukrem se pracuje v jiném receptu, a to rakytník třený s cukrem. Zde se použijí čisté bobule rakytníku, které se smíchají v poměru 1 : 1 s cukrem, částečně se pomačkají, ale jen tak aby většina bobulí zůstala celá. Vzniklá směs se dá do sklenic. Před zavřením se vrch ještě zasype cukrem a sklenice se pevně uzavře. Na chladném místě tak vydrží až do příštího roku, pouze postupem času trochu ztratí na chuti.
Při vaření v cukerném nálevu by se ztratila většina vitamínů a promáčené plody by se dlouho sušily.
Přidávám ještě jeden typ, jak očesat plody rakytníku, aniž byste se poranili o ostny. Ostříhejte větvičky rakytníku a i s plody je dejte zmrznout do mrazáku. Zmrzlé větvičky pak opatrně vyndejte a potřesením oklepejte všechny plody. Zmrzlé plody rakytníku opadávají lehce samy.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jarča.
Dobrý den, mám rakytník třetím rokem a mám obavu větvičky s plody ostříhat a dát do mrazáku, že by na keříku zůstal pouze prostřední (hlavní) kmen. Nevím jak by další rok obrostl. Máte zkušenosti?
Děkuji za odpověď.
Jarča
Ingredience: 5 lístků rýmovníku, 0,2 l vody, 1 lžička medu
Postup: Několik lístků dobře omyjte a přelijte převařenou, mírně zchladlou vodou. Doslaďte medem a pijte co nejteplejší.
Jak často pít čaj z rýmovníku
Neexistuje stanovená doporučená frekvence pití čaje z Coleus amboinicus (také známého jako rýmovník nebo mexická máta). Zatímco někteří lidé jej užívají pro jeho potenciální zdravotní přínosy, existuje jen omezený vědecký výzkum jeho bezpečnosti a účinnosti, zejména pokud jde o konzumaci čaje.
Faktory, které je třeba zvážit
Individuální tolerance
Někteří lidé mohou být na rýmovník citlivější než jiní a vyšší dávky nebo častá konzumace mohou vést k nežádoucím účinkům.
Potenciální nežádoucí účinky
Rýmovník může způsobovat gastrointestinální potíže, jako je průjem, nevolnost nebo zvracení, zejména při vyšších dávkách.
Nedostatek výzkumu
Neexistuje dostatek klinických studií, které by se konkrétně zabývaly účinky pití čaje z rýmovníku, což ztěžuje stanovení optimálního nebo bezpečného dávkování.
Doporučení
Začněte s malým množstvím
Pokud čaj rýmovník zkoušíte poprvé, začněte s malým množstvím a sledujte, jak vaše tělo reaguje.
Naslouchejte svému tělu
Věnujte pozornost všem nežádoucím účinkům nebo nepohodlí a podle toho upravte svou konzumaci.
Poraďte se s lékařem
Než začnete rýmovník používat ve svém jídelníčku, zejména pokud máte zdravotní problémy nebo užíváte léky, je nejlepší se poradit s lékařem nebo bylinkářem.
Používejte jej jako koření
Rýmovník se běžně používá jako dochucovadlo při vaření. Můžete jej tímto způsobem zařadit do svého jídelníčku, aniž byste se museli starat o konkrétní dávkování.
Stručně řečeno, ačkoli se rýmovník používá v lidovém léčitelství k různým účelům, neexistuje stanovená frekvence pití jeho čaje. Začněte s malým množstvím, věnujte pozornost reakci svého těla a poraďte se s lékařem o individuálních doporučení.
V naší poradně s názvem GINKO BILOBA PĚSTOVÁNÍ SUSENI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena Neubauerova.
Dobrý den chtěla bych se zeptat jestli vadí když listy otrham třeba v červnu.Dekuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
V červnu je opravdu brzo. V červnu se v listech teprve tvoří účinné látky. Nejlepší čas na sběr listů ginko biloba je konec léta. Existují dvě období sklizně. První období je sběr zelených listů těsně před tím, než začnou listy žloutnout. Druhé období je sběr zcela žlutých listů. Barva listu určuje obsah účinných látek. Zelené listy obsahují maximální množství terpenických laktonů: Ginkgolid a Bilobalid. Žluté listy zase obsahují maximální množství dvaceti flavonoidů z nichž nejvýznamnější jsou Quercetin, Kaempferol a Isorhamnetin. Zelené listy ginko biloba jsou dobré na mozek a nervy. Žluté listy ginko biloba jsou dobré jako antioxidanty.
Sirup z rýmovníku je lahodný a můžete jej přidávat do čaje nejen jako prevenci, ale i sladidlo. V podstatě ho můžete používat jako klasický med, takže kromě teplých nápojů také jen tak na pečivo nebo do obilných kaší.
Rýma, zvýšená teplota, kašel a nachlazení nejsou jediné potíže, proti kterým rýmovníkový sirup využijete. Pomáhá také například při bolestech hlavy a pomůže odbourat potíže zažívacího traktu.
Recept
Ingredience: 35 lístků rýmovníku, 1 granátové jablko, 1 pomeranč, 1 citron, 1 kg cukru (lze použít i třtinový), voda
Postup– den první: Minimálně 24 hodin musíme nechat očištěné rýmovníkové lístky louhovat. Vložíme je do hrnce, přidáme plátky ovoce, nejlépe v bio kvalitě, a vše zalijeme vroucí vodou tak, aby bylo všechno dokonale ponořeno. Hrnec zakryjeme čistou utěrkou a necháme v pokojové teplotě louhovat klidně i 2 dny.
Postup – den druhý: Z hrnce odstraníme lístky i ovoce nebo celé přecedíme. Přidáme cukr a zahříváme a mícháme tak dlouho, dokud se zcela nerozpustí. Pak ztlumíme plamen a pozvolna za občasného míchání necháme sirup zredukovat, abychom dostali hustější konzistenci světle měděné barvy. Mějte na paměti, že po zchladnutí sirup ještě dost zhoustne. Horký sirup ihned plníme do menších, pokud možno ještě horkých skleniček, pevně uzavřeme a necháme vychladnout dnem vzhůru.
Tip: Sirup je opravdu výborný a jistě se po něm zapráší i u vás doma, doporučujeme ho uchovávat na chladném místě. Pokud neseženete granátové jablko, můžete použít půl hrnku sušené moruše nebo třeba plodů z černého bezu, jeřabiny nebo arónie.
Užívání
Sirup můžete užívat jako prevenci nebo i jako lék po lžičkách.
Toto přírodní antibiotikum můžete i inhalovat, protože ulevuje od bolestí v krku a od ucpaného nosu. V listech jsou obsaženy rostlinné vonné oleje thymol a karvakrol. Lístky stačí mnout v ruce a čichat k nim. Na noc si dejte větvičku pod polštář.
Při užívání rýmovníku je důležité dodržovat doporučené dávkování. Přestože se jedná o bylinu, může při nadměrném užívání dojít k podráždění nebo nežádoucím účinkům.
Užívání pro děti
Čaj z rýmovníku pro děti je vhodný zpravidla od 3 let a pouze ve snížené koncentraci. Doporučuje se krátkodobé užívání a vždy je vhodné konzultovat podávání s pediatrem.
Užívání pro dospělé
U dospělých je užívání rýmovníku bezpečné při dodržení dávkování. Čaj lze pít 2–3× denně po omezenou dobu, například při nachlazení nebo kašli.
Užívání v těhotenství
Rýmovník v těhotenství je téma, u kterého se doporučuje zvýšená opatrnost. Čaj z rýmovníku by měl být užíván pouze výjimečně, v malém množství a po konzultaci s lékařem nebo lékárníkem.
V naší poradně s názvem HŘEBÍČEK - NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martina.
Našla jsem informaci, že hřebíčkem se lze předávkovat, ale nikde není uvedeno, jaká je tedy rozumná míra použití. Kolik je tedy moc - kusů hřebíčků denně nebo množství oleje apod.. Je to očividně dost podstatná informace.
Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Hřebíček ve větším množství může mít negativní účinky. Může za to éterický olej Eugenol, který dává hřebíčku jeho vůni i jeho zdravotní účinky. 10 ml Eugenolu je smrtelná dávka pro dvouleté dítě. Takové množství Eugenolu by se dalo získat z přibližně jednoho kilogramu čerstvých hřebíčků (sebraných ze stromu). Z toho je jasné, že při použití hřebíčku jako koření, není třeba se obávat, neboť většina Eugenolu vyprchá v průběhu sušení a sníst pokrm s tolika hřebíčky je nemožné. Důležité je dát si pozor na hřebíčkový olej, kde je potřeba vědět kolik obsahuje Eugenolu. Hřebíčkový olej se používá na bolest zubů a zde hrozí riziko spolknutí.
K výrobě masti z rýmovníku je potřeba asi 20 - 30 středních lístků rýmovníků, 200 g tuku (například vepřové sádlo, nebo vhodný je i kokosový tuk). Nejprve si zahřejeme tuk a do něj se přidají natrhané lístky z rýmovníku. Je potřeba udržovat stálou teplotu tuku a lístky v něm nechal asi dvě hodinu luhovat. Během těch dvou hodin je třeba občas tuk promíchat. Po dvou hodinách je třeba tuk odstavit a nechat vychladnout. Po vychladnutí vložíme tuk s lístky rýmovníku do lednice asi na dvacet čtyři hodin. Další den se opět tuk přivedeme k varu a celý postup se opakuje. Po zchladnutí (ještě by měl být vlahý) tuk přecedíme a vzniklou mast slijeme do skleniček. I mast se musí skladovat v chladu. Mast je vhodná pro dospělé i pro děti. Používá se k promazávání hrudníku (problémy s průduškami) i k mazání nohou (nachlazení). Může se používat i při vysušené kůži, kožních zraněních i lehkých popáleninách. Mast by se měla aplikovat maximálně dvakrát denně.
V naší poradně s názvem KOPŘIVOVÝ ČAJ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Coufalova.
Dobrý den otče. Prosím,jsou teď ještě kopřivy pořád dostatečně obohacující? Prosím o objasnění délky louhování při sušených a čerstvych. Děkuji Vam
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Kopřivový čaj, užívaný jako lidový lék po tisíce let, nyní zaznamenává opětovnou popularitu díky vysokému obsahu živin a schopnosti bojovat proti zánětům.
Pití kopřivového čaje má několik výhod. Mezi jeho tradiční použití patří léčba senné rýmy a sezónních alergií, zvládání zánětů a bolestí kloubů a ochrana proti infekcím močových cest.
Čaj ze sušených kopřiv vs. Čaj z čerstvé kopřivy: Co potřebujete vědět?
Ať už si na výrobu čaje zvolíte sušenou nebo čerstvou kopřivu, obě formy nabízejí zdravotní výhody. Sušený kopřivový čaj je užitečný, protože ho můžete skladovat a používat po celý rok.
Čaj z čerstvé kopřivy na druhé straně nabízí trochu jinou chuť a může mít vyšší hladiny určitých živin. Vše záleží na osobních preferencích.
Pokud se ptáte, jaký je rozdíl mezi sušenou kopřivou a čerstvou kopřivou a kterou nejlépe použít na přípravu kopřivového čaje. Obě varianty mají své vlastní vlastnosti:
Sušená kopřiva : Sušené listy kopřivy mají hlubokou, výraznou chuť. Proces sušení koncentruje přírodní chutě kopřivy, výsledkem je bohatší a plnější čaj. Sušené listy lze přidat přímo do horké vody a jsou k dispozici po celý rok.
Čerstvá kopřiva : Čerstvé listy kopřivy poskytují jasnou, živou chuť, která je často vnímána jako jemnější a „zelenější“ než koncentrovanější, robustnější chuť sušených listů.
Kopřivu je nejlepší sklízet na jaře, kdy jsou listy ještě mladé a měkké. V pozdějším létě se vyplatí vzrostlé zdřevnatělé rostliny posekat a z sklidit nově rašící mladé výhonky v příštích týdnech.
Vaření kopřivového čaje je jednoduchý proces. Ať už použijete kopřivy čerstvé nebo sušené, nejdůležitější je dopřát čaji dostatek času na louhování, abyste do šálku dostali všechny výhody kopřivy. Postupujte podle těchto jednoduchých kroků a uvařte si dokonalý šálek kopřivového čaje a užívejte si zdravotních výhod, které kopřiva nabízí.
Přiveďte vodu k varu. Ujistěte se, že používáte kvalitní vodu, nejlépe filtrovanou.
Vezměte lžičku sušeného kopřivového čaje a přidejte ji do konvičky nebo hrnku. Můžete také použít sítko na čaj, pokud nechcete mít v čaji volné lístky.
Lístky v konvici nebo hrnku opatrně zalijte vroucí vodou. Celé to nechte asi 5 minut louhovat, aby se plně uvolnila chuť a léčivé vlastnosti kopřivy.
Pomocí čajového sítka odstraňte z čaje lístky kopřivy.
Nalijte kopřivový čaj do svého oblíbeného šálku a vychutnejte si uklidňující vůně a chutě.
K přípravě sirupu z rýmovníku za studena je potřeba asi 30 listů z rýmovníku, cukr krupice, 1 pomeranč a 1 citrón. Nejprve si připravíme nádobu, v níž bude sirup z rýmovníku uskladněný. Nádoba musí být suchá a čistá. Do nádoby se dá nejprve vrstva cukru, pak vrstva nakrájeného citrónu, pomeranče a rýmovníku. Tyto vrstvy se pořád střídají, dokud není nádoba plná. Poslední musí být vždy vrstva cukru. Nádobu je potřeba pořádně uzavřít a uskladnit na nějakém chladném a temném místě na několik týdnů. Po celou dobu je potřeba obsah kontrolovat, a když se promění v "kaši", tak se nádoba otevře a její obsah se přecedí přes plátno do čistých sklenic. Sklenice se znovu uzavřou a skladují se znovu skladu. Snad není potřeba zdůrazňovat, že pokud se ve sklenici objeví plíseň, nesmí se sirup konzumovat.
V naší poradně s názvem RÝMOVNÍK UČINKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Gabriela.
Nikde jsem se nedočetla, jak dlouho louhovat listy rýmovníku pro přípravu čaje. Je pouze uvedeno pár minut, což matematicky jsou 2 minuty. To se mi zdá trochu málo. Děkuji za upřesnění.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Nejlepších zdravotních účinků rýmovníku dosáhnete, když utrhnete přímo z rostliny čtyři lístky, které v hmoždíři rozdrtíte na kaši a pak je dáte do kastrolku s vroucí vodou a necháte 4 minuty mírně vřít. Po uplynutí této doby tekutinu přeceďte a oslaďte medem. Takto po staletí připravovali čaj američtí indiáni.
Sušení rýmovníku je ideální způsob, jak si jeho účinky uchovat na delší dobu. Správně usušené listy si zachovávají aroma i obsah silic, které jsou klíčové pro účinek čaje.
Jak sušit rýmovník správně
Listy rýmovníku se otrhají, jemně opláchnou a nechají oschnout. Následně se suší ve stínu, na suchém a dobře větraném místě, ideálně v jedné vrstvě. Přímé slunce se nedoporučuje, protože snižuje obsah účinných látek.
Čaj z rýmovníku tlumí bolest hlavy, spouští se po něm rýma a účinkuje při kašli.
Čaj je vhodné připravovat z čerstvých listů. Rýmovník je totiž opravdu šťavnatý a plný vody a dalších látek, a tak je velmi náročné jej usušit. Ve srovnání s jinými bylinami trvá sušení listů rýmovníku velmi dlouhou dobu, někdy se to dokonce úplně nepodaří. Pokud si tedy chcete připravit čaj z rýmovníku, natrhejte a omyjte čerstvé lístky. Na přípravu čaje do jednoho hrnku postačí jeden list rostliny, listy jsou totiž vcelku velké a jejich aroma i obsah látek jsou dostatečné. Zalijte horkou vodou a nechejte několik minut louhovat, poté může okamžitě popíjet. Čaj krásně voní. Trápí-li vás chrapot nebo kašel, oslaďte si jej medem a brzy se vám uleví.
Tinktura z rýmovníku se užívá při rýmě, nachlazení, k posílení imunity nebo jako prevence astmatu.
Recept
Ingredience: 500 ml 80% alkoholu, 20 listů z rýmovníku
Postup: Alkohol nalijeme do nádoby a přidáme čerstvě otrhané listy z rýmovníku. Nádobu zakryjeme utěrkou a dáme do tmavé místnosti louhovat. Doba louhování trvá cca 3 měsíce. Každý den bychom měli tinkturu promíchat. Pokud listy začnou hnědnout, tak je okamžitě odstraníme. Hotovou tinkturu slijeme do čisté nádoby a konzumujeme.
Užívání
Tinktura se užívá 3x denně po 10 kapkách, které se přidávají do smoothie, čaje nebo šťávy.
Léčivou částí je list. Při rýmě je dobré vdechnout vůni z lístků rozemnutých v dlani. Odvar z 1 listu rýmovníku na 200 ml vody se popíjí při vysokém tlaku, horečnatých stavech, jaterních chorobách, astmatu, kašli, křečích zažívacího traktu, cholesterolu a srdečních potížích. Výluh z rýmovníku lze použít na drobné ranky a spáleniny, urychluje hojení, odstraňuje ledvinové a žlučové kameny.
Rýmovník navíc z místnosti, ve které je pěstován, odhání svým aromatem (jako meduňka s mátou dohromady) hmyz, působí například proti komárům, mouchám nebo molům.
Bylinu je možné také využívat v gastronomii, ačkoliv se na ni často zapomíná. Používá se především při pečení jehněčího nebo hovězího masa, je ideální také pro přípravu marinády. Obecně lze rýmovník používat všude tam, kde se běžně využívá šalvěj. Zvláštní vůně i chuť mohou výsledný pokrm zajímavým způsobem ozvláštnit.
Listy rýmovníku důkladně omyjte, nasekejte a dejte do velké nádoby.
Přiveďte polovinu vody k varu a zalijte rýmovníkové listy vroucí vodou.
Promíchejte, přikryjte nádobu pokličkou a nechte asi hodinu odstát. Rýmovník sceďte do sterilizované fermentační lahve (demižón).
Zbývající vodu převařte a zalijte ještě jednou vroucí vodou scezené listy rýmovníku a počkejte další hodinu, poté sceďte do láhve a listy vyhoďte.
Do lahve přidejte všechny ostatní ingredience, jako je cukr, citronová šťáva, citronová kůra a kvasinky.
Směs dobře promíchejte, dokud se veškerý cukr zcela nerozpustí.
Láhev přikryjte a směs každý den promíchejte, to opakujte po dobu 21 dnů.
Po 21 dnech směs přeceďte přes mušelínovou utěrku do čistých a suchých lahví a použijte. Po 21 dnech můžete víno konzumovat, ale bude trochu zakalené a ne příliš čiré. Pokud necháte víno odstát několik měsíců, získáte naprosto čiré chutné víno.
Rýmovník (Plectranthus amboinicus) je bylina známá svým výrazným aroma a obsahem silic, které jsou spojovány s podporou dýchacích cest. Jeho využití má dlouhou tradici zejména v lidovém léčitelství, kde se používá při rýmě, kašli, zahlenění a pocitu ucpaného nosu.
Nejčastější formou je čaj z rýmovníku, který se připravuje z čerstvých nebo sušených listů. Kromě čaje se rýmovník využívá také na inhalace, do mastí, olejů či tinktur. Díky tomu patří mezi nejuniverzálnější byliny pěstované v domácnostech.
Pěstování a základní péče
Pěstování rýmovníku je nenáročné a zvládne ho i začátečník. Rostlina preferuje světlé místo bez přímého poledního slunce a mírnou, pravidelnou zálivku. Přemokření bývá nejčastější příčinou usychání listů.
