SUŠENÍ SATUREJKY je jedno z témat, které se týká tohoto článku. Optimální je uchovat česnek v čerstvém stavu. Ale to pochopitelně není jednoduché. Vlivem tepla dochází postupně k jeho hnilobě, případně předčasnému klíčení. Existují ovšem zajímavé návody, jak nejlépe uchovat česnek i v podmínkách bytu či domu. Pokud česnek zbavíte svrchní vrstvy, stonky zakrátíte na nějakých 20 cm délky a vložíte jej do sklenice bez vody, máte vyhráno. Jenom se doporučuje mít sklenici v kuchyni, kde je vlhčí vzduch než v ostatních místnostech.
Sušení
Po vyjmutí česneku ze země následuje proces sušení, kdy se suší česnek i s natí. Ideálním místem pro sušení je stinný kout nejlépe v průvanu. V žádném případě se nevyplácí snaha urychlit sušení česneku na přímém slunci. Dobrou volbou je česnek zavěsit nebo umístit do dřevěných beden či na sušicí rošty. Sušení by mělo probíhat po dobu nejméně jednoho měsíce. Po dokonalém usušení česnek zbavíme natě a zkracujeme kořeny. Pokud zpozorujeme nějaké poškozené, nahnilé nebo plesnivé palice, ihned je vytřídíme. Očištěný česnek skladujeme na suchém a dobře větraném místě.
Další možností je sušení česneku v sušičce. Sušený česnek patří mezi základní potraviny v mnoha kuchyních po celém světě a připravíte s ním mnoho velmi chutných jídel. Sušený česnek je přesně tím, co dodá tu pravou chuť každému vašemu jídlu. Sušení česneku v sušičce potravin není vůbec složité. Díky množství táců si pohodlně a velmi rychle usušíte potřebné množství a vytvoříte si tak zásoby na dlouhou dobu. Již nebudete muset složitě shánět česnek do připravovaného pokrmu. Poctivý česnek se dnes velmi těžko shání. Uchovejte si ho proto v sušené formě pro každý případ. Vaše pochutiny získají díky sušenému česneku naprosto novou chuť. Vyzkoušejte sami, co všechno dokáže přidání jedné poctivé suroviny do jídla. Ten rozdíl zaručeně poznáte!
Sušený česnek je výborný pomocník v kuchyni, který je stále po ruce. Nemusíte ho loupat ani drtit. Sušený česnek je nakrájený na plátky a nachystaný přímo k použití. Přitom si zachovává svou původní vůni, sílu a čerstvou chuť.
Ve svém příspěvku RAKYTNÍK ŘEŠETLÁKOVÝ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiřka.
Našla jsem k tomu tohle:
Sušené plody
Rakytník lze sušit včetně semen, nejlépe na elektrických sušičkách. Usušené plody je vhodné rozemlít, nejlépe na tříštivém kávovém mlýnku. Drť se pak používá v množství půl až jedna lžička denně. Při sušení se nic nenamáčí. S cukrem se pracuje v jiném receptu, a to rakytník třený s cukrem. Zde se použijí čisté bobule rakytníku, které se smíchají v poměru 1 : 1 s cukrem, částečně se pomačkají, ale jen tak aby většina bobulí zůstala celá. Vzniklá směs se dá do sklenic. Před zavřením se vrch ještě zasype cukrem a sklenice se pevně uzavře. Na chladném místě tak vydrží až do příštího roku, pouze postupem času trochu ztratí na chuti.
Při vaření v cukerném nálevu by se ztratila většina vitamínů a promáčené plody by se dlouho sušily.
Přidávám ještě jeden typ, jak očesat plody rakytníku, aniž byste se poranili o ostny. Ostříhejte větvičky rakytníku a i s plody je dejte zmrznout do mrazáku. Zmrzlé větvičky pak opatrně vyndejte a potřesením oklepejte všechny plody. Zmrzlé plody rakytníku opadávají lehce samy.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jarča.
Dobrý den, mám rakytník třetím rokem a mám obavu větvičky s plody ostříhat a dát do mrazáku, že by na keříku zůstal pouze prostřední (hlavní) kmen. Nevím jak by další rok obrostl. Máte zkušenosti?
Děkuji za odpověď.
Jarča
Saturejka má uklidňující účinek na nervový systém a má baktericidní vlastnosti, což je důvod, proč je používána jako lék na rány zranění, vředy a bolesti v krku.
V naší poradně s názvem HŘEBÍČEK - NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martina.
Našla jsem informaci, že hřebíčkem se lze předávkovat, ale nikde není uvedeno, jaká je tedy rozumná míra použití. Kolik je tedy moc - kusů hřebíčků denně nebo množství oleje apod.. Je to očividně dost podstatná informace.
Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Hřebíček ve větším množství může mít negativní účinky. Může za to éterický olej Eugenol, který dává hřebíčku jeho vůni i jeho zdravotní účinky. 10 ml Eugenolu je smrtelná dávka pro dvouleté dítě. Takové množství Eugenolu by se dalo získat z přibližně jednoho kilogramu čerstvých hřebíčků (sebraných ze stromu). Z toho je jasné, že při použití hřebíčku jako koření, není třeba se obávat, neboť většina Eugenolu vyprchá v průběhu sušení a sníst pokrm s tolika hřebíčky je nemožné. Důležité je dát si pozor na hřebíčkový olej, kde je potřeba vědět kolik obsahuje Eugenolu. Hřebíčkový olej se používá na bolest zubů a zde hrozí riziko spolknutí.
I vitamín A má vysokých obsah antioxidantů, takže je dalším pomocníkem pro vaše suché oči. Jeho nedostatek způsobuje generalizované vysychání sliznic. Nejvyšší koncentrace tohoto vitamínu je v paprice. Dále ho lze čerpat například z bazalky, kajenského pepře, oregana, kerblíku, šalvěje, kopru, saturejky a tymiánu.
V naší poradně s názvem KOPŘIVOVÝ ČAJ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Coufalova.
Dobrý den otče. Prosím,jsou teď ještě kopřivy pořád dostatečně obohacující? Prosím o objasnění délky louhování při sušených a čerstvych. Děkuji Vam
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Kopřivový čaj, užívaný jako lidový lék po tisíce let, nyní zaznamenává opětovnou popularitu díky vysokému obsahu živin a schopnosti bojovat proti zánětům.
Pití kopřivového čaje má několik výhod. Mezi jeho tradiční použití patří léčba senné rýmy a sezónních alergií, zvládání zánětů a bolestí kloubů a ochrana proti infekcím močových cest.
Čaj ze sušených kopřiv vs. Čaj z čerstvé kopřivy: Co potřebujete vědět?
Ať už si na výrobu čaje zvolíte sušenou nebo čerstvou kopřivu, obě formy nabízejí zdravotní výhody. Sušený kopřivový čaj je užitečný, protože ho můžete skladovat a používat po celý rok.
Čaj z čerstvé kopřivy na druhé straně nabízí trochu jinou chuť a může mít vyšší hladiny určitých živin. Vše záleží na osobních preferencích.
Pokud se ptáte, jaký je rozdíl mezi sušenou kopřivou a čerstvou kopřivou a kterou nejlépe použít na přípravu kopřivového čaje. Obě varianty mají své vlastní vlastnosti:
Sušená kopřiva : Sušené listy kopřivy mají hlubokou, výraznou chuť. Proces sušení koncentruje přírodní chutě kopřivy, výsledkem je bohatší a plnější čaj. Sušené listy lze přidat přímo do horké vody a jsou k dispozici po celý rok.
Čerstvá kopřiva : Čerstvé listy kopřivy poskytují jasnou, živou chuť, která je často vnímána jako jemnější a „zelenější“ než koncentrovanější, robustnější chuť sušených listů.
Kopřivu je nejlepší sklízet na jaře, kdy jsou listy ještě mladé a měkké. V pozdějším létě se vyplatí vzrostlé zdřevnatělé rostliny posekat a z sklidit nově rašící mladé výhonky v příštích týdnech.
Vaření kopřivového čaje je jednoduchý proces. Ať už použijete kopřivy čerstvé nebo sušené, nejdůležitější je dopřát čaji dostatek času na louhování, abyste do šálku dostali všechny výhody kopřivy. Postupujte podle těchto jednoduchých kroků a uvařte si dokonalý šálek kopřivového čaje a užívejte si zdravotních výhod, které kopřiva nabízí.
Přiveďte vodu k varu. Ujistěte se, že používáte kvalitní vodu, nejlépe filtrovanou.
Vezměte lžičku sušeného kopřivového čaje a přidejte ji do konvičky nebo hrnku. Můžete také použít sítko na čaj, pokud nechcete mít v čaji volné lístky.
Lístky v konvici nebo hrnku opatrně zalijte vroucí vodou. Celé to nechte asi 5 minut louhovat, aby se plně uvolnila chuť a léčivé vlastnosti kopřivy.
Pomocí čajového sítka odstraňte z čaje lístky kopřivy.
Nalijte kopřivový čaj do svého oblíbeného šálku a vychutnejte si uklidňující vůně a chutě.
Postup: Maso nakrájíme na malé kousky, rozpálíme olej, na kterém maso orestujeme. Cibulky a česnek oloupeme, nakrájíme na kostičky, popřípadě rozdrtíme v lisu na česnek, přidáme k masu a společně smažíme 5 minut. Zalijeme vývarem a necháme 40 minut dusit na mírném ohni. Mezitím oloupeme brambory a nakrájíme na kostičky. Fazolky omyjeme a očistíme. K bramborám a fazolkám po 25 minutách vaření přidáme saturejku.
Svačina
100 g tuňáka nebo sardinek ve vlastní šťávě a sójové pečivo, 1 kus
Večeře
Pestrý salát s houbami šíi-take
Pestrý salát s houbami šíi-take: 1 malý ledový salát, 1 červená a žlutá paprika, 300 g hub šíi-take, 2 lžíce másla nebo olivového oleje, 2 čajové lžičky vinného octa.
Postup: Ledový salát rozdělíme, omyjeme, necháme okapat a natrháme. Papriky omyjeme, rozpůlíme, zbavíme semínek a nakrájíme je na proužky. Pažitku omyjeme a nadrobno nasekáme. Ocet rozmícháme se solí a přilíváme olej za stálého míchání, aby vznikla krémová zálivka. Veškeré přísady do salátu dáme do zálivky. Houby šíi-take očistíme, zbavíme nožiček, větší houby rozpůlíme nebo rozčtvrtíme. Tuk rozpálíme na pánvi, houby na něm minutu smažíme při vysoké teplotě, osolíme a zchladíme octem. Ještě teplé dáme na salát a podáváme.
Houby šíi-take můžeme nahradit žampiony nebo hlívou ústřičnou.
Na prášek roztlučte hřebíček, dejte ho na vatu namočenou v destilátu a přiložte na zub. Nechte působit přibližně jednu hodinu a celou akci opakujte. To můžete aplikovat do doby odeznění bolesti.
Otoku dásně může předejít jednoduchý recept. Vysokoprocentní alkohol podržte co nejdéle v okolí postiženého zubu. Pak vyplivněte. Můžete opakovat. Navíc utlumí bolest.
Rozpulte stroužek česneku a položte ho na ohyb lokte, vždy podle strany, kde vás bolí zub. Spojte ruku ohnutím a bolest by měla zmizet. Jedná se o využití akupunkturního bodu.
Propečte na ohni čerstvé stroužky česneku, rozmačkejte je a přiložte na tvář tam, kde je bolestivý zub.
Kousek čerstvého křenu položte na bolavý zub. Zmírní bolest.
Rozstrouhejte křen a zalijte ho octem přibližně dva centimetry nad povrch. Tento nálev nechte osm dní stát. Pak vše prolisujte a sceďte. Používá se k potírání.
Smíchejte 20 g výtrusu plavuně, 10 g listu eukalyptu, 20 g celíku obecného, 20 g jestřábníku a 30 g omyté pomerančové kůry. Udělejte macerát a teplým macerátem vyplachujte ústa.
Účinný je také heřmánkový extrakt naložený v lihu. Vždy dáte pár kapek na vatový tampon a přiložte jej na bolestivý zub. V případě, že vás trápí více zubů, můžete několik kapek rozmíchat ve vodě. Roztok pak vezmete do pusy, propláchnete jím bolavé zuby a vyplivnete. Můžete opakovat vždy s novým roztokem.
Kloktejte třikrát až čtyřikrát denně teplým odvarem z orlíčkové natě. Tento recept je vhodný také při kývání zubů.
Na bolest zubů může pomoci kořen z divizny. Drobně ho nakrájíme a vložíme do octa. Máčíme celou noc, následně trochu povaříme a scedíme. Ocet vezmeme do úst a podržíme v oblasti bolavého zubu. Následně vyplivneme. Aplikaci opakujeme až do odeznění bolesti.
Vezmeme hrst saturejky, ocet, sůl a slupky ze tří pomerančů (omyté). Vše svaříme na polovinu a za tepla užíváme.
K léčbě se dají použít i pudry, masti a krémy obsahující hydroxid draselný, kyselinu trichloroctovou a další, což však nemívá valný efekt.
Molusan je preparát, který sice nevoní, ale je účinný a hlavně nebolí. Právě nevonící česnekový olej v kompozici s ostatními éterickými oleji se velice osvědčil.
Složení: bambucké máslo, lanolin, éterické oleje, například česnekový, růžový, šalvějový, ze saturejky horské, hřebíčkový, niaouliový.
Použití: Díky dobré přilnavosti Molusanu k pokožce jím překryjeme molusky samotné včetně nejbližšího okolí. Ošetřená místa přelepte náplastí, aby preparát zůstal přímo na moluskách a také aby se neznečistil oděv. Ošetření provádějte minimálně 2x denně během 3 dnů až jednoho týdne. V tomto období by se měly molusky ztrácet. Vzhledem k tomu, že jsou molusky infekční choroba, doporučuje se k Molusanu užívat i prostředky k posílení imunity, aby nedošlo k recidivě.
Phyteneo Vermophyt obsahuje 20 kapslí rostlinného přípravku pro podporu normální činnosti střevního traktu a jeho pročištění.
Napadení parazitickými cizopasníky, jako je roup dětský, se v gastrointestinálním traktu projevuje nejčastěji svěděním v okolí konečníku. Občas se při nákaze parazitem vyskytují projevy žaludeční nevolnosti, až ztráty chuti k jídlu, podrážděnosti, neklidu a nespavosti.
Výrobce uvádí, že působením přípravku, který je založen na vyvážené kombinaci látek rostlinného původu dokáže tělo zbavit těchto parazitů:
Bylinná čajová směs příznivě ovlivňuje činnost slinivky břišní. Posilující odvar má dezinfekční účinky na celý trávicí trakt. Na jeho přípravu budeme potřebovat 50 gramů suchého jetele rolního nať nebo i květ, dále pak 7 gramů natě saturejky, 7 gramů benediktu, 7 gramů jestřabiny, 15 gramů kořene pampelišky a 15 gramů natě šalvěje. Vše v suchém a popřípadě nasekaném stavu. K přípravě jednoho posilujícího nápoje na slinivku si dáme do hrnku jednu polévkovou lžíci této směsi bylinek a zalijeme ji 1/4 litrem vroucí vody a necháme 20 minut přikryté louhovat. Posilující odvar na slinivku se pije vždy před jídlem.
Jde o bylinný extrakt, který uvádí, že dokáže vyhubit různé cizopasníky žijících v zažívacím traktu a tím tak podpořit zdravé trávení. To dokládá výčtem obsahu účinných bylinných extraktů ze semen tykve obecné a černuchy seté, z kořene omanu pravého a také působením silic ze saturejky zahradní, hřebíčkovce vonného a z tymiánu obecného.
Jde o doplněk stravy, u kterého nebyly vědeckými studiemi potvrzeny deklarované účinky.
Květenství s blanitým podpůrným jazykovitým listenem se sbírá hned na počátku rozkvétání, od konce května do poloviny července, za suchého počasí, a rychle se suší v teple ve stínu v načechrané vrstvě do 5 cm. Sušení na slunci se nedoporučuje. Špatné je také sušení nad horkými topnými tělesy. Slunce a vyšší teplota nepříznivě působí na účinnost. Květenství s poupaty ani odkvetlá květenství s malými chlupatými plody se nesbírají. Sušený květ má slabě kořenitý pach a nasládle slizovitou chuť. Sušený květ nesmí znovu navlhnout.
Sušení rýmovníku je obtížné. Opravdu jej dostatečně neusušíte ani v sušičce na ovoce. Jeho listy jsou velmi dužnaté. Ve srovnání s jinými bylinami trvá sušení listů rýmovníku velmi dlouhou dobu, někdy se to dokonce úplně nepodaří.
Rostlina je v dnešní době hojně rozšířena ve velké části světa i na území Česka, kde se vyskytuje na polích, u cest či na loukách. Jedná se o léčivou bylinu, působí proti kašli a má protizánětlivé a antibiotické účinky, které jsou způsobeny přítomností glykosidu jménem aukubin, čehož se využívá k léčbě vředových chorob žaludku, dvanáctníků i tlustého střeva.
Léčivé účinky
Jitrocel má latinský název Plantago lanceolata, je to trsnatá vytrvalá rostlina z čeledi (čeleď) jitrocelovitých (Plantaginaceae). Na prvním místě se užívá při všech onemocněních dýchacích orgánů, zvláště při silném zahlenění, kašli, černém kašli, plicním astmatu, a dokonce i při tuberkulóze plic. Švýcarský farář Kunzle, samorostlý přírodní léčitel a znalec velké léčivé síly našich rostlin, píše: „Použít možno celý jitrocel, všechny jeho druhy, a to kořeny, listy, květy i semena. Krev, plíce a žaludek pročišťuje tak jako žádná rostlina. Proto je důležitý pro ty lidi, kteří mají špatnou krev nebo málo krve, slabé plíce a ledviny, bledý vzhled, kteří dostávají vyrážky a lišeje, kteří pokašlávají, chraptí, zůstávají hubení jako koza i tehdy, když je ponoříme do másla. Na nohy postaví slaboučké děti, které se opožďují i při dobré stravě.“
Při bronchitidě a bronchiálním astmatu se výborně osvědčuje čaj připravený následujícím způsobem: do šálku studené vody přidáme kolečko citronu (byl-li něčím stříkaný, tak bez slupky) a jednu vrchovatou kávovou lžičku kandysového cukru, potom vše přivedeme k varu a necháme čtyřikrát až pětkrát vzkypět. Odstavíme a teprve potom přidáme jednu vrchovatou kávovou lžičku čajové směsi. Necháme vyluhovat půl minuty. V těžkých případech se musí připravit čerstvý čaj čtyřikrát až pětkrát denně. Pije se po doušcích tak horký, jak jen sneseme.
Semeno jitrocele působí proti tvorbě žlučových kamenů, užíváme-li denně 8 gramů. Sirup z jitrocele čistí krev od všech nečistot a chorobných látek. Správně bychom jej měli používat stále a brát denně před každým jídlem jednu polévkovou lžíci (děti jen čajovou lžičku). Průměrná rostlina vyprodukuje okolo 2 500 semínek, ale na velké rostlině může dozrát až 10 000 semínek za rok. Pokud však jitrocel roste v oblasti chudé na živiny, semínek vznikne jen mezi 35 až přibližně 260. Některá semínka se uvolňují hned po uzrání, jiná zůstávají v klasu až do doby, než odumře a dopadne na povrch.
List a šťáva z jitrocele (květenství) se používají na menší rány, ekzémy, spáleniny a zanícené rány. V současnosti se tato praxe nedoporučuje, jelikož hrozí, že se do rány zanese druhotná infekce. Čaj je využíván kuřáky jako podpůrný prostředek
Používání kvalitních barev na vlasy nebo trvalá ondulace nemají žádný vliv na vypadávání vlasů. Ale příliš horké sušení a kartáčování vlasů může na vlasové kořínky působit nepříznivě, takže se tomu raději vyhněte. Doporučuje se pečlivé mytí vlasů. Nedoporučuje se příliš agresivní sušení vlasů, ale jen jemné mačkání rukama. Obzvláště se nedoporučuje vázání copánků, dredy a Rasta účesy.
Obsahuje slizové látky, silice, třísloviny, alkaloidy symphytocynoglossin a jeho štěpný produkt konsolicin, intermedin a acetylintermedin, glykosid konsolidin, allantoin, asparagin, symphytyn, echimidin, laziokarpin, metylpyronin, lykopsanin, acetyllykopsamin, škrob, triterpeny, aminokyseliny, pryskyřice, cholin a jiné.
Sběr a sušení
Kořen se sbírá na podzim (září, říjen) nebo na jaře před začátkem vegetace, přednostně se užívá čerstvý, lze jej uskladnit v písku podobně jako mrkev nebo křen. Možno jej ale i po omytí a rozpůlení sušit na slunci nebo při umělém sušení za teplot do 45 °C.
Použití kostivalu
Droga ovlivňuje krevní oběh, působí mírně projímavě, hlavně však zmírňuje bolest a podporuje regeneraci tkání. Dle J. A. Zentricha pomáhá hojit zlomené kosti, příznivě působí při zánětech, podvrknutí, výronech, pohmožděninách, bércových vředech, menších popáleninách či omrzlinách, podáván vnitřně působí hojivě na trávicí trakt (například při žaludečních vředech), na záněty žaludku a střev, uplatní se i při léčbě respiračních chorob spojených s kašlem. Zevně se aplikuje obvykle jemně strouhaný čerstvý kořen nebo kašička uvařená z mletého sušeného kořene a vody. Kostivalové víno se podává jako protikrvácivý a posilující prostředek, zejména při rekonvalescenci po těžkých chorobách nebo po chirurgickém zákroku. Na hojení drobnějších hnisajících ran je účinná i kostivalová mast připravená povařením strouhaného čerstvého kostivalového kořene se sádlem.
Vysoušeče vlasů urychlují proces sušení vlasů a foukají vzduch, který se obvykle zahřívá. Tento horký vzduch vysušuje vlasy tím, že urychluje odpařování vody. Nadměrné teplo však může zvýšit poškození vlasů. Vysoušeče se také používají jako pomůcky k tvarování účesů.
Jemné vlasy potřebují péči, a to mnohem větší než jiné typy vlasů. Nejen vnější, ale i vnitřní. Prvním krokem za lepšími vlasy by proto měla být strava. Tím se nemyslí pouze doplňky výživy ve formě tablet (jakékoli značky, složení se nijak radikálně neliší), ale celková úprava jídelníčku. Výborná jsou dýňová semena, obsahující hodně zinku, vlašské ořechy (a ořechy celkově), lněné semínko, oves či bobulovité ovoce, jejichž účinky jsou všeobecně známy. Méně se ví, že vlasům prospívá i pití zeleného čaje, ovšem ve větším množství, jeden hrneček denně nestačí. Způsob stravování pro krásnější vlasy je ovšem téma natolik široké, že by si zasloužilo samostatný článek – snad tedy příště. Tablety si pořiďte také, ať už levné, nebo drahé, vlasům prospívají. Ale pozor, podpoří i růst ostatního ochlupení těla! U řas či obočí jev pozitivní, v případě zarostlých nohou už méně.
Účesy pro jemné vlasy
Bohužel ne každý byl obdařen nádhernými hustými vlasy. Důležité pro jemné vlasy je nabuzení objemového dojmu vlasů. Díky tomu vlasy vypadají tlustší a hustší, než ve skutečnosti jsou.
Výběr kvalitního hřebenu
S jemnými vlasy je třeba zacházet opatrně. Pokud máte vlasy barvené nebo pokud dbáte zvláštní péče při jejich čištění, musíte dávat pozor, aby nedošlo k poškození vlasů. Proto je velmi důležité investovat do kvalitních hřebenů. Zejména hřebenů s přírodními štětinami. Kvalitní vlasová péče je velmi nákladná, ale dalo by se říci, že se jedná o dobrou investici, zejména pak u jemných vlasů, které mají tendenci k maštění, což následně způsobuje pocity svědění nebo poškození vlasů. Pro zlepšení vzhledu jemných vlasů se doporučuje jejich časté rozčesávání, které by mělo být velmi opatrné a citlivé.
Mytí vlasů
Jemné vlasy musí být čisté a svěží každý den, protože by jinak nedošlo k rozvoji kořenového vztlaku, který má vliv na objem vlasů. Doporučujeme vám používat šampony pro barvené vlasy, které dodají vašim vlasům ochranu a sametovou hebkost. Dalším vhodným prostředkem jsou šampony určené pro každodenní šamponování.
Sušení vlasů
Jemné vlasy jsou vždy náchylnější k poškození, takže je důležité dbát zvýšené opatrnosti i při jejich vysoušení. Namísto silného mnutí vlasů, je lepší jemné sušení. Důležité je, aby došlo k odstranění přebytečné vlhkosti. To vám pomůže eliminovat vypadávání vlasů a jejich poškozování. Poté, co odstraníte co nejvíce vlhkosti, je možné používat speciální spreje pro jemné vlasy. Nikdy by se na mokré vlasy neměl používat hřeben, zejména při rozčesávání uzlů. Ideální je pak používat hřeben se širokými zuby. Vždy začínejte u spodní části vlasů a hlavně jemně, abyste se dostali až ke kořínkům a odstranili tak všechny uzly ve vlasech.
