Rýmovník. Rostlina, o níž polovina lidí nikdy neslyšela, a druhá půlka na ní nedá dopustit, pro její léčivé účinky. Říká se, že kdo to s ní zkusí, tak na ní nedá dopustit, protože tato nenápadná a zároveň i nenáročná rostlinka má opravdu všestranné využití.
Jak rýmovník popisuje wikipedie
Nejčastějším zdrojem informací je pro většinu lidí internetový portál wikipedie.cz. při zadání pojmu "rýmovník" do vyhledávače tohoto portálu, vyběhne stránka o rostlině s názvem "molice", není se třeba ale ničeho děsit a hledat, kde se stala chyba. Rýmovník je jiné označení pro některé druhy této rostliny (často se stává, že se tak označují všechny druhy rodu molice). Molice (latinský název této rostliny je plectranthus) se také nazývá jako moud a řadí se k rostlinám z čeledě hluchavkovitých. Existuje asi 350 druhů této rostliny, které se nacházejí na různých částech světa, například v Africe, jižní Asii, na ostrovech Pacifiku a i na Madagaskaru. Molice mají společné to, že dorůstají výšky kolem jednoho metru, jejich lodyha má čtvercový průřez, oválné zoubkované listy a jejich květy mají nafialovělou barvu.
Mezi nejznámější druhy patří nepochybně Plectranthus amboinicus z východní Afriky, jehož listy se mohou používat v kuchyni jako náhrada oregána. Dalším známým druhem je Plectranthus argentatus. Právě tento druh molice je v Čechách nejvíce označován jako rýmovník, protože jeho listy pomáhají nejen při rýmě, ale i při dýchacích potížích. Molice jsou oblíbené i jako okrasné rostliny, nejčastěji se jedná o druhy Plectranthus forsteri a Plectranthus parviflorus. Pěstuje se také rýmovník purpurový, který se využívá jako odpuzovač komárů (stejně jako rýmovník se užívá i k inhalování).
Rýmovník = Plectranthus argentatus
S rýmovníkem se nejčastěji v domácnostech setkáváme na světlých místech mimo přímé slunce. Starat se o rýmovník není nijak náročné. Je třeba jej jen jednou za rok přesadit a příliš ho nepřelévat. Příznakem, že má rýmovník příliš vody, je, že mu začnou černat listy. V takovém případě je třeba přestat rostlinu tak zalévat. Rýmovník se navíc dost rychle rozrůstá, takže je vhodné jeho listy nějak zpracovat, aby nepřišly "nazmar".
V naší poradně s názvem RÝMOVNÍK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie Fivebrová.
Užívám VARFARIN na ředění krve.ptámse zda mohu rýmovník.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Rýmovník (Plectranthus argentatus) je zeleno stříbrná bylina a její lístky obsahují vitamín K. Když užíváte Warfarin, tak nesmíte nárazově zvyšovat nebo snižovat příjem vitamínu K. Takže lístky rýmovníku byste neměla jíst. Můžete však používat rýmovník k inhalaci, tinkturu z rýmovníku i mast. Čaj a sirup z rýmovníku raději vynechte. Pokud chcete mít jistotu, jak rýmovník u vás účinkuje společně s Warfarinem, tak si při pravidelném užívání rýmovníku nechte každý desátý den změřit INR (quickův test srážlivosti krve).
Rýmovník se používá na léčbu dýchacích problémů nejen u dětí, funguje stejně dobře i u dospělých. K uvolnění intenzivní vůně stačí list rýmovníku promnout v ruce (vůně je cítit i bez promnutí, ale po něm se rostlinné aroma zvýší). Všeobecně se doporučuje inhalovat látky z lístků rýmovníku při rýmě i nachlazení. Rýmovník pomáhá také na astma, kdy se doporučuje lístky ponořit do nádoby s vodou a nechat je v noci na topení, aby se po celou noc postupně uvolňovala vůně z této rostliny. Rýmovník je dobré mít doma v místnostech, kde se lidé často pohybují, protože rýmovník neustále uvolňuje slabou vůni a díky tomu se v nich lépe dýchá.
Rýmovník se používá nejen na rýmu, ale i třeba na bolest hlavy, horečku, kašel, nachlazení i zánět průdušek. Pomoci může třeba odvar z jednoho (čerstvého!) lístku rýmovníku. Účinky má prý rýmovník i na léčbu žaludečních křečí, vysokého krevního tlaku, ledvinových a žlučníkových kamenů, kolik, průjmů i otoků. Výluh z listů této rostliny může posloužit i k léčbě oděrek, spálenin i záděr u nehtů. Při léčbě rýmy není ale vždy potřeba louhovat list rýmovníku, obvykle stačí třeba jen list rýmovníku uštípnout a čichat k němu, nos se tak stejně dobře uvolní. Navíc list rýmovníku neuvadá hned, chvíli to trvá, a tak list déle vydrží. Stejně tak se dá dětem před spaním "potřít" polštář rozdrceným lístkem rýmovníku, aby se jim v noci lépe dýchalo (nebo prostě jen ho položit vedle jejich hlavy). Některé maminky potírají dětem i trička jako takovou prevenci, když jdou do školky. Stejně tak může rýmovník sloužit jako domácí repelent (proti hmyzu stačí rýmovník, jako odpuzovač koček a psů je vhodnější plectranthus caninus), anebo koření v kuchyni.
V naší poradně s názvem RÝMOVNÍK PRO DĚTI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jitka.
Dobrý den, chtěla bych se zeptat, jak staré děti mohou využívat sirup z rýmovníku? Všude uvádíte, že je pro děti vhodný, ale nedočetla jsem se od kolika let popř. měsíců.
Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Rýmovník můžete podávat dětem starších 12 měsíců. Pro malé děti ve věku rok a více se rýmovník dává žvýkat jako celý list přímo do úst. Také se s úspěchem aplikuje jako čaj z rýmovníku, kdy se do vroucí vody o objemu 2 hrnků dají 4 lístky rýmovníku a vše se vaří do doby, než se vyvaří polovina vody. Pak se nechá trochu vychladnout, osladí se medem a nechá se dítěti popíjet.
Řecký eukalyptus, kubánské oregano, španělský tymián, indický brutnák, nebo třeba molice. Ve všech případech se jedná o bylinu z čeledi hluchavkovitých s latinským názvem Plectranthus, respektive o rýmovník. Rýmovník poznáte lehce nejen podle silných dužnatých listů, hustě a souvisle porostlých stříbrnými chloupky, ale také podle velmi intenzivní specifické vůně, která připomíná směs kafru, máty, meduňky a eukalyptu.
Rýmovník je nenáročná rostlina, která potřebuje jen dostatek světla. Přes zimu je ideální umístit květináč na parapet okna, kam alespoň část dne svítí slunce. V létě pak rostlině dopřejte letnění na terase, balkonu nebo venkovním parapetu, aby měl šanci se bohatě rozrůst. Rýmovník miluje teplo, a proto mu nesvědčí průvan a dlouhodobější pokles teploty pod 12 stupňů. Nebezpečné je i větrání. Naopak mu bude svědčit suchý horký vzduch, takže se nebojte ho umístit i na parapet nad radiátorem. Co se týká zálivky, zcela dostačující je, když rýmovník zalijete jen tehdy, když je substrát opravdu suchý.
Rýmovník přesaďte ihned, jakmile si ho přinesete z obchodu. Každý rok na jaře ho pak přesazujte pravidelně. Odmění se vám tím, že se rozroste. Jako zeminu použijte dobře propustnou směs s vyšším podílem písku a umístěte rostlinu do květináče s odtokovým otvorem. Rýmovník nemá rád přílišnou vlhkost. Na dno proto ještě před přesazením nasypte například kamínky. Také se nebojte rýmovník pravidelně zaštipovat, aby se rozkošatěl.
V naší poradně s názvem TESTOSTERON V POTRAVINÁCH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek.
Jak na testosteron v potravinách? Potravina, která nejvíce dokáže podpořit tvorbu testosteronu je sušený kořen rostliny Tribulus terrestris. Tribulus terrestris je rostlina rostoucí v mnoha tropických i mírných pásmech světa. Mnoho různých kultur ho používá mnoha způsoby. Například, Řekové používali Tribulus terrestris jako diuretikum a náladu zlepšující prostředek. Indiáni ho používali jako diuretikum, antiseptikum, a protizánětlivý lék. Číňane ho používali na různorodé účely k léčbě játer, ledvin, a kardiovaskulárních nemocí. V Bulharsku se užíval Tribulus terrestris jako sexuální stimulant a proti neplodnosti. V poslední době, ho začali používat také východní evropští atleti a síloví závodníci.
Tribulus terrestris dokáže zlepšit vylučování mužského pohlavního hormonu. Studie potvrzuji, že funguje velmi dobře, když se používá v kombinaci s DHEA a androstenedione. Tato kombinace zvýšila mužský pohlavní hormon v různé úrovni, ačkoliv, to dokáží DHEA nebo andro i bez Tribulusu. Takže spíše než testosteron prekurzor, vede Tribulus k výrobě luteinizing hormonu (LH). Když se zvedne hladina LH, zvedne se i přírodní vylučování mužského pohlavního hormonu. LH je hormon, který rovněž ovlivňuje sexuální aktivitu. Lze tedy pochopit proč je užívaný k zlepšení plodnosti a potence. Laboratorní studie na zvířatech prokázaly, že Tribulus terrestris zvyšuje množství spermatu i jeho pohyblivost během 30 dnů užívání. Proto je to dobrý doplněk pro muže ke zvětšení jejich sexuální aktivity.
K farmaceutickému použití tribulusu došlo poprvé v osmdesátých letech v Bulharsku v produktu Tribestan, který se používal k léčbě premenstruálního a postmenopauzálního syndromu u žen a andropauzálního syndromu u mužů. Tribestan byl testován u několika set osob, převážně žen, po dobu 12 let. Vynikající vlastnosti Tribestanu je, že zvyšuje citlivost hypothalamu k využití a regulaci mužských i ženských sexuálních steroidů jako androgenů a estrogenů.
Klinické testy neprokázaly toxicitu ani vedlejší účinky, a to ani při podání velmi vysokých dávek. S těmito vlastnostmi Tribestan rychle pronikl i do sportu jako povzbuzující přípravek a pro kombinaci se steroidy.
Dávkování extraktu Tribulus terrestris:
Pro starší 30let:
Na každých 20 kg váhy těla užít 500mg jednou až dvakrát denně .
Pro kulturisty:
Běžně se doporučuje brát 750 až 1.250 mg denně na 20 kg váhy těla, rozdělené mezi jídlo, spolu s 100 mg DHEA denně a spolu s 100 mg androstenedione denně, abyste dosáhli výsledků.
Pro zdravé jedince mladší 30-ti let suplementace pro zvyšování produkce testosteronu nemá význam, neboť v tomto věku je tvorba testosteronu dostatečně vysoká a nebyl by zde zntelný žádný účinek.
Je jedno jestli to berete na lačno nebo po jídle, hlavní je to dobře zapít.
Zdraví Cempírek!
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Ingredience: 5 lístků rýmovníku, 0,2 l vody, 1 lžička medu
Postup: Několik lístků dobře omyjte a přelijte převařenou, mírně zchladlou vodou. Doslaďte medem a pijte co nejteplejší.
Jak často pít čaj z rýmovníku
Neexistuje stanovená doporučená frekvence pití čaje z Coleus amboinicus (také známého jako rýmovník nebo mexická máta). Zatímco někteří lidé jej užívají pro jeho potenciální zdravotní přínosy, existuje jen omezený vědecký výzkum jeho bezpečnosti a účinnosti, zejména pokud jde o konzumaci čaje.
Faktory, které je třeba zvážit
Individuální tolerance
Někteří lidé mohou být na rýmovník citlivější než jiní a vyšší dávky nebo častá konzumace mohou vést k nežádoucím účinkům.
Potenciální nežádoucí účinky
Rýmovník může způsobovat gastrointestinální potíže, jako je průjem, nevolnost nebo zvracení, zejména při vyšších dávkách.
Nedostatek výzkumu
Neexistuje dostatek klinických studií, které by se konkrétně zabývaly účinky pití čaje z rýmovníku, což ztěžuje stanovení optimálního nebo bezpečného dávkování.
Doporučení
Začněte s malým množstvím
Pokud čaj rýmovník zkoušíte poprvé, začněte s malým množstvím a sledujte, jak vaše tělo reaguje.
Naslouchejte svému tělu
Věnujte pozornost všem nežádoucím účinkům nebo nepohodlí a podle toho upravte svou konzumaci.
Poraďte se s lékařem
Než začnete rýmovník používat ve svém jídelníčku, zejména pokud máte zdravotní problémy nebo užíváte léky, je nejlepší se poradit s lékařem nebo bylinkářem.
Používejte jej jako koření
Rýmovník se běžně používá jako dochucovadlo při vaření. Můžete jej tímto způsobem zařadit do svého jídelníčku, aniž byste se museli starat o konkrétní dávkování.
Stručně řečeno, ačkoli se rýmovník používá v lidovém léčitelství k různým účelům, neexistuje stanovená frekvence pití jeho čaje. Začněte s malým množstvím, věnujte pozornost reakci svého těla a poraďte se s lékařem o individuálních doporučení.
V naší poradně s názvem NÁVOD NA PŘÍPRAVU KOSTIVALOVÉ MASTI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek.
Kostivalová mast a jak si připravit kostivalovou mast doma, zde je návod. Pravá kostivalová mast obsahuje k čerstvý kořen kostivalu. Ten se sbírá na jaře nebo na podzim.
Důležité upozornění!
Účinné látky kostivalu můžete zničit stykem s kovem!
Takže při sběru a čištění použijte keramický nůž a keramickou škrabku.
Kořen krátce ale dobře opláchneme ve slaném roztoku. Dvě hrsti kuchyňské soli na litr vody. Pak kořen necháme okapet a nakrájíme na tenké plátky nebo ho nahrubo nastrouháme na nekovovém struhadle. Ve vodní lázni v nekovové nádobě rozpustíme lékařskou vazelinu nebo sádlo v množství, které nám v tekutém stavu dovolí potopit všechen nakrájený kořen. Až se nám to rozpustí, tak přidáme nakrájený kořen. Necháme dvacet minut zahřívat ve vroucí vodě. Pak odstavíme, necháme vychladnout a při poklesu teploty pod 40*C přidáme trochu rozpuštěného včelího vosku nebo medu a do směsi dále ještě rozmáčknuté dvě kapsle vitamínu E 400mg a jednu kapsli vitamínu C (důležitý je ten obsah v kapslích), zamícháme a necháme odstát do druhého dne při teplotě kolem 20*C. Druhý den to přivedeme do tekutého stavu, ale moc to nepřehříváme, aby med, či včelí vosk, neztratily cenné látky, jež vysoké teploty ničí. Po ztekucení to přefiltrujte přes gázu nebo dětskou plenu. Získanou tukovou tekutinu nalijte do sterilních kelímků a uchovejte v chladu a temnu. Nejlépe v chladničce. Mast lze připravit případně i ze sušeného kořene kostivalu, ale sušený kostivalový kořen je třeba před přípravou rozdrtit v nekovovém hmoždíři.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Léčivé účinky má dužnatý list. Pouhým jemným dotykem se z listů uvolňuje vonná silice, která léčí projevy rýmy a astmatu. To ale není zdaleka vše. Odvar připravený v poměru jednoho lístku na jeden šálek se používá vnitřně při bolestech hlavy, horečce, kašli, rýmě, nachlazení, zánětu průdušek, malárii, ale také vysokém krevním tlaku, vysoké hladině cholesterolu, žaludečních křečích, jaterních poruchách, ledvinových a žlučníkových kamenech, střevních kolice, průjmu, odčervení střev a dezinfekcích zažívacího traktu. Je významným pomocníkem při otocích končetin a odvodňování organismu. Skvěle také uvolní zduřelou nosní sliznici.
Možná to ani netušíte a raději byste použili lístky aloe, ale rýmovník pomáhá hojit rány. Stačí omýt půl hrnku lístků a zalít převařenou, mírně vychladlou vodu. Zcela zchladlým nálevem pak můžete potírat rány, včetně ekzému. Větší rány můžete na noc zabalit. Vylouhované lístky položte na ránu a jemně ovažte obvazem. Zbytek odvaru můžete dát do aromalampy a nechat jím provonět celý byt. Zevně lze výluhem ošetřit lehké popáleniny, drobné oděrky, pohmožděniny, poranění kůže.
V kuchyni se dají nasekané listy přidávat jako koření zejména k jehněčímu a zvěřině, ale také hovězímu nebo drůbežímu masu.
Velmi příjemné a účinné je i běžné oťukávání a očichávání rostliny, rovněž je možné rozemnout lístek mezi prsty a inhalovat.
Rýmovník lze využít jako přírodní repelent. Jeho pronikavá vůně totiž odpuzuje mouchy i komáry. Není nic jednoduššího než ho zasadit mezi kvetoucí letničky a dát za okno, kterým nejčastěji větráte. Zkuste jej ale i jako klasický repelent, který příjemně voní a nedráždí jako chemií nabité spreje. Budete potřebovat: 1 hrnek lístků rýmovníku, 1/2 litru vody, 1 lžíci bílého vinného octa. Postup je velmi jednoduchý. V rendlíku svařte vodu, odstavte a přisypte rýmovník. Ten nechte louhovat až do vychladnutí odvaru, nejlépe však do druhého dne. Následně odvar sceďte a přidejte ocet. Repelent uskladněte v ledničce a použijte před každým výletem do přírody. Stříkejte zejména na nohy.
Rýmovník můžete samozřejmě využít i k přípravě domácího sirupu, který uleví od rýmy a kašle, chutná v čaji, vodě i sifonu, ale i namazaný na pečivu s máslem nebo třeba v ovesné kaši.
Rýmovník jako léčivou rostlinu lze pěstovat jako běžnou pokojovou a v létě jako balkónovou rostlinu. Její vzhled je poněkud nekompaktní, takže se musí často zastřihovat. To však vůbec nevadí, protože její nadzemní část, tedy stonky i lístky, využijeme pro naše zdraví, a to hned několika způsoby! Bylina je hojně využívána pro své protizánětlivé a protiplísňové vlastnosti. Navíc báječně chutná.
V naší poradně s názvem PANGAMIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tomáš.
Dobryden mel bych dotaz jak hodne se da na pivních kvasnicich pribrat dekuji za odpoved Tomáš
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Tablety pivních kvasnic pouze podporují chuť k jídlu. Takže po těchto tabletách nepřiberete. Přiberete po jídle, na které díky nim budete mít větší chuť. Dalším prostředkem na podporu chuti k jídlu je například sušený kořen pampelišky. Důležité pro nabírání je dostatečně bohatý jídelníček na bílkoviny a sacharidy. Bílkoviny je třeba jist i před spaním, protože tělo roste - nabírá, když spíme.
Rýmovník je pokojová rostlina čeledi hluchavkovitých (rod Plectranthus). Má vzhled podobný listům kopřivy. Zázrak jménem rýmovník se vyznačuje velmi silnými a dužnatými listy, které smyslně voní po meduňce a mátě (i kafru), a má blahodárné účinky při rýmě a nachlazení. Aroma, které vylučuje, rovněž odpuzuje nežádoucí hmyz, jako jsou mouchy, komáry, mšice nebo moli. Funguje i jako přírodní repelent. Existuje nespočet odrůd této zázračné rostliny. Ty se mohou lehce lišit tvarem listů, jejich strukturou a barvou. Nejrozšířenější jsou šedozeleno- a zelenolisté druhy, vyskytuje se ale i panašovaný list. Setkat se můžete také s různými názvy této rostliny, od mexického a řeckého eukalyptu, přes moud, kubánské oregano až po molici – okrasný druh a velmi známá převislá balkónová rostlina s lesklými nebo bíle lemovanými listy. Rod Plectranthus má svůj původ v teplejších částech Afriky, Madagaskaru, Asii, Austrálii a na tichomořských ostrovech. V našich zeměpisných šířkách nejčastěji narazíme na rýmovník Plectranthus argentatus, takzvaný citrónový rýmovník Plectranthus species „Carveza-n Lime“ neboli kubánské oregano „Skeeter Scatter“, a také na druh vhodný k inhalování – moud purpurový (Plectranthus purpuratus) nebo na mexický eukalypt Plectranthus amboinicus.
Ve svém příspěvku ZÁZVOR NA RYCHLEJŠÍ RŮST VLASŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dagmar .
Četla jsem že hořčičné semínko urychlí růst vlasů, místo semínka jsem použila sušený mletý zázvor, vejce, olivový olej a trochu teplé vody. Tato maska mě pěkně prohřala pokožku hlavy, chtěla bych vědět kolikrát do týdne lze takovýto zábal na vlasy udělat a zda také přispěje k rychlejšímu růstu vlasů. Děkuji za odpověď. Dagmar
Rýmovník purpurový pěstujeme jako rostlinu vhodnou k inhalování. Obsahuje totiž vonné silice, které působí proti rýmě nebo ucpanému nosu. Zároveň slouží jako odpuzovač much nebo komárů.
Rýmovník purpurový je potřeba pěstovat jako přenosnou rostlinu, kterou v říjnu odneseme do světlých prostor s teplotou 8–12 °C. Přes léto vytváří krásné dlouhé převisy, které obsahují silice odpuzující mouchy, komáry, mšice a jiné záškodníky. Pro pěstování používáme klasický zahradní substrát. Nezapomínáme rostlinu během vegetace přihnojovat.
Rostlina stále rychle dorůstá, můžete tak pravidelně stříhat její vonné lístky, které nastříháte/natrháte a umístíte tam, kde chcete dýchat eukalyptovou vůni. Samotná rostlina je vhodná rostlina do ložnic, dětských pokojů, obýváků. Pomáhá v boji proti rýmě a prokazatelně se díky ní lépe dýchá ve vytápěných místnostech.
Při rýmě a nachlazení se doporučuje inhalovat aromatické látky z několika lístků rozemnutých v dlani. Pomáhá i astmatikům.
V naší poradně s názvem MŮŽE SE JÍST KURKUMA PŘI PBC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Monika .
Dobrý den.Ráda bych se dověděla,jestli při onemocnění primární biliární cirhoze mohu jíst jídla s kukumou.Velice děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Podle výzkumů provedených na zvířatech je kurkuma prospěšná při primární biliární cirhóze. Kurkuma obsahuje kurkumin, což je polyfenol, který by mohl podle těchto výzkumů zmírnit poškození jater.
Doporučené dávky pro lidi jsou:
- standardizovaný prášek kurkuminu: 400 - 600 mg je třeba vzít třikrát denně
- sušený kořen v prášku: denní dávka je 1 až 3 gramy
- tekutý extrakt: 30 až 90 kapek
- tinktura: 15 až 30 kapek.
Pokud se kurkuma užívá jako potravní doplněk, tak může zhoršit jiná onemocnění, například cukrovku nebo Gastroezofageální reflux (GERD). Také těhotné a kojící ženy nesmí kurkumu užívat.
Rýmovník je rostlina z rodu teplomilných bylin z čeledi hluchavkovitých. Vyskytuje se převážně v Africe, na Madagaskaru, v jižní Asii a na ostrovech Pacifiku. Charakteristickými znaky jsou výška okolo metru, lodyha s čtvercovým průřezem, oválné zoubkované „chlupaté“ listy a bleděmodrá nebo nafialovělá barva květů.
Latinský název je Plectranthus, v ČR mu vedle rýmovníku říkáme také molice nebo mexický eukalypt. Je to velice nenáročná rostlina, za dostatek světla a mírnou zálivku se vám odvděčí hned několikanásobně.
Při rýmě a nachlazení se doporučuje inhalovat aromatické látky z pár lístků rozlámaných v ruce. Pomáhá i astmatikům. Při vysokém tlaku, cholesterolu a srdečních potížích se doporučuje pít odvar z 1 listu na 1 hrneček. Výluh mírně dezinfikuje, léčí i drobné ranky a spáleniny. Příjemné mírné aroma této rostliny odpuzuje hmyz, takže se často používá i jako odpuzovač komárů, much a molů. Voní jako meduňka s mátou dohromady, možná trochu připomíná kafr. Má velmi silné dužnaté listy, které prakticky nelze usušit, i po utržení jsou stále svěží a vlhké.
Rýmovník je na pěstování velmi nenáročná rostlina. Měli bychom mu dopřát dostatek světla, ale zároveň ho chránit před ostrým poledním sluncem. Zalévat bychom ho měli opravdu s mírou, zvláště v zimě. Uškodit mu lze přelitím nebo průvanem či přísunem mrazivého vzduchu při větrání. Na jaře nezapomeňte rostlinku přesadit, občas ji přihnojte a několikrát do roka zaštípněte, aby si udržela pěkný tvar. Rozmnožovat ji můžete řízky, které zapícháte do písčité zeminy a přikryjete sklenicí. Nebo můžete zkusit výhonek nechat pustit kořínky ve vodě. Rýmovník má malé nenápadné kvítky, které se objeví v zimních měsících na velice krátkou dobu (zhruba na týden). Zkušení pěstitelé doporučují květy včas odstřihnout.
Rýmovník je běžně k sehnání, nejedná se o těžce dostupnou rostlinu. I cena rostlinky je velmi příznivá, pohybuje se v desítkách korun (obvykle kolem 50,- Kč). Rýmovník se navíc dost rychle rozrůstá, takže není problém si další rýmovník vypěstovat sám.
Léčivou částí je list. Při rýmě je dobré vdechnout vůni z lístků rozemnutých v dlani. Odvar z 1 listu rýmovníku na 200 ml vody se popíjí při vysokém tlaku, horečnatých stavech, jaterních chorobách, astmatu, kašli, křečích zažívacího traktu, cholesterolu a srdečních potížích. Výluh z rýmovníku lze použít na drobné ranky a spáleniny, urychluje hojení, odstraňuje ledvinové a žlučové kameny.
Rýmovník navíc z místnosti, ve které je pěstován, odhání svým aromatem (jako meduňka s mátou dohromady) hmyz, působí například proti komárům, mouchám nebo molům.
Bylinu je možné také využívat v gastronomii, ačkoliv se na ni často zapomíná. Používá se především při pečení jehněčího nebo hovězího masa, je ideální také pro přípravu marinády. Obecně lze rýmovník používat všude tam, kde se běžně využívá šalvěj. Zvláštní vůně i chuť mohou výsledný pokrm zajímavým způsobem ozvláštnit.
V naší poradně s názvem KOPŘIVOVÝ ČAJ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Coufalova.
Dobrý den otče. Prosím,jsou teď ještě kopřivy pořád dostatečně obohacující? Prosím o objasnění délky louhování při sušených a čerstvych. Děkuji Vam
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Kopřivový čaj, užívaný jako lidový lék po tisíce let, nyní zaznamenává opětovnou popularitu díky vysokému obsahu živin a schopnosti bojovat proti zánětům.
Pití kopřivového čaje má několik výhod. Mezi jeho tradiční použití patří léčba senné rýmy a sezónních alergií, zvládání zánětů a bolestí kloubů a ochrana proti infekcím močových cest.
Čaj ze sušených kopřiv vs. Čaj z čerstvé kopřivy: Co potřebujete vědět?
Ať už si na výrobu čaje zvolíte sušenou nebo čerstvou kopřivu, obě formy nabízejí zdravotní výhody. Sušený kopřivový čaj je užitečný, protože ho můžete skladovat a používat po celý rok.
Čaj z čerstvé kopřivy na druhé straně nabízí trochu jinou chuť a může mít vyšší hladiny určitých živin. Vše záleží na osobních preferencích.
Pokud se ptáte, jaký je rozdíl mezi sušenou kopřivou a čerstvou kopřivou a kterou nejlépe použít na přípravu kopřivového čaje. Obě varianty mají své vlastní vlastnosti:
Sušená kopřiva : Sušené listy kopřivy mají hlubokou, výraznou chuť. Proces sušení koncentruje přírodní chutě kopřivy, výsledkem je bohatší a plnější čaj. Sušené listy lze přidat přímo do horké vody a jsou k dispozici po celý rok.
Čerstvá kopřiva : Čerstvé listy kopřivy poskytují jasnou, živou chuť, která je často vnímána jako jemnější a „zelenější“ než koncentrovanější, robustnější chuť sušených listů.
Kopřivu je nejlepší sklízet na jaře, kdy jsou listy ještě mladé a měkké. V pozdějším létě se vyplatí vzrostlé zdřevnatělé rostliny posekat a z sklidit nově rašící mladé výhonky v příštích týdnech.
Vaření kopřivového čaje je jednoduchý proces. Ať už použijete kopřivy čerstvé nebo sušené, nejdůležitější je dopřát čaji dostatek času na louhování, abyste do šálku dostali všechny výhody kopřivy. Postupujte podle těchto jednoduchých kroků a uvařte si dokonalý šálek kopřivového čaje a užívejte si zdravotních výhod, které kopřiva nabízí.
Přiveďte vodu k varu. Ujistěte se, že používáte kvalitní vodu, nejlépe filtrovanou.
Vezměte lžičku sušeného kopřivového čaje a přidejte ji do konvičky nebo hrnku. Můžete také použít sítko na čaj, pokud nechcete mít v čaji volné lístky.
Lístky v konvici nebo hrnku opatrně zalijte vroucí vodou. Celé to nechte asi 5 minut louhovat, aby se plně uvolnila chuť a léčivé vlastnosti kopřivy.
Pomocí čajového sítka odstraňte z čaje lístky kopřivy.
Nalijte kopřivový čaj do svého oblíbeného šálku a vychutnejte si uklidňující vůně a chutě.
Sehnat tuto rostlinu rozhodně není problém. Spolu se sazeničkou dostanete i řadu rad a tipů, jak co nejlépe využít její blahodárné účinky například na dýchací cesty.
Rýmovník je možné zakoupit v některých květinářstvích nebo na internetu, kde je nabídek velké množství. Cena rostliny se pohybuje kolem 40 korun.
V naší poradně s názvem ZPRACOVÁNÍ LISTŮ GINKGO BILOBA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel ANNA.
Dobrý den.Mám na Vás dotaz.Rozdrtím listy GINKA a plním do želatinových tobolek a pak užívám 1 tobolku denně.Má to též léčebné učinky.Děkuji za odpověd.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Užívání surových částí rostliny ginkgo biloba může být nebezpečné. Doporučuje se užívat sušený extrakt z listů v množství 60 až 240 mg ústy denně po dobu až 6 měsíců. Tento extrakt se ale nedá jednoduše připravit v domácích podmínkách.
Chcete-li využít účinky ginkgo biloba na plno v běžných domácích podmínkách, tak si udělejte odvar z jeho listů nebo tinkturu.
Odvar ze zelených listů:
Na konci léta nasbírejte zelené listy. K přípravě čaje použijte 1 polévkovou lžíci nasekaných čerstvých listů na jeden šálek vroucí vody. Pokud chcete, přidejte do něj sladidlo. Nechte louhovat 10 minut.
Ze sušených listů:
Zelené listy usušte ve stínu, ale s dobrou cirkulací vzduchu například ventilátorem. Listy je třeba usušit co nejrychleji, ale bez přehřívání (tj. vyhnout se plnému slunci). Chcete-li otestovat suchost, utrhněte stonek listu a zkuste jeho křehkost. Další možností je vložit čerstvé zelené listy do mikrovlnky mezi dvě papírové utěrky a zahřívat je 60 sekund na vysoký výkon. Listy by měly být křupavé – pokud ne, pokračujte v ohřívání dále, ale jen v 15 sekundových intervalech s následnou kontrolou.
Poté můžete použít jednu čajovou lžičku drcených sušených listů na jeden šálek vroucí vody. Tajemstvím dobrého čaje z gingka je nechat ho louhovat 5 až 6 minut, než ho vypijete.
Abyste dosáhla plného účinku, budete muset vypít 2 až 3 šálky ginkgo čaje denně – to je důvod, proč mnoho lidí volí místo toho profesionálně vyrobené kapsle.
Případně, pokud vám nevadí pít vodku, můžete si udělat tinkturu ze 150g sušených listů na 500ml vodky. Smíchejte ve sklenici, zakryjte a umístěte do tmavé skříňky na čtyři týdny. Denně sklenici protřepejte. Po čtyřech týdnech směs přeceďte a z listů vymačkejte co nejvíce tekutiny. Skladujte ve skleněné nádobě nebo láhvi. Užívejte 1-3 čajové lžičky tinktury denně.
Rýmovník je rychle rostoucí rostlina, kterou koupíte prakticky v každém zahradnictví přibližně za 50 korun. Rýmovník se vyznačuje nenáročností na pěstování. Bylina vyžaduje světlé prostředí, nejlépe se ji bude dařit na parapetu u okna, kde pomáhá bojovat s hmyzem. Nevystavujte ji ale přímému slunci. Tato léčivá rostlinka vyžaduje spíše suchou půdu, zalévat tedy stačí jednou týdně a opravdu opatrně. Při přemokření jí zčernají listy a těžko se uzdravuje. Velmi rychlé je i její množení. Postačí utržené vršky rostliny dát do skleničky s vodou a posléze zasadit do půdy, kde samy zakoření.
Rýmovník (Plectranthus amboinicus) je bylina známá svým výrazným aroma a obsahem silic, které jsou spojovány s podporou dýchacích cest. Jeho využití má dlouhou tradici zejména v lidovém léčitelství, kde se používá při rýmě, kašli, zahlenění a pocitu ucpaného nosu.
Nejčastější formou je čaj z rýmovníku, který se připravuje z čerstvých nebo sušených listů. Kromě čaje se rýmovník využívá také na inhalace, do mastí, olejů či tinktur. Díky tomu patří mezi nejuniverzálnější byliny pěstované v domácnostech.
Pěstování a základní péče
Pěstování rýmovníku je nenáročné a zvládne ho i začátečník. Rostlina preferuje světlé místo bez přímého poledního slunce a mírnou, pravidelnou zálivku. Přemokření bývá nejčastější příčinou usychání listů.
Mast, sirup ale i čaj se dělají z čerstvých listů rýmovníku a to má i svůj důvod. Rýmovník je totiž plný vody, a tak není úplně jednoduché ho usušit. Dost často se stává, že se ani rýmovník usušit nedá a dřív než je suchý, tak chytne plíseň (takové listy se nesmí použít). Proto je vhodnější používat vždy čerstvé listy a neztrácet čas jejich sušením.
