Dystonie je syndrom, který může mít řadu příčin. Podle etiologie se dystonie dělí na primární (idiopatické) se sporadickým nebo familiárním výskytem, u nichž se kromě dystonie ještě může objevit třes, ale ostatní klinický nález je normální. Do skupiny primárních dystonií patří i takzvané dystonie plus syndromy nejčastěji v kombinaci s parkinsonismem nebo myoklonem. Heredodegenerativní dystonické syndromy jsou podmíněny geneticky, obvykle u nich dominuje dystonie a jsou spojeny s výskytem dalších neurologických (další extrapyramidové, pyramidové, cerebelární léze periferního motoneuronu a myopatie) i jiných příznaků (poruchy chování, kognitivní deficit, hepatopatie, splenomegalie) podobně jako sekundární dystonie, které ale nejsou podmíněny geneticky.
U primárních dystonií se zpočátku abnormní svalová aktivita objevuje jen při určitém pohybu (task specific) a teprve později se vyskytuje i v klidu. Naopak u sekundárních dystonických syndromů se dystonie v klidu vyskytuje již od počátku. Hemidystonie má téměř vždy sekundární původ. Pro dystonii je při elektromyografii typická trvalá mimovolní svalová aktivita, obvykle nepravidelného charakteru. U fokálních a segmentálních dystonií je nutno elektroencefalograficky vyloučit epileptický původ.
V diferenciální diagnostice dystonií postihujících cervikokraniální oblast je třeba odlišit faciální hemispasmus, který není přiřazován k dystonickým syndromům, dále choreu, tiky a psychogenní původ. Hemispasmus se klinicky projevuje záškuby periorbitálního a často i periorálního svalstva včetně m. platysma. Záškuby mohou být nepravidelné a i v salvách. Velmi vzácně se vyskytuje bilaterálně. Hemispasmus se objevuje při fokálním postižení n. facialis (například kontaktem s a. cerebellaris posterior inferior) nebo po jeho periferní paréze.
Etiologie dystonických syndromů
Primární sporadické dystonie:
cervikální dystonie (torticollis)
blefarospasmus
grafospasmus
oromandibulární dystonie
laryngeální dystonie
Primární hereditární dystonie (dystonie plus syndrom):
progresivní torzní dystonie (Oppenheim)
doparesponzivní dystonie (Segawa)
myoklonická dystonie
Dystonie v rámci herododegenerativních onemocnění:
Ve svém příspěvku CERVIKÁLNÍ DYSTONIE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Člověk.
Zkurvena zapicena nemoc na kterou není ani plný invalidního,hlavně že jdou miliardy na Araby.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Žváčková Martina.
Dobrý den,jmenuji se Martina.Je mi 45 let a Cervikální dystonií jsem onemocněla asi tak před rokem.Pobolívání za krkem,mírné stahování hlavy doprava.Nyní jsem ve fázi,kdy si musím hlavu neustále držet,jakmile ji pustím okamžitě ji mám přilepenou na pravém rameni.Už mám dokonce za sebou 2 krát sadu Botulotoxinových injekcí,ale zatím se žádný zázrak ,jak jsem tajně doufala nekonal.Další injekce mě čekají v dubnu,doufám,že zaberou.Stačí ,když si nebudu muset držet hlavu. Všechny vás zdravím a hlavně držte se .
Jacobsonova progresivní relaxace je dynamická relaxační technika, která má za cíl navodit celkové tělesné a duševní uvolnění. V této metodě se prolíná svalová relaxace s duševním odpočinkem. Duševní neklid, nervozita a stres se odrážejí na tělesném zdraví a způsobují svalové napětí, které se může projevovat například bolestmi zad či hlavy. Jacobsonova progresivní relaxace se využívá k tomu, abychom se nepříznivého svalového napětí rychle zbavili.
Jacobsonova progresivní relaxace funguje na principu systematického napínání svalů a jejich následného uvolňování. Tato svalová relaxace má kromě uvolnění také za cíl naučit vnímat, jak tělo funguje. Když se totiž naučíte vnímat svalové napětí v běžném životě, tak ho můžete hned odbourat a tím si ušetřit budoucí zdravotní problémy. Výhodou této relaxační metody je, že nemusíte chodit do žádných kurzů či skupinových lekcí a můžete cvičit sami doma, přičemž vám svalová relaxace zabere zhruba půl hodiny času. Její provedení je navíc jednoduché a svalová relaxace se dostavuje poměrně rychle.
Metoda je určena pro všechny dospělé i seniory, děti by však mohly mít problémy se soustředěním (navíc se u nich nepředpokládá takové stresové zatížení jako u dospělých). Progresivní svalová relaxace se nedoporučuje podstupovat pouze v případě, pokud jste myšlenkově či citově rozrušení. Základem cvičení je totiž psychický klid, který je nutný pro dokonalou svalovou relaxaci. Cvičte tedy v takovém čase a na takovém místě, abyste se nemuseli stresovat, že relaxaci kvůli dalším plánům nestíháte nebo že vás může někdo během cvičení vyrušit. Je také nevhodné, abyste cvičili hned po jídle – doporučuje se minimálně hodinová pauza.
V této technice jde o napínání a uvolňování svalů, cvičební poloha záleží čistě na vás. Někomu je příjemné při cvičení sedět na židli, jiný si naopak při hledání duševního i tělesného uvolnění lehne na záda. Relaxace by měla probíhat v klidném a tichém prostředí, pokud však máte problém s navozením psychického klidu, pusťte si například instrumentální relaxační hudbu.
Základní podmínkou, jak dosáhnout harmonizace celého organismu, je správné dýchání. To by mělo být uvolněné, klidné a nenucené. Tím pádem už samotné dýchání by mělo vaši mysl uklidnit a přinést příjemnou relaxaci. Dýchejte nosem a využijte celou kapacitu plic, abyste pocítili, jak vám vzduch naplňuje hrudník i břicho. Dech při&n
Tito lidé trpí srdeční arytmií, trachykardií (zvyšuje se jim tepová frekvence), mají pocit, že právě prodělávají infarkt myokardu. Trápí je zažívací potíže – průjmy, meteorismus ve střevech, mají žaludeční neurózu. Někdy se jim nedostává dechu, dostávají „škytavku“. Mají příznaky nějakého orgánového onemocnění, ale při prohlídce nejsou žádné patologické změny shledány.
Může je dále trápit:
bolest hlavy,
pocení rukou,
v jistých situacích se objevuje ruměnec v obličeji, pálení uší,
sucho v ústech,
občasné poruchy vidění,
pálení žáhy, křeče kolem žaludku,
píchání v boku,
pocit horečky,
plačtivá nálada,
pocit, že jsou vážně nemocní a že nikdo jejich obtíže nechápe.
To vše mohou být příznaky neurovegetativní dystonie.
Neurovegetativní dystonie znamená poruchu dráždivosti parasympatických a sympatických nervových systémů. Parasympatické a sympatické nervy jsou v hladkých svalech a nemůžeme je vůlí nijak ovlivnit. Působí protichůdně – parasympatické vyvolávají klid a regeneraci orgánů, sympatické zvyšují jejich výkon.
Neurovegetativní dystonie vzniká při poruše rovnováhy působení těchto nervů. Neurovegetativní dystonie může být příčinou toho, že má postižený pocit, jako by trpěl onemocněním nebo poruchou orgánů. Příznaky bývají velmi podobné, skutečné onemocnění vyloučí až odborné vyšetření.
Protože se ale může jednat o skutečné onemocnění orgánu (srdce, trávicí trakt a podobně), je třeba lékaře vyhledat při opakování problémů.
V naší poradně s názvem KOENZYM A ELKARNITIN DOPLNEK STRAVY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Valerie.
cvičím denně 50 min na orbitreku a beru elkarnitin, má váha jde pomalu dolu, co bych měla ještě si zakoupit v lékárně?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Já bych zkusil vzít před cvičením nějaký povzbuzovák a spalovač tuků s kofeinem. Jako nejlepší fatburner se zatím jeví Lipo 6X od firmy Nutrend. A k tomu ještě před a po cvičení vezměne po každé jednu dávku BCAA. BCAA vám doplní potřebné 4 nejdůležitější amynokyseliny, které vám dodají chuť a sílu ke cvičení. Lipo 6x zase rozproudí krevní oběh na rychlejší obrátky a ohřeje tělo na vyšší teplotu. Toto všechno vám pomůže k ještě lepším výsledkům.
Důležité je nesledovat jen ubývající váhu, ale spíše vnímat pocit ze svého pěkně se formujícího se těla. Cvičením na Orbitracku totiž mohutní nohy a hýždě, protože v nich dochází k námze. Ty se pak obalují svalstvem a to váží více než tuk, takže váha nemusí jít rychle dolů, ale přesto tuky mizí. Svalová hmota, na rozdíl od tuku, je tuhá, drží tvar a vypíná pokožku a tím omezuje celulitidu.
Dobré by bylo při vašem cvičení zapojit i další svalové partie, jako například břišní svaly, prsní svaly, zádové svaly a svaly horních končetin. Pamatujte si, že jen s vyrovnaným tréninkem budete rovnoměrná a krásná.
Cervikální dystonie (torticollis) je mimovolní dystonická aktivita krčních svalů, která vede k poruše postavení hlavy a krku. Je nejčastějším typem fokální dystonie. Pro toto onemocnění se užívá i termín spastická torticollis. Způsobuje mimovolní dystonickou svalovou aktivitu krčních svalů, což vede k poruše postavení hlavy a krku. K nejčastěji postiženým svalům patří m. sternocleidomastoideus, m. splenius capitis, m. trapezius, m. semispinalis capitis, m. semispinalis cervicis, m. levator scapulae a mm. scaleni, které dohromady vytvářejí svalový vzorec vedoucí ke specifickému klinickému obrazu. Cervikální dystonie může začít v kterémkoliv věku, nejčastěji se vyskytuje mezi 20.–40. rokem. Onemocnění cervikální dystonií začíná většinou pozvolna, pacient zpočátku pociťuje nepříjemné napětí v oblasti krčních svalů, často spojené s bolestmi, postupně dochází ke stáčení nebo uklánění hlavy. Mezi doprovodné symptomy patří bolesti ramen a krku, pocit pálení jazyka. Pacient může trpět závratěmi z nepřirozené polohy hlavy, objevuje se porucha prostorové orientace a polykání. Může být přítomen i takzvaný dystonický třes. Při diagnóze cervikální dystonie se vychází z pacientovy anamnézy, vylučuje se sekundární příčina potíží, pacient se sleduje v klidu i při pohybu, zkouší se pasivní a aktivní pohyby, hodnotí se svalové postižení, určuje svalový vzorec a klinický obraz dle TWSTRS (Toronto Western Spasmodic Torticollis Rating Scale), který se využívá i ke zhodnocení efektu léčby.
Ve svém příspěvku BOLESTI KLOUBŮ PO VYSAZENÍ ANTIKONCEPCE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena.
V listopadu 2012 jsem vysadila antikoncepci. Brala jsem ji asi 3 a 1/2 roku.Menstruace se nedostavila (menopauza? je mi 50 let), ale asi do měsíce se dostavily bolesti kloubů, hlavně na rukou, otékají mi prsty, brnění (vyšetření na karpální tunely -.pozitivní, ale nález v lehčí formě) a také se přidala svalová únava...ke všemu se ještě přidal ekzém v oblasti dlaní (drobné puchýřky velikosti špendlíkové hlavičky, které prasknou "dovnitř" vznikne tečka velikosti a barvy malé pihya kůže se poté vylupuje, svědí a pálí. U kožní lékařky provedeno vyšetření na lupénku, výsledek negativní. Mohou tyto projevy souviset s vysazením HA a dají se léčit?
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Cervikální dystonie představuje jednostranné svalové strnutí šije, zahrnuté do skupiny dystonických syndromů (charakteristických náhlými neobvyklými změnami svalového tonu: mimovolné pohyby, svalové napětí, záškuby, třes). Často jde o vrozenou vadu, která je způsobená jednostranným zkrácením svalu – kývače hlavy (musculus sternocleidomastoideus) a horními částmi trapézového svalu. Méně obvyklá je získaná forma při zánětlivých procesech v krční oblasti, blokádách v oblasti krční páteře, úrazech krční páteře či při některých onemocněních centrální nervové soustavy. Nejčastější je však porucha mimovolní svalové aktivity neznámé příčiny.
Onemocnění začíná spíše pomalu. Nejprve dochází k pocitu napětí „za krkem“, které se později mění v bolest pouze po fyzické námaze. V další fázi nastupuje bolest po dobu celého dne, kdy pacient vyklání hlavu na jednu stranu bez svého vědomí (obvykle to zpozoruje jeho okolí). Terapie křečovitých stahů svalů k jedné straně je z neurologického hlediska známá svou rezistencí vůči medikamentózní léčbě.
V minulosti bylo onemocnění indikací k chirurgické léčbě, bohužel s téměř žádným pozitivním efektem. V dnešní době je principem léčby dosažení co největšího uvolnění postižených svalů. To umožňuje antagonistickým svalům (svalům s funkcí opačného pohybu) pomocí kompenzačního mechanismu stočit krk a hlavu do přirozené polohy. Při terapii je však nutné použít botulotoxin A. Využitím speciálních fyzioterapeutických metod lze nacvičit mechanismus korekce abnormálního postavení krku a hlavy s úmyslným pohybem pacienta tak, aby byl schopen volním úsilím poměrně snadno uvést hlavu do střední roviny a setrvat v ní. S pravidelnou fyzioterapií je možné rovněž prodlužovat periody mezi aplikacemi spolu se snižováním dávek botulotoxinu. Také je možné použití „rázové vlny“ na stažení bolestivosti svalů, křečových spazmů a zánětlivé reakce v tkáni.
V naší poradně s názvem OBRNA LÍCNÍHO NERVU 3 MĚSÍCE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tomáš K..
Dobrý den ,mám obrnu lícního nervu už 3 měsíce a zatím se to léčí velmi pomalu , nevíte jak dlouho to ještě bude trvat? Byl jsem na CT , kde výsledky dopadly dobře. Potom jsem byl na lumbálce , kde mi také nic nenašli a tak mám strach jestli se mi to uzdraví. Všichni doktoři se diví ,že se mi to léčí tak pomalu. Je mi 21... děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Rekonvalescence po obrně lícního nervu je u každého člověka individuální a může dlouho trvat. Důležité je obnovit nervová spojení se svaly, které inervuje lícní nerv. Na to nejlépe pomáhá svalová rehabilitace, například pomocí masáže a nebo také elektrostimulace. Vhodné je i obličejové cvičení mimických svalů.
Neurovegetativní dystonie je porucha dráždivosti sympatických a parasympatických nervových systémů. Může vést k neovladatelné hyperaktivitě některého orgánu a k jeho funkčním poruchám. Jde o zcela odlišnou poruchu než spazmofilie (sklon ke křečím), přestože příznaky někdy bývají podobné.
tachykardie (bušení srdce), pocit tepání v krčních tepnách;
píchání v boku;
ojedinělý průjem;
zívání;
polakusurie (časté nucení močit, mnohdy bez skutečné potřeby);
pocit horečky, pocit horka na ušních boltcích;
náhlé snížení tlaku provázené nevolností (pocením, hučením v uších, poruchy vidění);
záchvaty pláče a citové nepohody.
Příčinou onemocnění mohou být některé nervové poruchy, nespokojenost nebo mírná úzkost mohou vyvolat psychosomatické onemocnění, které je fyzicky zjistitelné vyšetřovacími metodami, nebo vyvolat neurovegetativní dystonii, kdy se jedná spíše o funkční poruchy orgánů fyzicky nepostižených.
V naší poradně s názvem ROSUCARD 20 MG se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Svárovský Karel.
Prosím o informaci zda je možné přerušit užívání léku Rosucard 20 mg vzhledem k bolest svalů.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Přestaňte užívat Rosucard a ihned informujte svého lékaře, pokud pociťujete neobvyklou bolest ve svalech, která trvá nezvykle dlouho. Tyto svalové příznaky jsou častější u dětí a dospívajících než u dospělých, ali i přesto se mohou objevit u malého počtu dospělých osob a vzácně se mohou prohlubovat a vést až k potenciálně život ohrožujícímu svalovému poškození známému jako rhabdomyolýza https://www.wikiskripta.eu/…
Okamžitě informujte lékaře, pokud se dostaví nevysvětlitelná svalová bolest během léčby, zvláště pokud se necítíte dobře nebo máte horečku. Rosucard není akutní lék, léčí dlouhodobě a nehrozí žádné riziko při náhlém krátkodobém přerušení léčby. Musíte se ale co nejdříve dohodnout s lékařem na jiné léčbě a dále důsledně dodržovat dietu na snížení špatného cholesterolu.
Huntingtonova nemoc způsobuje pohybové problémy, poznávací (kognitivní) a psychiatrické poruchy se širokým spektrem příznaků. Příznaky jsou individuální. Některé poruchy jsou více dominantní, jiné mají větší vliv na funkční schopnost či průběh nemoci.
Poruchy hybnosti
Pohybové poruchy spojené s Huntingtonovou chorobou zahrnují mimovolní pohyby a znehodnocují chtěné pohyby:
Uvedené poruchy mají vliv na pracovní schopnost člověka, vykonávání každodenních činností, komunikaci a samostatnost.
Kognitivní poruchy
Mezi časté kognitivní poruchy Huntingtonovy choroby patří:
obtížnost plánování, organizování a stanovení úkolů;
neschopnost plnění úkolů a komunikace;
nedostatek flexibility, myšlení, chování nebo jednání (perseverace);
nedostatečná kontrola impulzivity, která má za následek výbuchy, bezmyšlenkové pochody a sexuální promiskuitu;
problémy s prostorovým vnímáním, které vedou k pádům, nešikovnosti nebo nehodám;
nedostatečná sebereflexe vlastního chování a schopností;
neschopnost zaměřit se na dlouhodobé úkoly;
pomalé myšlenkové pochody nebo nedostatečná slovní zásoba;
problém s učením se novým informacím.
Psychiatrické poruchy
Nejčastější psychiatrickou poruchou spojenou s Huntingtovou chorobou je deprese, která nebývá způsobena reakcí na přijetí diagnózy. Deprese může být zapříčiněna i poraněním mozku a následnými změnami funkce mozku. Příznaky a symptomy zahrnují:
pocity smutku nebo neštěstí;
ztrátu zájmu o běžné činnosti;
sociální stažení;
nespavost nebo nadměrné spaní;
únavu a ztrátu energie;
pocity bezcennosti nebo viny;
nerozhodnost, roztěkanost a sníženou koncentraci;
myšlenky na smrt, umírání či sebevraždu;
změny v chuti k jídlu;
snížené sexuální touhy.
Jiné psychiatrické poruchy jsou:
obsedantně kompulzivní porucha, což je recidivující stav, který vede k dotěrným myšlenkám a opakujícímu se chování;
mánie, která způsobuje zvýšenou náladu, hyperaktivitu, impulzivní chování a přehnané sebevědomí;
bipolární porucha, což je střídání deprese a mánie.
Ve svém příspěvku CIPRALEX MOTÁNÍ HLAVY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pavel.
Toto je můj příspěvek Napíšu časovou osu mého použití:
Posledních 12 dní jsem bral 5 mg Cipralex jako první věc ráno po probuzení. První 3 dny byla moje úzkost strašná. Na řešení těchto epizod mám naštěstí lorazepam, takže to určitě pomohlo. Úzkost se po 3. dni hodně snížila, přesto se stále budím velmi úzkostný, ale i další vedlejší účinky se stále zhoršují.
Hlavními vedlejšími účinky, které se stále zhoršují, jsou extrémní závratě, bolesti hlavy, svalová slabost, slabý zrak a pocit nevyváženosti. Ráno je to nejhorší, dopoledne se to trochu zlepšuje, pak se to postupně zhoršuje, jak den pokračuje, obvykle to znovu začíná kolem 13:00. Když jsem se včera večer sprchoval, skoro jsem si musel sednout, protože jsem měl pocit, jako bych se houpal v lodi a měl pocit, že mi každou chvíli povolí svaly na nohou. Dnes ráno jsem si kontroloval hladinu glukózy v krvi a byly v normálním rozmezí.
Konzultoval jsem to se svou psychiatričkou (řekla, že to mám změnit a užívat dávku na noc) a také se svým praktickým lékařem, který mi udělal krevní testy (protože se také potýkám s dlouhodobými příznaky COVID). Řekl mi, že má mnoho pacientů, kteří po prodělání onemocnění COVID mají v dnešní době alergii na mnoho léků a potravin, které dříve neměli.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Dana.
Také jsem proděla covid, pak začaly různé zdravotní problémy a nakonec úzkosti, cipralex a místo aby se můj stav zlepšil mám pocit , že opak je pravdou. Pocit točení hlavy je u mě na denním pořádku- celý den a ráno nevysvětlitelná úzkost a strach ze sebemenší povinnosti
Už to trvá dlouho , mám pocit , že přežívám že dne na den
Ve svém příspěvku CERVIKÁLNÍ DYSTONIE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Člověk.
Zkurvena zapicena nemoc na kterou není ani plný invalidního,hlavně že jdou miliardy na Araby.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana.
Dobrý den Martino,četla jsem váš příspěvek s cervikální dystonií.Mně tuto nemoc potvrdily letos v lednu.Zajímá mne,jestli je u vás nějaké zlepšení a zda opravdu během roku z mírných problémů,máte hlavu až na rameni?Je mi to líto a také samozřejmě nevím,jak u mne nemoc bude postupovat.děkuji Jana
Lékem volby cervikální dystonie je botulotoxin A, který se aplikuje lokálně do svalů trpících dyskinezí, a to na základě klinického a palpačního vyšetření nebo pod EMG kontrolou. Efekt léčby trvá většinou 3 měsíce, potom je nezbytné aplikaci opakovat. Léčba může být komplikována změnou svalového vzorce dystonie nebo tvorbou neutralizačních protilátek proti botulotoxinu A, potom je nutno opakovat celý elektrodiagnostický vyšetřovací protokol a k léčbě použít jiný sérotyp botulotoxinu. Dále se provádí cvičení a rehabilitace. Pomoci může i holistický lékař, jako je homeopat či lékař tradiční čínské medicíny. Tito odborníci posuzují děje v těle komplexněji.
V průběhu léčby botulotoxinem je dobré se vyhnout podávání jiných medikamentů, aby bylo možno ohodnotit efekt léčby botulotoxinem a stanovit prognózu této terapie. Je však možno podávat analgetika a běžná antiflogistika/antirevmatika proti bolestem, které většinu pacientů s cervikální dystonií trvale obtěžují. Samostatným problémem je vznik sekundární rezistence na léčbu botulotoxinem A, většinou z důvodu tvorby neutralizačních protilátek právě proti botulotoxinu A. Tato svízelná situace je obtížně řešitelná, nejčastěji je zvolen přechod na jiný sérotyp, a to botulotoxin B. Nese to však s sebou opakovaně potvrzené riziko závažných nežádoucích účinků, jako je například generalizovaná slabost, dysfagie a generalizovaná dysautonomie.
Karcinom plic, obecně známý jako rakovina plic, je onemocnění, při kterém nekontrolovaně rostou buňky v plicních tkáních. Tento růst může vést k metastáze, což je invaze do přilehlé tkáně a infiltraci mimo plíce. Převážná většina rakoviny plic jsou karcinomy plic, odvozených z buněk epitelové tkáně. Rakovina plic je nejběžnější příčina rakoviny, vedoucí ke smrti u mužů. Celosvětově je zodpovědná za smrt 1,3 milionů mužů a žen ročně. Nejběžnějšími příznaky jsou dechová nedostatečnost, kašel (včetně vykašlávání krve) a ztráta váhy.
Pokud karcinom roste v dýchacích cestách, může blokovat průtok vzduchu a způsobovat dýchavičnost. Tento stav může vést k hromadění sekretů za překážkou a vyústit v zápal plic. Mnoho plicních nádorů je bohatě zásobováno krví. Povrch nádoru může být křehký a vést ke krvácení do dýchacích cest. Krev může být následně vykašlávána. V závislosti na druhu tumoru, tzv. paraneoplastickém syndromu, může tento stav na počátku přitahovat pozornost k nemoci. U karcinomu plic mohou být těmito fenomény Lambert-Eatonův myastenický syndrom (svalová slabost kvůli autoimunitnímu onemocnění), hypercalcemie nebo nepřiměřená sekrece antidiuretického hormonu (SIADH). Tumor v horní části plic (apex), známý jako Pancoastův syndrom, může zasáhnout lokální část sympatikového nervového systému, vedoucímu ke změnám v pocení a k problémům očního svalu (kombinace známá jako Hornův syndrom), stejně tak se může projevit svalová únava v rukou v důsledku invaze do brachial plexus. Mnoho příznaků karcinomu plic (bolest kostí, únava a ztráta váhy) je nespecifických; u starých lidí mohou být spojovány s komordibitou. U mnoha pacientů se karcinom rozšířil z místa původu jinam, než vyhledali pomoc lékaře. Běžnými místy metastázy jsou mozek, kosti, nadledviny, kontralaterální (opačná) plíce, játra, perikard a ledviny. Okolo 10 % lidí s karcinomem plic nemá symptomy diagnostikovány; tyto nádory jsou náhodně nalezeny až při rutinní prohlídce pod rentgenem.
Nadměrná svalová zátěž – Extrémní fyzická námaha, obzvláště u netrénovaného jedince, může vést k poškození přetížených svalů, které se mohou začít rozpadat.
Zvýšená tělesná teplota – Silná horečka nad 40 °C doprovázená svalovým třesem může svaly spolehlivě zničit a způsobit jejich rozpad. Speciálním podtypem tohoto stavu je takzvaná maligní hypertermie, která vzniká u některých geneticky předurčených jedinců po podání plynných anestetik (léky na uspání).
Tepenný uzávěr – Akutní uzávěr tepny, která vyživuje větší množství svalů, způsobí svalovou ischemii (nedostatek kyslíku a živin). Typicky k tomu dochází u dolní končetiny, a není-li tepenný uzávěr včas zprůchodněn, dochází k rabdomyolýze, odumření končetiny a stav končí amputací.
Crush syndrom – Syndrom vzniká u lidí, kteří byli zavaleni nebo zasypáni. Dlouhodobější stlačení tkání zevní silou způsobí poškození svalů s rabdomyolýzou a u zdánlivě stabilizovaného člověka pak po uvolnění ze závalu dochází k ohrožení organismu.
Metabolické příčiny – K poškození svalů může dojít u minerálního rozvratu (například zvýšená hladina draslíku nebo snížená hladina vápníku) a u zvýšené nebo snížené funkce štítné žlázy.
Léky a jiné sloučeniny – Rabdomyolýza je obávanou komplikací užívání léků ze skupiny statinů (často užívané léky proti vysokému cholesterolu), je tedy těžkou formou takzvané statinové myopatie. Léky ze skupiny neuroleptik (psychiatrické léky) mohou vyvolat rozpad svalových vláken v rámci maligního neuroleptického syndromu. Z jiných sloučenin byla rabdomyolýza pozorována i po požití velkého množství alkoholu, jiných návykových látek (kokain, LSD a podobně) a jedů (například otrava strychninem).
Autoimunitní nemoci – K postižení svalů naším vlastním imunitním systémem dochází u polymyozitidy (a u příbuzné dermatomyozitidy). Většinou je hlavním příznakem svalová slabost, choroba však může nabýt i podoby rabdomyolýzy.
Opožděná svalová bolest se zimnicí nejčastěji postihuje začátečníky, kteří několik týdnů či měsíců necvičili a poté si dají bez přípravy náročný trénink či jinou sportovní aktivitu. V takovém případě se připravte na několik protrpěných dní s bolestí v celém těle. Postihnout může i jedince, kteří si bez uvážení naloží mnohem víc, než na co je tělo zvyklé – zde však bývají bolesti pouze lokální a kratší. Svalová horečka také signalizuje, že cvičíte správně a tělo se přizpůsobuje na ještě namáhavější trénink. Dáte-li mu v tu chvíli dostatek živin, potřebnou regeneraci a dlouhý spánek, zcela jistě v příštím tréninku překonáte výkon z toho předešlého. I když se zdá, že některými postupy lze stav namožení o trochu zmírnit, bezpečně odezní zařazováním pravidelného odpočinku, ale i díky pravidelnému sportování nebude tak intenzivní jako v případě příležitostných pohybových aktivit.
K měření se používají dnes už převážně automatické přístroje zvané glukometry, které stanovují hladinu glukózy po nanesení kapky krve na testovací proužek. K dispozici jsou kompletní sety, které obsahují vlastní glukometr, několik proužků, autolancetu a lancety.
Kapka krve se v domácím prostředí získává pomocí speciálních odběrových per, takzvaných autolancet. V tomto peru je vždy vyměňována jen jehla, takzvaná lanceta. Většina dnešních autolancet má nastavitelnou hloubku vpichu pro snížení bolestivosti při odběru. Standardně se vpich provádí na bříšku některého z prstů ruky. Pro větší pohodlí pacienta je však možné odebrat vzorek krve i z jiného (alternativního) místa (vyvýšená svalová část na palcové straně dlaně, vyvýšená svalová část dlaně na malíkové straně, paže, stehno či lýtko). Je ale důležité se ujistit, že glukometr lze použít i pro krev odebranou z těchto míst. Dezinfekce místa vpichu není nutná při zachování běžných hygienických návyků.
Takto odebraná kapka krve se ihned přenese na testovací proužek. Testovací proužky ke glukometrům jsou nezaměnitelné a nedají se dělit – jinými slovy, ke každému glukometru existují speciální proužky a nelze zvýšit jejich počet rozstříháním. Při koupi náhradních proužků je nutné provést kalibraci přístroje. Ta se provádí několika způsoby – vložením kalibračního čipu do glukometru, kde čip zůstává po celou dobu stanovování proužky z jednoho balení, nebo pouze jednorázovým vložením kalibračního proužku, ze kterého si glukometr informaci přečte a uloží ji, anebo pomocí přiloženého kódu, který se do glukometru zadá.
Po nanesení kapky krve se testovací proužek podle návodu vloží do těla glukometru, který provede měření. Na displeji se pak objeví naměřená hodnota glykemie.
Hodnoty naměřené v domácím prostředí mají vždy pouze informativní charakter.
V závislosti na době od posledního příjmu potravy rozlišujeme dvě základní hodnoty glykemie, a to náhodná glykemie a glykemie nalačno, viz výše v našem článku.
Pro koho je domácí stanovení glykemie vhodné i bez porady s lékařem? Týká se zejména lidí, u kterých se již cukrovka v rodině projevila, lidí trpících vysokým krevním tlakem či zvýšeným cholesterolem, pacientů po cévní mozkové příhodě nebo infarktu myokardu, při nadváze nebo obezitě, popřípadě žen trpících cukrovkou v těhotenství.
V Japonsku oznámili velkou úspěšnost infračervené léčby pomocí infrasauny u těchto nemocí:
schiatika
menopauza
artritida
zatuhlé rameno
revmatismus
akné
gastroenterologické problémy
insomnie
onemocnění uší
Japonští výzkumníci všeobecně deklarují zlepšení u těchto problémů:
menopauza a hypertenze
revmatoidní artritida a různé typy bolestí
nemoc z ozáření a cévní mozkové příhody
hemoroidy a cystitida
cirhóza jater a keloidy
hepatitida, gastritida a astma
různá chronická onemocnění
vředy dolních končetin, studené končetiny
benigní prostatická hypertrofie
bolesti způsobené rakovinou, ulehčení v posledních stadiích nemoci
Infračervené záření v infrasauně pozitivně ovlivňuje i choroby nosu, uší a krku:
krvácení z nosu
bolesti v krku
tinitus
chronické záněty středního ucha
Infračervená terapie je velmi vhodná též při onemocnění kůže:
ucpané póry a tvrdá kůže
jizvy a bolest z popálenin a ran
napětí kůže a kopřivka
akné, ekzémy a psoriáza
spálení od slunce a keloidy
tělní zápach (zlepšením funkce kůže se snižuje nepříjemný tělní zápach)
Všechny následující diagnózy jsou do jisté míry způsobeny špatným krevním oběhem. Infrasauna zvyšuje periferní prokrvení, čímž může ovlivňovat i zlepšení zdravotního stavu při těchto onemocněních:
artritida, svalová poškození a schiatika
diabetes, hemoroidy a záněty žil
bolesti zad, svalová únava u dětí a revmatismus
nervová tenze, neuritida a únava
bolesti žaludku, menstruační křeče
dekubity a choroby spojené se snížením periferního prokrvení
Vzpřimovače páteře mají tendenci ke zvýšenému napětí. Proto tu vzniká svalová dysbalance mezi povrchovými a hlubokými svaly páteře. Je nutné pomocí měkkých technik a funkčního cvičení optimálně aktivovat hluboké svaly krční páteře a ústního dna, aby byla obnovena svalová harmonie, což mimo jiné pomáhá i na zalehlé ucho.
Měření cukru v krvi se provádí zejména u pacientů s již diagnostikovanou cukrovkou, dále pak u pacientů s podezřením na toto onemocnění. V důsledku dlouhodobě zvýšené hladiny glukózy v krvi dochází k různým metabolickým změnám, kterou mohou vést k závažným zdravotním komplikacím. Mezi ně patří především urychlení procesu aterosklerózy („ucpávání cév“), poškození ledvin, zhoršování zraku a postižení nervů. Proto měření provádí i praktický lékař při preventivních prohlídkách.
K měření se používají dnes už převážně automatické přístroje zvané glukometry, které stanovují hladinu glukózy po nanesení kapky krve na testovací proužek. K dispozici jsou kompletní sety, které obsahují vlastní glukometr, několik proužků, autolancetu a lancety. Kapka krve se v domácím prostředí získává pomocí speciálních odběrových per – takzvaných autolancet. V tomto peru je vždy vyměňována jen jehla, takzvaná lanceta. Většina dnešních autolancet má nastavitelnou hloubku vpichu pro snížení bolestivosti při odběru. Standardně se vpich provádí na bříšku některého z prstů ruky. Pro větší pohodlí pacienta je však možné odebrat vzorek krve i z jiného (alternativního) místa (vyvýšená svalová část na palcové straně dlaně, vyvýšená svalová část dlaně na malíkové straně, paže, stehno či lýtko). Je ale důležité se ujistit, že glukometr lze použít i pro krev odebranou z těchto míst. Dezinfekce místa vpichu není nutná při zachování běžných hygienických návyků. Takto odebraná kapka krve se ihned přenese na testovací proužek. Testovací proužky ke glukometrům jsou nezaměnitelné a nedají se dělit – jinými slovy, ke každému glukometru existují speciální proužky a nelze zvýšit jejich počet rozstříháním. Při koupi náhradních proužků je nutné provést kalibraci přístroje. Ta se provádí několika způsoby – vložením kalibračního čipu do glukometru, kde čip zůstává po celou dobu stanovování proužky z jednoho balení, nebo pouze jednorázovým vložením kalibračního proužku, ze kterého si glukometr informaci přečte a uloží, anebo pomocí přiloženého kódu, který se do glukometru zadá.
Po nanesení kapky krve se testovací proužek podle návodu vloží do těla glukometru, který provede měření. Na displeji se pak objeví naměřená hodnota glykemie. Naměřené hodnoty v domácím prostředí mají vždy pouze informativní charakter. V závislosti na době od posledního příjmu potravy rozlišujeme dvě základní hodnoty glykemie, a to náhodnou glykemii (naměřená kdykoli během dne nezávisle na jídle), která by neměla překročit hranici 7,5 mmol/l, a glykemii nalačno (nejlépe ráno před prvním jídlem), která je u zdravých jedinců pod hodnotou 5,5 mmol/l.
Domácí stanovení glykemie je vhodné i bez porady s lékařem zejména u lidí, u kterých se již cukrovka v rodině projevila, trpících vysokým krevním tlakem či zvýšeným cholesterolem, u pacientů po cévní mozkové příhodě nebo infarktu myokardu, při nadváze nebo obezitě, popřípadě žen trpících cukrovkou v těhotenství. Při nálezu zvýšené hodnoty glykemie je nutné navštívit lékaře a podrobit se dalšímu vyšetření.
