Žilní trombóza dolní končetiny se projevuje omezeným odtokem krve k srdci, krev se hromadí v žilním systému. Plazma z žíly při stagnaci krve uniká přes žilní stěnu do tkáně a způsobuje otok, což jsou klasické příznaky trombózy žil. Tkáň reaguje na přítomnost tekutiny zánětlivou reakcí, proto je kůže nad postiženým úsekem žíly teplá, zarudlá a končetina bolí. Pokud je postižen jen malý úsek například na lýtku a žíla není uzavřena zcela, projeví se problém třeba jen pnutím v dané oblasti. Trombus však může žílu uzavřít. Pak příznaky zesilují, pokožka nad postiženým místem nabývá modrofialové barvy a je teplá.
V naší poradně s názvem TROMBÓZA DOLNÍCH KONČETIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pavla.
Chtěla bych se optat jak je dlouho člověk s trombózou žilní doma kdy se můžu vrátit do práce jsem tet měsíc doma beru prášky na ředění krve blbě semi stoupá na nohu
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Trombóza je vážné onemocnění a délka léčby je u každého člověka individuální. Nejpřesnější odpověď můžete získat od svého ošetřujícího lékaře, který zná váš zdravotní stav. Zavolejte mu a nebo se ho zeptejte při příští kontrole.
Hluboká žilní trombóza je stav, při němž dochází k ucpání žíly krevní sraženinou. Žilní trombóza nejčastěji postihuje takzvané hluboké žíly dolních končetin. To ovšem neznamená, že žilní trombóza nemůže vzniknout i v jiných žílách, například v žílách krku, nebo dokonce mozku. Hluboká žilní trombóza je závažný stav, který má řadu komplikací. Tou nejzávažnější z nich je utržení trombu a vznik plicní embolie. Masivní plicní embolie, která ucpe hlavní větve plicnice, je smrtelné onemocnění, které se může objevit i bez předešlých příznaků. Pokud dochází k opakované embolizaci menších trombů, může to vést k rozvoji plicní hypertenze. Další komplikací je poškození žíly v oblasti, kde je přichycen trombus, což může následně vést ke vzniku bércového vředu. Někdy se krevní sraženina sama od sebe ztratí bez toho, aby se jakkoliv projevila.
Hluboká žilní trombóza se pravděpodobněji vyskytuje u lidí, kteří:
právě prodělali operaci;
byli po úraze, který omezil jejich pohyb;
jsou starší a nemají dostatek pohybu;
mají stav, který ovlivňuje jejich krevní srážlivost.
V diskuzi ELIQUIS - DIETA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Salvét.
Prosím o sdělení, jako dietu nutno dodržovat při trombóze v lýtku při užívání
léku Eliquis.
Děkuji, s pozdravem Salvét
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Monika.
Dobrý den mám takoví dotaz byla mi zjištěna hloubková trombóza s drobnou embolii již užívám léky eliguis už na trvalo a jsem kuřák obávám se že se mi trombóza nebo embolie může vrátit eliguis beru 5mg 2 tabletky sebe ráno jednu s večír děkuji moc za odpověď
Trombóza může nastat jako komplikace při přetržení či silném natržení vazu, kdy je nutná i sádrová fixace. Tento stav vždy patří do rukou lékaře. Délka doby léčení je individuální, pokud jde o kombinaci podvrtnutého kotníku a trombózy, je samozřejmě prodloužená.
V naší poradně s názvem PRADAXA - NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
Dobrý den, mám dotaz, může se mi znova vrátit trombóza, když užívám pravidelně 2×denne lék Pradaxa? Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Pro přesnou odpověď na vaší otázku je třeba znát příčinu, která způsobila vaši předchozí trombózu. Například arteriální trombóza může být způsobena kornatěním tepen, nazývaným arterioskleróza. K tomu dochází, když tukové nebo vápenaté usazeniny způsobují ztluštění stěn tepen. To může vést k nahromadění tukového materiálu (nazývaného plak) ve stěnách tepny. Tento plak může náhle prasknout (prasknout) a následně vytvořit krevní sraženinu, i když užíváte léky na ředění krve. Dodržováním předepsané léčby výrazně snižujete riziko opakování trombózy.
Doslova myositis znamená svalový (myo-) zánět (-sitis). Tento typ svalového onemocnění (myopatie) představuje skupinu různých onemocnění, které mají všechny společné rysy zánětlivých buněk ve svalu.
Myositida u psů může postihnout:
Jen jeden sval.
Skupiny svalů, např. svaly používané při žvýkání nacházející se na temeni a straně hlavy (žvýkací svalová myositida) nebo svaly pohybující oční bulvou (mimooční svalová myositida) nebo všechny svaly v těle (polymyozitida, dermatomyozitida a nekrotizující myopatie)
V naší poradně s názvem TROMBÓZA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek.
U žilní trombózy je důležité užívat léky na ředění krve. Určitě dostal Xarelto nebo Pradaxu. Tyto léky pomohou předejít další epizodě trombózy. Rekonvalescence je také důležitá a je třeba zařazovat pohyb, například chůze je vhodná. V dalším období by měl přítel navštívit kardiologa, aby zjistil stav jeho cévního systému a stanovil další vývoj lékařské péče.
Zdraví Cempírek!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Věra Hauserová.
Vážený pane Cempírku, děkuji za Vaši rychlou odpověď. Zařídíme se podle toho. VH
V naší poradně s názvem TROMBÓZA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Věra Hauserová.
Dobrý den, ráda bych se zeptala na léčení trombózy. U mého přítele, sportovce a zdravého člověka se najednou objevila na noze trombóza. Stačí po léčbě u praktického lékaře na rekonvalescenci 14 dní? Šel do práce, ale noha ho stále pobolívá. Je třeba po této nemoci rehabilitace (cvičení) nebo spíše klid na lůžku? Předem Vám velmi děkuji za Vaši odpověď. VH
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
U žilní trombózy je důležité užívat léky na ředění krve. Určitě dostal Xarelto nebo Pradaxu. Tyto léky pomohou předejít další epizodě trombózy. Rekonvalescence je také důležitá a je třeba zařazovat pohyb, například chůze je vhodná. V dalším období by měl přítel navštívit kardiologa, aby zjistil stav jeho cévního systému a stanovil další vývoj lékařské péče.
Než zcela odezní příznaky trombózy, sportu a zátěži se určitě vyhýbejte. Po úplném vyléčení není důvod k zákazu sportu. Naopak pohyb podporuje žilní oběh a je významnou prevencí žilních onemocnění. Vhodnými sporty jsou plavání, jízda na kole nebo běh na lyžích. Při nich (samozřejmě kromě plavání) je vhodné mít natažené kompresivní punčochy, které by měl mít pacient předepsány od svého ošetřujícího lékaře.
V diskuzi TROMBÓZA DOLNÍCH KONČETIN PŘÍZNAKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miroslav skopal.
dobry den,prosim o radu jedeme na termalni koupaliste mohu mohu do vody,ktera ma 34st.a treba to stridat a jak dlouho mohu setrvat dekuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Aleš.
Dobrý den, trombóza je zjednodušeně hustá krev který nemůže protékat. Já tento problém řeším laserovými hodinkami které dávají krev do normálního stavu.
AR
Při kulturistice je důležitá svalová hmota. Skvělou potravinou je proto arašídové máslo. Při jeho konzumaci zajistíte tělu zdravý zdroj tuku a bílkovin, což je důležité pro růst svalové hmoty. Docílíte tím navýšení kalorického příjmu, protože se toto máslo vyrábí z ořechů. Doplněním jídelníčku o arašídové máslo si zajistíte také dlouhotrvající přísun energie.
V naší poradně s názvem OBRNA LÍCNÍHO NERVU 3 MĚSÍCE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tomáš K..
Dobrý den ,mám obrnu lícního nervu už 3 měsíce a zatím se to léčí velmi pomalu , nevíte jak dlouho to ještě bude trvat? Byl jsem na CT , kde výsledky dopadly dobře. Potom jsem byl na lumbálce , kde mi také nic nenašli a tak mám strach jestli se mi to uzdraví. Všichni doktoři se diví ,že se mi to léčí tak pomalu. Je mi 21... děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Rekonvalescence po obrně lícního nervu je u každého člověka individuální a může dlouho trvat. Důležité je obnovit nervová spojení se svaly, které inervuje lícní nerv. Na to nejlépe pomáhá svalová rehabilitace, například pomocí masáže a nebo také elektrostimulace. Vhodné je i obličejové cvičení mimických svalů.
Normální menstruace ani hormonální antikoncepce nejsou kontraindikací antikoagulační léčby. Vznikla-li trombóza v souvislosti s hormonální antikoncepcí, není při dobře kontrolované antikoagulační léčbě nutné hormonální léčbu vynechávat.
Vzhledem k četnosti možných interakcí platí zásada, že při každém zahájení nebo ukončení doprovodné léčby se kontroluje INR a přizpůsobuje se mu dávkování warfarinu. Z doprovodných onemocnění nejvíce ovlivňují dávkování warfarinu choroby jater, alkoholismus, podvýživa a hypermetabolické stavy. Ustálený antikoagulační účinek však může vychýlit každé náhlé onemocnění.
Varixy jsou modravé, rozšířené a vinuté žíly vystouplé nad povrch kůže, nejčastěji na dolních končetinách, na vnitřní straně lýtka nebo na kotnících. Pacienti nejčastěji udávají pocit těžkých nohou, mohou se ale objevit i křeče (odtud název křečové žíly). Dalšími příznaky jsou mravenčení, otoky, zvýšená svalová únava nebo bolesti.
Rozlišují se dva typy křečových žil, a to primární a sekundární varixy.
Primární varixy jsou ona známá městkovitá rozšíření povrchových žil dolních končetin. Hlavní příčinou primárních varixů je oslabená žilní stěna, ať už z jakýchkoli důvodů. Postupně se na základě rozšířené žíly vyvíjí nedomykavost žilních chlopní a je tedy celkově zhoršen průtok cévou.
Sekundární varixy vznikají až na základě jiného onemocnění, které má svůj původ v hlubokém žilním systému. Pokud je hluboký žilní systém ucpán například hlubokou žilní trombózou, krev se pomocí žilních spojek vytlačí do povrchového systému, kde opět tvoří městkovité žíly.
Povrchový zánět žil: Jde o stav, kdy křečová žíla bolestivě zduří a objeví se zarudnutí. Zánět se může rozšířit i na hluboký žilní systém. Obyčejně se léčí konzervativně, tedy elastickou bandáží a studenými obklady.
Bércový vřed: Vznik bércového vředu je podmíněn dlouhodobě neléčenými a zanedbávanými varixy. Rozhodně výskyt křečové žíly neznamená, že pacient bude v budoucnosti trpět bércovým vředem. Bércovým vředem se nazývá otevření křečové žíly na povrch kůže. Bezprostřední příčinou může být například drobné zranění. Lékař se následně při léčbě snaží nejen zabránit dalšímu městnání krve konzervativními metodami, ale je potřeba i ošetřovat otevřenou ránu proti vniku bakterií. K tomu jsou používány speciální gely a bandáže.
Žilní trombóza a embolie: Trombóza je vlastně cévní sraženina, která se vytvoří na místě, kde krev neproudí, případně proudí nedostatečnou rychlostí. Pokud se sraženina utrhne ze svého místa vzniku, může putovat krevním oběhem a ucpat nějakou menší, důležitou cévku v těle. Vzniká tak například plicní embolie, která je považována za kritický stav. Varixy rozhodně nejsou jediným důvodem pro vznik embolie, vznik těchto komplikací je podmíněn několika faktory. Přesto věnujte křečovým žilám větší pozornost, protože přinejmenším bude jejich léčba nebo operace úspěšnější, jestliže se začnou léčit včas.
V naší poradně s názvem LÉK NA SVĚDĚNÍ KŮŽE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Majka.
Měla bych na Vám prosbu.Po dobrání třech dávek antibiotika - zápal plic a následně tromboza,mě nesmírně svědí celé tělo a mám drobniou červenou krupičku.Nevíte někdo čím to mazat.Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Majko, to co popisujete je běžná reakce na vysoké dávky antibiotik, obvykle podávaných nitrožilně. Po vysazení antibiotik obvykle reakce červené krupice a svědění postupně zmizí. Nezmizí to hned, ale bude se to hojit, podobně jako by to byly malé odřeninky. Snažte se to nerozškrábat, ať se to nekomplikuje (nezdržuje) následnou bakteriální infekcí po rozškrabání. Kdyby problémy nepřestaly, tak se prosím vraťte k lékaři, který Vás antibiotiky léčil a zkonzultujte s ním svůj zdravotní stav.
Poměrně často se trombóza neprojevuje žádnými závažnými příznaky a probíhá jako netypická bolest končetiny. Není vzácností, že tuto bolest pacienti přisuzují prodělané námaze, popřípadě i změnám počasí. Co se týká trombózy dolních končetin, pak mezi hlavní příznaky patří pocit tlaku v postižené končetině, dále je to otok končetiny a její bolestivost. Přitom právě bolest nebývá vždy přítomna a navíc ani nevypovídá o tíži tohoto onemocnění. Postižená končetina může také změnit barvu a podkožní viditelné žíly bývají více naplněny.
Při zánětu povrchových žil bývá postižené místo zarudlé a na pohmat bolestivé, často dochází k jeho zatvrdnutí. Důležité je vědět, že při zánětu povrchových žil postižená končetina neotéká.
Při trombóze hlubokých žil je naopak končetina oteklá a velmi bolestivá, bolest se objevuje především po plném došlápnutí. Postižená noha také může mít namodralou barvu. Trombóza je velice zrádná obzvláště u ležících pacientů, může totiž vzniknout bez výraznějších varovných obtíží a následně se může projevit až plicní embolií. Pokud není trombóza odborně léčena, může vedle plicní embolie postupně dojít až k rozvoji bércového vředu, který se jen velmi těžko hojí.
Na druhé straně trombózy, které mají bezbolestný průběh, často způsobují plicní embolii. Přitom do značné míry závisí na rozsahu omezení průtoku krve do plic. U plicní trombózy může být jedním z příznaků kašel, dále je to krátkodobá dušnost či bolest na hrudi, ale u pacienta může dojít i k vykašlávání krve nebo k rozvoji šoku. Platí, že čím blíže k srdci je trombóza lokalizována, tím je riziko embolie vyšší. Nemocný, který je postižený lehčí formou plicní embolie, na tuto diagnózu často vůbec nepomyslí a původ jeho obtíží bývá často objasněn až při odborném vyšetření.
Myositida u psů může být potvrzena odběrem vzorku svalové tkáně k vyšetření. To ukáže zánětlivé buňky ve svalu. Myositida žvýkacího svalu může být diagnostikována jednoduchým krevním testem, který měří hladinu protilátek namířených proti žvýkacímu svalu (test titru 2M protilátek). K odstranění potenciální infekce (krevní testy) nebo k vyloučení přítomnosti rakoviny v těle mohou být nutné další testy (neurologické – rentgen hrudníku a břicha a ultrazvuk).
Trombóza je děj, při kterém dochází ke sražení (koagulaci) krve za vzniku trombu. V tepnách má za následek nedokrevnost (ischemii) postižené oblasti, v žilách může zhoršit odtok krve.
Ke vzniku trombózy dochází kvůli jedné příčině nebo kombinací faktorů, které jsou známy jako Virchowova trias:
poškození stěny cévy – způsobeno například zánětem, aterosklerózou, imunokomplexy;
turbulentní proudění, nebo naopak zpomalený průtok krve – venostáza, zúžení a nedomykavosti srdečních chlopní, dlouhé sezení a stání, nedostatečný pohyb, dehydratace, těhotenství;
K profylaxi se používá hlavně antikoagulační léčba.
Trombus může být při odtržení od cévní stěny jedním ze zdrojů vmetku (trombembolus) a způsobit tak embolii.
Tromby se velmi často vyskytují spolu s aterosklerózou a zhoršují prognózu nemocného. Běžnými rizikovými faktory vzniku krevních sraženin v hlubokých tepnách jsou: dlouhodobá nehybnost dolních končetin, obezita, těhotenství, stavy po velkých chirurgických výkonech, hormonální antikoncepce, Leidenská mutace a jí podobné poruchy koagulačního systému a poruchy chlopenního aparátu dolních končetin při chronické žilní nedostatečnosti, kouření, křečové žíly. Pacient může být v ohrožení života.
Trombózou se označuje stav, kdy dochází k zánětu hlubokých žil dolních končetin se vznikem krevní sraženiny – trombózy. Situace se významně častěji vyskytuje u dlouhodobě ležících osob nebo u lidí s varixy („křečovými žilami“). K nemoci jsou také náchylnější lidé po operaci či ženy po porodu.
Trombóza se projevuje pocitem tíhy a napětí na jedné končetině, bolestmi postižené končetiny, obzvláště v průběhu žil, bolestmi při chůzi (klaudikační potíže), změnou zbarvení (promodrání), zfialověním (cyanóza), někdy nevolností (nauzea).
Lokální nález se pak projevuje otoky kotníku nebo bérce, smazanými obrysy kloubů s napjatou kůží, vyšší teplotou končetiny, lehkou cyanózou (promodrání, zfialovění končetiny), rozšířenými podkožními žílami v horní třetině bérce, nejasnými zvýšenými teplotami organismu a tachykardií (zrychlený puls).
Provádějí se laboratorní a klinická vyšetření jako ultrazvukové vyšetření, kontrastní rentgenologická flebografie nebo radionuklidové vyšetření, v krvi (séru) se zjišťuje zvýšení D-dimerů.
Situace je nebezpečná tím, že se trombus (sraženina) může uvolnit a jako embolie (vmetek) vniknout do plic. Rizikovým faktorem pro zánět žil na noze je dlouhodobé cestování s nemožností dostatečného pohybu (například cestování letadlem a podobně), pak se mluví o takzvané cestovní trombóze.
U pacientů pobývajících v nemocnici se zvyšuje riziko vzniku krevních sraženin, protože ke vzniku hluboké žilní trombózy dochází nejčastěji v situacích, kdy nejste zdrávi nebo nevyvíjíte stejnou pohybovou aktivitu, jako když jste v domácím prostředí. Míra rizika vzniku hluboké žilní trombózy závisí také na léčbě, které se pacient podrobil. Vyšší riziko vzniku hluboké žilní trombózy mají pacienti:
po operacích trvajících déle než 90 minut, respektive déle než 60 minut, pokud se jedná o operace dolních končetin, kyčelního kloubu nebo břicha;
po operacích kvůli zánětlivému onemocnění, včetně břicha (například zánět slepého střeva);
upoutaní na lůžko nebo pacienti, kteří se nemohou pohybovat, anebo poslední tři či více dnů strávili většinu času ležením v posteli nebo sezením;
kteří jsou méně aktivní než obvykle v důsledku prodělané operace či zranění a existují u nich další rizikové faktory pro vznik hluboké žilní trombózy, jako je například výskyt tohoto onemocnění v rodině.
Při přijetí do nemocnice lékaři zhodnotí zdravotní stav a riziko vzniku krevních sraženin a v případě potřeby budou přijata vhodná preventivní opatření, která zahrnují podávání léků proti vzniku krevních sraženin nebo stažení dolních končetin obinadlem od stehen až po kotníky.
Otékání nohou je nepříjemný problém. Nejde pouze o estetickou stránku věci, ale otoky mohou předznamenávat i vážnější zdravotní komplikace. Červené oteklé nohy jsou obvykle způsobené žilní hypertenzí nebo žilní nedostatečností (červené skvrny na kůži nohou, bolestivé červené fleky na nohou).
Hypertenze a žilní nedostatečnost jsou obvykle způsobeny jedním z následujících faktorů:
obstrukce žil, které mohou být způsobeny nádorem nebo žilním trombem;
zhoršení funkce žilních chlopní, které způsobuje městnání krve v dolních končetinách a neschopnost vytlačit krev zpět;
trombóza (ucpání cév krevní sraženinou) nebo jiné cévní onemocnění;
Pacienti s diagnostikovanou hlubokou žilní trombózou jsou v úvodu buď léčeni ambulantně (splňují-li přísná kritéria týkající se rozsahu trombózy a přidružených onemocnění), nebo při hospitalizaci, a to zejména na interním oddělení příslušného lůžkového zařízení.
Než zcela odezní příznaky trombózy, sportu a zátěži se určitě vyhýbejte. Po úplném vyléčení není důvod k zákazu sportu. Naopak pohyb podporuje žilní oběh a je významnou prevencí žilních onemocnění.
Vhodnými sporty jsou plavání, jízda na kole nebo běh na lyžích. Při nich (samozřejmě kromě plavání) je vhodné mít natažené kompresivní punčochy, které by měl mít pacient předepsány od svého ošetřujícího lékaře. Tyto punčochy je zároveň vhodné nosit do zaměstnání či na delší stání a sezení. Večer je nutné punčochy sejmout a nohy alespoň na chvíli natáhnout do vodorovné polohy (například na přidanou židli či stůl). Taktéž je vhodné večerní sprchování končetin. Naopak nevhodné jsou sporty s velkou statickou zátěží (posilování, vzpírání) nebo s rizikem pohmoždění měkkých tkání (kopaná, hokej, sjezdové lyžování, skoky).
Při pečlivém dodržování režimu ze strany pacienta je léčba po žilní trombóze bezpečná a pravidelným cvičením je možné výrazně snížit riziko dlouhodobých následků (masivní otoky dolních končetin, pigmentové změny či bércové vředy) na minimum.
