Zajímá vás téma SVALOVÝ TŘES? Tak právě pro vás je určen tento článek. Třes hlavy nepodceňujte – pokud neznáte důvod, proč se vám hlava chvěje, pak je patrně něco špatně. Čím dřív se dozvíte, co to je, tím lépe pro vás. Například Parkinsonova choroba je zákeřná právě v tom, že má nenápadný začátek, ale léčba a průběh jsou pak velmi těžkou a vleklou záležitostí.
Co je to třes
Definice třesu (nebo latinsky tremoru) říká, že třes je rytmická (pravidelná) oscilace (pravidelný, stejný, opakující se pohyb) části těla kolem fixního bodu. Třesem bývají nejčastěji postiženy prsty, ruce, hlava nebo nohy. Dále lze třes hodnotit podle toho, zdali je třes klidový, nebo polohový – to znamená, že je třes přítomen pouze v klidu, nebo je závislý na poloze končetiny. Často se takový polohový třes vyskytuje, pokud sedíte na židli, vaše stehna slouží jako opěrná plocha pro cokoliv (knihu a podobně) a postavíte chodidlo téže nohy na špičku. Naopak klidový třes se nejčastěji vyskytuje (společně s dalšími příznaky, jako je například hypomimie – snížená mimika obličejového svalstva) u Parkinsonovy choroby. Takový třes bývá pomalý, uvádí se frekvence 4–5 kmitů za sekundu, a začíná velmi pomalu, tudíž ho lidé velmi často zprvu přehlížejí, později mu nepřikládají význam, a když už ho začnou považovat za problém, bývá choroba v pokročilém stadiu.
Samostatnou jednotku třesu tvoří takzvaný idiopatický tremor (idiopatický = není známa příčina), který je často vázán geneticky a postihuje celé generace rodin, proto se lze někdy setkat s pojmenováním idiopatický familiární tremor.
Pokud narazíte na pojem intenční tremor (třes), jedná se o takový třes, který v klidu není přítomen vůbec, ale začíná se projevovat, pokud se nemocná osoba snaží provést nějakou cílenou činnost, například dát si lžíci polévky do úst. Tento druh třesu je cílenými pohyby zesilován a sílí zároveň s přibližováním k cíli.
Takové osoby mají problém se najíst samostatně, protože velikost kmitů u úst je značná a je pro ně prakticky nemožné se strefit. Tento druh třesu je podmíněn onemocněním mozečku a může se projevit společně třes hlavy a rukou.
Dlouhodobě se může třes též vyskytovat u odvykacích stavů – u alkoholiků, toxikomanů a podobně.
Fyziologicky se třes vyskytuje jako reakce na chladné prostředí. Za jeho vznik mohou krátké rychlé stahy kosterního svalstva, které tímto způsobem vytvářejí teplo. Další možností, kdy se člověk může začít třást, je při psychickém napětí nebo velkém množství stresu, mechanismus jeho vzniku je podobný – je to rovněž obranná reakce organismu na nepříznivé podmínky. Tyto uvedené druhy třesů jsou však na rozdíl od výše uvedených třesů krátkodobé.
V naší poradně s názvem TŘES OBOU RUK- LÉČBA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ing.Jan Fischer.
Mám třes obou rukou.Při volně položených rukou není žádný třes.Při kontrole bylo zjištěno, že mám méně dopaminu.Jasnou odpovědˇ jsem nikde nedostal 1.Otázka je to Parkinson nebo vlivem stáří(je mně 79 let).2. Léčit pomocí léků, které mně nedělají dobře nebo použít marihuanu.
Snažím se hodně pohybovat-hraji table tenis, na normální tenis nemám kvalitní pohyb-pouze trenuji mládež.
Co mám dělat?Doktor mně dá léky, kterých mám určítě dost(na krevní nedostatečnost,
na srdce,na tlak)
P.S. Zdá se mně, že díky pohybu se moje fyzička zlepšila, ale třes je stálý.
Zdravím všechny Honza Fischer,tel .606588693
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Vaše příznaky vypadají jako projevy parkinsonovy nemoci. Blíže by to určil lékař - neurolog. V dnešní době existuje několik způsobů, jak projevy parkinsonovy nemoci potlačit.
Benigní familiární tremor, Minorova nemoc či esenciální tremor je poměrně časté onemocnění (výskyt asi 1%). Podle některých prací až 20 % ve věkové skupině nad 65 let. Může se vyskytnout i sporadicky, ale ve většině případů jde o geneticky vázané onemocnění s rodinným výskytem. Často se objevuje v mladších věkových skupinách, někdy i v dětském věku.
Vedle pomalu se zhoršujícího třesu rukou, který se objevuje ve statické poloze a při pohybu, bývá častý i třes hlavy nebo hlasu. Velmi zajímavé je, že onemocnění esenciálním tremorem se obvykle spojuje s dlouhověkostí a se zachovanou tělesnou i duševní svěžestí. Touto chorobou trpěl pravděpodobně i Max Švabinský, francouzský malíř Nicolas Poussin (1594–1665) a norský sochař Magnus Berg (1666–1739). Podstata choroby není objasněna, předpokládá se špatná funkce mozkových bazálních ganglií a mozečku. Esenciální třes neboli esenciální tremor je nepříjemné, i když naštěstí nikoliv nebezpečné neurologické onemocnění. Svým nositelům způsobuje řadu obtíží a jeho léčba není vždy snadná. Choroba se vyléčit nedá, dají se léčit jen příznaky.
Příčiny
Při vzniku onemocnění není přítomno jiné způsobující onemocnění a jiné příčiny vzniku obtíží nejsou moc známy. Zcela jistě existují určité genetické předpoklady a esenciální třes mívá častěji rodinný výskyt.
Projevy
Esenciální tremor je jednou z nejčastějších příčin třesu. Typicky jde o kinetický třes horních končetin, ale třást se může v podstatě celé tělo. Třes se objeví při pokusu o pohyb, v klidu má tendenci vymizet. To je důležitý rozdíl oproti klasickému parkinsonskému třesu, který je nejvýraznější v klidu a mizí při pohybech, například při uchopení předmětu. Další dosti typickou charakteristikou esenciálního třesu je jeho zhoršení při stresu a naopak vymizení po napití se alkoholu. To ovšem není až tak dobrá věc, protože si toho většina postižených všimne a je mezi nimi vyšší riziko alkoholismu. Tíže obtíží je individuální a zvláště těžké formy mohou těžce narušit pacientovo zaměstnání i běžné denní činnosti.
Typické znaky:
nepřítomnost jakýchkoliv dalších neurologických příznaků
zmírnění potíží po požití alkoholu – pomocná diagnóza
zvýrazňuje se při emocích a léky na Parkinsonovu chorobu neúčinkují
Diagnostika
Diagnózu určuje většinou neurolog na základě znalostí pacientových obtíží, fyzikálního vyšetření a vyloučení jiných příčin třesu. Neexistuje nicméně žádné vyšetření, které by esenciální třes objektivně potvrdilo.
Léčba
Léčba je problematická a efekt je individuální. Řadě pacientů pomáhají některé léky ze skupiny beta-blokátorů, i když je mechanismus úč
V naší poradně s názvem KAŽDODENNÍ RANNÍ BOLEST HLAVY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Mací.
Každé ráno cca v 5-6 hod. mne vzbudí bolest hlavy vzadu na temeni. Chodím pravidelně k fyzioterapeutovi na masáže, rázovou vlnu a také mne naučil několik cviků, které pravidelně cvičím. Trvá to už několik let, ale nikam to nevede. Ani neurolog ani ortoped mi nedokázali pomoci a já se už obávám chodit večer spát, protože mne ráno zase vzbudí bolest hlavy. Na CT krční páteře mi nic nenašli, prý je to svalový problém. Nevím co dál.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Váš problém může vznikat právě při tom obávaném spánku. Nejčastěji to způsobí ležení stále v jedné pozici - každou noc, několik let. Taktéž to může způsobovat nevhodná matrace nebo špatný polštář. Zamyslete se nad těmito třemi faktory a zkuste experimentovat s jejich změnami. Ideální poloha při spánku je na zádech na tužší matraci s podloženými dolními končetinami. Do matrace byste se neměla zbořit a pod hlavou by měl být polštář z pomalé pěny.
Rovněž by vám mohli pomoci ve spánkové laboratoři, kterou najdete v každém velkém městě. Výsledky z této laboratoře, zejména videozáznam, byste pak konzultovala se svým ortopedem.
Třes prstů může být důsledkem každodenních činností, jako je psaní textových zpráv nebo psaní obecně, ale přetrvávající třes, nebo když je kombinován s jinými příznaky, může naznačovat větší problém. Pokud zažíváte třes prstů, je nejlepší poradit se se svým lékařem, aby mohl vyloučit základní onemocnění.
Jak zabráním tomu, aby se mi třásly prsty?
Léčba záškubů prstů závisí na základním problému, který je způsobuje. Pokud jsou vaše záškuby způsobeny pitím příliš velkého množství kofeinu nebo nedostatečným spánkem, jsou to jednoduchá řešení. Ale pokud jsou vaše záškuby způsobeny poškozením nervů, pak to bude vyžadovat lékařský zásah. Váš lékař bude mít nejlepší představu, jak zabránit třesu vašich prstů.
Jaký je rozdíl mezi záškuby prstů a třesem prstů?
Hlavní rozdíl mezi škubáním prstů a třesem prstů je v tom, co to způsobuje. Záškuby prstů jsou obvykle způsobeny stresem, úzkostí, nedostatkem spánku, nadměrným kofeinem nebo fyzickou námahou. Ve vzácných případech mohou být záškuby prstů důsledkem zdravotního stavu, jako je amyotrofická laterální skleróza. Třes prstů je často způsoben základními zdravotními stavy, jako je esenciální třes nebo Parkinsonova choroba.
V naší poradně s názvem PARKINSONOVA NEMOC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Turková Věra.
Mám Parkinsona již 11 let.Poslední dobou se mi velmi zhoršil třes obou rukou, přidaly se i nohy. Beru Madopar a Rivotril. Neporadil by mi někdo jak třes zmírnit? Lékařka mi vždy zvýší dávkování prášku, ale nikam to nevede. Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
U 20% nemocných parkinsonem dokáže výrazně potlačit projevy tak zvaná hluboká stimulace mozku. Jen málokdo o této možnosti ví, proto se léčba tak často nevyužívá a nemoc se u spousty lidí zbytečně prohlubuje. Zda-li je tato léčba vhodná i pro vás je třeba zjistit konzultací u lékaře. Osoba nejpovolanější pro tuto léčbu je prof. MUDr. Robert Jech, Ph.D. vedoucí Neurologické kliniky 1. lékařské fakulty UK a VFN. Adresa: Kateřinská 468, 120 00 Nové Město, Praha, tel: 224 965 550.
Esenciální třes je nejčastější pohybová porucha a způsobuje mimovolní rytmické třesy. Nejběžnější je třes rukou , ale esenciální třes může postihnout také prsty, nohy a dokonce i hlasivky. Příznaky se často objevují postupně a mohou velmi ztížit provádění jednoduchých úkolů, jako je pití z šálku nebo používání nádobí.
Podobně jako u záškubů prstů existuje i souvislost mezi třesem a stresem. Zatímco stres a úzkost nemohou způsobit třes, mohou je ale zhoršit. Úzkostné třesy se často objevují v situacích, kdy jsou vaše třesy zjevnější, například když jíte ve společnosti jiných lidí.
Příčina esenciálního třesu není známa, ale dědičné faktory, věk a faktory životního stylu mohou u někoho zvýšit pravděpodobnost, že se u něj vyvine. Některé možnosti léčby zahrnují změny životního stylu, aby se zmírnily příznaky třesu, užívání léků, chození na fyzikální terapii a ve vážných případech chirurgický zákrok.
Parkinsonova choroba
Parkinsonova choroba je neurodegenerativní onemocnění, které postihuje pohyb. Symptomy začnou postupně, například mírným třesem rukou, ale postupem času se rozvinou do závažnějších příznaků. Některé běžné příznaky Parkinsonovy choroby zahrnují třes, zpomalený pohyb, ztuhlé svaly, změny řeči a ztrátu schopnosti ovládat pohyb.
Není známa žádná příčina Parkinsonovy choroby, ale předpokládá se, že genetika a faktory prostředí hrají roli v pravděpodobnosti rozvoje této choroby u každého jednotlivce. Neexistuje žádný lék na Parkinsonovu chorobu, ale některé léky mohou pomoci zmírnit příznaky. V závažnějších případech mohou být ke snížení příznaků také provedeny chirurgické zásahy v mozku.
Jaký je rozdíl mezi třesem a Parkinsonovou chorobou?
Nejčastější příčinou mimovolního třesu je stav nazývající se základní třes. Základní třes a Parkinsonova choroba patří mezi poruchy hybnosti. Porucha hybnosti je definována jako nemoc či zranění, které zasahuje do pohybu jedince. Základní třes a Parkinsonova choroba mají různé příčiny, ale někdy může dojít k jejich záměně, jelikož mají mnoho společných projevů.
Základní třes je onemocnění systému nervů v těle, charakteristickým rysem je třes. Mezi nejčastěji zasažené oblasti patří ruce, paže, hlava a někdy i hlas. Neovlivňuje délku života, ale může mít vliv na mnoho aktivit, například psaní a stravování.
Příznaky základního třesu:
mimovolní třes objevující se na krátkou dobu;
roztřesený hlas;
kývání hlavou;
záškuby (samovolné pohyby), které jsou zhoršeny v období emocionálního stresu;
záškuby zhoršující pohyb;
třes;
problémy s rovnováhou.
Parkinsonova choroba je chronické progresivní mozkové a nervové onemocnění postihující oblast nervových buněk (neuronů) v oblasti mozku (substantia nigra). Tyto buňky podporují výrobu dopaminu, což je chemický přenašeč signálu mezi oblastmi mozku. Tyto signály při normální funkci koordinují hladký a vyrovnaný pohyb svalů. Parkinsonova choroba způsobuje odumírání neuronů, což vede k nedostatku dopaminu v mozku. Ztráta dopaminu pak vede ke ztrátě schopností ovládání těla.
Příznaky Parkinsonovy choroby:
svalová ztuhlost;
záškuby (samovolné pohyby);
zpomalení pohybu a postupná ztráta spontánní aktivity (Bradykineze);
Ve svém příspěvku NÁHLÉ VYSAZENÍ CIPRALEXU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lidmila Taláková.
Prosím o radu. Cipralex jsem užívala 2 roky a třes v rukou mi stále přetrvával a nepozororvala jsem ani žádné zklidnění. Stejné stavy jako před užíváním. Navíc mi začaly hrozně padat vlasy a zvyšovalo se to. Rozhodla jsem se ho vysadit a teď už třetí den mám závratě a hučení v uších. Je to časté několikrát denně trvá to vždy tak 1 min a pak to přejde. Je možné,že by to způzobilo vysazení Cipralexu?
Předem děkuji za odpověď.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Cervikální dystonie (torticollis) je mimovolní dystonická aktivita krčních svalů, která vede k poruše postavení hlavy a krku. Je nejčastějším typem fokální dystonie. Pro toto onemocnění se užívá i termín spastická torticollis. Způsobuje mimovolní dystonickou svalovou aktivitu krčních svalů, což vede k poruše postavení hlavy a krku. K nejčastěji postiženým svalům patří m. sternocleidomastoideus, m. splenius capitis, m. trapezius, m. semispinalis capitis, m. semispinalis cervicis, m. levator scapulae a mm. scaleni, které dohromady vytvářejí svalový vzorec vedoucí ke specifickému klinickému obrazu. Cervikální dystonie může začít v kterémkoliv věku, nejčastěji se vyskytuje mezi 20.–40. rokem. Onemocnění cervikální dystonií začíná většinou pozvolna, pacient zpočátku pociťuje nepříjemné napětí v oblasti krčních svalů, často spojené s bolestmi, postupně dochází ke stáčení nebo uklánění hlavy. Mezi doprovodné symptomy patří bolesti ramen a krku, pocit pálení jazyka. Pacient může trpět závratěmi z nepřirozené polohy hlavy, objevuje se porucha prostorové orientace a polykání. Může být přítomen i takzvaný dystonický třes. Při diagnóze cervikální dystonie se vychází z pacientovy anamnézy, vylučuje se sekundární příčina potíží, pacient se sleduje v klidu i při pohybu, zkouší se pasivní a aktivní pohyby, hodnotí se svalové postižení, určuje svalový vzorec a klinický obraz dle TWSTRS (Toronto Western Spasmodic Torticollis Rating Scale), který se využívá i ke zhodnocení efektu léčby.
Ve svém příspěvku ANTIBIOTYKA FUROLIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Emilie.
Prosim chtěla bych radu mam předepsane antibyotika furolin na zanět močovych cest
po třeti tabletce hrozně zle točeni hlavy a krevni tlak mocklesal na 60na40 což už při otevřenem okně bylo tak zle že jsem jen čekala ztratu vědomi ležela tak dlouho dokud tlak nezačne zvedat.Druhy den jsem konzultovala s moji lekařkou a bylo me řečeno že z těchto antibyotik to nemuže byt,takže jsem znovu nasadila lečbu a znovu došlo k tomuto stavu.lečim se s cevy a tlakem ale vysokym,prosim mužete poradit jesli by nebyl jiny lek mam velke problemy řezani štipani tekutiny piji vše z brusinek snažim vyplavovat co se da a žadna uleva, asi jsem měla napsat muj věk je mi 69
roku ,moc se omlouvam ale kdyby byl k dispozici jiny lek byla bych moc rada
děkuji za odpověd s pozdravem Kratochvilova
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Fanny.
Po Furolinu jsem měla za 3-4hod silný třes celého těla.Po odeznění bolely paže a stehna až do kolen nemohla jsem vstát.To se na nás testují prášky?
Třes hlavy v klidu může způsobit přílišná únava, jindy stres nebo přemíra alkoholu, případně zdravotní komplikace. V závislosti na celkovém stavu se třes hlavy dělí na benigní a patologický. V případě benigního třesu hlavy dochází k potížím během klidu, nebo naopak tehdy, kdy je jedinec vystaven stresu nebo při aktivitě. Patologický třes se projevuje během „normálního“ života člověka a vyžaduje zvláštní pozornost a léčbu.
Příčiny
Nejčastěji se benigní třes projevuje jako symptom některých nemocí a patologických stavů, jako je roztroušená skleróza, sekundární poranění mozku, onemocnění dýchacích cest, ledvin a jater, otravy tělo těžkých kovů, Wilsonova choroba, hypertyreóza, alkoholismus nebo zneužívání návykových látek.
Co s tím dělat
Cílem je stanovení správné diagnózy. Pokud není zjevná příčina, přistupuje se k alternativní léčbě. Využívají se uvolňovací techniky jógy. Návštěva psychologa může být také doplňkem léčby. Tento typ třesu je často důsledkem komplexu méněcennosti a nejistoty člověka.
V naší poradně s názvem CITALEC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Irena.
Dobrý den , mohu brát Citalec 20mg a Tramylpa 37,5mg/325mg. Děkuji za odpověď Irena Švecová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Užívání antidepresiva Citalec spolu s lékem na bolest Tramypla může zvýšit riziko vzácného, ale závažného stavu zvaného serotoninový syndrom. Příznaky serotoninového syndromu jsou zmatenost, halucinace, záchvaty, extrémní změny krevního tlaku, zrychlený tep, horečka, nadměrné pocení, zimnice nebo třes, rozmazané vidění, svalové křeče nebo ztuhlost, poruchy koordinace, žaludeční křeče, nevolnost, zvracení a průjem. Těžké případy mohou vést ke kómatu a dokonce smrti. Pokud během léčby zaznamenáte tyto příznaky, měla byste okamžitě kontaktovat svého lékaře. Kromě toho všeho může kombinace těchto léků zvýšit riziko nepravidelného srdečního rytmu, který může být závažný a potenciálně život ohrožující, ačkoli jde o relativně vzácný vedlejší účinek. Můžete být náchylnější, pokud máte srdeční onemocnění nazývané vrozený syndrom dlouhého QT intervalu nebo další srdeční onemocnění, jakou jsou poruchy vedení vzruchu nebo poruchy elektrolytů (například ztráta hořčíku nebo draslíku v důsledku těžkého nebo dlouhodobého průjmu nebo zvracení). Máte-li jakékoli dotazy nebo obavy, poraďte se se svým lékařem. Váš lékař si již možná je vědom rizik, ale rozhodl, že toto je pro vás nejlepší způsob léčby, přijal příslušná opatření a pečlivě vás bude sledovat kvůli možným komplikacím. Měla byste okamžitě vyhledat lékařskou pomoc, pokud se u vás během léčby těmito léky, ať už společně nebo samostatně, objeví náhlé závratě, točení hlavy, mdloby, dušnost nebo bušení srdce. Je důležité informovat svého lékaře o všech ostatních lécích, které užíváte, včetně vitamínů a bylinek. Nepřestávejte užívat žádné léky, aniž byste se nejprve poradila se svým lékařem.
Záškub prstu je krátká a spontánní kontrakce svalu. Záškuby prstů jsou mimovolní, což znamená, že je nemůžete ovládat. Škubnutí prstu bude v podstatě jen vypadat jako malé chvění prstu. Tento třes prstů může být příznakem základního stavu, jako je esenciální třes, ale u zdravých jedinců může být škubání způsobeno věcmi, jako je nadměrný příjem kofeinu, únava, stres nebo nedostatek vitamínů.
Když záškuby prstů nejsou doprovázeny žádnými dalšími příznaky, s největší pravděpodobností to není důvod k obavám. Je však stále užitečné vědět, proč může váš prst škubat. Zde jsou některé příčiny cukání prstů:
Kofein Pití příliš velkého množství kofeinu může způsobit nebo dokonce zhoršit příznaky škubání prstů. Je to proto, že kofein je stimulant, který ovlivňuje centrální nervové symptomy, a když ho pijete v nadměrném množství, může způsobit tyto mimovolní pohyby prstů. Pokud máte přecitlivělost na kofein, je nejlepší se mu úplně vyhnout. V opačném případě byste měli omezit příjem kofeinu, abyste snížili riziko záškubů prstů.
Tělesné cvičení Je rozhodně pravda, že fyzické cvičení je pro vás dobré, ale přílišná námaha může ve skutečnosti způsobit pravý opak. Cvičení může způsobit únavu svalů, což může vést k záškubům prstů v přetížených svalových vláknech. Cvičení může také způsobit nerovnováhu elektrolytů, když se potíte, a ztráta elektrolytů ve svalových vláknech může také vést k záškubům prstů.
Únava Nedostatek spánku a únava mohou vést k řadě zdravotních problémů, včetně záškubů prstů. Když nemáte dostatek spánku, může to ovlivnit způsob, jakým fungují vaše neurotransmitery, a způsobit hromadění neurotransmiterů v mozku. To může nakonec vést k cukání prstů, protože vaše neurotransmitery přenášejí informace z mozku do nervů, které řídí svalové kontrakce.
Stres a úzkost Stres a úzkost mohou mít velký dopad na vaše zdraví a mohou dokonce způsobit záškuby prstů. Vysoká hladina stresu a úzkosti může způsobit nadměrné svalové napětí a může ovlivnit vaše neurotransmitery, což může vést k záškubům prstů.
Nedostatky vitamínů Nedostatek určitých vitamínů, jako je hořčík a vitamín E, může zvýšit pravděpodobnost, že budete pociťovat záškuby prstů.
Nedostatek hořčíku může způsobit svalové křeče a třes a je běžný u lidí s poruchou užívání alkoholu. Kromě záškubů prstů patří mezi další příznaky nedostatku hořčíku ztráta chuti k jídlu, nevolnost, zvracení a únava.
Nedostatek vitaminu E může také způsobit škubání prstů. Nedostatek vitaminu E totiž může způsobit poškození nervů a svalů a vést ke svalové slabosti a ztrátě kontroly nad svaly v těle. Někdo s nedostatkem vitamínu E může také zaznamenat ztrátu zraku, potí
Ve svém příspěvku NOVÉ LÉKY NA PARKINSONOVU NEMOC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milena Danková.
Dobrý den já užívám na parkinsonovu nemoc tyto léky medipexol izikom a vyregit k velice by mě zajímalo zda jsou nějaké nové léky aby se nemoc nezhoršovala děkui
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Pavel.
Přešel jsem na PIPODU 100mg, jelikož není NAKOM 250.Zhorsil se mi zdr.stsv, hlavně mimovolný třes .Dr.je na recepty.Dekuji. Pavel M
Poruch menstruace je celá řada: menstruační cyklus může trvat déle než 28 dní (oligomenorea), menstruační krvácení může být slabé a trvat jen 2 dny (hypomenorea), nebo bývá naopak silné a trvající více než 8 dní (hypermenorea), žena může krvácet častěji než jednou za cyklus (například uprostřed cyklu – ovulační krvácení), menstruace se nedostaví (amenorea), menstruaci mohou předcházet nebo ji doprovázet silné bolesti.
Důvodů a příčin menstruační poruchy může být mnoho. Zjednodušeně můžeme říci, že problematická může být hormonální nerovnováha, počátek těhotenství (například i mimoděložní) nebo přítomnost něčeho, co v pohlavních orgánech nemá být (záněty, polypy, myomy, nádory).
Nejčastější příčiny menstruačních poruch:
začátek menstruačního cyklu při dospívání nebo menopauza, klimakterium
rakovina dělohy a děložního čípku (zakrvácený výtok, únava, noční pocení, teplota, nechutenství, hubnutí, bolest břicha, podbřišku, bolesti, poruchy menstruace, krvácení mimo menstruaci, bolest při a po sexuálním styku)
rakovina vaječníků (zpočátku bez příznaků, bolest břicha, poruchy menstruace, únava, noční pocení, teplota, nechutenství, hubnutí, potíže s trávením, nadýmání, pocit plnosti, výtok z pochvy, zvracení)
Další možné příčiny:
zvýšená funkce štítné žlázy (snadná unavitelnost, průjmy, návaly horka, noční pocení, nadměrná aktivita až nervozita, bušení srdce, nespavost, zrychlená řeč, třes rukou, vystouplé lesklé oči, zvýšená chuť k jídlu, ale hubnutí)
snížená funkce štítné žlázy (únava, zácpa, otoky, zpomalenost, spavost, zvýšení váhy, zimomřivost, bušení srdce, poruchy menstruace, suchá kůže, padání vl
V naší poradně s názvem LÉK GABANOX se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie Škrabalova.
Beru Gabagama 300 mg 2krat denně na diabetickou polyneuropatii.Začaly mi padat asi po 1,5 měsíci vlasy. Doktorka mi řekla, že se mám nechat vyšetřit na štítnou žlázu. Ale já jsem přesvědčená že je to tím lékem. Prosím, co mám dělat.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Léčivo GABAGAMMA 300 obsahuje účinnou látku gabapentin, což je antiepileptikum používané při léčbě neuropatické bolesti. U gabapentinu známe jeho nepříznivé účinky, jako je somnolence (ospalost), závratě, ataxie (nešikovnost), únava, nevolnost, zvracení a rýma. Alopecie (vypadávání vlasů) bývá jen vzácným vedlejším účinkem antiepileptik a u gabapentinu není doposud dobře popsaným jevem.
Existuje ale jeden zdokumentovaný případ ženy (28 let), která dostala gabapentin v denní dávce 1,8 g na léčbu chronické bolesti po implantaci kardiostimulátoru. Po jednom týdnu léčby gabapentinem si všimla významného vypadávání vlasů a vyšetření ukázalo parciální oblasti alopecie (bez vlasů) mezi oblastmi s normálním růstem vlasů. Vypadávání vlasů bylo patrnější ve frontální a parietální oblasti. U této pacientky byly provedeny testy na štítnou žlázu, hematologické testy, plazmatické elektrolyty, hladiny železa a feritinu v krvi, kortizol a adrenokortikotropní hormon, a vše bylo v normálních mezích. Lékaři se proto začali domnívat, že ztrátu vlasů mohl vyvolat gabapentin, protože začátek vypadávání vlasů koreloval se zahájením léčby. Léčba gabapentinem byla ukončena a vypadávání vlasů se zastavilo dva měsíce po ukončení terapie, po čemž následovalo postupné opětovné zarůstání vlasů.
Každý lék má svá rizika a je na pacientovi / lékaři, aby si vyhodnotili, zdali přínosy léčby tato rizika převyšují, či nikoliv. Promluvte si proto znovu se svou lékařkou o náhradním řešení.
Pokud se dohodnete na jiné léčbě, pak mějte na paměti, že gabapentin je návykový lék a i po krátkodobé léčbě mohou nastat abstinenční příznaky, neboli příznaky z vysazení. Příznaky z vysazení se mohou objevit krátce po vysazení, obvykle do 48 hodin. Nejčastěji hlášené příznaky zahrnují úzkost, insomnii (nemožnost spát), nauzeu, bolesti, pocení, třes, bolest hlavy, depresi, neobvyklé pocity, závrať a malátnost. Pokud má být gabapentin vysazen, doporučuje se, aby byl vysazován postupně po dobu minimálně 1 týdne nezávisle na indikaci.
Odkaz na zdokumentovaný případ vypadávání vlasů: https://www.jpsmjournal.com…
Třes hlavy se může objevit i při stresu. Stres je reakce organismu na mimořádně zátěžové situace. Takováto reakce tělo ale značně vysiluje. Proto jakmile stresový faktor pomine, musí člověk odpočívat, aby nabral zpět své síly. Situace, se kterými dnešní člověk přichází do styku (například v zaměstnání, ve škole a podobně), jsou dlouhodobějšího charakteru. Pokud tělo setrvává delší dobu ve vybuzeném stavu, může to mít značný negativní efekt na zdraví. Ke stresu se také často přidružují další negativní faktory jako kouření, alkohol a nezdravá strava. Prvotní problémy, jako je například třes hlavy při stresu, mohou přerůst až v srdeční ischémii, která v nejhorším případě končí infarktem myokardu.
Mezi metody boje se stresem patří efektivní způsoby relaxace, meditace, zdravá strava, sport, rozumné řešení mezilidských vztahů a další.
Pokud jste mladí a zdraví, pak jsou záškuby prstů s největší pravděpodobností jen důsledkem něčeho mírného, jako je stres nebo přepětí. Pokud však tyto mimovolní pohyby prstů pokračují nebo se zhoršují a začnou ovlivňovat vaše každodenní aktivity, měli byste navštívit lékaře, protože by to mohlo být známkou nemoci. V některých případech lze záškuby prstů léčit vitamíny nebo odpočinkem, ale vážnější případy mohou vyžadovat lékařský zásah.
Totéž platí pro třes prstů. Pokud třes trvá delší dobu, měli byste navštívit lékaře. S největší pravděpodobností provedou fyzikální vyšetření, aby sledovali váš třes a otestovali vaši svalovou sílu a reflexy.
Hořčík je důležitý pro přenos nervových vzruchů, pro správnou svalovou funkci, funkci buněk, aktivaci enzymů, kostí a zubů. Optimální denní příjem hořčíku u žen činí 300 mg, u mužů 350 mg. Průměrná denní dávka hořčíku je obsažena v:
90 g sezamových semínek
200 g čokolády
200 g ovesných vloček
3 kg salátu
Nedostatek hořčíku způsobuje napětí, svalovýtřes, svalové křeče, poruchy metabolismu, poškození kostí a zubů. Důležitými zdroji hořčíku jsou celozrnné potraviny, hnědá rýže, sója, slunečnicová semínka, sezamová semínka, čokoláda.
Vápník je důležitý pro kosti, zuby, svalovou funkci, krevní srážlivost a metabolismus. Optimální denní příjem vápníku činí 1 g. Průměrná denní dávka vápníku je obsažena v:
750 ml mléka
1 kg tvarohu
120 g tvrdého sýra
120 g sezamových semínek
400 g mandlí
400 g mrkve
500 g kedluben
Vápník je absorbován pouze v kombinaci s vitamínem D. Nedostatek vápníku způsobuje svalovýtřes, svalové křeče, kosterní deformace, zlomeniny. Zdrojem vápníku jsou všechny mléčné výrobky, zejména tvrdé sýry a máslo či mléko, dále kapusta, mrkev, sezamová semínka, kokosové ořechy.
Zimnice jako příznak označuje pocit velmi nepříjemného chladu, kdy se člověk prostě nemůže zahřát. Kromě husí kůže se obvykle objevuje i svalovýtřes, který může dosáhnout podoby třesavky celého těla. Zimnice se objevuje při infekčních onemocněních. Typicky se vyskytuje také při malárii, a to v určitých intervalech, v některých těžších formách se objevuje i nahodile. Charakteristická je i pro žlutou zimnici a další tropické hemoragické horečky. V tuzemsku nám tyto choroby sice nehrozí, ale očkovat bychom se proti nim měli v případě, že se chystáme navštívit exotická místa. Zimnice je spojována také se sepsí, což je těžká komplikace zánětu, při níž dochází k selhávání orgánů. Na zimnici stejně jako na horečku pomohou antipyretika s protizánětlivým účinkem, což jsou nejrůznější nesteroidní protizánětlivé léky, z nichž velmi účinný je paracetamol a také antimalarika. Součástí léčby mohou být i studené zábaly a koupele. V případě, že je teplota pod 38 °C, tak se nesnižuje – pro tělo je žádoucí, aby se s nemocí vypořádalo samo. Objeví-li se zimnice s horečkou nad 38 °C, nasazují se léky po konzultaci s lékařem, doporučena může být také hospitalizace.
Antidepresiva patří v rozvinutých státech mezi nejpředepisovanější léky. Existuje celá řada různých typů s různými mechanismy účinku, jedno však mají společné – různými způsoby mění rovnováhu v neurotransmiterech v centrálním nervovém systému. Neurotransmitery jsou sloučeniny, které mezi neurony pomáhají přenášet nervové vzruchy a jejich nerovnováha může způsobovat vznik celé řady psychiatrických poruch.
Antidepresiva účinkují tak, že tlumí pocity strachu a úzkosti, jsou tedy využívána v léčbě depresí, maniodepresivní psychózy a úzkostných poruch (například obsedantně-kompulzivní porucha). Vzhledem k rozsahu užívání těchto léků je vhodné si uvědomit jejich nežádoucí účinky.
Nežádoucí účinky:
1. Tricyklická antidepresiva – ovlivňují zpětné vstřebávání neurotransmiterů, jako je noradrenalin a serotonin, a tím zvyšují jejich účinek. Příkladem je sloučenina amitriptylin (lék Amitriptylin) nebo dosulepin (lék Prothiaden). Nežádoucí účinky mohou být relativně četné a jsou způsobeny nadměrným efektem neurotransmiterů: sucho v ústech, bušení srdce, zácpa, nadměrné pocení, ospalost a zvýšení tělesné hmotnosti. Tyto účinky obvykle do týdne vymizí, v případě jejich trvání je vhodné vyměnit antidepresiva za jiný typ.
2. SSRI antidepresiva – do této skupiny patří většina běžně užívaných preparátů. Jejich efekt je relativně cílený na neurotransmiter serotonin, jehož zpětné vychytávání blokují, čímž zvyšují jeho efekt. Patří sem řada účinných látek jako například:
citalopram – léky Citalec, Citalon, Citalopram, Seropram a další;
escitalopram – léky Cipralex, Elicea, Escitalopram a další;
fluoxetin – léky Deprex, Apo-Fluoxetin, Fluoxetin, Prozac a další;
sertralin –léky Zoloft, Asentra, Serlift, Sertralin a další;
paroxetin – léky Arketis, Paroxetin, Remood a další.
K nežádoucím účinkům patří například nevolnost, nechutenství, průjmy, snížení sexuálního libida, zvětšení prsů u mužů, problémy s ejakulací (vzácně byla popisována i bolestivá ejakulace), narušení spánkového rytmu, pocení a sucho v ústech. Tyto účinky se většinou po krátké době užívání léků zmírní a následně vymizí. Velmi nebezpečným nežádoucím účinkem je takzvaný serotoninový syndrom. Vznikne při příliš velkém účinku serotoninu, který vzniká kombinací SSRI antidepresiv s jinými sloučeninami zvyšujícími jeho účinek (kokain, amfetaminy, opiáty, LSD, inhibitory monoaminooxidázy, některé léky na zrychlení pohyblivosti trávicího traktu a podobně). Syndrom zahrnuje psychický neklid, bušení srdce, pocení, rozšíření zornic, svalovýtřes, zvýšení krevního tlaku a zvýšení tělesné teploty (takzvaná hypertermie). Obtíže vznikají relativně rychle a syndrom může pacienta i usmrtit. Pokud se u nemocného užívajícího SSRI objeví náhle ty
Klíšťový zánět mozku a mozkových blan je zánětlivé onemocnění centrálního nervového systému, jehož původcem je virus ze skupiny arbovirů, přenášený klíštětem. Člověk může být napaden larvou, nymfou i plně vyvinutým klíštětem, zvaným imago. Infekce se šíří především přisátím infikovaného klíštěte, ale může k ní dojít i při požití mléka infikovaných zvířat, nejčastěji koz. Rovněž jsou známy i nákazy laboratorních pracovníků. Klíšťová meningoencefalitida je typická nákaza s přírodní ohniskovostí, to znamená, že její výskyt je vázán na přírodní lokality – ohniska, vhodné pro přežívání klíšťat a také zvířat, ve kterých virus přežívá a pomnožuje se (tzv. rezervoárová zvířata). Rizikovými oblastmi jsou většinou listnaté nebo smíšené lesy v nižších polohách (do 700 m nadmořské výšky), zejména s hustým porostem. Takovými oblastmi jsou i typická rekreační území v okolí řek, například Berounky, Vltavy, Sázavy či Dyje. V některých přírodních ohniscích nákazy je virem infikováno 0,5– 5 % klíšťat, ale byla zjištěna i vyšší procenta promořenosti klíšťat.
Pro výskyt onemocnění klíšťovou meningoencefalitidou je typická sezonnost související s cyklem aktivity klíšťat. Ten zahrnuje období od dubna do poloviny října, s maximální četností klíšťat počátkem června, jejich postupným ubýváním v červenci a srpnu a druhým zvýšením četnosti v září. Výskyt onemocnění v jednotlivých letech je závislý na množství klíšťat, ale i na počasí, jež ovlivňuje kontakt listí s přírodním prostředím (rekreace, zájmové aktivity v přírodě apod.). Významné je rovněž množství drobných rezervoárových zvířat, například při přemnožení hlodavců dochází ke zvýšenému výskytu klíšťové encefalitidy v následujícím roce.
Vnímavost k nákaze je všeobecná, častěji onemocnění dospělé osoby. Lidé, žijící trvale v ohnisku nákazy, prodělávají často lehkou (inaparentní) nákazu. Pouze 30– 40 % infikovaných osob zjevně onemocní. Klíšťová meningoencefalitida patří mezi přenosná onemocnění, jejichž frekvence není častá (nemocnost cca 6/100 000 obyvatel), avšak je provázena závažným klinickým průběhem a často přetrvávajícími zdravotními obtížemi. Diagnóza se opírá o epidemiologickou anamnézu (tj. přisátí klíštěte, popřípadě pobyt v endemické rizikové oblasti) a o klinický, často dvoufázový průběh. Průkaz viru se běžně neprovádí, diagnózu potvrzuje zjištění protilátek proti viru, které se v krvi objevují v určitých časových intervalech.
Inkubační doba, to je doba od přisátí klíštěte ke vzniku prvních příznaků onemocnění, trvá 7– 14 dnů (rozpětí 2–4 týdny). Typické onemocnění probíhá ve dvou fázích, v první, trvající 4–15 dnů, se objevují horečky, bolesti hlavy, malátnost, nevolnos
