Puriny patří mezi látky, které běžně přijímáme potravou, aniž bychom si jejich přítomnost uvědomovali. Pro zdravého člověka nepředstavují problém, u lidí s dnou, hyperurikemií nebo onemocněním ledvin však hraje jejich množství v jídelníčku zásadní roli.
Právě přehledná tabulka potravin s obsahem purinů umožňuje lépe pochopit, které potraviny lze konzumovat bez obav a které je vhodné výrazně omezit nebo zcela vyřadit.
Tabulka
Následující tabulka obsahuje seznam potravin a údaje o tom, jaké množství purinů obsahují (mg/100 g)
Tabulka obsahuje seznam různých potravin a jejich obsah purinů (adenin, guanin, hypoxanthin, xantin), celkové množství purinů (součet), a z toho vycházející množství kyseliny močové. Množství kyseliny močové představuje množství kyseliny močové produkované v těle, poté co se dané potraviny absorbují a metabolizují.
Existuje pět klasifikačních tříd potraviny z hlediska množství purinů v potravinách: velmi nízká (méně než 50 mg/100 g), nízká (50 – 100 mg /100 g), mírná (100 – 200 mg / 100 g), vysoká (200 – 300 mg / 100 g), velmi vysoká (více než 300 mg / 100 g).
Legenda k tabulce
1 = Adenin v mg na 100 g potraviny
2 = Guanin v mg na 100 g potraviny
3 = Hypoxanthin v mg na 100 g potraviny
4 = Xanthin v mg na 100 g potraviny
5 = Celkové množství purinů v mg na 100 g potraviny
6 = Vypočítané množství kyseliny močové v mg na 100 g potraviny
7 = Klasifikační třída podle množství purinů v potravinách v mg na 100 g potraviny
Selen a zinek jsou dva klíčové minerály, které pomáhají v procesu oxidace. Pomáhají tělu vstřebávat antioxidanty, takže jejich každodenní příjem napomáhá správné funkci antioxidantů i v prevenci očních onemocnění. Zinek lze nalézt v sýru, jogurtu, červeném mase, vepřovém mase a v některých cereáliích. Selen nalézaje obsažen v ořeších, celozrnném pečivu, rýži a těstovinách se sýrem. Ale stejně jako u antioxidantů platí, že příliš velké množství těchto minerálů může způsobit problémy.
Strava a akné spolu souvisí, což dokazují poznatky z nerozvinutých zemí, kde se jí méně a převládá přirozená strava. V těchto nerozvinutých zemích akné prakticky vůbec neexistuje. Naproti tomu v zemích západní civilizace, se akné objevuje jako významná kožní nemoc. Zajímavá je také studie o Eskymácích, kteří byli ve svém přirozeném prostředí podrobení analýze na přítomnost akné s negativním výsledkem, akné u nich nebylo. Jakmile, ale tito zkušební Eskymáci přešli na moderní stravu západní civilizace, tak se u nich objevily na kůži červené pupínky.
Další studie, která dokládá souvislost stravy s výskytem akné, je studie doktora Lorena Cordaina ze Státní univerzity v Coloradu. Doktor Cordain sledoval dvě nezápadní civilizace, civilizaci Kitavana z ostrovů Papua Nová Guinea a kmen lovců z Paraguaje. Z 1200 Kitavanů a 115 lovců z Paraguaje ani jeden netrpěl akné. Hlavní složkou jejich stravy byly hlízy, ovoce, ryby, kokos a místní divoce rostoucí plodiny. Prakticky by se dalo říci, že stravou těchto lidí bylo vše, co si ulovili, utrhli, sesbírali nebo vylovili z vody. Přesně taková skladba stravy u těchto lidí vylučovala vznik akné. Do našich zeměpisných podmínek by se to dalo převést prostřednictvím těchto potravin: losos, hovězí svíčková, jahody, ořechy a kořenová zelenina. Toto by měli být hlavní potravinoví pomocníci v boji proti akné. Doktor Cordain své závěry opírá o domněnku, že za vznikem akné stojí potraviny, které přímo zvyšují hladinu inzulínu v krvi, což jsou rychlé cukry (glukóza, fruktóza, sacharóza), tyto potraviny se také označují, jako potraviny s vysokým glykemickým indexem. Inzulín totiž podněcuje tvorbu hormonu IGF-1, což je inzulínový růstový faktor. Inzulínový růstový faktor se využívá například v kulturistice, kde podporuje svalový růst. Inzulínový růstový faktor ovšem podporuje růst ve všech typech tkání, včetně folikulů. Ve folikulech pak dochází k nadměrné tvorbě tuku a keratinu, což vede ke vzniku akné. Dále se inzulín a inzulínový růstový faktor projevuje také ve vaječnících a ve varlatech, kde podporuje tvorbu testosteronu u mužů i u žen. Vyšší hladina testosteronu pak znamená více nepříjemného odpadního metabolitu DHT, což je největší přítel s akné. Strava, ve které je minimálně 45% bílkovin, snižuje přeměnu testosteronu na jeho přímého potomka – metabolit DHT, který při vzniku akné hraje hlavní roli.
Další studie, která zkoumala vliv mléka na adolescenty, odhalila souvislost mezi mlékem a vznikem akné u dospívajících osob. Přičemž nezáleželo na tom, zdali mléko bylo odtučněné nebo plnotučné. Přítomnost hormonů a bioaktivních molekul z mléka pravděpodobně zhoršuje stav akné.
Růst vlasů podpoříte jednoduše i tím, že je budete pravidelně zastřihávat. Jednou za čtvrt až půl roku se musí zastřihnout konečky vlasů, které se po takto dlouhé době mohou třepit. Další údržba vlasů by měla spočívat v dodání vitamínů a minerálních látek, takže je třeba dávat velký důraz na výběr šamponu. Právě ten totiž může stát za vypadáváním vlasů, stačí, aby obsahoval několik nevhodných chemických sloučenin, se kterými si vaše vlasy nebudou rozumět.
Problém s růstem vlasů může zapříčinit i další potíže, jako je například zpomalený růst nehtů nebo ochlupení, což značí jisté zdravotní komplikace. Zinek, křemík, selen nebo hořčík jsou minerální látky, které vlasy a jejich růst účinně posilují a jejich příjem v potravě bychom neměli zanedbávat. Pomohou i obyčejná slepičí vejce, kopřivový čaj nebo popíjení určitých druhů minerálních vod.
Nezbytná je i úprava jídelníčku, protože právě skladba denních porcí jídla nebo nápojů může stát za nedostatečným růstem vlasů. Málo ryb nebo zeleniny bývá obvykle příčinou těchto potíží. Stejně tak přílišné množství těžko stravitelných a masitých jídel; klobásy nebo svíčková by se měly na jídelníčku v případě těchto zdravotních potíží objevovat jen opravdu výjimečně až svátečně. Vlasům neprospívá ani přílišné letní horko nebo mráz v zimě.
SNÍDANĚ: 2–3 plátky knäckebrotu, na něj namazáno cokoli (Rama, plátkovaný sýr, mazací sýr, lučina, pomazánkové máslo aj., prostě vše, co jste zvyklí mazat na chleba).
SVAČINA: Banán, jogurt (můžete i nízkotučný), vločky do bílého jogurtu s medem, jablko atd.
OBĚD: Bez polévky. Bílé maso s rýží nebo těstovinami. Krůtí maso je výtečné a nahradí vepřové.
SVAČINA: Zelenina, můžete chroupat mrkev, dát si okurkový salát s jogurtem, směs čerstvé zeleniny, kterou najdete doma – pokrájená a posypaná tvrdým sýrem anebo zalitá jogurtem.
Večeře: Kysané zelí, celozrnný rohlík, slunečnicový chleba, doma upečený nebo jiný, salátek.
Pangasius s cuketou a žampiony
Ingredience: pangasius, cuketa, žampiony, česnek, koření na ryby, citron
Příprava: Pangasia pokapeme citronem, necháme chvilku uležet, posypeme kořením na ryby. Plátky opečeme na polévkové lžíci oleje, poté vyndáme a ve výpeku opražíme cuketu a na plátky nakrájené žampiony, přidáme rozmačkaný česnek. Směs zeleniny zalijeme mlékem, ne smetanou, a pět minut povaříme.
Zeleninová a bramborová jídla:
Plněná paprika s omáčkou 4
Plněný zelný list s omáčkou 5
Grilovaná zelenina 3
Grilované hřiby 3
Špenátová omáčka 3
Špenát s mozzarellou 3
Mrkvový salát 1
Zelný salát 1
Salát z řepy 3
Mexický salát 2
Bramborový salát 2
Vařené brambory ve slupce, 200 g 1
Hranolky, 150 g 3
Bramborová kaše, 250 g 1
Chipsy, 50 g 3
Těstovinová a rýžová jídla:
Špagety s rajčatovou omáčkou 3
Boloňské špagety 4
Špagety carbonara 4
Lasagne 5
Makarony se sýrem 3
Zeleninové rizoto 4
Jídla z masa a ryb:
Vídeňský řízek 4
Cordon bleu 4
Svíčková 3
Guláš 3
Chilli con carne 3
Losos v těstíčku 4
Krabí koktejl 2
Rybí filé na másle 3
Kalamáry, 200 g 5
Mušle na bílém víně 2
Pečená ryba 2
Matjesy, 1 filet 2
Tuňák ve vlastní šťávě 1
Poznámka: Není-li uvedeno jinak, platí jedna malá porce (150–200 g).
Chleba a obložené pečivo:
Chleba, 1 krajíc 1
Houska, 1 ks 1
Croissant, 1 ks 2
Knäckebrot, 3 krajíce 1
Houska s marmeládou 2
Houska s medem 2
Houska se sýrem Cottage 2
Houska se šunkou 3
Houska s kuřecím masem 3
Sýrová topinka 3
Hamburger 5
Cheeseburger 5
Fishburger 4
Pizza Margarita, 250 g 5
Počítejte s tím, že bodové hranice dosáhnete velmi rychle a po zbytek dne budete o hladu. Proto si jídla a jejich kombinace dobře promyslete!
Všechny potraviny, nápoje a byliny byly taoisty před tisíci lety rozřazeny podle termických účinků na organismus (jin/jang). Kategorie „studené“, „osvěžující“, „neutrální“, „zahřívající“, „horké“ nesouvisí tolik s tím, zda jíme jídlo teplé nebo studené. V první řadě se posuzuje, jak potravina působí na rovnováhu jin/jang v nás. Rajčata, cuketa nebo brokolice vnitřní prostředí organismu zchladí, i když je jíme tepelně upravené. Maso umocní jangový účinek vývaru. Proto uvnitř prohřeje i vlažná polévka. Mátový čaj (jin) nás ochladí a osvěží, i když je vlažný. Zázvorový (jang) nás zahřeje i studený.
Dlouhodobě nevyvážená konzumace potravin má na organismus negativní vliv. Nevhodně nastavený jídelníček vede ke stagnaci čchi („přehřívání motoru“) nebo jejímu nedostatku („postupné vybíjení baterek“). To se podepíše na našem vzhledu i na tom, jak se cítíme. Jin/jang se nabízí jako výborný pomocník k vytvoření harmonizujícího pokrmu. Hlavní tajemství čínské tradiční nauky o výživě tkví v umu připravit na základě znalostí o jin a jang termicky vyvážené jídlo. Kdo se seznámí s termickým účinkem potravin, vyhne se nejběžnějším chybám ve výživě a získá návod k trvalému udržení zdraví.
Pro běžného smrtelníka neasijského původu je tento způsob uvažování příliš složitý, je rozumné se snažit najít výrazy, které jsou co nejbližší indoevropskému jazyku, nejlépe v jednoslovném podání. Protože je naším záměrem na tomto místě objasnit vztah ke stravě, můžeme ve zjednodušeném pojetí výrazu jin přisoudit význam uvolňující a k jang zpevňující.
Smysl obou pojmů ve vztahu vlivu potravin na trávení a současně dopadu na metabolismus je tak velmi jednoduchý. Potraviny, které mají uvolňující tendenci (například luštěniny, ovoce, zelenina, houby, mléko, káva, alkohol, sladkosti), způsobují dilataci (rozšíření, roztažení) některých tkání a orgánů. Typickými příklady jsou alkohol, který roztahuje cévy, tuky uvolňující produkci žluči či vláknina uvolňující střevní pochody. Současně tím dochází k uvolňování energie z těla, což v extrému vede k únavě a apatii, tedy pomalosti. V kontextu s tím má uvolňující tendence vliv na termické pochody v těle (takové potraviny obecně ochlazují).
Naopak potraviny se zpevňujícím vlivem (maso, vejce, některé mléčné výrobky, sůl) vedou metabolické pochody k dějům, kdy dochází například ke zvyšování svalového napětí („zpevňují“ se svaly), tlaku (krevního), hustoty (kostí, stolice).
Moderní věda umí tyto děje biochemicky vysvětlit (poměry vápníku a hořčíku ve stravě, množství bílkovin a jejich struktura, obsah soli ve stravě a z ní vyplývající změna poměrů mezi sodíkem a draslíkem a pod
Pokud máte akutně podrážděný žlučník, držte přísnou dietu, teprve až se stav uklidní, přejděte na žlučníkovou dietu klasickou. Můžete vyzkoušet i různé bylinky na žlučník.
Zásady žlučníkové diety:
Dodržovat zásady zdravé výživy.
Jíst alespoň 4x až 5x denně.
Mezi jídly dodržovat maximálně 2- až 3hodinovou pauzu.
Začít den lehkou snídaní.
Všechna jídla připravovat čerstvá.
Vyhnout se následnému ohřívání pokrmů.
Jíst vařená a dušená jídla.
Omezit tučné, pečené nebo smažené jídlo na minimum.
Vyhýbat se čerstvému pečivu, polotovarům a ostře kořeněným jídlům.
Strava je individuální – jednoznačný jídelníček nelze určit, níže tedy naleznete spíše obecná doporučení.
Pečivo: suchary, veka, rohlíky netučné, piškoty, starší vánočka.
Mléko a mléčné výrobky: mléko nepodáváme jako samostatný nápoj. Pokud snášíte mléčné výrobky, používejte nízkotučné sýry, krájený sýr, netučný tvaroh, nízkotučný bílý jogurt s živou kulturou.
Polévky: vývary z hovězího nebo drůbežího masa, ze kterého odstraníme viditelný tuk, doplníme rýží, těstovinou, kapáním. Polévky obilninové, rozmixované bramborové, zeleninové, žemlové.
Tuky: čerstvé máslo na pečivo nebo na omaštění pokrmu, olivový olej.
Vejce: jako samostatný pokrm nepodáváme, k přípravě jídel používejte celá vejce v menším množství.
Ovoce: výběr je velmi úzký, ze syrových druhů můžeme podat pouze zralé banány. Jablka, broskve a meruňky zbavíme jader a slupek, dusíme a prolisujeme.
Zelenina: nepoužíváme syrovou, nejvhodnější je vařená mrkev, jemně nastrouhaná nebo rozmixovaná. Celer, petržel, špenát, hlávkový salát jemně krájený.
Koření: pokrmy mírně solíme, kořeníme jemně mletým kmínem nebo vývarem z kmínu, koprem, petrželovou natí, vanilkou, citronovou šťávou. K ochucení jídel je možné použít kořenicí přípravky Vegi-vegi a Family-vegi. Vhodné bylinky či koření jsou bazalka, dobromysl (oregano), fenykl, kmín, koriandr, majoránka, máta, mateřídouška, meduňka, pažitka, petrželka, pomerančová kůra, puškvorec, rozmarýn, saturejka, tymián, muškátový oříšek, paprika sladká, skořice. Pro zastření chuti a vůně některého jídla můžeme použít i výraznější koření (například do pomazánek dáme česnek, hořčici, kyselou okurku, kečup, cibuli, citronovou šťávu a podobně).
Moučníky: podáváme v omezeném množství, nepoužíváme těžké, máslové krémy. Vhodné jsou piškotová roláda s džemem, piškotová bublanina s meruňkami, piškot s citronovou polevou, bílkový chlebíček, ovocné řezy se želatinou, ovocný kysel, při snášenlivosti mléka vanilkový krém, bílková pěna šlehaná s džemem, tvarohový krém šlehaný s džemem, sněhové pečivo.
Hovězí maso je při cukrovce vhodné, pokud je libové a správně připravené.
Neobsahuje sacharidy, a proto přímo nezvyšuje hladinu cukru v krvi. Problémem nebývá maso samotné, ale způsob úpravy a příloha. Při vaření, dušení nebo pečení bez mouky a nadměrného tuku je hovězí maso bezpečnou součástí diabetického jídelníčku. Libové hovězí navíc podporuje sytost, což je výhodné zejména u diabetu 2. typu.
Jaký druh hovězího masa je pro diabetiky nejlepší?
Pro diabetiky jsou nejlepší libové části hovězího masa.
Vhodné jsou zejména kýta, zadní, roštěná nebo falešná svíčková. Tyto části mají nižší obsah tuku a nižší energetickou hodnotu. Tučné části mohou zvyšovat kalorickou zátěž jídla a zhoršovat kontrolu hmotnosti. Výběr masa má tedy nepřímý vliv na dlouhodobou kompenzaci diabetu.
Zvyšuje hovězí maso hladinu cukru v krvi?
Hovězí maso samo o sobě hladinu cukru v krvi nezvyšuje.
Obsahuje téměř výhradně bílkoviny a tuky, nikoli sacharidy. Glykemii zvyšují spíše přílohy, jako jsou knedlíky, bílá rýže nebo omáčky zahuštěné moukou. Pokud je hovězí maso kombinováno se zeleninou nebo celozrnnou přílohou v malém množství, je jeho vliv na glykémii minimální.
Jaký způsob přípravy hovězího masa je při cukrovce nejvhodnější?
Nejvhodnější je vaření, dušení a šetrné pečení hovězího masa.
Tyto způsoby nevyžadují velké množství tuku a nevedou ke vzniku nevhodných látek při přepalování. Smažení a obalování v mouce se naopak nedoporučuje. Správná úprava pomáhá udržet stabilní glykémii a snižuje kalorickou hodnotu pokrmu.
Jsou omáčky z hovězího masa pro diabetiky problém?
Omáčky mohou být problémem, pokud jsou zahušťované moukou nebo smetanou.
Tradiční omáčky výrazně zvyšují obsah sacharidů a energie. Vhodnější je připravovat maso na zeleninovém základu nebo šťávě bez zahušťování. Taková úprava zachovává chuť a zároveň je šetrná k hladině cukru v krvi.
Může hovězí maso pomoci s pocitem sytosti?
Hovězí maso výrazně podporuje pocit sytosti.
Díky vysokému obsahu bílkovin zpomaluje vyprazdňování žaludku a snižuje chuť na sladké nebo další sacharidy. Tento efekt je velmi přínosný u diabetu 2. typu a při snaze o redukci hmotnosti. Důležité je ale hlídat velikost porce.
Kolikrát týdně mohou diabetici jíst hovězí maso?
Hovězí maso je vhodné zařazovat přibližně 1–2× týdně.
Vyšší frekvence může zbytečně zvyšovat příjem nasycených tuků. Střídání s rybami, drůbeží a rostlinnými bílkovinami je z hlediska diabetické stravy optimální. Pravidelnost a pestrost mají větší význam než úplné vyřazení hovězího masa.
Je hovězí vývar vhodný při cukrovce?
Hovězí vývar je při cukrovce velmi vhodný.
Má minimální glykemický dopad, podporuje pitný režim a může být dobře stravitelný i při trávicích potížích. Důležité je nepřidávat těstoviny ani bílé pečivo. Vývar se zeleninou představuje lehký a bezpečný pokrm pro diabetiky.
Hovězí maso má minimální obsah sacharidů a prakticky neovlivňuje hladinu cukru v krvi přímo. Je však energeticky hodnotné a jeho vliv se odvíjí od obsahu tuku a způsobu tepelné úpravy.
Praktický dopad: správně zvolená část hovězího masa je pro diabetika bezpečná a nutričně přínosná.
Výživové složení a význam
Hovězí maso je zdrojem plnohodnotných bílkovin, železa, zinku a vitaminů skupiny B.
neobsahuje sacharidy
nezvyšuje glykémii po jídle
podporuje zachování svalové hmoty
Rozhodovací věta: hovězí maso je vhodné při cukrovce, pokud není nadměrně tučné.
Libové vs. tučné části
Rozdíl mezi jednotlivými částmi hovězího masa je zásadní.
vhodné: zadní, kýta, roštěná, falešná svíčková
méně vhodné: pupek, kližka s vysokým podílem tuku
Praktický význam: libové maso snižuje kalorickou zátěž jídla.
Uveďme si výběr potravin podle jiného kritéria, a sice podle toho, zda nás zasytí. Každý snáší pocit hladu jinak: někdo má teprve při něm pocit, že pro snížení své váhy něco dělá, a tak si jej užívá. A jiný zase z tohoto pocitu už sahá po čemkoli k snědku.
K nízkokalorickým potravinám, po jejichž konzumaci by pocit hladu neměl nastat dříve než za dvě tři hodiny, patří:
drobné ovoce (lesní i zahradní), hruška, jablko, grapefruit, meloun,
káva,
knäckebrot,
polévky (rozhodně ale ne ty „z pytlíčku“),
libové maso a některé ryby,
pečené brambory,
quinoa,
salát,
vejce,
řecký jogurt,
ořechy,
skořice.
1. Drobné ovoce (lesní i zahradní), hruška, jablko, grapefruit, vodní meloun
Ovoce má obecně vysoký obsah vody a vlákniny, a právě tím je dán pocit nasycení, který nám může vydržet až několik hodin.
Drobné ovoce (bobule nebo souplodí) – rybíz, angrešt, borůvky, jahody, maliny, ostružiny – je i velmi sladké. Když touhu po sladkém ukojíme např. jahodami, budeme mít kaloricky lepší skóre než např. po sušenkách.
Hrušky a jablka obsahují velké množství vody a ve slupce vlákninu. Proto je výhodnější jíst celé ovoce než loupané, nebo než pít jen ovocné šťávy. A navíc: žvýkáním spálíte více kalorií než jen polykáním.
Grapefruit zasytí s minimem kalorií, to proto, že obsahuje opravdu hodně rozpustné vlákniny, která se dlouho tráví. Navíc vyrovnává hladinu cukru v krvi, jak jsme již zmínili výše, čili příznivě ovlivňuje látkovou výměnu (metabolismus).
Vodní meloun obsahuje 90 až 93 % vody, dále fruktózu, vitamin A a C, kyselinu listovou... Působí jako antioxidant. Vysoký obsah vody signalizuje tělu, že je nasyceno. Vynikající letní svačina.
Ovoce je nejpřínosnější jíst syrové, před konzumací je však vždy omyjte v čisté vodě.
2. Káva
Káva stimuluje metabolismus, a tím může přispět svou „trochou do mlýna“ při snižování nadváhy. Na druhou stranu, cukr a mléko opět doplní ztracené kalorie, a jsme zase na svém...
3. Knäckebrot
Knäckebrot jsou žitné celozrnné chlebíčky. Jsou bohaté na vlákninu a živiny rostlinného původu a neobsahují prakticky vůbec tuk. Důležité ovšem je nepřehnat to s konzumovaným množstvím. A také nemusí zahnat pocit hladu u každého. Je tedy třeba vyzkoušet, zda to bude zrovna nám s knäckebrotem fungovat.
4. Polévky
Polévka (vývar) je vlastně voda, která zasytí, a přitom je kaloricky níže než jakékoli hlavní jídlo. Před hlavním jídlem vás zaplní a vy pak nemáte potřebu toho sníst tolik. Polévky se však mohou stát jediným nízkokalorickým jídlem, obohatíme-li je např. o zeleninu, hrách či fazole, anebo rybí či kuřecí m
Sacharidy jsou nedílnou součástí naší stravy, a tudíž je nelze vyloučit z jídelníčku. Pokud však máte malý energetický výdej, je lépe vybírat z potravin s nízkým obsahem sacharidů:
Cuketa
Obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny činí 7 g.
Můžete ji použít jako náhradu mouky v pokrmu.
Výživový bonus: vitamín B6, draslík, mangan a vitamín C.
Květák
Obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny činí 5 g.
Květák je nazýván hubeným škrobem. Uvařený může být použit na kaši jako alternativa bramborové kaše, tím ušetříte asi 23 gramů sacharidů na porci. Jako rozemletý můžete použít místo kuskusu nebo rýže.
Výživový bonus: spolu s brokolicí a kapustou je květák antioxidantem.
Mangold
Obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny činí pouhý 1 g.
Mangold je listová zelenina, která se objevovala v jídelníčku obyvatel Středomoří již před více než dvěma tisíci lety. I dnes je typickým druhem zeleniny středomořské stravy. Obsah nutričně hodnotných látek ho řadí mezi top zeleninu. Husté, tmavé listy této rostliny by měly být součástí každého vašeho nákupu. Listový i řapíkatý mangold lze použít syrový nebo tepelně zpracovaný. Listový nevydrží příliš dlouho, musí se zpracovat rychle, při vaření ztrácí barvu. Oba druhy lze využít podobně jako špenát. Listy i řapík lze připravovat společně nebo odděleně. Samotné řapíky lze upravovat podobně jako chřest nebo brokolici.
Výživový bonus: obsahuje obrovské množství vitamínu K.
Houby
Obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny činí 2 g.
Všechny druhy hub mají nízký obsah sacharidů a mají charakteristickou chuť. Velké, masité klobouky hub čepice lze použít jako alternativu hamburgeru, nebo jako náhradu za podklad pizzy s položením všech oblíbených ingrediencí.
Výživový bonus: houby všech typů mají vysoké množství sloučenin posilujících imunitní systém.
Celer
Obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny činí pouhý 1 g.
Celer obsahuje asi 95 procent vody, takže není žádným překvapením, že je v něm málo sacharidů. Můžete jej přidávat do salátů.
Výživový bonus: obsahuje značné množství vitamínu K.
Cherry rajčátka
Obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny činí 6 g.
Cherry rajčátka jsou oblíbená pro svou chuť a velikost, dají se konzumovat syrová nebo tepelně upravená. Také jsou výtečná sušená nebo pražená místo oblíbených brambůrek.
Výživový bonus: jsou zdrojem lykopenu, který je účinný proti rakovině, jako antioxidant.
Špagetová dýně
Obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny činí 7 g.
Špagetová dýně se hodí jako náhražka těstovin, má ořechovou chuť. Postup přípravy nedá m
