Onemocnět svrabem lze velmi jednoduše z prostěradel a postelí v hostelech, hotelech a ubytovnách, kde se rychle střídá hodně lidí a kde hygiena není na nejvyšší úrovni. Mezi první příznaky patří zarudnutí kůže, pupínky a hlavně svědění, které je intenzivní především v noci. Chorobu totiž způsobuje parazit, který se během několika minut zavrtá do kůže člověka či zvířete a vytváří si v hloubce pokožky chodbičky. Tady klade vajíčka. Během dvou dnů se dokáže tak rozmnožit, že vytvoří kolonie až o několika stech jedincích.
Nemoc se nejčastěji přenáší v kolektivech, kde žijí lidé v těsném kontaktu. Přenáší se kožním kontaktem i pohlavním stykem s nakaženým nebo kontaktem s kontaminovaným předmětem. Infekce se obvykle projeví za 4 až 6 týdnů. Při opakované infekci se nemoc může projevit již po 24 hodinách. Onemocnění se dá léčit mnoha způsoby.
Svrab u psa, dříve též prašivina, je druh zánětlivého onemocnění kůže způsobený drobnými parazitickými roztoči. Existují dva základní typy svrabu: sarkoptický a demodektický. Mají rozdílné příčiny a příznaky.
Sarkoptický svrab obvykle způsobuje kruté svědění. Pes se úporně škrábe nebo si hryže kůži, aby si ulevil. Kůže psa podrážděná neustálým škrábáním a kousáním se může lehce infikovat. Svědění může být někdy tak hrozné, že pes nevěnuje pozornost jídlu, pití ani odpočinku. I když to není vždy pravidlem, vážné případy sarkoptického svrabu mohou mít za následek sekundární infekce způsobené bakteriemi nebo kvasinkami a na podrážděné kůži vytvářejí bílou škraloupovitou krustu. Navíc je u psů se sekundární infekcí častý úbytek váhy, horečka nebo zvětšené lymfatické uzliny.
Lokalizovaný demodektický svrab, nejlehčí varianta demodektického svrabu, se nejčastěji objevuje v psí srsti v jednom nebo dvou lysých flecích nebo flecích, kde je srst řidší. Obvykle nejsou tato místa zanícená a podrážděná a nezpůsobují silné svědění. Jestliže lokalizovaný demodektický svrab sám od sebe nezmizí, může proniknout do celého těla, což má za následek generalizovaný demodektický svrab. Na psím těle se vytvoří početné lysé fleky nebo fleky s řídkým ochlupením. Fleky mohou měřit v průměru 2,5 cm. Kůže v těchto místech bývá zrudlá, šupinatá nebo ztvrdlá. Takto podrážděná kůže někdy svědí a neustálé škrábání často vede až k vážným infekcím. Tyto druhotné infekce se projevují podobnými příznaky jako u sarkoptického svrabu (horečka, úbytek váhy, zduřelé lymfatické uzliny a podobně). Některé zvláštní typy demodektického svrabu mohou způsobit demodektickou pododermatitidu, která postihuje meziprstí. Při této nemoci jsou paraziti hluboko usazeni v psích tlapkách. Nemoc způsobuje otoky na tlapkách a jejich podráždění. Nejhorší projevy jsou v oblasti lůžka drápu a často jsou doprovázené druhotnou infekcí.
Případy sarkoptického svrabu vyžadují péči veterináře urgentněji než případy demodektického svrabu. Kvůli neustálému úmornému svědění se pes cítí mizerně, a co je závažnější, neléčené onemocnění může vyvolat jiné zdravotní potíže. Včasná diagnóza a léčba jsou tedy nezbytné. Výjimkou jsou případy lokalizovaného demodektického svrabu. Protože obvykle odezní sám od sebe, není vždy potřeba vyhledat veterináře, avšak pro klid v duši možná budete chtít i tento druh svrabu konzultovat s odborníkem, aby nemoc potvrdil a vyloučil jiná onemocnění.
Paraziti způsobující demodektický svrab nejsou přenosní na člověka na rozdíl od sarkoptického svrabu, u kterého je tento přenos možný.
Svrab u morčat se projevuje na těle morčat, a to nejčastěji na trupu, nohách a břiše. Zde vznikají holá místa se strupy. Napadené morče má matnou a lámavou srst a drbe se tak intenzivně, že jeho pohyb připomíná točení v kruhu; často se také obrací na záda a otírá se o předměty. Příčinou onemocnění u morčat je podestýlka, která je nejčastějším zdrojem infekce. Nejčastěji se svrab u morčat léčí injekčně lékem Ivomec, kdy postižené morče dostává tři léčebné dávky v rozmezí 7–10 dnů. Dále se používá k léčbě Stronghold, který se nakape na kůži a krk. U ušního svrabu je léčba doplněna kapkami do uší (Chronicin). Po diagnostikování svrabu je důležité ubikaci a vybavení pro morče vydezinfikovat, podestýlku po dobu nemoci nahradit papírovými utěrkami, které jsou měkké a morče nedráždí. V případě přenosu na člověka, což je velmi ojedinělé, se svrab nemnoží, neklade vajíčka a samovolně vymizí do 4 týdnů.
Původce onemocnění:
Původcem je asi půl milimetru velký roztoč zákožka svrabová z čeledi Sarcoptidae. Jde o obligátního lidského parazita. Přenos tímto druhem je možný jen u lidí. Samička si ve svrchních vrstvách kůže vrtá chodbičky, obvykle v místech, kde je pokožka velmi jemná. Ve slepých koncích chodbiček klade 40 až 50 vajíček, z nichž se později líhnou larvy. Po dvou až třech týdnech se z larev vyvinou dospělí jedinci, ale dospělosti se dožívá jen desetina z nakladených vajíček. Délka života jedné zákožky je až pět týdnů, během několika měsíců se v příznivých podmínkách může z jedné zákožky vyvinout až několik set jedinců. Zákožky tráví celý život na hostiteli, mimo pokožku přežívají přibližně tři dny. Na přímém slunečním svitu, v suchu a v teplotách pod bodem mrazu zákožky umírají.
Svrab podléhá přísným epidemiologickým pravidlům a dermatologové mají zákonnou povinnost všechny případy hlásit na hygienickou stanici. V Česku je svrab nejčastějším parazitárním onemocněním. Obvykle postihuje jedince nad 75 let a děti do 15 let.
V naší poradně s názvem DĚTSKÝ SVRAB se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petra.
Dobrý den, mé dceři se udělali pupínky po těle, navštívily jsme doktorku a ta nam dala mastičku Locoid Crelo. Druhý den se objevili další, tak nás poslala na kožní s tím že je to pravděpodobně dětský svrab. Jenže kožní má všude dovolenou. Pupínky jsou malinkaté a některé zakončené bílou špičkou. Dceři je 6 let. Je možné že to je svrab a mohu já jít v pondělí do práce když dělám se syrovým masem?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Lék Locoid Crelo 0,1% je určen k léčbě povrchových dermatóz, které nejsou mikrobiálního původu a které reagují na terapii kortikoidy. Locoid se používá k léčbě těch kožních reakcí, u kterých aplikace slaběji účinných kortikosteroidů nevede k dostatečné odpovědi na terapii. Přípravek je relativně bezpečný a mohou ho užívat jak dospělí, tak i mladiství a děti, nejdéle však jeden měsíc a maximálně 8 gramů přípravku denně. Lék Locoid Crelo 0,1% svrab nevyléčí a ani nijak při nákaze svrabem nepomůže. Ve vašem případě, podle toho co píšete, se nejspíše o svrab nejedná, ale nejde to takto určit přesně, protože informací od vás je velmi málo. Pro svrab je charakteristický výsev červených pupínků často ve dvojici, vzdálených od sebe přibližně 1 až 3 centimetry. Červené pupínky od svrabu také výrazně svědí a jsou prakticky vždy rozškrábané, takže se žádné bílé špičky u nich nestačí vytvořit a ani se obvykle nedělají.
Určitě je ale nezbytné vyhledat kožního lékaře, který svrab definitivně vyloučí vyšetřením vašeho dítka. Pokud by se svrab prokázal, tak se bude jisté desinfekšní omezení týkat i vás a ostatních členů rodiny, o kterých je psáno v našem článku a, o kterých vás také bude případně informovat ošetřující lékař, který svrab diagnostikuje. Svrab se nedělí na dětský a dospělý, svrab je jen jeden a napadá všechny, lidi i zvířata.
Svrab je parazitární onemocnění, které způsobuje několik druhů roztočů napadajících mnoho různých domácích i divokých druhů zvířat. Pro nás jsou důležití ti, kteří napadají psa, tedy zákožka svrabová způsobující takzvaný sarkoptový svrab, která je přenosná též na člověka. Zakořeněné mýty, že svrab či prašivina u psů vznikají také například kvůli tučnému jídlu či nečistotě srsti, jsou nepravdivé, neboť nemoc může vypuknout jedině po přítomnosti roztočů. Zákožka svrabová se řadí mezi roztoče a je velká sotva půl milimetru. Sarcoptes scabiei var. canis je původcem svrabu u psů, je však přenosná i na kočky a člověka. Oplodněné samičky vyvrtávají chodbičky ve vrchní vrstvě kůže, kde kladou vajíčka. Zákožky preferují místa s jemnější kůží, proto osídlují břicho, třísla, lokty, hlezna, okolí očí a uši. Celý vývojový cyklus zákožek trvá 17 až 21 dní a probíhá na psovi. Inkubační doba je variabilní, několik dní až týdnů, a závisí na množství přenesených roztočů.
Svrabem postižená zvířata jsou neklidná, intenzivně se drbou a mají zhrubělou kůži. Pruritus se zhoršuje typicky v teple. Tím, jak se pes intenzivně drbe, zanáší si do kůže infekci a kožní postižení se dále šíří. Silné svědění se časem stupňuje a zesiluje. Vypadává srst, objevuje se zarudnutí, krváceniny, strupy a drobné pupínky. U chronických případů je pak postižena kůže po celém těle, včetně hlavy a ocasu. Svrab často doprovází sekundární infekce, a to jak bakteriální, způsobená stafylokoky, tak celkové bakteriální přerůstání, a u psa kvasinková malasseziová dermatitida. Tyto nemoci dále zhoršují jednak svědění, jednak poškození kůže. Roztoči se snadno a rychle šíří přímým kontaktem mezi vnímavými hostiteli. Dokážou se ale šířit i nepřímo, tedy kontaminovanými pomůckami nebo celkově prostředím zvířat. Přežití zákožek ve vnějším prostředí mimo hostitele závisí na teplotě a vlhkosti. Při pokojové teplotě žijí dva až šest dní. Při deseti až patnácti stupních však při vhodné vlhkosti mohou vydržet bez hostitele až 21 dní. Průkaz onemocnění je někdy problematický a je zapotřebí provádět opakovaný kožní seškrab a následné mikroskopické vyšetření. Uvádí se, že i při dodržení vyšetřovacích postupů se nepodaří svrab přímo prokázat u 50 % případů.
Na léčbu svrabu u psů dnes naštěstí existují poměrně účinné léky – od koupelí v různých chemikáliích až po takzvané spoty (léky podávané ve formě kapek na kůži mezi lopatkami). Před nástupem celkových antiparazitik se svrab léčil ostříháním srsti, omytím strupů a příškvarů a koupelemi v amitrazu. Pro fandy koupelí a přírodní léčby fungují po ostříhání a změkčení kůže i opakované koupele v síře. Svrab lze léčit lokální terapií, kdy se postižené místo musí nejdříve důkladně omýt šamponem, teprve poté se aplikuje léčebný preparát, který vám určí veterinář. Tuto proceduru musí pejsek podstupovat jednou týdně po dobu několika týdnů. Více se však doporučuje užití celkové terapie, kdy se zvířeti aplikuje preparát dozadu za krk. Látky, které působí účinně proti různým parazitům, se dostanou do krve a účinkují zhruba měsíc. Aby se svrab vyléčil úplně, dávají se většinou dvě dávky přípravku. Je ale nutné si uvědomit, že kůže je zákožkami zdevastovaná a svrab téměř vždy doprovází sekundární bakteriální infekce, proto je vždy vhodné nasazení antibiotik.
Zamezit opakované infekci může být problém. Zákožky v okolním prostředí ničí pouze plamen a vysoké teploty. Co je možné opálit plamenem a co lze vyvařit nebo vyčistit parním čističem, je tedy potřeba opálit, vyvařit nebo vyčistit párou. Deky a psí pelíšek je dobré vyměnit nebo sterilizovat. Naštěstí jsou zákožky citlivé vůči vyschnutí, mrazu a slunečnímu záření. Pokud máte boudu nebo výběh, nepouštějte alespoň 14 dnů žádné zvíře do těchto prostor.
Psí zákožkou svrabovou se může infikovat i člověk. Uvádí se, že až 60 % osob, které jsou v kontaktu s nemocným zvířetem, může být přechodně napadeno zákožkami. Nákaza se projevuje přechodnými dermatitidami se spontánním vymizením obtíží. Psí svrab nicméně není adaptovaný na člověka, takže se u lidí tato forma svrabu nedokáže etablovat stejně jako lidský svrab. Dojde pouze k vývoji jedné až dvou generací zákožek, tudíž onemocnění probíhá v mírnější formě. U člověka lze na postižená místa aplikovat k tomuto účelu vyráběné masti.
V naší poradně s názvem MODRÉ FLEKY NA RUCE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petra.
Napsala jsem: modré fleky na ruce.
Přečetla jsem si tohle, ale odpověď neznám.
Mám na ruce modrou tečku, a nevím co to je, nebo jestli to mam vůbec řešit.
Rodina mi řekla že je to normální, ale Já nevím Prosím odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Modré tečky nebo fleky na ruce můžou souviset s únikem krve z tenkých žilek. Krev se neodbourá a zůstane v podkoží, podobně jako tetování. Přesnou příčinu této anomálie vám řekne kožní lékař po důkladném vyšetření. Odstranění je obvykle možné pomocí lejzru.
Červené zarudlé fleky na obličeji mohou signalizovat atopický ekzém, seborhoickou či periorální dermatitidu. Červené fleky na obličeji často vznikají i zvýšenou dráždivostí drobných cévek v obličeji, které reagují na podněty, jako je stres, změny teploty nebo alkohol. Vzhledem k tomu, že se nejedná o nemoc, není k dispozici ani léčba. Zkuste používat krémy a make-upy určené pro pleť se sklonem k zarudnutí.
Pokud se na vaší pokožce vyskytnou občas svědící suché červené fleky, mohlo by jít o virový exantém pityriasis rosea, který se nemusí léčit, neboť spontánně odezní. Jiným důvodem může být akutní stadium ekzému či lupénky. Tato onemocnění vždy musí posoudit kožní lékař.
Červený obličej z mrazu se nazývá oznobeniny (perniones), nejde vyloženě o omrzliny, ale o poškození kůže vlivem povětrnostních podmínek, přičemž následky mohou být i trvalé. Musíte pokožku maximálně chránit před výkyvy teplot, promazávejte ji například Bepanthenem, chraňte ji i před sluníčkem. Víc proto udělat nemůžete.
Červené suché fleky na obličeji se šupinkami bývají charakteristické pro periorální dermatitidu. U tohoto onemocnění je důležité vysadit veškeré krémy, make-up – právě tato pravidelná a dlouhodobá hydratace pleti je hlavní příčinou tohoto stavu. Určitě je důležitá návštěva kožního lékaře, který nasadí celkovou léčbu.
Červené fleky na obličeji po alkoholu jsou způsobeny biogenními aminy, což jsou látky, které mohou podpořit vznik alergických obtíží. Různé typy alkoholu jich obsahují jiné množství. Neznamená to tedy, že byste byl na alkohol alergický, ale dodáte do organismu látky, které alergickou reakci mohou spustit.
Červené fleky v obličeji obecně mohou mít více příčin:
Zvýšená cévní reaktivita, která vede při psychické zátěži nebo výkyvech teplot k většímu prokrvení a tím k zarudnutí. S tímto jevem se nedá nic dělat.
Může jít také o projevy ekzému (ten svědí). V tomto případě kožní lékař předepíše vhodný krém, po kterém tyto problémy zmizí.
Zarudnutí v obličeji je typické také pro růžovku. Zde je opět nejlepší navštívit lékaře a nechat si předepsat vhodný preparát.
U dětí se červené fleky různé velikosti na kůži objevují nejčastěji jako příznak infekční dětské choroby. Není výjimkou, že dětskou nemocí ochoří i rodiče nemocných dětí, takže se pak červené fleky na kůži, provázející choroby typické pro dětský věk, mohou objevit i u dospělých.
Zarděnky
Dítě se takzvaně osype červenou vyrážkou, která se objeví nejprve v obličeji, a později se rozšíří na celé tělo. Děti jsou proti zarděnkám očkovány. Očkování se provádí po 15. měsíci věku a podává se ve dvou dávkách.
Pátá nemoc
Projevuje se zarudlými tvářemi. Někdy má červené zabarvení tvar motýla. Okolí úst dítěte je ovšem bledé, bledší než normální barva pokožky.
Spalničky
Na kůži se objeví tři až pět milimetrů velké, sytě červené flíčky, které brzy začínají splývat ve větší rudé plochy. Spalničky ovšem provázejí i jiné nepřehlédnutelné příznaky.
Šestá nemoc
Po těle dítěte se vyseje drobná růžová vyrážka na zádech, krku nebo rukou. Nemoci předchází asi třídenní horečka.
Plané neštovice
Zarudlé fleky na kůži se rychle mění v kuželovité boláčky s vrškem naplněným žlutou tekutinou.
Spála
Mezi typické příznaky spály patří svědivá vyrážka v podobě červených krupiček. Ta se vyseje nejprve pod pupkem, pak se šíří do podbřišku, na vnitřní stranu stehen, a dále na boky a do podpaží.
Očkování
Po očkování proti infekčním nemocem se můžou na kůži dítěte objevit červené fleky. Na tuto možnost pediatr rodiče upozorní.
V naší poradně s názvem LÉČBA SVRABU OCTEM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
Pomůže to ?A na jak dlouho?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Ocet dokáže zabít svrab, který se právě pohybuje na pokožce. Ovšem svrab je po většinu času zalezlý v komůrkách hluboko v kůži a tam se ocet nedostane a svrab se tak vůbec pomocí octa nevyléčí. Ocet je na svrab nedostatečně účinný. Jediný osvědčený lék na svrab je sírová mast, infektoscab a nebo pak orálně podávaná antiparazitika.
Červené fleky na kůži připomínají angiomy, ale nepředstavují žádnou hrozbu pro celkové zdraví a trvalý tón pleti. Tyto skvrny jsou obvykle spojeny s pobytem na slunci, častěji se vyskytují na částech těla, které jsou náchylnější ke spálení. Fleky, které jsou asymetrického vzhledu nebo se stále zvětšují, se mohou objevit po dosažení věku padesáti let a musí být zkontrolovány kožním lékařem, aby byl vyloučen vznik rakoviny kůže. Zde jsou časté příčiny červených skvrn na kůži:
Červené fleky jsou spojeny s nadměrným sluněním a objevují se v místech, která jsou náchylná ke spálení.
Červené fleky mohou být genetického původu. Některé skvrny jsou přítomné od narození, zatímco jiné mohou být patrné až v průběhu let (puberta).
Červené fleky na kůži mohou být výsledkem infekce kůže.
Ve svém příspěvku JE TO SVRAB? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anonym.
Dobry den, moje maminku zacala svedit hlava na temeni (asi pred 40dny). Svedeni se ji postupne rozsirilo po celem tele, z hlavy pres oblicej az k noham. Nikde na tele nema zadne fleky ani zadne dalsi prukazne projevy svrabu. V noci se drbe a nemuze spat a ma pocit, ze po ni neco leze, a chvilema jakoby kousne. Maminka jiz navstivila nekolik koznich lekaru. Alergie na barvu na vlasy byla vylouzena, dale ji poslali na alergologii a na krev. Nikde se nic nenaslo. Mezitim se u ni svedeni vystupnovalo a projevuje se hlavne na hlave a v obliceji...Cela vec se vsak dostala i na me-jeji dceru (maminka u nas jednou byla, hlidala me pred 14dny syna). Mam stejne projevy, jako maminka, pouze v mensi intenzite. Po delsim premlouvani jiz pate kozni lekarky se nam podarilo sehnat sirnou mast pro mamku a Infectoscab pro mne a manzela. Provedli jsme preleceni, syn dostal zatim pouze sirnou koupel, manzel preventivne ten Infectoscab. A vse pokracuje u mne dale-trochu uleva, ale nasledujici den opet pocit lezouciho neviditelneho tvora a kousnuti. Nikde zadne pupinky, fleky nic. Doma jiz nekolik dni dezinfikuji, peru a dodrzuji vsechny zasady onemocneni srabem. Sirove mydlo, ocet, tea tree, neustale prani na 60, vysavani, atd. Manzel zadne pupinky, ale stale ho nekde neco svedi. Syn zatim nastesti nic. Maminka po sirne masti (3den aplikace)-mirne zlepseni. Chtela jsem se zeptat-zda pocit neceho lezouciho na ruznych mistech tela a nasledne kousnuti, bez dalsich projevu na kuzi, muze byt svrab. Zadneho jineho roztoce jsem nikde na internetu nenasla. Zvirata nemame ani se s nima nestykame, drevene podlahy, dlazdice, naprosta cistota, novostavba...Dekuji Vam za Vas nazor predem!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jožo.
Svrab se u člověka i zvířete projevuje nepříjemný svěděním a kožními změnami v podobě různých pupínků, skvrn i oděrek. V případě, že si člověk/ zvíře kůži škrábe, může si způsobit nepříjemné škrábance. Nepříjemné svědění je nejsilnější večer, a proto se doporučuje jít na večer ven na čerstvý vzduch, který trochu uleví od svědění. V noci je totiž pod peřinou teplo, které parazitům zcela vyhovuje a venkovní vzduch je chladnější, tím se aktivita zákožek zmírní. Stejně silně se svědění často projevuje po sportovní aktivitě, protože se kůže zahřívá. Svědění bývá často tak silné, že člověk kvůli tomu nedokáže usnout. Pro svrab je typické, že se na kůži objevují našedlé nebo narůžovělé stopy s perleťově zbarveným 2 – 3 mm velkým pupínkem nebo puchýřkem. Jedná se obvykle o dvojice pupínků vyskytující se na místech, kde je kůže tenčí. V některých případech ale nejsou kožní projevy zřetelné a svrab se pozná jen podle svědivého pocitu. Tyto stopy na kůži se nejčastěji vyskytují v oblasti mezi prsty, v okolí genitálií a prsních bradavek, na hýždích, zápěstích, v záhybech loketních a kolenních kloubů, v podbřišku a celkově v místech, kde těsněji přiléhá prádlo. U dětí jsou také častěji postižené navíc i dlaně, plosky nohou, záda i obličej. U dospělých osob ale naopak svrab nepostihuje krk a hlavu. Svědění bývá tak silné, že i když se člověk snaží ovládat, obvykle se nedokáže přestat škrábat, a tak si způsobuje na kůži navíc i oděrky, do nichž si může zavléct i další infekce. Pocit svědění může i při řádné léčbě trvat několik týdnů, přestože už jsou třeba pupínky na kůži zcela zahojené (ke zmírnění svědění se i nadále využívají různé masti), pokud by se z nějakého důvodu člověk rozhodl toto onemocnění neléčit, nejenže ho i nadále šíří do svého okolí, ale zároveň se může stát, že projevy svrabu u něj odezní až za několik let.
Svrab se ve většině případů dá tedy poznat na první pohled, příklady jeho kožních projevů jsou k dispozici i na tomto odkazu na obrázky svrab fotogalerie.
Typy svrabu
Scabies mytých lidí
Pro tento typ svrabu je typické silné noční svědění, které ale nedoprovází výrazné kožní problémy. Obvykle se vyskytuje u lidí s vysokými hygienickými návyky.
Scabies nodularis
U tohoto druhu svrabu se již objevují silné kožní projevy, které dokonce mohou vézt ke vzniku velkých pupenů a uzlů na kůži v důsledku vystupňované imunologické reakce organismu.
Scabies norvegica (svrab norský)
I při této variantě svrabu se na kůži objevují obrovské pupeny, zároveň se kůže také odlupuje. Tyto nepříjemné kožní problémy způsobuje velké množství parazitů (až miliony), kterým se u člověka daří, protože ten obvykle trpí poruchou imunity. Nebo jsou to jedinci, kteří svědění neřeší (například proto, že mají sníženou vnímavost ke svědění). Tento typ svrabu i u dospělého postihuje oblast hlavy, krku i nehtů.
Ve svém příspěvku JAK RYCHLE SE ŠÍŘÍ SVRAB? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pavel.
Dobrý den. Udělalo se mi několik ohnisek vyrážky po těle, vypadá to na svrab (zdvojené pupínky, svědění atd), i když ne v místech typických pro svrab. Mám to na rameni, v oblasti kostrče a na podbřišku, také na jednom kotníku. Teď je víkend, ihned v pondělí se chystám k lékaři. Některé vyrážky už mám delší dobu a nenapadlo mne, že by to mohl být svrab, protože se to nešíří moc rychle. Nevíte někdo, jak rychle se svrab po těle rozšiřuje? Děkuji.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Svrab se přenáší kontaktem postiženého člověka se zdravým, ale také pohlavním stykem nebo z ložního prádla (často na ubytovnách a hotelích, kde se příliš často nemění povlečení). Svrabem se tedy může nakazit každý. Nejčastěji se svrab vyskytuje u mladých lidí i dětí, dále u pacientů v nemocnicích a léčebnách, u bezdomovců. Zákožka svrabová (Sacroptes scabiei var. hominis) je mikroskopický roztoč. Živí se lidskou kůží, vyvrtává chodbičky ve vrchní vrstvě pokožky. Samičky kladou do chodbiček vajíčka, denně vyhloubí 2–3mm chodbičky. Samička žije 4–6 týdnů, naklade 40–50 vajíček, které se během 72–96 hodin přemění v dospělé jedince. Obvykle je na kůži přítomno asi 12 zákožek, u osob s poruchou imunity je to ale i více než 1 milion.
Inkubační doba je 21 dnů při první infekci, při opakované infekci se zkracuje na 1–3 dny. V ČR je hlášeno asi 30–40 případů na 100 000 obyvatel. Epidemie svrabu se vracejí po 15 letech, poslední ale začala v roce 1960 a trvá dodnes. V rozvojových zemích postihuje svrab až 100 % populace. Těžký svrab je známkou poruchy imunity nebo přítomnosti zhoubného nádoru.
Přenos infekce se děje kontaktem s nemocným, ale také kontaktem s kontaminovanými předměty (ložní prádlo, oděv), protože zákožka přežije i více než 2 dny na textiliích. Svrab rovněž patří mezi sexuálně přenosné choroby! Rizikovými skupinami jsou jak pacienti, tak personál zdravotnických zařízení.
U dospělých téměř nikdy nebývá postižena kůže obličeje, plosek nohou, dlaní a kštice, u dětí jsou projevy i na ploskách, v obličeji a ve kštici. Typické pro svrab jsou dvě papuly světle červené barvy vedle sebe, z nichž jedna je větší (místo vstupu zákožky), druhá menší (konec svrabové chodbičky), někdy kůže reaguje zánětem nad celou chodbičkou (v délce 5–15 mm) mezi oběma papulami.
Sekundární projevy vznikají rozškrábáním svědivých ložisek a nasedající infekcí – postupně může docházet k diseminaci projevů, generalizaci, impetiginizaci i ekzematizaci. Čím déle svrab trvá, tím více se šíří mimo predilekční místa a jeho diagnóza je složitější.
Mezi zvláštní formy svrabu patří scabies čistých osob (silná svědivost v nočních hodinách, na kůži jen ojedinělé papuly), scabies animalis (vyvolán zvířecími zákožkami, které nepronikají do kůže a nemnoží se – k odstranění stačí preparát s dezinfekčním a protisvědivým účinkem) a scabies norvegica (vzácná forma svrabu postihující především imunosuprimované osoby, jedince se sníženou vnímavostí pruritu a mentálně retardované osoby, která se klinicky projevuje generalizovanými erytematoskvamózními papulami a ložisky tvořenými navrstvenými krustami, a to zejména v místech zvýšeného tlaku; je vysoce infekční.
V naší poradně s názvem JAK POZNAT SVRAB se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Olga Smutná.
Dobrý den, existuje nějaký test, který určí, zda se jedná o svrab?
Několik kožních lékařů diagnostikuje odlišné onemocnění. Jak dále postupovat prosím?
Děkuji
Olga Smutná
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Žádný test na svrab neexistuje. Svrab se diagnostikuje podle jeho příznaků a léčí se mastí Infectoscab. Ta svrab spolehlivě zabije a do tří týdnů zmizí příznaky. Pokud příznaky nezmizí po správném použití léku, tak nešlo o svrab.
Drobné skvrny nemají závažnou příčinu, ale mohou být infekční. Pokud máte červené fleky na žaludu, vyhledejte lékařskou pomoc, může se jednat o plísňové onemocnění. Prvním znamením nákazy u mužů je jemné pálení při močení. Pak se objeví červené fleky na žaludu. Nemusí to svědit, nemusí to bolet, prostě to tam je.
Kolem žaludu se ukládá tzv. smegma. To, že se tam vytváří, je zcela normální (skládá se z odloupnuté buněčné tkáně a z výpotku mazových žláz pohlavního orgánu), ale pokud se tato oblast neomyje delší dobu (2 dny a více), začne se smegma rozkládat a zapáchat a také způsobuje červené flíčky.
Pro léčbu mykózy u mužů, pokud se objeví svědění nebo červené fleky na žaludu, by měli oba partneři alespoň 2x denně používat k potírání pohlavních orgánů MultiGyn Actigel vaginální krém. Postižená místa přestávají svědit a vyrážka se postupně vytrácí. V potírání je nutné pokračovat alespoň 7 dní. Při pohlavním styku se doporučuje používat kondom, nebo alespoň potřít penis a žalud antimykotickým krémem.
V naší poradně s názvem SVRAB se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milena.
Dobrý den,
je možné nakazit "lidským" svrabem zvířata? Je možné, aby se pak na nich zákožka množila?
Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Svrab je společný pro lidi i pro zvířata. Svrab může přejít z člověka na zvíře i naopak. Svrab se může množit v kůži zvířete i v kůži člověka. Nejúčinnější léčba svrabu je pomocí masti Infectoscab, kterou se namaže veškerá kůže na těle.
Za svrabem stojí samička parazita jménem zákožka svrabová, latinsky Sarcoptes scabiei. V lidské pokožce vytváří chodbičky, ve kterých klade vajíčka a kálí. Svrab je přenosné onemocnění, které se rozvíjí v horších hygienických podmínkách. Parazit se přenáší kožním kontaktem, kontaktem s kontaminovaným předmětem, a dokonce pohlavním stykem. Nakažení se projeví během čtyř až šesti týdnů. V Čechách je svrab v současnosti nejčastějším parazitárním onemocněním. Postižený musí také počítat s tím, že svrab je dermatolog povinen nahlásit na hygienickou stanici.
Přibližně za čtyři až šest týdnů od nakažení se může objevit vyrážka mezi prsty, na hýždích, na prsou nebo v oblasti genitálií. Velmi výjimečně se objevuje na hlavě a v obličeji. Vyrážka se projevuje jako našedivělé nebo narůžovělé pupínky, které se podobají kousnutí komára, a také jako chodbičky. Toto onemocnění kůže navíc provází nepříjemné svědění, které je výsledkem imunitní reakce organismu na antigeny zákožky a které se objevuje nejčastěji v noci, kdy je člověk zachumlaný pod peřinou (teplo totiž zákožce dělá moc dobře). Pokud si nemocný postižená místa škrábe, což je obvyklá reakce na nepříjemné svědění, vznikají strupy. V horším případě rozškrábaná vyrážka začne hnisat. Jestliže má postižený sníženou imunitu (různá imunitní onemocnění, rakovinové zhoubné nádory nebo HIV), může se u něj objevit svrab norský, který vytváří silné krusty na kůži. Tyto krusty sice nesvrbí, ale obsahují mnoho tisícovek parazitů. Svrab norský je složitě léčitelný, protože léčivá mast špatně proniká právě přes silnou krustu.
Abyste si uměli představit, jak vypadá svrab u člověka, prohlédněte si tuto fotogalerii.
V naší poradně s názvem ČERVENÁ NOHA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie.
Mám zarudlé fleky na jedné noze. Ráno mám pouze fleky na nártu. Během dne se fleky rozšíří až nad koleno. Noha není oteklá , fleky nepálí ani nesvědí .
Pokud někdo má s touto příčinou zkušenost, prosím o sdělení . Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Příčinu budete muset najít s pomocí lékaře kardiologa. Skvrny způsobuje krev, která prosákla skrz vaše krevní řečiště. Existují prostředky na posílení žilní stěny s obsahem diosminu a hesperidinu. Na předpis je to Detralex a volně například Dosminol. Úplný seznam vhodných přípravků najdete zde: https://www.uzdravimse.cz/n…
Jedním z nejlepších známých domácích léků na bílé skvrny jsou semena ředkvičky. Semena se musejí rozemlít, aby z nich vznikl bílý prášek. K těmto rozemletým semenům se přidají 2 čajové lžičky octa a důkladně se vše promíchá. Posléze se směs aplikuje na bílé fleky a následně opláchne vlažnou vodou.
Kurkuma
Kurkuma je další položka, která může být použita při léčbě bílých skvrn. Nejideálnější je směs kurkumy a hořčičného oleje. Tato směs se nanáší na postiženou oblast. Výroba je jednoduchá, postačí pouze pět lžiček prášku kurkumy a 250 ml hořčičného oleje. Tato směs se aplikuje 2x denně na pokožku (bílé fleky).
Zelí
Šťáva ze zelí je dalším účinným lékem na léčbu bílých skvrn.
Jablečný ocet
Kyselost jablečného octa inhibuje plísně a bakterie způsobující bílé skvrny na kůži. Směs se vyrábí z jablečného octa a vody. Tato směs se aplikuje na kůži, protože dokáže kůži udržet čistou a bez bakterií a plísní.
Zázvor
Zázvor je dalším přírodním prostředkem na bílé fleky. Z čerstvého zázvoru vymačkejte šťávu. Zázvorovou šťávu smíchejte s citronovou šťávou a vodou. Tato tekutina by se měla konzumovat dvakrát denně. Zároveň se dá použít zázvor jako lék, kterým potíráte bílé skvrny.
Med
Med je používán na různé typy kožních onemocnění. Má protiplísňové vlastnosti, proto je velmi účinný i na léčbu bílých skvrn.
Svrab nejčastěji postihuje lidi se sníženou imunitou a děti, které si toto onemocnění na sebe přenáší při dětských hrách. Problém může být, pokud svrab postihne člověka s těžkými nemocemi typu AIDS, protože u takového člověka může vyvolat extrémní zrohovatění kůže. Často tímto onemocněním trpí také lidé bez domova a lidé žijící ve větších komunitách, ve společných prostorách (léčebny, nemocnice). Většina lidí ani netuší, že svrab se přenáší i při pohlavním styku. Dříve se věřilo, že svrab je důsledkem špatné hygieny, prý se neobjevuje u „mytých“ lidí, ve skutečnosti to ale není pravda. Špatná hygiena svrab nezpůsobuje, ale může stav zhoršovat. I přehnaná hygiena může onemocnění komplikovat, hlavně v diagnostice onemocnění. Inkubační doba tohoto onemocnění je měsíc – měsíc a půl.
Svrab u zvířat se častěji nazývá prašivinou. Prašivina mnohem častěji než psy postihuje kočky, Svrab u nich způsobuje svrabovka kočičí. Svrabovka u kočky postihuje nejprve ušní boltce, pak hlavu a krk. Stejně jako svrab u člověka provází prašivinu silný pocit svědění. Škrábáním postižených míst si kočka přenáší parazity i na zbytek těla. Postižené místo se u kočky pozná tím, že se tam vytvářejí šupiny a strupy, zároveň zde také vypadává srst. K léčbě tohoto onemocnění se u zvířat rozhodně neužívají prostředky určené pro lidi, řada z nich je pro kočky toxická. K přenosu svrabovky dochází přímým stykem koček a jednak sdílením stejných textilií (gauče, pelechy). Kočičí svrabovkou se mohou nakazit i králicí a v některých případech i psi. Stejně tak se od kočky může nakazit svrabovkou i člověk, dochází k tomu nejčastěji velmi těsným kontaktem nemocné kočky s člověkem, obvykle v teple postele. Onemocnění člověka svrabem chyceným od koček má stejné kožní projevy jako lidskou zákožkou. Na těle se objeví červené svědivé pupínky. Onemocnění tímto typem kočičího parazitu je ale přechodné, člověk se obvykle vyléčí samovolně po vyléčení kočky nebo po zabránění těsného kontaktu s ní (člověk si nemocnou kočku prostě nesmí pouštět lehnout k němu do postele). Toto onemocnění se na člověka rozhodně nerozšíří běžným kontaktem s kočkou, například pohlazením, nebo manipulací s jejím pelechem.
U psů svrab způsobuje zákožka svrabová. Projevuje se stejně jako u koček vytvářením šupinek a strupů na kůži a vypadáváním srsti. Nejčastěji se u psů vyskytuje na břiše a ušních boltcích, nejlépe poznatelná je ale u psa v místech, kde má pes nejméně srsti (břicho, vnitřní plocha stehen). I u psa provází prašivinu nepříjemný pocit silného svědění. Psí prašivina šíří se nejčastěji mezi psy přímým stykem, ale i prostřednictvím sdílených textilií či hřebenů k vyčesání jejich srsti. Psí zákožka je přenosná i na člověka. Přenáší se stejně jako u koček těsným kontaktem obvykle v posteli. A stejně jako u koček i psí prašivina nakonec vymizí poté, co se pes uzdraví, anebo se zruší jeho těsný kontakt s člověkem.
Červené fleky na kůži u dětí může způsobit ekzém. Ekzém není nakažlivý, kůže je jen zanícená, zčervenalá, suchá a svědí. Tvorbu ekzému může podpořit nevhodné mýdlo, které podráždí pleť, různé alergeny, klima. Přesná příčina vzniku ale není známa. V akutní fázi se projevuje výskytem svědivých, začervenalých ložisek, na kterých se později tvoří mokvající puchýřky (papulky a pustulky). Pro chronickou formu je typické zhrubnutí kůže (lichenifikace) a barevné změny kůže. Ekzém se často vyskytuje na rukou, zejména v místech, kde se ohýbají.
Co s tím dělat
Základ léčby tvoří antihistaminika k potlačení alergických reakcí, v těžších případech pak lokálně podávané kortikoidy. V léčbě samozřejmě nezapomínáme ani na symptomatická opatření, která sice neřeší vyvolávající příčinu nemoci, ale pomáhají nemocnému zvládat příznaky nemoci a co nejlépe se s nimi vyrovnávat. V rámci symptomatických opatření dbáme na důkladné a pravidelné promašťování kůže, vyhýbáme se naopak všem přípravkům a látkám, které kůži vysoušejí. V případě potřeby pečlivě dezinfikujeme všechna – i drobná – poranění a defekty vzniklé na kůži škrábáním či olupováním.
Červené fleky na kůži jsou ve většině případů neškodné, ale i tak je důležité, abyste se poradili se svým kožním lékařem, zejména v případě, že si povšimnete nových fleků nebo náhlého zvětšení. Je nutné vyloučit rakovinu kůže nebo melanom. Jakmile je jasné, že jsou červené fleky na kůži neškodné, můžete vyzkoušet různá opatření, která vám pomohou s jejich odstraněním:
Lokální masáž silikonovou kuličkou – tato technika je založena na tlakové terapii, která pomáhá se zklidněním pokožky, ale také snižuje zbarvení kůže, čímž dochází k zamaskování skvrn. Tato technika je dlouhodobá, měla by trvat od šesti až do osmi měsíců, ale výsledky jsou velice slibné.
Lokální aplikace oleje z pšeničných klíčků s několika kapkami Tea tree oleje – pšeničné klíčky mají uklidňující účinek, zatímco Tea tree olej je vhodný při léčbě různých druhů kožních infekcí.
Velmi užitečné jsou homeopatické léky, které se používají při léčbě skvrn.
Na léčbu kožních znamének se doporučuje Thuja tinktura. Lokální aplikace této tinktury je užitečná rovněž při léčbě červených skvrn.
Pokud domácí léčba nepřináší žádné výsledky, existují i jiné možnosti léčby, které zahrnují zmražení (kryoterapie) nebo chemický peeling. Tyto metody vám zaručeně pomohou s odstraněním červených skvrn.
Fialové fleky na kůži může způsobit seboreická keratóza. Jedná se povětšinou o nezhoubný nádor kůže. Rakovinové výrůstky se mohou vyvinout s postupujícím věkem. Bývají tmavé i barevné, se zrnitým povrchem (není to vždy platící pravidlo).
Co s tím dělat
Léčba nebývá nutná, nicméně pokud by šlo o zhoubnou rakovinu kůže, je třeba vyhledat lékaře. Už jen kvůli určení správné diagnózy, jelikož kožní choroby si jsou na pohled většinou tak podobné, že pro laika není snadné je správně identifikovat.
Červené fleky na nohou mohou být zapříčiněny onemocněním bércovým vředem. Bércový vřed je chronickým a dlouhodobým onemocněním, které se často opakovaně navrací. Jeho léčba vyžaduje aktivní přístup a spolupráci nemocného, stejně jako jeho obrovskou ukázněnost a trpělivost. Bércový vřed lze definovat jako chronický defekt kůže charakterizovaný rozkladem tkáně a jejím odumřením. Bércové vředy mohou být žilního, tepenného či smíšeného původu.
Podmínky pro vznik vředu se většinou vytvářejí pomalu. Příznaky začínají zhoršením kvality kůže. Kůže se ztenčuje, papírovatí a zčervená. Na kůži pozorujeme zarudlou skvrnku. Skvrnka se zvětšuje a ze středu osychá. Postupem času se na ní může utvořit stroupek. Stroupek praskne a otvírá se rána, která zasahuje do podkoží. Pokud se do rány dostane infekce, začne silně zapáchat.
Zde se můžete podívat na fotografie, jak vypadá bércový vřed.
Cílem léčby je odstranit příčiny, které toto onemocnění vyvolaly, nebo alespoň trochu kompenzovat přidružené choroby. V dnešní době se v této oblasti nabízí několik druhů léčby, vesměs jsou založeny na stejném způsobu, jde o tzv. vlhké ošetřování ran. Použitím vhodných materiálů je na ráně vytvořeno prostředí – vlhké mikroklima – v němž dochází k urychlení zhojení rány. Moderní krytí určená pro vlhké ošetřování ran se k ráně nepřichytí, a při převazu tak nedochází k poškození nově vytvořené tkáně. Díky odlišným fyzikálním vlastnostem a účinkům je možné vybrat materiál, který nejlépe odpovídá probíhající fázi hojení. Vhodně zvolené krytí podporuje čištění vředu „odsáváním“ choroboplodných zárodků, slouží také jako ochrana rány před novými choroboplodnými zárodky a umožňuje odstranění odumřelé tkáně bez poškození tkáně nově vznikající. Krytí podporuje novotvorbu tkáně tím, že vyrovnává hladinu vlhkosti, a chrání tak ránu před vysycháním. Obvaz urychluje dělení buněk díky tomu, že udržuje ránu vlhkou, a zabraňuje tak předčasné tvorbě strupu.
