TABULKA PURINŮ ZELÍ je přesně to, o čem vás chceme informovat v našem článku. Puriny jsou organické molekuly, které zahrnují nukleotidy (adenin, guanin, hypoxantin, xanthin) a kofein. První čtyři puriny, v kombinaci s pyrimidiny, tvoří genetické kódy DNA a RNA, a energetické molekuly, jako je například ATP, GTP, a koenzymu A. Jsou životně důležité a nacházejí se ve všech rostlinných a živočišných buňkách.
Puriny – tabulka
V následujících tabulkách jsou odhady celkového obsahu purinů v různých potravinách, které jsou uvedeny v sestupném pořadí. Celkový obsah purinů je založen na součtu všech čtyř purinových bází. Maso a masné výrobky mají vysoký celkový obsah purinů a obilné potraviny mají nízký obsah purinů. Obecně existuje pozitivní souvislost mezi obsahem bílkovin a puriny ve stravě.
Tabulky potravin s puriny
Potravinové zdroje purinu Celkový obsah purinů (mg/100 g)
Játra 286,4
Ledviny 230,8
Drůbež 130,7
Jehněčí, pečené, kotlety 127,5
Vepřová, pražená, kotleta 119,0
Ryby, bílé, čerstvé 115,9
Houba, čerstvá 46,9
Chléb, křupavý 15,7
Chléb, bílé 12,2
Pšeničná mouka 11,5
Tvaroh 8,0
Bílý jogurt 7,0
Rýže, vařené 5,9
Obsah purinů se také liší v závislosti na typu masa nebo daného orgánu.
Obsah purinů v kuřecím, vepřovém, jehněčím a hovězím
Kuřecí:
Purinové zdroje Celkový obsah purinů (mg /100 g)
Kuřecí ledvina 243
Kuřecí játra 236,1
Kuře, srdce 223
Kuře, palička 132,3
Kuřecí prso 130,7
Kuře, žaludek 130,5
Kuřecí stehno 126,5
Kuřecí kůže 104,6
Vepřové, hovězí a jehněčí orgány
Purinové zdroje Celkový obsah purinů (mg/100 g)
Vepřová játra 289
Hovězí ledviny 213
Hovězí játra 197
Hovězí srdce 171
Jehněčí srdce 171
Hovězí mozek 162
Jehněčí játra 147
Porovnání obsahu volných a celkových purinů v masných výrobcích (steak, hovězí játra a treska treska) před a po vaření. Zdá se, že vaření zvyšuje hladinu volných a celkových purinových bází ve stravě.
Celkový obsah purinů v surových a vařených potravinách
V naší poradně s názvem WARFARIN A KYSANÉ ZELÍ JAKO PŘÍLOHA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Slava.
Kysané zelí a warfarin
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
100 gramů kysaného zelí obsahuje 67 mikrogramů vitamínu K. Pacienti užívající Warfarin mají denní limit pro příjem vitamínu K stanoven v rozsahu 90 až 110 mikrogramů. Kysané zelí tak patří mezi potraviny, které je třeba hlídat. Kysané zelí by nemělo chybět ve zdravém jídelníčku, ani u lidí, kteří užívají Warfarin. Kysaného zelí nesmí být moc, jen jedna lžíce za den. Pokud se neudržíte a sníte ho více, tak se zastavte na 150 gramech. Vyšší množství zelí by již vážně narušilo funkci Warfarinu a zvýšilo riziko tvorby krevních sraženin. V den kdy si dáte zelí musíte omezit nějakou jinou potravinu bohatou na vitamín K. Obvykle to jsou zelené plody a listy, ale například i rajčata.
Pokud toužíte po chuti kysaného zelí a nechcete si narušovat svoji dietu, tak zkuste popíjet přecezenou vodu z kysaného zelí. Ta obsahuje vitamín K jen v zanedbatelném množství.
Tofu se získává ze sóji a sója je přímo nabitá puriny. 100 gramů sóji obsahuje 18 gramů bílkovin a 137 mg purinů, což sóju řadí mezi potraviny s vysokým obsahem purinů. Jak to, že tofu patří mezi potraviny s nízkým obsahem purinů a navíc po konzumaci vůbec neovlivňuje úrovně kyseliny močové a nezhoršuje dnu, když samotná sója je úplný opak? Může za to voda a způsob získávání mléka ze sóji.
Existuje vědecká studie [2], při které bylo zkoumáno rozložení obsahu purinů v sójových produktech a jeho změny při zpracování sójového mléka. Výsledky ukázaly, že obsah purinů v tofu (sojovém tvarohu) byl 20,3-22,5 mg/100 g čerstvé hmoty, což bylo klasifikováno jako potravina s nízkým obsahem purinů (<25 mg/100 g čerstvé hmoty).
Fermentované produkty ze sójových bobů, jako je dou pi (sójový film), dou shi (fermentované sójové boby), sójová omáčka, miso, dou ban jiang (sójová pasta), dou fu ru (fermentovaný sójový tvaroh) a chou dou fu (silný vonící konzervovaný fazolový tvaroh), obsahovaly puriny v rozmezí 28,5-75,0 mg/100 g čerstvé hmoty, což byly potraviny se středním obsahem purinů.
Významným faktorem se ukázala vlhkost v sóji. Vysoká vlhkost v sóji vede k relativnímu snížení obsahu pevných látek, což vede ke snížení obsahu purinů. Studií ale bylo také zjištěno, že u některých vybraných produktů pro vegetariány však takový vztah neexistoval. Při zpracování sojového mléka sojové boby v kroku máčení absorbují vodu až ze 60 %, což vede ke snížení obsahu pevných látek a následně ke snížení obsahu purinů.
Úroveň obsahu purinů v sójovém mléce je 12 mg/100 g čerstvé hmoty, což je potravina s nízkým obsahem purinů. Z tohoto faktu vyplynulo, že během homogenizace byla do roztoku sójového mléka extrahována pouze část z celkového obsahu purinů v sójových bobech. V kroku vaření nebyly zjištěny žádné významné změny v množství purinů.
V naší poradně s názvem KONZUMACE MISO PASTY PŘI ZVÝŠENÉ KYSELINĚ MOČOVÉ. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivana.
Dobrý den,
ráda bych věděla,jestli je vhodná konzumace miso pasty při zvýšené kyselině močové.Zvýšeni je patrně v důsledku oslabené funkce ledvin.Hodnoty 388.
Děkuji za odpověd a přeji pěkný den.
Ivana
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Miso je pasta ze sóji, používaná v japonské kuchyni jako ochucovadlo. Vyrábí se ze sójových bobů, které se uvaří, smíchají s mořskou solí, naočkují se kulturou houby kódži a nechají se několik měsíců až let pomalu kvasit. Existují dva druhy pasty miso: červená a bílá. Z pohledu diety při kyselině močové je miso pasta celkem vhodná potravina a může se konzumovat i při dně. Co se týče obsahu purinů, tak o malinko horší je ta červená pasta, která ale i tak patří mezi potraviny s nízkým obsahem purinů. Puriny jsou látky, které zvyšují množství kyseliny močové v krvi. Bílá pasta miso je na tom trochu lépe a řadíme ji k potravinám s velmi nízkým obsahem purinů. Konkrétní hodnoty obsahu purinů v pastě miso jsou:
- bílá 48,8 mg purinů na 100 gramů pasty
- červená 63,5 mg purinů na 100 gramů pasty
Pro srovnání například 100 gramů listu špenátu obsahuje 51,4 mg purinů, 100 gramů brokolice obsahuje 70 mg purinů a 100 gramů petržele obsahuje 288,9 mg purinů. Oproti tomu 100 gramů kuřecích prsou obsahuje 141,2 mg purinů, ale 100 gramů hovězí svíčkové jen 98,4 mg purinů.
Následující tabulka obsahuje seznam potravin a údaje o tom, jaké množství purinů obsahují (mg/100 g)
Tabulka obsahuje seznam různých potravin a jejich obsah purinů (adenin, guanin, hypoxanthin, xantin), celkové množství purinů (součet), a z toho vycházející množství kyseliny močové. Množství kyseliny močové představuje množství kyseliny močové produkované v těle, poté co se dané potraviny absorbují a metabolizují.
Existuje pět klasifikačních tříd potraviny z hlediska množství purinů v potravinách: velmi nízká (méně než 50 mg/100 g), nízká (50 – 100 mg /100 g), mírná (100 – 200 mg / 100 g), vysoká (200 – 300 mg / 100 g), velmi vysoká (více než 300 mg / 100 g).
Legenda k tabulce
1 = Adenin v mg na 100 g potraviny
2 = Guanin v mg na 100 g potraviny
3 = Hypoxanthin v mg na 100 g potraviny
4 = Xanthin v mg na 100 g potraviny
5 = Celkové množství purinů v mg na 100 g potraviny
6 = Vypočítané množství kyseliny močové v mg na 100 g potraviny
7 = Klasifikační třída podle množství purinů v potravinách v mg na 100 g potraviny
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Hlávkové zelí je zelené a obsahuje mnoho vitamínu K. Jedna hlávka zelí veliká 17 cm obsahuje téměř 1000 mikrogramů vitamínu K. Když z této hlávky odtrhnete jeden list, tak bude obsahovat 25 mikrogramů vitamínu K. Sníte-li čtyři listy zelí, tak máte vyčerpán limit pro daný den. Je li zelí naložené, tak pak jeden šálek kysaného zelí bude obsahovat 19 mikrogramů vitamínu K. Je li zelí červené, tak jedna hlávka velká 14 cm obsahuje 430 mikrogramů vitamínu K. Jeden list červeného zelí bude obsahovat 9 mikrogramů vitamínu K. Červeného zelí si můžete dopřát o něco více, než toho zeleného, které byste raději neměla používat vůbec.
Vinná klobása je vyrobena z masa, tedy alespoň ta poctivá. V každé vinné klobáse má být dostatek vepřového, telecího a hovězího masa. Všechny tyto hlavní ingredience obsahují puriny. Nejvíce purinů má vepřové maso, kterého je v klobásách také nejvíce. 100 gramů masa ve vinných klobásách obsahuje 130 až 150 mg purinů. V poctivých vinných klobásách mleté maso tvoří 70% obsahu. Další důležitou součástí klobás jsou přírodní střívka, která rovněž obsahují puriny v podobné míře jako maso. Zbytek tvoří mléko, víno a rohlíky. Tyto složky ale neobsahují velké množství purinů. Nejméně purinů obsahuje mléko a víno (téměř nula purinů). O něco více pak obsahují rohlíky (100 g rohlíků obsahuje 20 miligramů purinů).
Pokud tedy stočíte 100 gramů vinné klobásy a usmažíte nebo upečete v troubě, tak výsledný pokrm bude mít přibližně 90 až 100 mikrogramů purinů. Někteří řezníci při výrobě trochu šidí a nahrazují maso rohlíky nebo přidanou vlákninou. Takové klobásy pak nebudou tak chutné, ale z pohledu purinů budou vhodnější, protože levnější náhražky masa obsahují mnohem méně purinů.
Pokud máte dnu a hlídáte si příjem purinů, tak vězte, že vinné klobásy patří k méně vhodným potravinám a měli byste je konzumovat pouze v nižším množství a přistupovat k nim jako k řízku nebo stejku. Sníte-li jednu stočenou klobásu, tak ten den omezte příjem jiného masa ve svém obvyklém jídelníčku.
V naší poradně s názvem LÉK WARFARIN A CO NEJÍST PŘI JEHO UŽÍVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ludmila.
Můžu jíst červené zelí?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Zelí je při Warfarinu problematické, protože obsahuje mnoho vitamínu K. Nejvíce vitamínu K má zelí bílé, kde stačí jen 4 listy a máte vyčerpaný veškerý limit. 4 listy bílého zelí v sobě obsahují 100 mikrogramů vitamínu K, přičemž limit při Warfarinu je 90 mikrogramů za den. Sníte li v jeden den tyto čtyři listy bílého zelí, tak již nemůžete jíst nic rostlinného původu. Červené zelí je na tom o trochu lépe a pro dosažení maximálního limitu je zapotřebí rovných deset velkých listů. Hodláte-li do svého jídelníčku nárazově zařadit červené zelí, tak můžete, ale v ten den omezte příjem jiné zeleně zbarvené zeleniny. Vycházejte z toho, že jeden list bílého zelí obsahuje 25 mikrogramů vitamínu K a jeden list červeného zelí obsahuje 9 mikrogramů vitamínu K.
V naší poradně s názvem PURINY TABULKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Věra Ulčová.
Dobrý den, potřebovala bych vědět kolik purinů na 100g obsahuje fazole adzuki a kolik černá čočka beluga. děkuji. Věra Ulčová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
100 gramů fazole adzuki obsahuje 78 mg purinů a vyprodukuje 91 mg kyseliny močové. Fazole adzuki je druh fazolí s vyšším množstvím purinů oproti klasickým fazolím, které mají jen 36 mg purinů na 100 g.
Černá čočka, také známá jako čočka Beluga, je druh malé černé čočky, která připomíná kaviár. Běžně se používá ve středomořské a indické kuchyni a je známá pro svou zemitou chuť a pevnou texturu. Černá čočka je dobrým zdrojem bílkovin, vlákniny a folátu, ale má také vysoký obsah purinů.
Je dobré vědět, že většina obilovin, fazolí a sójových produktů obsahuje méně než 50 mg/100 g purinů. Jen sušená sója obsahuje vyšší množství purinů než jiné boby, a to 172,5 mg/100 g, ačkoli surová sója (zelená sója) má mnohem nižší množství, jen 47,9 mg/100 g. Výrobky ze sójových bobů včetně tofu a sójového mléka obsahují méně než 50 mg/100 g purinů.
I když černá čočka i fazole adzuki obsahují vyšší množství purinů, tak je přesto vhodné je konzumovat i při dně. Bylo prokázáno, že puriny rostlinného původu nemají na dnu takový vliv jako puriny z masa. Čočka i fazole svým obsahem bílkovin plně nahradí maso a pomohou nemocným dnou udržet vyváženou stravu.
Kysané zelí má díky aktivitě bakterií kyseliny mléčné vyšší obsah vitamínu C než zelí čerstvé. Kysané zelí tak už při množství 200 g pokryje potřebu denní dávky vitamínu C. Dále obsahuje kyselinu listovou (vitamín B9), která zlepšuje využití vitamínu C v organismu.
Kysané zelí je bohaté na vitamín K – 100 gramů kysaného zelí obsahuje dvojnásobek doporučené denní dávky tohoto vitamínu, který napomáhá hojení ran a zlepšuje srážlivost krve.
Během kvašení vytváří kysané zelí velké množství kolinu (součást vitamínů B-komplexu), který hraje důležitou roli v metabolismu tuků, dále pak snižuje hladinu tuků v krvi.
Ze širokospektrálního a vědeckého hlediska má kysané zelí – díky svému mimořádně vzácnému složení – univerzální využití pro různé lékařské cíle. Mnohé léčebné metody jsou dávno využívány také v lidovém léčitelství.
Kyselina mléčná přímo podporuje trávení v žaludku tím, že kompenzuje nedostatek tvorby kyseliny solné. Nepasterizované kysané zelí je bohatým zdrojem enzymů s podobnými účinky, jako jsou enzymy pankreatu. Kysané zelí a jeho denní konzumace může být účinnou pomocí v těch případech, kdy je fungování pankreatu nedostatečné. Konzumace kysaného zelí může pomoci nemocným s cukrovkou při snižování výkyvů hladiny cukru v krvi.
V naší poradně s názvem TABULKA POTRAVIN PODLE OBSAHU PURINŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marian Beran.
Dobrý den, mám v té tabulce nesrovnalosti pivo tam je psáno kolem 20mg/l což z něj dělá asi nejvíce dietní věc tj při vypití 10ti piv se teprve dostanu na nežádoucí hranici. Ale ve článku Alkohol a dna píšete že pivo má 160mg/l. Tak jak to tedy je. Dále všude se uvádí že při dne je nejhorší červené maso přitom podle tabulky to vypadá že kuřecí je ještě horší a luštěniny až strašné.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Pivo a dna neoddělitelně patří k sobě. Sice se nedá říci, že když budete pít mnoho piva, tak že onemocníte dnou, ale platí, že když už dnu máte a pijete pivo, tak se nevyhnete záchvatům dny. Pivo obsahuje vysoké množství purinů díky pivovarským kvasnicím, které mají až trojnásobně vyšší množství purinů, než ty pekařské. Navíc pivo a všechen ostatní alkohol způsobuje horší vylučování kyseliny močové ledvinami, která se pak vrací zpět do krevního oběhu a ukládá se v kloubech.
Nyní k vašim poznatkům. Hodnotu, kterou uvádíte pro pivo je pro množství 100 gramů piva. Druhou hodnotu, se kterou to srovnáváte, je hodnota pro množství jeden litr piva. Dále zmiňujete, že kuřecí maso je z pohledu purinů lepší než to ostatní. Není. Puriny korelují s obsahem bílkovin, čím více bílkovin, tím více purinů. Maso je plné bílkovin, červené však produkuje více kyseliny močové. To samé platí pro luštěniny. Luštěniny jsou plné bílkovin.
Jak se tedy orientovat v dietních doporučeních pro zvládnutí dny? Svůj jídelníček založte na zelenině a mléku včetně výrobků z něho vyrobených. Jednou za dva dny si můžete dát jednu porci masa a v jiném dni sklenici nealko piva. Pokud nechcete dodržovat tato dietní opatření, tak existují léky na dnu, které vám pomohou lépe vylučovat kyselinu močovou z těla a pak můžete jíst normálně vyváženou stravu.
Kysané zelí je hlávkové zelí, které projde procesem fermentace. Ta změní strukturu a chuť produktu. Hlavně ale způsobí, že kysané zelí obsahuje velké množství zdraví prospěšných látek. Půl hrnku kysaného zelí obsahuje jen 7 gramů sacharidů, 2 gramy cukru, ale už 10 procent denní dávky vitaminu C, 11 procent doporučené denní dávky vitaminu K a po 5 procentech doporučené denní dávky vitaminu B6 a kyseliny listové. Půl hrnku zelí obsahuje asi 20 procent denní dávky sodíku. Najdeme zde i železo a mangan, draslík, proteiny a hlavně probiotika, která jsou podstatná pro správné fungování zažívání, imunity, ale také nervové soustavy.
Kysané i čerstvé zelí působí na cukrovku prostřednictvím antioxidačních účinků. Obsahují totiž řadu důležitých látek, které tělu pomáhají s diabetem bojovat a které by cukrovkáři měli užívat ve zvýšené míře. Jedná se zejména o vitaminy K a C, ale také o mangan, vlákninu a vitamin B6. Zároveň zelí obsahuje velmi malé množství cukru, jde tedy o potravinu s nízkým glykemickým indexem, kterou diabetici mohou užívat jak v syrovém stavu, tak ve vařené formě.
Navíc kysané zelí obsahuje ve 100 g výrobku 8 purinů, což z něj činí potravinu, kterou lze konzumovat bez omezení.
V naší poradně s názvem TABULKA POTRAVIN PODLE OBSAHU PURINŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaroslav Foff.
Dobrý den paní Vinšová,
uvádíte zde např. pivo Plzeň 13 mg/100g, ale jinde (Bc.Jakub Vinš v publikaci České nemoci 12.1.2023) uvádí-purinová dieta-pivo patří mezi hlavní spouštěče dny. To je velký rozpor, předpokládám ,že se nejedná jen o shodu jména.Jak tomu rozumět?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Lidé s onemocněním dnou bohužel nemohou pít běžné pivo. V opačném případě riskují vzplanutí záchvatu dny. Pivo (i to nealkoholické) obsahuje puriny díky sladu a hlavně díky pivovarnickým kvasnicím. Čím méně je pivo filtrované, tím má vyšší obsah purinů. Pivo navíc obsahuje alkohol, který přirozeně zpomaluje vylučování kyseliny močové. Kyselina močová je výsledný produkt přítomnosti purinů v lidském organismu. Obsah purinů v pivu je udáván pro množství 100 ml, ale běžně zkonzumované množství piva bývá v litrech. Když si člověk nemocný se dnou dopřeje nedělní oběd s porcí masa a zapije to obvyklým množstvím piva, přijme extrémní množství purinů, které díky alkoholu navíc zůstanou v těle déle a způsobí velmi bolestivé komplikace.
Houby, zelený hrášek, špenát, chřest, klíčky z brokolice a květák, to jsou druhy, které obsahují nejvyšší množství purinů. Lahey Health Winchester z nemocnice Beth Israel doporučuje omezit tyto druhy na 1/2 šálku za den. Věda si však není jistá, zda zelenina s vysokým obsahem purinů může mít stejné negativní účinky, jaké se vyskytují u jiných potravin s vysokým obsahem purinů. Purin je sloučenina, která se vyskytuje hlavně v potravinách pocházejících ze zvířat, velmi vysoký obsah je pak ve vnitřnostech živočichů, v ančovičkách, makrelách a sardinkách.[1]
Podle zprávy zveřejněné v Biologickém a farmaceutickém věstníku v květnu 2014 nebylo prokázáno, že by vysoce purinová zelenina zvyšovala riziko dny. Vědci spekulovali o dvou možných příčinách. Jednak to může být proto, že obsah purinů je třikrát až čtyřikrát nižší než obsah purinů v mase, jednak to může být proto, že obsahují specifické puriny zvané adenin a guanin, přičemž vše zatím nasvědčuje, že guanin nezvyšuje množství kyseliny močové v krvi.[2]
Arthritis Foundation k tomu dodává, že to může být způsobeno obsahem dalších prospěšných látek v zelenině, jako jsou antioxidanty a fytochemikálie, jež by mohly vyrovnat potenciální škody způsobené zvýšeným obsahem purinů. Výzkum ukazuje, že některá jídla mohou pomoci snížit riziko záchvatů dny.[3]
Chcete-li podpořit své celkové zdraví nebo si udržet zdravou váhu, zkuste pravidelně konzumovat následující potraviny.
V naší poradně s názvem LÉK WARFARIN A CO NEJÍST PŘI JEHO UŽÍVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ludmila.
Prosím můžu jíst kysané zelí při Warfarinu?Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Ano, při Warfarinu můžete jíst všechno, i kysané zelí. Jen musíte dávat pozor na množství. Když užíváte Warfarin, tak můžete za den sníst potraviny s celkovým obsahem vitamínu K maximálně 90 mikrogramů pro ženy a 120 mikrogramů pro muže. Kysané zelí obsahuje mnoho vitamínu K a proto byste ho měla jíst opatrně v menším množství. Jeden hrnek kysaného zelí obsahuje 31 mikrogramů vitamínu K, takže tři hrnky vám vyčerpají veškerý limit pro příjem vitamínu K a ten den již nesmíte jíst nic, co je rostlinného původu. Kysané zelí se hodí na dny, kdy víte, že nesníte tolik zeleniny, a protože vitamínu K musíte sníst každý den stejně, tak pak se hodí právě kysané zelí.
100 gramů hlívy ústřičné má 21 mg purinů, které vyprodukují až 50 mg kyseliny močové.
100 gramů žampiónů má 25 mg purinů, které vyprodukují až 60 mg kyseliny močové.
100 gramů lišky jedlé má 7 mg purinů, které vyprodukují až 17 mg kyseliny močové.
100 gramů hřibovitých hub má 34 mg purinů, které vyprodukují až 80 mg kyseliny močové.
Houby jsou díky nízkému obsahu purinů a schopnosti nasytit na dlouhou dobu vhodným kandidátem na náhradu za maso u lidí, kteří trpí dnou. Houby můžete konzumovat čerstvé nebo si je zavařit, popřípadě usušit. Houbový guláš pak pohladí vaše chuťové buňky a bude obsahovat jen zlomek purinů, než když je uvařený z masa.
V naší poradně s názvem JIDELNICEK NA SNIZENI KYSELINY MOCOVE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marta.
Dobrý den ve Vašem uvedeném jídelníčku k svačině je hruška,ale od lákařky mám ,že hruška je jako nevhodná při zvýšené hladině kyseliny močová.
Kdo má pravdu ,netuším jíst nebo nikoliv,asi by bylo dobré zjistiti kdo má pravdu
Marta
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Hrušky při dně jíst můžete a dokonce jsou prospěšné pro vaše ledviny, které bývají postižené zvýšenou hladinou kyseliny močové. Níže se dozvíte proč.
Obsah purinů v hruškách
Potraviny, které jsou vhodné pro dietu s nízkým obsahem purinů, obsahují koncentraci purinů nejvýše 50 miligramů na každých 100 gramů tohoto jídla. Všechno ovoce, včetně hrušek, patří do této kategorie. Nízkopurinová strava může obsahovat dvě až čtyři porce ovoce denně, přičemž jedna hruška střední velikosti se rovná jedné porci.
Velikost porce
Když jste na dietě s nízkým obsahem purinů, tak byste každý den měla sníst dvě až čtyři porce ovoce. Jedna porce odpovídá středně velkému kusu čerstvého ovoce nebo 180 ml ovocné šťávy nebo 120 ml zavařeného ovoce. Vždy upřednostněte čerstvé ovoce nebo čerstvou ovocnou šťávu, protože čerstvé ovoce, zejména pokud má svoji slupku, jako například neloupaná hruška, obsahuje velké množství prospěšné vlákniny. Používejte pouze 100% ovocné šťávy a ovoce zavařené ve vlastní šťávě, nikoli v sirupu.
Hruška při dně ano či ne?
Ačkoli hrušky mají nízký obsah purinů, společnost Gout & Uric Acid Education Society https://gouteducation.org/d… varuje, že obsahují přirozeně vysokou koncentraci fruktózy (ovocný cukr). Pro zmírnění dopadů dny je lepší konzumovat ovoce s nízkým obsahem fruktózy, jako je grapefruit, banány, různé bobule a melouny.
Na druhou stranu hrušky obsahují antioxidanty, fenolika a kyselinu askorbovou, což jsou látky, které pomáhají snižovat zánět v těle a chrání před stavy souvisejícími se zvýšenou kyselinou močovou, jako jsou ledvinové kameny. Doporučení konzumovat hrušky při tomto onemocnění bylo vydáno ve zprávě zveřejněné v Evropském přehledu pro lékařské a farmakologické vědy v roce 2016, k vidění zde: https://www.researchgate.ne… podle které slupka obsahuje až 20tinásobek množství těchto látek ve srovnání s masem. Takže se soustřeďte, abyste jedla i slupku z hrušky. Hrušky, ale i ostatní ovoce jezte, když jsou čerstvé, protože tyto prospěšné látky postupem času ubývají.
Návrhy na konzumaci hrušek při dně
Pacienti na nízkopurinové dietě by měli každý den sníst 6 až 11 porcí pečiva, obilovin, rýže nebo těstovin, spolu se dvěma porcemi nízkotučných nebo beztukových mléčných výrobků, třemi porcemi zeleniny a až 170 gramy libového masa, vajec, sýrů, ořechů nebo fazolí. Hrušky si můžete zakomponovat do jídel s nízkým obsahem purinů tak, že si své ranní snídaňové cereálie doplníte o plátky čerstvé hrušky nebo přidáte nakrájené hrušky do salátu ze smíšené zeleniny, opékaných ořechů a studených grilovaných kuřecích prsou nebo steaku. Také můžete jíst hrušky smíchané s nízkotučným jogurtem jako rychlé občerstvení s nízkokalorickým obsahem.
Plánování jídelníčku je při onemocnění dnou zaměřeno na výběr potravin s nízkým obsahem solí kyseliny močové, tedy purinů. Efektivita diety tak spočívá právě v omezení potravin, které obsahují vyšší množství purinů rozkládajících se v těle na kyselinu močovou, a zároveň poskytuje živiny, které pomáhají tělu odstranit kyselinu močovou z krve.
Samozřejmě, samotná dieta nemůže onemocnění vyléčit, ale jejím hlavním úkolem je snížení akutních záchvatů. Dobře vyvážená dieta rovněž může přispět k redukci váhy, což je velmi důležité, protože nadváha a obezita zvyšují riziko častých záchvatů.
Plánování jídelníčku se zaměřuje především na konzumaci ovoce, zeleniny, celozrnného pečiva a nízkotučných mléčných výrobků s občasným přídavkem dalších potravin. Prvním krokem dietního plánu je omezení purinů, které se nacházejí zejména v tučných rybách, červeném mase, v korýších a ve vnitřnostech. Velmi podstatné je také dodržovat pitný režim. Denně se doporučuje vypít kolem tří litrů vody, čaje nebo čerstvých neslazených džusů. Dehydratace je rizikovým faktorem pro dnavou ataku. Snažte se pít alespoň osm až šestnáct sklenic vody denně. Jeden až dvě skleničky vína mohou být v pořádku, ale ostatní alkohol by měly být zcela zakázaný.
Mléko a jiné mléčné výrobky mohou pomoci tělu eliminovat kyselinu močovou, ale měli byste se držet pouze těch s nízkým obsahem tuku, abyste minimalizovali příjem nasycených tuků. Pokud máte rádi kávu, máte štěstí. Nedávné studie zveřejněné v „American Journal of Clinical Nutrition“ o ztuhlosti kloubů a svalů, zjistily, že pití kávy snižuje výskyt dny u mužů a žen.
Nápoje s vysokým obsahem vitamínu C, například pomerančový džus, jsou také dobrou volbou pro jedince trpící dnou. Vždy si vybírejte 100% ovocné šťávy. Vyhněte se limonádám a jiným slazeným nápojům s vysokým obsahem fruktózy z kukuřičného sirupu. Uměle slazené dietní limonády by neměly mít na dnu žádný vliv.
Základ jídelníčku by měla tvořit zelenina, ovoce, mléko, mléčné výrobky, sýry, vejce a obiloviny. Maso se zařazuje jen v malém množství a doporučený způsob přípravy je vaření či dušení ve větším množství tekutiny.
Mnoho lidí se mylně domnívá, že kyselé potraviny přispívají k hromadění kyseliny močové v krvi, což se nezakládá na pravdě. Kyselé potraviny, včetně rajčat, pomerančů, citronů, nemají na onemocnění dny vůbec vliv, takže je do svého jídelníčku můžete klidně zařadit.
Příležitostně můžete do jídelníčku přidat i fazole. Pokud máte přijatelnou váhu a nemáte dnavý záchvat, můžete si občas dopřát dezert nebo bohaté hlavní jídlo bez obav ze zhoršení stavu.
Zcela ze svého jídelníčku však musíte vyřadit tyto pokrmy: vnitřnosti, sledě, ančovičky, makrely, tuňá
Ve svém příspěvku TABULKA POTRAVIN PODLE OBSAHU PURINŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vladimír Kos.
Dobrý den paní magistro Vinšová. Předem Vám chci moc poděkovat za vaše články o purinech a dně. Moc mně nyní pomáhají při vaření dietní stravy.
Prosím o vysvětlení. Pro sledování množství purinů při dně chci současně sledovat i vliv purinové diety na nutriční vyváženost. Do tabulky sledovaných purinů chci např. současně zapsat i základní nutriční údaje pro mrkev v polévce. Ta je vařená. Zapíši-li tam nutriční údaje pro váhu syrové mrkve, to není správně. Chci-li tam zapsat nutriční údaje udávané pro vařenou mrkev. Pak ale nevím, jestli jsou míněny tak, že uvařená mrkev byla vyjmuta, zvážena a teprve pak k této váze byly připsány naměřené hodnoty. Nebo byla pro údaj „ vařená mrkev“ jednoduše použita váha syrové mrkve k ní připsány naměřené údaje až z uvařené mrkve. Váhy jsou jistě odlišné.
Váhu rozkrájené a uvařené mrkve nemohu po uvaření snadno zjistit . Tento problém je i u údajů pro jiné vařené potraviny. A mohu počítat s počtem purinů stejně u uvařené nebo syrové potraviny? Děkuji vám za vysvětlení.
S pozdravem Vladimír Kos (přestárlý).
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Puriny jsou přírodní látky, které se nachází nejen v lidských buňkách, ale i v některých potravinách. V lidském těle se puriny pak metabolizují na kyselinu močovou, která je pro správné fungování lidského těla nezbytná (například pro fungování cév). Lidské tělo tedy puriny potřebuje, ale jejich větší příjem může způsobit člověku řadu onemocnění. Puriny totiž mají vliv i na kardiovaskulární onemocnění, nemoci ledvin a celého metabolismu. Některé studie doporučují, aby denní příjem purinů byl nižší než 400 mg. Zvýšený příjem purinů, totiž způsobuje vyšší množství kyseliny močové v těle a to může u člověka vyvolat dnu a hyperurikemii (=zvýšená hladina kyseliny močové v krvi). Při zvýšeném příjmu purinů je až pětkrát vyšší riziko těchto onemocnění.
Puriny do svého těla člověk přijímá z potravin, které jsou současně zdrojem energie (například maso, ryby, orgány, kvasnice). V potravinách se vyskytují čtyři typy purinů: adenin, guanin, hypoxanthin, xantin. I proto jsou onemocnění typu dny a hyperurikémie spojovány se špatnou životosprávou, kdy člověk konzumuje velké množství masa, zvířecích vnitřností, ryb a mořských plodů.
Množství purinů ve stravě se řeší hlavně v Japonsku, i proto je následující soupis potravin zaměřený na japonské potraviny. Kromě Japonska, se tyto studie projevují v terapiích ve Spojených státech amerických a ve Spojeném království Velké Británie a severního Irska. V tabulce se navíc také u některých potravin liší obsah purinů v závislosti na úpravě dané potraviny.
V naší poradně s názvem TABULKA POTRAVIN S PURINY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiří Mader.
Ahoj, chtěl bych vědět, jak je na tom krůtí maso.
Stéjně jako kuřecí?
J.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Ačkoliv by se mohlo zdát, že krůtí maso bude podobně naplněno puriny jako kuřecí, není tomu tak. Krůtí maso, i když je libové, tak obsahuje mnohem více purinů, než maso z kuřete. Pro nemocné dnou je krůtí maso stejně nevhodné, jako maso vepřové nebo hovězí. Konzumovat krůtí maso při dně můžete, ale jen jednu malou porci. Pokaždé, když sníte potravinu s vyšším obsahem purinů, tak v příštích osmi hodinách si naplánujte zvýšený příjem tekutin doplněný šálkem kávy. To pomůže ledvinám vyplavit metabolity z purinů. Z toho důvodu je také nevhodné konzumovat potraviny s vysokým obsahem purinů k večeři nebo před spaním.
Ve svém příspěvku TABULKA POTRAVIN PODLE OBSAHU PURINŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk Burda.
Dobrý den,
dnou trpím asi č roky. Prozatím nic vážného, ale asi jednkrát za půl roku se objeví nepříjemné náznaky nemoci přestože vynechávám většinu potravin s vysokým obsahem purinů. A to je právě ten problém s kterým si nevím rady. Prolistoval jsem desítky stránek, jak papírových, tak i webových ale mám dojem, že potraviny doporučené- nedoporučené u této nemoci v těchto informacích se jaksi kříží. A to jsem ještě hodně přizemi.
Jasně. Tabulkapurinů je jedna věc, ale pokud bych vzal ze všech posbíraných informací ty nejhorší potraviny a nejedl je, musím mít ovocný sad anebo umřít hlady.
Navštívil jsem s tímto problémem svého obvodního lékaře, byl u několika lidí, kteří tvrdí že vědí kde je problém, ale jejich doporučení se diametrálně rozcházela. Dají se někde najít optimální stravovací návyky při této nemoci? Já nevím kde.
Děkuji za odpověď.
Hezký den.
Zdeněk Burda
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Norbert Vaněk.
Je to přesně tak, jak píšete. Nejenže jsou tabulky s hodnotami purinů anebo přímo kyseliny močové někdy chybné, ale často se s nimi rozcházejí také písemné informace přímo pod nimi!
Věc řeším měřením kyseliny močové a ověřováním si, které potraviny (s hlasem poradním v tabulkách) opravdu omezit a které naopak do jídelníčku skutečně zařadit častěji.
Přestože obvykle platí, že čerstvá zelenina je zdravější, než jakkoli upravená zelenina, tak zelí je v tomto výjimkou. Některé studie totiž uvádějí, že kysané zelí obsahuje dokonce více vitamínů než zelí syrové. Kysané zelí zlepšuje citlivost nervů u diabetiků a zároveň snižuje hladinu cukru v krvi.
Způsob použití
Kysané i čerstvé se může konzumovat v nejrůznějších podobách. V Čechách je zelí oblíbenou součástí nejrůznějších pokrmů, příloh, obloh i salátů.
Na co si dát pozor
Kyselé zelí má vysoký obsah sodíku, který může způsobovat zdravotní problémy, proto i konzumace zelí musí být nějak omezena.
Je dobré si uvědomit, že kysané i čerstvé zelí ztrácí po tepelné úpravě až polovinu svých cenných látek. Takže pokud usilujete o snížení krevního cukru, je dobré konzumovat zelí bez toho, abyste ho vařili, zapékali a podobně.
V naší poradně s názvem UŽÍVÁNÍ VARFARINU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hana Slúková.
Dobrý den, moje 85 letá maminka má cukrovku, bere již delší dobu Varfarin. pravidelně chodíme k lékaři na kontroly, ale poslední dobou má testy stále špatné, naposledy měla naměřenou hodnotu hustoty krve 4,54. Maminka si kupuje šťávu z kysaného zelí, kterou popíjí. Mohla by mít vliv na testy. Je vůbec vhodné při léčbě Varfarinem šťávu pít?
Děkuji za odpověď.
Hana Slúková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Warfarin ovlivňují potraviny s vyšším obsahem vitamínu K. Čerstvé zelí patří mezi potraviny s vyšším obsahem vitamínu K. Kysáním se obsah vitaminu K snižuje a kysané zelí pak patří mezi potraviny s nízkým obsahem. Vitamín K je především v pevných částech kysaného zelí, ve šťávě téměř není. Proto pití šťávy z kysaného zelí nijak neovlivňuje funkce warfarinu. Zůstaňte i nadále v kontaktu s lékařem, který bude pravidelně kontrolovat srážlivost krve a podle vývoje přizpůsobí antikoagulační léčbu.
Dýně má velmi nízký obsah purinů. 100 gramů dýně obsahuje pouhých 3 mg purinů. Přidáním dýně do pokrmu získáte spoustu sytící hmoty, bez vysokých purinů. Mléčné výrobky mají také velmi nízký obsah purinů s hodnotami nižšími než 5 % a proto se vyplatí tyto ingredience spolu kombinovat.
Pro nemocné dnou je dobré vědět, že dýně je potravina s nízkým obsahem purinů, která obsahuje vysoké hladiny draslíku, což může pomoci snížit hladinu kyseliny močové v těle. Draslík působí tak, že pomáhá ledvinám vylučovat kyselinu močovou z těla, čímž snižuje riziko dnavých záchvatů.
Ve svém příspěvku TABULKA POTRAVIN PODLE OBSAHU PURINŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Matus.
dobry den,
v casti "Obsah purinů v potravinách" uvadzate napr. kuracie ci hovedzie maso s obsahom ~40 mg/100 g
v casti "Co má střední obsah purinů" uz ale uvadzate hodnoty 100+ mg/100 pri kazdom druhu masa
v casti "Co má nízký obsah purinů" je uz len hovězí maso, konzervované 57; 96,5
ktore konkretne maso sa teda pohybuje okolo ~40 mg/100 g?
ak ma byt hodnota ~40 priemer pri urcitom druhu masa, a konkretne typy tohto masa maju spravidla 100+, ako sa da dostat na priemer 40 z takych hodnot?
dakujem a pekny den prajem
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Trpíte-li hyperurikémií nebo dnou, tak byste měli dodržovat nízkopurinovou dietu (nízkopurinová dieta), což znamená upřednostňovat potraviny s nízkým obsahem purinů. Zároveň se vyhýbejte potravinám a nápojům, které blokují metabolismus purinů – jde především o alkohol a nasycené tuky.
Vysokopurinové potraviny: Mladé maso (kuřecí a telecí), zvěřina a vnitřnosti (játra, mozek, ledvinky z hovězího masa). Jakékoli potraviny s nasycenými tuky. Mořské plody a jiní měkkýši (ančovičky, sardinky, sleď, makrela). Potraviny a nápoje s vysokým obsahem fruktózového sirupu. Pivo a výrobky z droždí a kvasnic.
Potraviny se středním obsahem purinů: Chřest, špenát, houby, zelený hrášek, květák (maximálně 1/2 hrnku denně). Hovězí, vepřové, jehněčí, rybí a drůbeží maso (maximálně 120 až 180 g denně). Pšeničné otruby a klíčky (denně do 1/4 šálku). Fazole, čočka a hrách (maximálně 1 šálek denně). Ovesné vločky (maximálně 2/3 šálku denně). Ovocné šťávy bez přidaného sirupu. Masové vývary.
Nízkopurinové potraviny: Ostatní druhy zeleniny, například rajčata, mrkev, listová zelenina a další. Dochucovadla na bázi kvalitních olejů a octů. Ořechy a ořechová másla. Mléčné výrobky (nejlépe bez tuku nebo nízkotučné). Ovoce, vejce, káva a čaj.
Základ stravy by měly tvořit potraviny s obsahem purinů nižším než 50 mg/g váhy. Omezte potraviny s obsahem purinů kolem 50–150 mg/g váhy. Vyřaďte ze stravy potraviny obsahující více než 150 mg/g váhy.
Mořské plody, vnitřnosti a alkoholické nápoje, zejména kvasnicové pivo, obsahují vysokou purinovou koncentraci a mohou způsobit až dnavý záchvat.
Bez obav konzumujte celozrnný chléb, obiloviny a těstoviny, mléko s nízkým obsahem tuku, jogurty a sýr, vejce, ovoce a zeleninu. Kromě omezení potravin s vysokým obsahem purinů je nutná celková změna životního stylu, více tělesného pohybu, dodržení pitného režimu, méně stresu a více odpočinku a relaxace.
Lze doporučit jednou až dvakrát týdně odlehčovací ovocné a zeleninové dny, nejlépe po poradě s lékařem.
Zárukou optimální diety je vyvážená strava odpovídající požadavkům racionální výživy bez častých výkyvů v příjmu stravy (hladovění, přejídání) a zaručující dostatek všech živin, vitaminů a nerostných látek. Důraz klade na dostatečný pitný režim (2–3 l vhodných tekutin denně), strava by měla denně obsahovat asi 500 g zeleniny a 100 g ovoce.
Ideální je rozložení stravy v tříhodinových intervalech během celého dne, nikoliv většinu stravy konzumovat odpoledne a večer, jak to bývá u nás běžné.
Hladovění není vhodné, protože negativně ovlivňuje metabolismus kyseliny močové. V případě nadváhy nebo obezity se doporučuje hmotnost snížit, přičemž je důležité, aby se to dělo pozvolna a aby se vedle snížení dávek přijímané stravy zvýšila tělesná aktivita.
V dietě je nutné omezit jen nejvýznamnější zdroje purinů (droždí, kaviár, jikry, vnitřnosti, z ryb slanečci a sardinky). Dále je třeba upozornit na riziko konzumace potravin s vysokým obsahem purinových látek současně s alkoholem (pozor na svatby, zabíjačky, rauty) a obecně na častou a nepřiměřenou konzumaci alkoholu!
Dále je nutné omezit v potravě dráždivé látky. Nevhodná jsou masa naložená, masa v různých kořenicích směsích připravená na grilování, uzeniny, kořeněné, zrající a plísňové sýry (niva, olomoucké syrečky), ostré koření (chilli, kari, sójová omáčka), čokoláda, silné kakao a pikantní tučné saláty (vlašský, rybí, feferonkový).
V případě, že dojde ke zhoršení potíží (například po prochladnutí, po zvýšené tělesné námaze), je vhodné stravu odlehčit. To znamená zařadit méně masa a pikantních pokrmů, podávat více zeleniny a ovoce a důsledně dodržovat dostatečný pitný režim.
Možné je zařadit odlehčovací zeleninovo-ovocný den (1–1,3 kg zeleniny a ovoce syrového i různě tepelně upraveného bez použití tuku a mouky). Tento odlehčovací den se zařazuje jednou, maximálně dvakrát týdně a pomáhá při redukci hmotnosti.
Obsah purinů v konkrétní potravině nelze brát jako jediné měřítko vhodnosti či nevhodnosti jejího zařazení do jídelníčku, ale je nutné zhodnotit potravinu jako takovou. Jako příklad lze uvést kakaový prášek. Obsahuje sice vysoké množství purinových látek, ale při přípravě jedné porce nápoje ho potřebujeme poměrně malé množství. Luštěniny obsahují také poměrně vyšší množství purinových látek, ale mají i vysoký obsah vlákniny a ta zrychluje střevní peristaltiku a snižuje využitelnost přítomných bílkovin, tím i příjem purinů.
Obecně se dá říci, že důležitější než úzkostlivě sledovat množství purinů v jednotlivých potravinách, je stravovat se podle zásad zdravé výživy.
Energetický příjem by neměl být vyšší než energetický výdej, strava by měla obsahovat optimální množství bílkovin, je třeba omezit příjem živočišných tuků a preferovat tuky rostlinné (jednodruhové oleje), zařadit sacharidy s obsahem vlákniny, denně sníst 500 g zeleniny a 100 g ovoce, dodržovat důsledně pitný režim a konzumovat alkohol jen v bezpečných dávkách.
