Lidské tělo získává energii buď v aerobním režimu, kdy má dost kyslíku, nebo v anaerobním režimu, tedy bez kyslíku, při vysoké intenzitě, kdy fungujeme na takzvaný kyslíkový dluh. Platí, že při příliš vysoké intenzitě cvičení, kdy je současně vysoká tepová frekvence, se nespalují tuky, ale jen cukry. K tomu nejefektivnějšímu spalování tuků dochází v případě, že během cvičení nebo při jakékoliv jiné fyzické aktivitě je naše tepová frekvence na úrovni 60–75 % tepového maxima. V takové chvíli vaše tělo spotřebuje nejvíce tuků (vzhledem k zátěži).
Tepová frekvence v klidu
Tepová frekvence je ukazatelem trénovanosti a zdravotního stavu.
Klidovou tepovou frekvenci naměříme ráno v posteli po probuzení. U vrcholových sportovců mohou tyto hodnoty dosahovat pouze 30 úderů za minutu. Normální hodnoty se pohybují kolem 60 úderů za minutu.
Aktivní tepovou frekvenci naměříme během dne v klidovém režimu. Normální hodnoty tepové frekvence jsou kolem 70–80 úderů za minutu. U netrénovaných lidí pracuje srdce méně ekonomicky, údery jsou rychlejší a po mírném tělesném zatížení tepová frekvence prudce stoupá.
Maximální tepová frekvence se pohybuje kolem 170–210 úderů za minutu. U netrénovaného člověka dosahuje téměř stejné hodnoty jako u trénovaného závodníka a tréninkovým procesem bývá velmi málo ovlivněna. Proto je maximální tepová frekvence stěžejní pro určování dalších úrovní tepové frekvence.
Jestliže je maximální tepová frekvence pevně stanovená fyziologií člověka, nedá se zvýšit. Klidovou tepovou frekvenci lze snížit pravidelným tréninkem. Jde tedy o to, že pravidelným tréninkem (rychlá chůze, běh, plavání, cyklistika a podobně) se posiluje srdce, konkrétně jeho puls, jelikož srdce je také sval.
Srdeční činnost by se měla chápat jako celek, který ovlivňuje chod organismu, a nejde pouze o hodnoty aerobní zóny. To je důvod, proč lidé, kteří začnou s fyzickou aktivitou, s ní i brzo skončí. Neposilují totiž srdce a striktně se drží pouze v aerobní zóně. Po čase se nedostavují výsledky v nárůstu kondice. Z hlediska spalování tuků je nejdůležitější správná strava a posilování srdce (kardiozóna), protože posílením srdce se posílí i výdrž v aerobní zóně. Čím silnější bude srdce, tím více se rozšíří aerobní zóna.
Tepová frekvence u dětí je variabilní a je závislá na mnoha faktorech. Jedná se o fyzickou aktivitu, celkový zdravotní stav, vlivy životního prostředí i náladu dítěte.
Obvyklé hodnoty:
u kojenců (1 měsíc) – 140 tepů za minutu;
1. až 12. měsíc – 132 tepů za minutu;
1 až 2 roky – 124 tepů za minutu;
2 až 4 roky – 115 tepů za minutu;
4 až 6 let – 106 tepů za minutu;
6 až 8 let – 98 tepů za minutu;
8 až 10 let – 88 tepů za minutu;
10 až 12 let – 80 tepů za minutu;
12 až 15 let – 76 tepů za minutu.
Ve věku 15 až 50 let by průměrná tepová frekvence měla být kolem 70 tepů za minutu a po 50 letech:
50 až 60 let – 74 tepů za minutu;
60 až 80 let – 79 tepů za minutu.
Významná změna srdeční frekvence může znamenat možný vývoj nemoci.
V naší poradně s názvem JE NORMÁLNÍ TEP ZA MINUTU 49 ? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Filip Kokeš.
Je mi 17 let, nejsem sportovec, a zajímá mě jestli je to normální vím že sportovci mají nízký tep, ale já jím nejsem.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Obecně platí, že u dospělých se klidová srdeční frekvence nižší než 60 tepů za minutu označuje jako bradykardie. 49 tepů u dospělého nesportovce za minutu je bradykardie.
Příliš pomalá srdeční frekvence může způsobit nedostatečný průtok krve do mozku. Příznaky bradykardie jsou:
- Únava nebo pocit slabosti
- Závratě nebo točení hlavy
- Zmatenost
- Pocity na omdlévání (nebo téměř omdlévání)
- Dušnost
- Obtíže při cvičení
Pokud pociťujete některý z uvedených příznaků, tak bude třeba neprodleně konzultovat váš zdravotní stav s dorostovým lékařem. Pokud nepociťujete žádný z uvedených příznaků, tak se může jednat o příležitostnou bradykardii a ta nevyžaduje žádnou léčbu. Blíže vám k tomu sdělí váš dorostový lékař, který natočí EKG a podle křivek zjistí v jakém stavu máte srdce.
Pro dospělého člověka může být normální rychlost tepu jakákoli hodnota mezi 60 až 100 údery za minutu. Obvykle platí, že čím je člověk zdravější a v lepší fyzické kondici, tím je jeho tep pomalejší. U špičkových atletů se dokonce klidový tep může pohybovat okolo 40 úderů za minutu, například světoznámý cyklista Lance Armstrong měl normální klidový tep 32 úderů za minutu. U kojenců a malých dětí je naproti tomu normální tep vyšší. Srdce zdravého novorozence tluče rychlostí až 160 úderů za minutu a u předškolních dětí je normální klidový tep i 120 úderů za minutu.
Ve svém příspěvku BIOLOGICKÉ HODINY VNITŘNÍCH ORGÁNŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kaňková Šárka.
Dobrý den,
prosím vysvětlit pojem "obal srdce" a krev, není to srdce jako takové, co je to ten obal. Tělo by mělo mít od 19 hod do 21.hod večer aktivní právě obal srdce a krev, co se děje v našem těle. Od 21. hodiny jsou v provozu tzv. ohřívače těla. Co to znamená. Mám přítele, kterému se po 9 hodině večerní začlo ozývat srdce, zvýší se mu tlak na 170/91 /a zvýší se mu hodně tep. Už byl u kardiologa a srdce má prý v pořádku. Děkuji Š.Kaňková
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Lékaři mají k dispozici sofistikované metody vyšetření, díky nimž mohou pacientům měřit palpační tep. Zrychlený, nebo dokonce nepravidelný tep totiž může napovědět mnoho o zdravotním stavu člověka. Vysoký tep je patologický v situacích, kdy jste v klidu.
Rychlost tepu ovlivňuje:
tělesná námaha, fyzická aktivita;
celková kondice;
tělesná teplota i teplota okolního prostředí;
pozice, kterou právě zaujímáme;
aktuální duševní stav – tep vám spolehlivě zrychlí vzrušení, zlost, strach nebo úzkost;
některé léky;
mnohá akutní onemocnění, například při horečce;
některá chronická onemocnění, například chudokrevnost.
Vysoký tep může být přítomen ve všech výše uvedených příkladech. Pokud se tep vrátí za několik desítek minut do normálu od skončení této situace, je vše v pořádku a jde o normální fyziologickou odezvu organismu. Při závažnějším onemocnění srdce, plic či nervové poruše však může být přítomen zrychlený tep, který značí, že se něco v našem těle děje. Pravděpodobně ale budete pociťovat i další příznaky, které vedou k odhalení diagnózy.
Patologie, které vedou ke zrychlenému tepu v klidu:
Infarkt myokardu: civilizační onemocnění, které je velkým problémem moderní doby. Akutní stav, kdy se ucpe jedna z hlavních tepen, která zásobuje srdeční myokard kyslíkem.
Mozková příhoda: obdobný stav jako infarkt myokardu, ale s tím rozdílem, že postižená tepna je v mozku a ochromí konkrétní část mozkového systému.
Krvácení: narušení integrity stěny cévy, následné krvácení vede organismus k velkému výkonu, kdy se krev musí dostat do mozku a hrudníku, čímž se zvyšuje tep.
Srdeční arytmie: stav, kdy srdce nepracuje pravidelně a nedokáže správně pumpovat krev do celého těla.
Psychické poruchy: stres, úzkost, bolest, mdloby, strach, všechny tyto psychické problémy vedou ke zvýšenému tepu, kdy je vytvářeno větší množství adrenalinu, který vede k tomuto jevu.
Zvýšená tělesná teplota (infekce): organismus bojuje s infekcí a potřebuje co nejrychleji odplavovat škodliviny a naopak zásobovat postižené místo živinami a bílými krvinkami.
Otravy a alergie: to samé se děje, když máte alergickou reakci či otravu – tělo se snaží reagovat na vzniklou situaci, vyplavuje adrenalin a snaží se alergeny nebo škodlivé látky vyloučit z těla.
V naší poradně s názvem ZRYCHLENÝ TEP V KLIDOVÉM REŽIMU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Blanka.
tep v klidu 135, tlak je normální, 124/80
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Zrychlený tep v klidu v hodnotách nad 100 je stav nazývající se tachykardie. Tachykardie může být nebezpečná v závislosti na její základní příčině a na tom, jak silně musí srdce pracovat. Někteří lidé s tachykardií nemusí mít žádné příznaky ani komplikace. Tachykardie však výrazně zvyšuje riziko mrtvice, náhlé srdeční zástavy a smrti. Proto, pokud jste tuto hodnotu naměřila prvně a i opakovaná měření ji potvrdila, tak byste měla neprodleně kontaktovat svého lékaře a nebo zavolat rychlou záchrannou pomoc na čísle 112.
První pomoc
Sama si urgentně můžete pomoci manévry stimulujícími bludný nerv:
- zhluboka se nadechněte, zadržte dech a současně tlačte, jakoby jste se chtěla nuceně vykakat po dobu 10 vteřin a pak zprudka vydechněte;
- vynucený kašel;
- ponoření obličeje do misky s ledovou vodou;
LÉKY
Pokud máte od lékaře předepsané léky k regulaci srdeční frekvence nebo obnovení normálního srdečního rytmu, tak je použijte.
Příčiny tachykardie
Tachykardie je obecně způsobena přerušením elektrických impulsů, které řídí srdeční činnost - rychlost, jakou srdce pumpuje. Možnými příčinami jsou následující situace, podmínky a nemoci:
- reakce na určité léky;
- vrozené abnormality srdce;
- přílišná konzumace alkoholu;
- konzumace kokainu a některých dalších rekreačních drog;
- nerovnováha elektrolytů;
- srdeční onemocnění, které má za následek špatné zásobování krví a poškození srdečních tkání, včetně ischemické choroby srdeční, srdeční chlopně, srdečního selhání, srdečního svalu, nádorů nebo infekcí;
- hypertenze;
- hyperaktivní štítná žláza;
- kouření;
- některé plicní nemoci;
Někdy se nepodaří zjistit přesnou příčinu tachykardie.
Pulz je tedy ukazatelem celkového stavu člověka. Pokud máme klidový srdeční tep ve vyšších hodnotách (u mužů je průměrný tep 75, u žen 82), tak naše tělo pracuje v klidu na vyšší výkon. Jsou zde vyšší nároky na prokrvení. To poznamenává srdce, které se tím rychleji vyčerpává a můžou se pak objevit problémy se srdcem a arytmie.
Zrychlený tep se pojí se sníženým okysličením těla a jeho nedostatečnou výživou. Tím dochází i ke zkracování života. Vysoký tep neohrožuje život okamžitě, ale hlásí nějaký problém v těle. Kvůli němu pak může dojít k postupnému zkracování života a jeho znehodnocení.
Každý, kdo má nějaké srdeční onemocnění, by měl znát svoji maximální tepovou frekvenci a dodržovat, aby tepová frekvence při pohybu nepřesáhla 70 až 75 % této hodnoty.
Náš mozek zaznamenává všechny aktivity těla. Na jakékoliv vzruchy reaguje pohotově stažením. Je to způsob obrany a přípravy k akci, útoku. Pokud tedy reagujeme velice citlivě na vjemy z okolí, tak se často můžeme dostávat do stavu sevření a zrychlení nejen tepu – procesy v těle jsou propojené a tělo funguje i reaguje jako celek.
Snížit tep lze prostřednictvím nižší reaktivnosti na podněty, které by stimulovaly tělo k akci. A zároveň je důležité podpořit uvolnění organismu. To jde nejlépe pomocí dechu, protože tělo je sestrojeno přesně tak, že správným zapojením a uvolněním svalů si umí navodit pocit uvolnění. Důležité je toto v sobě pěstovat a pravidelně cvičit.
Ve svém příspěvku BRANDT DAROFFOVY CVIKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hana.
Jsem po Epleyho manévru.Tyto cviky začínat na te straně,kde začaly závratě???
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jarmila.
Ano, cvičí se na tu stranu, kde je problém (v mém případě vpravo). U mě problémy pominuly již po prvním cvičení. Obrovská úleva.
Nejdříve se ve mně vše vzpouzelo, protože se vlastně položíte do polohy, která je nejvíc nepříjemná, které se snažíte vyhnout. Takže hlavu natočit 45 st. doprava (když je problém vpravo) a rychle si lehnout na záda. Během 2 - 5 vteřin dojde k masivní závrati, točí se vše kolem. Měla jsem strach, že budu zvracet nebo omdlím. Pomohlo mi soustředit mysl na to, že to přejde, že musím klidně a pravidelně dýchat, nezavírat oči a snažit se je i při těch "otáčkách" fixovat na jeden předmět. Oči nezavírat - je to mnohem horší. Taky ruce mírně tlačené k podložce do určité míry pomáhají uvědomovat si, že ležím, že se opravdu netočím. Nejhorší točení trvalo tak 30 vteřin, pak se zpomalovalo, až do úplného zastavení. Pak hlavu stále v leže rychle otočit doleva. Opět závrať, ale už ne tak hrozná a kratší. I po zastavení ležet ještě 1 minutu. Pak se překulit na levý bok a hlavu položit, aby se nos dotýkal podložky. ležet minutu a posadit se. Opět chvíli sedět.
Nakonec mi pocity po cvičení připadaly horší než cvičení. Bylo mi "slabo", nejisto, žaludek na vodě, jako po omdlení.
Závrať nebolí, ale je hrozně nepříjemná.
Klidová tepová frekvence se u většiny dospělých pohybuje přibližně mezi 65–75 tepy za minutu. U fyzicky trénovaných jedinců mohou být hodnoty výrazně nižší, aniž by to znamenalo zdravotní problém. Naopak vyšší klidový tep je typický pro osoby se slabší kondicí, vyšší mírou stresu nebo chronickým onemocněním.
Maximální tepová frekvence (MaxTF) představuje nejvyšší hodnotu, které může srdce dosáhnout při maximální fyzické zátěži. Tato hodnota je geneticky daná a s věkem klesá.
Zjednodušený výpočet maximální tepové frekvence:
Muži: 220 − věk
Ženy: 226 − věk
Například u 40letého muže je MaxTF přibližně 180 tepů za minutu. Tato hodnota slouží jako orientační vodítko pro sportovní zátěž i posouzení kardiovaskulního rizika.
Za bradykardii se považuje tep pod 60/min, za tachykardii naopak klidový tep nad 95/min. Obě situace mohou, ale nemusí znamenat onemocnění – vždy záleží na souvislostech a přidružených příznacích.
Ve svém příspěvku MUŽE SELHAT SRDCE Z NÁDORU VARLETE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Veronika duždova.
dobri den muj manžel je po operaci srdce má defibrilator fukčnost srdce má na 30°°procent tet je po operaci nádoru varlete je možné aby ten nádor bránil k zlepšeni funkčnosti srdce jestli nějak muže škodit tomu srdíčku děkuji za odpověd
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Vhodným a přirozeným dýcháním, kdy necháváme pracovat bránici, dýcháme nosem a máme uvolněný obličej, můžeme získat více než jen nízký tep. Správné dýchání podpoří uvolnění od bolesti, podpoří regeneraci, zklidní mysl, zlepší trávení, zesílí dobrou náladu. Umění uvolnění je totiž základem u všech sportovců, meditačních technik, i přirozeného porodu. Uvolněním necháváte v těle pracovat jen ty procesy, které mají. A správným prováděním dechu, jeho zpomalením a podobně, můžete určité procesy v těle zdárně podpořit.
Doporučení:
Pravidelné cvičení: plavání, rychlá chůze nebo cyklistika jsou vhodné aktivity pro dlouhodobé udržování kondice i správné tepové frekvence.
Omezení stresu: pravidelná relaxace, meditace a další techniky, které potlačují stres, pomáhají v boji s rychlým tepem.
Redukce nadváhy: kila navíc zatěžují srdce a zvyšují tepovou frekvenci, snížením nadváhy se tep upravuje.
Vyhýbání se cigaretám: kuřáci mají v klidovém stavu rychlejší tep než nekuřáci, po trvalém odložení cigaret se tep postupně vrací k normálním hodnotám.
Ve svém příspěvku POOPERAČNÍ LÁZNĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marta ČÍŽKOVSKÁ DAVLE.
Dobrý den
18,10,2017 jdu na2 operaci kýčelního kloubu
po poslední operaci jsem byla rehabilitonována na Slapech ale mají plný stav,tak schaním jiné rehabilitační ústav nebo lázně
Jak mam postupovat
děkuji za odpověd Čížkovská mob 736463295
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Božena.
Dobrý den,
chtěla bych se prosím zeptat, za jak dlouho po operaci TEP kolene můžu jet do lázní. Na operaci jdu 22.5.2018 a rezervovala jsem si lázně na 15.7.2018. Jestli to není brzy.
Děkuji Božena
V naší poradně s názvem POOPERAČNÍ LÁZNĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marta ČÍŽKOVSKÁ DAVLE.
Dobrý den
18,10,2017 jdu na2 operaci kýčelního kloubu
po poslední operaci jsem byla rehabilitonována na Slapech ale mají plný stav,tak schaním jiné rehabilitační ústav nebo lázně
Jak mam postupovat
děkuji za odpověd Čížkovská mob 736463295
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Možná, že lázně vůbec nebudete potřebovat. S klidem můžete pokračovat v ambulantní rehabilitaci nebo požádat lékaře o zvážení možnosti umístění v rehabilitačním ústavu. U 90% případů s TEP se dá pooperační péče opravdu řešit ambulantně.
Osvědčené lázně po TEP jsou lázně Jevíčko a lázně Bělohrad.
V naší poradně s názvem KREVNÍ TLAK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ludmila Holušková.
Dobrý den,
naměřila jsem manželovi krevní tlak 152/87, tep 88, druhé měření
143/85 tep 86.
Manželovi je 64 let. Poslední dny si stěžuje, že ho zebou nohy a často se potí.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Určitě zajděte s manželem na kardiologii, aby mu udělali vyšetření srdce. Předejdete tak nepříjemným překvapením.
Masáž srdce je při první pomoci důležitější než umělé dýchání. Postižený musí ležet na pevné podložce, nejlépe na zemi. Na odhaleném hrudníku vyhledáte uprostřed hrot mečíku hrudní kosti (asi 10–15 centimetrů nad pupkem), dva prsty nad ním položíte hranu své levé ruky, přičemž klečíte skloněni kolmo k tělu postiženého nad jeho hrudníkem. Na položenou hranu dlaně umístíte napříč dlaň své druhé ruky, prsty máte ve vzduchu a ruce jsou ve vzájemném kontaktu s hrudníkem. Nyní pravidelně stlačujete (poměrně prudce) hrudník dospělého postiženého nejméně o 5– 7 centimetrů, a to tak, že po každém stlačení povolíte obě ruce jen tak, aby při pasivním zvedání hrudníku byly stále v kontaktu s jeho stěnou (sledují pohyb). Takto stlačujete hrudník frekvencí 80x za minutu.
Nepřímá masáž srdce u novorozence/kojence: Stejně jako u dospělého musí i dítě ležet na pevné podložce, nejlépe na zemi. Provádí se dvěma prsty – 2. a 3. prst ruky položit do středu hrudníčku asi 1 cm pod spojnicí prsních bradavek a periodicky stlačovat frekvencí 2 stlačení za sekundu, do hloubky asi 4 centimetrů.
Nepřímá masáž srdce u větších dětí: Stlačujeme dolní polovinu hrudní kosti hranou dlaně s nataženými prsty a lokty do hloubky asi 5 centimetrů rychlostí 2 stlačení za sekundu.
Srdeční masáž je extrémně důležitá pro přežití i tehdy, pokud nebudeme provádět dýchání z úst do úst. Začněte s ní ihned po kolapsu. Hrudník se musí až do příjezdu záchranné služby nepřerušovaně masírovat 100x za minutu do hloubky asi 5 centimetrů. Masáž srdce je fyzicky náročná, vhodné je proto střídání, samozřejmě pokud je na místě více lidí.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Hana.
Mam bolesti kolen, chodím o berlích s mám jít na Tep kolena.Klidove bolesti nemám.Mam strach z operace.Co myslíte,je už čas na operaci,abych mohla lépe chodit.
Nízký tlak a vysoký tep jsou charakteristické pro šok. Šok je nepříznivá reakce organismu (lidského těla) na situaci, kdy tkáně trpí nedostatkem kyslíku a živin. Tělo potřebuje zásoby těchto látek pro činnost mozku a srdce. Cílem první pomoci je podpořit dodávku krve právě do těchto životně důležitých orgánů. Zvýšený tep se postupně zvyšuje až na 140–160 tepů za minutu. Jedná se o život ohrožující stav, kdy je nutná okamžitá lékařská pomoc. Vždy je nutné volat linku 155.
S touto situací je možné se setkat u anafylaktického šoku a při poúrazovém šoku.
První pomoc
Volat okamžitě 155 nebo 112.
Povolit postiženému oděv, aby mohl dobře dýchat. Pokud je při vědomí, nechat jej sedět s oporou zad, v bezvědomí ho položit na záda.
Pokud má laickou injekční stříkačku s adrenalinem (EpiPen), je vhodné ji použít. Aplikuje se do horní třetiny stehna, po odjištění a úderu pružina vbodne jehlu a vstříkne adrenalin.
Lékařská první pomoc spočívá v nitrožilním podání adrenalinu. Podání kortikoidů a antihistaminik je pouze doplňující léčbou.
Protišoková opatření – často také známá pod zkratkou 5T
Podle současných standardů první pomoci se souhrn následujících doporučení již nepoužívá!
Teplo: zajištění optimálního tepelného komfortu (ne ohřát za každou cenu, ale například položit pod zraněného deku, nebo je-li v dusné a horké místnosti, tak ho vynést ven, kde je chladněji).
Ticho: vypnout hlasité zvuky, se zraněným klidně a tiše mluvit – rozhovor slouží i jako kontrola vědomí.
Tekutiny: v žádném případě nepodáváme nic k pití ani neotíráme rty vodou (zvyšuje pocit žízně), lepší je otírat obličej (kromě rtů) vlhkým kapesníkem. Jinak tento bod znamená zabránit dalším ztrátám tekutin (zastavit krvácení, ošetřit popáleniny).
Tišení bolesti: nikdy nepodáváme žádné léky (pro lékaře je potom obtížnější stanovit diagnózu), ale s pacientem komunikujeme (nemyslí na bolest), bolest také zmírní úlevová poloha (například stočení do klubíčka při poranění břicha).
Transport: zavolat 155 či 112, sami pacienta nikam neodnášíme.
Kombinace nízkého krevního tlaku a vysokého tepu je stav, který je nutné brát velmi vážně. Často signalizuje šokovou situaci, kdy oběhový systém selhává.
Co znamená vysoký tep
Zrychlený srdeční tep (tachykardie) je obvykle definován jako více než 90 stahů za minutu. Srdce se snaží kompenzovat nízký tlak rychlejší činností, což však nemusí být dlouhodobě účinné.
Typy šoku
Kardiogenní šok – selhání srdeční pumpy
Hypovolemický šok – ztráta tekutin nebo krve
Obstrukční šok – mechanická překážka v krevním oběhu (např. plicní embolie)
Varovné příznaky
Studený pot, bledost, zrychlený puls, nízký tlak, mdloby, cyanóza a snížené močení. Tento stav vyžaduje okamžitý transport do nemocnice.
Postiženého položíme na záda na tvrdou podložku, nejlépe na zem. Zezadu podepřeme rukou šíji a zvrátíme hlavu postiženého dozadu (viz obrázek na začátku článku). Prstem prozkoumáme ústa, uvolníme zapadlý jazyk, případně odstraníme překážku blokující dýchací cesty. Zkontrolujeme, zda se dýchání po tomto zásahu spontánně neobnovilo.
Postiženému uzavřeme nos sevřením prsty, hluboce se nadechneme a vdechneme do ošetřovaného. Vdechujte pomalu (vdech trvá 1,5–2 sekundy) a sledujte hrudník postiženého – jeho zvedání svědčí o pronikání vzduchu do plic.
Oddalte ústa a nechte postiženého pasivně vydechnout, což se projeví klesnutím hrudníku. Znovu opakujte. POZOR – vdechujte jen tak silně a tak dlouho, aby došlo ke zvednutí hrudníku. Příliš silný vdech by mohl způsobit vniknutí vzduchu do žaludku a následné zvracení. Jestliže se hrudník nezvedá, hlavu postiženého více zakloňte a znovu 2x vdechněte do jeho úst.
Zkontrolujte tep postiženého na krkavici (největší krční tepně). Pokud tep nahmatáte, ale postižený nezačne sám dýchat, pokračujte v umělém dýchání frekvencí jeden vdech po pěti sekundách (postupujte takto: počítejte pomalu dvacet jedna, dvacet dva, dvacet tři, na dvacet čtyři se nadechněte a na dvacet pět vdechněte do úst postiženého). Dýchání provádějte tak dlouho, dokud nezačne postižený sám dýchat nebo se nedostaví lékařská pomoc.
Pokud na krkavici tep nenahmatáte, připravte se k nepřímé masáži srdce.
glycerolu trinitrátu, který v případě podání zmírňuje bolest.
Elektrokardiogram (EKG) je test měřící elektrickou aktivitu srdce, který pomáhá při diagnóze, pokud se provádí během projevující se bolesti. EKG test se provádí cvičením na běžeckém pásu nebo rotopedu a pomáhá zjistit, zda je zdrojem bolesti srdeční sval. Tento test je prováděn odborníkem v nemocnici. Většina kardiologů používá níže popsané moderní diagnostické metody:
Radioaktivní kontrola prokrvení myokardu. V tomto testu je pacientovi aplikována malá dávka radioaktivní látky. To umožní lékaři na rentgenu rozpoznat zdravé srdce od srdce poškozeného infarktem či ucpáním tepen. Tento test je velmi spolehlivý.
Stresový echo test je zkouška ultrazvukem, u níž se lék podává při zátěži (cvičení) a zároveň se kontroluje aktivita srdce. Zdravé srdce tluče aktivněji s tímto přípravkem, naopak srdce se zúženými tepnami tluče méně intenzivně. Tento test se provádí především u mladých pacientů, u nichž se předpokládá jen slabé zúžení v tepnách.
Magnetická rezonance. Při testu pomocí magnetické rezonance je aplikována chemická látka (gadolinia), která pomáhá zjistit, kolik jizev je v centru srdce, zatímco je srdce zobrazeno ve skeneru magnetické rezonance. Lze jí také zkoumat stav srdečních tepen.
CT srdce určuje množství vápníku v srdečních tepnách. Často se provádí angiogram CT srdečních tepen, který slouží k zobrazení zúžení.
Nejúčinnějším testem je koronární angiogram, což je test, kdy je aplikována injekce tekutého barviva do tepen, které jsou pak snadno viditelné rentgenovým zářením. Tento test však může způsobit poškození tkáně v blízkosti srdce. Také může dojít k infarktu či cévní mozkové příhodě. U starších osob a diabetiků je riziko vyšší. To jsou důležité faktory, který pomohou lékaři s vyhodnocením, zda přínosy angiogramu převáží jeho rizika.
Akutní infarkt myokardu vážně ohrožuje člověka na životě. První pomoc při infarktu myokardu je často tím nejdůležitějším život zachraňujícím opatřením. Jde o zavolání rychlé lékařské pomoci. První pomoc při infarktu myokardu musí být rychlá a rozhodná, váhání si může vybrat tu nejvyšší daň. Infarkt myokardu vzniká v případě ucpání jedné nebo více tepen, které zásobují srdeční sval kyslíkem a živinami. Srdeční sval, tedy myokard, bez nich nemůže fungovat, začne odumírat a hromadí se v něm nejrůznější odpadní látky. Pokud infarkt nastane, jsou časté případy úmrtí ihned v prvních minutách. Vše závisí na rozsahu postižení srdce. U velké části lidí postižených infarktem myokardu nastupuje nevratné poškození srdce až po různě dlouhé době, to znamená do hodiny od vzniku infarktu myokardu, nebo ještě později. Když se v tomto relativně krátkém časovém úseku podniknou patřičné kroky, je možné nejen zachránit lidský život, ale i výrazně zlepšit vyhlídky na kvalitu života postižených lidí. Tyto kroky nejsou nijak zvláště složité.
Při zahájení první pomoci je nutné onemocnění nejprve správně rozpoznat. Hlavním příznakem infarktu myokardu je náhlá svíravá bolest nebo pálení v oblasti hrudní kosti. Tato bolest nejčastěji vystřeluje do levého ramene nebo do celé levé ruky. Bolest může vyzařovat například i do pravého ramene, dozadu mezi lopatky nebo do čelisti. Jak srdeční tep, tak dýchání jsou zrychlené. K tomu se přidávají příznaky jako bledost, pocení, celková schvácenost nebo ztráta vědomí. Popsané příznaky se nemusí vyskytovat u každého pacienta. Není-li postižení srdce takového rozsahu, postiženému zabezpečíme klid a zajistíme polohu nejlépe vsedě. Vhodné je také podání acetylsalicylové kyseliny, například aspirinu či acylpyrinu. Dostatečné množství představuje jedna tableta, která zabezpečí snížené srážení krve a mírně zpomalí rozvoj poškození srdce. Jestliže postižený přestane kdykoliv v průběhu čekání na rychlou záchrannou službu reagovat, je nutné zajistit volné dýchací cesty a zahájit resuscitaci.
V případě, že pacient ztratil vědomí, je nezbytně nutné zajistit průchodnost dýchacích cest a zahájit masáž srdce. Pacienta uložíme na záda a zakloníme co nejvíce hlavu. Otevřeme ústa postiženého a zkontrolujeme, zda se v dutině ústní nenachází cizí předmět či něco, co by vedlo k uzavření dýchacích cest. Dnes již není povinné dýchání z úst do úst, ale povinná je srdeční masáž. Ta se provádí přiložením obou dlaní na sebe do dolní části hrudní kosti a stlačováním hrudníku frekvencí 100 stlačení za minutu. Vzhledem k tomu, že se jedná o fyzicky namáhavou činnost, je vhodné přivolat si pomoc z okolí.
V případě podezření na infarkt myokardu je životně důležité ihned volat zdravotnickou záchrannou službu, která zajistí transport na nejbližší specializované oddělení. Nikdy se nesnažte transportovat člověka s infarktem do nemocnice sami. Lékař rychlé zdravotní služby posoudí, do které nemocnice pacienta zavést, a již v přepravovaném voze se pacientovi dostane odborné pomoci.
