Tepováfrekvence je ukazatelem trénovanosti a zdravotního stavu.
Klidovou tepovou frekvenci naměříme ráno v posteli po probuzení. U vrcholových sportovců mohou tyto hodnoty dosahovat pouze 30 úderů za minutu. Normální hodnoty se pohybují kolem 60 úderů za minutu.
Aktivní tepovou frekvenci naměříme během dne v klidovém režimu. Normální hodnoty tepové frekvence jsou kolem 70–80 úderů za minutu. U netrénovaných lidí pracuje srdce méně ekonomicky, údery jsou rychlejší a po mírném tělesném zatížení tepováfrekvence prudce stoupá.
Maximální tepováfrekvence se pohybuje kolem 170–210 úderů za minutu. U netrénovaného člověka dosahuje téměř stejné hodnoty jako u trénovaného závodníka a tréninkovým procesem bývá velmi málo ovlivněna. Proto je maximální tepováfrekvence stěžejní pro určování dalších úrovní tepové frekvence.
Jestliže je maximální tepováfrekvence pevně stanovená fyziologií člověka, nedá se zvýšit. Klidovou tepovou frekvenci lze snížit pravidelným tréninkem. Jde tedy o to, že pravidelným tréninkem (rychlá chůze, běh, plavání, cyklistika a podobně) se posiluje srdce, konkrétně jeho puls, jelikož srdce je také sval.
Srdeční činnost by se měla chápat jako celek, který ovlivňuje chod organismu, a nejde pouze o hodnoty aerobní zóny. To je důvod, proč lidé, kteří začnou s fyzickou aktivitou, s ní i brzo skončí. Neposilují totiž srdce a striktně se drží pouze v aerobní zóně. Po čase se nedostavují výsledky v nárůstu kondice. Z hlediska spalování tuků je nejdůležitější správná strava a posilování srdce (kardiozóna), protože posílením srdce se posílí i výdrž v aerobní zóně. Čím silnější bude srdce, tím více se rozšíří aerobní zóna.
Tepováfrekvence u dětí je variabilní a je závislá na mnoha faktorech. Jedná se o fyzickou aktivitu, celkový zdravotní stav, vlivy životního prostředí i náladu dítěte.
Obvyklé hodnoty:
u kojenců (1 měsíc) – 140 tepů za minutu;
1. až 12. měsíc – 132 tepů za minutu;
1 až 2 roky – 124 tepů za minutu;
2 až 4 roky – 115 tepů za minutu;
4 až 6 let – 106 tepů za minutu;
6 až 8 let – 98 tepů za minutu;
8 až 10 let – 88 tepů za minutu;
10 až 12 let – 80 tepů za minutu;
12 až 15 let – 76 tepů za minutu.
Ve věku 15 až 50 let by průměrná tepováfrekvence měla být kolem 70 tepů za minutu a po 50 letech:
50 až 60 let – 74 tepů za minutu;
60 až 80 let – 79 tepů za minutu.
Významná změna srdeční frekvence může znamenat možný vývoj nemoci.
V naší poradně s názvem TEPOVÁ FREKVENCE PODLE VĚKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Nový.
Rozdíl výpočtu MTF podle uvedených dvou vzorečků ukazuje chybu.
1. 126 t
2. 180 t
Při věku 62 r. Tak kde je pravda ?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Pro muže ve věku 62 let je ravda někde v rozmezí 126 až 150 tepů za minutu. Nelze přesně stanovit maximální tepovou frekvenci jenom matematickým výpočtem. Vždy záleží na skutečné kondici a zdravotních možnostech.
Klidová tepováfrekvence se pohybuje v rozmezí 65–75 tepů za minutu, ovšem jako aktivní sportovec můžete mít hodnoty výrazně nižší. Zjistíte ji snadno – měříte se ráno po probuzení několik dnů za sebou a hodnoty pak zprůměrujete. Nižší hodnoty mívají trénovaní lidé a vyšší naopak lidé se slabou fyzickou kondicí. Například vrcholoví sportovci mohou mít jen 30 úderů za minutu. Pokud ale nesportujete, budou vaše hodnoty vyšší a i při slabém zatížení vaše tepováfrekvence rychle stoupne.
Maximální tepováfrekvence značí nejvyšší možnou tepovou frekvenci, jaké člověk může při fyzické námaze dosáhnout. Maximální tepové frekvence (MaxTF) dosáhnete při maximálním zatížení a dokážete ji udržet jen krátkodobě. Nelze ji příliš ovlivnit. Je stejná jak u aktivních sportovců, tak i u netrénovaných osob a její hodnoty se pohybují mezi 170 až 210 údery za minutu.
U klidové tepové frekvence je důležité, abyste sledovali, jak se u vás vyvíjí. Neměli byste se s nikým srovnávat. Důvodem je skutečnost, že hodnoty klidové tepové frekvence se u různých lidí mohou lišit. Maximální tepováfrekvence podle věku se dá snadno vypočítat:
MaxTF = ženy 226 (muži 220) – věk
A rozhodně se vyplatí ji znát.
Wikipedie uvádí, že průměrný srdeční pulz má hodnotu kolem 75 úderů za minutu u mužů a okolo 82 u žen, může být ale i nižší a nemusí to být známkou onemocnění. Nižší hodnota pulzu se obvykle vyskytuje u atletů, kteří mají silná srdce schopná přečerpat větší množství krve – hodnota se pak může pohybovat kolem 40 úderů za minutu.
U lidí, kteří trpí závratěmi nebo ztrátami vědomí, může nízký pulz signalizovat srdeční blok. Jedná se o stav, kdy dochází k zablokování elektrického impulzu, bez jehož pomoci nemůže srdce bít. Při zpomalení srdeční frekvence, kdy klesne srdeční pulz pod 60 úderů za minutu, mluvíme o takzvané bradykardii. Naopak při zrychlení srdeční frekvence (srdeční pulz nad 95 úderů za minutu) mluvíme o takzvané tachykardii.[1]
Ve svém příspěvku TEPOVÁ FREKVENCE V MENOPAUZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel SimKA.
Díky za článek, je opravdu detailní a člověk se tady dozví hodně informací. Hledala jsem tyto informace ve spojení s tepovou frekvenci v období menopauzy, kdy to pěkně kolísá. Dobré info a vysvětlení. Už se těším, až to přejde.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Z hlediska pravidelnosti tepu srdce nefunguje jako švýcarské hodinky. Variabilita tepové frekvence znamená proměnlivost intervalů mezi jednotlivými údery srdce a odráží účinek aktivity autonomního nervového systému na srdce.
Při fyzické námaze se tepováfrekvence zvyšuje a variabilita tepové frekvence se snižuje. Naopak platí, že když je tělo v klidu, například při četbě v uvolněné poloze nebo při spánku, tepováfrekvence je obvykle nižší a variabilita tepové frekvence je vyšší.
Vlivem náročného fyzického tréninku a například velké míry duševního stresu může dojít ke snížení variability tepové frekvence v porovnání s obvyklou klidovou úrovní. To je známka, že tělo je přetížené a potřebuje zregenerovat.
Při sportovních výkonech a v medicíně se určuje přibližná hodnota tepové frekvence, při které lidské srdce přestává být schopno se efektivně naplnit. Při překročení této hodnoty dochází ke snižování minutového srdečního výdeje (srdce vypuzuje méně krve než při nižší frekvenci), srdce tedy začíná selhávat. Tepováfrekvence pohybující se nad 84 tepy za minutu, která se v průběhu dlouhodobého sledování vyvinula nebo která přetrvává déle než pět let, zvýší riziko smrti z nejrůznějších příčin o celých 79 %. Až o 55 % vzroste riziko úmrtí na kardiovaskulární onemocnění, přičemž každých deset tepů za minutu navíc znamená nárůst rizika o 16 %.
Nejčastější příčinou dlouhodobého zvýšení klidové tepové frekvence je srdeční choroba. Ovšem i jiná onemocnění týkající se orgánových systémů se mohou na zvýšeném počtu úmrtí významně podílet. Zvýšená srdeční frekvence je výsledkem zesílené činnosti sympatického nervového systému, v jehož důsledku často dochází k srdeční ischemii či vzniku arytmií. Má také podpůrný vliv na rozvoj aterosklerózy.
Dlouhodobé pravidelné vyšetřování srdeční frekvence je nesmírně důležité, protože může upozornit na přítomnost závažné choroby, jejíž včasná diagnostika a léčba mohou odvrátit hrozbu blížící se smrti.
Vysoký tep může vést k bolestem na hrudi, dušnosti, špatnému krevnímu oběhu, slabosti, mdlobám.
Srdeční frekvenci ovlivňuje řada faktorů:
věk – novorozenci mají průměrný pulz cca 140, lidé ve starším věku jen cca 70 úderů;
fyzická aktivita – stačí, když někam spěcháte, pobíháte, nebo se věnujete cvičení, a tep se zrychlí;
obezita – nedostatek pohybu vede k nárůstu hmotnosti a srdce je při nadváze nucené bít rychleji a silněji, aby zajistilo dostatečný přísun krve do celého těla;
počasí – vysoké teploty a vlhkost mohou zvýšit pulz, také emoční stres, hněv, radost, úlek mohou zvýšit tep;
kolísání hormonů v důsledku hormonálních změn – těhotenství, menopauza;
onemocnění – tep může být zvýšen i v důsledku různých onemocnění, jako jsou problémy se srdcem, možná o nich ani nevíte a zvýšený tep vás na ně upozorňuje; dále problémy se štítnou žlázou, trávicím traktem nebo dýchacími cestami, otrava, horečka, anémie nebo nádory na mozku mohou také zvýšit tepovou frekvenci.
V naší poradně s názvem SPRÁVNÝ TLAK KRVE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Karel hajek.
je my68 let chtěl bych vedet spravny kr.tlak a puls .dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Pro muže ve věku 68 let je normální krevní tlak do 140/90. Vyšší hodnoty by se již měly léčit jako vysoký krevní tlak. Pro muže ve věku 68 let je optimální tepováfrekvence v rozmezí 62 až 65 úderů za minutu.
Jedná se o maximální počet tepů za minutu, které je vaše srdce schopné vyvinout, aniž by ohrozilo vaše zdraví. Maximální tepováfrekvence klesá s narůstajícím věkem. Výsledek je pouze orientační. Ve skutečnosti tato hodnota záleží nejenom na věku, ale také na vaší sportovní minulosti a na dědičných faktorech.
Hodnoty maximální tepové frekvence odpovídají maximální intenzitě, kterou je organismus jedince schopen při zátěži dosáhnout a krátkodobě i udržet. Je to hodnota individuální a více než tréninkem je ovlivněna věkem. Její hodnota je různá i ve vztahu ke způsobu zatížení.
Optimální frekvence pro spalování tuků
Na ideální tepovou frekvenci pro spalování tuků jsou rozdílné názory, ale většina odborníků se přiklání k tomu, že by se počet tepů za minutu měl pohybovat mezi 60 a 70 procenty vaší maximální tepové frekvence.
Maximální tepováfrekvence pro muže:
Odečtěte svůj věk od čísla 220. Výpočet je doporučován pro začínající sportovce, kteří doposud vedli sedavý způsob života.
Odečtěte polovinu věku od čísla 205. Výpočet je vhodnější pro ty, kteří jsou poměrně aktivní.
tepováfrekvence pro spalování tuků = 60 % až 80 % z MTF (nejlépe 70 % z MTF).
Jinou možností, jak zjistit, jakou máte maximální tepovou frekvenci, je zkusit to v praxi. Ideální je zvolit nějaký prudší kopec, na který budete běhat nahoru a dolů, optimálně by se mělo jednat o trasu alespoň 200 až 300 metrů do kopce. Pořiďte si nějaký měřič tepu. Tento kopec pak několikrát vyběhněte nahoru a dolů, a to 5x až 6x. Nejvyšší hodnota tepové frekvence, kterou za celou tu dobu naměříte, bude vaše maximální tepováfrekvence, nebo se jí bude limitně blížit.
Pro začátek nepotřebujete žádné sofistikované měřiče, postačí, když si zpočátku čas od času během cvičení změříte tep na zápěstí. Poměrně brzy se naučíte sami poznat, jak rychle máte běhat nebo jak intenzivně cvičit.
Při cvičení z důvodu hubnutí nemá cenu překračovat hranici 75 % maximální tepové frekvence. Pak byste se už jen zbytečně unavovali bez výrazného efektu na vaše tukové zásoby. Obdobně je ale nutné, abyste cvičení moc neodbývali. Jinak sice spálíte nějaké kalorie, ale váš tuk to nepozná.
Tento tep naměříme během dne v klidovém režimu. Normální hodnoty tepové frekvence jsou kolem 70 až 80 úderů za minutu. U netrénovaných lidí pracuje srdce méně ekonomicky, údery jsou rychlejší a po mírném tělesném zatížení tepováfrekvence prudce stoupá.
Během samotného cvičení bychom se měli snažit udržovat tepovou frekvenci v rozmezí 60–75 % změřeného/vypočítaného tepového maxima, když pomineme úvodní rozcvičení a protahování a závěrečné vyklusávání.
Aerobní tepováfrekvence, která zvyšuje srdeční frekvenci, zvyšuje i metabolismus, a to i na několik hodin, protože svaly musí spalovat kalorie při své regeneraci. Čím více svalů člověk má, tím větší je jeho bazální metabolický výdej a lépe se hubne. Nezapomínejte, že na hubnutí má ze 70 procent vliv stravovací režim! I když budete cvičit každý den jako blázen a udržovat zónu pro spalování, tak nezhubnete, pokud nezačnete zdravě a vyváženě jíst.
Krevní tlak se měří pomocí tonometru – tlakoměru a fonendoskopu. Tep se měří palpačně.
Krevní tlak
Krevní tlak se zapisuje jako dvě čísla oddělená lomítkem. První hodnota představuje systolický tlak, druhá diastolický a jsou vyjadřovány v milimetrech rtuťového sloupce.
Běžné měření krevního tlaku se provádí za pomoci rtuťového tonometru a fonendoskopu. Manžeta manometru se upevní nejčastěji na paži nad loktem a naplní se vzduchem, jehož tlak ukazuje stupnice manometru. Tím dojde k zaškrcení pažní tepny. Vzduch z manžety se pomalu upouští a ve chvíli, kdy se tlak vzduchu vyrovná systolickému tlaku krve v pažní tepně, začne do končetiny opět proudit krev. Zvukové fenomény tvořené proudící krví je možné registrovat fonendoskopem přiloženým v loketní jamce nad průběhem pažní tepny. Jedná se o turbulentní (vířivé) proudění krve, takzvané Korotkovovy fenomény. Systolický tlak krve se odečte ve chvíli prvního zaslechnutého zvukového fenoménu (rytmické klapání frekvencí odpovídající srdeční akci) na stupnici manometru. Diastolický tlak krve se za dalšího snižování tlaku v manžetě odečítá ve chvíli vymizení zvukových fenoménů, kdy proudění krve přechází v laminární.
Měření krevního tlaku je možné i invazivními metodami. Je přesnější, ale pacienta více zatěžuje nutností umístit čidlo přímo do krevního oběhu. Používá se například na zjištění tlaku v plicním oběhu nebo při nutnosti opakovaného měření. To není možné provádět neinvazivní metodou z důvodu deformační paměti tepen a s tím související změnou tlaku v nich.
Tep
Tepováfrekvence udává počet tepů srdce za minutu. Tepovou frekvenci využívají hlavně sportovci.
V naší poradně s názvem JE NORMÁLNÍ TEP ZA MINUTU 49 ? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Filip Kokeš.
Je mi 17 let, nejsem sportovec, a zajímá mě jestli je to normální vím že sportovci mají nízký tep, ale já jím nejsem.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Obecně platí, že u dospělých se klidová srdeční frekvence nižší než 60 tepů za minutu označuje jako bradykardie. 49 tepů u dospělého nesportovce za minutu je bradykardie.
Příliš pomalá srdeční frekvence může způsobit nedostatečný průtok krve do mozku. Příznaky bradykardie jsou:
- Únava nebo pocit slabosti
- Závratě nebo točení hlavy
- Zmatenost
- Pocity na omdlévání (nebo téměř omdlévání)
- Dušnost
- Obtíže při cvičení
Pokud pociťujete některý z uvedených příznaků, tak bude třeba neprodleně konzultovat váš zdravotní stav s dorostovým lékařem. Pokud nepociťujete žádný z uvedených příznaků, tak se může jednat o příležitostnou bradykardii a ta nevyžaduje žádnou léčbu. Blíže vám k tomu sdělí váš dorostový lékař, který natočí EKG a podle křivek zjistí v jakém stavu máte srdce.
Tepováfrekvence je jedním z nejdůležitějších ukazatelů při pohybové aktivitě. Každý, i rekreační sportovec, by měl vědět, jaká je jeho maximální tepováfrekvence, a z té si potom odvodí, jaké jsou jeho hodnoty tepové frekvence při lehkém, středním či těžším zatížení.
V naší poradně s názvem WARFARIN A BRUSINKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie Flídrová.flidrova marie @seznam.cz.
Dobrý den,slyšela jsem v radiu,že brusinky působí proti účinkum Warfarinu,který užívám na ředění krve.Můžete mi říci,zda podporují ředění krve a nebo působí proti.Předem děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Paní Flídrová, slyšela jste dobře, brusinky skutečně mohou způsobit zdravotní komplikace ve spojení s Warfarinem. Warfarin je lék na ředění krve, tak zvaný antikoagulant. Warfarin se používá k rozpuštění akutních krevních sraženin při hluboké žilní trombóze nebo plicní embólii. Preventivní užívání Warfarinu pak snižuje u rizikových pacientů vznik srdečního infarktu, či mozkové mrtvice v důsledku vytvoření krevní sraženiny v žilním pletenci. Do těchto rizikových skupin patří lidé s poruchou srdečního rytmu nebo s umělými srdečními chlopněmi, dále pacienti po prodělaném infarktu a také pacienti po chirurgických zákrocích, například po náhradě kyčelních či kolenních kloubů.
Warfarin je komplikovaný lék v kombinaci s ním nesmí být užíváno mnoho bylinných přípravků! Následující seznam doplňků stravy by NEMĚLY být užívány společně s Warfarinem, aniž by o tom nevědět váš ošetřující lékař.
Nebezpečné kombinace doplňků stravy s Warfarinem:
- Bromelain, který podporuje odbourávání tuků z problematických partií těla,
- Chlorella zelená řasa,
- Koenzym Q10,
- brusinky,
- šalvěj červenokořennou (dan šen),
- ženšen,
- dong quai,
- třezalka,
- pískavice řecké seno,
- ginkgo biloba,
- kajenský pepř,
- česnek,
- vitamín E,
- vysoké dávky vitamínu C.
Tepováfrekvence je poměrně spolehlivý ukazatel intenzity cvičení a lze podle ní trénink efektivně řídit. Intenzita cvičení totiž určuje, v jakém tréninkovém pásmu se pohybujeme, a to je třeba přizpůsobovat stanoveným cílům, typu tréninku i aktuálnímu stavu. Výhodou tepové frekvence je, že se dá velmi jednoduše měřit, ať už za pomoci sporttesteru, jenž je v případě veslařského trenažéru integrovaný v jeho monitoru, anebo i odečtem tepu na zápěstí. Při stanovování úrovní tepu pro jednotlivá tréninková pásma je třeba počítat s tím, že hodnoty tepové frekvence jsou individuální, mění se s věkem a kromě kondice závisí také na mnoha dalších faktorech. Pro rekreační sport je dostačující metodou určení správné tepové frekvence pro konkrétní cvičení níže uvedený výpočet, pro kohokoliv, kdo to myslí s tréninkem vážněji, případně má jakékoliv pochybnosti o svém zdravotním stavu, doporučujeme absolvovat vyšetření ve sportovní laboratoři (například www.utl.lf1.cuni.cz, www.casri.cz aj.). Na jeho základě určí lékař Vaši maximální a klidovou tepovou frekvenci, ideální tréninkový tepový rozsah, zhodnotí vaši kondici atd.
Výchozí hodnotou pro výpočet tréninkových pásem je maximální srdeční frekvence. Tradičně se (se všemi oprávněnými výhradami k nepřesnosti této metody) počítá jako 220 – věk nebo v mírně upravené podobě jako 214 – (0,8 x věk) u mužů a 209 – (0,9 x věk) u žen (odchylka od skutečných hodnot ale může dosahovat až 10 tepů za minutu). Takto vypočítaná hodnota je maximální počet úderů srdečního svalu za minutu, kterého můžete v průběhu tréninku dosáhnout bez zdravotních rizik. Nejjednodušší dělení cvičení podle jeho intenzity je právě na aerobní a anaerobní. Aerobní je považováno na nejvýznamnější složku fitness díky příznivým zdravotním efektům, které jsou s ním spojené. Cvičíme-li aerobně, zlepšujeme celkovou účinnost našeho kardiovaskulárního systému (srdce, plic a oběhové soustavy). Mezi typické aerobní cvičení patří vytrvalostní běh, plavání, aj. – již byly zmíněny – zkrátka všechny sporty, které trvají delší dobu než 15 minut a probíhají za dostatečného přísunu kyslíku ke svalům. Obvyklé rozmezí je mezi 60–80 % MTF. Mezi 80–85 % MTF se nachází hranice, kdy již organismus není schopen dodávat potřebné množství kyslíku k aktivním svalovým partiím – mluvíme o anaerobním prahu. Cvičení těsně pod jeho úrovní je nejúčinnější pro zvyšování kondice. Nad touto hranicí má cvičení charakter anaerobní, kdy organismus pracuje na kyslíkový dluh a zvyšuje se koncentrace laktátu (kyseliny mléčné) v krvi. Takovou intenzitu není možné udržet po delší dobu, zhruba do dvou minut, poté musí následovat odpočinek, a cvičení má proto charakter intervalového tréninku.
V naší poradně s názvem LZE UZIVAT CHLORELLU TRVALE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Květoslava Mazancová.
Dobrý den chtěla bych vědět zda mohu chlorellu užívat trvale děkuji za odpověd
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
U lidí ve věku do 40 let se Chlorella dá užívat trvale v dávkách stanovených výrobcem. U starších lidí je zde nebezpečí, že Chlorella může v rámci očisty organizmu uvolnit zvápenatělé či zkornatělé kousky z cév. Tím vznikne tak zvaný tromb a ten pak putuje krevním řečištěm a může někde ucpat úzkou cévku a zastavit v tom místě průtok krve. To pak vede k náhlé mozkové příhodě IKT (mrtvice) a nebo k infarktu myokardu. Proto u starších lidí je vhodné Chlorellu užívat v cyklech, při kterých je nutná zvýšená opatrnost a vnímavost na příznaky infarktu nebo mrtvice.
Ano, je. Při menší zátěži se tuky spalují méně, při přehnané zátěži dokonce vůbec. Jak tedy správně a efektivně cvičit? Vhodným ukazatelem pro vás může být měření tepové frekvence.
Markéta Brodová, cvičitelka aerobiku radí: „Při spalování tuků by se měla tepováfrekvence pohybovat v tak zvané „fat-burning zóně“, což znamená, že cvičíme s takovou intenzitou, při které mají buňky dostatek kyslíku.“ Sval tedy potřebuje dostatek kyslíku, aby se tuk mohl spalovat. Jak to ale poznáte? „Já osobně používám „talk test“, kdy cvičící musí subjektivně pociťovat dostatečnost dechu a nesmí dojít k jeho popadání“, říká cvičitelka Markéta Brodová.
Svou zónu zjistíte jednoduchým výpočtem: (226 - věk) x 0.7 nebo 0.8. Vyjde vám nejnižší a nejvyšší tepováfrekvence, při jejímž dosažení bude zachována aerobní zóna cvičení.
Pro osoby středního věku se hrubá orientační hodnota pohybuje kolem 120 tepů za minutu (80% úrovně maximální intenzity).
Ve svém příspěvku PŘÍČINOU I ŘEŠENÍM ARTRITIDY JE VÝŽIVA. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vladimír.
Existuje příčinná souvislost mezi naší výživou a konkrétními nemocemi. Revmatoidní artritida je způsobena zhoršeným metabolismem vápníku v našem těle, protože v dnešní průmyslově zpracované stravě chybí důležité vitamíny a minerály, které tento metabolismus řídí. Bez nich se vápník dodaný ve stravě (kde je ho mimochodem nadbytek) ani v potravinových doplňcích neváže v kostech a kloubech, kde být má (příčina osteoporózy a artritidy), a naopak se ukládá v měkkých tkáních a cévách, kde být nemá (příčina aterosklerózy). To pak způsobuje infarkty a mrtvice (nejčastější příčina úmrtí populace). Často slýchané rady doporučující při osteoporóze nebo artritidě více vápníku + vitamín D (mléčné výrobky a doplňky s vápníkem) tudíž celou situaci paradoxně ještě více zhoršují. Zjednodušeně řečeno, čím více vápníku, tím více artritidy a infarktů. To, že artritida není způsobena věkem ani nedostatkem vápníku ve stravě, jak tvrdí lékaři, dokazují například populace Japonců nebo Thajců, kteří díky vhodnější stravě artritidu ani ve vyšším věku prakticky neznají a tak nepotřebují kloubní náhrady. Když se ale někteří z nich přestěhovali do USA nebo Evropy a přešli na zdejší stravu, trpí na artritidu a infarkty stejně jako my. Jako výživový poradce používám přístroj, který změří jaké minerály a vitamíny Vám v těle chybí. Poradím, jak je ve výživě doplnit, abyste se revmatické artritidy trvale zbavili a současně snížili i riziko infarktu. Kontakt a dotazy na 608 155 338.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Stačí stisknout prstem velkou tepnu, která se nachází na zápěstí, krku a zadní části chodidla. Poté byste měli cítit rytmické pulzování krve. Nyní musíte počítat puls po dobu 10 sekund a vynásobit toto číslo šesti. Výsledná hodnota je ukazatelem frekvence srdečního svalu během jedné minuty. Normální puls by měl být pravidelný, rytmický a musí splňovat věkovou normou.
Tepováfrekvence se zjišťuje ve stavu absolutního klidu ve stejné poloze dítě.
Tepováfrekvence plodu je 120–160 tepů za minutu a jakékoli známky zpomalení nebo nepravidelnosti mohou znamenat ohrožení dítěte.
V naší poradně s názvem ŘEDĚNÍ KRVE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef Gajdošík.
Lze po infarktu (2016) přerušit používání léků na ředění krve?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Léky na ředění krve po infarktu je možné přestat užívat, jen když vás k tomu vyzve lékař. Léky na ředění krve jsou pacienty po infarktu jako léky na prodloužení života. To znamená, že je velmi důležité užívat je podle pokynů lékaře. Lékař jasně vidí jejich účinky na výsledcích laboratorních vyšetření krve a může podle toho přizpůsobovat dávkování.
Tablety Anopyrin 100 mg se užívají na předpis lékaře:
při nestabilní angině pectoris (bolestech na hrudi způsobených poruchou průtoku krve srdečními věnčitými tepnami) jako doplněk standardní léčby;
při akutním srdečním infarktu jako součást standardní léčby;
k zabránění vzniku dalšího srdečního infarktu po prvním srdečním infarktu (k profylaxi reinfarktu);
po operacích nebo jiných výkonech na tepnách (po arteriálních cévně-chirurgických nebo intervenčních výkonech, například po aortokoronárním přemostění, při perkutánní transluminální koronární angioplastice);
k předcházení vzniku přechodných záchvatů nedostatečného prokrvení mozku (tranzitorních ischemických atak) a mozkových infarktů, když se vyskytla předchozí (prodromální) stadia (například přechodné projevy obrny v obličeji nebo svalovině paží, nebo přechodná ztráta vidění).
Upozornění: Přípravek Anopyrin 100 mg není vhodný k léčbě bolestivých stavů.
Kontraindikace:
při známé přecitlivělosti na léčivou látku acetylsalicylovou kyselinu nebo na jiné salicyláty (látky příbuzné acetylsalicylové kyselině) nebo na kteroukoli z pomocných látek obsažených v tabletách Anopyrin 100 mg;
při žaludečních nebo dvanáctníkových vředech;
při chorobně zvýšeném sklonu ke krvácení (hemoragické diatéze).
Přípravek není určen pro použití u dětí do 18 let. Při podávání kyseliny acetylsalicylové hrozí dětem riziko vzniku velmi vzácného život ohrožujícího Reyova syndromu, který postihuje mozek a játra.
Dávkování:
Při nestabilní angině pectoris (bolestech na hrudi způsobených poruchou průtoku krve srdečními věnčitými tepnami): používá se denní dávkování mezi 75 a 300 mg acetylsalicylové kyseliny; na základě lepší snášenlivosti se doporučuje denní dávka 1 tableta Anopyrin 100 mg (což odpovídá 100 mg kyseliny acetylsalicylové).
Při akutním srdečním infarktu: používá se denní dávkování mezi 100 a 160 mg acetylsalicylové kyseliny, proto se doporučuje denní dávka 1 tableta až 2 tablety Anopyrin 100 mg (což odpovídá 100 až 150 mg kyseliny acetylsalicylové).
K zabránění vzniku dalšího srdečního infarktu po prvním srdečním infarktu (k profylaxi reinfarktu): doporučuje se denní dávka 3 tablety Anopyrin 100 mg (což odpovídá 300 mg kyseliny acetylsalicylové).
Po operacích nebo jiných výkonech na tepnách (po arteriálních cévně-chirurgických nebo intervenčních výkonech, například po aortokoronár
Kašel: Vytrvalý kašel může být předzvěstí infarktu, protože se v důsledku nedostatečné srdeční činnosti může v plicích hromadit tekutina. Mohou se objevit i krvavé hleny. Symptomy infarktu si nepleťme s již existujícím onemocněním, jako je například bronchitida nebo zápal plic.
Vyčerpanost: Náhle se objevující bezdůvodná slabost trvající několik dnů nebo i týdnů je časným příznakem blížícího se srdečního infarktu. V těchto případech je třeba si pro jistotu nechat udělat vyšetření EKG.
Nevolnost: Může být také symptomem blížícího se infarktu, ale může se objevit i během samotného záchvatu. Jako znak blížícího infarktu je důležité zmínit také potíže odlišné od běžných trávicích problémů, jako je nadýmání v podbřišku nebo náhlé nechutenství.
Rychlý nebo nepravidelný srdeční rytmus: Opakovaně se objevující zrychlené bušení srdce, především pokud je doprovázeno náhlou malátností, může být také symptomem infarktu. Nechte se včas vyšetřit, protože jenom tak se můžete vyhnout nejenom infarktu, ale i jiným onemocněním srdce.
Trávicí potíže: Před infarktem si mnoho pacientů stěžuje na zažívací potíže. Vysvětlení se nachází v krevním oběhu – organismus není schopen ujmout se svých běžných úkolů.
Poruchy spánku: Následkem nedostatečné činnosti srdce se mění i zásobování krve kyslíkem, které vede k neklidu a nedostatku spánku, nezávisle na stresu.
U žen mohou být projevy infarktu odlišné, v jejich případě se častěji objevují:
křeče v podbřišku;
bolesti čelistí nebo zad;
nevolnost;
dušnost;
rozmazané vidění;
zesilující pocení hlavy.
Slabý infarkt, tedy menší ischemie, může mít příznaky zastřené a není výjimkou přechození tohoto stavu.
Akutní infarkt myokardu začíná v okamžiku, kdy se věnčitá tepna krevní sraženinou úplně uzavře a příslušná část srdečního svalu přestane dostávat okysličenou krev. Nedokrvená část myokardu začne odumírat již po 20 minutách. Nekróza pak postupuje v ohrožené oblasti od vrstev pod srdeční nitroblánou na povrch srdce až k vrstvám ležícím pod osrdečníkem.
Moderní léčba vedla k dramatickému snížení nemocniční úmrtnosti na infarkt myokardu na hodnoty okolo 5–7 %, přesto jde o závažné onemocnění, k řadě úmrtí totiž dojde ještě předtím, než se pacient dostane do nemocnice. Relativně často tak může být náhlá smrt prvním projevem onemocnění. V akutní fázi onemocnění je zásadním faktorem čas! Pr
Ve svém příspěvku NECITLIVOST DVOU PRSTU V NOCI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Nikola.
Ahoj je mi 23 let a pracuju jako Nanny v Britanii... v Dubnu kdyz jsem mela volno jsem sedela na gauci a zacala me brnet leva ruka.. myslela jsem ze to nic neni, ale zachvilku me zacala brnet leva pulka obliceje a jazyk.. zpanikarila jsem, tak jsme zavolali zachranku, mela jsem velky strach...do 20 minut brneni ustalo...zachranari vysetřili srdce, a rekli ze to byl nejspiš skriply nerv.. druhy den jsem sla k obvodnimu lekari a ten mi vzal krev.. vysetrini negativni... nic mene na vysetreni k neurologvi me neposlal... par noc potom jsem se budila a brneli me ruce.. Mohlo to byt i psychicke... na chvilku jsem mela pokoj... ale zacatkem zari se to opet opakovalo, ale opacne jedriv necitlivost leveho rtu a zubu..pote necitlivost ruky...opet do 20 minut ustalo... Opet jsem zasla k lekari a ten mi rekl ze to urcite bude od krcni patere, ze to muzu mit z toho jak nosim male deti... a nebo ze to by to mohl byt typ migreny... ale ze se pry nemam obavat.. na neurologii me neposle protoze mi tam pry nepomuzou, mam si ry zajit k fizioterapeutovi... Kazdopadne se ted v noci budim a necitim malicek a prstenicek leve ruky...kdyz s nimi pohnu do minuty je citim... psychycky uz me to depta a vsechno desne pozoruju... potrebuju s tim poradit... Mam zkusit navtivit jineho lekare a trvat na vysetreni u neurologa... moc dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Petr.
Dobrý den nález-pokročílé degenerativní změny v segmentech C2/3 a C4-6,dorzální cirkulární protruze disků,u disku C4/5 i plochá a mírně kuadálně se propagující mediální hernie disku C5/6,významné sekundární foraminostenóza C2/3 vlevo a významnější i C4-6 oboustranně.Dále chronický trombus v pravé jugulární žíle -minimálně v krátkém úseku v oblasti foramen jogulare a pod ním.Potíže mi začali před 10 lety a trvají do dnes.Podnapilý stav často bez alkoholu,ztráta vědomí a pád s úrazem.Dále mě vzbudí nehybné ruce,musím rozhýbávat 1 - 5 min.Ledové ruce.Bolesti krku,vídím zdvojeně hodně často(písmeno a druhé se mi překrývá buď nahoru nebo vedle.Přes den necitlivost předloktí,rukou,bez síly-musím masírovat i několik hodin.Při poloze dole ve dřepu nebo zvedání materiálu ze země ztrácení se a jako by se mi vyrovnával tlak v hlavě a takové mravenčení v hlavě.Při chůzi otočením hlavy nestabilita v chůzi ,zamotání.Při každém pohybu hlavy praskání. Šelest levé ucho slyším pravidelné tepy,ale jako dýchání,pravé ucho šumění a někdy i pískot až do vysoké frekvence asi minutu a potom zase šumění.Prosil bych nějakou radu co dělat ,jestli cvičit,nebo čeho se vyvarovat.Na rehabilitacimě hnuli s krkem a začal jsem se ztrácet,přestával jsem slyšet a ztrácelo se mi vidění.Doporučili mi omezit námahy atd,zakázali řízení vozidla zakázali.Děkuji
Při sportu dosahujeme různé maximální tepové frekvence. Určité maximální tepové frekvence dosáhneme při běhu, nižší hodnoty pak dosáhneme při aerobiku či při cvičení podobného druhu a o trochu nižší pravděpodobně při jízdě na kole, plavání či chůzi.
Podstata je v tom, že pokud cvičíme na procentuální výpočet maximální tepové frekvence (MTF), je nutné brát jako 100% hodnotu maximální srdeční frekvenci dosaženou při tom konkrétním druhu sportu. Obecně řečeno, pokud bychom v bazénu chtěli dosáhnout maximální tepovky, které jsme dosáhli při běhu, tak by se mohla voda vařit, a stejně maximální tepovky z běhu nedosáhneme.
K budování rychlostní vytrvalosti musíme běhat s jinou srdeční frekvencí, než když chceme během pohybové aktivity hlavně hubnout.
K výpočtu můžeme použít vzoreček MTF = 220 – věk, což platí asi pro 50 % populace.
Ve svém příspěvku BRNĚNÍ NOHY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel M.Dufková.
V r.2015 byla reoperace leve kýčle, v r.2016 byla nová operace levé kýčle. Vše se dá říct dobré. Ale ted po roce začala bolet a trnout druhá noha pravá. Začne to nad ránem v kýčli a pokračuje po celé noze až ke kotníku... Je to nepříjemné a ráno nejsem odpočatá, ale unavená a pravá noha stále bolí. A to sním každé 3 hod. PARALEN Injekci Dolmina od doktora - Nepomáhá. Jsou horka a tak se hodně větrá, může to být i z průvanu? Ale je teplo. Děkuji za radu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Petr.
Dobrý den nález-pokročílé degenerativní změny v segmentech C2/3 a C4-6,dorzální cirkulární protruze disků,u disku C4/5 i plochá a mírně kuadálně se propagující mediální hernie disku C5/6,významné sekundární foraminostenóza C2/3 vlevo a významnější i C4-6 oboustranně.Dále chronický trombus v pravé jugulární žíle -minimálně v krátkém úseku v oblasti foramen jogulare a pod ním.Potíže mi začali před 10 lety a trvají do dnes.Podnapilý stav často bez alkoholu,ztráta vědomí a pád s úrazem.Dále mě vzbudí nehybné ruce,musím rozhýbávat 1 - 5 min.Ledové ruce.Bolesti krku,vídím zdvojeně hodně často(písmeno a druhé se mi př ekrývá buď nahoru nebo vedle.Přes den necitlivost předloktí,rukou,bez síly-musím masírovat i několik hodin.Při poloze dole ve dřepu nebo zvedání materiálu ze země ztrácení se a jako by se mi vyrovnával tlak v hlavě a takové mravenčení v hlavě.Při chůzi otočením hlavy nestabilita v chůzi ,zamotání.Při každém pohybu hlavy praskání. Šelest levé ucho slyším pravidelné tepy,ale jako dýchání,pravé ucho šumění a někdy i pískot až do vysoké frekvence asi minutu a potom zase šumění.Prosil bych nějakou radu co dělat ,jestli cvičit,nebo čeho se vyvarovat.Na rehabilitacimě hnuli s krkem a začal jsem se ztrácet,přestával jsem slyšet a ztrácelo se mi vidění.Doporučili mi omezit námahy atd,zakázali ří zení vozidla zakázali.Děkuji
Rostoucí srdeční frekvence nezpůsobuje zvýšení krevního tlaku ve stejném poměru. Když vaše srdce začne bít víckrát za minutu, zdravé cévy se roztáhnou. To umožní snadnější průtok většího množství krve. Děje se tak třeba během cvičení nebo při svižnější chůzi do schodů. Srdce zrychlí, takže tepováfrekvence může dosáhnout třeba i dvojnásobné hodnoty normálu. Přitom však váš krevní tlak stoupne jen nepatrně.
Krevní tlak
Jako ideální hodnota krevního tlaku se udává 120 mm Hg systolického tlaku (tlak při stažení srdeční svaloviny) a 80 mm Hg diastolického tlaku (tlak při uvolnění srdeční svaloviny). Správný zápis by v tomto případě vypadal 120/80 mm Hg (mm Hg = milimetrů rtuťového sloupce).
Vysoký krevní tlak (arteriální hypertenze) nastává tehdy, pokud systolický arteriální tlak opakovaně dosahuje hodnot nad 140/90 mm Hg. Při dlouhodobém vysokém tlaku jsou ohroženy cévy, srdce a další orgány a tento stav je třeba léčit.
Nízký krevní tlak (arteriální hypotenze) nastává tehdy, pokud jsou hodnoty systolického tlaku krve dlouhodobě pod 100/65 mm Hg. Nízký krevní tlak má za následek snížení prokrvení tkání a orgánů lidského těla. Průvodním jevem nízkého tlaku jsou závratě, pocení, pocit chladu.
Tep
Průměrná tepováfrekvence (TF) je cca 72 úderů za minutu u mužů a cca 76 úderů u žen. Zpomalení TF pod 60 úderů za minutu nazýváme bradykardie, zrychlení TF nad 90 úderů pak tachykardie. Nižší hodnota TF nemusí hned znamenat onemocnění: u atletů, jejichž srdce jsou rozšířená a mají zesílenou pracovní svalovinu, se hodnota TF může pohybovat i kolem 40 úderů za minutu, například Emil Zátopek měl klidový tep dokonce 30 tepů za minutu.
Vliv vysoké tepové frekvence (tachykardie) na rozvoj srdečních onemocnění se intenzivně sledoval už během 50. let 20. století. Bohužel se v té době zakořenila do obecného povědomí také celá řada nepřesností nebo vyložených mýtů. Jedním z nich je představa, že se jedná o nečetné onemocnění, které je ještě často vyvoláno přechodným zvýšením frekvence během vyšetření. Rozšířenost tachykardie je naopak značná a evidentně jde o kvalitní ukazatel úmrtnosti, což se projevuje už v živočišné říši. Menší savci s rychlou TF zde žijí krátce a na druhou stranu dlouhověká zvířata, jako slon nebo velryba, mají TF značně nízkou. U lidí byla podobná závislost popsána například v japonské populaci v publikaci z roku 2001 v magazínu Journal of Clinical Epidemiology. Úmrtnost je podle ní nejnižší ve skupině s TF mezi 60 a 70 údery za minutu a od 80 tepů stoupá velmi významně.
Snížením TF dochází k lepší rovnováze mezi poptávkou a nabídkou kyslíku v pracujícím myokardu. Efektivněji nastaveným srdečním cyklem s dostatečně dlouhou plnicí fází se snižují metabolické nároky srdečního svalu, a tím se snižuje riziko ischemické choroby srdeční. Snížení TF může mít tedy stejně přínosný vliv jako snížení vysokého tlaku. Léčiva používaná na kontrolu obou zdravotních problémů, především beta‑blokátory, patří mezi velmi dobře tolerované a relativně bezpečné látky.
Tato metoda výpočtu cílových tréninkových zón při zátěži je označována jako jedna z nejúčinnějších. Pro většinu amatérských sportovců je tato metoda dostačující, nicméně chcete-li získat přesný údaj, měli byste absolvovat speciální laboratorní vyšetření.
Zjistěte si klidovou tepovou frekvenci (KTF) po probuzení. Předtím než vstanete z postele, si změřte tep, a to nejlépe na zapěstí, popřípadě na krční tepně. Měřte počet tepů během šedesáti sekund. Abyste vyrovnali náhodné výkyvy tepové frekvence, proveďte měření tři dny po sobě a spočítejte průměr.
Vzorec: 220 – věk = maximální tepováfrekvence (MTF)
Podle tepové frekvence zjistíte, v jakém pásmu zatížení se pohybujete. Hodnoty jsou individuální a závisí na stupni vaší trénovanosti. Běží-li například dva rekreační běžci stejným tempem, pro jednoho je výkon středním (klidným) zatížením, druhý, méně trénovaný se už může dostávat do pásma vysokého zatížení.
Stupně intenzity zatížení:
nízký stupeň zatížení: 50–60 % (z maximální tep. frekvence MTF);
