TERMOREGULACE je přesně to, o čem vás chceme informovat v našem článku. Úžeh je přehřátí mozku, které se projevuje bolestí hlavy, horečkou a slabostí. Úžeh vzniká účinkem přímého slunečního záření, když člověk tráví příliš mnoho času na slunci bez dostatečné ochrany (například bez pokrývky hlavy). Přehřátí vyvolává překrvení mozkových plen. Těžká forma může způsobit otok mozku a následnou smrt.
Příčina vzniku úžehu
Úžeh vzniká přehřátím způsobeným přímým účinkem slunečních paprsků především na hlavu, která není kryta žádnou pokrývkou. Úžeh obvykle vzniká ve spojitosti s úpalem, ale zde je přímo drážděn a poškozen mozek se svými obaly. Příznaky jsou podobné jako u úpalu: bolesti hlavy, závrať, zmatení, zvracení. Objevuje se ale také spálená kůže vlivem slunečního záření. Často se příznaky úžehu objeví až několik hodin po vystavení slunci, zpravidla až po opuštění nepříznivého prostředí a po částečném odpočinku organismu, například v noci po slunění a podobně. Jen občas se mohou dostavit i křeče a bezvědomí. Poněvadž se jedná o závažnou poruchu termoregulace, je jasné, že rychleji jsou postiženy děti, především kojenci, jejichž termoregulace sama o sobě není ještě dokonalá a dostatečná.
V naší poradně s názvem SVRAB, SEŽERE VÁS ZA ŽIVA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Mates.
Dobrý den někde jsem četl že svrab umře při teplotě 50° do 10 minut. Chci se teď zeptat pomohlo by k úplnému doléčení jít třeba na půl hodiny do 45° sauny???
Předem díky za odpovědi
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Bohužel nepomohlo. Svrab sice nepřežije teploty nad 50 stupňů celsia, ale termoregulace vaší pokožky nedovolí její ohřátí na více než 40°C a to svrab nezabije, protože přežívá hluboko v kůži. Když se pokožka prohřeje na více než 40°C, tak dochází ke kolapsu a smrti. Takže v tomto případě by svrab přežil o něco déle než vy. Sauna opravdu na vyléčení svrabu nestačí.
Vlastní diagnostika kožních onemocnění není nikdy snadným úkolem. Je to obtížnější, protože různá onemocnění mívají podobné příznaky. Kopřivka sama o sobě je rozdělena na dva typy, na akutní a chronickou. Kopřivka je způsobena uvolněním histaminu v reakci na alergeny. Histamin je organická sloučenina, která v těle způsobuje zánětlivý proces. Prvními příznaky kopřivky jsou malé pupínky na povrchu kůže, které však mohou být zaměněny za jiné onemocnění. Dalším problémem je diagnostika pupínků, protože příznaky jsou příliš obecné. Mezi symptomy kopřivky patří zarudnutí, svědění, tvorba podlitin. Ale tyto příznaky jsou známy i u jiných kožních onemocnění. Kopřivka může být způsobena alergeny, stresem, teplem, slunečním světlem nebo vodou. Neléčené příznaky mohou trvat od několika hodin až po několik týdnů. Pro diagnostiku jsou důležité krevní testy a pro léčbu antihistaminika.
Potničky
Potničky (latinsky hydroa) jsou drobné červené puchýřky na kůži, které vznikají retencí potu ve vývodech potních žláz při přehřátí těla. Nejde o vážné, spíše o nepříjemné onemocnění. Náchylní k potničkám jsou hlavně novorozenci a kojenci, u nichž je termoregulace a funkce potních žláz snížena, naopak funkce mazových žláz je zvýšena. Vyskytnout se však mohou i u starších dětí, ojediněle i u dospělých a jedinců s nadváhou. Tím, že je kůže novorozenců a kojenců velmi jemná a citlivá, je i snadno náchylná ke kožním infekcím (snadná tvorba puchýřů, vyrážky). Povrchní drobné čiré puchýřky připomínají kapky vody. Snadno praskají, místo se vysuší a začne se olupovat. Drobné začervenalé pupínky o velikosti 1–3 mm se objevují nejčastěji tam, kde je teplé a vlhké prostředí (v záhybech kůže na krku, v tříslech, na zadečku, trupu, v obličeji, ale i ve vlasaté části hlavy). Citlivá místa je proto nutné nechávat co možná nejvíce na vzduchu, aby kůže dobře dýchala.
Rosacea
Rosacea (růžovka) je velmi častá dermatóza, která je příbuzná akné. Jedná se o zánětlivé onemocnění kůže, příčiny vzniku růžovky jsou zatím nejasné. Rosacea postihuje obě pohlaví, přičemž u žen se vyskytuje častěji. Nemoc začíná většinou po 30. roce života. Nejvíce nemocných detekujeme ve věkové skupině 40–60 let.
Onemocnění se projevuje velmi typickými příznaky, které specializovaného lékaře-dermatologa, snadno dovedou k diagnóze. Lokalizace projevů je téměř výhradně na hlavě, a to v obličeji. Nemoc postihuje typicky kůži nosu, tváře, střed čela a bradu. Méně často se vyskytuje za ušima, na krku a ve výstřihu. Kůže okolo úst a očí bývá nepostižená. Rosacea je na začátku svého průběhu velmi nenápadná, projevuje se především vznikem přechod
Vlas a chlup jsou označení pro dva anatomicky téměř totožné útvary tvořené keratinem. Až na několik výjimek jsou přítomny (hlavně ve formě srsti) u všech savců a jejich nejdůležitější funkcí je termoregulace (ať už v teplém, nebo chladném prostředí).
Potničky (latinsky hydroa) jsou drobné červené puchýřky na kůži, které vznikají retencí potu ve vývodech potních žláz při přehřátí těla. Nejde o vážné, ale spíš nepříjemné onemocnění. Náchylní k potničkám jsou hlavně novorozenci a kojenci, u nichž je termoregulace a funkce potních žláz snížena, naopak funkce mazových žláz je zvýšena. Vyskytnout se však mohou i u starších dětí, ojediněle i u dospělých a jedinců s nadváhou. Tím, že je kůže novorozenců a kojenců velmi jemná a citlivá, je i snadno náchylná ke kožním infekcím (snadná tvorba puchýřů, vyrážky). Povrchní drobné čiré puchýřky připomínají kapky vody. Snadno praskají, místo se vysuší a začne se olupovat. Drobné začervenalé pupínky o velikosti 1–3 mm se objevují nejčastěji tam, kde je teplé a vlhké prostředí (v záhybech kůže na krku, v tříslech, na zadečku, trupu, v obličeji, ale i ve vlasaté části hlavy). Citlivá místa je proto nutné nechávat co možná nejvíce na vzduchu, aby kůže dobře dýchala.
Potničky vznikají při přehřátí dítěte
při horečce;
nevhodným oblečením;
pobytem v horkém prostředí;
po delší cestě autem v letních měsících;
v noci.
Prevence potniček u dětí
V bytě udržujte stálou teplotu a snažte se nechat v místnosti proudit vzduch (pootevřená ventilace).
Volte vždy vhodné oblečení (spodní vrstvy by měly být bavlněné).
Dítě zbytečně moc neoblékejte, aby na sobě nemělo příliš vrstev k poměru teploty vzduchu, spíše ho otužujte.
Snažte se omezit pobyt dítěte v horkém a vlhkém prostředí.
Na noc dítě ukládejte ke spánku do chladné, dobře vyvětrané místnosti.
Do postýlky na matraci nedávejte klasické igelitové podložky.
Dbejte na zvýšenou hygienu, dítě častěji přebalujte a vždy jej otřete k tomu určenými dětskými hygienickými ubrousky.
Úpal je konečná fáze přehřátí, ve které dochází k vzestupu tělesné teploty nad 40°C, termoregulace již nefunguje. Teplo se nahromadí v těle, které jej není schopno odvádět (například i z důvodu vysoké vlhkosti vzduchu), a začne se šířit tělesnými orgány. Postupně dochází ke snížení krevního tlaku, zrychlení srdeční akce (tachykardie) a k otoku mozku, který může způsobit smrt. Pokud k úpalu dojde na sluníčku, často se přidává i úžeh. Mezi první příznaky patří bolest hlavy, později pocit na zvracení, zmatenost a závratě. Jestliže nepřerušíte působení tepla, dochází k závažnějším změnám. Tělesná teplota stoupá nad 40 °C, kůže je horká, suchá, postižený postupně upadá do bezvědomí, někdy spojeného s křečemi. K přehřátí může přispět i dehydratace s nemožností tvorby potu jako hlavním termoregulačním opatřením.
Úpal a úžeh mají jedno společné, většinou k nim můžete přijít v horkém počasí. Jde však o dvě různá onemocnění.
Úpal lze charakterizovat jako přehřátí organismu a selhání vlastní tělesné termoregulace. Riziko vzniku úpalu roste při teplotách nad 35 stupňů, zejména při zvýšené vlhkosti.
Úžeh si přivodíte po dlouhém pobytu na přímém slunci. Zejména, když se nechráníte pokrývkou hlavy. Infračervená složka slunečního záření proniká kůží, podráždí mozek a mozkové pleny. Čím intenzivnější je záření, tím dříve si úžeh můžete přivodit.
Podobně jako všechny léky, může mít i tento přípravek nežádoucí účinky, které se ale nemusí vyskytnout u každého. Svého lékaře, zdravotní sestru nebo pohotovostní oddělení nejbližší nemocnice vyhledejte okamžitě, pokud se u vás objeví níže uvedené nežádoucí účinky.
Velmi časté (mohou postihnout více než 1 z 10 osob):
nekontrolovatelné pohyby, zejména jazyka, úst, čelisti, rukou a nohou nebo porucha souhry normálních pohybů
svalová ztuhlost nebo křeče, pomalé pohyby nebo pocit, že nelze vydržet v klidu
Časté (mohou postihnout až 1 z 10 osob):
křeče (epileptický záchvat)
změna srdečního rytmu zjistitelná na EKG (takzvané prodloužení QT intervalu)
Není známo (z dostupných údajů nelze určit):
alergická reakce, přičemž příznaky mohou zahrnovat vyrážku, svědění, horečku, potíže s dýcháním nebo sípání, zimnici, otok očních víček, rtů, jazyka nebo hrdla
velmi rychlý, nepravidelný srdeční tep nebo bušení srdce; potíže s dýcháním jako sípání, dušnost, tlak na hrudi a bolest na hrudi – mohly by to být příznaky velmi vážných, život ohrožujících problémů se srdcem
bolesti kloubů, oteklé klouby, únava nebo slabost, bolesti na hrudi a dušnost – může jít o projevy nemoci nazývané „systémový lupus erythematosus“ (SLE)
žlutá kůže nebo oční bělmo (žloutenka) a tmavě zbarvená moč – může jít o projevy poškození jater
časté infekce, horečka, silná zimnice, bolest v krku nebo vředy v ústech – může jít o sníženou tvorbu bílých krvinek, která se nazývá „leukopenie“
vysoká teplota, pocení, ztuhlé svaly, rychlý tep, rychlý dech a pocit zmatenosti, malátnosti nebo neklidu – může jít o projevy závažného, ale vzácného nežádoucího účinku nazývaného „neuroleptický maligní syndrom“
nadýmání a bolestivé křeče v břiše, zvracení, neodcházejí plyny ani stolice – může to být způsobeno neprůchodností střeva; pokud se ještě navíc objeví neklid nebo výrazná spavost, bledá kůže se studeným potem, zrychlené dýchání i tep, může se jednat o příznaky proděravění střeva
bolest břicha se zvracením, průjmem a červenou krví ve stolici – může jít o příznak zánětu tlustého střeva způsobeného nedostatkem kyslíku
dlouhotrvající, bolestivá erekce
krevní sraženiny v žilách zvláště dolních končetin (příznaky zahrnují otok, bolest a zarudnutí dolní končetiny), které mohou putovat žilním řečištěm do plic a zapříčinit bolest na hrudi a dýchací obtíže
Jestliže zpozorujete některý z těchto příznaků, vyhledejte okamžitě lékařskou pomoc.
Informujte co nejdříve zdravotní sestru nebo lékaře, pokud máte kterýkoli z následujících nežádoucích účinků:
Velmi časté (mohou postihnout více než 1 z 10 osob):
Potničky jsou drobné červené pupínky či čiré puchýřky připomínající kapky vody, které snadno praskají a mívají velikost od 1 do 3 mm. Trápí zejména malé děti, u nichž je termoregulace a funkce potních žláz ještě nedokonalá. Potničky vznikají jako důsledek retence vývodu potních žláz. Svědivé potničky jsou obvykle navíc naplněné čirou tekutinou a rády se slévají do velkých ploch. Vyrážka má tendence k praskání a následnému přesušování.
Nekomplikovaný výsev vyrážky nevyžaduje žádnou zvláštní medikaci, postačí opláchnutí čistou vodou, popřípadě nálevem z řepíku lékařského či dubové kůry, zdravá pokožka se velmi brzy zregeneruje sama. Pokud se kůže samovolně nehojí a vyrážka se rozšiřuje a hnisá, pravděpodobně došlo k zavlečení infekce. V takovém případě se nedoporučuje příliš experimentovat a raději zajít s potomkem k pediatrovi.
Potničky jsou u dětí ve většině případů důsledkem toho, že je z obavy před nachlazením příliš teple oblékáme. Platí zde zásada ochlazovat a vysoušet, ubrat na oblečení, tedy i oblečení na noc, a problém se brzy vytratí. Pokud je dítě neklidné, neboť potničky mohou svědit, poraďte se s lékařem, který doporučí mast nebo zásyp.
Výsev potniček je signálem, že jste to přehnali s oblečením. Na trupu, krku či hlavičce dítěte se pak objeví drobné růžové pupínky, které někdy svědí.
Příznaky
Potničky jsou drobné červené pupínky, které trápí zejména malé děti, u nichž je termoregulace a funkce potních žláz ještě nedokonalá. Potničky vznikají jako důsledek retence vývodu potních žláz. Svědivé pupínky jsou obvykle navíc naplněné čirou tekutinou a rády se slévají do velkých ploch. Vyrážka má tendenci k praskání a následnému přesušování. Potničky se nejčastěji vyskytují v nevětraných kožních záhybech v zátylku, tříslech, na zadečku a někdy i v obličejíčku a ve vlasaté části hlavy.
Co s tím dělat
Nekomplikovaný výsev vyrážky nevyžaduje žádnou zvláštní medikaci, postačí opláchnutí čistou vodou, popřípadě nálevem z řepíku lékařského či dubové kůry, zdravá pokožka se velmi brzy zregeneruje sama. Pokud se kůže samovolně nehojí a vyrážka se rozšiřuje a hnisá, pravděpodobně došlo k zavlečení infekce. V takovém případě se nedoporučuje příliš experimentovat a raději zajít s děťátkem k pediatrovi.
Tím, že je kůže novorozenců, kojenců a dětí velmi jemná a citlivá, je i náchylná ke kožním projevům a snadno se na ní tvoří puchýřky či vyrážky. Povrchní drobné čiré puchýřky připomínají kapky vody a snadno praskají. Vyskytují se téměř všude, tudíž i na zádech.
Příčiny
Termoregulace a funkce potních žláz jsou u dětí snížené a funkce mazových žláz naopak zvýšená, nadto je kůže novorozenců a kojenců velmi jemná a nesmírně citlivá na zevní podněty, tudíž také snadno náchylná ke kožním infekcím.
Senioři a novorozenci jsou na úžeh náchylnější. Novorozenci a kojenci nemají ještě plně vyvinuté termoregulační mechanismy, u starších osob se podílejí na zvýšené míře rizika přidružená onemocnění (cukrovka, nemoci srdce a plic), užívání léků a zpomalená termoregulace.
Některé léky ovlivňují schopnost organismu reagovat na teplo. Je třeba si dávat pozor na užívání léků, které zužují cévy, na léky na krevní tlak, léky, které podporují vylučování sodíku a vody, ale také na antidepresiva.
Obézní osoby jsou vystaveny vyššímu riziku, neboť větší vrstva tělesného tuku zpomaluje výdej tepla z organismu. Úplně zdravý člověk si může přivodit úžeh, pokud vykonává nadměrnou fyzickou práci v extrémních teplotních podmínkách.
Úžeh jen málokdy vede k trvalému poškození. Pro plné vyléčení má velký význam včas poskytnutá první pomoc a následný brzký příchod do nemocnice. Pokud nebyla první pomoc při úžehu postiženému poskytnuta neprodleně, může ve vážných případech dojít až k poškození orgánů nebo k úmrtí.
Při průjmu je nutné doplňovat tekutiny a chladit organismus.
