TLAKOVÁ TEPOVÁ AMPLITUDA je jedno z témat, o kterém bychom vás rádi informovali v tomto článku. Lidské tělo získává energii buď v aerobním režimu, kdy má dost kyslíku, nebo v anaerobním režimu, tedy bez kyslíku, při vysoké intenzitě, kdy fungujeme na takzvaný kyslíkový dluh. Platí, že při příliš vysoké intenzitě cvičení, kdy je současně vysoká tepová frekvence, se nespalují tuky, ale jen cukry. K tomu nejefektivnějšímu spalování tuků dochází v případě, že během cvičení nebo při jakékoliv jiné fyzické aktivitě je naše tepová frekvence na úrovni 60–75 % tepového maxima. V takové chvíli vaše tělo spotřebuje nejvíce tuků (vzhledem k zátěži).
Tepová frekvence v klidu
Tepová frekvence je ukazatelem trénovanosti a zdravotního stavu.
Klidovou tepovou frekvenci naměříme ráno v posteli po probuzení. U vrcholových sportovců mohou tyto hodnoty dosahovat pouze 30 úderů za minutu. Normální hodnoty se pohybují kolem 60 úderů za minutu.
Aktivní tepovou frekvenci naměříme během dne v klidovém režimu. Normální hodnoty tepové frekvence jsou kolem 70–80 úderů za minutu. U netrénovaných lidí pracuje srdce méně ekonomicky, údery jsou rychlejší a po mírném tělesném zatížení tepová frekvence prudce stoupá.
Maximální tepová frekvence se pohybuje kolem 170–210 úderů za minutu. U netrénovaného člověka dosahuje téměř stejné hodnoty jako u trénovaného závodníka a tréninkovým procesem bývá velmi málo ovlivněna. Proto je maximální tepová frekvence stěžejní pro určování dalších úrovní tepové frekvence.
Jestliže je maximální tepová frekvence pevně stanovená fyziologií člověka, nedá se zvýšit. Klidovou tepovou frekvenci lze snížit pravidelným tréninkem. Jde tedy o to, že pravidelným tréninkem (rychlá chůze, běh, plavání, cyklistika a podobně) se posiluje srdce, konkrétně jeho puls, jelikož srdce je také sval.
Srdeční činnost by se měla chápat jako celek, který ovlivňuje chod organismu, a nejde pouze o hodnoty aerobní zóny. To je důvod, proč lidé, kteří začnou s fyzickou aktivitou, s ní i brzo skončí. Neposilují totiž srdce a striktně se drží pouze v aerobní zóně. Po čase se nedostavují výsledky v nárůstu kondice. Z hlediska spalování tuků je nejdůležitější správná strava a posilování srdce (kardiozóna), protože posílením srdce se posílí i výdrž v aerobní zóně. Čím silnější bude srdce, tím více se rozšíří aerobní zóna.
Tepová frekvence u dětí je variabilní a je závislá na mnoha faktorech. Jedná se o fyzickou aktivitu, celkový zdravotní stav, vlivy životního prostředí i náladu dítěte.
Obvyklé hodnoty:
u kojenců (1 měsíc) – 140 tepů za minutu;
1. až 12. měsíc – 132 tepů za minutu;
1 až 2 roky – 124 tepů za minutu;
2 až 4 roky – 115 tepů za minutu;
4 až 6 let – 106 tepů za minutu;
6 až 8 let – 98 tepů za minutu;
8 až 10 let – 88 tepů za minutu;
10 až 12 let – 80 tepů za minutu;
12 až 15 let – 76 tepů za minutu.
Ve věku 15 až 50 let by průměrná tepová frekvence měla být kolem 70 tepů za minutu a po 50 letech:
50 až 60 let – 74 tepů za minutu;
60 až 80 let – 79 tepů za minutu.
Významná změna srdeční frekvence může znamenat možný vývoj nemoci.
V naší poradně s názvem SPRÁVNÝ TLAK KRVE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Karel hajek.
je my68 let chtěl bych vedet spravny kr.tlak a puls .dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Pro muže ve věku 68 let je normální krevní tlak do 140/90. Vyšší hodnoty by se již měly léčit jako vysoký krevní tlak. Pro muže ve věku 68 let je optimální tepová frekvence v rozmezí 62 až 65 úderů za minutu.
Klidová tepová frekvence se pohybuje v rozmezí 65–75 tepů za minutu, ovšem jako aktivní sportovec můžete mít hodnoty výrazně nižší. Zjistíte ji snadno – měříte se ráno po probuzení několik dnů za sebou a hodnoty pak zprůměrujete. Nižší hodnoty mívají trénovaní lidé a vyšší naopak lidé se slabou fyzickou kondicí. Například vrcholoví sportovci mohou mít jen 30 úderů za minutu. Pokud ale nesportujete, budou vaše hodnoty vyšší a i při slabém zatížení vaše tepová frekvence rychle stoupne.
Maximální tepová frekvence značí nejvyšší možnou tepovou frekvenci, jaké člověk může při fyzické námaze dosáhnout. Maximální tepové frekvence (MaxTF) dosáhnete při maximálním zatížení a dokážete ji udržet jen krátkodobě. Nelze ji příliš ovlivnit. Je stejná jak u aktivních sportovců, tak i u netrénovaných osob a její hodnoty se pohybují mezi 170 až 210 údery za minutu.
U klidové tepové frekvence je důležité, abyste sledovali, jak se u vás vyvíjí. Neměli byste se s nikým srovnávat. Důvodem je skutečnost, že hodnoty klidové tepové frekvence se u různých lidí mohou lišit. Maximální tepová frekvence podle věku se dá snadno vypočítat:
MaxTF = ženy 226 (muži 220) – věk
A rozhodně se vyplatí ji znát.
Wikipedie uvádí, že průměrný srdeční pulz má hodnotu kolem 75 úderů za minutu u mužů a okolo 82 u žen, může být ale i nižší a nemusí to být známkou onemocnění. Nižší hodnota pulzu se obvykle vyskytuje u atletů, kteří mají silná srdce schopná přečerpat větší množství krve – hodnota se pak může pohybovat kolem 40 úderů za minutu.
U lidí, kteří trpí závratěmi nebo ztrátami vědomí, může nízký pulz signalizovat srdeční blok. Jedná se o stav, kdy dochází k zablokování elektrického impulzu, bez jehož pomoci nemůže srdce bít. Při zpomalení srdeční frekvence, kdy klesne srdeční pulz pod 60 úderů za minutu, mluvíme o takzvané bradykardii. Naopak při zrychlení srdeční frekvence (srdeční pulz nad 95 úderů za minutu) mluvíme o takzvané tachykardii.[1]
V naší poradně s názvem TEPOVÁ FREKVENCE PODLE VĚKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Nový.
Rozdíl výpočtu MTF podle uvedených dvou vzorečků ukazuje chybu.
1. 126 t
2. 180 t
Při věku 62 r. Tak kde je pravda ?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Pro muže ve věku 62 let je ravda někde v rozmezí 126 až 150 tepů za minutu. Nelze přesně stanovit maximální tepovou frekvenci jenom matematickým výpočtem. Vždy záleží na skutečné kondici a zdravotních možnostech.
Diastolický tlak je dolní hodnota tlaku, kdy zrovna srdce netlačí krev do tepen, ale plní se samo další krví, než ji znovu vytlačí do oběhu, a v této době zároveň regeneruje své síly. Tato hodnota je udržována pružností tepenného systému, jakoby rezervní tlakové nádoby. Normální hodnota je 80 torrů a rozptyl 40–140. Přitom pod 70 se jedná o nízký tlak a přes 90 o vysoký, kdy organismus má, nebo se chová, jako kdyby měl, nadbytek vody.
Rozdíl mezi systolickým a diastolickým tlakem je tlaková (tepová) amplituda. Druhé nižší číslo znamená diastolický tlak. Diastolický krevní tlak nemůže být nikdy vyšší než systolický krevní tlak. Nebezpečné je, že zpravidla u starších lidí, kteří mají nízký diastolický krevní tlak, ale vyšší systolický krevní tlak, je větší pravděpodobnost vzniku srdečního selhání než u těch s vyšší úrovní diastolického krevního tlaku. Diastolický krevní tlak byl a nadále zůstává závažný pro mladé lidi. Čím vyšší diastolický krevní tlak, tím vyšší riziko při srdečním infarktu, mrtvici a selhání ledvin. Jak lidé stárnou, diastolický tlak začne klesat a systolický krevní tlak začíná stoupat a stává se důležitějším. Rovněž zvýšení systolického krevního tlaku zvyšuje šance na infarkt, mrtvici či selhání ledvin. V minulosti se věřilo, že zvýšený diastolický krevní tlak je nejvýznamnější prediktor nepříznivých výsledků, ale nyní je známo, že významnější negativní dopad na člověka má zvýšený systolický krevní tlak.
Hodnoty krevního tlaku do 110/70 mm Hg
Běžný nižší tlak bývá vyvolán mechanickým působením, hormonálními příčinami, únavou, přiotrávením, uskřinutím nervů u páteře a podobně. Běžná je apatie, nechuť k vlastní aktivní činnosti, ale při donucení je obvyklé akceptování aktivity bez výrazné nevole. Charakteristické jsou chladnější končetiny, kyčle, bederní páteř, nos a povaha. Jde o menší opotřebení srdce, ale také obvykle o jeho menší výkon.
Hodnoty krevního tlaku do 90/ 60 mm Hg
Tyto hodnoty představují dolní hranici tlakových hodnot, při nichž člověk většinou ještě neupadá do bezvědomí. Jedná se o vliv různých příčin, například nedostatečná činnost štítné žlázy, hladovění, překyselení organismu, přidušení, podchlazení, přiotrávení, těžká únava, uskřinutí nervů krční páteře blokádou, šok a podobně. Psychickým projevem jsou deprese a trudnomyslnost. Vnějším psychickým impulzem se stav nevyřeší, jenom se přidá stres. Toto je obvykle stav, který již není bez léčení životaschopný. Jde však o normální hodnoty u dětí, záleží na stavu podle vývoje a velikosti.
Hodnoty krevního tlaku do 60/30 mm Hg
Člověk s takto nízkým tlakem, který způsobuje nedokrvení důležitých orgánů, pravděpodobně umírá. Dotyčný již není při vědomí. V tomto stavu ihned volejte záchranku. Připravte se na masáž srdce a dýchání z úst do úst, což jsou 2 vdechy a 15x masáž srdce stlačením hrudníku.
Jde o jehlové elektrody bipolární či multipolární, případně o tenký drátek či svazek drátků. Bipolární elektroda je složena z duté jehly, jejímž středem prochází izolovaný vodič, který před hrotem jehly vychází na povrch její stěnou. Kovové tělo jehly tvoří jednu společnou elektrodu a středový vodič druhou elektrodu.
Jehlová multipolární elektroda je konstrukčně totožná s bipolární s tím rozdílem, že středem vede (a na povrch stěnou vystupuje) hned několik vzájemně izolovaných vodičů. Multipolární elektrodou lze tedy snímat několik signálu na velmi malé ploše najednou. Speciální jehlovou elektrodou se snímací plochou 25 μm lze měřit signál z jediného svalového vlákna (pro metodu SFEMG).
Podpovrchové elektrody se zavádějí kolmo na osu svalu nebo podélně. Jehlovou elektrodu lze dobře umístit ve svalu, ale jedná se o bolestivou metodu, a navíc jehla omezuje pohyb svalu a sval zároveň pohybuje elektrodou, což vede ke vzniku nežádoucích artefaktů v signálu. Jehlová elektroda může zůstat zavedena do svalu maximálně hodinu. Naproti tomu zavedený drát lze ponechat ve svalu až několik hodin, ale nelze s ním dobře manipulovat a lokalizovat konkrétní místo zájmu ve svalu. Drátové elektrody se používají tam, kde nechceme omezovat pohyb svalstva, ovšem drát se pohybem může povytáhnout.
V případě neinvazivního měření na povrchu kůže se zaznamenává signál vzniklý činností velkého množství motorických jednotek. Signál dosahuje špičkové hodnoty do 10 mV. Značný objem tkáně mezi elektrodami a svalovými vlákny, stejně jako rozhraní elektroda–pokožka omezují horní hranici využitelného frekvenčního pásma na 500 Hz. Hlavní část výkonového spektra tedy leží v oblasti 50–150 Hz.
Invazivním, takzvaným intramuskulárním EMG lze měřit elektrický potenciál malého množství motorických jednotek až jednotlivých motorických jednotek. Využitelné frekvenční pásmo sahá až k 10 kHz díky malému objemu tkáně mezi elektrodou a zdrojem signálu. Špičkové napětí dosahuje řádově stovek μV.
Snímání a záznam sumárních akčních potenciálů svalu se provádí za účelem zjištění funkcionality svalu. Využívá se povrchových nebo podpovrchových elektrod ke stimulaci periferního nervu, který pak vyvolá samotný záškub svalu, který je pak měřen povrchovou elektrodou. Podpovrchová elektroda ke snímání ve svalu není vhodná, protože dochází k jeho silné kontrakci, což se projeví vznikem artefaktů v signálu. Stimulace nervu je realizována elektrickými pulzy o frekvenci 3–5 Hz. Vyhodnocuje se amplituda a odezva na budící signál. Nízká amplituda (alespoň 10% snížení) všech odezev značí primární nemoc svalstva. Naproti tomu u nervové poruchy, jako je například roztroušená skleróza, je patrné zpoždění kontrakce vláken při normální amplitudě. Jinou verzí CMAP metody je stimulace senzorických nervů, čímž se zpětnovazebně aktivují motoneurony, a tak lze vyšetřovat jejich funkčnost či přenosové vlastnosti.
Jedná se o maximální počet tepů za minutu, které je vaše srdce schopné vyvinout, aniž by ohrozilo vaše zdraví. Maximální tepová frekvence klesá s narůstajícím věkem. Výsledek je pouze orientační. Ve skutečnosti tato hodnota záleží nejenom na věku, ale také na vaší sportovní minulosti a na dědičných faktorech.
Hodnoty maximální tepové frekvence odpovídají maximální intenzitě, kterou je organismus jedince schopen při zátěži dosáhnout a krátkodobě i udržet. Je to hodnota individuální a více než tréninkem je ovlivněna věkem. Její hodnota je různá i ve vztahu ke způsobu zatížení.
Optimální frekvence pro spalování tuků
Na ideální tepovou frekvenci pro spalování tuků jsou rozdílné názory, ale většina odborníků se přiklání k tomu, že by se počet tepů za minutu měl pohybovat mezi 60 a 70 procenty vaší maximální tepové frekvence.
Maximální tepová frekvence pro muže:
Odečtěte svůj věk od čísla 220. Výpočet je doporučován pro začínající sportovce, kteří doposud vedli sedavý způsob života.
Odečtěte polovinu věku od čísla 205. Výpočet je vhodnější pro ty, kteří jsou poměrně aktivní.
Tento tep naměříme během dne v klidovém režimu. Normální hodnoty tepové frekvence jsou kolem 70 až 80 úderů za minutu. U netrénovaných lidí pracuje srdce méně ekonomicky, údery jsou rychlejší a po mírném tělesném zatížení tepová frekvence prudce stoupá.
Během samotného cvičení bychom se měli snažit udržovat tepovou frekvenci v rozmezí 60–75 % změřeného/vypočítaného tepového maxima, když pomineme úvodní rozcvičení a protahování a závěrečné vyklusávání.
Aerobní tepová frekvence, která zvyšuje srdeční frekvenci, zvyšuje i metabolismus, a to i na několik hodin, protože svaly musí spalovat kalorie při své regeneraci. Čím více svalů člověk má, tím větší je jeho bazální metabolický výdej a lépe se hubne. Nezapomínejte, že na hubnutí má ze 70 procent vliv stravovací režim! I když budete cvičit každý den jako blázen a udržovat zónu pro spalování, tak nezhubnete, pokud nezačnete zdravě a vyváženě jíst.
Krevní tlak se měří pomocí tonometru – tlakoměru a fonendoskopu. Tep se měří palpačně.
Krevní tlak
Krevní tlak se zapisuje jako dvě čísla oddělená lomítkem. První hodnota představuje systolický tlak, druhá diastolický a jsou vyjadřovány v milimetrech rtuťového sloupce.
Běžné měření krevního tlaku se provádí za pomoci rtuťového tonometru a fonendoskopu. Manžeta manometru se upevní nejčastěji na paži nad loktem a naplní se vzduchem, jehož tlak ukazuje stupnice manometru. Tím dojde k zaškrcení pažní tepny. Vzduch z manžety se pomalu upouští a ve chvíli, kdy se tlak vzduchu vyrovná systolickému tlaku krve v pažní tepně, začne do končetiny opět proudit krev. Zvukové fenomény tvořené proudící krví je možné registrovat fonendoskopem přiloženým v loketní jamce nad průběhem pažní tepny. Jedná se o turbulentní (vířivé) proudění krve, takzvané Korotkovovy fenomény. Systolický tlak krve se odečte ve chvíli prvního zaslechnutého zvukového fenoménu (rytmické klapání frekvencí odpovídající srdeční akci) na stupnici manometru. Diastolický tlak krve se za dalšího snižování tlaku v manžetě odečítá ve chvíli vymizení zvukových fenoménů, kdy proudění krve přechází v laminární.
Měření krevního tlaku je možné i invazivními metodami. Je přesnější, ale pacienta více zatěžuje nutností umístit čidlo přímo do krevního oběhu. Používá se například na zjištění tlaku v plicním oběhu nebo při nutnosti opakovaného měření. To není možné provádět neinvazivní metodou z důvodu deformační paměti tepen a s tím související změnou tlaku v nich.
Tep
Tepová frekvence udává počet tepů srdce za minutu. Tepovou frekvenci využívají hlavně sportovci.
Tepová frekvence je jedním z nejdůležitějších ukazatelů při pohybové aktivitě. Každý, i rekreační sportovec, by měl vědět, jaká je jeho maximální tepová frekvence, a z té si potom odvodí, jaké jsou jeho hodnoty tepové frekvence při lehkém, středním či těžším zatížení.
tepová frekvence pro spalování tuků = 60 % až 80 % z MTF (nejlépe 70 % z MTF).
Jinou možností, jak zjistit, jakou máte maximální tepovou frekvenci, je zkusit to v praxi. Ideální je zvolit nějaký prudší kopec, na který budete běhat nahoru a dolů, optimálně by se mělo jednat o trasu alespoň 200 až 300 metrů do kopce. Pořiďte si nějaký měřič tepu. Tento kopec pak několikrát vyběhněte nahoru a dolů, a to 5x až 6x. Nejvyšší hodnota tepové frekvence, kterou za celou tu dobu naměříte, bude vaše maximální tepová frekvence, nebo se jí bude limitně blížit.
Pro začátek nepotřebujete žádné sofistikované měřiče, postačí, když si zpočátku čas od času během cvičení změříte tep na zápěstí. Poměrně brzy se naučíte sami poznat, jak rychle máte běhat nebo jak intenzivně cvičit.
Při cvičení z důvodu hubnutí nemá cenu překračovat hranici 75 % maximální tepové frekvence. Pak byste se už jen zbytečně unavovali bez výrazného efektu na vaše tukové zásoby. Obdobně je ale nutné, abyste cvičení moc neodbývali. Jinak sice spálíte nějaké kalorie, ale váš tuk to nepozná.
Z hlediska pravidelnosti tepu srdce nefunguje jako švýcarské hodinky. Variabilita tepové frekvence znamená proměnlivost intervalů mezi jednotlivými údery srdce a odráží účinek aktivity autonomního nervového systému na srdce.
Při fyzické námaze se tepová frekvence zvyšuje a variabilita tepové frekvence se snižuje. Naopak platí, že když je tělo v klidu, například při četbě v uvolněné poloze nebo při spánku, tepová frekvence je obvykle nižší a variabilita tepové frekvence je vyšší.
Vlivem náročného fyzického tréninku a například velké míry duševního stresu může dojít ke snížení variability tepové frekvence v porovnání s obvyklou klidovou úrovní. To je známka, že tělo je přetížené a potřebuje zregenerovat.
Při sportovních výkonech a v medicíně se určuje přibližná hodnota tepové frekvence, při které lidské srdce přestává být schopno se efektivně naplnit. Při překročení této hodnoty dochází ke snižování minutového srdečního výdeje (srdce vypuzuje méně krve než při nižší frekvenci), srdce tedy začíná selhávat. Tepová frekvence pohybující se nad 84 tepy za minutu, která se v průběhu dlouhodobého sledování vyvinula nebo která přetrvává déle než pět let, zvýší riziko smrti z nejrůznějších příčin o celých 79 %. Až o 55 % vzroste riziko úmrtí na kardiovaskulární onemocnění, přičemž každých deset tepů za minutu navíc znamená nárůst rizika o 16 %.
Nejčastější příčinou dlouhodobého zvýšení klidové tepové frekvence je srdeční choroba. Ovšem i jiná onemocnění týkající se orgánových systémů se mohou na zvýšeném počtu úmrtí významně podílet. Zvýšená srdeční frekvence je výsledkem zesílené činnosti sympatického nervového systému, v jehož důsledku často dochází k srdeční ischemii či vzniku arytmií. Má také podpůrný vliv na rozvoj aterosklerózy.
Dlouhodobé pravidelné vyšetřování srdeční frekvence je nesmírně důležité, protože může upozornit na přítomnost závažné choroby, jejíž včasná diagnostika a léčba mohou odvrátit hrozbu blížící se smrti.
Vysoký tep může vést k bolestem na hrudi, dušnosti, špatnému krevnímu oběhu, slabosti, mdlobám.
Srdeční frekvenci ovlivňuje řada faktorů:
věk – novorozenci mají průměrný pulz cca 140, lidé ve starším věku jen cca 70 úderů;
fyzická aktivita – stačí, když někam spěcháte, pobíháte, nebo se věnujete cvičení, a tep se zrychlí;
obezita – nedostatek pohybu vede k nárůstu hmotnosti a srdce je při nadváze nucené bít rychleji a silněji, aby zajistilo dostatečný přísun krve do celého těla;
počasí – vysoké teploty a vlhkost mohou zvýšit pulz, také emoční stres, hněv, radost, úlek mohou zvýšit tep;
kolísání hormonů v důsledku hormonálních změn – těhotenství, menopauza;
onemocnění – tep může být zvýšen i v důsledku různých onemocnění, jako jsou problémy se srdcem, možná o nich ani nevíte a zvýšený tep vás na ně upozorňuje; dále problémy se štítnou žlázou, trávicím traktem nebo dýchacími cestami, otrava, horečka, anémie nebo nádory na mozku mohou také zvýšit tepovou frekvenci.
Ano, je. Při menší zátěži se tuky spalují méně, při přehnané zátěži dokonce vůbec. Jak tedy správně a efektivně cvičit? Vhodným ukazatelem pro vás může být měření tepové frekvence.
Markéta Brodová, cvičitelka aerobiku radí: „Při spalování tuků by se měla tepová frekvence pohybovat v tak zvané „fat-burning zóně“, což znamená, že cvičíme s takovou intenzitou, při které mají buňky dostatek kyslíku.“ Sval tedy potřebuje dostatek kyslíku, aby se tuk mohl spalovat. Jak to ale poznáte? „Já osobně používám „talk test“, kdy cvičící musí subjektivně pociťovat dostatečnost dechu a nesmí dojít k jeho popadání“, říká cvičitelka Markéta Brodová.
Svou zónu zjistíte jednoduchým výpočtem: (226 - věk) x 0.7 nebo 0.8. Vyjde vám nejnižší a nejvyšší tepová frekvence, při jejímž dosažení bude zachována aerobní zóna cvičení.
Pro osoby středního věku se hrubá orientační hodnota pohybuje kolem 120 tepů za minutu (80% úrovně maximální intenzity).
Stačí stisknout prstem velkou tepnu, která se nachází na zápěstí, krku a zadní části chodidla. Poté byste měli cítit rytmické pulzování krve. Nyní musíte počítat puls po dobu 10 sekund a vynásobit toto číslo šesti. Výsledná hodnota je ukazatelem frekvence srdečního svalu během jedné minuty. Normální puls by měl být pravidelný, rytmický a musí splňovat věkovou normou.
Tepová frekvence se zjišťuje ve stavu absolutního klidu ve stejné poloze dítě.
Tepová frekvence plodu je 120–160 tepů za minutu a jakékoli známky zpomalení nebo nepravidelnosti mohou znamenat ohrožení dítěte.
Tato metoda umožňuje zaznamenávat akční potenciály jednoho svalového vlákna a měření hustoty svalových vláken a neuromuskulárního jitteru. Zjištěním počtu snímaných akčních potenciálů, zaznamenávaných současně, jejichž amplituda překračuje 200 μV, zjistíme zároveň počet aktivních vláken v blízkosti elektrody. Měřením v různých místech svalu můžeme zjistit průměrnou hustotu jeho vláken. Ta se liší u jednotlivých svalů a zvyšuje se ve stáří, ale také u některých poruch motorických nervů a nervosvalové ploténky. Akční potenciály snímané SFEMG svalu mají různé vzájemné zpoždění. Odchylky od konstantní frekvence se nazývají neuromuskulární jitter a jsou způsobeny chemickým přenosem na nervosvalové ploténce. Normální hodnota dosahuje 10–50 μs a podle odchylek lze rozpoznat myopatie.
Použijte jemný abrazivní krém nebo peeling na vlhkou či suchou pokožku. Masáže provádějte pomalu, dlouhými krouživými pohyby přes postižené partie a ve směru k srdci.
Použijte masážní rukavici stejným způsobem jako výše zmíněný peelingový krém.
Krém proti celulitidě vždy vmasírujte pomocí svých prstů (nikoli dlaněmi). Dosáhnete tak dvojnásobného účinku, což vás určitě potěší. Tato aplikace vyžaduje sice více času, ale je také účinnější a efektivnější. Pamatujte, že masáž je důležitější než samotné krémy na celulitidu.
Na postižená místa naneste mletou kávu s krémem. Tuto směs si snadno připravíte: do dlaní vsypte mletou kávu a smíchejte s levným tělovým mlékem. Používejte denně! Masáž provádějte alespoň po dobu 2 minut, poté důkladně opláchněte. Už za několik dnů budou vaše partie hladší a vyformovanější.
Nezapomeňte také na dostatek pohybu. Pohybem rozproudíte krev ve svém těle, zahřejete se a umožníte tak lépe odbourávat podkožní tuk, který deformuje vaši kůži. Vykonávaný pohyb by měl být takový, aby vaše tepová frekvence dosáhla alespoň 60% maximální tepové frekvence. Například jste li žena a je vám 35 let, tak minimální tepová frekvence, kdy budete ubírat tuky, je 111 úhozů srdce za minutu. Starší žena s věkem 65 let by měla dosáhnout tepu minimálně 93 úderů za minutu.
Srdeční infarkt, arytmie (nepravidelný srdeční rytmus), příliš rychlá tepová frekvence, příliš pomalá tepová frekvence.
Oslabení, věk, onemocnění srdečního svalu (kardiomyopatie), toxiny nebo léky, které mají vliv na rychlost a sílu kontrakcí srdce.
Závratě způsobené srdečními chorobami
Mrtvice, nádor, bolesti hlavy, migrény, hypoventilace.
Mdloby (synkopa) – nedostatečné zásobení mozku okysličenou krví, což způsobí ztrátu vědomí, obvykle po ztrátě krve z výstupů ze srdce.
Může dojít k úniku moči a nezvladatelným emocím.
Na změny stavu mysli má vliv demence, ale i léky, drogy a alkohol.
Závratě způsobené léky
Téměř všechny léky mají vedlejší účinky a možný vliv na závratě, zejména léky:
na krevní tlak, sedativa, antidepresiva, léky na bolest a některá antibiotika;
diuretika způsobují dehydrataci, změny krevních elektrolytů, efekty srdce nebo jiné nežádoucí účinky.
Závratě způsobené metabolickými poruchami
hypoxie (nízká hladina kyslíku);
nízká hladina krevního cukru (hypoglykémie) včetně reakce na inzulín;
dehydratace (z mnoha příčin).
Závratě a stárnutí
snížení kapacity při cvičení nebo jiných činnostech;
snížená schopnost krevního oběhu vyrovnat rychle tlak při vzpřímené pozici (ortostatické hypotenze);
kornatění tepen (arterioskleróza) způsobující snížený přísun krve do mozku, srdce a dalších orgánů;
celková slabost;
neuropatie – progresivní dysfunkce nervů způsobená mnoha nemocemi, zejména diabetem;
závratě u žen mohou být způsobené menopauzou.
Onemocnění způsobující závratě
Vnitřní krvácení nebo krvácení, které může být nepovšimnuté.
Anémie (nízký počet červených krvinek).
Dlouhodobý pobyt na lůžku způsobující slabost a ztrátu kompenzační schopnosti při vzpřímené poloze.
Infekce.
Endokrinní onemocnění způsobující omezení hormonu, který je produkován do orgánů, jako je štítná žláza, nadledvinky a hypofýza. Dojde k dehydrataci.
Alergie způsobuje dýchavičnost nebo nízký krevní tlak vyvolávající sinusitidu, která má za následek závratě.
Psychiatrické důvody závratí
Deprese, úzkost nebo panická porucha.
Hypoventilace způsobená příliš rychlým a hlubokým dýcháním při úzkosti. Může dojít ke křečím v rukou či nohou.
Somatizace, to znamená převod duševního onemocnění (úzkosti nebo deprese) do tělesných příznaků. Pacient si je vědom psychické poruchy, ale trvá na tom, že má pouze fyzické potíže.
Aerobní a anaerobní práh představují různé body v intenzitě cvičení, kde se energetické systémy těla mění. Aerobní práh je bod, kdy se tělo začíná více spoléhat na anaerobní produkci energie, přičemž stále primárně využívá aerobní dráhy. Anaerobní práh je bod, kdy produkce laktátu převyšuje schopnost těla jej vyloučit, což vede k rychlému zvýšení hladiny laktátu v krvi a únavě.
Aerobní práh (AeT)
Definice: Úroveň intenzity, kdy tělo přechází ze spoléhání se výhradně na aerobní produkci energie na začlenění určité anaerobní produkce energie.
Laktát: Hladina laktátu v krvi začíná stoupat nad klidovou úroveň, ale zůstává relativně nízká a stabilní.
Zdroje energie: Převážně využívá aerobní metabolismus (spalování tuků a sacharidů s kyslíkem), ale začínají přispívat i anaerobní dráhy (jako je glykolýza).
Zaměření tréninku: Zlepšení aerobní kapacity a vytrvalosti tréninkem na této nebo nižší intenzitě.
Tepová frekvence: Zhruba 65–85 % maximální tepové frekvence.
Dýchání: Můžete vést konverzaci, ale dýchání bude mírně zvýšené.
Příklad: Dlouhý, pomalý běh nebo jízda na kole.
Anaerobní práh (AnT)
Definice: Bod, kdy produkce laktátu výrazně převyšuje jeho clearance, což vede k rychlému zvýšení hladiny laktátu v krvi.
Laktát: Hladina laktátu v krvi prudce stoupá a stává se nestabilní.
Zdroje energie: Produkce energie se primárně spoléhá na anaerobní metabolismus, zejména glykolýzu.
Zaměření tréninku: Zlepšení anaerobní kapacity a rychlosti tréninkem na této nebo vyšší intenzitě.
Tepová frekvence: Přibližně 80–85 % maximální tepové frekvence.
Dýchání: Dýchání je namáhavé a můžete říct jen několik slov najednou.
Příklad: Vysokointenzivní intervalový trénink (HIIT) nebo rychlý běh.
Pochopení prahových hodnot
Tréninkové zóny
Znalost vašich prahových hodnot vám umožňuje vytvářet personalizované tréninkové zóny pro optimální zlepšení výkonu.
Optimalizace výkonu
Trénink se správnou intenzitou pro vaše cíle může zlepšit jak vytrvalost, tak rychlost.
Zvládání únavy
Pochopení přechodu mezi aerobním a anaerobním energetickým systémem vám může pomoci zvládat únavu během delšího cvičení.
Individualizovaný přístup
Sportovci mají různé prahové hodnoty a znalost těch vašich umožňuje vytvořit si přizpůsobenější tréninkový plán.
