Nejdůležitějšími potravinami pro vyčištění tlustého střeva je zelenina a strava s bohatým obsahem vlákniny. Stavební materiál, ze kterého sestává zelenina a ovoce, celulóza, má schopnost povzbudit a zintenzivnit funkci tlustého střeva. Vlákniny jsou nutné k urychlení procesu vyměšování. Pokud v jídelníčku chybí, obsah střeva stagnuje a proces onemocnění může začít. I strava bohatá na vodu je důležitá, rovněž jídla s neutrální nebo zásaditou hodnotou pH.
Ideálně by měl poměr kyselina a zásada v našem těle představovat dvacet ku osmdesáti, často je tomu bohužel naopak. Zelenina je výborná zásobárna zásad a měla by být ve vašem jídelníčku bohatě zastoupena, především máte-li problémy s tlustým střevem. Výjimkou jsou ovšem brambory, rajčata, lilky, feferonky a tabák, které patří k čeledi lilkovitých. Obsahují totiž jedovatou látku jménem solanin, na kterou reagují velmi citlivě především osoby trpící bolestmi a artritidou. Osoby, jejichž trávicí soustava nesnáší jídla příliš bohatá na kyseliny, by se měly vyhýbat citrusovým plodům.
Pokud již nejíte velké množství syrových potravin, začněte dietu konzumací syrového ovoce a zeleniny k vyčištění těla jen pomalu a mírně. Především syrové ovoce a med uvedou do chodu zvlášť „agresivní“ procesy čištění. I některé druhy zeleniny mají tyto vlastnosti, a proto by měly být během diety požívány jen s mírou: cibule, pórek, pažitka, pastinák.
Pro mnoho lidí nebude tou nejlepší metodou začít naráz s čisticí dietou, protože tak mohou tělu způsobit jistý druh šokového stavu. Jedovaté látky jsou v těle nahromaděny v hlubokých orgánech (játra a ledviny). Když sáhneme k extrémní dietě se syrovými potravinami, dostanou se odtud jedovaté látky do povrchového vylučovacího systému, v němž hrají důležitou roli útroby, kůže a lymfatický systém. Nejsou-li však tyto orgány na takové čištění připraveny, může je to příliš namáhat a vyvolat „léčebnou krizi“. Ta se dostaví, když jedovaté substance vystoupí rychleji z tělesných tkání, než je vyměšovací orgány mohou odstranit, což potom vede k otravě krve a mízní tekutiny.
Vhodná výživa
Fazole aduki, fermentované sójové boby (například pasta miso, k dostání v prodejnách zdravé výživy), květák, celer, čínské zelí, kukuřice, okurky, fíky, med, hlávkový salát a žluté sójové boby – to jsou některé z potravin, které doporučuje čínská medicína pro tlustéstřevo.
Jezte více obilnin, a to zvláště rýži a proso (u nás většinou k mání loupané – jáhly). Proso neobsahuje lepek, je zásadité a nevyrábí v těle hlen. Může být však těžko stravitelné, pokud není správně připraveno. Namočte proso přes noc, dobře je propláchněte a&n
V naší poradně s názvem JÍDELNÍČEK PO OPERACI REKTA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Václav Ondráček.
Mám problémy co jíst po operaci tlustého střeva-třeba co olejovky,čokoláda margot,sušenky ,oplatky.Děkuji za názor.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Po dobu 4 až 6 týdnů od operace byste měl konzumovat jídlo s nízkým obsahem vlákniny. Tepelně neupravené ovoce a zelenina mají vysoký obsah vlákniny. Mohou být křupavé (jako mrkev) nebo vláknité (jako celer) a těžko se žvýkají na malé kousky. Mohou mít tvrdé slupky (jako jablka) nebo semena, která jsou těžko stravitelná. To vše může při hojení podráždit vaše tlustéstřevo. Vyhněte se těmto potravinám na několik týdnů, až se zotavíte, a poté je pomalu zařaďte zpět do svého jídelníčku.
Po resekci střeva je běžné mít průjem. Protože vaše tlustéstřevo je najednou kratší, natrávená potrava nemá tak dalekou cestu (ani tolik času, aby se zformovala do pevné stolice), než opustí vaše tělo. Některé věci mohou průjem zhoršit:
- Mastná masa
- Máslo a smetana
- Smažená jídla
- Mastné svačiny jako bramborové lupínky
Průjem obvykle po několika týdnech odezní. Pak si tato jídla můžete čas od času vychutnat znovu.
Kořeněná jídla mohou podráždit váš trávicí systém a způsobit průjem nebo nepříjemné nadýmání – zvláště když se vaše střevo hojí. Váš lékař může doporučit nekořeněnou dietu několik týdnů po operaci. A nejsou to jen pálivé věci, na které si musíte dávat pozor. Problémy mohou způsobit také bylinky a koření s drsnou texturou - jako je nasekaný rozmarýn, drcený pepř nebo kmín.
Ve fazolích je druh cukru, který není pro vaše tělo snadno stravitelný. Po jejich konzumaci můžete mít plynatost nebo se cítit nafouklí. Můžete mít také potíže s laktózou, cukrem, který se nachází v mléce a dalších mléčných výrobcích. Plynatost je normální součástí trávení, ale zatímco se léčíte po operaci střev, může to být nepříjemné nebo dokonce bolestivé.
Kofein, je stimulant. To znamená, že urychluje aktivitu ve vašem těle - včetně střev. Nápoje vyrobené s cukrem nebo umělými sladidly mohou také způsobit průjem. Bublinky v nápojích mohou způsobit plynatost a nadýmání. Proto pijte čistou vodu bez bublinek.
Alkohol může stimulovat vaše střeva a způsobit častější stolici. Vyhýbejte se tomu, dokud se vaše trávení nevrátí do normálu. Navíc většina lékařů říká, že po žádném typu operace se nemá pít alkohol. Může interferovat s vašimi léky proti bolesti a zpomalit proces hojení.
Když znovu začnete jíst pevnou stravu, můžete se zasytit rychleji než dříve. Zkuste si dát během dne několik malých jídel místo tří velkých. Snáze je strávíte a bude méně pravděpodobné, že způsobí plynatost nebo nadýmání. Jezte pomalu a každé sousto úplně rozžvýkejte – do tvaru bramborové kaše – než to spolknete.
Jakmile bude vaše trávení lepší, můžete se začít vracet k normální stravě. Přidejte jedno nové jídlo denně, jednu porci po druhé, abyste se naučil, jak vaše tělo na každou z nich reaguje. To také pomůže vašim střevům pomalu se přizpůsobit trávení více potravin s vysokým obsahem vlákniny, jako je ovoce, zelenina a celozrnné výrobky. Pijte hodně vody, abyste neměli zácpu.
Co se týče potravin, na které se ptáte, tak olejovky, čokoláda Margot, sušenky a oplatky můžete zkusit v jednom dni zař
Privátní gastroenterologické centrum bylo založeno v 1993 a hned od počátku se zaměřilo na rychlou a přesnou diagnostiku a léčbu onemocnění zažívacího systému. Jeho náplní je také léčba hemoroidů. Neustále je doplňována nejmodernější endoskopická a sonografická technika, a tak centrum patří k nejlépe vybaveným privátním pracovištím srovnatelným i s nemocničními centry.
Pracovní tým je složen z vysoce kvalifikovaných pracovníků s dlouholetými zkušenostmi v oblasti gastroenterologie, hepatologie a proktologie. Každoročně centrum ošetří okolo 3 500 pacientů a provede 2 500 endoskopických vyšetření (gastroskopie, kolonoskopie) a 2 000 sonografických vyšetření.
Metody – endoskopická vyšetření
Gastroskopie klasická
Gastroskopie je endoskopické vyšetření jícnu, žaludku a dvanáctníku. Provádí se při podezření na onemocnění těchto orgánů, například při podezření na dvanáctníkové nebo žaludeční vředy. Lékaři se naskytne přímý pohled na nemocný orgán. Je mnohem přesnější a nezatěžuje pacienta žádným zářením. Vyšetření se provádí na lačno po podání přípravku zamezujícího zpěnění spolykaných slin. Pacientovi, který leží při vyšetření na levém boku, je ústy zaváděn zcela ohebný přístroj. Vyšetření není bolestivé, je jen nepříjemné.
Hlubokým a pomalým dýcháním překonáte pocit dávení. Zavřete při vyšetření oči a myslete na něco příjemného. Během vyšetření budete zuby, rty nebo dásněmi držet ochranný kroužek. Vyšetření netrvá dlouho.
S prováděním tohoto vyšetření zde mají velké zkušenosti, nehrozí prakticky žádné komplikace.
Gastroskopie transnasální
Jedná se o vyšetření jícnu, žaludku a duodena s vysokou výpovědní hodnotou u onemocnění této oblasti. Vyšetření se provádí tenkým ohebným videoendoskopem, který se zavádí nosem.
Příprava pacienta: pacientovi jsou podány nosní kapky a gel usnadňující průchod endoskopu. Jelikož je tato metoda velice šetrná, nejsou podávány žádné uklidňující léky. Pacient je po zákroku schopen ihned se zapojit do své denní aktivity, může tedy po vyšetření odjet vlastním autem bez doprovodu.
Vlastní vyšetření: přístroj se při průchodu nosem nedotýká jazyka, nedochází tedy k vyvolání dávivého reflexu. Také bolestivost vyšetření je výrazně snížena.
Kolonoskopie totální
Kolonoskopie totální je vyšetření prováděné při jakémkoliv podezření na onemocnění tlustého střeva. Je náhradou za vyšetření rentgenové. Lékaři se naskytne přímý pohled na nemocný orgán. Je mnohem přesnější a nezatěžuje pacienta žádným zářením.
Vyšetření předchází příprava s cílem dokonale vyčistit střevo od stolice. Obvykle se před výkonem pacientovi podává uklidňující nitrožilní inj
V naší poradně s názvem KRVÁCENÍ Z KONEČNÍKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Karel Malý.
Dobrý den mám na vás dotaz se kterým mi doufám poradíte. Když jdu na záchod tak se mi objevuje na papíře krev. Ze začátku se moc neobjevovala ale posledních dnech se to zhoršilo. Po sprše když jdu na záchod tak se neobjevuje ale druhý den už se opět objeví. Poradíte mi děkuji Karel Malý .
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Důležitým ukazatelem je barva krve. Je-li čerstvá, červená, tak zřejmě máte hemoroid. Pokud je krev tmavá, tak krvácí tlustéstřevo. Nejlepší bude, když zajdete na gastroenterologii. Tam vám vyšetří celý konečník i střevo a vy přesně budete vědět na čem jste.
Střevo (intestinum, enteron) je nejdelší úsek trávicí trubice. Navazuje na vrátník žaludku a končí řitním otvorem. Je to orgán přizpůsobený trávení a vstřebávání potravy. U některých ryb slouží střevo i k dýchání vzdušného kyslíku.
U savců včetně člověka střevo rozdělujeme na dvě části:
tenké střevo (intestinum tenue);
tlustéstřevo (intestinum crassum).
V tenkém střevě je žaludkem natrávená potrava dále štěpena enzymy slinivky břišní, smísena se žlučí a vstřebávána sliznicí. V tlustém střevě je resorbována voda a trávenina se zde zahušťuje, vzniklé výkaly jsou pak vylučovány z těla. Zde také žijí symbiotické bakterie, které rozkládají jinak nestravitelné zbytky. Délka střeva člověka je asi 7 metrů, z toho přes 5 metrů připadá na tenké střevo. Obecně platí, že relativní délka střeva závisí na potravě, u masožravců dosahuje troj- až pětinásobku délky těla.
Ve svém příspěvku VÝVOD PO OPERACI TLUSTÉHO STŘEVA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pavel.
Mění se sáček denně?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Bláha Emil.
V roce 2017 jsem byl 38x ozařován pro rakovinu¨ ¨prostaty.Ozařováním mě poškodíli tlustéstřevo 8 cm od konečníku (krvácím už rok ) Vyjmout tu poškozenou část nejde protože je blízko konečníku.Zda je možné udělet dočasný vývod před poškozeným místem a po zahojení dané části střevo znovu napojit. Takhle je ta poškozená část neustále rušena stolicí . Nebo mě hrozí trvalý vývod,protože tak jak to mám teď se stav stále zhoršuje Už má 4 transfuze
a věčně prý transfuze nelze dávat,
Moc děkuji za odpověď Bláha Emil Nové Město na Moravě
Proč se vyšetření tlustého střeva nebát? Kolonoskopie je metoda, která vyšetřuje tlustéstřevo. Tlustéstřevo musí být k tomuto vyšetření připraveno. Pacientovi je doporučeno, aby se nestravoval peckovými plody asi tak 14 dní před operací. Týden před operací se doporučuje, aby se pacient stravoval pouze kaší a měl dostatek tekutin. Musí vypít 4 litry tekutin denně. Pacientovi se tak vyprázdní střeva, což je nezbytnou podmínkou pro bezproblémové provedení kolonoskopie. Pro kolonoskopii je spousta kritérií. Především záleží na tvaru střeva a také na prahu bolesti a sensibility pacienta. Jsou pacienti, kteří se hodně bojí, a také to díky tomu o dost hůře snáší. A naopak jsou pacienti, kteří nevědí, že se vůbec nějaké vyšetření událo. Lékaři zákrok usnadňují tak zvanou premedikací, což je kombinace sedativ a analgetik, která snižují bolestivost a úzkost pacienta. Nadále se pak musí pacient ještě sledovat, kvůli rizikům z těchto léků. U běžného pacienta trvá Kolonoskopie od 15 do 30 minut a u vyšetření je nutná přítomnost anesteziologa. Při kolonoskopii je střevo vyčištěno proudem vody a pak je do střeva napuštěn vzduch, který střevo roztáhne a umožní pak konečníkem zavedené sondě pohyb a případné zákroky. Právě toto napumpování střeva vzduchem působí pacientům největší nepříjemnosti. Sonda, která se zavádí přes konečník se jmenuje endoskop. Endoskop je na svém konci opatřen světýlkem, kukátkem a případně operačním nástrojem.
Kolonoskopie a vyčištění střev před vyšetřením
Před vyšetřením kolonoskopií se musí vyčistit střeva účinným projímadlem. Existuje mnoho preparátů k vyprázdnění střeva před provedením kolonoskopie, ale žádný není ideální pro všechny nemocné. Nejčastěji je používána laváž 3–4 litry izoosmolárního elektrolytového roztoku s polyetylenglykolem, který je osmoticky vyvážený, a proto bezpečný i u pacientů, kteří jsou nemocní s kardiálním, jaterním anebo renálním onemocněním. Laváž lze pít nebo jej podávat nazogastrickou sondou v předvečer vyšetření rychlostí cca 1 l za hodinu. U nemocných, kteří nemohou lavážní roztok vypít, protože je u nich například nauzea nebo zvracení, tak je možno použít druhou nejčastější variantu vyprázdnění fosfátovým roztokem. Fosfátový roztok anebo někdy také nazýván jako kapky na vyprázdnění tlustého střeva před kolonoskopií, je také vysoce osmoticky aktivní a jeho výhodou je malé množství nutných tekutin (2krát 45 ml), takže je lépe tolerován. Fosfátový roztok má ale svou nevýhodu, kterou je větší riziko dehydratace a elektrolytové dysbalance. Fosfátový roztok je nevhodný pro nemocné s renální nebo kardiální nedostatečností anebo s jaterním onemocněním s as
V naší poradně s názvem PLAVUŇ NEBEZPEČÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Fr. Bocek.
Před dvaceti léty jsem si koupil brožuru p. Marie v. Treben. Asi za 5 let mi doktoři řekli, že mám vysoký cholesterol. Ptám se: Proč?Jíte tlusté, špatně žijete! Musíte držet dietu. V brožuře jsem našel, že to je špatná práce jater. Jsem silný pivař. Pět týdnů jsem pil rovnou čajavou lžičku plavůvně s kopřivou,2 x denně. Neměl jsem jíst vejce, zvěřinu(i králíka), mastné, pečené, prostě dieta. Jedl jsem cellkem normálně, i pečené maso, nepřejídám se, pivo jsem nevipil zacelou dobu. Pak mně doktor pochválil, jak jsem si jeho rady vzal k srdci. Asi za dva roky kluci od známých dostali hepatitidu(nebo něco takového). Nabídl jsem jim mou radu, ale plavůn jen půl. lžičky. Oba se z toho dostali. Jeden je dokonce jeden je ing. na spec. lékařskké stroje a přístroje. Až teď, po delší době jsem zabruslil na tyto stránky a všude se píše o nebezpečí otravy nervového systému, nebo jeho poškození. V čem přesně spočívá toto nebezpečí, jak se projevuje, jeho důsledky? Má zpověď je dlouhá, ale na odpověˇbudu netrpělivě čekat, protože si chci játra zase pročistit. Děkuji předem! Fr. Bocek
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Plavuň vidlička ve svých stoncích obsahuje látky, které mohou u vnímavých lidí paralizovat nervovou soustavu. Proto je potřeba dbát pokynů výrobce sušiny a užívat jen v doporučených dávkách. K projevům intoxikace dochází až při pozření opravdu velkého množství plavuně. Když budete plavuň vidličku používat s rozumem, tak se paralizace vubec neprojeví.
Naše životní energie proudí po přesně vymezených drahách – meridiánech. Jsou to jakési kanály, které probíhají uvnitř těla a tvoří logicky propojenou síť, v níž proudí energie od orgánu k orgánu. Hlavních meridiánů je v těle 12 a energie jimi projde za 24 hodin po 2 hodinách. Rozlišujeme 6 párů orgánů, vždy tvořených jedním jinovým (plným): srdce, slezina, plíce, ledviny, játra; a jedním jangovým (dutým): tenké střevo, žaludek, tlustéstřevo, močový měchýř, žlučník. Ke každé dvouhodině se přiřazuje jeden orgán.
Mezi 23. až 1. hodinou začíná pracovat žlučník. Nastává orgánová dvouhodina žlučníku, která má značný vliv na psychiku, ovlivnění smyslu, což se projeví tím, že v této době jsou většinou nejintenzivnější sny, které souvisejí značně se smyslovou fází. Naše tělo se už připravuje k odpočinku a pokračuje v práci na obnově buněk. Organismus odpočívá, tělesné pochody se zpomalují a také se střídají různé fáze spánku. Jestliže jsme šli spát ve 22 hodin, začínají se nám zdát sny. Nejen tělo, ale i mozek bilancuje svou celodenní činnost a odvrhuje všechno nepotřebné. Den skončil. Objevuje se intenzivnější zpracování lipidů (přírodní látky živočišného i rostlinného původu). Žlučníkáři obvykle v tuto dobu nemohou usnout a také žlučníkové záchvaty bývají hlavně uprostřed noci. Po půlnoci již slinné žlázy neprodukují látku, která ničí bakterie a chrání zuby před vznikem zubního kazu. Také z toho důvodu je nutné si čistit ráno zuby. Kolem jedné hodiny většina lidí už asi 3 hodiny spí a prošla už všemi fázemi spánku. Dostavuje se lehký spánek, člověk se může snadno probudit. Právě v této době jsme zvláště citliví na bolest. Bolestivost je mimořádně intenzivní, například bolesti zubů mohou úplně narušit spánek. I chlad pociťujeme v noci více než přes den.
Mezi 1. až 3. hodinou se aktivují játra. Vrcholí činnost jater, tedy meridián jater. Je to doba detoxikační činnosti a redistribuce tekutin. V tomto čase je fyziologický děj asi takový, že většina orgánů má sníženou funkci, s výjimkou jater. Kolem třetí hodiny tělo ještě odpočívá a je fyzicky značně vyčerpáno. V tuto dobu má člověk velmi nízký krevní tlak, pomalý puls a pravidelný hlubší dech s dlouhými periodami. Pokud musí být někdo vzhůru, pak vyžaduje soustředěnost daleko větší úsilí. V tomto čase se lidé pracující v nočních směnách nejčastěji dopouštějí chyb. Musíte-li být vzhůru, snažte se nerozptylovat a soustřeďte se plně na práci, kterou je třeba dokončit. Krevní tlak ve 3 hodiny dosahuje nejnižšího bodu. Většina orgánů v lidském těle pracuje úsporně s výjimkou jater. Tělo je podrobeno jakémusi „velkému prádlu“. Játra zpracov
V naší poradně s názvem ODSTRAŇOVÁNÍ VODY Z PLIC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Naděžda Pilipčincová.
Zajímá mne, jakým způsobem se odstraňuje voda z plic.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Voda v okolí plíce se nejčastěji odstraňuje punkcí. Nejdříve se zrentgenuje hrudník, podle snímku se určí místa vpichu a pak pomocí tlusté jehly, která se zabodne do hrudníku, se odsaje do injekční stříkačky všechna tekutina. Pokud se tekutina stále tvoří, tak se do hrudníku zavede hrudní drenáž, přes kterou tekutina vytéká z těla ven. V polních podmínkách se hrudník propíchne špičkou ostrého nože a nádechem do plic se vytlačí všechna voda kolem plíce.
Včasná diagnóza znamená lepší šanci na přežití a trvalé vyléčení, které je podle odborníků snadnější, dokud nádor zasahuje pouze sliznici a podslizniční oblast. V případě, že proniká do mízních uzlin a mikrometastázy se už krevním oběhem dostaly i do dalších orgánů, je situace horší, neboť tento druh rakoviny nereaguje dobře na chemoterapii. Umístění nádoru má i další význam. Zatímco napadené tlustéstřevo lékaři odstraňují bez trvalých následků pro pacienta, u rozsáhlejších nádorů na konečníku operace častěji končí umělým vývodem. Umělý vývod je krajním řešením, k němuž lékaři přistupují jen ojediněle.
Je-li test na rakovinu tlustého střeva pozitivní, je důležité provést detailnější vyšetření pomocí kolonoskopie. Kolonoskopie je endoskopické vyšetření tlustého střeva a konečníku. Provádí se pomocí ohebné sondy (endoskopu) o průměru 11–13 mm. Obraz je přenášen digitálně, vyšetření trvá přibližně 30 minut. Před provedením vyšetření je třeba střevo očistit speciálním roztokem. Doporučuje se týden před kolonoskopií nejíst potraviny s nestravitelnými složkami, jako je například ovoce a zelenina s pecičkami, celozrnné pečivo a podobně. Alespoň 3–4 dny před kolonoskopií je vhodné jíst převážně dobře stravitelnou stravu – rýži, těstoviny, bramborovou kaši, jogurty. V průběhu přípravy projímadlem den před kolonoskopií vypijte navíc co nejvíce dalších tekutin (ideálně 3 litry). Ráno před kolonoskopií pijte výhradně čiré tekutiny – vodu, ovocné čaje. K tomuto vyšetření je potřeba přinést výsledky krevního obrazu, včetně počtu krevních destiček a testů srážlivosti krve – Quickova času (INR) a APTT. Tyto výsledky nesmí být starší než 14 dní. Požadovaná vyšetření zajistí ošetřující lékař.
Dlouhodobě užívané léky, zejména medikamenty na srdeční činnost, krevní tlak či psychofarmaka, doporučujeme nevysazovat a užít je ráno před vyšetřením. Léky typu vitamínů a potravinových doplňků lze bez problémů užít po vyšetření. Pro vyšetření je nutno neužívat léky ovlivňující srážlivost krve, jako je warfarin či heparin. Léky obsahující kyselinu acetylsalicylovou (Anopyrin, Acylpyrin, Godasal) je doporučené vynechat asi 3–5 dní před vyšetřením. O lécích, které užíváte, informujte lékaře provádějícího vyšetření a o jejich případném vysazení či omezení se vždy poraďte s lékařem, který je předepsal. Lékaře provádějícího vyšetření nezapomeňte informovat také o případných alergických reakcích na léky a o závažných onemocněních, pro která jste léčen.
Těsně před vyšetřením vám bude podána injekce se sedativem a analgetikem (lékem proti bolesti), která zamezí vnímání nepříjemných pocitů při vyšetření. Jakmile budete v poloze na levém boku, lékař zavede p
Crohnova choroba zvaná také jako regionální enteritida je chronickým onemocněním, které je spojené s trávicím ústrojím. V trávicím ústrojí vzniká zánět (nejčastěji se jedná o zánět tenkého a tlustého střeva). Tento zánět může v lidském těle vyvolat zúžení střeva, a tedy i jeho neprůchodnost (úplnou i částečnou), nebo může naopak střevo spojit s ostatními orgány (fistule), případně nemusí dojít ani k zúžení střeva ani ke vzniku fistulí.
Toto onemocnění může tedy postihnout tenké i tlustéstřevo (50 % případů), případně jen tlustéstřevo (30 % případů), kyčelník, konečník a řitní otvor, v některých případech ale může zasáhnout i třeba žaludek, jícen a dutinu ústní (5 % případů).
V naší poradně s názvem SPOLKNUTÍ PECKY OD MERUŇKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eliška Krejčová.
Dobrý den,
chtěla bych se zeptat do jaké míry je nebezpečné spolknutí pecky od meruňky. Potíže žádné zatím nemám.
Děkuji za odpověď.
Mgr. Eliška Krejčová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Pecka od meruňky může v zažívacím traktu podrzáždit tenké střevo a způsobit zranění v konečníku při defekaci. Bylo by vhodné bezprostředně po spolknutí sníst i větší množství nestravitelné vlákniny například kysaného zelí a celých 12 hodin pak zvýšeně pít. Kdyby se objevily neobvyklé křeče v břiše a podbřišku, tak neotálejte a informujte o této příhodě nejbližšího lékaře na ambulantní pohotovosti. U některých lidí působí meruňky nadýmání, které může vést také k bolestem v břiše, ale ty jsou podobné typickým větrům. Také si pohlídejte zachování pravidelné každodenní stolice. Pecka s největší pravděpodobností do 24 hodin vyjde z těla ven aniž byste o tom věděla.
Zdravý člověk, který jí relativně vyváženou stravu a nepřehání to s česnekem a podobně, je cítit v podstatě neutrálně, a když se pravidelně sprchuje, nemusí používat ani moc deodorantů a různých voňavek, pokud si je kupuje, jde spíš o příjemný bonus pro něj a jeho okolí. Jiná situace nastane, když v nás začne pracovat nějaká nemoc. Náš tělesný pach se mění. U některých onemocnění je zápach velmi charakteristický.
Cukrovka – zápach po acetonu
Lidé, kteří trpí diabetem, jsou cítit acetonem. A to nejen při pocení, tento odér má i jejich moč. Je to kromě výraznější žízně jeden z velmi častých příznaků této choroby.
Játra a žlučník v ohrožení – zápach po tukovém odéru
Hodně lidí si myslí, že když někomu špatně fungují játra, tak se to pozná především zežloutnutím kůže nebo očního bělma. Typický je ale i zápach těla – nemocný s játry nebo se žlučníkem kolem sebe šíří odér oleje nebo tuku (sádla, margarinu), který necháte stát někde v teple.
Nádory na mozku – zápach po spálené pneumatice
Často se stává, že lidé, kteří onemocněli nějakým nádorem mozku, začnou postupně cítit pach jakoby spálené gumy. V tomto případě tedy nevydávají oni nějaký charakteristický odér, ale vnímají jej sami. Přitom nikdo z jejich okolí zápach spálené gumy necítí. Když to trvá déle než dva dny, určitě e nutné zajít k lékaři a trvat na neurologickém vyšetření.
Choré srdce a tenké střevo – zápach po připálenině
Různé srdeční poruchy a onemocnění tenkého střeva pacienta prozradí odérem připáleného jídla. Občas je to dost výrazně cítit a někteří lidé v okolí se domnívají, že se dotyčný stravoval v nějaké restauraci čtvrté cenové skupiny.
Slinivka, žaludek – zápach po pečeném jídle
Onemocnění těchto orgánů jsou specifické vůní pečeného masa, brambor, někdy i těsta a podobně. Je to z různých zmíněných odérů relativně nejpříjemnější.
Plíce, tlustéstřevo – zápach po rybině
Nepříjemný je zápach rybiny, kterou bývají cítit lidé, kteří mají nemocné plíce (včetně tuberkulózy), průdušky, ale třeba i tlustéstřevo.
Ledviny a močový měchýř – zápach po hnilobě
Žádná sláva není ani odér hniloby, který tělo vylučuje, když je člověk nemocný s ledvinami nebo močovým měchýřem.
Ve svém příspěvku VELKÝ KLYSTÝR 3 LITRY VODY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Světlana.
Dobrý den, nechápu, proč většina návodů udává, že klystýr stačí dělat se 2 litry vody. Jám měřím jen 163 cm a vážím jen 49 kilogramů a zvládádm naprosto bez problému pojmouk při klystýru 3 litry vody. Jednou se mi dokonce podařilo přijmout 3,5 litru vody. Už doktor Kellogg doporučoval klystýry co největší, aby se střevo dobře vyčistilo.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Pavlína.
Taky používám velkoobjemový klystýr, dávám si 3 až 3,5 litru vody.
Při kolonoskopii se vyšetřuje někdy i střevo tenké a je nutné střeva před samotným vyšetřením důkladně pročistit a zbavit je všech zbytků. Aby vyšetření proběhlo maximálně hladce, rychle a bez problémů, je důležité striktně dodržovat rady lékaře včetně správné diety před samotnou kolonoskopií. Obvykle se doporučuje dieta 5 až 7 dní před vyšetřením. Výsledkem by mělo být opravdu čisté tlustéstřevo. Kromě diety bývá pacientům doporučeno vhodné projímadlo nebo klyzma, které pomůže dokončit očistu střeva jeden den před vyšetřením. Není-li příprava střeva dostatečná, je vyšetření komplikované nebo jej nelze provést vůbec a musí se opakovat. To samé platí pro případ, že pacient dietu nedrží vůbec.
Kolonoskopie pomáhá vyšetřit tlustéstřevo, odhalit příčinu potíží a stanovit diagnózu (vředy, polypy, zánět, hemoroidy, karcinom a jiné), případně provést menší zákroky (například odstranění polypů, provedení biopsie a podobně). Včasné vyšetření tlustého střeva může dokonce zachránit život.
Dietě před kolonoskopií se hodně podobá takzvaná bezezbytková dieta, jejíž součástí jsou zakysané mléčné výrobky. Bezezbytková dieta není o zbytcích na talíři, ale týká se zbytků, které zůstávají ve střevech a škodí celému trávicímu traktu. Bezezbytková dieta se zaměřuje na očistu střev. Primárně ji drží lidé, které trápí chronický zánět tlustého střeva, Crohnova choroba, střevní neprůchodnost či častý průjem. Jako každá dieta má i ona řadu pravidel a omezení, které je třeba dodržet. Důraz je kladen na lehce stravitelnou stravu s nízkým obsahem tuků a nadýmavých potravin. Zároveň obsahuje více bílkovin oproti běžné stravě. Platí, že strava při bezezbytkové dietě nesmí trávicí trakt dráždit a zanechávat v něm nestrávené zbytky. Nevhodné jsou také potraviny bohaté na hrubou vlákninu. Hlavním cílem diety je zbavit střeva všech nestrávených zbytků.
Potraviny, které jíst můžete:
libové maso s nízkým obsahem tuku – kuřecí, krůtí, telecí a hovězí, vepřové medailonky, králičí, jehněčí a podobně
ryby – sladkovodní i mořské druhy s nižším obsahem tuku – pstruh, štika, kapr a jiné
vařená či dušená šunka, dietní párky
tuky – hlavně rostlinné, občas máslo
mléčné a zakysané výrobky – jogurty bílé i ovocné, tvaroh, kefír, podmáslí, jogurtová mléka, tvrdé sýry, pribináček, termix, tvarohové sýry (lučina, gervais)
vajíčka – maximálně 1 denně a tepelně upravené
brambory, bramborová kaše, halušky, noky
obiloviny – těstoviny, rýže, kroupy
minimálně den staré pečivo, občas piškoty, suchary, může být i vánočka
zelenina – pouze vařená nebo dušená mrkev, dýně, celer a petržel ve vývaru, velmi vhodný je špenát a hlá
V naší poradně s názvem PUPEČNÍ KÝLA U DOSPĚLÝCH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Irena pitrova.
dobry den, prosim o radu--muh pritel ma pupecni kylu a odmita videt doktora jak
je nebezpecne tuto diagnozu ignorovat a co se muze stat, kdyz nepujde na operaci
dekuji za odpoved irena pitrova
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Neléčená pupeční kýla se může zkomplikovat při nějaké námaze, kdy skrz otvor v břišní štěně vyleze kousek tenkého střeva. Střevo se pak stane neprůchozí a to je stav ohrožující život. Kýlu je vždy lepší vyřešit jednoduchou operací, než riskovat komplikace spojené se ztrátou kousku střeva, bolestmi a případnou smrtí.
Střeva tvoří část dolního trávicího traktu a skládají se z tenkého a tlustého střeva a konečníku.
Jak je dlouhé střevo
Tenké a tlustéstřevo je důležitou součástí lidského trávicího systému. Délka tenkého střeva je zhruba 280 cm až 490 cm, zatímco tlustéstřevo je kratší a měří asi 150 cm.
Konečník je místo, kde je uložena stolice (hovínko). Mozek posílá zprávy do konečníku, když je plný a je třeba jej vyprázdnit.
Břišní dutina neboli peritoneální dutina se podle vtahu pobřišnice a orgánů dělí na:
peritoneální dutinu – je vystlána nástěnnou výstelkou, nachází se zde pobřišnice (jícen, žaludek, játra, slezina, tenké střevo a převážná část tlustého střeva, u žen děloha, vaječníky a vejcovody)
retroperitoneum – retroperitoneální dutina – leží za peritoneem, tj. za pobřišnicí (pankreas, ledviny, močovody, velké břišní tepny a žíly, mízní cévy, uzliny)
V dutině břišní se nachází fyziologicky malé množství tekutiny (50 ml).
Pobřišnice – peritoneum – je tenká lesklá a průsvitná blána, která vystýlá dutinu břišní a část dutiny pánevní a obaluje většinu orgánů. Představuje tak velkou plochu, na níž se snadno vstřebávají látky (povrch je tvořen semipermeabilní membránou), které pronikly do organismu, tedy bakterie, jedy, zánětlivá tekutina a podobně (hrozba sepse). Každé poškození pobřišnice vede k jejímu slepování a vzniku vazivových srůstů (srůsty sice zamezí šíření infekce, ale omezují pohyb některých úseků trávicí trubice). Je jen jedno peritoneum vystýlající dutinu břišní, na nástěnné a orgánové se rozlišuje pouze z praktických důvodů.
Předstěra – omentum – je pohyblivá dvojitá peritoneální řasa, která se dělí na dva základní typy:
malé omentum (o. minus) – rozprostírá se mezi žaludkem, duodenem a játry
velké omentum (o. majus) – začíná od velké žaludeční kurvatury, je duplikaturou peritonea tvořenou dvěma listy
Funkce: zvyšuje resorpční plochu pobřišnice (například pro peritoneální dialýzu – čištění krve při selhání ledvin pomocí opakovaného pravidelného napouštění dialyzační tekutiny do břišní dutiny). Podílí se na likvidaci zánětu a infekce v dutině břišní.
Dělení orgánů Peritoneální orgány: část jícnu, žaludek, játra, slezina, tenké střevo, převážná část tlustého střeva
Retroperitoneální orgány: pankreas, ledviny, močovody, močový měchýř, velké břišní tepny a žíly, u žen vejcovody, vaječníky a děloha
Jícen je svalová trubice, dlouhá 25–28 cm, která spojuje hltan a žaludek. Do dutiny břišní vstupuje otvorem v bránici, je uložen před páteří, horní část tvoří příčně pruhovaná svalovina, dolní část tvoří hladká svalovina. Sousto jím prochází aktivně – jde o koordinovanou peristaltickou vlnu vyvolanou polknutím.
Žaludek je vakovitě rozšířená část trávicí trubice, velikost i poloha je individuální, závisí například na náplni žaludku.
Části žaludku:
česlo (kardie)
fundus (formix) – vyklenutá část pod levou klenbou brániční, vyplněná vzduchem
tělo (corpus) a zakřivení
vrátník (pylorus) – zúžené místo při přechodu do dvanáctníku, podkladem je silný kruhovitý sval
Ve svém příspěvku ŽLUTÉ VÁLEČKY VE STOLICI, CO ZNAMENAJÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dana Doleželová.
Dobrý den jsem onkologická pacientka a je to tak týden co jsem z pozorovala žluté válečky ve stolici. V dětství jsem transfuzi dostala žloutenku typu C a od té doby nám zvětšená a ztučněla játra. Jsem po operaci žlučníku a mám odoperované 60 cm tenké střevo od té doby mám spíše ridkou stolici i několikrát za den většinou když něco sním nebo se napiji musím na stolici do 5 až 10 minut. Stolice většinou vypadá světle hnědá až žlutá
Prosím o radu co by to mohlo být. Děkuji Danča Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Martin.
V čínské medicíně je podzim časem kovu s důrazem na mysl a dech. Proto jsou v centru pozornosti v tuto dobu plíce a tlustéstřevo, protože umožňují přijmout životní energii a uvolňují tu, co není potřebná. Emocionální stav bude v tuto dobu přímo ovlivňovat plíce a bude se snažit přes tento orgán uvolňovat zadržované emoce nebo žal. Uvolňování se pak projevuje jako nadměrná tvorba hlenu v plicích, alergie, kašel, zánět průdušek, infekce vedlejších dutin nosních a ušních, astma, kožní problémy a ekzémy, bolesti hlavy, únava, plynatost a nadýmání, také zácpa, průjem a kolitida. Jak tělo zpomaluje, tak se bude snažit vyloučit jakýkoli přebytek toxinů, které se nahromadily v systému přes více aktivní letní měsíce, a pokusí se o jejich cestu ven přes vylučovací systém, tlustéstřevo, ledviny, plíce anebo přes kůži.
V naší poradně s názvem JAK SE PŘIPRAVIT NA KOLONOSKOPII se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petra.
Dobrý den.Beru léky na tlak.Kdy si je vzít v závislosti na projímadle?Může mi projímadlo nějak poškodit střevo když v něm přes noc zůstanou zbytky?Měla jsem užít projímadlo od 19-20h.A teď ráno znovu.Na vyšetření jdu v odpo.hodinách.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Jak vám dopadlo vaše vyšetření. Měla jste čistá střeva?
Rakovina tlustého střeva je nádorové onemocnění tlustého střeva. V drtivé většině případů se jedná o kolorektální karcinom, proto se tyto pojmy obvykle chápou jako synonyma. Vzácněji však může být tlustéstřevo postiženo i jinými typy nádorů, např. lymfomem, hemangiomem, sarkomem nebo metastázemi jiných nádorů.
Příčiny
Příčinou bývá chemický vliv rozkladných produktů stolice na buňky sliznice tlustého střeva, čímž se některé buňky stávají mutovanými. Mutované buňky se pak začínají nekontrolovaně dělit a vzniká nádorová tkáň. Za normálních okolností je lidský organismus schopen tyto mutované buňky odstraňovat. Pokud je jich však mnoho a organismus je již starší, nemusí to zvládnout, a vzniká rakovina. Asi deset procent pacientů s rakovinou tlustého střeva má k tomuto onemocnění dědičné dispozice. Tito pacienti získávají mutovanou DNA již od svých rodičů. S familiární příčinou kolorektálního karcinomu se setkáváme asi u dvaceti procent všech pacientů s rakovinou tlustého střeva.
Příznaky
Prvním příznakem rakoviny střev je krev ve stolici. Ta se objeví, protože nádory krvácejí: když se nádor objeví na konci tlustého střeva nebo v konečníku, krev ve stolici by měla být jasně rozpoznatelná. Pokud je ale nádor na začátku tlustého střeva, krev uschne ještě dřív, než se dostane ven z těla, a bude proto neviditelná. Dalšími příznaky jsou průjem, zvracení, nebo naopak zácpa. Pokud je nádor na konci tlustého střeva nebo v konečníku, může být velmi těžké dostat stolici skrz, což způsobí zácpu, anebo velmi tenkou stolici. Nádor někdy může zablokovat tlustéstřevo úplně a způsobí tak vnitřní překážku. To znamená, že střevem nic neprojde, a někdy nemůže do tlustého střeva proudit ani krev. Toto způsobuje velmi vážné a bolestivé křeče. Neplánovaný úbytek na váze je také jedním z příznaků, protože pokud tělo začne samo od sebe snižovat hmotnost, znamená to, že je chyba v metabolismu. V tomto případě to znamená, že nádor produkuje chemikálie, které zrychlují metabolismus.
Prognóza
Při včasném odhalení nemoci (pomocí vyšetření stolice na okultní krvácení) je prognóza velmi dobrá. Vždy záleží na rozsahu onemocnění.
Léčba
Důležitá je přesná a včasná diagnóza a je podstatné rozeznat, zda jde o polyp nebo nádor. Diagnóza se provádí buď irigografií, což je rentgenové vyšetření, nebo kolonoskopií, která se používá zejména k potvrzení diagnózy, nebo aby se nádor či polyp přesně lokalizoval. Nejběžnější léčbou rakoviny tlustého střeva je operace, při níž se nádor odoperuje spolu s několika mízními uzlinami. Zdravé části střeva se poté znovu spojí dohromady. Pokud se nádor nachází v konečníku, je postup o něco složitější: Ko
Každé cvičení na podporu peristaltiky střev by se mělo provádět na lačno, tedy nejlépe ráno po probuzení před snídaní. Začínáme v poloze na zádech s pokrčenýma nohama. Dáme si ruku v pěst a pod pravým žebrem tlačíme směrem k podložce a posunujeme směrem dolů. U pánve skončíme, vrátíme se pod žebra a ruku trošku posuneme ke středu břicha. Tlak a sunutí je lepší provádět přes látku nebo si můžeme pomoci tenisovým míčkem, který kulíme. Když se dostaneme až na levý okraj břicha, můžeme vše zopakovat, přičemž opět postupujeme zprava doleva. Poté v pravé dolní části břicha začneme ve směru hodinových ručiček dělat malé kroužky a zároveň budeme stále tlačit směrem do podložky. Pomalu několikrát zakroužíme a pak ruku posuneme o kousek směrem nahoru a ke středu břicha. Žaludek můžeme přeskočit a krouživými pohyby s občasným posunutím postupujeme kolem pupku po levé straně břicha zase dolů a potom zase po pravé straně kolem pupku nahoru, až se „dokroužíme‟ k levému dolnímu okraji břicha, kde tlustéstřevo ústí do konečníku. Pakliže nemáme silnou podkožní vrstvu tuku, dá se tlustéstřevo dobře nahmatat a stolici tak můžeme přesně posunovat. Taktéž si můžete tvar a umístění střeva prohlédnout v anatomickém atlasu.
Dalším cvikem je „vtahování‟ konečníku dovnitř. Při něm máme stále pokrčené nohy, mezi kolena si dáme například deku či míček a kolena silně tlačíme k sobě a zároveň vtahujeme konečník dovnitř. Cvik provádíme s výdechem a na pár sekund zadržíme dech. Několikrát opakujeme. Následně děláme totéž vsedě s překříženýma nohama, kdy vyvíjíme ještě tlak shora dolů na kolena. Dobré je se mezi cviky napít vlažné vody.
Může se cvičit i vestoje: ve stoji rozkročném se prodýcháme a pak všechen vzduch vydechneme a v předklonu se dlaněmi opřeme o kolena. A nyní se snažíme rytmicky vtahovat břicho. Tímto způsobem si silně promasírujeme střeva i bránici. Cvik zopakujeme až desetkrát. Poté se znovu prodýcháme a opakujeme.
Zácpa může postihnout děti v jakémkoli věku. Jakmile se dítěti ucpe tlustéstřevo tuhou stolicí, která dále nepostupuje, přestává dítě vnímat pocit nutného vyprázdnění a chůze na toaletu. Toto ucpání způsobí roztažení střeva, kdy se vytvoří tuhý špunt, který po určité době začne obtékat řidší stolice. Svaly svěrače, které jsou napnuté a stažené, musí být uvolněny, aby mohl celý vyprazdňovací systém v pořádku pracovat. V určitém stadiu lze po konzultaci s lékařem zácpu řešit pomocí projímadla, například laktulózou. Dojde-li ale stav se zácpou velmi daleko, řeší ji gastroenterolog nebo dětský chirurg, a sice uvolněním dětského zadečku klystýrem anebo odstraněním stolice v celkové narkóze.
Výskyt zácpy se udává cca u 16 % dvouletých dětí se stejným poměrem chlapci–dívky. V předškolním a školním věku je zácpa 3x častější u chlapců, zatímco v adolescentním věku se vyskytuje častěji u dívek. Výskyt je vyšší v rodinách, kde i rodiče mají problémy s vyprazdňováním.
U zdravých dětí závisí vyprazdňování na věku a kvalitě stravy. Novorozenci a kojenci mohou mít velmi časté stolice (až 12 x za den), což se může náhle změnit na jednu stolici jednou za 2–4 dny. U batolat je stolice obvykle 2–5x denně. V adolescentním věku se frekvence snižuje na 1–2x denně. U velkých dětí a dospělých mohou být fyziologické i 3 stolice za týden.
Příčiny zácpy u novorozenců a mladších kojenců: vrozené střevní malformace, získané střevní striktury, hypotyreóza (snížená funkce štítné žlázy), alergie na bílkovinu kravského mléka, nedostatečná výživa, medikamentózní léčba u matky (magnesium, opiáty), Hirsprungova nemoc (vrozená choroba postihující tlustéstřevo), mekoniový ileus (nemožnost odchodu smolky).
Příčiny zácpy u batolat a starších dětí: strava – kravské mléko, nedostatek tekutin (horečka, přehřátí), psychické příčiny, dobrovolné zadržování stolice (dermatitida v oblasti konečníku, bolestivá defekace), neurologické onemocnění (mozková obrna, Hirsprungova nemoc), svalové onemocnění, endokrinní a metabolické onemocnění (hypotyreóza, diabetes mellitus), jiné stavy jako cystická fibróza, celiakie, otrava olovem, hepatitida, léky (opiáty, antidepresiva), preparáty obsahující železo.
