Kyselina listová je vitamín rozpustný ve vodě ze skupiny B-komplex. Má velký význam při tvorbě červených krvinek a je důležitá pro normální a zdravý vývoj plodu. Občas je používána pod názvem folacin, folát nebo vitamín B9.
V naší poradně s názvem UŽÍVÁM WARFARIN JAKOU ZELENINU MÁM SNÍŽOVAT NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY MOHU VAŽENOU ? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kozák Ladislav.
myslel jsem že listovázelenina sníží negativní účinky Warfarinu. Platí to i pro vařenou v polévce ?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Doporučuji nexperimentovat, ale naopak stravovat se stále stejně. Warfarin má své nežádoucí účinky, které ale nejsou tolik závažné, jako když uděláte změnu v jídelníčku, která může způsobit krvácení. Základní pravidlo u Warfarinu: Jezte stejné potraviny, jako v době kdy vám byla odebrána krev (Quickův test). Při změně ve stravování je zapotřebí odebrat znovu krev a zjistit její aktuální srážlivost.
Tmavá stolice by se po užívání antibiotik neměla objevit. Téměř pravidelně při užívání antibiotik však dochází k dysmikrobii, tedy k úbytku fyziologických bakterií a přemnožení těch potenciálně patogenních.
V naší poradně s názvem POTRAVINY S OBSAHEM ŽELEZA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kamča.
Doporučená denní dávka železa je 20 mg. Minimální denní přívod železa nezbytný pro červenou krvetvorbu je 10 - 15 mg. Hlavní potraviny s obsahem železa jsou maso, především vnitřnosti jako játra, srdce a slezina. Dalším zdrojem železa jsou luštěniny, listovázelenina a některé ovoce jako například jahody. Obecně se dá říci, že potraviny s obsahem železa jsou všechny červeně zbarvené potraviny, protože právě oxidy železa je zbarvují do červena.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Rychle klesající stolice může znamenat, že osoba nekonzumuje dostatek vlákniny, to je dostatek takových potravin, jako je zelenina, ovoce, celozrnné výrobky, nebo dostatek pitné vody. Tato stolice je často tmavá, protože zůstává ve střevech po delší dobu.
Během těhotenství se kyselina listová doporučuje užívat ve zvýšeném množství, v prvních týdnech těhotenství se totiž vyvíjí mozek a mícha dítěte. Kyselina listová podporuje celkový růst plodu a diferenciaci nervové soustavy. Je prokázáno, že její užívání v době těhotenství snižuje výskyt vrozených vad nervového systému. Při nedostatku kyseliny listové může docházet k poruše růstu.
některé mléčné výrobky – plísňové sýry, měkké sýry
maso – játra
Doporučená denní dávka je pro kojence 25–35 mikrogramů, pro děti 50–100 mikrogramů, pro dospělého 150–200 mikrogramů, pro těhotné ženy 400–600 mikrogramů a pro kojící ženy 280 mikrogramů kyseliny listové denně.
V naší poradně s názvem TMAVÁ ČÁRKA POD NEHTEM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek.
Nejde o nic nebezpečného. Během růstu nehtu došlo k nepatrnému výronu krve pod nehet. Krev se srazila a ztmavla, čímž vytvořila tuto čárku. Vzniklá tmavá čárka pod nehtem by se měla posouvat k okraji až do doby, kdy ji normálně ustřihnete.
Zdraví Cempírek!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Lukáš Suchánek.
Ještě jedna fotografie Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Tmavá stolice v těhotenství může souviset s konzumací stravy nebo vitamínů, které zbarvují stolici do tmavé barvy. To samé platí i po porodu. Pokud má stolice tmavou barvu a vyloučila jste barvicí potraviny či vitamíny, bude nezbytné podstoupit odborné vyšetření.
V naší poradně s názvem WARFARIN A ČERVENÁ ŘEPA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ing.Hana.
Nevyznám se v naprosto rozdílných instrukcích, které nacházím na různách stránkách warfarin-dieta, diskuze-ceskaordinace, lecba-warfarinem. Jsou to weby zaměřené na poradnu pacientům s warfarinem, zdá se, že odpovídají odborníci, ale přesto se zde vyskytují naprosto rozdílné odpovědi, což je matoucí. Jednou červená řepa nevadí, protože má málo vit.K. Potom je zase potřeba ji konzumovat každý den ve stejném množství. Na těchto stránkách warfarin-dieta je v článku o červené řepě vypsáno množství různých druhů zeleniny "Ovšem kořenová zelenina, jako je mrkev, celer, petržel, ředkvičky, ředkev, rajčata, okurky, papriky, cuketa, brambory, houby, listovázelenina, se může pouze v nepatrném množství". Ale přímo v knize o léčbě antikolaguanty a na jiných stránkách jsou zrovna tyto zeleniny ( kromě listové ) uváděny jako neproblematické s nízkým obsahem vitamínu K, které není třeba omezovat. Takže mají se tyto v nepatrném množství, nebo se nemusí omezovat? Netroufnu si manželovi vařit z jiných než těchto, i tak se mu drží INR stále kolem 2,1-2,3. Kdybych si tedy dovolila přidat zeleninu se středním obsahem vit. K, už by se dostal pod INR 2 a to je nebezpečné. Ani si nedovolím mu dát kuřecí nebo hovězí maso, které má snad 300 mcg vit. K. To bych potom musela denně dosahovat stejných hodnot v zelenině? Já tomu prostě vůbec nerozumím, jak máme vlastně vařit?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Moc to řešíte. Stačí znát jen druhy potravin s vysokým obsahem vitamínu K a na ty dávat pozor. Vysoký obsah vitamínu K má jen zelená listovázelenina, kam patří zelí (bílé i červené), kapusta, růžičková kapusta, tuřín, brokolice, ledový salát, špenát, atd. Tyto druhy je třeba do jídelníčku zařazovat, ale jen v malém množství každý den stejně. Ostatní potraviny není třeba řešit. Důležité je absolvovat pravidelná měření srážlivosti krve, ideálně jednou za měsíc. Ze zbylých potravin, zde neuvedených, je možné pohodlně vytvořit vyváženou stravu s omezeným množstvím tuku na 50 gramů za den, s dostatkem bílkovin a přiměřeným množstvím sacharidů.
Kyselina listová Forte je potravinový doplněk v nové a silnější formě. Obsahuje 400 mcg kyseliny listové a 1 mcg vitamínu B12. Je vhodným potravinovým doplňkem pro tvorbu červených krvinek, pro zdravý vývoj a růst plodu v těhotenství. O jeho ceně se můžete informovat například zde.
Tmavá dehtovitá stolice ukazuje na krvácení ze žaludku či jícnu, které často bývá doprovázeno dalšími příznaky, jako je bledost, únava, bolest hlavy a bušení srdce.
V naší poradně s názvem ZVÝŠENÝ FERITIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vlasta.
dobrý den,manžel má zvýšený feritin 1500. hemoglobin jen 75. je onkologicky nemocný. je unavený, hodně zhubl.chodí na krevní konzervy ale hemoglobin se vždy zvedne jen malinko a za pár dní zase klesne zpět na stejnou hodnotu,která byla před konzervou.od března byl zatím na třech chemoter. zatím kvůli nízkému hemogl.se další chemoter.odkládá.Poradíte mě prosím jaké jsou pro něj nejvhodnější potraviny?Děkuji mnohokrát za odpověd.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Nadbytek feritinu a nedostatečná hladina hemoglobinu ukazuje na neschopnost organismu využít železo. Právě železo lze v potravě posílit vhodnými potravinami, ale v tomto případě to bude bez efektu, protože železa má váš manžel nadbytek. Dalším důležitým činitelem pro podporu vzniku hemoglobinu je vitamín B9 a B12. Ale i zde může být onkologickým onemocněním omezena tato schopnost organismu. Nicméně tyto dva vitamíny se nachází v těchto potravinách:
- chřest, avokádo, růžičková kapusta a listovázelenina jako špenát a salát.
- maso, ryby, vejce, mléčné výrobky, cereálie a kvasnice.
K dispozici jsou i doplňky stravy s obsahem kyseliny listové a vitamínu B12, ale o nich si promluvte s ošetřujícím lékařem.
Při požití většího množství kyseliny listové není vitamín toxický, snadno se totiž nadbytečné množství vyloučí močí. Výjimečně se mohou vyskytnout nadýmání, podrážděnost, poruchy spánku a podobně. K vymizení těchto nežádoucích příznaků dojde do 3 týdnů od jejího vysazení.
Střeva novorozence jsou po porodu naplněna smolkou (mecóniem) – tmavou, do zelena zabarvenou a lepkavou hmotou. Většinou se celý střevní obsah vyloučí během prvních 24 hodin po narození. Vyloučení smolky napomáhá příjem mleziva při kojení. Stolice postupně hnědne a nakonec zežloutne.
Vitamín K je důležitý nejen v procesech srážení krve, které jsou aktivovány při jakémkoliv vnějším či vnitřním krvácení. To se ví již dávno. Teprve mnohem později se zjistilo, že vitamín K byl nalezen i v tak životně důležitých orgánech, jako je nervový systém, srdce, plíce, žaludek či ledviny. Vitamín K je nezbytný pro zdravé fungování všech lidských buněk od jejich vzniku přes celý jejich život až po jejich „naprogramovanou“ smrt (například v rámci regenerace tkání výměnou starých buněk za nově vytvořené). Mimo jiné se také prokázal klíčový vliv vitamínu K na metabolismus vápníku.
Jako přírodní zdroj vitamínu K se uvádí především listovázelenina, například kapusta, špenát, listový salát, řeřicha, list petržele a další. Méně uváděným zdrojem je brokolice či rostlinné oleje.
Jak už napovídá název kyseliny listové, je obsažena především v listové zelenině. Výborným zdrojem jsou také kvasnice nebo játra. Při vaření se jí ale 95 % zničí. Pokud jíme kyselinu listovou v potravinách, její vstřebatelnost do organismu je zhruba 50%. Proto je doporučováno používat vitamínové potravinové doplňky, kdy vstřebatelnost do organismu kyseliny listové je až 100%.