Téma: 

toxoplazmóza


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

TOXOPLAZMÓZA

Příznaky a projevy

Vrozená forma: vývojové vady, psychické a fyzické poškození, poškození zraku až slepota.

Získaná forma: horečka, rozmazané vidění, zduření mízních uzlin, bolesti svalstva, únava, zvětšení sleziny, poruchy spánku, emoční labilita.

Detail odstavce: Příznaky a projevy
Zdroj: Toxoplazmóza
Zveřejněno: 22.2.2016


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: toxoplazmoza u dětí

Dobrý den, chtěla bych se zeptat, jestli je možné, že moje děti mohou mít ode mne toxoplazmozu, kterou jsem měla v dětství. Rodiče mi řekli, že jsem vyléčená, ale teď ve čtyřiceti letech mi zjistili, že ji stále mám společně s boreliozou.
Už cca 6 let mám hrozné bolesti - kloubů, hlavy, k tomu častá únava, pokaždé jsem dostala jen prášky na bolesti a vitamíny. Nikdo se tím nezabýval, až teď.
Můj mladší syn /11 let/ , když byl malý, míval nevysvětlitelné horečky /39/ většinou 1-2 dny pravidelně každý měsíc asi půl roku, dělali jsme test na boreliozu, ten byl negativní, mohl to být příznak toxoplazmozy? Mám trvat na krevních testech?
Mimochodem nyní bývá často unavený a bolí ho hlava, má hodně nízký krevní tlak, je bledý, mívá tmavé kruhy pod očima a od ranného dětství hodně špatně spal /měl noční můry/, teď už to moc nebývá, se vším tím jsem byla u lékaře, vždy měl nějaké vysvětlení. Co vy si myslíte?
Děkuji M.V.

Zdroj: diskuze Toxoplazmoza u dětí
Odesláno: 20.11.2017 uživatelem Miluška
Počet odpovědí: 0

TOXOPLAZMÓZA

Toxoplazmóza a těhotenství

Pokud dojde k nakažení nastávající maminky akutní infekcí toxoplazmózy, a to zejména v prvních třech měsících těhotenství, může to vést k potratu nebo ke vzniku plodu s hydrocefalem, což je zmnožení mozkomíšního moku v centrální nervové soustavě, i když nebezpečí není tak velké, jak se dříve tvrdilo. U infikované matky je riziko přenosu infekce na plod v prvním trimestru těhotenství, kdy jsou následky nejvážnější, asi 15–20 %. Dojde-li k nákaze a onemocnění matky ve třetím, posledním trimestru, je riziko nákazy plodu asi 50 %. V té době je již naštěstí riziko postižení plodu malé.

Detail odstavce: Toxoplazmóza a těhotenství
Zdroj: Toxoplazmóza
Zveřejněno: 22.2.2016

TOXOPLAZMÓZA

Toxoplazmóza u dětí

Toxoplazmóza u dětí je chronické onemocnění způsobené parazity. Může být buď vrozená (během vývoje plodu), nebo získaná. Onemocnění je charakterizováno tím, že dochází k poškození nervového systému, srdce, svalů, sleziny, očí.

Od nákazy do prvních příznaků může proběhnout delší období (2–3 týdny). Během této doby pronikají oocysty do buněk střeva, pak do krevního a lymfatického oběhu a dostávají se do lymfatických uzlin, kde se množí. Nemoc u dětí nastupuje prudce: teplota dítěte stoupne na 38 až 39 stupňů Celsia, objevují se bolesti hlavy, pocit slabosti, bolesti svalů a kloubů, ztráta chuti k jídlu. V této fázi je obtížné odlišit toxoplazmózu od jiných chorob. V některých případech se mohou na kůži celého těla s výjimkou hlavy a rukou objevit skvrny a vyrážky. Léčba toxoplazmózy u dětí je poměrně dlouhá, v rozmezí od jednoho do 12 měsíců. Uvádí se, že polovina všech nemocných dětí do sedmi let prodělala nákazu s největší pravděpodobností z pískovišť, která kočky rády využívají jako pohodlnou toaletu.

Detail odstavce: Toxoplazmóza u dětí
Zdroj: Toxoplazmóza
Zveřejněno: 22.2.2016

INFEKCE HIV

Oportunní infekce

Vznikají v případě neléčené nákazy virem HIV. Mezi ty nejčastější patří kandidóza (kvasinková infekce), kryptokokóza (houbové onemocnění, které postihuje plíce, srdce nebo mozek), toxoplazmóza (původcem je prvok, infekce vede k zánětu mozku a míchy) nebo kryptosporidióza (průjmové onemocnění, pacient hubne a trpí nechutenstvím).

Detail odstavce: Oportunní infekce
Zdroj: Infekce HIV
Zveřejněno: 6.10.2014

TOXOPLAZMÓZA

Léčba

Toxoplazmózu lze cíleně léčit antiparazitiky a antibiotiky. Tato léčba je vyhrazena pro akutní infekci v těhotenství, u vrozené formy toxoplazmózy a při postižení oka či mozku. Bezpříznakové a lehké akutní infekce se neléčí.

Z léků se používá kombinace Daraprimu a Sulfadiazinu po dobu 3 až 6 týdnů. Vrozená toxoplazmóza se léčí 6 až 12 měsíců. Při nedostupnosti Sulfadiazinu lze podat méně účinný Cotrimoxazol, Biseptol nebo Sumetrolin. Součástí podpůrné léčby je podávání kyseliny listové. Antiparazitika totiž brání tvorbě kyseliny listové nezbytné pro množení buněk, proto je nutné dodávat ji zvenčí. Podáváním kyseliny listové se snižuje toxicita a četnost nežádoucích účinků léčby. V těhotenství se volí léčba Rovamycinem nebo Dalacinem či Klimicinem, které zabrání přenosu infekce na plod, ale pro terapii probíhající infekce již nejsou spolehlivě účinné. U oční formy a vrozené toxoplazmózy se přidávají kortikosteroidy, například Prednison.

Detail odstavce: Léčba
Zdroj: Toxoplazmóza
Zveřejněno: 22.2.2016

NATEKLÉ UZLINY NA KRKU

Uzliny na krku

Krční uzliny kopírují oblast hlavy a krku. Nejčastěji jsou zvětšené podčelistní uzliny, do nichž přichází lymfa z dutiny ústní a z jazyka a ze slinných žláz. Zvětšují se například při angíně. Mezi onemocnění, pro které je typické zvětšení krčních uzlin, patří také infekční mononukleóza, která má podobné příznaky jako angína. Toxoplazmóza je parazitární onemocnění, které může proběhnout bez jakýchkoli příznaků, ale může se rovněž projevit zvětšením krčních uzlin, a to i vzadu na krku. Toxoplazmózou se lze nakazit po požití nedostatečně tepelně upraveného masa, nebezpečná je pro těhotné ženy a pro jedince s poruchou imunity. Zvětšenými krčními uzlinami na krku se mohou projevovat i závažná celková onemocnění, proto je nutné vyšetření lékařem.

Detail odstavce: Uzliny na krku
Zdroj: Nateklé uzliny na krku
Zveřejněno: 19.8.2018

TOXOPLAZMÓZA

Test na toxoplazmózu

K potvrzení diagnózy je nezbytný přímý průkaz parazita ve tkáních nebo průkaz protilátek proti toxoplasmě v krevním séru, a to pomocí krevních testů. Důležitá je diagnostika akutní infekce v těhotenství, a zda došlo k nákaze plodu. Při podezření na vrozenou toxoplazmózu se vyšetřují protilátky matky a plodu. K dispozici jsou opět krevní testy. Vysoká hladina protilátek třídy IgM, IgA a IgE je typická pro akutní infekci, ale může přetrvávat i řadu měsíců či let. To komplikuje diagnostiku akutní infekce v těhotenství. U osob s poruchou imunity je nutné využít molekulárně biologické metody, konkrétně PCR. Stanovení diagnózy oční a mozkové formy je většinou formou klinického testu. Po 7–10denní cílené léčbě toxoplazmózy dojde ke zlepšení zdravotního stavu postiženého jedince.

Detail odstavce: Test na toxoplazmózu
Zdroj: Toxoplazmóza
Zveřejněno: 22.2.2016

ODČERVENÍ LIDÍ

Toxoplazmóza – toxoplasma

Původcem onemocnění zvaného toxoplazmóza je jednobuněčný parazit koček (a dalších kočkovitých šelem) Toxoplasma gondii, který je rozšířen po celém světě. Kočka, která je definitivním hostitelem, se obvykle nakazí pozřením nakaženého mezihostitele (například myši). Kočky pak následně v trusu vylučují vajíčka toxoplasmy (oocysty). Člověk se může nakazit oocystami, které pochází z trusu koček, nebo nedostatečně tepelně upraveným masem zvířat, která figurují jako mezihostitelé toxoplasmy. Kočky nejčastěji vylučují oocysty mezi 3. až 8. měsícem věku. Starší kočky mohou však oocysty také vylučovat. Nakažená kočka vypadá téměř vždy zdravě a přitom může v trusu vylučovat miliony vajíček. Nebezpečnou může být i nedostatečně omytá zelenina ze zahrádky. Rizikové je například také používat při vaření jedno prkénko na krájení masa a dalších surovin. V České republice je v průměru každý třetí člověk nakažen toxoplasmou. V některých zemích je to však ještě více, například ve Francii. Toxoplasma gondii je nebezpečná hlavně pro těhotné ženy, neboť parazit přechází přes placentu a může způsobit potrat nebo poškození plodu. Takové dítě pak může trpět takzvanou kongenitální toxoplazmózou, mezi jejíž příznaky patří poruchy zraku a nervového systému. Velký problém představuje toxoplazmóza pro lidi s poruchou imunity, pro pacienty po ozařování a chemoterapii i pro pacienty s HIV. U těchto lidí může toxoplazmóza přejít z klidového stadia do aktivního a způsobit závažné onemocnění mozku nebo srdce. Nákaza toxoplazmózou se většinou neprojevuje žádnými příznaky. U malého procenta pacientů se mohou krátce po infekci objevit bolesti hlavy, únava a zvětšení lymfatických uzlin. V souvislosti s toxoplazmózou se v poslední době mluví i o tom, že může ovlivňovat naše chování. Spekuluje se i o souvislosti toxoplazmózy a epilepsie nebo schizofrenie. Lehčí formy toxoplazmózy se diagnostikují velmi komplikovaně. Důležitá je především prevence u gravidních žen a při sebemenším podezření by měl lékař provést testy, které zjistí, zda u plodu nedošlo ke změnám ve vývoji. Léčba lehkých případů toxoplazmózy se prakticky neprovádí. Důležité je včasné započetí léčby u imunodeficitních jedinců a těhotných žen. Léčba je založena na podpoře imunitního systému a na podávání léků, které zabraňují parazitům v dalším působení.

Detail odstavce: Toxoplazmóza – toxoplasma
Zdroj: Odčervení lidí
Zveřejněno: 29.3.2018

KRÁLÍK DOMÁCÍ A JEHO NEMOCI

TOXOPLAZMÓZA

Jedná se o parazitní onemocnění, které je přenosné i na člověka. Pro člověka je toto onemocnění velmi nebezpečné, obvykle se nakazí tím, že sní infikované syrové maso (jakákoliv tepelná úprava parazity zničí). Toto onemocnění způsobuje parazit Toxoplasma gondii.

Projevy

U příznaků této nemoci je třeba vědět, o kterou formu se jedná. Chronická forma totiž nemá výrazné příznaky, kromě hubnutí. U akutní formy ale králíci odmítají přijmout potravu, hůře se jim dýchá, mají problém s výtokem z nosu, trpí průjmy a třesem, jejich srst je zježená.

Příčiny

K nákaze obvykle dochází poté, co králík do těla přijme potravu, která přišla do kontaktu s výkaly koček (ty obsahují oocysty).

Léčba

Veterinář takto nemocné zvíře obvykle neléčí.

Prevence Prevencí je zamezení kontaktu koček s krmivem a stelivem určeným pro králíky. Nutná je také občasná deratizace, protože i hlodavec může pak tyto parazity přenášet.

Nakažlivost

Ano

Detail odstavce: TOXOPLAZMÓZA
Zdroj: Králík domácí a jeho nemoci
Zveřejněno: 27.4.2017

BOLEST V KRKU

Zvětšené uzliny na krku

Mízní uzliny jsou v podstatě filtry, přes které protéká míza (lymfa). Jsou v nich koncentrovány bílé krvinky, které protékající tekutinu kontrolují. Když jsou v míze přítomné nějaké cizorodé částice, například bakterie, uzliny zareagují tím, že se zvětší, protože bílé krvinky bojující s infekcí se začnou množit. Zvětšení uzlin může být reakcí na zánět nebo nádor v dané oblasti, na infekční onemocnění, nebo může být projevem leukémie či lymfomu. Různé skupiny uzlin vždy čistí určitou oblast těla. Krční uzliny drénují oblast hlavy a krku. Nejčastěji jsou zvětšené podčelistní uzliny, do kterých přichází lymfa z dutiny ústní, jazyka a ze slinných žláz, jsou zvětšené například při angíně. Onemocněním, pro které je typické zvětšení krčních uzlin, je také infekční mononukleóza, která má podobné příznaky jako angína. Toxoplazmóza je parazitární onemocnění, které může proběhnout bez jakýchkoli příznaků, ale může se také projevit například zvětšením krčních uzlin. Toxoplazmózou se můžeme nakazit po požití nedostatečně tepelně upraveného masa, nebezpečné je pro těhotné ženy a pro lidi s poruchou imunity. Zvětšenými krčními uzlinami na krku se však mohou projevovat i závažná celková onemocnění, je tedy nutné odborné vyšetření.

Detail odstavce: Zvětšené uzliny na krku
Zdroj: Bolest v krku
Zveřejněno: 26.2.2014

TOXOPLAZMÓZA

Jak poznat toxoplazmózu u koček

Toxoplazmózou může onemocnět kočka, která pozře mezihostitele – to může být myš nebo kus syrového masa. Ve velké většině případů u ní toto onemocnění proběhne bez příznaků, pouze náhodným vyšetřením trusu se najdou vajíčka parazita. Pokud se onemocnění projeví, jeho nejčastějšími příznaky jsou zápal plic, jinak průjmy, teploty, výtoky z nosu a očí a zánět mandlí. Pohlavní množení parazitů ve střevech (s následným vylučováním vajíček do vnějšího prostředí) probíhá nejčastěji u mladých koček (maximum případů u 3–6měsíčních koťat). Chov domácí kočky není příliš rizikový, protože kočka je infekční pouze 14 dní při prvotní nákaze. Naprostá většina nakažených získala toxoplasmu jinou cestou. Přesto je vhodné pravidelně a včas odstraňovat kočičí výkaly (oocysty se stávají infekční během 1–5 dnů v závislosti na teplotě). Dále můžete kočkám podávat kokcidiostatika (léky hubící toxoplasmu). Pokud kočky zmíněnou formu onemocnění jednou prodělají, už nikdy se neopakuje (vyjma případů zvířat oslabených jinými těžkými infekcemi). Pokud tedy máte doma kočku, která nechodí ven (nechytá myši) a není krmená syrovým masem, je riziko toxoplazmózy téměř nulové.

Detail odstavce: Jak poznat toxoplazmózu u koček
Zdroj: Toxoplazmóza
Zveřejněno: 22.2.2016

RUKOLA

Recepty

Použití rukoly (rokety) je značně variabilní, skvěle se doplňuje s jinými ingrediencemi v salátech, výborně poslouží jako doplněk ke steakům nebo udělá delikatesu z obyčejného toastu. Rukolu lze připravit i stejným způsobem, jako se připravuje špenát. Při nákupu vybírejte vždy čerstvou rukolu, která má tmavé a svěží lístky. Je však nezbytné rukolu řádně umýt v čisté vodě, než začnete s jejím zpracováním nebo konzumací. Neomytá rukola může obsahovat škodlivé bakterie a parazity, které mohou způsobit onemocnění, jako je toxoplazmóza nebo listerióza.

Recept na salát

Ingredience: 125 g rukoly, 4 vejce uvařená natvrdo, 1 konzerva sardelových řezů, několik cherry rajčátek, sůl, citronová šťáva, čerstvě mletý bílý pepř

Postup: Rukolu omyjeme a osušíme. Promícháme se solí (solíme jen velmi málo, protože sardelky jsou slané dost). Zakápneme citronem a jemně promícháme se sardelovými řezy. Na talíři ozdobíme rajčátky, vejci a mírně opepříme. Salát je pikantní a osvěžující.

Pizza recept

Ingredience: 2 polévkové lžíce stolního oleje, 1 špetka černého mletého pepře, 4 polévkové lžíce rajčatového protlaku, 2 rajčata, 60 g rukoly, špetka soli, 100 g šunky od kosti, 40 g parmazánu, 1 balení těsta na pizzu

Postup: Těsto na pizzu připravíme dle návodu. Těsto dobře vypracujeme a rozdělíme na 2 části. Plech vymastíme olejem a vložíme na něj dvě připravená těsta. Těsto potřeme rajčatovým protlakem. Přidáme na plátky nakrájená rajčata a přidáme špetku soli a pepře. Vložíme do trouby předehřáté na 200 stupňů a pečeme cca 10 minut. Poté obložíme pizzy rukolou, strouhaným parmazánem a šunkou pokrájenou na nudličky a vše vložíme ještě na 5 minut do trouby.

Detail odstavce: Recepty
Zdroj: Rukola
Zveřejněno: 13.2.2018

WURM-EX PŘÍBALOVÝ LETÁK

Odčervení lidí

Nejčastějším domácím parazitem je prvok s latinským názvem Toxoplasma gondii, který způsobuje onemocnění s názvem toxoplazmóza, které patří mezi nejnebezpečnější. Přenašečem jsou naši domácí mazlíčci, a to kočky, v jejichž trusu se tento prvok vyskytuje ve formě takzvaných oocyst (může se ale vyskytovat ve formě tkáňových cyst v mase všech druhů zvířat). Pokud si po kontaktu s kočkou pečlivě neumyjeme ruce, může dojít k přenosu ústy. Nemoc je nebezpečná zejména pro pacienty s oslabenou imunitou (například po chemoterapii, ozařování, transplantaci orgánů či pro pacienty s infekcí HIV). Lidé, kteří jsou nakaženi parazitem Toxoplasma gondi, mohou snadněji onemocnět rakovinou krve či prostaty, hrozí jim častěji infarkt a sexuálně přenosné infekce. Toxoplazmóza se ve většině případů podobá chřipce, po odeznění příznaků akutní infekce přežívá parazit v člověku ve formě tkáňových cyst (hlavně v nervové tkáni) někdy až do konce života, někdy několik měsíců. Nebezpečí při oslabení imunity spočívá v tom, že parazit ožije a projeví se například horečkou, zvětšením uzlin, poruchami vidění, křečemi. Při nákaze v těhotenství může toxoplazmóza vyvolat závažné poškození plodu. Toto onemocnění se dá potvrdit pomocí zobrazovacích metod (ultrazvuk, CT, magnetická rezonance), kdy dojde k objevení abscesu v těle pacienta.

Jsou zde i další paraziti, kteří nejsou již tak nebezpeční, ale dostatečně nepříjemní. Jsou to roupi (Enterobius vermicularis) napadající hlavně děti (přenáší se nemytýma rukama a projevují se svěděním v konečníku). Samice klade až 12 000 oplozených vajíček kolem řitního otvoru člověka. Vajíčka jsou velmi lehká a mohou být roznášena dokonce prouděním vzduchu a mouchami. Onemocnění se projevuje únavou, často potřebou se vyprázdnit, bolestí břicha, průjmem, podrážděností, svěděním a kopřivkami. Ve stolici se začínají objevovat nejen oplozená vajíčka, ale i dospělí roupi. Pro postižené ženy představuje tento parazit riziko neplodnosti.

Na děti se zaměřují i škrkavky, které patří mezi hlístice (latinsky Nematoda). Žijí v tenkém střevě a nakazit se jimi můžete špatně omytou zeleninou. Hlístice je jednou z nejpočetnějších a nejrozšířenějších skupin živočichů. Je známo téměř 20 tisíc druhů. Způsobuje nemoc známou pod názvem ascaridóza. Škrkavka může být dlouhá 15–20 cm. Samice klade až 200 000 vajíček. Příznaky nemoci jsou nechutenství, zvracení, bolesti hlavy, v těžkých případech dokonce ochrnutí končetin. Napadený je oslabován fyziologicky (nedostatek živin, zplodiny metabolismu parazita) i mechanicky (ucpání střeva, případně jeho protržení).

Na dospělé číhá při nedostatečně tepelně upraveném mase tasemnice bezbranná. Nákazu lze snadno diagnostikovat prokázáním přítomnosti vajíček ve stolici. Tasemnice svým působením narušují střevní klky a sliznici, v důsledku čehož mohou vznikat rozsáhlé nekrózy. Parazit uvolňuje ze svého těla metabolity, které mohou být pro hostitele toxické. Reakcí bývají alergie a poruchy trávení proteinů. Hlavními příznaky nemoci bývá bolest hlavy, bledost, pocity únavy a podrážděnost. U podvyživených a imunitně oslabených lidí jsou projevy silnější. Běžné jsou například žaludeční nevolnosti, zvracení, průjmy a silné bolesti břicha nezávisle na jídle.

Infikovanou vodou nebo rukama se šíří lamblie, která se usazuje v tenkém střevě. Je zploštělá, na spodní straně má přísavnou destičku vyztuženou lamelami. Vyživuje se osmoticky. Způsobuje průjmy.

Detail odstavce: Odčervení lidí
Zdroj: Wurm-Ex příbalový leták
Zveřejněno: 9.11.2015

TOXOPLAZMÓZA

Příčiny

Původcem je prvok Toxoplasma gondii. Styk s infekcí či infekce sama proběhnou většinou skrytě bez nápadných příznaků. Toxoplazmóza může postihnout mízní aparát, a to lymfatické uzliny, tkáně oka, centrálního nervstva, či způsobit gynekologická onemocnění. Toxoplazmóza může být například příčinou potratů, nedonošení plodů, jejich odumření nebo porodu defektních dětí stižených vrozenou toxoplazmózou.

Způsob nákazy:

Od kočky: Rozmnožování parazita probíhá pouze ve střevní sliznici kočky a příbuzných kočkovitých šelem. S trusem kočky pak odchází množství spór – oocyst. Oocysty jsou velmi odolné v zevním prostředí a dostávají se do těla zvířat (případně i člověka) potravou. Následně vyvolají buď onemocnění, nebo skrytou infekci v podobě klidových cyst v různých orgánech včetně svaloviny. Skryté infekce nejsou ušetřena ani zvířata hospodářská a jatečná. Ostatní zvířata, kromě kočky a člověka, jsou označována jako přechodný hostitel (mezihostitel), kočka a kočkovité šelmy pak jako takzvaný definitivní hostitel parazita. Kočka se nakazí pravděpodobně nejčastěji masem divokých nebo hospodářských zvířat. Vývojový koloběh parazita se v jejím střevě pak dokončuje. U jiných zvířat nebyla možnost rozmnožování parazita prokázána. Ani kočka však není označována jako významný zdroj přímého nakažení člověka, poněvadž vylučování zárodků toxoplazmózy trusem trvá krátce – jen při jejím prvním nakažení (2–3 týdny) – a kočka poté získává odolnost a při novém nakažení již zárodky nevylučuje. Proto se se zárodky v trusu setkáváme v praxi jen velmi zřídka a převážně u mladých koček, které jsou krmeny nepřemraženým syrovým masem nebo loví myši, ptáky a podobně.

Pro nákazu od koček tedy platí: člověk, který už někdy s toxoplazmózou přišel do styku, získává odolnost stejně jako kočka, a nemůže se tedy již podruhé nakazit. Pravděpodobnost nakažení člověka od kočky je velmi malá – kočka může vylučovat oocysty trusem v případě nakažení pouze 2–3 týdny, nakazit se může konzumací nepřemraženého syrového masa či lovením drobných hlodavců a ptáků. Nakazit se můžeme pouze z trusu kočky. Při čištění kočičího WC je tedy vhodné používat rukavice, navíc trus začíná být nakažlivý až druhý den, pokud ho odstraňujeme denně, tak nebezpečí nehrozí. Kočka chovaná v bytě a krmená vhodnou stravou se nemůže nakazit. Je však třeba pamatovat na schopnost dlouhého přežívání zárodků (přes 1 rok) v půdě záhonů a pískovišť, kam kočky kálejí, a na možnost nakažení znečištěnýma rukama při práci na zahrádce bez rukavic. Nebezpečná je rovněž konzumace syrového nebo nedostatečně tepelně opracovaného masa jatečných zvířat (zejména ovcí, prasat, králíků a domácí drůbeže). Lidé stižení toxoplazmózou mívají často zvyk ochutnávat syrové maso při kuchyňském zpracování, mají rádi minutky, případně u nich dochází k profesionálnímu styku se syrovým masem. Maso běžně dobře tepelně zpracované je naprosto nezávadné, neboť již prohřátí na teplotu 66 °C spolehlivě ničí vývojová stadia parazita v mase, stejně jako na druhé straně několikadenní důkladné promražení v mrazicím boxu.

Přenos nákazy z matky na plod přes placentu. Dochází k němu v případě, když se žena nakazí v průběhu těhotenství.

Další možnosti: přenos kapénkovou infekcí, spojivkovým vakem, oděrkami v kůži při manipulaci s infekčním materiálem nebo při pokousání infikovaným zvířetem.

V tenkém střevě se po pozření obou typů cyst uvolňují toxoplasmy, které pronikají buňkami střevní sliznice, vyvíjejí se a rychle množí. V té době se organismus nachází v akutním stadiu onemocnění – v tělních tekutinách kolují toxoplasmy a napadají hostitelské buňky. U koček dochází k pohlavnímu rozmnožování a vznikají oocysty, které odcházejí kočičím trusem a mohou nakazit nového hostitele. U ostatních živočichů, včetně člověka, pronikají do buněk různých orgánů a vytvářejí tkáňové cysty, jež přetrvávají bezpříznakově až do smrti jedince. V tomto vývojovém stadiu se toxoplasma vlivem imunitní odpovědi hostitele množí pomalu. Při oslabení imunity však může dojít k aktivaci onemocnění a toxoplasma se opět rychle množí.

Detail odstavce: Příčiny
Zdroj: Toxoplazmóza
Zveřejněno: 22.2.2016

MYTÍ RUKOU

Správné mytí rukou

Při mytí rukou dochází k mechanickému, ale i chemickému odstranění nečistot a také k odstranění přechodné mikroflóry z rukou. K mytí rukou se používá voda a nejčastěji mýdlo nebo jiný mycí prostředek.

Na našich rukou se nachází velké množství bakterií a dalších mikroorganismů, kterých se pouhým umytím rukou vodou a mýdlem nezbavíme. Pro úplné odstranění bakterií je nutné ruce vydezinfikovat. Mýt si ruce je důležité, ale jejich spláchnutí pod tekoucí vodou nestačí. Seznamte se tedy se správným postupem hygieny rukou.

Nejdřív sundejte šperky, hodinky. Pod jejich plochou se rády drží bakterie. Bez nich si můžete ruce v pohodlí omýt až k předloktí. Opláchněte ruce důkladně teplou vodou. Naneste mýdlo (nejlépe tekuté, na tuhých mýdlech, především na veřejných toaletách, mohou přežívat bakterie) velmi důkladně po celé ploše dlaní a začněte třít dlaněmi o sebe. Postupně omývejte prsty a hřbety dlaní, nezapomeňte na bříška prstů, meziprstní plochy. Místem, které je velmi rizikové a zapomíná se na něj, je prostor pod nehty. Ideálně k důkladné hygieně poslouží malý ruční kartáček. Minimálně po 20 vteřinách čištění opláchněte mýdlo z rukou. Pro osušení používejte pouze vlastní ručník nebo jednorázové papírové utěrky. Výzkumy zjistily, že používáním horkovzdušných sušičů (ty by měly být zapnuty alespoň po dobu 30 sekund) se mohou bakterie šířit do značné vzdálenosti (až do 2 metrů).

Na cestách je dobré mít po ruce antibakteriální ubrousky nebo gel. Stačí si ruce očistit ubrouskem nebo vetřít gel a budete mít okamžitě ruce čisté i suché. Tyto produkty ničí bakterie a choroboplodné zárodky.

Mezi nejčastější nemoci špinavých rukou patří žloutenka, salmonela, nemoci přenosné ze zvířete na člověka (listerióza, toxoplazmóza, škrkavky, roupy), bacilární úplavice, opary, plísně.

Důvodů, proč lidé při mytí rukou nepoužívají mýdlo, je hned několik. Mezi nejčastější patří zapomnětlivost, lenost, nechuť dotýkat se špinavého tuhého mýdla a podle některých respondentů i výmluva na nedostatek času.

Odborníci se shodují, že za výše jmenovanými argumenty, je však možné hledat především špatné hygienické návyky z dětství. Pokud má někdo ruce viditelně špinavé, obvykle si je jde automaticky umýt. Podstatně méně lidí si umývá ruce po návratu domů z venku, a to i přesto, že se cestou dotýkali různých předmětů, jako jsou madla nákupních košíků, držadla v MHD nebo i obyčejné dopisní schránky. Tam všude se skrývá nebezpečí v podobě žloutenky, salmonely, úplavice, chřipky a dalších nepříjemných nemocí.

Detail odstavce: Správné mytí rukou
Zdroj: Mytí rukou
Zveřejněno: 11.1.2017

TĚHOTENSKÉ VYŠETŘENÍ

Vyšetření plodu během těhotenství

Vstupní gynekologická vyšetření

Po potvrzení těhotenství následuje vstupní gynekologické vyšetření, které zahrnuje následující:

  • Pečlivé zjištění anamnézy – pacientka je dotázána na důležité údaje týkající se zdravotního stavu v období před tímto dotazováním.
  • Gynekologické vyšetření, většinou včetně odběrů kultivace z pochvy a moči.
  • Vyšetření čípku – odběry onkologické cytologie (není-li k dispozici výsledek vyšetření starší méně než jeden rok) a kolposkopie.
  • Zevní měření pánevních rozměrů s rozvahou pozdějšího možného přirozeného porodu.
  • Kontrola prsů ženy, kdy se lékař snaží vyloučit nádorový proces, eventuálně poučí ženu o péči v případě plochých či vpáčených bradavek (je možné koncem těhotenství masáží bradavek, použitím formovačů bradavek docílit bradavek schopných normálního kojení).
  • Krevní testy na zjištění krevní skupiny, protilátek proti červeným krvinkám, infekce typu syfilis, HIV, hepatitida typu B a základní biochemické vyšetření včetně moči.
  • Výběrová vyšetření u rizikových pacientek – míru rizika stanoví lékař na základě informací z předchorobí pacientky – jsou provedeny krevní testy na další možné infekce (toxoplazmóza, rubeola, cytomegalovirus, herpetické viry).
  • Vyšetření k vyloučení těhotenské cukrovky – provádí se screeningově z krve u všech těhotných žen nad 25 let mezi 24. a 28. týdnem těhotenství. U těhotných s vysokým rizikem (obezita, užívání léků, například steroidů) se krevní testy k vyloučení těhotenské cukrovky provádějí ihned.

Vyšetření pomocí ultrazvuku

Ultrazvuk je prováděn na začátku těhotenství k ověření gravidity, umístění oplodněného vajíčka v děloze a zjištění jeho životaschopnosti. Další vyšetření ultrazvukem se provádí za účelem screeningu vývojových vad a provádí se trojstupňově.

První stupeň probíhá mezi 11.–14. týdnem těhotenství se zaměřením na časný záchyt možných vývojových vad plodu. Při tomto ultrazvukovém vyšetření se stanovuje velikost plodu a provádí takzvaná datace gravidity, kdy se určí předpokládaný termín porodu. Ten je přesnější než termín podle poslední menstruace nebo podle prvních pohybů plodu. Určuje se počet plodů a jejich vzájemný vztah (dvouvaječná, případně jednovaječná dvojčata, vícerčata). Jak již bylo zmíněno, zaměřujeme se na vývojové vady plodu. Některé závažné vývojové vady lze již v tomto termínu odhalit, a to buď přímo, nebo nepřímo, podle některých ultrazvukových známek (ztluštění šíjového projasnění plodu, chybění nosní kůstky), lze i stanovit větší míru rizika vývojové vady a doporučit provedení podrobného vyšetření plodu. To zahrnuje odběr plodové vody, odběr vzorků choriové tkáně (část placenty) ke genetickému vyšetření.

Druhý stupeň ultrazvukového vyšetření v těhotenství se provádí mezi 18.–23. týdnem se zaměřením na podrobné prohlédnutí plodu k odhalení vývojové vady. V tuto dobu je možné u rizikových pacientek doporučit i speciální ultrazvukové vyšetření dětským kardiologem, zkušeným v prenatální kardiologii. Toto vyšetření je vhodné pro ženy s anamnézou srdeční vady, eventuálně s podezřením na vadu plodu, s genetickou či jinou zátěží. Provádí se jako vyšetření specializované a není doporučováno rutinně všem.

Třetí vyšetření se provádí mezi 30.–32. týdnem těhotenství a opět slouží k vyšetření plodu a možnému odhalení vývojové vady, změření velikosti plodu a stanovení jeho správného růstu, určení polohy placenty a množství plodové vody.

Co znamená termín skreening?

Skreening je soubor vyšetření zahrnujících krevní testy a ultrazvuková vyšetření v I. trimestru těhotenství (10.–13. týden), eventuálně potom v 16. týdnu těhotenství vyšetření krve – hladina AFP, ve 20. týdnu pak skreeningový ultrazvuk.

Stáří matky

Odkdy je žena považovaná lékaři za starší matku? Z hlediska genetiky je za starší matku považována žena, která v době porodu dosáhne věku 35 let. U mladších žen pak záleží i na paritě, tedy počtu předchozích porodů.

Ozvy plodu

Při každé kontrole se většinou kontrolují ozvy plodu (srdeční akce), a to buď poslechem pomocí stetoskopu, či Dopplerova přístroje, nebo ultrazvuku.

Pohyb plodu

Cítíte pohyby miminka? Otázka, kterou pravidelně uslyšíte přibližně od 18. týdne těhotenství. Pohyby miminka jsou kontrolou pro maminku, že je děťátko v pořádku. Důležitá je nejen frekvence pohybů, ale i jejich charakter, který se v průběhu těhotenství trochu mění.

Detail odstavce: Vyšetření plodu během těhotenství
Zdroj: Těhotenské vyšetření
Zveřejněno: 29.11.2013