Žilní trombózadolníkončetiny se projevuje omezeným odtokem krve k srdci, krev se hromadí v žilním systému. Plazma z žíly při stagnaci krve uniká přes žilní stěnu do tkáně a způsobuje otok, což jsou klasické příznaky trombózy žil. Tkáň reaguje na přítomnost tekutiny zánětlivou reakcí, proto je kůže nad postiženým úsekem žíly teplá, zarudlá a končetina bolí. Pokud je postižen jen malý úsek například na lýtku a žíla není uzavřena zcela, projeví se problém třeba jen pnutím v dané oblasti. Trombus však může žílu uzavřít. Pak příznaky zesilují, pokožka nad postiženým místem nabývá modrofialové barvy a je teplá.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Pokud tyto potíže pociťujete nyní a jsou-li pro vás nové teprve několik hodin, tak byste měla zavolat číslo 122 - rychlou záchrannou službu a nechat se vyšetřit lékařem ze sanitky. Je-li to začátek mrtvice, tak každá minuta je důležitá pro záchranu života jak ho doposud znáte. Pokud jsou tyto potíže dlouhodobé a pociťujete je už několik dní, či týdnů, tak stačí když co nejdříve zavoláte svému praktickému lékaři a dohodnete se s ním na dalším postupu.
Zda váš zdravotní stav odpovídá invaliditě, zjistíte jedině, když si požádáte o invalidní důchod a váš zdravotní stav zhodnotí posudkový lékař. Zde je postup, jak žádat o důchod.
Lidská noha se skládá z 26 kostí, 19 svalů a ze 107 vazů a je tvořena dvěma částmi, a to pletencem a kostrou volné dolníkončetiny. Pletenec tvoří jediná velká kost, která vznikla tím, že srostly tři kosti v jednu (pánevní, křížová a spona stydká). Je třeba si také uvědomit, že dolní končetina je k trupu připevněna mnohem pevněji než ta horní.
V naší poradně s názvem TROMBOZA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pavla Hirschfeldová.
Dobrý den mám trombozu v noze z počátku jsem měla iněkce na ředění krve ted jsem přešla na warfarin 5mg po iněkcí mě noha přestala bolet a co beru warfarin bolesti se vrátily chci si koupit kompreesní punčocháče pomohou Děkuji za odpověd
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Měla byste informovat sového lékaře, který vám změnil léčbu z injekcí na Warfarin. Není samo sebou, aby se vám bolesti takto vrátily. Warfarin je skvělý lék a dokázal za málo peněz prodloužit již mnoho životů. Kompresní punčochy budou užitečné, ale rovněž je zapotřebí dohodnout se s lékařem na vhodném režimu nošení a na jejich síle. Když nesprávně odhadnete tyto dvě veličiny, tak pak vám můžou kompresní punčochy i škodit například přílišným tlakem, který povede ke zhoršení prokrvování dolníkončetiny a ke zhoršení bolestivých pocitů.
Trombóza může nastat jako komplikace při přetržení či silném natržení vazu, kdy je nutná i sádrová fixace. Tento stav vždy patří do rukou lékaře. Délka doby léčení je individuální, pokud jde o kombinaci podvrtnutého kotníku a trombózy, je samozřejmě prodloužená.
V naší poradně s názvem TROMBÓZA DOLNÍCH KONČETIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jitka Popiková.
Dobrý den ,manžela chytla velká bolest dolníkončetiny .jedná se o oteklý kotník
plus nártu a část lýtka . V květnu u něho byla provedena operace zanoření tenkého střeva .Na nohu nemúže šlápnout. Bere Eligius .mohu mu dávat teplý nebo studený obklad a proti bolesti panadol ? Děkuji Popíková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Pokud chcete manželovi opravdu pomoci, tak ho dopravte k praktickému lékaři, aby mu otok na noze vyšetřil a určil jeho příčinu. Poté postupujte podle jeho doporučení. Jakékoliv léčitelské pokusy na manželovi mu mohou ublížit na zdraví a to může vyústit až v trestně právní následky.
Noha člověka se skládá v podstatě ze dvou hlavních částí, a to dolníkončetiny tvořené stehnem, lýtkem a holení; a nohy, která se skládá z chodidla a nártu.
U některých pacientů se nemusí toto onemocnění projevovat žádnými příznaky, většinou však bývá spojeno s následujícími projevy:
bolest, otok a pocit napětí v postižené dolní končetině (obvykle v lýtku);
silná bolest v postiženém místě;
teplá pokožka v místě, kde se utvořila krevní sraženina;
zčervenání kůže, zejména na zadní straně postižené dolníkončetiny v oblasti pod kolenem.
Onemocnění obvykle postihuje jenom jednu dolní končetinu, ale nemusí to být vždy pravidlem. Bolest se zhoršuje při pohybu špičky nohy nahoru (směrem ke kolenu) nebo dolů.
V naší poradně s názvem POLYNEUROPATIE DOLNÍ KONČETINY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel VĚRA POSPÍŠILOVÁ.
nerozumím slovu POLY-NEUROPATIE, t.zn. že se týká rukou i nohou?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Pojem polyneuropatie vychází z pojmenování dvou druhů periferní neuropatie.
Když periferní neuropatie postihne více nervů, hovoříme o polyneuropatii. Když periferní neuropatie zasahuje pouze jednu nervovou skupinu, hovoříme o mononeuropatii. Většina lidí trpí právě polyneuropatií, což je společný termín pro poškození zahrnující mnoho nervů současně. Polyneuropatie se může týkat rukou i nohou současně.
Kompresní punčochy slouží jako prevence bolesti lýtek a jejich otékání a současně snižují riziko vzniku vředů v místech, kde proběhla hluboká žilní trombóza. Pomáhají také zabránit vzniku takzvaného posttrombotického syndromu, což je poškození tkáně lýtka v důsledku zvýšeného žilního tlaku. Ten se zvyšuje právě při ucpání žíly krevní sraženinou (trombem), kdy dochází ke zvýšení napětí žilní stěny a k poškození žilních chlopní hlubokého žilního systému dolníkončetiny. To vede k „odklonění“ krve do povrchových žil. Po prodělání hluboké žilní trombózy byste měli kompresní punčochu nosit každý den po dobu alespoň dvou let, protože ke vzniku posttrombotického syndromu může dojít i několik měsíců až let poté, co jste onemocněli hlubokou žilní trombózou. Kompresní punčochy vám předepíše cévní lékař, případně praktický lékař. Je potřeba vybrat správnou velikost, aby mělo jejich nošení smysl. Musí se nosit po celý den s tím, na noc se sundávají. Pokud si během dne chcete od jejich nošení odpočinout, můžete je na chvíli sundat, ale je dobré sedět s nohama ve zvýšené poloze.
V naší poradně s názvem CELKOVA ANESTEZIE A KRECOVE ZILY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Markéta.
Dobry den,zajimalo by me,zda jsem vice ohrozena plicni embolii kdyz mam na prave noze viditelne krecove zily a to od kolene po litko,nez ty pacientky,ktere je nemaji???Dekuji za odpoved
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Ano, jste více ohrožena. Před operací určitě dostanete kompresní punčochy na obě dolníkončetiny.
Trombózou se označuje stav, kdy dochází k zánětu hlubokých žil dolních končetin se vznikem krevní sraženiny – trombózy. Situace se významně častěji vyskytuje u dlouhodobě ležících osob nebo u lidí s varixy („křečovými žilami“). K nemoci jsou také náchylnější lidé po operaci či ženy po porodu.
Trombóza se projevuje pocitem tíhy a napětí na jedné končetině, bolestmi postižené končetiny, obzvláště v průběhu žil, bolestmi při chůzi (klaudikační potíže), změnou zbarvení (promodrání), zfialověním (cyanóza), někdy nevolností (nauzea).
Lokální nález se pak projevuje otoky kotníku nebo bérce, smazanými obrysy kloubů s napjatou kůží, vyšší teplotou končetiny, lehkou cyanózou (promodrání, zfialovění končetiny), rozšířenými podkožními žílami v horní třetině bérce, nejasnými zvýšenými teplotami organismu a tachykardií (zrychlený puls).
Provádějí se laboratorní a klinická vyšetření jako ultrazvukové vyšetření, kontrastní rentgenologická flebografie nebo radionuklidové vyšetření, v krvi (séru) se zjišťuje zvýšení D-dimerů.
Situace je nebezpečná tím, že se trombus (sraženina) může uvolnit a jako embolie (vmetek) vniknout do plic. Rizikovým faktorem pro zánět žil na noze je dlouhodobé cestování s nemožností dostatečného pohybu (například cestování letadlem a podobně), pak se mluví o takzvané cestovní trombóze.
V naší poradně s názvem TROMBÓZA DOLNÍCH KONČETIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pavla.
Chtěla bych se optat jak je dlouho člověk s trombózou žilní doma kdy se můžu vrátit do práce jsem tet měsíc doma beru prášky na ředění krve blbě semi stoupá na nohu
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Trombóza je vážné onemocnění a délka léčby je u každého člověka individuální. Nejpřesnější odpověď můžete získat od svého ošetřujícího lékaře, který zná váš zdravotní stav. Zavolejte mu a nebo se ho zeptejte při příští kontrole.
Obecně je prognóza poměrně příznivá, k funkční úpravě dochází asi u 85 % nemocných během 6–12 měsíců po léčbě. Po těžkých formách může zůstat i reziduální deficit, rezidua po 1 roce mohou nastat až u 15 % nemocných. Mortalita se udává 2–5 % v závislosti na kvalitě komplexní péče.
V diskuzi SPECIALISTA NA POLYNEUROPATII se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela.
Dobrý den.Mám velké bolesti a brnění nohou a diagnostikovanou polyneuropathii .Zatím jsem neměl štěstí na lékaře specialistu.Může mi někdo poradit,kde nebo kdo by mi mohl s touto nemocí bojovat?Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Silvana Andelova.
Mám těžkou polyneuropatii jsem na vozíku .Mám zúžený páteřní kanál a cukrovku a bolesti hlavně v noci .Ráda bych cvičila .Můžete mi pomoci .
Noha teplá na dotek může signalizovat zánět povrchních žil s trombózou. Jeho rozpoznání nebývá obtížné, projevuje se tuhými, zarudlými, silně bolestivými pruhy v průběhu žil nejčastěji u dolníkončetiny. Postihuje povrchní žilní systém nejčastěji v souvislosti s infekčním ložiskem (často i drobným) nebo s mechanickým či chemickým podrážděním žilní stěny. I když se nejedná o složité a život ohrožující onemocnění, je to stav bolestivý a ustupuje zdánlivě pomalu. Léčí se v absolutní většině případů zklidněním končetiny a podáváním mastí a léčebných roztoků. Jen vzácně přestupuje na hluboký žilní systém.
V diskuzi ELIQUIS - DIETA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Salvét.
Prosím o sdělení, jako dietu nutno dodržovat při trombóze v lýtku při užívání
léku Eliquis.
Děkuji, s pozdravem Salvét
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Monika.
Dobrý den mám takoví dotaz byla mi zjištěna hloubková trombóza s drobnou embolii již užívám léky eliguis už na trvalo a jsem kuřák obávám se že se mi trombóza nebo embolie může vrátit eliguis beru 5mg 2 tabletky sebe ráno jednu s večír děkuji moc za odpověď
Poměrně často se trombóza neprojevuje žádnými závažnými příznaky a probíhá jako netypická bolest končetiny. Není vzácností, že tuto bolest pacienti přisuzují prodělané námaze, popřípadě i změnám počasí. Co se týká trombózy dolních končetin, pak mezi hlavní příznaky patří pocit tlaku v postižené končetině, dále je to otok končetiny a její bolestivost. Přitom právě bolest nebývá vždy přítomna a navíc ani nevypovídá o tíži tohoto onemocnění. Postižená končetina může také změnit barvu a podkožní viditelné žíly bývají více naplněny.
Při zánětu povrchových žil bývá postižené místo zarudlé a na pohmat bolestivé, často dochází k jeho zatvrdnutí. Důležité je vědět, že při zánětu povrchových žil postižená končetina neotéká.
Při trombóze hlubokých žil je naopak končetina oteklá a velmi bolestivá, bolest se objevuje především po plném došlápnutí. Postižená noha také může mít namodralou barvu. Trombóza je velice zrádná obzvláště u ležících pacientů, může totiž vzniknout bez výraznějších varovných obtíží a následně se může projevit až plicní embolií. Pokud není trombóza odborně léčena, může vedle plicní embolie postupně dojít až k rozvoji bércového vředu, který se jen velmi těžko hojí.
Na druhé straně trombózy, které mají bezbolestný průběh, často způsobují plicní embolii. Přitom do značné míry závisí na rozsahu omezení průtoku krve do plic. U plicní trombózy může být jedním z příznaků kašel, dále je to krátkodobá dušnost či bolest na hrudi, ale u pacienta může dojít i k vykašlávání krve nebo k rozvoji šoku. Platí, že čím blíže k srdci je trombóza lokalizována, tím je riziko embolie vyšší. Nemocný, který je postižený lehčí formou plicní embolie, na tuto diagnózu často vůbec nepomyslí a původ jeho obtíží bývá často objasněn až při odborném vyšetření.
Než zcela odezní příznaky trombózy, sportu a zátěži se určitě vyhýbejte. Po úplném vyléčení není důvod k zákazu sportu. Naopak pohyb podporuje žilní oběh a je významnou prevencí žilních onemocnění. Vhodnými sporty jsou plavání, jízda na kole nebo běh na lyžích. Při nich (samozřejmě kromě plavání) je vhodné mít natažené kompresivní punčochy, které by měl mít pacient předepsány od svého ošetřujícího lékaře.
Příčinou je takzvaný aterosklerotický proces. S tím, jak tento proces pokračuje, se začínají objevovat fibrózní pláty, které jsou větší, tužší a někdy mají chrupavčitou strukturu. Většinou zasahují do průsvitu cévy a tím ji zužují. Tyto procesy v cévě pak mohou ve finále vyvolat takzvané komplikované léze, které vznikají z fibrózních plátů. Fibrózní pláty pak mohou masivně kalcifikovat a poškozovat strukturu cévy. Poškozená místa v cévě se tak stávají rizikem pro vznik trombu (krevní sraženina). Trombóza je následně příčinou náhlého cévního uzávěru.
Z praktického hlediska můžeme dělit aterosklerotické pláty na stabilní a nestabilní. Stabilní plát se vyznačuje nízkým obsahem tuků. Strukturu má pevnější a většinou neohrožuje následnou trombózou. S nestabilním plátem je ovšem situace jiná. Vyznačuje se vysokým obsahem tuku a často může praskat. Často z něho vzniká trombóza, která se pak projeví akutní cévní příhodou.
Užívá se kyselina thioktová (k dostání v lékárnách). Působí proti agresivním, nervy poškozujícím látkám, povzbuzuje nervový růst, chrání nervy. Dále je možno využít vysoce dávkované vitamíny, a to v podobě přípravků obsahujících vitamín B1, B6 a B12. Ty povzbuzují regeneraci nervů. Denně by však mělo být užito nanejvýš 100 mg jednotlivých vitamínů. Navíc bývají podávány přípravky proti bolestem (analgetika) – to podle typu a intenzity bolesti. Vedle toho mohou pomoci fyzioterapeutické metody, jako například zdravotní gymnastika, které působí proti omezení pohyblivosti.
Lidskou nohu tedy tvoří pánevní kost (tvořená kostí kyčelní, stydkou a sedací), stehenní kost (= femur), čéška (jablíčko = patela), lýtková kost (= fibula), kolenní kost (= tibia).
Stehenní kost je nejdelší kostí v lidském těle a nachází se v horní části dolníkončetiny a je spojena s pánví a s čéškou, holenní a lýtkovou kostí. S pánví stehenní kost pojí kyčelní kloub, s čéškou a současně i s holenní a lýtkovou kostí ji zas pojí kolenní kloub. Pod kolenním kloubem se nachází dvě kosti, které společně tvoří kostru bérce. Jedná se o holenní kost a lýtkovou kost. Holenní kost se při pohledu na člověka nachází v přední části. Holenní kost se postupně rozšiřuje a ve své spodní části vybíhá ve vnitřní kotník směrem k palci. Naopak lýtková kost se při pohledu na člověka nachází v zadní části nohy a v dolní části vybíhá v zevní kotník směrem k malíčku.
b) svaly
Na dolní končetině se nachází velké množství svalů, a proto je vhodné je rozdělit do několika oblastí podle místa jejich výskytu na svaly u kyčelního kloubu, svaly stehna, svaly bérce a svaly nohy/chodidla.
Na stehně se svaly dělí na přední a zadní. Přední svaly tvoří čtyřhlavý sval stehenní (= musculus quadriceps femoris) a sval krejčovský (= musculus sartorius). Zadní svaly stehna tvoří dvojhlavý sval stehenní (= musculus biceps femoris), sval pološlašitý (= musculus semitendinosus), sval poloblanitý (= musculus semimembranosus) a sval zákolenní (= musculus popliteus).
I svaly bérce se dělí na přední, zadní a zevní. Mezi přední svaly patří sval holenní (= musculus tikalis anterior), dlouhý natahovač prstů (= musculus extensor digitorum Lotus) a dlouhý natahovač palce (= musculus extensor hallucis longus). Mezi zadní bércové svaly patří trojhlavý sval lýtkový (= musculus triceps surae) tvořený z dvojhlavého svalu lýtkového (= musculus gastrocnemius) a z šikmého svalu lýtkového (= musculus soleus), a sval chodidlový (= musculus plantaris), zadní sval holenní (= musculus tikalis posterior), dlouhý ohybač prstů (= musculus flexor digitorum), dlouhý ohybač palce (= musculus flexor hallucis longus). Mezi zevní svaly patří dlouhý sval lýtkový (= musculus peroneus longus) a krátký sval lýtkový (= musculus peroneus brevis).
c) klouby a vazy
Dolní končetinu tvoří dva velké klouby, a to kyčelní kloub (= articulatio coxae) a kolenní kloub (articulatio genus). Kyčelní kloub je současně největším kloubem v lidském těle a připojuje dolní končetinu k pánevním kostem. Kyčelní kloub umožňuje pohyby: ohnutí, natažení, otočení, odtažení i přitažení dolníkončetiny. Kolenní kloub pak ke stehenní kosti připojuje holenní kost a kost lýtkovou. Kolenní kloub je silný a také je spojen s postranními vazy, zároveň také obsahuje ještě dva další samostatné vazy. Kolenní kloub navíc zajišťuje stabilitu celé dolníkončetiny. Kolenní kloub zajišťuje dolní končetině ohnutí, natažení a i určitou rotaci.
d) cévy
Jako celým tělem i dolní končetinou musí proudit krev, k tomu slouží cévy různých velikostí a i funkcí. V této části těla se tedy samozřejmě nachází jak velké tepny a jejich drobnější formy (= artérie), tak i žíly (= vény) a menší vlásečnice (= kapiláry).
Velké tepny dolníkončetiny mají za úkol dostat do dolníkončetiny okysličenou krev přímo ze srdce. Samozřejmě, aby se z nich krev dostala do celé končetiny, musí z velké tepny přecházet do drobných tepen a pak i do vlásečnic. Ve vazivovém obalu tepen jsou také obsaženy různé nervy, které mají za úkol jak stahování cév, tak i jejich roztahování. Pod obalem se nachází vazivo a elastická vlákna, středem tepny samozřejmě proudí krev. Žíly nepřivádí okysličenou krev do dolníkončetiny, ale odvádí ji z dolníkončetiny do duté žíly. Mezi nejdůležitější žíly v dolní končetině patří přední a zadní holenní žíla, zákolenní žíla a stehenní žíla. Fungují zde ale i povrchové žíly, které například spojují vnitřní kotník se stehenní žílou a vnější kotník se zákolenní žílou. Cévní systém dolníkončetiny tvoří také drobné vlásečnice, které zde prostupují všemi tkáněmi kromě pokožky. Do tkání se jimi dostává kyslík i živiny a z tkání pak naopak oxid uhličitý a odpadní látky.
e) nervy
Do dolníkončetiny vedou mozkomíšní periferní nervy vycházející z pleteně bederní a pleteně křížové. Z pleteně bederní vychází nerv stehenní, který ovlivňuje přední stranu stehna a zároveň i svaly na vnitřní straně stehna. Z pleteně křížové vychází nervy hýžďové i nerv sedací (známý také pod latinským názvem ischiadicus), nerv holenní, který ovlivňuje zadní stranu stehna a bérce, nerv lýtkový, který má dvě části a to povrchovou, která ovlivňuje svaly lýtkové, a hlubokou, která ovlivňuje svaly na přední straně bérce a na hřbetu nohy.
Petechie bývají způsobeny krvácením na povrchu kůže, typicky se nacházejí na dolních končetinách, ale mohou se rozšířit i na jiné části těla. To je zapříčiněno vsakováním krve do pokožky, což dodává petechiím načervenalý nádech. Petechie se objevují většinou u malých dětí, ale věk není žádnou překážkou.
Petechie na dolních končetinách: Obvyklou lokalizací petechií a purpury při cévních chorobách jsou dolníkončetiny.
Petechie na patře: Při destičkových poruchách se petechie vyskytují v okolí trupu a páteře.
Petechie kolem očí: Petechie kolem očí nejčastěji vznikají po zranění nebo traumatu. Další příčinou může být zvracení, pláč nebo kašel, zejména záchvatovitý. Někdy však mohou být petechie kolem očí výsledkem některých závažných onemocnění, například leukémie, trombocytopenie nebo meningokokového zánětu. Tato onemocnění vyžadují okamžitou péči lékařů.
