TROMBOZA DOLNÍCH ŽIL NA NÁRTU je přesně to, o čem vás chceme informovat v našem článku. Pojem trombóza znamená zvýšené srážení krve v cévách. K žilní trombóze dochází tak, že se zpomaluje tok krve v žilách, poškodí se stěny žil nebo dochází k ucpávání. Uvnitř žíly se vytváří krevní sraženina – trombus. Žilní trombóza trápí častěji ženy než muže. Velké riziko nastává zejména v případě, že se krevní sraženina uvolní.
Hluboká žilní trombóza
Hluboká trombóza (flebotrombóza) žil dolních končetin je velmi častý problém mnoha žen. Je to onemocnění nepříjemné jak svými projevy, tak i svými komplikacemi, z nichž životu nebezpečná je zejména obávaná plicní embolie.
Krev z dolních končetin odtéká prostřednictvím dvou žilních systémů. Zásadní je hluboký systém, kromě toho je zde ještě systém žil povrchový – oba systémy jsou propojené takzvanými perforátory. Tyto perforátory jsou žíly schopné vést krev jednosměrně z hlubokého systému do povrchového. Žíly na dolní končetině jsou vybaveny speciálními chlopněmi. Za normálních okolností pohyb svalů dolních končetin vytlačuje krev směrem k trupu a jednosměrné chlopně brání jejímu navracení zpět, a navíc také zabraňují toku krve z povrchového systému do žilního. Při nahromadění dostatečného množství rizikových faktorů začnou v hlubokém systému vznikat krevní sraženiny a trombóza žil dolních končetin je na světě. Klasickými rizikovými faktory vzniku krevních sraženin v hlubokých tepnách jsou dlouhodobá nehybnost dolních končetin, obezita, těhotenství, stavy po velkých chirurgických výkonech, antikoncepce, Leidenská mutace, hyperhomocysteinémie a další podobné poruchy srážlivosti, poruchy chlopenního aparátu dolních končetin při chronické žilní nedostatečnosti a mnohé další.
Příznaky
Postižená končetina je oteklá, bolestivá, má nafialovělou barvu. Postižený člověk typicky cítí bolest končetiny v lýtku, která se zhoršuje při pohmatu a při chůzi. Jsou-li na dané končetině přítomné větší křečové žíly, pak se mohou rozšířit a bývají naplněné krví. Někdy může být prvním příznakem až komplikace trombózy žil dolní končetiny známá jako plicní embolie.
Jak postupovat
Vždy je nutné zhodnocení klinických příznaků. Pokud lékař pojme podezření na trombózu dolních končetin, aplikuje doporučený postup tak, že indikuje ultrazvukové vyšetření nohou, které umožní vidět celý žilní systém a nalézt případné sraženiny. Pomocným vyšetřením může být odběr krve se stanovením takzvaných D-dimerů, které u trombózy bývají pravidelně zvýšené. Kombinace negativního ultrazvuku a negativních D-dimerů diagnózu trombózy v podstatě vylučují.
Léčba
V akutní fázi je cílem léčby hluboké žilní trombózy zástava růstu sraženiny, její rozpuštění a prevence vzniku plicní embolie. Následná antikoagulační léčba snižuje riziko návratu trombózy. Trombóza se většinou léčí konzervativně léky na ředění krve, invazivní léčba je vhodná pro mladší pacienty a závažnější trombózy. Podávají se protisrážlivé léky, jako jsou tradiční nízkomolekulární hepariny a Warfarin. Z nových léků na ředění krve v léčbě trombózy se používají preparáty Pradaxa, Xarelto a Eliquis, které se označují jako nová antikoagulancia (NOAC). Dopl
V naší poradně s názvem TROMBÓZA DOLNÍCH KONČETIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jitka Popiková.
Dobrý den ,manžela chytla velká bolest dolní končetiny .jedná se o oteklý kotník
plus nártu a část lýtka . V květnu u něho byla provedena operace zanoření tenkého střeva .Na nohu nemúže šlápnout. Bere Eligius .mohu mu dávat teplý nebo studený obklad a proti bolesti panadol ? Děkuji Popíková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Pokud chcete manželovi opravdu pomoci, tak ho dopravte k praktickému lékaři, aby mu otok na noze vyšetřil a určil jeho příčinu. Poté postupujte podle jeho doporučení. Jakékoliv léčitelské pokusy na manželovi mu mohou ublížit na zdraví a to může vyústit až v trestně právní následky.
Zánět žil dolních končetin se podle lokalizace postižené žíly rozlišuje na zánět povrchových žil a zánět hlubokých žil, systém žil dolních končetin se totiž člení na hluboký a povrchový. Při poškození cévní stěny nebo zpomalení odtoku krve dochází k jejímu srážení. V okolí sraženiny se následně rozvíjí zánět žíly. Zánět nejčastěji postihuje žíly dolních končetin. Na horních je vzácný a bývá obvykle spojen s poraněním žíly, například při nitrožilní aplikaci léků. Zánět žil se může objevit v oblasti pánve, ve stehně, v lýtku, v kotníku, zánět povrchových žil se projevuje zejména bolestivostí a zarudnutím v průběhu postižené žíly.
Hluboký zánět žil se pak projevuje především otokem končetiny, mezi další možné projevy zánětu žil hlubokého systému patří bolestivost. Riziko zánětu hlubokých žil spočívá především ve zvýšené možnosti vytvoření trombu – zánětem poškozená stěna žil je totiž náchylná k tvorbě krevních sraženin. Tyto tromby se mohou utrhnout, být zavlečeny krevním proudem do plic a zde ucpat pro život důležité cévy – vzniká plicní embolie.
Kromě žil dolních končetin může být zánětem postižena v podstatě jakákoliv žíla v těle. Infekční zánět žil na ruce se může například rozvinout jako komplikace zavedení kanyly. Zánět žil v rukou, na předloktí a jinde se může rovněž objevit v souvislosti s traumaty (zlomeniny a podobně).
Diagnostika zánětu žil se opírá jednak o fyzikální vyšetření (pohled, pohmat), jednak může být doporučeno ultrazvukové vyšetření žil. Léčení zánětu žil závisí na zjištěné příčině zánětu.
Ve svém příspěvku GANGLION NA NOZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva Mareš.
chtěla bych se zepta, mám ganglion na noze u achilovky, mám jít na zákrok a zajímalo by mě jak dlouho trvá pooperační léčba,mám práci kde celý den stojím za jak dlouho budu moct jít do práce,děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana.
Dobrý den.Před měsícem se mi udělal gangliom na nártu.Obvodačka mi na to dala višňovku a po týdnu byl pryč.Buhužel uplynul měsíc a je to zpět.
Prosím o radu co s tím.V práci jsem pořád na nohách a občas nosím i těžké věci.Chozeni je kolikrát už tak bolestivé.Nevím si rady co s tím aby se to nevracelo.
Kam je nejlepší si dojít aby mi zas nenapsali višňovku.
Děkuji Jana
Hluboká žilní trombóza je stav, při němž dochází k ucpání žíly krevní sraženinou. Žilní trombóza nejčastěji postihuje takzvané hluboké žíly dolních končetin. To ovšem neznamená, že žilní trombóza nemůže vzniknout i v jiných žílách, například v žílách krku, nebo dokonce mozku. Hluboká žilní trombóza je závažný stav, který má řadu komplikací. Tou nejzávažnější z nich je utržení trombu a vznik plicní embolie. Masivní plicní embolie, která ucpe hlavní větve plicnice, je smrtelné onemocnění, které se může objevit i bez předešlých příznaků. Pokud dochází k opakované embolizaci menších trombů, může to vést k rozvoji plicní hypertenze. Další komplikací je poškození žíly v oblasti, kde je přichycen trombus, což může následně vést ke vzniku bércového vředu. Někdy se krevní sraženina sama od sebe ztratí bez toho, aby se jakkoliv projevila.
Hluboká žilní trombóza se pravděpodobněji vyskytuje u lidí, kteří:
právě prodělali operaci;
byli po úraze, který omezil jejich pohyb;
jsou starší a nemají dostatek pohybu;
mají stav, který ovlivňuje jejich krevní srážlivost.
Ve svém příspěvku ELIQUIS - DIETA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Salvét.
Prosím o sdělení, jako dietu nutno dodržovat při trombóze v lýtku při užívání
léku Eliquis.
Děkuji, s pozdravem Salvét
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Monika.
Dobrý den mám takoví dotaz byla mi zjištěna hloubková trombóza s drobnou embolii již užívám léky eliguis už na trvalo a jsem kuřák obávám se že se mi trombóza nebo embolie může vrátit eliguis beru 5mg 2 tabletky sebe ráno jednu s večír děkuji moc za odpověď
Zpětnému návratu krve ze žil k srdci napomáhá několik mechanismů:
svalově-žilní pumpa
srdeční činnost
dýchací pohyby
Svalově-žilní pumpa, označovaná také jako „svalové srdce“, představuje práci svalů dolních končetin, při které se stahem lýtkových svalů krev vyhání k srdci a relaxací svalů je zase krev z distálních, níže uložených oblastí nasávána směrem k srdci. Tlak v žilním systému závisí i na poloze člověka. Ležící člověk má žilní tlak na nártu asi 15 mmHg. Vestoje dosahuje žilní tlak průměrně 80 až 100 mmHg, což představuje vysokou zátěž pro žíly, které zvětší svůj průsvit a roztáhnou se.
Při chůzi se snižuje objem krve v žilách dolních končetin a klesá žilní tlak na nártu z uvedených 80 až 100 mmHg na 30 až 40 mmHg. U zdravých končetin tento pokles přetrvává do 20 sekund po skončení chůze.
Při běhu žilní tlak na nártu nohy a v prstech klesá až na nulové hodnoty. Fyziologicky pracující chlopně zabraňují zpětnému toku krve v žilách. Při nedostatečnosti (insuficienci) chlopní žilní tlak klesá minimálně, protože při relaxaci svalů krev teče retrográdně, tedy zpět do vzdálených (distálních) oblastí.
Prokrvení končetin preventivně podporujeme pravidelným cvičením. Stejně tak i při onemocněních s poruchami periferní cirkulace (poruchy tepenného a žilního systému) pravidelným opakovaným zatěžováním svalových skupin podporujeme prokrvení končetin, které jsou lokalizovány periferně od poruchy, čímž podporujeme tvorbu funkčních kolaterál a zvyšování průtoku krve.
Podstatou cviků je zapojení svalové pumpy svalů dolních končetin, čímž se podpoří žilní návrat stagnující krve z dolních končetin.
V naší poradně s názvem OTEKLÉ KOTNÍKY PO DLOUHÉ CESTĚ AUTOBUSEM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Michal.
Dobrý den,jel jsem do Chorvatska autobusem a po cestě jsem měl oteklé kotníky. Čím je to způsobeno?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Oteklé nohy při dlouhé cestě v dopravním prostředku jsou způsobeny útiskem cév v oblasti kolenního a kyčelního kloubu. Také k tomu přispívá fakt, že při dlouhém sezení, se nepoužívá lýtkový sval, který mimo ovládání chodidla také pomáhá pumpovat krev zpět k srdci. V těchto případech se krev z nohou k srdci vrací pomaleji a její přebytky v dolních končetinách začnou prosakovat z žil do okolních tkání, kde tvoří otoky, které popisujete.
Rychlá pomoc u takovéhoto otoku dolních končetin a kotníků je lehnout si na podlahu a opřít nohy o stěnu, aby byly výš než zbytek těla a takto vydržet alespoň 10 minut. Při tom je vhodné dělat volné výpony se špičkami chodidel - střídavě odtahovat a přitahovat špičku chodidla směrem ke koleni.
Jako prevence před vznikem otoků při dalším cestování se vyplatí použít kompresní punčochy, které se nasazují ještě před cestou a sundávají se, až když je možná normální chůze. Kompresní punčochy se dají koupit běžně v lékárně v různých velikostech.
Poměrně často se trombóza neprojevuje žádnými závažnými příznaky a probíhá jako netypická bolest končetiny. Není vzácností, že tuto bolest pacienti přisuzují prodělané námaze, popřípadě i změnám počasí. Co se týká trombózy dolních končetin, pak mezi hlavní příznaky patří pocit tlaku v postižené končetině, dále je to otok končetiny a její bolestivost. Přitom právě bolest nebývá vždy přítomna a navíc ani nevypovídá o tíži tohoto onemocnění. Postižená končetina může také změnit barvu a podkožní viditelné žíly bývají více naplněny.
Při zánětu povrchových žil bývá postižené místo zarudlé a na pohmat bolestivé, často dochází k jeho zatvrdnutí. Důležité je vědět, že při zánětu povrchových žil postižená končetina neotéká.
Při trombóze hlubokých žil je naopak končetina oteklá a velmi bolestivá, bolest se objevuje především po plném došlápnutí. Postižená noha také může mít namodralou barvu. Trombóza je velice zrádná obzvláště u ležících pacientů, může totiž vzniknout bez výraznějších varovných obtíží a následně se může projevit až plicní embolií. Pokud není trombóza odborně léčena, může vedle plicní embolie postupně dojít až k rozvoji bércového vředu, který se jen velmi těžko hojí.
Na druhé straně trombózy, které mají bezbolestný průběh, často způsobují plicní embolii. Přitom do značné míry závisí na rozsahu omezení průtoku krve do plic. U plicní trombózy může být jedním z příznaků kašel, dále je to krátkodobá dušnost či bolest na hrudi, ale u pacienta může dojít i k vykašlávání krve nebo k rozvoji šoku. Platí, že čím blíže k srdci je trombóza lokalizována, tím je riziko embolie vyšší. Nemocný, který je postižený lehčí formou plicní embolie, na tuto diagnózu často vůbec nepomyslí a původ jeho obtíží bývá často objasněn až při odborném vyšetření.
Mezi chronické rány řadíme proleženiny (trofické vředy), venózní vředy, neuropatické vředy nebo vředy způsobené infekcí nebo vzniklé v důsledku ozařování či nádorových procesů, dekubity.
Dekubity
Dekubitální vředy (dekubity) jsou defekty kůže a podkožních struktur, které vznikají v důsledku tření a přímého tlaku podložky na disponované části těla. Jsou častým problémem zejména u imobilních, zpravidla starších pacientů s celkově zhoršeným zdravotním stavem. Nejkritičtějšími, takzvaně predilekčními místy vzniku dekubitů jsou místa s kostními prominencemi, tedy křížová krajina (sakrální oblast), paty, kotníky, zevní hrany chodidel, oblasti trochanterů (oblast kyčlí), kolena.
Hojení dekubitů (proleženin) často komplikuje přítomnost nekrózy a bakteriální kolonizace, která se může rozvinout v infekci. Léčbu dekubitů také často ztěžuje jejich hloubka a nepravidelný tvar. Mortalita pacientů s dekubitálním vředem je čtyřikrát vyšší než u stejné skupiny pacientů bez vředu. Je proto důležitá důsledná prevence vyžadující intenzivní péči o kůži a polohování pacienta.
Rozeznáváme 5 stupňů proleženin:
1. stupeň – ostře ohraničené zarudnutí (překrvení) kůže, které při vitropresi přetrvává; toto stadium je při včasném léčebném zásahu reverzibilní;
2. stupeň – povrchové poškození epidermis, které vypadá jako puchýř nebo mělký kráter, nezasahuje do subcutis;
3. stupeň – vzniká nekrotický vřed, hluboký kráter, s možnými podminovanými okraji, který postupuje všemi vrstvami kůže, případně až k fascii (ta zůstává nepoškozena);
4. stupeň – vřed s rozsáhlými nekrózami, který zasahuje svaly a šlachy;
5. stupeň – nekróza postupuje svalem, přičemž dochází k jeho destrukci a k destrukci tkání až na kost.
Při léčbě dekubitů nezapomínáme na celkovou péči o pacienta, zejména na správnou výživu, hydrataci a kompenzaci přidružených onemocnění. Až v 95 % případů lze vzniku dekubitů předejít. Dekubity neboli proleženiny totiž vznikají v důsledku působení patologického tlaku na predilekční místa zvýšeného tlaku ve tkáních a špatným stavem pacienta. Při nadměrném a dlouhotrvajícím tlaku v místě kontaktu těla s podložkou dojde ke zpomalení až k zástavě cirkulace krve v kapilárách a buňky ve tkáních postupně odumírají. Vznik dekubitu ještě podpoří chybná manipulace s ležícím pacientem působením tření a střižných sil. Správnou prevencí ale lze vzniku dekubitů předcházet až v 95 % případů.
Prvním příznakem, který nelze podceňovat, je erytém – začervenání pokožky. Pacient si může stěžovat na bolestivost místa, pálení nebo mravenčení. V dalších stadiích se tvoří puchýře, které přecházejí k povrcho
Trombózou se označuje stav, kdy dochází k zánětu hlubokých žil dolních končetin se vznikem krevní sraženiny – trombózy. Situace se významně častěji vyskytuje u dlouhodobě ležících osob nebo u lidí s varixy („křečovými žilami“). K nemoci jsou také náchylnější lidé po operaci či ženy po porodu.
Trombóza se projevuje pocitem tíhy a napětí na jedné končetině, bolestmi postižené končetiny, obzvláště v průběhu žil, bolestmi při chůzi (klaudikační potíže), změnou zbarvení (promodrání), zfialověním (cyanóza), někdy nevolností (nauzea).
Lokální nález se pak projevuje otoky kotníku nebo bérce, smazanými obrysy kloubů s napjatou kůží, vyšší teplotou končetiny, lehkou cyanózou (promodrání, zfialovění končetiny), rozšířenými podkožními žílami v horní třetině bérce, nejasnými zvýšenými teplotami organismu a tachykardií (zrychlený puls).
Provádějí se laboratorní a klinická vyšetření jako ultrazvukové vyšetření, kontrastní rentgenologická flebografie nebo radionuklidové vyšetření, v krvi (séru) se zjišťuje zvýšení D-dimerů.
Situace je nebezpečná tím, že se trombus (sraženina) může uvolnit a jako embolie (vmetek) vniknout do plic. Rizikovým faktorem pro zánět žil na noze je dlouhodobé cestování s nemožností dostatečného pohybu (například cestování letadlem a podobně), pak se mluví o takzvané cestovní trombóze.
V naší poradně s názvem TROMBÓZA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Věra Hauserová.
Dobrý den, ráda bych se zeptala na léčení trombózy. U mého přítele, sportovce a zdravého člověka se najednou objevila na noze trombóza. Stačí po léčbě u praktického lékaře na rekonvalescenci 14 dní? Šel do práce, ale noha ho stále pobolívá. Je třeba po této nemoci rehabilitace (cvičení) nebo spíše klid na lůžku? Předem Vám velmi děkuji za Vaši odpověď. VH
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
U žilní trombózy je důležité užívat léky na ředění krve. Určitě dostal Xarelto nebo Pradaxu. Tyto léky pomohou předejít další epizodě trombózy. Rekonvalescence je také důležitá a je třeba zařazovat pohyb, například chůze je vhodná. V dalším období by měl přítel navštívit kardiologa, aby zjistil stav jeho cévního systému a stanovil další vývoj lékařské péče.
Neprůchodnost cév je zapříčiněna ukládáním tuku, především cholesterolu, na stěnách cév. Tím dochází ke vzniku aterosklerózy, česky ke kornatění tepen. V místech, kde se tyto částečky tuku (odborně tukové pláty neboli aterogeny) ukládají, dochází k zúžení, takzvanému průsvitu cévy, a krev pak obtížněji proudí. Céva se také stává křehčí a méně pružná.
Nedostatek krve znamená nedostatek kyslíku. A nedostatek kyslíku znamená zvýšené riziko vzniku stavů, které nás mohou rychle ohrozit na životě – mozková mrtvice, embolie nebo akutní infarkt myokardu. Dále může hrozit trombóza, hypertenze nebo ischemická nemoc dolních končetin (tedy takzvaná nedokrevnost).
K ucpání cévy krevní sraženinou obvykle dochází na dolních končetinách. Sraženina se může vytvořit v lýtku, stehně, ale i v pánevních žilách. Nazýváme ji pak hlubokou trombózou. Sraženina pacienty ohrožuje zejména tím, že se může uvolnit a putovat krevním oběhem až do plic. Tam může uzavřít průsvit menších cév a způsobit tak závažný stav – plicní embolii.
K příčinám vzniku sraženin patří:
stavy zpomalující průtok krve cévami,
poškozené žilní chlopně,
infekce či poranění žil,
genetická onemocnění způsobující vyšší srážlivost krve,
hormony – například estrogen obsažený v hormonální antikoncepci,
nedostatek pohybu, upoutání na lůžko,
operace, zejména v oblasti dolních končetin a kyčlí.
Trombóza dolních končetin se může projevovat jako jednostranný otok nohy. Je bolestivá a lze při ní pozorovat zvýšenou náplň povrchových žil, případně změny zbarvení.
V naší poradně s názvem WWW.JÁK SE PROJEVÍ ZÁNĚT ŽIL U NOHOU DOLNÍCH KONČETIN. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miluše večeřová.
Modré fleky na lítkách až žlutě zbarvené,tíha nohou,velká belestivost při chůzi a při větším teple.Bolest pouze při dotyku na kterékoliv místo na nohou.Obvodní lékař neléčí ,neví si stím rady ,pouze B12, jinak nic.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Zánět žil se může projevit právě i s příznaky, které popisujete. Budete potřebovat lepší vyšetření, aby se zjistil pravý důvod vašich obtíží. Nejlépe bude, když požádáte svého obvodního lékaře o doporučení na kardiologii a necháte si tam svá lýtka vyšetřit.
Tableta obsahuje hormony. Měla by se užívat každý den ve stejnou dobu. V naší republice jde o nejrozšířenější typ antikoncepce. Výhodou je vysoká účinnost, pravidelný menstruační cyklus, menší menstruační bolesti. Má i pozitivní vliv na pleť, vlasy a nehty.
Po celou dobu užívání dodává tělu estrogen i gestagen. Podle množství hormonů se dělí na:
jednofázové – obsahují stejnou dávku hormonů (21 dnů estrogen i gestagen, 7 dní menstruace)
dvoufázové – tabletky dvojího druhu s různými dávkami hormonů (11 dní estrogen, 10 dní gestagen, 7 dní menstruace)
třífázové – v průběhu cyklu se mění hladiny gestagenů i estrogenů; snaží se co nejvíce zachovat pravidelnost menstruace
Dávkování: Jednou denně. Měla by se užívat každý den ve stejnou dobu.
Spolehlivost: 90 žen z 1 000 otěhotní při doporučeném používání.
Hormonální působení: Hormony z tablety se uvolňují do celého těla. Mohou obsahovat estrogen.
Ovlivnění cyklu: Pravidelné krvácení každý měsíc, může snížit krvácení a bolest.
Váha: Přírůstek na váze je malý, jestli vůbec nějaký.
Riziko trombózy: Mírně zvýšené riziko.
Otěhotnění po vysazení: Ano, brzy po přerušení.
Cena: Metoda není hrazena z prostředků veřejného zdravotního pojištění.
Použití: Lékař vám ji předepíše, zakoupíte ji v lékárně a každý den ve stejnou dobu spolknete jednu pilulku. Hormony se pak neustále uvolňují do krve a chrání vás před nechtěným otěhotněním.
Nežádoucí účinky
Časté nežádoucí účinky (mohou se vyskytnout u 1 až 10 z každých 100 uživatelek): změny nálady, bolest hlavy, nevolnost, bolest prsou, problémy s menstruací, například nepravidelná menstruace, vynechání menstruace.
Málo časté nežádoucí účinky (mohou se vyskytnout u 1 až 10 z každých 1 000 uživatelek): deprese, nervozita, ospalost, závratě, mravenčení, migréna, křečové žíly, zvýšený krevní tlak, bolest žaludku, zvracení, trávicí potíže, plynatost, zánět žaludku, průjem, akné, svědění, vyrážka, bolesti, například bolest zad, končetin, svalové křeče, kvasinkové poševní infekce, pánevní bolesti, zvětšení prsou, nezhoubné bulky v prsou, děložní/poševní krvácení (které obvykle ustoupí při dalším užívání přípravku), výtok, návaly horka, zánět pochvy (vaginitida), problémy s menstruací, bolestivá menstruace, snížená menstruace, velmi silná menstruace, poševní suchost, neobvyklé výsledky výtěru z děložního hrdla, snížený zájem o sex, nedostatek energie, zvýšené pocení, zadržování tekutin, zvýšení hmotnosti.
Vzácné nežádoucí účinky (mohou se vyskytnout u 1 až 10 z každých 10 000 uživatelek): kvasinkové infekce, anémie, z
V naší poradně s názvem PŘÍZNAKY PŘI ONEMOCNĚNÍ LEDVIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdenka.
Již delší dobu mám otoky kotníku,dušnost,unavu,je možné že by se mohlo jednat o onemocnění ledvin? děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Ano, otoky dolních končetin a únava můžou být příznakem onemocnění ledvin. Dušnost by ale spíše ukazovala na kardiovaskulární problém. Nejlépe bude, když svůj zdravotní stav zkonzultujete se svým praktickým lékařem. Popřípadě "na vlastní pěst" můžete na poliklinice v Lipníku nebo lépe v Olomouci navštívit přímo nefrologii s ledvinami a kardiologii se srdcem a cévami.
Otoky dolních končetin můžete korigovat zvednutím nohou vleže a jejich opřením o svislou stěnu, popřípadě nošením kompresních punčoch. Únavu vám pomůže zmírnit odkyselení organizmu a užívání probiotik. Dušnost, tu až podle její příčiny.
Svůj stav nepodceňte a nechte se vyšetřit.
Ganglion na nártu je cysta nejasného původu vyplněná rosolovitou látkou. Častěji se vyskytuje u žen. Odstranění ganglionu se provádí buď odsátím jeho obsahu, případně se následně provede výplach s obsahem kortikoidu. Pokud je rosol v ganglionu hustý a není možné jej odsát, provádí se chirurgické odstranění. Obvykle postačí lokální znecitlivění. Po zákroku je nutné postiženou končetinu po dobu hojení ponechat v klidovém režimu, nejčastěji formou uložení do dlahy.
V naší poradně s názvem POLYNEUROPATIE DOLNÍCH KONČETIN. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Božena.
Prosím odpoví mě nějaká dobrá duše proč mám polyneuropatii dolních končetin? Nemám cukrovku,nikdy jsem nekouřila ani nepila alkohol.Ten alkohol jen na malý přípitek např.narozeniny.Mám srážení krve laidenskou mutaci.Moc díků za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Někdy si polyneuropatii přineseme do života vlastní genetickou výbavou, podobně jako třeba leidenckou mutaci. To pak vůbec nezáleží na dodržování zásad zdravého životního stylu a neuropatie propukne tak jako tak. V kombinaci s leidenskou mutací zde vyvstává možnost řešení projevů polyneuropatie úpravou dávkování antikoagulačních léků, které určitě užíváte na ředění krve. Domluvte se na tom se svým kardiologem. Také by bylo vhodné být v péči neurologa, který bude kontrolovat změny v projevech neuropatie a určí i následnou léčbu.
Krev proudící z žil dolních končetin směrem do srdce teče proti působení gravitační síly. Tento její protigravitační tok je umožněn především systémem chlopní. Důležitou úlohu v posunu krve směrem k srdci mají také okolní svaly, které svou činností žíly stlačují. Ke zpomalení proudění krve v žilách dolních končetin proto dochází mimo jiné při dlouhodobém upoutání na lůžko. Z tohoto důvodu bývají dlouhodobě ležícím pacientům fixovány dolní končetiny obinadlem, aby se usnadnil pohyb krve z žil směrem k srdci. Rizikovým faktorem zánětu žil na kotníku je rovněž dlouhodobé cestování s nemožností dostatečného pohybu, například cestování letadlem a podobně. Charakteristickým znakem u zánětu žil v kotníku je otok končetiny, mezi další možné projevy zánětu žil patří bolestivost. Riziko zánětu hlubokých žil spočívá především ve zvýšené možnosti vytvoření trombu. (Zánětem poškozená stěna žil je náchylná k tvorbě krevních sraženin – trombů.) Tromby se mohou utrhnout, tromb je zavlečen krevním proudem do plic a zde ucpe pro život důležité cévy a vzniká plicní embolie.
Při bolesti se užívají nesteroidní antiflogistika (Aspirin, Acylpirin, Ibalgin, Ibuprofen), a to jak v tabletkách, tak v masti, vhodné je končetinu polohovat, pohybovat s ní. Jako prevence zasažení hlubokého systému poslouží i chůze, důležitá je elastická bandáž končetiny. Na nohu přikládáme studené obklady, chladivé masti, vhodná je rovněž prevence v podobě kompresivní terapie – doplňky stravy posilující cévní stěnu. Zánět žil většinou odezní po několika týdnech. Riziko komplikací je velmi malé. Pokud ale máte podezření na zánět žil, ihned vyhledejte lékaře, předejdete tak komplikacím!
U žilního onemocnění v okolí kotníku je důležité rozlišit, zda se jedná o flembotrombózu nebo o tromboflebitidu. Každý typ onemocnění vyžaduje různou terapii. Tato onemocnění patří vždy do rukou lékaře.
Ve svém příspěvku MRAVENČENÍ KONČETIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petra.
Hezký den, chtěla bych poprosit o radu. Před cca 3 lety se u mě objevilo mravenčení horních a dolních končetin. Nevím co vše má spolu souvislost tak raději vypíšu vše na co si vzpomenu.
- bušení srdce
- výpadky dechu ( né úplné ale hodně špatně se mi dýchalo) nejvíce v autobuse a v uzavřených prostorech
- tiky v očním víčku
- cukání ve svalech různě na ruce na hýždích...
mravenčení končetin na rukou i nohou ( před rokem se mi občas stávalo menší citlivost v malíčku ) ale zřídka.
pocity chladu v horních i dolních končetinách. Nejvíce na ruce v které držím u PC myš po delší době na PC je ruka úplně ledová, ale není modrá.
v roce 2013 na jaře se objevilo vitiligo
leden 2011 bezproblémový porod.
Před cca měsícem jsem byla na vyšetření na neurologii. Dr mě poklepala kladívkem a řekla, že na mě nic zvláštního neschledává. Poslala mě na krev Borelioza + vápník vše v pořádku.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Žilní trombóza dolní končetiny se projevuje omezeným odtokem krve k srdci, krev se hromadí v žilním systému. Plazma z žíly při stagnaci krve uniká přes žilní stěnu do tkáně a způsobuje otok, což jsou klasické příznaky trombózy žil. Tkáň reaguje na přítomnost tekutiny zánětlivou reakcí, proto je kůže nad postiženým úsekem žíly teplá, zarudlá a končetina bolí. Pokud je postižen jen malý úsek například na lýtku a žíla není uzavřena zcela, projeví se problém třeba jen pnutím v dané oblasti. Trombus však může žílu uzavřít. Pak příznaky zesilují, pokožka nad postiženým místem nabývá modrofialové barvy a je teplá.
Ve svém příspěvku OPERACE ARTEROSKLEROZY DOLNÍCH KONČETIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sasínková Jiřina.
Mám 64 let,160 cm měřím a 70 kg vážím / nadváha /.Poslední 2 roky mě bolí při chůzi i v klidu
nohy / lýtka,nárty,kotníky... / Ještě mám příčně plochou nohu, vložky nosím
Po vyšetření mě byla určena diagnoza arteroskleroza dolních končetin. Pan doktor mě doporučil operaci.Zatím užívám claudienne 100 mg.
Rozhodla jsem se na operaci jít, ale pro mě je důležité znát všechny okolnosti např. jak dlouho
operace trvá jak probíhá a pooperaci pobyt v nemocnici je jak dlouho
Omlouvám se za dotaz, ale když budu vědět do čeho jdu tak budu mnohem klidnější.
,
Mnohokrát děkuji za pochopení
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jiřina Sasínková.
Jak probíhá /zhruba / operace ucpaných cév dolních končetin a s jakými výsledky
Varixy jsou modravé, rozšířené a vinuté žíly vystouplé nad povrch kůže, nejčastěji na dolních končetinách, na vnitřní straně lýtka nebo na kotnících. Pacienti nejčastěji udávají pocit těžkých nohou, mohou se ale objevit i křeče (odtud název křečové žíly). Dalšími příznaky jsou mravenčení, otoky, zvýšená svalová únava nebo bolesti.
Rozlišují se dva typy křečových žil, a to primární a sekundární varixy.
Primární varixy jsou ona známá městkovitá rozšíření povrchových žil dolních končetin. Hlavní příčinou primárních varixů je oslabená žilní stěna, ať už z jakýchkoli důvodů. Postupně se na základě rozšířené žíly vyvíjí nedomykavost žilních chlopní a je tedy celkově zhoršen průtok cévou.
Sekundární varixy vznikají až na základě jiného onemocnění, které má svůj původ v hlubokém žilním systému. Pokud je hluboký žilní systém ucpán například hlubokou žilní trombózou, krev se pomocí žilních spojek vytlačí do povrchového systému, kde opět tvoří městkovité žíly.
Povrchový zánět žil: Jde o stav, kdy křečová žíla bolestivě zduří a objeví se zarudnutí. Zánět se může rozšířit i na hluboký žilní systém. Obyčejně se léčí konzervativně, tedy elastickou bandáží a studenými obklady.
Bércový vřed: Vznik bércového vředu je podmíněn dlouhodobě neléčenými a zanedbávanými varixy. Rozhodně výskyt křečové žíly neznamená, že pacient bude v budoucnosti trpět bércovým vředem. Bércovým vředem se nazývá otevření křečové žíly na povrch kůže. Bezprostřední příčinou může být například drobné zranění. Lékař se následně při léčbě snaží nejen zabránit dalšímu městnání krve konzervativními metodami, ale je potřeba i ošetřovat otevřenou ránu proti vniku bakterií. K tomu jsou používány speciální gely a bandáže.
Žilní trombóza a embolie: Trombóza je vlastně cévní sraženina, která se vytvoří na místě, kde krev neproudí, případně proudí nedostatečnou rychlostí. Pokud se sraženina utrhne ze svého místa vzniku, může putovat krevním oběhem a ucpat nějakou menší, důležitou cévku v těle. Vzniká tak například plicní embolie, která je považována za kritický stav. Varixy rozhodně nejsou jediným důvodem pro vznik embolie, vznik těchto komplikací je podmíněn několika faktory. Přesto věnujte křečovým žilám větší pozornost, protože přinejmenším bude jejich léčba nebo operace úspěšnější, jestliže se začnou léčit včas.
U pacientů pobývajících v nemocnici se zvyšuje riziko vzniku krevních sraženin, protože ke vzniku hluboké žilní trombózy dochází nejčastěji v situacích, kdy nejste zdrávi nebo nevyvíjíte stejnou pohybovou aktivitu, jako když jste v domácím prostředí. Míra rizika vzniku hluboké žilní trombózy závisí také na léčbě, které se pacient podrobil. Vyšší riziko vzniku hluboké žilní trombózy mají pacienti:
po operacích trvajících déle než 90 minut, respektive déle než 60 minut, pokud se jedná o operace dolních končetin, kyčelního kloubu nebo břicha;
po operacích kvůli zánětlivému onemocnění, včetně břicha (například zánět slepého střeva);
upoutaní na lůžko nebo pacienti, kteří se nemohou pohybovat, anebo poslední tři či více dnů strávili většinu času ležením v posteli nebo sezením;
kteří jsou méně aktivní než obvykle v důsledku prodělané operace či zranění a existují u nich další rizikové faktory pro vznik hluboké žilní trombózy, jako je například výskyt tohoto onemocnění v rodině.
Při přijetí do nemocnice lékaři zhodnotí zdravotní stav a riziko vzniku krevních sraženin a v případě potřeby budou přijata vhodná preventivní opatření, která zahrnují podávání léků proti vzniku krevních sraženin nebo stažení dolních končetin obinadlem od stehen až po kotníky.
Ve svém příspěvku POLYNEUROPATIE DOLNÍCH KONČETIN. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie Košťálová.
Dobrý den, zjistili mi po chemoterapii neuropatii v dolních končetinách, i když mírnou, ale objevují se mi dočasné problémy, necitlivost, studené nohy, beru pouze B-Komlex. Někdy je to nesnesitelné. Dočetla jsem se o přípravku Neuroveen, ale bohužel nevím, jestli se u nás dá sehnat. Nohy také dávám do vaničky s bublinkami, dělám vůbec dobře? Nebo existuje nějaká přírodní léčba? Děkuji Vám, s pozdravem Marie.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Petr.
Trombóza je děj, při kterém dochází ke sražení (koagulaci) krve za vzniku trombu. V tepnách má za následek nedokrevnost (ischemii) postižené oblasti, v žilách může zhoršit odtok krve.
Ke vzniku trombózy dochází kvůli jedné příčině nebo kombinací faktorů, které jsou známy jako Virchowova trias:
poškození stěny cévy – způsobeno například zánětem, aterosklerózou, imunokomplexy;
turbulentní proudění, nebo naopak zpomalený průtok krve – venostáza, zúžení a nedomykavosti srdečních chlopní, dlouhé sezení a stání, nedostatečný pohyb, dehydratace, těhotenství;
K profylaxi se používá hlavně antikoagulační léčba.
Trombus může být při odtržení od cévní stěny jedním ze zdrojů vmetku (trombembolus) a způsobit tak embolii.
Tromby se velmi často vyskytují spolu s aterosklerózou a zhoršují prognózu nemocného. Běžnými rizikovými faktory vzniku krevních sraženin v hlubokých tepnách jsou: dlouhodobá nehybnost dolních končetin, obezita, těhotenství, stavy po velkých chirurgických výkonech, hormonální antikoncepce, Leidenská mutace a jí podobné poruchy koagulačního systému a poruchy chlopenního aparátu dolních končetin při chronické žilní nedostatečnosti, kouření, křečové žíly. Pacient může být v ohrožení života.
Hluboká žilní trombóza znamená přítomnost trombu v hlubokých žilách nejčastěji dolních končetin či pánve. Může ale postihnout kteroukoliv žílu hlubokého žilního systému, a to i na horních končetinách, dále v hrudníku a břiše. Velmi často probíhá – zvláště na začátku – skrytě a ve skryté formě může dosáhnout rozsah trombózy velkých rozměrů. Souvisí to s tím, že hluboký žilní systém má souběžné řečiště, tedy probíhá v mnoha větvích, které mohou svoji funkci navzájem přebírat, a dále s tím, že trombus nemusí vždy cévu uzavírat, ale může v ní dokonce i vlát a dojde k zúžení cév. Příznaky jsou tak do jisté míry atypické, i když některé z nich se vyskytují zvláště u pokročilých forem běžně. Patří k nim zpočátku nebolestivé otoky dolních končetin, omezení rozsahu pohybů v hlezenním či kolenním kloubu pro bolest a citlivost při hlubším zmáčknutí v oblasti bérce. Někdy se vyskytují pocity „cizích či neklidných nohou“ (atypické vnímání dotyku, pocity brnění i v klidu a podobně), trvalé lehké zvýšení teploty. Trombózy hlavních žilních kmenů však už vypadají typicky, zvláště rozsáhlými otoky a barevnými změnami, tedy komplexní poruchou prokrvení. Představují ohrožení pacienta nejen z hlediska možné ztráty končetiny, ale i těžkého poškození zdraví či ztráty života.
Kromě těchto projevů je možná i laboratorní diagnostika, která stanovuje atypické projevy krevního srážení. Průkaz hluboké žilní trombózy je však možný i pomocí ultrazvuku – Dopplerovské ultrazvukové neinvazivní vyšetření může dobře stanovit průchodnost žil a objevit ucpání cévy krevní sraženinou.
Nejzávažnější komplikací hluboké žilní trombózy je embolie plicnice, která bezprostředně ohrožuje pacienta na životě. Řada plicních embolizací přesto probíhá rovněž skrytě, protože se uvolňují malé tromby, které vystřelují do plic a uzavírají jen malé okrsky. I v těchto případech je ohrožen život pacienta, protože se mohou opakovat a počet uzavřených okrsků se sčítá. Tyto okrsky plic jsou bez léčby ztraceny pro dechové funkce v dalším období, takže i tyto malé embolizace, často vůbec nerozpoznané, závažně poškozují pacienta do příštích let. Masivní plicní embolizace, kdy je uzavřen embolem rozsáhlý úsek plicního řečiště a krev se do plic nemůže dostat, se projevuje selháním srdečních, oběhových a dechových funkcí organismu a končí bez agresivních léčebných postupů smrtí pacienta.
Ateroskleróza patří mezi civilizační nemoci. Je chronickým progresivním onemocněním, při němž dochází k narušení cévních stěn, usazování tukových částic, tvorbě ateromů a trombů, které zužují průsvit cévy a zhoršují průtok krve postiženou cévou.
