trudník tukový lečba

LIPOMY

Příznaky a projevy lipomů

Lidé si často vůbec ani neuvědomují, že se u nich vyvíjí lipomy, dokud se nerozrostou do dostatečné velikosti, aby byly vidět nebo cítit hmatem. Růst lipomů probíhá pomalu v průběhu několika let.

Nejčastější projevy lipomů:

• Lipomy mohou mít kopulovitý nebo vejčitý tvar o průměru od 2 do 10 cm. Některé lipomy mohou růst i do ještě větších rozměrů.
• Lipomy bývají měkké a hladké a snadno se přemísťují pod kůží při zatlačení prstem.
• Některé lipomy mají gumovou nebo těstovitou konzistenci.
• Lipomy se nejčastěji objevují jako tukové pupínky na rameni, krku, trupu a na pažích, ale mohou se objevit kdekoliv na těle, kde je tuková podkožní tkáň. Zde pak bývají lipomy na čele, lipomy na hlavě, lipom na obličeji.
• Většina lipomů bývá bez příznaků, ale některé lipomy jsou bolestivé při stlačení. Takový bolestivý lipom bývá obvykle angiolipom. Angiolipom je tukový lipom, který je navíc ještě prorostlý malými krevními cévkami.

Detail odstavce: Příznaky a projevy lipomů
Zdroj: Lipomy
Zveřejněno: 1.9.2012

TRUDNÍK TUKOVÝ

Demodex folliculorum

Na lidské tváři přežívají dva druhy trudníků. Roztoči rodu Demodex jsou mikroskopičtí tvorové s osmi nohama. Tráví celý svůj život na našich tvářích, jedí zde, rozmnožují se i umírají. Dříve než si začnete drhnout tváře tím nejlepším přípravkem na čištění pleti, měli byste vědět, že těchto roztočů se ani náhodou jen tak nezbavíte. A co je hlavní, tito nájemníci pro nás nepředstavují žádný závažný problém. Na tváři žijí dva druhy roztočů – trudník tukový (Demodex folliculorum) a trudník mazový (Demodex brevis). Jedná se o členovce, tedy živočichy, jejichž končetiny mají klouby (do stejné skupiny patří například i hmyz a krabi). Mezi nejbližší příbuzné trudníků patří pavouci a klíšťata.

Trudníci mají osm krátkých tlustých nohou kousek za hlavou, jejich těla jsou válcovitá a protáhlá, připomínající červy. Oba dva druhy žijí na odlišných místech, trudník tukový žije v pórech a vlasových folikulech, trudník mazový žije hlouběji, v mazových žlázách.

Počet roztočů se u jednotlivých lidí liší. Ve srovnání s jinými částmi těla jsou na obličeji širší póry i četnější mazové žlázy, proto se trudníci rádi zdržují právě zde. V některých případech však byli nalezeni i v genitáliích či na prsou.

Není známo, čím přesně se tito roztoči živí, zda jsou to bakterie, odumřelé buňky, nebo zda se požírají navzájem. Co se týče rozmnožování, ví se pouze to, že samičky kladou vajíčka kolem okraje póru, ve kterém žijí. Nejspíš jich však nemají mnoho.

Detail odstavce: Demodex folliculorum
Zdroj: Trudník tukový
Zveřejněno: 8.2.2019

TUKOVÝ VŘÍDEK POD KŮŽÍ

Odstranění tukové bulky

Lipomy nepředstavují výrazné nebezpečí, léčba se provádí především z kosmetických důvodů a pochopitelně ve chvíli, kdy lipom vadí například v pohybu nebo utlačuje okolní nervy. Odstranění lipomu probíhá chirurgicky, většinou ambulantně, při místním znecitlivění.

Detail odstavce: Odstranění tukové bulky
Zdroj: Tukový vřídek pod kůží
Zveřejněno: 9.7.2018

TUKOVÝ VŘÍDEK POD KŮŽÍ

Jde tuková bulka vymáčknout

Tuková bulka sama o sobě není nijak nebezpečná, pokud se nezanítí. Přesto ji lékaři doporučují raději odstranit. Tuková bulka ovšem nejde vymáčknout, vyžaduje odborné lékařské ošetření.

Detail odstavce: Jde tuková bulka vymáčknout
Zdroj: Tukový vřídek pod kůží
Zveřejněno: 9.7.2018

TRUDNÍK TUKOVÝ

Soolantra

Soolantra je krém, který je indikován na topickou léčbu zánětlivých (papulopustulózních) lézí rosacey (růžovky) u dospělých pacientů. Je to bílý až světle žlutý hydrofilní krém a 1 gram obsahuje 35 mg cetylalkoholu, 25 mg stearylalkoholu, 2 mg methylparabenu (E218), 1 mg propylparabenu (E216) a 20 mg propylenglykolu.

Dávkování

Doporučuje se jedna aplikace denně, obvykle se podává v délce 4 měsíců. Soolantru je nutné během léčebné kúry aplikovat denně. Léčebnou kúru je možné opakovat. V případě, že nedojde ke zlepšení po 3 měsících, je třeba léčbu přerušit.

Bezpečnost a účinnost Soolantry u dětí a dospívajících mladších 18 let nebyla stanovena. Příslušné údaje nejsou dostupné.

Způsob podání

Soolantra je krém určený jen pro kožní podání. Přípravek se aplikuje na kůži v množství velikosti hrášku na každou z pěti částí obličeje: čelo, brada, nos a obě tváře. Přípravek je třeba rozetřít v tenké vrstvě po celé kůži obličeje, přičemž je nutné vynechat oči, rty a sliznice.

Soolantru lze aplikovat pouze na obličej. Po aplikaci přípravku je třeba si umýt ruce. Kosmetické přípravky se na místa aplikace mohou nanést po zaschnutí přípravku.

Detail odstavce: Soolantra
Zdroj: Trudník tukový
Zveřejněno: 8.2.2019

TUKOVÝ VÝRŮSTEK NA OČNÍM VÍČKU

Obrázek

Zde můžete vidět, jak vypadají milia na víčku.

Zde můžete vidět, jak vypadají xantelasmata.

Detail odstavce: Obrázek
Zdroj: Tukový výrůstek na očním víčku
Zveřejněno: 8.2.2018

TRUDNÍK TUKOVÝ

Babské rady

Z babských rad zabírá:

• Jablečný ocet – smíchejte 2 polévkové lžíce jablečného octa (nejlépe organický) ve sklenici vody a užívejte dvakrát denně. Jde o dlouhodobý lék. Alternativně lze smíchat 1/2 lžičky jedlé sody ve sklenici vody a pít dvakrát denně.
• Pivovarské kvasnice – používají se v současnosti k léčbě roztočů u zvířat a jsou k dispozici ve většině obchodů s domácími zvířaty. Použití pivovarských kvasnic je možné praktikovat také u lidí – rozmíchejte 1 až 2 lžičky ve vodě a užívejte jednou denně.

• Jablečný ocet – smíchejte 1/2 šálku s 2 dl vody a oplachujte si touto směsí vlasy denně po dobu čtyř až pěti dnů.
• Eukalypt nebo olej z čajovníku – přidávejte je do vody spolu s octem, zlepšíte tím jeho účinnost.
• Šampon z tee trea oleje – tee trea olej má antiseptické účinky, které zabíjejí mimo jiné i roztoče.
• Olivový olej – vetřete jej do vlasů a vlasové pokožky na noc a ráno důkladně vymyjte – olivový olej může zahubit roztoče tím, že je obalí a zabrání jim tak v dýchání.
• Alternativním zdrojem může být i majonéza – vtírejte si ji do vlasů a pokožky hlavy. Má stejné výsledky jako olivový olej.
• Účinné jsou také oplachy citronovou šťávou nebo vodou z česneku – obě složky změní pH pokožky kůže a vznikne tak místo nehostinné pro roztoče.

Detail odstavce: Babské rady
Zdroj: Trudník tukový
Zveřejněno: 8.2.2019

TRUDNÍK TUKOVÝ

Trudník mazový – příznaky

Co se týče příznaků a vlivu na lidskou pokožku, může se u některých lidí kvůli trudníkům objevit takzvaná růžovka. Jedná se o nemoc podobnou akné, projevující se začervenalými skvrnami ve tváři či pocity pálení. Lidé, kteří touto nemocí trpí, mají na obličeji více roztočů, než je běžné.

Trudníci toto onemocnění přímo nezpůsobují, jsou jen jeho součástí. Nemoc souvisí spíše se změnami kůže vlivem stárnutí a dalších faktorů. Když roztoči zemřou, vypustí všechen obsah, který za svůj život v těle natrávili. Ten často obsahuje mnoho bakterií a toxinů, které mohou způsobit podráždění obličeje. Tito roztoči se ve větší míře vyskytují také u lidí s oslabeným imunitním systémem, kteří trpí například rakovinou nebo nemocí AIDS.

Podle jedné teorie nám však trudníci mohou být i prospěšní. Dokážou vyčistit pokožku od odumřelé kůže nebo škodlivých kožních bakterií. Přesto by se jich lidé raději chtěli zbavit, neboť představa těchto nepěkných tvorů žijících v našem obličeji není zejména ženám úplně příjemná. Pro ty z vás, kteří už plánují, jak s roztoči ve svém obličeji zatočí, však máme špatnou zprávu – trudníků se nikdy zcela nezbavíte. I když se vám je podaří pro jednou zlikvidovat, stejně se na váš obličej dostanou odjinud (třeba od někoho jiného). Jsou všudypřítomní a člověk je pro ně ideálním hostitelem.

Kde se vůbec v lidském obličeji berou? Bylo zjištěno, že cesta těchto roztočů na nového hostitele může vést přes mateřské mléko, nebo dokonce již během porodu. Trudníky mají i psi, i když se jedná o trochu jiný druh. Může to však dokazovat, že právě od psů se trudníci kdysi dostali k člověku. To podporuje rovněž myšlenku, že by psi mohli být lidskými společníky už po dlouhých 20 tisíc let.

Detail odstavce: Trudník mazový – příznaky
Zdroj: Trudník tukový
Zveřejněno: 8.2.2019

TUKOVÝ VŘÍDEK POD KŮŽÍ

Lipomy pod kůží

Tukové bulky vznikají nejčastěji z vrstvy podkožní tukové tkáně, objevují se tedy pod kůží na ruce, na zádech, na hlavě, na břiše. Lipomy jsou měkké a pružné a ve většině případů nebolí. Bolestivé jsou ve chvíli, kdy tlačí na nějaký útvar nebo nerv, případně pokud jde o takzvaný angiolipom, který může, ale nemusí být bolestivý (lipom, který je bohatě zásobený cévami). Tukové bulky ve vnitřních orgánech se mohou projevit různě, obvykle dle místa lokace a velikosti nádoru.

Detail odstavce: Lipomy pod kůží
Zdroj: Tukový vřídek pod kůží
Zveřejněno: 9.7.2018

TUKOVÝ VÝRŮSTEK NA OČNÍM VÍČKU

Xantelasmata

Xantelasmata jsou žlutavé útvary nepravidelných tvarů, které se nacházejí na horních i dolních víčkách. Projevují se jako bulka na horním víčku, nejedná se však o bílé skvrny na očních víčkách. Víčka takto postižená působí unaveným dojmem.

Příčiny

Příčinou vzniku xantelasmat je hromadění tuků v kůži, které může být projevem vyšší hladiny cholesterolu nebo triglyceridů v krvi. Příčiny však mohou být i jiné. Roli sehrává také genetika.

Léčba

Pokud máte xantelasmata, jen tak sama od sebe nezmizí. Pomůže pouze operativní odstranění těchto nehezkých kožních výrůstků, které se nejčastěji vyskytují v oblasti očních víček. Proto se pacientům doporučuje, aby zákrok podstoupili společně s plastikou víček, která bývá ve středním a vyšším věku, kdy se xantelasmata vyskytují, také na místě.

Detail odstavce: Xantelasmata
Zdroj: Tukový výrůstek na očním víčku
Zveřejněno: 8.2.2018

TUKOVÝ VÝRŮSTEK NA OČNÍM VÍČKU

Bulka na víčku

Pokud se vám náhle vytvořila na víčku bulka, která je červená, bolestivá a provázená otokem v okolí, jedná se patrně o hordeolum neboli o ječné zrno. Může se však jednat i o milia či xantelasmata. Tato bulka nebolí.

Milia

Milia jsou tvrdé bílé cysty vyplněné zrohovatělou kůží, které se nejčastěji nacházejí na pokožce obličeje v oblasti okolo očí. Dle Wikipedie se jedná pouze o kosmetický problém, který časem při správné péči o pokožku odezní. Pokud přetrvávají, je možné je z estetických důvodů citlivě odstranit.

Xantelasmata

Xantelesmata jsou žluté nepravidelné útvary, které se nacházejí nejčastěji na horních očních víčkách. Vznikají nahromaděním tuků v kůži při vyšší hladině cholesterolu nebo triglyceridů v krvi.

Detail odstavce: Bulka na víčku
Zdroj: Tukový výrůstek na očním víčku
Zveřejněno: 8.2.2018

TUKOVÝ VÝRŮSTEK NA OČNÍM VÍČKU

Milia na víčku

Milia, jak již bylo řečeno, jsou tvrdé bílé cysty vyplněné zrohovatělou kůží. Nejčastěji se tvoří na pokožce obličeje, a to především na oku, mohou se objevit také u dětí. Milia nelze vymáčknout.

Příčiny

Milia jsou ve většině případů důsledkem suché pleti nebo špatně zvolených kosmetických přípravků. Tvoří se ale také vlivem nedokonalého odličování pleti. Nezřídka se příčina jejich vzniku ani neodhalí. Milia obvykle poukazují na to, že se pleť něčemu brání - něco se jí prostě nelíbí. Mohou být tedy způsobeny špatnou životosprávou, fungicidy či potravinovými alergiemi. Svou roli zde sehrává i genetika.

Léčba

Milia se odstraňují chirurgicky - jehlou nebo laserem. Pro odstranění znamének a výrůstků se používá frakční CO2 laser a cévní laser. V současnosti se pracuje se špičkovými CO2 lasery COSCAN a FRAXIS a cévním laserem MedArt 435. Při zákroku je paprsek laseru namířen na ošetřovaný výrůstek, který působením krátkých laserových pulzů postupně vaporizuje (odpařuje se). Po odstranění na místě vznikne drobný stroupek. Cena za odstranění milií je individuální dle rozsahu zákroku.

Detail odstavce: Milia na víčku
Zdroj: Tukový výrůstek na očním víčku
Zveřejněno: 8.2.2018

TRUDNÍK TUKOVÝ

Roztoči na kůži

Roztoči jsou nejrozmanitějším a druhově nejbohatším řádem pavoukovců. Jsou velmi malí. Zatímco všechny ostatní řády pavoukovců se živí dravě, mezi roztoči nalezneme i saprofágy nebo parazity. Roztoči bytového prachu jsou považováni za jednu z nejčastějších příčin astmatu a alergií. Zdravotní komplikace způsobují roztočové alergeny, které jsou obsaženy hlavně ve výkalech roztočů. A za svůj život vyprodukují tito tvorové množství exkrementů odpovídající 200násobku jejich váhy. Mají rádi teplo, vlhko a tmu. Jejich oblíbeným stanovištěm jsou proto naše ložnice, zvláště lůžka. Živí se lidskými lupy (roztoči ve vlasech), kožním odpadem, textilními vlákny, plísněmi, bakteriemi a drobečky potravin.

Roztoči se vyznačují nečlánkovaným tělem nepatrných rozměrů. Typicky dosahují velikosti od 0,1 do 20 mm. Jejich chelicery jsou tříčlánkové a klepítkovitě zakončené, nebo pouze jehlicovité. Často u nich dochází k redukci nohou, takže neplatí, že jich musí mít striktně osm (existují i druhy roztočů, které mají jen dva páry nohou, například vlnovníkovci).

Jeden gram prachu obsahuje 1 500–5 000 roztočů, na jedno lůžko pak tedy připadají až 2 miliony roztočů. Množí se zejména v dubnu a od srpna do září, kdy se také zhoršují alergické projevy. Alergie na roztoče se projevuje po celý rok, potíže vznikají v noci, mohou kulminovat v teplém a vlhkém počasí. Postižený kýchá, má pocit ucpaného nosu, rýmu, pálení a otoky očí, kašel, který může přecházet v astma.

Mezi roztoče patří řada obtížných parazitů živočichů, rostlin i člověka. Roztoči způsobují parazitární onemocnění (parazitózy), jako je například sarkoptóza, cheyletielóza, demodikóza. Mnoho druhů žije synantropně, mnoho druhů dravě či saprofágně. Někteří roztoči mohou být mezihostiteli cizopasníků hospodářských zvířat, jiné druhy jsou užitečné, protože jsou půdotvorné – jedná se o půdotvorce nebo dravce – přirozené bioregulátory. Roztoči vyskytující se v obytných prostorách a jejich výkaly jsou častým původcem alergií (alergenem).

Na našem území se vyskytují čtyři podřády:

Čmelíkovci (Mesostigmata): Mají stigmata při kyčlích druhého páru nohou, nebo při předním okraji druhého páru nohou. Většinou jsou vybaveni klepítkovitými chelicerami a mají pohyblivé kyčle nohou.

Zástupci: čmelík kuří (Dermanyssus gallinae), kleštík včelí (Varroa destructor), čmelíkovec ptačí (Ornithonyssus sylviarum).

Klíšťatovci (Metastigmata): Stigmata jsou za čtvrtým párem nohou, kyčle jsou nepohyblivé. Ústní ústrojí je přizpůsobeno parazitickému způsobu života – sestává z hypostomu se zpětně postavenými zoubky a z chelicer, jež jsou rovněž v koncové části ozubené.

Zástupci: klíště obecné (Ixodes ricinus).

Sametkovci (Prostigmata): Kyčle nohou jsou plně včleněny do kutikuly břišní strany těla.

Zástupci: dravčík psí (Cheyletiella yasguri), trudník psí (Demodex canis).

Tento podřád je různorodý, takže se dále dělí na několik skupin:

• Vlnovníci (Tetrapodili) – pouze dva páry nohou, absence očí.
• Roztočíci (Tarsonemini) – mají velmi nezřetelné gnathostomum.
• Sametky (Prostigmata) – draví roztoči se stigmaty na bázi chelicer.
• Vodule (Hydrachnellae) – skupina roztočů žijících ve vodě.

Zákožkovci (Astigmata): Kyčle nohou splynuly s povrchem těla, cévní soustava chybí.

Zástupci: zákožka svrabová (Sarcoptes scabiei).

Tento podřád se dělí na dvě skupiny:

• Sladokazi (Acarididae) – dlouhé brvy, měkký povrch těla, dobře patrné gnathostoma.
• Pancířníci (Oribatei) – silná sklerotizace těla, jsou to užiteční půdotvorní činitelé.

Detail odstavce: Roztoči na kůži
Zdroj: Trudník tukový
Zveřejněno: 8.2.2019

TRUDNÍK PSÍ

Léčba

K vyšetření přítomnosti trudníka se používá hluboký kožní seškrab a odběr chlupů. Seškrab i odběr chlupů se provádí v místech, kde nemocná tkáň přechází ve zdravou. Chlupy jdou v těchto místech lehce vytrhnout, spíše vypadávají samy. Bolestivost vyšetření je závislá na oblasti, odkud se vzorek odebírá. Převážně ho ale psi snášejí dobře.

Názory na léčbu se různí. Je nutné se vyvarovat léčení steroidy, které snižují obranyschopnost. Nejšetrnějšími způsoby léčby jsou například obojky a pipety obsahující amitraz (Preventix, Pro Meris Duo, Advocate – tento jediný amitraz neobsahuje). Nejedná se o žádnou razantní léčbu a psa tím nijak nevystavujeme stresu. Účinnost těchto přípravků bývá však podstatně nižší než u razantnějších léčebných postupů. Dalším velmi rozšířeným způsobem léčby jsou koupele (Ectodex, Tactic). Koupele jsou velmi nepříjemnou procedurou jak pro psa, tak pro majitele, a to kvůli jejich charakteristickému zápachu a četnosti použití. Je nutné je provádět v otevřené, větratelné místnosti. Pro psa i člověka jsou mnohdy stresující a bohužel dlouhodobou záležitostí.

Dezinfekce prostředí je mýtus, který se nezakládá na pravdě. Neexistuje jiná prevence než koupě štěněte od naprosto zdravých rodičů. Bohužel ne vždy je možné rozpoznat, zda jsou, či nejsou rodiče zdraví. Mnohdy to ani chovatel sám neví.

Detail odstavce: Léčba
Zdroj: Trudník psí
Zveřejněno: 6.10.2016

TRUDNÍK PSÍ

Příčiny, průběh a projev

Demodikóza je kožní onemocnění způsobené přemnožením parazita, konkrétně trudníka. Trudník psí je roztoč žijící v chlupových váčcích a mazových žlázách. Při onemocnění způsobuje zánět chlupových váčků, jehož důsledkem je vypadávání chlupů a tvorba zarudlých míst až puchýřků. V malém množství žije v kůži většiny savců a teprve při oslabení imunity dochází k jeho množení, a tedy i k typickým projevům demodikózy.

Trudníci mají doutníkovitý tvar těla velikosti 0,3–0,5 mm. K jejich přenosu z matky na štěně dochází v prvních dnech života štěněte, zejména při sání mléka. Demodex není jiným způsobem přenosný na zvíře ani člověka. Není tedy možné chytit jej při venčení v parku s ostatními psy a podobně.

Nejvíce postiženou skupinou psů jsou krátkosrstá plemena.

Demodikóza se projevuje již výše zmíněným vypadáváním srsti. Jedná se o okrouhlá ložiska s prořídlou srstí a šedou barvou kůže. Uhynulí a oslabení trudníci jsou zanášeni krví do míšních uzlin, které pak bývají zvětšené. Mohou se také objevovat drobné puchýřky. Je důležité dát pozor na to, aby si pes puchýřky neškrábal a nezanesl tak do nich infekci. Při infekci přichází na řadu antibiotika, která oslabují imunitu, a tím pádem posilují výskyt demodexe. Dostáváme se tak do začarovaného kruhu. Podle rozšíření a věku psa rozlišujeme několik forem demodikózy.

Formy demodikózy

• Lokální – objevuje se jen na několika místech jako okrouhlá ložiska. Nejčastěji bývá na hlavě, okolo očí a na čumáku.
• Generalizovaná – jde o větší výskyt ložisek. Objevuje se i na bocích psa, lopatkách a nohách. Nedoléčená generalizovaná forma často přechází v pododemodikózu.
• Pododemodikóza – vyskytuje se v meziprstí. Tato forma je bolestivá a psa může výrazně omezit v pohybu. Jedná se o nejhorší formu.
• Juvenilní – touto formou trpí nejčastěji štěňata ve věku od 3. do 10. měsíců, může se však vyskytnout až do 2 let věku. Velmi často se vyléčí sama a není potřeba žádného zásahu. Převážně se jedná o lokalizovanou formu, kdy jen malé procento přechází ve formu generalizovanou.
• Adultní – u dospělých psů. Může být jak lokální, tak generalizovaná.

Trudník psí napadá především mladé psy zhruba do jednoho roku a štěňata. Vždy dochází k přenosu pouze při styku zdravého psa s napadeným, například z matky na krmené štěně. Demodikózou ovšem mohou onemocnět i starší psi, a to zejména psi oslabení, nemocní, napadení střevními parazity. Má se za to, že trudník psí napadá více krátkosrstá plemena psů.

Průběh napadení trudníkem může být různý, od šupinaté formy, kdy je léčba při včasném zjištění jednodušší, až po rozsáhlejší formu, kdy se vytvářejí na těle psa strupy, které obsahují mimo jiné velké množství parazitů, a kdy je léčba již obtížnější.

Trudníci mohou pronikat i do místních uzlin a vnitřních orgánů psa, v tomto případě po zaléčení nemoc většinou propuká znovu. Trudník psí přežívá i několik dnů mimo hostitele, je tedy nutné asanovat i prostředí, ve kterém pes žije.

Detail odstavce: Příčiny, průběh a projev
Zdroj: Trudník psí
Zveřejněno: 6.10.2016

TRUDNÍK TUKOVÝ

Šampon na Demodex

Ke zničení roztočů rodu Demodex se používá běžně borax (tetraboritan sodný, nejsnadněji dostupný nejspíš jako dekahydrát), účinný je i niacinamid (či kyselina nikotinová).

Domácí výroba:

• Voda + epsomská sůl + MSM + niacinamid/acylpyrin + borax, a to zhruba v poměru 65 : 20 : 15 :1 : 2 (bez niacinamidu pro získání roztoku výrazně zklidňujícího podrážděnou pokožku). Doporučuje se použít DMSO místo MSM.
• Roztok boraxu + mýdlo se sírou (případně s ichtamolem) + krém se zinkem. Nejdříve se nanese krém, který se poté rozetře s mýdlem a roztokem boraxu. Vytvoří se vrstva, která penetruje a po zaschnutí není viditelná.
• Zelený čaj + acylpyrin (zhruba 100 : 1).
• Cold krém.
• Na vlasy: mýdlo se sírou + roztok boraxu.

Léčba by se měla skládat z doplňků stravy a topických aplikací.

Přehled jednotlivých látek proti Demodexu:

• 50–100% tea tree olej – likviduje roztoč rodu Demodex během několika minut, ale je velmi agresivní zvláště pro kůži na obličeji, proto jej používejte opatrně. Nesmí se dostat blízko očí, poškozuje rohovku. Obdobný účinek mají další esenciální oleje jako methylsalicylát (wintergreen), mentol, eukalyptový olej, kafr. Můžete si je koupit za účelem úlevy od bolesti. Nejlepší je aplikovat přípravky na mokrou pleť a poté přikrýt.
• Zelený čaj – obsahuje antioxidanty, které přinesou podrážděné pokožce zklidnění. Používání čaje vede ke zmenšení produkce kožního mazu. Silný čaj si připravte převařením listů. Můžete je louhovat i ve studené vodě po dobu několika hodin. Nepořizujte parfémované čaje ani čaje bez kofeinu; každé zpracování v průběhu výroby totiž vede ke snížení požadovaných účinků. Antioxidanty v zeleném čaji nejsou stabilní (po několika hodinách změní barvu na hnědou) a jsou velmi nestabilní mimo roztok, používejte tedy vždy čerstvý čaj. Míchejte s acylpyrinem, který vytvoří kyselé prostředí, čímž zlepší stabilitu polyfenolů.
• Ivermectin – jeden z nejúčinnějších přípravků proti demodikóze vůbec. Mělo by se jednat o orální podávání, ale to asi v ČR neseženete. U veterináře lze obstarat balení ve formě olejové substance pro externí použití k léčení psů a koček, nejmenší stojí asi 400 Kč. Dále u veterináře nebo na inzerát můžete koupit pastu pro koně k vnitřnímu užití (1,87 %). Zajímejte se i o případné ostatní účinné látky v pastě. Velikost dávky je uvedena na tubě, užívejte maximálně 1x až 2x týdně po dobu několika týdnů, nikoli trvale. Lék je velmi účinný, ale pozor, je také toxický.
• Olej z rakytníku řešetlákového – je rovněž účinný proti roztočům.
• Oxid zinečnatý –působí proti demodikóze, obsahuje jej spousta levných krémů pro děti na opruzeniny. Obsah ZnO bývá 15 až 25 %. Levněji se dá koupit zinková mast vyrobená přímo lékárnou.
• Neem tree – zklidňující účinky na kůži mají všechny části nimbového stromu, například kůra, listy (dle zkušeností jen čerstvé). K léčbě lze použít i olej ze stromu (neem tree oil), v prodeji je také ve formě mýdla. Olej zapáchá podobně jako česnek či cibule.
• Můžete užívat vnitřně MSM (500 až 5 000 mg denně) či niacinamid (100 až 1 000 mg denně). Některé druhy/deriváty vitaminu B3 mohou způsobovat přechodné návaly horka v kůži (niacin flush), z toho důvodu je dobré začínat na menších dávkách.
• Z dalších potravinových doplňků lze použít přírodní vitamin A v množství 3 až 20 tisíc jednotek denně. Pozor, vitamin A je snad jediný vitamin, který je ve větších dávkách toxický. Má schopnost se v těle akumulovat, takže se jeho příjem projevuje se setrvačností několika dnů. Budete-li mít velmi suchou kůži, rty, oči, tak jste už překročili rozumné dávkování.

Detail odstavce: Šampon na Demodex
Zdroj: Trudník tukový
Zveřejněno: 8.2.2019

DEMODEX U PSŮ

Co je to demodex

Původcem je trudník psí (Demodex canis), který patří mezi roztoče. Má protáhlé tělo doutníkového tvaru o velikosti cca 0,3 mm (zjistitelné tedy pouze mikroskopem). Končetiny jsou krátké a zakrnělé.

Onemocnění souvisí s imunitním systémem psa, zjednodušeně řečeno s jeho neadekvátní funkcí (v dospělosti) nebo jeho nezralostí (ve štěněcím věku). Onemocnění je primárně nesvědivé, to znamená, že majitel si nejdříve všimne kožních změn na těle svého psa. Pokud dojde k infekci primárních změn, může dojít k bakteriální infekci kůže (pyodermii) a pes se může začít drbat (mírný až střední stupeň svědění). Pro veterinárního lékaře je velmi důležité, aby majitel dokázal popsat, co bylo dříve, zdali kožní změny, nebo svědění.

Rozeznáváme dvě formy onemocnění, a to lokální a generalizovanou. Lokalizovaná forma je nejlehčí formou onemocnění a setkáváme se s ní, jak již bylo zmíněno, zejména u štěňat, kde souvisí s nezralostí imunitního systému. Klinicky na psovi zjistíme okrouhlé lysinky se šupinatěním (a někdy i začervenáním) nejčastěji na čele, tváři psa, v okolí očí a na hřbetě nosu. Ve většině případů tyto změny vymizí i bez léčby, výjimečně však onemocnění může přejít do vážnější, generalizované formy.

Generalizovaná forma postihuje celé tělo zvířete. Klinicky lze zjistit zesílenou začervenalou kůži (odtud také lidový název červená prašivina), můžeme nalézt i malé neštovičky naplněné zpočátku vodnatým, později (při přidružené bakteriální infekci) i hnisavým a krvavým obsahem. Generalizovaná demodikóza je velmi závažné onemocnění, které vždy vyžaduje léčbu. Jestliže se neléčí správným způsobem a dostatečně dlouho, může přejít (v budoucnu) v hluboký a obtížně terapeuticky řešitelný meziprstní zánět na končetinách zvířete.

Detail odstavce: Co je to demodex
Zdroj: Demodex u psů
Zveřejněno: 7.1.2016

NEMOC DNA A JEJÍ PŘÍRODNÍ LÉČBA

Jaké bylinky na dnu

Léčba dny bylinkami se jednoznačně doporučuje. Jak již bylo popsáno, nejen vědci, ale i naše babičky používají na dnu celer, kopřivy, třešně a podobně. Dna a její léčba je v současnosti opravdu hodně diskutované téma, jelikož dochází k nárůstu tohoto onemocnění.

Detail odstavce: Jaké bylinky na dnu
Zdroj: Nemoc dna a její přírodní léčba
Zveřejněno: 23.10.2017

DEMODEX

Demodex u psů

Demodikóza je parazitární onemocnění, jehož původcem je Demodex canis – trudník psí. Tento parazit se v mnoha věcech odlišuje od jiných vyskytujících se u psů. Je poměrně běžný především u krátkosrstých plemen psů, predisponovaní jsou například boxeři, buldoci, výmarští ohaři, dalmatini, šarpejové a další plemena. Demodex žije v chlupových folikulech a způsobuje vypadávání srsti zpočátku v malých okrscích, posléze může dojít k rozšíření na velké plochy. V první fázi postižená místa nesvědí, v případě kontaminace bakteriemi se rozvine svědivý zánět kůže. Zajímavý je způsob přenosu: je možný pouze z matky na štěně během prvních dní po porodu. Z toho důvodu není vhodné nemocné feny zařazovat do plemenitby, neboť tak dochází k šíření onemocnění v psí populaci. Bohužel nesolidní chovatel vyléčené feny může tuto dále krýt, neboť majitel při odběru štěněte nic nepozná. K objevení kožních příznaků totiž dochází většinou až při oslabení imunitního systému zvířete, to bývá například v případě feny po prvním hárání nebo třeba po prodělání jiného onemocnění.

Takto vypadá demodikóza u psů.

Demodikózu odhalí veterinární lékař takzvaným kožním seškrabem, přičemž odebere z více míst vzorek vrchní vrstvy kůže a provede mikroskopické vyšetření. I v případě negativního výsledku může navrhnout terapii, pokud klinické příznaky odpovídají demodikóze. Dříve se onemocnění léčilo koupelemi v roztoku amitrazu, který je však vysoce jedovatý a značně zapáchající, takže při aplikaci bylo zapotřebí velké opatrnosti. U lokální demodikózy, tedy u ztráty srsti na malých plochách, se amitraz aplikuje v koncentrované formě. Při postižení větších ploch je kromě výše zmíněných koupelí další možností léčby preparát Stronghold, který je určen k léčbě jiných parazitárních onemocnění. Účinnost při léčbě tohoto roztoče byla známa, ale jeho použití k tomuto účelu nebylo v ČR schváleno. Stronghold se aplikuje jednou za dva týdny (dvakrát až třikrát za sebou) na kůži jako takzvaný spot-on (účinná látka vstřebávající se do krve). Vzhledem k jednoduchosti aplikace tedy můžeme raději Stronghold nasadit při léčbě i při podezření na onemocnění trudníkem. Nemocné zvíře nemůže nakazit jiného psa a choroba není přenosná ani na člověka nebo jiný druh zvířete.

Detail odstavce: Demodex u psů
Zdroj: Demodex
Zveřejněno: 3.3.2016