UCPANÉ ŽLÁZY NA GENITÁLIÍCH bylo téma, které nás inspirovalo k vytvoření tohoto článku. Lidský organismus má systém varovných příznaků proti závažným onemocněním. Varovné příznaky mohou být velmi nenápadné. Proto je při jakýchkoli pochybnostech vhodné navštívit lékaře. Tímto krokem si můžeme dokonce zachránit život, protože ucpané tepny způsobují srdeční onemocnění.
Ucpané cévy v mozku
Ucpané cévy v mozku jsou způsobené uzávěrem některé z mozkových tepen a následnou neprokrveností mozku. Toto závažné onemocnění se řadí mezi nejčastější příčiny úmrtí vůbec.
Alarmující je fakt, že zatímco dříve centrální mozková příhoda neboli mrtvice postihovala mladé lidi jen v extrémně výjimečných případech, dnes není 25letý pacient nebo pacientka až takovou raritou. Může za to především současný nezdravý životní styl, kouření, nedostatek pohybu, tučná strava; u žen s poruchou krevní srážlivosti pak může jít o negativní vliv hormonální antikoncepce.
Projevy onemocnění jsou velmi rozmanité, od téměř bezpříznakového stavu až po závažný stav končící smrtí. Závažnější příhoda se obvykle projevuje ztrátou vědomí a závažnou poruchou hybnosti, nejčastěji jednostranným ochrnutím. Pacient může mít také poruchy citlivosti, poruchy mozkové či okohybné inervace, může zvracet, mít bolesti hlavy a další příznaky. Neurologické projevy i jejich průběh jsou u jednotlivých pacientů velmi rozmanité, společné je však to, že jsou vždy náhlé a jde o závažný stav. Pokud je postižena dominantní hemisféra, zůstává pacient na půl těla ochrnutý, není schopen mluvit a má postižené i myšlení. Je-li naopak zasažena nedominantní hemisféra, je u praváka zachována řeč a ztráta hybnosti je na „levostranných“ končetinách, pacient může být schopen psát a podobně. Někdy ale nevnímá levou polovinu těla. Intenzita příznaků závisí na rozsahu postižení mozkové tkáně.
Léčbou může být:
Konzervativní léčba: podávají se léky na zlepšení prokrvení postižené oblasti nebo ostatních tkání jako prevence a léčba otoku mozku, prevence infekčních komplikací (zápal plic, infekce močových cest), prevence dekubitů, prevence časného opakování nebo pokračování příhody a rehabilitace.
Intravenózní trombolýza: podávají se trombolytika obvykle do žíly na ruce, případně centrálním žilním katétrem, léčbu je nutné podat do tří hodin od chvíle, kdy došlo k CMP.
Intraarteriální trombolýza: je léčebná metoda, při níž se během angiografického vyšetření do ucpané mozkové cévy zavede tříslem speciální mikrokatétr, jímž se aplikuje trombolytikum přímo do krevní sraženiny, působí tedy lokálně. Tato metoda je účinnější a bezpečnější než intravenózní trombolýza, a to díky tomu, že látka působí přímo ve sraženině, při níž se pomocí speciálního nástroje katetrizací sraženina „ručně“ rozrušuje na menší části, které se odsávají nebo „odplaví“ z ucpané tepny a mohou být dále léčeny. Při současném použití obou metod se snižuje i dávka podaného trombolytika, čímž se snižuje riziko krvácivých komplikací. Léčbu je nutné provést do 6 hodin od CMP.
V naší poradně s názvem UCPANÉ CÉVY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milan Bulka.
Prosím o radu, mám ucpanou krkavici na pravé straně 40 procent a na levé 60 procent. Poraďte jak se vyhnout operaci.
Nemá někdo zkušenost z Wobenzymem? Beru prášky na vysoký tlak a cholesterol.
hodnoty cholesterolu HDL 1,27,LDL 2,53
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Wobenzym na takto ucpané cévy nepomůže. Obecně všechny způsoby alternativní medicíny, které by se daly použít na ucpané cévy jsou nebezpečné, protože hrozí riziko náhlé mozkové příhody nebo infarktu. Může zde totiž dojít k uvolnění velkého plátu cévní výstelky, který pak cestuje krevním řečištěm a ucpe slabší kapiláry. Přes ně se pak nebude prokrvovat tkáň například v mozku a může tak dojít k mrtvici. Pokud Vám byla doporučena operace, tak určitě je to nejlepší a nejbezpečnější způsob, jak se ucpaných cév zbavit. Doporučuji s tímto si nezahrávat a respektovat zde rady konvenční medicíny.
Onemocnění periferních cév na horní končetině většinou vzniká v důsledku zúžení cév na základě aterosklerotického procesu. Příznaky mohou zahrnovat bolest, chladné končetiny a namodralé zabarvení kůže, pocit necitlivosti nebo mravenčení. Odhalování problému a správná léčba jsou velmi důležité. Zanedbání léčby může vést k poškození postižených končetin. Neprůchodnost cév na rukou vede k nevratným změnám.
Onemocnění periferních tepen je častý a chronický problém, který nelze zcela vyléčit. Ale léčba může velmi pomoci, aby se zabránilo dalšímu poškození krevních cév a snížilo se riziko rozvoje komplikací.
Léčba může pomoci zabránit dalšímu poškození oběhového systému. Podávají se léky na zlepšení průtoku krve, snížení hladiny cholesterolu a jako prevence vzniku krevních sraženin v zúžených cévách. Účinným lékem je Crestor, který dokáže pročistit ucpané cévy. Právě jejich neprůchodnost vede k trvalým a nezvratným změnám na rukou. Lék Crestor je prvním medikamentem, který dokáže uvolnit již ucpané cévy, zatímco ostatní léky působí pouze preventivně. Jeho vyšší dávky rozpouští v cévách tuk. Pokud je stav závažnější, nastupuje chirurgické otevření ucpané cévy a obnovení průtoku a bypass.
Ve svém příspěvku UCPANÉ CÉVY V NOZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Helena Hamrlová.
Dobrý den, manžel měl mozkovou příhodu a má levou ruku nefunkční a na levé noze ucpané cévy a noha od kotníku dolů je studená. Nikdo mně nechtěl říct co to vlastně znamená a navíc se mu začali dělat puchýře na různých místech právě té studené nohy a ty pak praskly a má strupy a noha ho bolí. Snaží se chodit, ale sám se nezvedne a musím mu pomáhat. V nemocnici byl od 23. června a špatnou medikací se osypal a byl převezen na kožní a tam nerehabilitoval...dovolené, málo sester a potom pár dnů byl na rehabilitaci, jenže dostal salmonelosu a tak byl převezen na infekční, kde opět nic nedělali. Po odeznění nemoci jsem si ho vzala domů a rehabilituji s ním sama. Jen se chci zeptat, co je příčina té studené nohy a zda by se to dalo nějakými léky znovu zprůchodnit. Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Archman.
Dobrý den chci se zeptat jaký lék na ucpané cévy je dobrý bez receptu.Děkuji.
Lidské tělo má systém varovných příznaků, jež souvisejí s ucpanými žílami a cévami vedoucími k srdci (cévy k srdci, ucpaná céva k srdci). Tyto příznaky však v některých případech mohou být velmi nenápadné.
Bolest nohou a necitlivost: Bolest nebo znecitlivění v lýtkách při chůzi může znamenat ucpané tepny. Dalším znakem tohoto stavu je úleva od bolesti či znecitlivění, když si dáte nohy nahoru k odpočinku. Tento příznak se nazývá klaudikace.
Erektilní dysfunkce: Erektilní dysfunkce u mužů může být rovněž indikátorem blížícího se kardiovaskulárního onemocnění. Je proto vhodnější místo užívání modré pilulky zajít k lékaři a hledat prvotní příčinu potíží.
Ztráta vlasů: Vypadávání vlasů, i když je pravidelně přičítáno stárnutí, může znamenat vysokou hladinu triglyceridů v krevním řečišti. A právě vysoké hladiny triglyceridů nebo špatný tuk v krvi mohu bránit cirkulaci krve, což může způsobit plešatost u mužů i žen.
Zvrásnění ušního lalůčku: Úhlopříčné zvrásnění ušního lalůčku sice není definitivním znamením ucpané tepny – stejně snadno se s tímto úkazem můžete i narodit –, nicméně spolu s dalšími ukazateli, jako je věk, hmotnost a pohlaví, je prokázáno, že tento stav je spojen s vyšším rizikovým faktorem pro koronární arteriální kalcifikace, což je lékařský termín pro ucpané srdeční tepny.
Endokrinní žlázy jsou ty žlázy, které mají vnitřní sekreci (= vylučování). Jejich opakem jsou exokrinní žlázy, které naopak vylučují sekreci mimo lidské tělo, patří sem například slinné žlázy a potní žlázy. Tyto endokrinní žlázy do těla vylučují hormony prostřednictvím krevního oběhu, a tím ovlivňují činnost dalších orgánů. Studiem a léčbou tohoto endokrinního systému se zabývá endokrinologie. Význam tohoto systému nelze podceňovat, protože se podílí na udržování stabilního vnitřního prostředí uvnitř lidského těla, zároveň také reguluje metabolismus, pomáhá se správným vývojem a růstem, ale podílí se také na systému reprodukce. Nevýhodou tohoto systému je, že na rozdíl od nervového systému, nereaguje na různé změny okamžitě, ale naopak se projeví až za nějakou dobu. I přesto má ale tento endokrinní systém mnoho společného právě s nervovým systémem, protože společně v podstatě řídí lidský organismus.
Mezi endokrinní žlázy patří:
HYPOTALAMUS - Vylučuje hormon uvolňující gonadotropin (gonadotropin stimuluje vývoj pohlavní orgánů) + hormon uvolňující kortikotropin (kortikotropin stimuluje růst kůry nadledvin, produkci kortizolu, ale podílí se také na odbourávání tuků) + hormon uvolňující růstový hormon (růstový hormon má vliv na játra a ledviny působí na proteosyntézu, působí také na růst kostí do délky, podporuje i rozklad lipidů) + hormon uvolňující tyrotropin (tyrotropin stimuluje uvolňování hormonů štítné žlázy, zvyšuje prokrvení a látkovou výměnu štítné žlázy)+ dopamin (funguje jako neuropřenašeč) + somatostatin (tlumí uvolňování růstového hormonu, tlumí uvolňování hormonu štítné žlázy, inhibuje uvolňování žaludečních a střevních hormonů, prodlužuje žaludeční vyměšování a střevní pohyblivost).
PODVĚSEK MOZKOVÝ také zvaný hypofýza – Přední lalok vylučuje adrenokortikotropní hormon (stimuluje růst nadledvin, vytváření kortizolu, zvyšuje produkci melaninu, stimuluje odbourávaní tuků) + folikuly stimulující hormon (u žen podporuje růst vaječníkových váčků ve vaječnících a stimuluje tvorbu estrogenu a u mužů vyvolá tvorbu pohlavních buněk) + luteinizační hormon (podporuje tvorbu pohlavních hormonů = u žen tvorbu estrogenů a progesteronu ve vaječnících a u mužů tvorbu testosteronu ve varlatech) + luteotropní hormon (neboli prolaktin u žen v době gravidity stimuluje rozvoj mléčné žlázy a laktaci po porodu a zároveň tlumí vyzrávání vajíčka ve vaječníků a menstruační cyklus, u mužů ovlivňuje růst předstojné žlázy a druhotných pohlavních orgánů) + růstový hormon (růstový hormon má vliv na játra a ledviny působí na proteosyntézu, působí také na růst kostí do délky, podporuje i rozklad lipidů) + thyreotropní hormon (stimuluje syntézu a uvolňování hormonů štítné žlázy). Zadní lalok podvěsku mozkového vylučuje antidiuretický hormon (působí proti tvorbě moči v ledvinách) a oxytocin (u žen se uvolňuje po stimulaci prsu, dělohy a vagíny, má vliv na
Ve svém příspěvku ŽEN ŠEN A UCPANE CEVY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie Knicka.
Dobrý den.Chtela jsem se zeptat jestli můžu na ucpané krkavice používat ženšen.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jarmila léblová.
rada by jsem vedela kde se muzu dovedet zda se da u nas lecit ucpani cev na dolnich koncetinach laeserem jako v nemecku a nebo kde sehnat kontakty do nemecka a dovedet se blizsi informace.Dekuji za odpoved Léblová Jarmila
Ucpané cévy vznikají nejčastěji v hlubokých žilách dolních končetin. Ucpání se projevuje otokem dolní končetiny a výraznou bolestivostí. Onemocnění je nebezpečné tím, že se krevní sraženina může z dolní končetiny utrhnout a dostat se až do plic za vzniku závažné a život ohrožující plicní embolie.
Pacient s diagnózou ucpané cévy dolních končetin pozoruje náhlý otok nohy, která bolí v klidu a zvláště při pohybu. Způsobuje to hromadění krve, která má ztížený odtok.
Je nutné zahájit co nejdříve protisrážlivou léčbu. Provádí se i katetrizační léčba. Ta spočívá v zavedení katétru, tedy tenké dlouhé hadičky, až ke krevní sraženině, která se tak mechanicky i chemicky rozruší.
Na poruchy štítné žlázy velmi často upozorní člověka otok nebo bolest v krku a zhoršené polykání. Nemoci štítné žlázy jsou častější u žen. Nejčastější je její snížená činnost (hypotyreóza) a zvýšená činnost (hypertyreóza), které mají protikladné příznaky. Někdy může být otok v krku důsledkem rakoviny štítné žlázy nebo uzlin. Tyto potíže nemusí souviset se štítnou žlázou.
Kromě faktu, že štítnice skrze produkci hormonů ovlivňuje využívání živin v těle, platí i to, že kvalita stravy v určitém rozsahu zasahuje do fungování tohoto orgánu. Největší vliv mají následující faktory.
Příjem jódu: Jód je součástí struktury thyroxinu a trijodthyroninu, dostatek tohoto prvku ve stravě tak největší měrou ovlivňuje fungování celého orgánu. Uvádí se, že nedostatkem jódu trpí na celém světě přibližně ¼ populace, je proto potřeba koncepci stravy upravovat i ve smyslu zajištění jeho dostatečného množství. Doporučená denní dávka pro dospělou populaci je 150 mikrogramů, bohatými zdroji jsou mořské produkty (ryby, plody, řasy, sůl) nebo černý jeřáb.
Množství selenu: Selen je součástí enzymu, který zajištuje přeměnu thyroxinu na trijodthyronin. Množství selenu ve stravě tudíž ovlivňuje funkci štítné žlázy a s ní i celý metabolismus. Obsah selenu v potravinách závisí na jeho množství v půdě, což je silně kolísavý faktor. Zajistit proto dostatek selenu v běžné stravě je v některých částech světa problematické, platí to především pro Evropu, kde populace trpí jeho nedostatkem. Na rozdíl od jódu, u kterého štítná žláza vykazuje schopnost dobře snášet vyšší dávky, je možné se selenem snadno předávkovat. Je proto vhodné dodržovat jeho příjem na úrovních výrazně nepřevyšujících hodnoty doporučené denní dávky (55 mikrogramů).
Množství antioxidantů: Příjem antioxidantů má nepřímý dopad na fungování štítné žlázy. Jejich hlavní funkce spočívá v potlačování oxidačního stresu, který má v přebytku vliv na acidobazickou rovnováhu a produkci stresových hormonů. Taková situace vyvolává zánětlivé reakce v těle, a to ovlivní i hormonální regulaci štítné žlázy.
Množství a kvalita bílkovin: Obsah bílkovin včetně jejich kvality ovlivňuje fungování celého metabolismu ve smyslu rovnováhy mezi katabolickými a anabolickými pochody. Týká se to i štítné žlázy, je tedy důležité zajistit v celodenním stravovacím režimu takový příjem bílkovin, který odpovídá individuálním potřebám každého člověka.
Poměry makroživin: Podíl hlavních zdrojů energie pro buňky, tedy sacharidů a tuků ve stravě, rozhoduje o tom, jak rychle se bude vytvářet energie. Tento fakt ovlivní i rychlost metabolických pochodů. Vyšší podíl tuků tedy obecně zpomaluje energetické pochody, vysoké zastoupení sacharidů
Ve svém příspěvku BRADAVICE NA GENITÁLIÍCH FOTO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Michal.
Po holení přirození se mi nejlépe osvědčil obyčejný ocet. Po oholení si octem namažu vyholená místa, penis a varlata i jako prevenci proti plísním. S přítelkyní to děláme už léta a naprosto v pohodě. Stačí jen vyzkoušet
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ladislav.
Dobrý den.Asi před třemi měsíci se me udělali vyrustky v rozkroku které postupně z tmavli.Momentálně v rozkroku cítím tupou bolest což sem předtím necítil a hlavně mám problém jelikož sem stydlivy s tím někde zajít.Poradite mi co mám dělat nebo kam popřípadě zajít?Děkuji
O chirurgické léčbě štítné žlázy rozhoduje endokrinolog společně s chirurgem. K tomu, aby mohla být operace pacientovi doporučena, je nutná řada vyšetření. Je nutné vyšetření hladin hormonů štítné žlázy z krve, dále je nutné stanovit strukturu, velikost a přesné umístění štítné žlázy pomocí ultrazvuku, počítačové tomografie nebo magnetické rezonance. Pro posouzení metabolické aktivity štítné žlázy se používá scintigrafie. Pokud je ve štítné žláze zjištěno nějaké ložisko, je doporučována biopsie, kdy je tenkou jehlou odebrána část žlázy a laboratorně vyšetřena. Chirurgická léčba štítné žlázy je indikována v případě, že už selhala jakákoliv předchozí léčba. Je vhodná také pro léčbu zhoubných nádorů, při toxické strumě neboli nodulární strumě, nebo při takzvaném mechanickém syndromu, kdy se štítná žláza zvětší natolik, že utlačuje okolní struktury.
Chirurgická léčba nemocí štítné žlázy spočívá v tom, že chirurg odstraní celou štítnou žlázu nebo její část. V případě některých zhoubných nádorů vyjme i uzliny v jejím okolí. Odstranění celé štítné žlázy se nazývá totální tyreoidektomie, odstranění jednoho laloku má název lobektomie a odstranění převážné části štítné žlázy se označuje subtotální tyreoidektomie. Pokud jde o opakovanou operaci štítné žlázy, mluvíme o reoperaci. Samotná chirurgická operace štítné žlázy není pro pacienta příliš velkou zátěží. Provádí se v celkové anestezii, doba hospitalizace je průměrně 5 dní. Operace probíhá tak, že na krku je proveden řez dlouhý asi 10 cm a žláza je vyjmuta. Poté je rána zašita. V prvních dvou dnech po operaci je z rány vyveden drén, který je poté odstraněn. Tato operace nemívá časté komplikace. Některé z komplikací jsou způsobeny poraněním jednoho zvratného nervu, který žlázou prochází. Komplikace se projevují chrapotem po operaci, který se po několika měsících sám napraví. V horším případě může dojít k poškození obou nervů, které se projevuje dechovými potížemi, takže je potom někdy nutná tracheostomie (otvor do průdušnice) k obnově dýchání. Někdy se dostaví i zhoršené polykání, které také odezní. Komplikace se mohou dostavit i v oblasti rány. Rána může svrbět, bolet, špatně se hojit, zřídka se vytváří keloidní jizva (nápadná vystouplá jizva).
Po vyjmutí štítné žlázy je někdy nutné, zvláště u zhoubných nádorů, přistoupit k terapii radiojódem, který má za úkol zlikvidovat zbytky štítné žlázy, které nebylo možné vyjmout. Například u zhoubného nádoru zvaného medulární karcinom se po operaci provádí ozáření zvenčí. Po totální tyreoidektomii je naprosto nezbytné po zbytek života dodávat hormony štítné žlázy do těla ve formě tablet. Jako každá operace je i chirurgická operace nemocí štítné žlázy invazivním zásahem do vašeho těla, který s sebou nese zdravotní rizika a také nemalou dávku strachu a nejistoty. Avšak chirurgická léčba štítné žlázy je poměrně malý a časově nenáročný zákrok, který má jen opravdu velmi malé procento možných komplikací. Pokud budete plně spolupracovat se svým lékařem a uposlechnete jeho rady, představuje chirurgická operace nemocí štítné žlázy vysoce účinnou léčebnou metodu, která vás vrátí zpět do normálního života.
V naší poradně s názvem BRADAVIČKY NA GENITÁLIÍCH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Luděk.
Dobrý den,
chci se zeptat - udělaly se mi u kořene penisu malé svědivé pupínky.
Mohly by to být bradavičky???
Jsem své nynější přítelkyni věrný takže nechápu jak a kde jsem k nim přišel....:(
Díky za odpověď.
Luděk
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
To co popisuješ, tak určitě nejsou genitální bradavičky. To je dobře! Na svědění pomůže tekutý pudr se zinkem. Natři to s tím a nech to zahojit.
Operace slinných žláz se provádí v celkové anestézii na centrálních operačních sálech ORL oddělení.
Podčelistní slinná žláza se odstraňuje vždy celá. Kožní řez je veden zevně na krku pod dolním okrajem žlázy, souběžně s hranou dolní čelisti, v délce 5–8 cm. Přes podkoží a sval napínající kůži se lékař dostane na žlázu, kterou postupně odstraní. To může být obtížné při větších zánětlivých srůstech v okolí žlázy. Cévy vedoucí kolem žlázy do tváře se podvážou. Chrání se pod žlázou probíhající nerv, který hýbe příslušnou polovinou jazyka. Blízko žlázy probíhají 2 tenké větve lícního nervu, které vedou ke svalům dolního rtu a kožnímu svalu na přední straně krku a inervují je. Tyto jemné větve se snaží operatéři chránit. Dále se vypreparuje a podváže vývod slinné žlázy do dutiny ústní. Do rány se zavede drén, vyvede se přes kůži zevně na krk a nasadí se na něj podtlaková nádobka (Redonův drén). Odsává tak z rány tekutinu s krví, která se po operaci v ráně tvoří. Rána se zašije ve 2 vrstvách a kůže na krku se šije „neviditelným“, intradermálním stehem. Zevně se přikládá na ránu kompresivní obvaz. Drén z rány se vytahuje 2. až 3. den po operaci, kožní steh 7. až 10. den. Je-li hojení rány normální, je pacient propuštěn z oddělení domů 5. až 7. den.
Příušní žláza. Operace příušní žlázy je náročnější a také rizikovější výkon. Kožní řez se vede těsně před ušním boltcem, dále pokračuje pod ušním lalůčkem dozadu za boltec a odtud se řez stáčí dolů podél kývače na krk. Obnaží se příušní žláza. Vyhledá se kožní nerv vedoucí k ušnímu lalůčku, ale protože brání přístupu ke žláze, zpravidla se přerušuje. Největším rizikem operace příušní žlázy je poškození lícního nervu, který prochází přímo žlázou a inervuje mimické svaly obličeje. Základem operace je proto vyhledání kmene lícního nervu při jeho vstupu do žlázy a dále preparace všech jeho větví procházejících žlázou. Tato část operace se provádí s pomocí takzvaných lupových brýlí, které zvětšují obraz operačního pole. Cílené vyhledání lícního nervu dává větší naději, že nerv nebude poškozen, než odstraňování nádoru ze žlázy „naslepo“ bez identifikace nervu. Nepodaří-li se najít hlavní kmen nervu, snaží se operatér identifikovat jeho periferní větve po výstupu ze žlázy a po nich pak postupuje zpět k hlavnímu kmeni. Většina nádorů příušní žlázy je umístěna v její zevní části, tedy zevně od lícního nervu. V tom případě se odstraňuje jen zevní část žlázy s nádorem zevně od nervu a její vnitřní část se ponechá. Vždy se lékař snaží odstranit spolu s nádorem co největší část okolní
Existuje celá řada možností prevence a léčby ucpaných tepen. Co vám lékař předepíše ke snížení arteriálního plaku a prevenci ucpání tepen, bude záviset na závažnosti vašeho stavu a vaší anamnéze. Váš lékař může předepsat jedno nebo více z následujících:
Změna životního stylu
Zdravý životní styl je nezbytný pro léčbu arteriálního plaku a léčbu ucpaných tepen.
Jíst stravu s nízkým obsahem nasycených tuků a cholesterolu, s menším množstvím cukrů a jednoduchých sacharidů a bohatou na ovoce a zeleninu;
Udržet zdravou tělesnou hmotnost;
Nekouřit;
Pravidelně cvičit;
Omezit stres;
Snížit krevní tlak a cholesterol;
Udržet nízké hladiny cukru v krvi.
Chirurgické nebo intervenční výkony
V některých případech může být nezbytný chirurgický zákrok k léčbě ucpaných tepen a zabránění další akumulaci arteriálního plaku. Tyto postupy mohou zahrnovat:
Umístění stentu. Malá hadička zvaná stent, která může obsahovat léky, může být umístěna do tepny pro udržení dostatečného průtoku krve. Sten se zavádí pomocí katétru, který vede přes tepnu v noze a vede až k srdci.
Operace bypassu. Při této operaci jsou tepny z jiných částí těla přesunuty, aby přemostily ucpané tepny a pomohly krvi bohaté na kyslík dosáhnout cílového místa určení.
Balónková angioplastika. Tento postup pomáhá otevřít ucpané tepny, které se částečně nebo úplně ucpaly, otevřením blokády pomocí zařízení, které tlačí plát na boční stěny tepen.
Léky
Řada léků může pomoci kontrolovat některé faktory, které přispívají k akumulaci arteriálního plaku.
Léky snižující hladinu cholesterolu;
Léky snižující krevní tlak;
Aspirin a další léky na ředění krve, které snižují pravděpodobnost vzniku nebezpečné krevní sraženiny.
Chirurg odstraní buď celou štítnou žlázu, nebo její část. V případě některých zhoubných nádorů vyjme i uzliny v jejím okolí.
Odstranění celé štítné žlázy se nazývá totální tyreoidektomie, odstranění jednoho laloku se nazývá lobektomie a odstranění převážné části štítné žlázy se nazývá subtotální tyreoidektomie. Pokud jde o opakovanou operaci štítné žlázy, mluví se o reoperaci. Jestliže se lékaři přikloní k úplnému odstranění štítné žlázy, je třeba dodávat pacientovi hormony prostřednictvím medikamentů. Pacient pak musí tyto léky užívat doživotně.
Strategie samotného zákroku bude mít vliv na prognózu pacienta a rovněž také na případné komplikace, které mohou nastat.
Před samotnou operací štítné žlázy je nutné pacienta velmi pečlivě vyšetřit a stanovit správnou diagnózu. Lékaři se budou zajímat rovněž o rodinnou anamnézu a možném provázání rodových nemocí. Následně budou provedeny další testy – klinické, laboratorní, zobrazovací, cytologie a imunohistochemické.
Sonografie krku je velmi důležitým vyšetřením, které bývá prováděno u všech nemocných. Ultrazvuk umožňuje lékařům získat informace o struktuře a uspořádání parenchymu štítné žlázy a rovněž odhalí stav lymfatických uzlin. V některých případech je nutné provádět také CT vyšetření a biopsii.
Struma si velmi často žádá operativní zákrok. Lidově se strumě říká vole. Jestliže struma nezpůsobuje pacientovi žádné zdravotní potíže, pak operace není nutná. Operace je však nutná vždy, když dojde k takzvanému útlakovému syndromu, kdy štítná žláza naroste do takové velikosti, že začíná utlačovat okolí, především tracheu. Pacient pak má pocity dušení a tlaku.
U nadbytečné produkce hormonu štítné žlázy je nutné tento stav srovnat za pomocí medikamentů. Léčba je poměrně úspěšná a může operativní řešení odložit na dlouhá léta. V případě, že taková léčba neprokazuje žádné zlepšení zdravotního stavu a štítná žláza i nadále produkuje nadbytek hormonu, je třeba přemýšlet nad dalším postupem. V takovém případě se lékaři rozmýšlí mezi samotnou operací nebo takzvaným vypálením štítné žlázy pomocí radiojodu. Radiojod však nelze aplikovat u všech pacientů. U pacientů je třeba zvážit zdravotní stav. U pacientů – žen je třeba přihlédnout k tomu, zda si žena nepřeje mít v blízké budoucnosti dítě. Podle dávky radiojodu by žena neměla až dva roky otěhotnět. Aby toho nebylo málo, tak by ženy po aplikaci radiojodu přibližně 5 týdnů po radioterapii neměly pobývat v blízkosti malých dětí. Tato opatření se týkají především vůči dětem, u dospělých jedinců je vše v pořádku, tam k žádnému omezení nedochází.
Další onemocnění štítné žlázy jsou její nádory. Ty mohou být benigní (nezhoubné) či maligní (z
V naší poradně s názvem KONDYLOMATA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Veronika.
Dobrý den, chtěla jsem se zeptat. Můj přítel se už 5 let léčí na kondylomata, od lékaře používal různé drahé masti, ale pomohli vždy jen na měsíc a pak se mu znovu udělaly. Poté podstoupil 3x chirurgické odstranění, ale stejně se mu pořád vracejí.
Řekl mi to, ale až poté, co jsme spolu měli pohlavní styk, bylo mi to divné, ale nepřipadalo mi to, nějak podezřelé. Řekl mi, že když se to léčí, tak to přenosné nemůže být. Tak bych se Vás teď chtěla zeptat, jestli tedy ty koudylomata mohu chytit?
Mám ještě jeden dotaz, četla jsem, že když jsou kondylomata rozsáhlejší, tak je možné, že by mohly přejít v HIV (aids). On je má ve předu, ale i na řitním otvoru. Chtěla bych vědět, jestli se mám bát toho, že je nakažený HIV?
Předem děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Ad1. Kondylomata aneb genitální bradavičky dnes dokážeme léčit velmi dobře a po léčbě se do dvou až třech týdnů zcela zahojí. Způsob léčby vašeho partnera je neobvyklý. Doporučuji zajít na venerologii v Praze u Apolináře, aby posoudili zdali jde skutečně o kondylomata.
Ad2. Kondylomata jsou nakažlivé až do doby úplného zahojení. Pokud jsou na kůži patrné bradavičky tak jsou přenosné, tedy nakažlivé a vnímavý jedinec je může při dotyku dostat. Jsou-li na genitáliích kondylomata, je třeba se vždy chránit prezervativem a nebo sexuální abstinencí.
Ad3. Kondylomata se sama o sobě nikdy nevyvinou v infekci HIV. Riziko vzniku nákazy HIV při kondylomatech spočívá v tom, že se kondylomata při pohlavním dráždění snadno mohou natrhnout a skrze tyto trhlinky pak může lépe virus proniknout do těla. Pro vaši jistotu a hlavně bezpečnost doporučuji nechat u vás obou provést testy na HIV. V Domě světla dělají testy na HIV/AIDS zdarma. Tady je odkaz na Dům světla, kde jsou vidět odběrová místa v celé ČR: https://www.aids-pomoc.cz/i…
Struma neboli zvětšení štítné žlázy postihuje zhruba 5 % populace. Na vzniku strumy se podílí řada faktorů, mezi nimiž převládá nedostatek jódu a porucha tvorby hormonů. Dále ke vzniku strumy přispívá kouření a příjem takzvaných strumigenů v potravě, což jsou látky zhoršující vychytávání jódu. Léčba strumy může probíhat v několik úrovních – od prostého pozorování vývoje přes léčbu radiojódem až po chirurgické odstranění.
Hlavním příznakem je viditelné zvětšení štítné žlázy. Protože zvětšení může způsobit útlak dýchacích cest a jícnu, mohou se objevit problémy při polykání nebo při dýchání. Dále se někdy objevuje chrapot způsobený útlakem nervů ovládajících hlasivky. K lékaři mohou pacienta dovést rovněž poruchy funkce štítné žlázy.
Struma se dělí dle funkce štítné žlázy na tři skupiny:
struma s normální funkcí, zvýšenou funkcí a sníženou funkcí štítné žlázy;
struma ložisková – je zvětšena jen jedna nebo více ložisek žlázy;
struma difúzní – je zvětšená celkově.
Mezi hlavní příčiny zvětšení patří nedostatek jódu, působení strumigenů, autoimunitní záněty, poruchy enzymů nutných k tvorbě hormonů štítné žlázy a nádory štítné žlázy. Autoimunitní záněty způsobují reakce našich vlastních protilátek vůči štítné žláze. Jedním z nich je Graves-Basedowova nemoc, kde protilátky donutí štítnou žlázu vytvářet více hormonů. Hashimotova choroba má pak opačný problém – protilátky sníží funkci štítné žlázy. Léčbou obou chorob je podávání léků. Může docházet k poruchám enzymů nutných pro tvorbu hormonů štítné žlázy. Pokud je porucha vrozená, začne mozek štítnou žlázu stimulovat ke zvýšení produkce, čímž způsobí sice zvětšení žlázy, ale nikoliv produkci hormonů. To se poté řeší podáváním léků. Za zvětšení žlázy někdy mohou i strumigeny, což jsou látky obsažené například v kapustě nebo zelí. Jejich nadměrný přísun může štítnou žlázu sice zvětšit, ale nedochází k poruchám funkce. Řešením je snížit příjem strumigenů nebo žlázu případně chirurgicky odstranit. Nádory štítné žlázy většinou nezvětší celou žlázu, ale jen její část jako uzel. Nezhoubné nádory způsobují zvýšenou funkci a dají se odstranit chirurgickým zákrokem. Zhoubné nádory většinou zachovávají normální funkci štítné žlázy. Při odstranění zhoubného nádoru se podá radiojód proti metastázím. Protože metastazované buňky si ponechávají schopnost vychytávání jódu z krve, vychytají i radiojód a ten je zničí.
V naší poradně s názvem FOLIKULITIDA NA GENITÁLIÍCH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Nikol.
Chtěla bych se zeptat,
je možné mít folikulitidu a cítit bolest okolo močové trubice a svědění v oblasti genitálií?
Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Folikulitidu způsobují bakterie, které můžou zároveň infikovat i močovou trubici. Takže příznaky folikulitidy a zánětu močových cest se mohou objevit společně. Doporučuji užívat extrakt z brusinek a kdyby se to zhoršovalo a řezalo vás to při čůrání, tak bych doporučil zajít s tím na gynekologii nebo urologii.
Štítná žláza a její správná funkce má důležitou roli během těhotenství také při růstu plodu a jeho správném vývoji, hlavně jeho nervové soustavy. Nejdůležitější úlohu hraje během prvního trimestru, kdy dochází ke vzniku samotných orgánů a následně k jejich změnám.
Během těhotenství se žena může setkat s řadou nepříjemností spojených se špatnou funkcí štítné žlázy: potrat, předčasný porod, předčasné odloučení placenty, krvácení v těhotenství, větší pravděpodobnost porodu císařským řezem.
Rizikovou skupinou pro vznik onemocnění způsobeného nesprávnou funkcí štítné žlázy jsou těhotné ženy a ženy, které mají rok po porodu. Hormony spojené s funkcí štítné žlázy procházejí skrz placentu a dostávají se k plodu, kde jsou až do 18. či 20. týdne těhotenství dodávány výhradně z matčina těla. Po 20. týdnu si dítě začíná vytvářet své vlastní hormony, ale až do porodu jsou zčásti doplňovány matčinými. Aby těhotenství probíhalo v pořádku a bez komplikací, je zapotřebí, aby funkce štítné žlázy byla v pořádku a fungovala v normálu.
Hlavní příčinou je nedostatek jodu v jídelníčku nemocného nebo poškození štítné žlázy vlivem zánětu. Rizikovou skupinou jsou ženy diabetičky, těhotné ženy a kojící ženy. U těhotných diabetiček a žen s těhotenskou cukrovkou je potřeba sledovat dostatečný příjem jodu a sledovat funkci štítné žlázy. Pokud má plod vrozenou nefunkční nebo scházející štítnou žlázu a tento stav není odhalen ihned po porodu, může dojít k těžké formě růstové a mentální retardace. Dochází k poškozování mozku, (takzvaný kretenismus) nebo ke zpomalení růstu kostí. V civilizovaných zemích se tomuto předchází screeningovým vyšetřením po porodu. Pokud sníženou funkcí štítné žlázy trpí matka, může toto onemocnění způsobit zhoršení inteligence a zhoršené prospívání dítěte. Může dojít ke snížení IQ (třeba i malému) nebo může u dítěte dojít k poruchám soustředění během vyučování ve škole. Pokud žena sníženou funkci štítné žlázy v těhotenství neléčí, může dojít k špatnému psychomotorickému vývoji plodu.
V těhotenství se může objevit Graves-Basedowova choroba, která vytváří protilátky proti tkáním štítné žlázy a nutí tak štítnou žlázu ke zvýšené funkci, takzvané strumě. Zvýšená funkce postihuje také oči, které mohou až vystupovat z očních jamek. Následkem této nemoci je špatný růst plodu, v těžkých případech může dojít k potratu nebo ke komplikacím během porodu.
Dalším onemocnění štítné žlázy v těhotenství je autoimunitní tyreoditida, což je zánětlivé onemocnění štítné žlázy, která napadá pomocí buněk vlastní tkáň. Buňky při normálním stavu pacientky (mimo těhotenství a době 1 roku po porodu) vytvářejí ochranu před možnou infekcí štítné žlázy a způsobují sníženou funkci štítné žlázy. Zánět postupuje pomalu a „v utajení“ po dobu i delší než 10 let, dokud zcela nezničí funkční tkáň štítné žlázy. Toto onemocnění se objevuje zhruba u 11 % těhotných žen.
Štítná žláza produkuje hormony tyroxin a trijodtyronin, které cirkulují v krvi a usměrňují (regulují) metabolické děje. Regulují například rychlost, kterou tělo spotřebovává tuky a sacharidy, teplotu těla, srdeční tep a tvorbu bílkovin. Kromě těchto dvou hormonů se ve štítné žláze produkuje i třetí hormon – kalcitonin, který pomáhá udržovat stálou hladinu vápníku v krvi.
Štítná žláza však nepracuje samostatně, ale je součástí složité kaskády dějů, která podléhá neustálé kontrole ze strany hypofýzy a hypotalamu, což jsou části mozku odpovědné za řízení hormonálního systému. Ty určují, jak rychle má štítná žláza hormony produkovat.
Funguje to takto...
Hypotalamus vydá signál v podobě hormonu tyreoliberinu (TRH), který nařídí hypofýze, aby produkovala zvýšené množství tyreotropního hormonu hypofýzy (TSH – tyreoidální stimulační hormon), tedy hormonu, který stimuluje tvorbu hormonů štítné žlázy. Tato produkce TSH je závislá i na množství tyroxinu a trijodtyroninu (tedy hormonů štítné žlázy) v krvi. Říká se tomu regulace zpětnou vazbou. Štítná žláza pak odpovídá na tyreotropní hormon hypofýzy tím, že vyrobí potřebné množství svých hormonů.
Struma nemusí nutně znamenat, že štítná žláza nefunguje správně. I zvětšená štítná žláza může v některých případech produkovat přiměřené množství hormonů.
Mezi nejčastější příčiny zvětšení štítné žlázy (strumy) patří:
Nedostatek jódu a jiné dietní příčiny – jód je nezbytný pro správné fungování štítné žlázy a při jeho nedostatečném příjmu potravou může vzniknout struma. Naštěstí se kuchyňská sůl běžně obohacuje jódem, takže struma z nedostatku jódu postihuje hlavně jedince v rozvojových zemích. K nedostatku jódu může přispívat i konzumace potravin jako brokolice, květák a zelí, které snižují produkci hormonů jiným způsobem.
Graves-Basedowova nemoc – tato nemoc vzniká na podkladě autoimunitní reakce, když protilátky produkované imunitním systémem nesprávně vyhodnotí štítnou žlázu jako cizí element. Receptory štítné žlázy se pak nechají zmást protilátkami, které se je snaží zničit, a přinutí štítnou žlázu produkovat nadměrné množství hormonů tyroxinu a trijodtyroninu. Tento stav se nazývá hypertyreóza. Štítná žláza se neustále požadavku receptorů snaží vyhovět, a tak se zvětší, aby mohla produkovat ještě více hormonů.
Hashimotova nemoc neboli Hashimotova tyroiditida – také jde o autoimunitní onemocnění, ale v tomto případě protilátky produkci hormonů štítné žlázy zcela zablokují. Při poklesu hladin hormonů v krvi nastává hypotyreóza. Na tento stav odpoví hypofýza, která vytvoří více hormonu TSH. Ten sice štítnou žlázu stimuluje, ale protože jsou buňky, které hormony tyroxin a trijodtyronin produkují, poškozené, způs
V naší poradně s názvem FOLIKULITIDA NA GENITÁLIÍCH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Nikol.
Děkuji mnohokrát,
a je možné to mazat něčím, co není antibiotikum?
Nechci je užívat, ale když nebude zbytí...
Něco přírodního, nebo třeba višněvského balzám?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Višněvského balzám bude účinkovat jen na folikulitidu. Na močové cesty zaberou ty brusinky.
Potní žlázy se dělí na velké a malé. Velké potní žlázy se stávají aktivními až v pubertě, kdy se výrazně zvýší hladiny hormonů. Nacházejí se v podpaží, v oblasti vnějších pohlavních orgánů a prsního dvorce. Říká se jim také aromatické potní žlázy. Malé potní žlázy jsou rozptýleny po celém povrchu těla. Nejvíce jich je na dlaních, ploskách a v podpaží. Potní žlázy vylučují pot, který obsahuje vodu a ionty, především sodík a chlór.
Potní (ekrinní žlázy) žlázy tvoří pot, ten spolu s mazem tvoří ochrannou bariéru, je důležitý pro termoregulaci, exkreci a hydrataci stratum corneum. Sekreční část je uložena v pars reticularis dermis, stočená do klubíčka. Vývod je spirálovitě stočený, ústí v epidermis. Tyto žlázy jsou malé a jsou prakticky všude. Míst, kde nejsou potní žlázy, je opravdu málo, nejsou například v oblasti nehtového lůžka, červeně rtů, glans penis, klitoris, prepucia a labia minora.
Apokrinní žlázy se vyskytují v axille, perigenitálně, perianálně, v prsní bradavce a dvorci. Jedná se o dekapitační sekreci. Jsou uloženy hluboko, na rozhraní koria a podkoží. Apokrinní sekrece je v podstatě to, že se z apokrinní žlázy uvolňuje celá koncová část buněk včetně nahromaděného sekretu, čímž se vlastně buňky „oplošťují“; mezi apokrinní žlázy patří například některé „aromatické“ potní žlázy a mléčná žláza.
Onemocnění štítné žlázy se projevuje buď poruchou tvorby hormonů (zvýšená nebo snížená činnost žlázy), nebo postupným zvětšováním celé žlázy, velmi často i s tvorbou uzlu (uzlů). Takto zvětšená žláza se často nazývá struma. Mnohdy je spolu se strumou přítomna i porucha tvorby hormonů. Důvodem k operaci jsou většinou rostoucí uzly (uzel) nereagující na léčbu medikamenty a podezření na nádor. Odstranění žlázy se doporučuje i v některých případech nadměrné tvorby hormonů. Pokud lékař již operaci doporučil, pak riziko jejího odkládání spočívá v případě nádoru nebo uzlů v dalším růstu s tlakem na okolní orgány (průdušnice, zvratný nerv, jícen) a růsty strumy do hrudní dutiny. Při zvýšení činnosti žlázy je nebezpečí poškození srdce a zhoršení očních potíží, u zhoubných nádorů v možnosti metastází včetně vrůstání do okolních orgánů.
Cílem operace je odstranění poloviny nebo celé žlázy při ochraně a zachování zvratných nervů i příštítných tělísek. Operace se provádí v celkové narkóze. Řez se vede na přední straně krku v jeho dolní části. Po obnažení přední plochy žlázy se podvážou jednotlivé cévy vedoucí k operovanému laloku, který se uvolní tak, že zůstane fixován již jen k průdušnici. Poté se většinou ve standardním místě ozřejmí zvratný nerv a vypreparuje se jeho průběh podél průdušnice až k místu vstupu do hrtanu. Současně se izolují všechny tkáně v okolí laloku, kde by mohlo být příštítné tělísko. Po bezpečné izolaci nervu a tělísek je přerušen úpon žlázy k průdušnici a poté lalok odstraněn. Při oboustranném výkonu je postup stejný i na druhé straně. Do rány je zavedena umělohmotná hadička k zajištění odtoku tekutin z rány do podtlakové láhve. Tato hadička se odstraňuje zpravidla 2. den po operaci. Rána se zašívá jemným vláknem uvnitř kůže.
Výhodou operace je odstranění tkáně štítné žlázy na jedné nebo obou stranách při ochraně zvratného nervu a zachování příštítných tělísek. Při dodržení tohoto postupu není nutné již nikdy v této oblasti operovat a tím ohrožovat uvedené struktury. Následkem operace je jizva a nutnost užívání hormonů štítné žlázy ve formě tablet po celý život.
Jeden z nejzávažnějších, ale vzácných nežádoucích účinků Ozempicu zahrnuje riziko nádorů štítné žlázy nebo rakoviny štítné žlázy, které bylo pozorováno ve studiích na zvířatech (krysách). Zatím není známo, zda Ozempic způsobí nádory štítné žlázy nebo rakovinu štítné žlázy i u lidí.
Neužívejte přípravek Ozempic, pokud jste vy nebo někdo z vaší rodiny někdy měli typ rakoviny štítné žlázy nazývaný medulární karcinom štítné žlázy nebo pokud máte stav endokrinního systému nazývaný syndrom mnohočetné endokrinní neoplazie typu 2.
Štítná žláza je malá žláza nacházející se v přední části krku. Pomáhá kontrolovat mnoho funkcí ve vašem těle tvorbou a uvolňováním určitých hormonů štítné žlázy.
Váš lékař zkontroluje vaši štítnou žlázu (nacházející se v oblasti krku), zda neobsahuje uzliny. Ke sledování onemocnění štítné žlázy lze použít krevní test na sérový kalcitonin nebo ultrazvuk štítné žlázy, ale to se běžně neprovádí, protože testy nejsou příliš průkazné. Pokud má však váš lékař podezření na onemocnění štítné žlázy, může si tyto testy objednat a provést další hodnocení.
Tipy pro zvládání nebo identifikaci onemocnění štítné žlázy nebo rakoviny
Pokud zaznamenáte některý z následujících příznaků nebo příznaků, kontaktujte ihned svého lékaře:
