Zúžení krční tepny nemocného ohrožuje oddrolením části plátu, který zúžení způsobuje, a jeho „vmetením“ (embolií) do mozku, čímž může vzniknout mozková mrtvice. Cílem výkonu (karotické endarterektomie) je snížení rizika vzniku cévní mozkové příhody (CMP) nebo zamezení opakování CMP.
Pacienti jsou přijímáni na neurochirurgické oddělení zpravidla jeden den před plánovanou operací. V den příjmu s nimi lékař sepíše přijímací protokol a proběhne veškerá předoperační příprava včetně krátkého vyšetření na MR mozku, takzvaný tunel (pokud k němu nejsou kontraindikace). Operace je nejčastěji plánována na následující den. V případech nutnosti ošetřit pacienty v ohrožení života nebo nutnosti provedení urgentního výkonu je bohužel možné, že bude operace odložena.
Operace kvůli zúžení krční tepny se provádí zpravidla v takzvané svodné anestézii. Při ní je anestetikem (znecitlivující látkou) umrtvena nervová pleteň v oblasti krku, čímž dojde k znecitlivění místa, kde je operace prováděna. Pacient je tak při operaci po celou dobu při vědomí a spolupracuje s operační skupinou. Mezi hlavní výhody tohoto postupu patří nižší riziko komplikací oproti anestézii celkové (s uspáním pacienta) a především možnost spolehlivé monitorace stavu pacienta při dočasném uzavření krční tepny během jejího „čištění“ (odstraňování zužujícího plátu). Pacient při uzavření krční tepny počítá (zkouší se stav vědomí a řečové funkce) a mačká gumovou pískací hračku (test hybnosti končetiny). Pokud toleruje uzavření krční tepny beze změny v neurologickém stavu (neupadá do bezvědomí, neobjevuje se porucha řeči, neochrnují končetiny), je možné pokračovat v operaci při uzavřené krční tepně. V opačném případě je nutno zavést dočasný zkrat (shunt), pomocí něhož mozek dostává krev v průběhu odstraňování zúžení na karotidě. Operace trvá přibližně 2 hodiny.
Po operaci je pacient převezen na jednotku intenzivní péče (JIP), kde je pečlivě sledován jeho zdravotní stav a monitorovány tělesné funkce. Zůstává zde zpravidla do druhého dne, pak se přesouvá na standardní lůžkové neurochirurgické oddělení. Druhý den po operaci se z rány odstraní drén, což usnadní mobilizaci pacienta. Rovněž je naplánováno opětovné krátké vyšetření mozku na magnetické rezonanci (podobně jako před operací). Pokud vše probíhá bez komplikací, obvykle se pacienti propouští do domácího ošetřování (vzácněji se překládají do spádové nemocnice) 3. nebo 4. pooperační den.
Po propuštění se doporučuje pacientovi do 3 dnů návštěva obvodního lékaře, který jej převezme do péče. Stehy se odstraňují zpravidla 10. den po operaci. Velmi důležité je po výkonu dodržovat racionální stravu, nekouřit, omez
V naší poradně s názvem PŘIROZENÉ ČIŠTĚNÍ UCPANÉHO NOSU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel MARIE JONÁŠOVÁ.
dobry den chtěla bych zeptat nam ucpani nos a po ranu vysmrkám takove strupi nos je dost bolestivy poradte co mam delat jak setoho zbavit jelikož je nos ucpani tak nem ani čich prosím poradte dekuji marie
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Při takto ucpaném nose je dobré několikrát denně inhalovat páru z vroucí Vincentky. Vincentka obsahuje soli, které pomůžou obnovit přirozenou vrstvu na sliznici nosu. Na okamžitou úlevu od zacpaného nosu doporučuji Mukonasal Plus, který běžně koupíte v lékárně. Kdyby to nepomohlo, tak zajděte do ambulance ORL, tam vám nos vyšetří a rychle zjistí co vám je.
Boule vznikají nejčastěji na hlavě, kde je nad plochými lebečními kostmi tenká kůže. Boule na hlavě trápí především malé děti, které se ještě neumí dobře orientovat v prostoru, nedokážou odhadnout vzdálenosti a nemají dobrou rovnováhu. Věk batolete tak bývá provázen častými boulemi na hlavě. Jestliže je některé dítě skutečně velmi náchylné k častým střetům své hlavy s tvrdými předměty (narážení do stěn, pády a podobně), měly by jim jejich maminky chránit hlavy turbánkem z pleny nebo měkkého šátku.
V dřívějších dobách bývalo zvykem boule na hlavě vzniklé úrazem zatlačovat. Mnozí lidé vzpomínají na oboustranné utrpení, když je milovaná maminka (babička) pevně sevřela mezi koleny a lžicí nebo plochou jídelního nože se pokoušela bouli na hlavě nacpat dovnitř lebky. Kromě křiku, slz a ještě větší bolesti nemělo zatlačování žádný efekt. Mnohem účinnější a příjemnější je přiložit na bouli na hlavě studený mokrý obklad.
Úraz hlavy nemusí končit jen boulí na hlavě. Třeba i po několika hodinách se mohou objevit příznaky otřesu mozku nebo poškození lebečních kostí. V takových případech je nezbytné odborné lékařské vyšetření.
V podkoží (škáře) na hlavě je poměrně bohatá síť krevních vlásečnic neboli kapilár, které přivádějí z tepének živiny i kyslík a ústí do odvodných žilek. Žilami se pak odvádějí odpadní látky a oxid uhličitý. Bohaté prokrvení kůže hlavy pak způsobuje, že i drobná otevřená poranění značně krvácejí, například po nepodařeném skoku do mělké vody nebo po škrábnutí větví v lese. Když zůstane kůže neporušená, může náraz poranit nebo poškodit krevní a mízní kapiláry pod pokožkou.
Krevní kapiláry jsou po odstupu z tepének pod slabým tlakem nutným pro filtraci krevní plazmy s živinami a kyslíkem do tkání. Proto může z narušených kapilár pod tlakem vytékat buď přímo krev, nebo jen světlá krevní plazma, jestliže jsou cévy zasaženy mírněji a krvinky neunikají. Skoro vždy jsou však poškozeny křehčí mízní kapiláry, které nepozorovaně protkávají celé naše tělo. Mají za úkol průběžně odvádět z mezibuněčného prostoru přebytečnou tekutinu a nakonec ji dopravit do krevního řečiště.
Pod místem úderu se proto hromadí směs mezibuněčné tekutiny, kožního vaziva (vláken složených z bílkoviny kolagenu) a krevních bílkovin, které se začínají srážet. Tvoří se nerozpustná, postupně tvrdnoucí hmota. Boule se pak po několika dnech bez následků vstřebá. Někdy i trochu cestuje a může měnit barvu. Pokud je její náplň bez krvinek, je boule téměř bílá (u černochů černá). Sraženina obsahující červené krvinky ovšem mění barvu jako v případě modřiny. Červené krevní barvivo hemoglobin se
V naší poradně s názvem LUPY VE VLASECH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Rayleen.
Tak tedy taky ahoj! Já tomuhle vůbec nerozumím. O psychologii jsem se nikdy zvlášť nezajímala. Ale je zajímavé, kolik toho dokážete z trocha textu usoudit. Máte pravdu, že jsem určitě otevřený člověk. Často se to ale příliš neprojevuje. Mám pár lidí kolem sebe, kterým se můžu a chci svěřovat se vším, jinak se dá ale říct, že jsem ke svému okolí dost selektivní a rozhodně ne s každým opouštím meze společensky nutné konverzace. Vám mám ale dobrý motiv nic nezatajovat a vzbuzujete ve mně svým přístupem k věci důvěru, tak koneckonců proč ne. Je ironie, že mi doporučujete navštívit zrovna 3.patro na Karlově náměstí 32. Bydlím totiž doslova pár kroků odtamtud a právě na Polikliniku Karlovo náměstí jsem zamířila porvé, když jsem měla pocit, že tady bude asi nějaký problém. Jméno paní doktory Divišové mi ale nic neříká. Byla jsem tam celkem 3x a vždy u jisté MUDr. Tillové. Ta mě v květnu poslala domů s Alpicortem a trimcinolonem, na který jsem nepěkně zareagovala. Tenkrát jsem ještě věřila že půjde pouze o sezónní vypávání, stres, cokoli,.. nasadila jsem Revalid, vyhodila kortikoidy a čekala na zlepšení. V průběhu léta mi vlasy vesele padaly dál. Cca 2 měsíce jsem p.doktorku neváhala navštívit znovu. Nabídla mi opět kortikoidy, a sdělila mi, že bez absolvování krevních testl nemá smysl dále pokračovat. Tak jsem tedy déle než 2 měsíce čekala na pozitivní výsledky podrobných endokrinologických, alergologický testů i testů na štítnou žlázu včetně sona.Vše v pořádku. Pak už jsem se tam nevrátila a na doporučení známého vyhledala paní kožarku na Petřinách, která údajně spolupracuje s jednou klinikou plastické chirurgie a je moc dobrá. Právě na vyšetření u ní poprvé padla zmínka, že jde o seboroickou dermatitidu, což mě překvapilo. Věděla jsem o co jde a nikdy bych nehádala, že právě to může být můj případ. Nikdy jsem totiž ve svých vlasech sama neobjevila jedinou šupinku. Jediné, co jsem vnímala byl nepříjemný pocit z pokožky skalpu. Kůže mě strašně pnula, a byla velmi citlivá na kontakt s čímkoli - čepicí, větrem ve vlasech. Rozhodně ne žádné lupy. Hned po několika aplikacích léčebných šamponů, které mi paní doktorka navrhla, spolu s dalšími kortikoidy to ale začalo. Nedá se ani pořádně hovořit o lupech. Jsou to pomalu cáry tenounké průsvitné kůže asi takové jako když se člověk spálí od sluníčka. Bylo mi řečeno, že je to prý normální projev nemoci, ale abych pravdu řekla, dodneška tomu nemůžu uvěřit a mám podezření, že tento druh šamponů a především kortikoidy způsobily ještě větší nerovnováhu pokožky. Usuzuji tak tím spíš, že nikde jinde po těle se s kožními problémy tohoto druhu nesetkávám. Celkově mám v tuto chvíli ke kožním lékařům po těchto zkušenostech velkou nedůvěru. Nerozumím proč žádný z nich nenavrhl test na plísně, o kterém jste hovořil, pokud je to tak základní věc ?! Vždyť já ani netušila, že něco takového vůbec existuje... Jen tak uzavřít celou záležitost tím, že jde o genetickou dispozici, nebo hormonální nerovnováhu, to je přeci tak jednodu
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Veroniko, pokud primárním důvodem Vaší návštěvy lékaře byla Vaše napjatá, citlivá a suchá pokožka s vypadávajícími vlasy a před návštěvou lékaře jste žádné olupování kůže ve formě cárů jako po spáleninách neměla, tak je zcela jasné, že příčinou Vaší současné dermatitidy je právě aplikovaná léčebná péče. Patrně došlo některým z přípravků k poškození zevní keratinové vrstvy Vaší kůže a ta se, jako při spáleninách od slunce, začala podobným způsobem olupovat. Takže bude potřeba se co nejrychleji dostat se stavem Vaší pokožky do předchozího stavu - v době před návštěvou prvního kožního.
Kupte si v lékárně Panthenol ve formě spreje a také ve formě šampónu a snesete-li to, tak i ve formě tablet. Pečujte s tím o svou oloupanou pokožku. Panthenol spray si nastříkejte na své prsty a naneste to co nejlépe na pokožku své hlavy, ale nedrhněte si ji svými vlasy, které se dostaly při aplikaci pod Vaše prsty. Tento postup rychle zregeneruje Vaši pokožku. Dále si výživou pomozte zvýšeným přísunem přírodních vitamínu E (obohacený margarin), B-komplex (droždí - například v držďové polévce, ale droždí v ní nevařit!) a vitamínu A (mrkvový salát s několika kapkami olivového oleje). Až se Vaše pokožka na hlavě stabilizuje, tak zkuste občas aplikovat tu olejovou éčkovou masku z minulého příspěvku. Zvládnete ji i ve střední americe, žijí tam civilizovaní lidé a tyto suroviny určitě bude možné sehnat. Byl jsem v této oblasti, a tohle se tam dá běžně sehnat. Navíc tam bude teplo a vlhko, takže se budete více potit a to i na hlavě, takže se zrychlí tok Vaší limfy a podpoříte tak i vyměšování mazových žláz v okolí vlasových folikul a celá Vaše situace se tak určitě zlepší. Dbejte ale prosím na to, abyste svou hlavu nevystavovala slunečnímu záření, protože prořídlé vlasy vás nedostatečně ochrání a čerstvá pokožka po vyloupání by Vám tak mohla skvrnitě zpigmentovat do hněda, anebo byste si ji mohla nedej bože spálit a celé toto olupování si zažít znovu a zkazit si tak pěkný pobyt.
Ještě bych rád zkonsolidoval Vaše pochopení mých předchozích příspěvků. Probírali jsme spolu Váš aktuální stav, takže by nebylo zcela korektní porovnávat mé postupy s postupy Vámi navštívených lékařů, neboť oni řešili vypadávání vlasů a citlivou pokožku na hlavě. Při takové diagnóze by nikdo neindikoval mykotické vyšetření. To jsem zde navrhl jako reakci na Vaše olupování pokožky, které se dostavilo až záhy po několikeré návštěvě doktora a nebylo primárním důvodem Vaší léčby.
Veroniko, ale buďte šťastná, objevila jste příčinu své současné dermatitidy. To se podaří jen vyjímečně.
Přeji Vám bezvadné zážitky a pohádkově teplé moře. :-)
Ateroskleróze se také někdy říká nemoc 20. století nebo se řadí mezi civilizační choroby. I když tato označení nejsou zcela přesná, neboť ateroskleróza byla popsána již v 18. století a naši předci se s ní potýkali ještě dříve. Bohužel v moderní době je její masivní nárůst opravdu nepopiratelný. Mohlo by se zdát paradoxní, že je toto onemocnění zvláště ve vyspělých zemích jednou z nejčastějších příčin úmrtí. Česká republika bohužel není výjimkou. Tato choroba představuje dlouhodobě probíhající degenerativní proces, jehož podstatou je ukládání takzvaných aterogenních látek, zejména lipidů (tuků), ve stěně tepny. Postižená tepna je za normálních okolností hladká, ale při počínající ateroskleróze je poškozena a povrch její vnitřní stěny je zdrsněn. Na této tepně se pak snadno mohou zachytávat aterogenní látky přinášené krví. Látky, které se zachytí, se postupně hromadí a začínají způsobovat zúžení průsvitu tepny, nebo dokonce její uzavření. Krev tedy nemůže dostatečně proudit do další části těla, kterou má postižená tepna za úkol zásobovat.
Příčiny vzniku
Na vzniku a dalším rozvoji tohoto onemocnění se podílí více faktorů, které lze rozdělit do tří hlavních skupin, ve velké většině úzce souvisí se špatným životním stylem a zlozvyky mnohých lidí v dnešní době. V prvé řadě to je nadbytek aterogenních (aterosklerózu tvořících) látek v krvi. Za tyto látky považujeme především lipidy (cholesterol, fosfolipidy, triglyceridy). Nadbytek těchto látek je způsoben poruchou jejich metabolismu v organismu, nebo je ve vysoké míře přijímáme potravou. Druhým činitelem způsobujícím tuto chorobu je porucha endotelu (výstelky) uvnitř tepny. Tato porucha může způsobit místní tvorbu krevních sraženin, které zúží, či úplně ucpou tepnu. Pod poslední příčinou nalezneme řadu činitelů, které vzniku aterosklerózy napomáhají, jsou to například vysoký krevní tlak, obezita, kouření, genetické faktory, stres, hyperlipoproteinémie, cukrovka a podobné poruchy metabolismu cukrů. Aterosklerotická choroba má několik stupňů vývoje. První stupeň se nazývá lipoidní (tukové) skvrny. Jsou to žlutavě zbarvená ložiska ve stěně tepny, složená především z cholesterolu. Další fází jsou fibrózní a ateromové pláty, což jsou opět žlutavá ložiska, která již ale nejsou hladká, vystupují nad povrch stěny a obsahují řídký mastný obsah. Jestliže se krycí vrstva ateromového plátu rozpadne, jeho obsah se vyplaví krví a v tepenné stěně vznikne „ateromový“ vřed, který tuto cévu poškozuje. V místě poškozeném tímto aterosklerotickým procesem se druhotně začne tvořit trombus neboli krevní sraženina, která výrazně zužuje průsvit tepny. Poslední fází je zvápenatění, kdy se v postiženém úseku cévy ukládají vápenaté soli a ložisko tvrdne.
Ve svém příspěvku ZVÁPENATĚLÉ VĚNČITÉ TEPNY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lisková.
pročištění organismu
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana.
Warfarin a nedostatek vitaminu K mám kovovou chlopen a ted anginu pectoris a co dál vše je od warfarinu mám zřejmě poškozené věnčity cévy a jak se to dá léčit a ještě budu mit infarkt bolí mě hlava,To není jedna nemoc vše je vinna doktorů neumí léči jen předepisovat léky,aby měli práci ,ale i na ně dojde ,někteří jsou na h**no už,abych to měla za sebou katra
Existuje celá řada možností prevence a léčby ucpaných tepen. Co vám lékař předepíše ke snížení arteriálního plaku a prevenci ucpání tepen, bude záviset na závažnosti vašeho stavu a vaší anamnéze. Váš lékař může předepsat jedno nebo více z následujících:
Změna životního stylu
Zdravý životní styl je nezbytný pro léčbu arteriálního plaku a léčbu ucpaných tepen.
Jíst stravu s nízkým obsahem nasycených tuků a cholesterolu, s menším množstvím cukrů a jednoduchých sacharidů a bohatou na ovoce a zeleninu;
Udržet zdravou tělesnou hmotnost;
Nekouřit;
Pravidelně cvičit;
Omezit stres;
Snížit krevní tlak a cholesterol;
Udržet nízké hladiny cukru v krvi.
Chirurgické nebo intervenční výkony
V některých případech může být nezbytný chirurgický zákrok k léčbě ucpaných tepen a zabránění další akumulaci arteriálního plaku. Tyto postupy mohou zahrnovat:
Umístění stentu. Malá hadička zvaná stent, která může obsahovat léky, může být umístěna do tepny pro udržení dostatečného průtoku krve. Sten se zavádí pomocí katétru, který vede přes tepnu v noze a vede až k srdci.
Operace bypassu. Při této operaci jsou tepny z jiných částí těla přesunuty, aby přemostily ucpané tepny a pomohly krvi bohaté na kyslík dosáhnout cílového místa určení.
Balónková angioplastika. Tento postup pomáhá otevřít ucpané tepny, které se částečně nebo úplně ucpaly, otevřením blokády pomocí zařízení, které tlačí plát na boční stěny tepen.
Léky
Řada léků může pomoci kontrolovat některé faktory, které přispívají k akumulaci arteriálního plaku.
Léky snižující hladinu cholesterolu;
Léky snižující krevní tlak;
Aspirin a další léky na ředění krve, které snižují pravděpodobnost vzniku nebezpečné krevní sraženiny.
Ve svém příspěvku BERU TEZEO NA SNIZENI TLAKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiri Marek.
Beru Tezeo(1x denne) na snizeni tlaku.Ale vecer mam moc, az 205/117..
Zkousim Ebrantil (30) (po dohode s lekarem).
Kdyz je teple pocasi je to lepsi ,uz jsem zaznamenal i 145/85 !!
Ale vecer je to horsi.Kdys se ochladi-katastrofa!
Je mi 70 roku a mam 20 let vysky tlak(170/95) muj prvni lek byl Seloken.
Srdce,ledviny,krev a moc jsem odevzdal,hepatitis a-b-c Hiv negativ,krcni tepny negativ.
Byl jsem u neurologa negativ citlivost zachovana jenom prava strana neni optimalni.
Jsem po mozkove prihode(nekrvave).Prava strana me nefunguje jak by mela.
Take prve oko se zhorsuje(neostr videni).
P:S.Pisu bez hacku a carek(je to nemecka tastatura)
Jake medikamenty mam brat?Vazim 88kg a merim 187cm.
Pomuze mi priroda?(nepiju a nekourim)
Jirka Marek
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Krev je přiváděna k dolním končetinám pánevními, stehenními, dále podkolenními a bércovými tepnami. K hlavním postižením tepen zásobujícím dolní končetiny patří ateroskleróza, embolie, výduť tepny pravá či falešná a diabetická angiopatie. Nejčastější příčinou poškození věnčitých tepen je ateroskleróza, která vzniká tehdy, jestliže se do stěn tepen ukládají tuky, cholesterol, vápník a další látky.
Ateroskleróza znamená tvorbu plátů způsobujících ucpání tepen. K rizikovým faktorům patří kouření, zvýšený příjem tuků, zvýšená hladina cholesterolu.
Embolie znamená průnik vmetku s následnou obstrukcí lumen tepny nejčastěji ze srdce.
Výduť znamená vyklenutí tepny z důvodu oslabení stěny. Nepravá výduť vzniká následkem úrazu či poranění tepny při invazivním vyšetření – angiografii.
Diabetická angiopatie postihuje zejména periferní tepny u nemocných s cukrovkou.
Ucpávání cév v noze se projevuje bolestmi končetin při zvýšené námaze, při závažnějším postižení i v klidu, eventuálně dochází k postupnému odumírání končetiny.
Ve svém příspěvku RYMA , BOLÍMI OBČAS LEVÁ KRČNÍ TEPNA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Mgr. Pavel Vaňura.
Sále mi teče z nosu a nemohu setoho zbavit
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Mgr. Pavel Vaňura.
Projev slabosti ve svalech i prstech rukou s nedostatkem síly, ztrácení zručnosti. Je mi už 76 roků, beru prášky na tlak a na cukrovku. Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Pacienti jsou přijímáni na neurochirurgické oddělení zpravidla 1 den před plánovanou operací. V den příjmu s nimi lékař sepíše přijímací protokol a proběhne veškerá předoperační příprava včetně krátkého vyšetření na magnetickou rezonanci (MR) mozku – takzvaný tunel (pokud k němu nejsou kontraindikace). Operace je nejčastěji plánována na následující den. V případech nutnosti ošetřit pacienty v ohrožení života nebo nutnosti provedení urgentního výkonu je bohužel možné, že bude operace odložena.
Operace se provádí v takzvané svodné anestézii. Při ní je anestetikem (znecitlivující látkou) umrtvena nervová pleteň v oblasti krku, čímž dojde k znecitlivění místa, kde je operace prováděna. Pacient je tak při operaci po celou dobu při vědomí a spolupracuje s operační skupinou. Mezi hlavní výhody tohoto postupu patří nižší riziko komplikací oproti anestézii celkové (s uspáním pacienta) a především možnost spolehlivé monitorace stavu pacienta při dočasném uzavření krční tepny během jejího „čištění” (odstraňování zužujícího plátu). Pacient při uzavření krční tepny počítá (zkouší se stav vědomí a řečové funkce) a mačká gumovou pískací hračku (test hybnosti končetiny). Pokud toleruje uzavření krční tepny beze změny v neurologickém stavu (neupadá do bezvědomí, neobjevuje se porucha řeči, neochrnují končetiny), je možné pokračovat v operaci při uzavřené krční tepně. V opačném případě je nutno zavést dočasný zkrat (shunt), pomocí kterého mozek dostává krev v průběhu odstraňování zúžení na karotidě. Operace trvá přibližně 2 hodiny.
Po operaci je pacient převezen na jednotku intenzivní péče (JIP), kde je pečlivě sledován jeho zdravotní stav a monitorovány tělesné funkce. Zůstává zde zpravidla do druhého dne, pak se přesouvá na standardní lůžkové neurochirurgické oddělení. Druhý den po operaci se z rány odstraní drén, což usnadní mobilizaci pacienta. Rovněž je naplánováno opětovné krátké vyšetření mozku na MR (podobně jako před operací). Pokud vše probíhá bez komplikací, propouští se pacient obvykle do domácího ošetřování 3. nebo 4. pooperační den.
Vážnou komplikací při operaci může být vznik cévní mozkové příhody (mrtvice), která je způsobena oddrolením části plátu zužujícího krční tepnu, nebo méně často nedokrveností mozku během „čištění“ cévy. Cévní mozková příhoda se projeví poruchou hybnosti končetin či řeči, většinou se jedná o dočasné postižení, které se v následujícím období upraví. Může však vzniknout i trvalé postižení, ve výjimečných případech může dojít i k úmrtí pacienta.
Po propuštění se doporučuje pacientovi do 3 dnů návštěva obvodního lékaře, který jej převezme do péče. Stehy se odstraňují zpravid
V naší poradně s názvem LÁZNĚ PO OPERACI KRČNÍ TEPNY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Krista Melicharova.
Dobrý den,jsem po operaci krcni tepny .Přišlo se na ucpání relativně včas,mozkovou prihodu jsem nemela.Ucpani vlevo 80-90%.Pred dvema lety bylo ucpání ještě v normě 30% .Mela bych narok na lazne? Dekuji za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
O lázně může požádat kterýkoli pacient. Rozhodnutí je pak na zdravotní pojišťovně, jestli vám zaplatí jen procedury nebo i pobyt. Dohodněte se se svým praktickým lékařem, vypracujte žádost a uvidíte.
Jde o boule, které se na hlavě objeví bez zjevné příčiny. Protože si na pokožku hlavy člověk sám nevidí, je dobré navštívit lékaře, který původ boule na hlavě rozpozná a rozhodne o následné léčbě.
Jako boulička se například jeví vznikající vřídek, který může být velmi bolestivý. Drobné boule (spíše bouličky) na hlavě může způsobit nevhodně zvolený šampon, a to zejména u přípravků typu „dva v jednom“. Bouličky na hlavě se později změní ve stroupky. Pokožku je vhodné opláchnout vlažným heřmánkovým odvarem a pak změnit šampon.
Tuková bulka pod kůží hlavy se může rovněž jevit jako boule na hlavě. Protože bude vadit při česání a mohlo by dojít k zanesení infekce do rány po hřebeni, je vhodné navštívit kožního lékaře.
Jako malé boule mohou vypadat i jiné kožní změny na pokožce hlavy – bradavice, ateromy, lipomy, fibromy, mateřská znaménka. Některé lze odstranit, s jinými je třeba se celoživotně smířit.
Aterom je cysta naplněná sekretem mazové žlázy a šupinami epidermu. Aterom má většinou kulovitý tvar v barvě kůže anebo je tmavší než okolní pokožka. Nejčastěji se aterom vytváří v místech vývodu mazové žlázy – kolem uší, na tvářích, na zádech, na zevních genitáliích, kolem konečníku. Ale cysta mazové žlázy se může vytvořit i na jiných místech těla, jestliže dojde k uzavření vývodu mazové žlázy kolem vlasu nebo chloupku. Aterom se jen zcela výjimečně objeví na neochlupených částech těla. Sekret a šupiny epidermu se v cystě hromadí bez možnosti proniknout pokožkou ven. Kůže se s přibývajícím mazem ztenčuje a prosvítá jí obsah ateromu – od bělavé přes žlutou až k temné – v případě zanícení ateromu. Odstranění ateromu není náročný zákrok, provádí se chirurgicky (klasicky nebo laserem). Nedoporučuje se pokoušet odstranit aterom svépomocí (takzvaným vymáčknutím). V domácích podmínkách totiž není možné dostatečně vyčistit výstelku mazové žlázy, která se po čase opět naplní (znají to například lidé, kterým se vytváří bulka na stále stejném místě – třeba na zádech). Proto je třeba odborný zásah, při němž lékař vyjme celé pouzdro ateromu. Když kolem mazové žlázy vznikl zánět, bývá léčba podpořena antibiotiky.
Lipom vzniká lokalizovaným zmnožením tukových buněk v podkoží, takže se vytvářejí charakteristické měkké, až několik centimetrů velké bulky. Nevznikají většinou na žádném podkladě, například po dráždění daného místa. Jedná se o nezhoubný nádor, u nějž je přechod do zhoubného stadia extrémně vzácný. Lipom se vytvoří během několika měsíců, často si ho pacienti nahmatá, až když je větší. Po vytvoření se již nezvětšuje, nebolí, je měkký, pružný až tuhý. Kůže v okol
V naší poradně s názvem JAK SE PROJEVUJE UCPÁVÁNÍ CÉV se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pavla Richterová.
Mám ucpané krkavice, které špatně fungují, 1 krkavice pracuje na 20% a ta druhá na 50%. Odmítla jsem lékařský zákrok pro to, že jsem těžký polyvalentní alergik a nesnesu žádné léky. Prosím, sdělte mi čím zprůchodnit tepny. pavlacarmel@seznam.cz Richterová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Bohužel neexistuje žádná jiná metoda ke zprůchodnění cév, než onen lékařský zákrok. Pokud vám ho lékař nabídl, tak to udělal s vědomím o vaší alergii a vidí zde možnou šanci na úspěch. Zkuste ještě jednou zvážit své rozhodnutí a pokuste se důvěřovat lékaři, že zařídí, aby vše dopadlo dobře.
Maso, které obsahuje vysoké množství tuku, je nevhodné, protože obsahuje nezdravé nasycené tuky a velké množství cholesterolu, což způsobuje ucpání tepen. Takovéto vysoké množství tuku obsahuje například slanina a klobásy.
Mléčné výrobky
Sýry, smetana, máslo, plnotučné mléko a zmrzlina – to jsou potraviny, které obsahují nezdravé dávky nasycených tuků a cholesterolu, což způsobuje ucpání tepen.
Pečivo
Pečivo je často vyrobeno z částečně hydrogenovaných rostlinných olejů, které mají vysoké riziko vzniku ucpání tepen. Nasycené tuky se používají v pečivu, aby bylo vlhké, ale bohužel mají za následek ucpání tepen, což vede k srdečnímu infarktu nebo mozkové mrtvici.
Smažené potraviny
Mnohé potraviny jsou smažené pomocí nasycených tuků, které jsou velmi škodlivé pro zdraví tepen.
Kouření
Ačkoliv se nejedná o potraviny, tak je důležité jej zmínit, protože cigaretový kouř má obrovský vliv na ucpávání tepen.
Ve svém příspěvku CO JÍST PŘI ŘEDENÍ KRVE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lída.
Moje maminka pořád zápasí s ředěním krve.Prosím o vysvětlení co může jíst a co né.Předem děkuji. Uživá prašky na ředšní krve.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Miroslav.
Dobrý den.Prosím o Váš názor .Jsem po zavedení stentu do věnčité tepny a byl mi naordinován dlouhodobě lék Trombex 75 mg společně s Godasalem.Po půlroční léčbě mi byl vysazen Godasal a nadále užívám Trombex a lék na statiny LESCOL40mg .Mám tímto dotaz, zda mohu pít k Trombexu čaj Červené Lapacho a tinkturu hlohu na posílení srdce.Děkuji za informaci Pavlík
Lymfatická obstrukce známá také jako sloní nemoc nebo lidové označována jako sloní noha, je ucpání lymfatických cév, které odvádějí tekutinu z tkání v celém těle a umožňují imunitním buňkám cestovat tam, kde jsou potřeba. Lymfatická obstrukce může způsobit lymfedém, což znamená otok v důsledku zablokování lymfatických cest.
Lymfatický systém je síť cév, které rozvádějí lymfatické tekutiny bohaté na bílkoviny po celém těle. Je to součást imunitního systému. Lymfatické uzliny fungují jako filtry a obsahují buňky, které bojují s infekcí a rakovinou.
Lymfatická tekutina je tlačena přes lymfatické cévy svalovými kontrakcemi, které vznikají při pohybu, při vykonávání běžných denních úkonů a také pomocí malých pump ve stěně lymfatických cév. Lymfedém nastává, když lymfatické cévy nejsou schopny adekvátně odvádět lymfatickou tekutinu, obvykle z paže nebo nohy.
Když lymfatická tekutina dlouho neodtéká, vzniká elefantiáza, což je nemoc, která je charakterizována ztluštěním kůže a podkoží jako následek ucpání lymfatických cév a uzlin. Toto ucpání může být způsobeno několika faktory mezi které patří infekce vlasovcem mízním (filariáza). Další příčinou elefantiázy může být podokonióza nebo odstranění či ucpání mízních uzlin. Při ucpání dojde ke zvětšení té části těla, kde je mízní céva ucpána. Typickým příkladem je např. sloní noha, nebo obří paže.
Mezi faktory, které mohou zvýšit riziko rozvoje lymfedému, patří:
V naší poradně s názvem PRADAXA - NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
Dobrý den, mám dotaz, může se mi znova vrátit trombóza, když užívám pravidelně 2×denne lék Pradaxa? Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Pro přesnou odpověď na vaší otázku je třeba znát příčinu, která způsobila vaši předchozí trombózu. Například arteriální trombóza může být způsobena kornatěním tepen, nazývaným arterioskleróza. K tomu dochází, když tukové nebo vápenaté usazeniny způsobují ztluštění stěn tepen. To může vést k nahromadění tukového materiálu (nazývaného plak) ve stěnách tepny. Tento plak může náhle prasknout (prasknout) a následně vytvořit krevní sraženinu, i když užíváte léky na ředění krve. Dodržováním předepsané léčby výrazně snižujete riziko opakování trombózy.
Probíhá pomocí klinického vyšetření, ultrazvukového vyšetření, magnetické rezonance a angiografického vyšetření. Řešení je možné buď metodami intervenční radiologie (balonková dilatace, eventuálně stentování), nebo metodami operačními.
2. Předoperační příprava
V rámci předoperační přípravy je pacient oholen (záleží na lokalitě výkonu), večer před zákrokem dostane léky indikované anesteziologem.
3. Operační metody
Výkony se provádějí buď v celkové, nebo spinální anestézii (aplikace anestetika k míše s následným umrtvením dolní poloviny těla).
Dezobliterace: odstranění sklerotických plátů ze zúžené tepny.
Bypass: přemostění postiženého úseku tepny vlastní žilou nebo protézou (zde záleží na lokalizaci postižení, v případě postižení pánevních tepen je to spojka mezi aortou a stehenní tepnou, při postižení stehenní tepny je to přemostění mezi stehenní tepnou a podkolenní či bércovou tepnou).
Embolektomie: odstranění vmetku pomocí katetru s balonkem.
Resekce: resekce tepny u výdutě s náhradou žilou či protézou.
Amputace: Amputace končetiny při vyčerpání všech ostatních metod, záleží na místě postižení, provádí se buď v místě chodidla, pod kolenem, či nad kolenem.
4. Možné komplikace výkonu
Komplikace této operace se mohou vyskytnout na všech chirurgických pracovištích v České republice i na světě, proto je nutné na ně před operací upozornit.
Peroperační komplikace (tedy během operace):
masivní krvácení, které může mít za následek až šokový stav pacienta, popřípadě vést až k úmrtí;
poranění orgánů dutiny břišní, oblast za pobřišnicí – močovod, dolní duté žíly, pánevní žíly, močový měchýř;
srdeční selhání z důvodu velkých tlakových výkyvů při dočasném klampování aorty;
srdeční arytmie;
změny vnitřního prostřední, zejména zvýšená kyselost organismu při dočasném nedokrvení končetiny;
ledvinné selhání.
Pooperační komplikace:
bolestivost v místě operace;
pocit na zvracení;
teplota;
krvácení z operační rány nebo z našité protézy s nutnou urgentní reoperací;
infekce v ráně se vznikem hnisavého ložiska – nutné otevření a vyčištění rány;
vznik kýly v jizvě – nutná reoperace s opětovným sešitím břišní stěny;
infekce v ráně spojená s infekcí protézy s nutnou reoperací a eventuálním odstraněním protézy;
vznik sraženiny v místě protézy nebo žilního štěpu s možným ucpáním či embolizací vmetku do dolních končetin a tím jejich ohrožení z důvodu nedokrvení – nutná reoperace s odstraněním vmetku;
střevní ochrnutí s poruchou pasáže, někdy s nutností
V naší poradně s názvem UCPÁVÁNÍ KRČNÍCH TEPEN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef.
dobrý den,lze u krčni tepny ucpane na 85% použit tu angioplastiku nebo se tepna musi rozřiznout a vyčistit děkuji moc za zpravu spozdravem strnádek josef
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Tohle může rozhodnout jen kardiochirurg. Vždy se volí varianta nejlepší pro pacienta v danou chvíli. Promluvte si o stavu svých krčních tepen se svým lékařem, který doporučí možnosti nejlepšího řešení.
Břišní dutina neboli peritoneální dutina se podle vtahu pobřišnice a orgánů dělí na:
peritoneální dutinu – je vystlána nástěnnou výstelkou, nachází se zde pobřišnice (jícen, žaludek, játra, slezina, tenké střevo a převážná část tlustého střeva, u žen děloha, vaječníky a vejcovody)
retroperitoneum – retroperitoneální dutina – leží za peritoneem, tj. za pobřišnicí (pankreas, ledviny, močovody, velké břišní tepny a žíly, mízní cévy, uzliny)
V dutině břišní se nachází fyziologicky malé množství tekutiny (50 ml).
Pobřišnice – peritoneum – je tenká lesklá a průsvitná blána, která vystýlá dutinu břišní a část dutiny pánevní a obaluje většinu orgánů. Představuje tak velkou plochu, na níž se snadno vstřebávají látky (povrch je tvořen semipermeabilní membránou), které pronikly do organismu, tedy bakterie, jedy, zánětlivá tekutina a podobně (hrozba sepse). Každé poškození pobřišnice vede k jejímu slepování a vzniku vazivových srůstů (srůsty sice zamezí šíření infekce, ale omezují pohyb některých úseků trávicí trubice). Je jen jedno peritoneum vystýlající dutinu břišní, na nástěnné a orgánové se rozlišuje pouze z praktických důvodů.
Předstěra – omentum – je pohyblivá dvojitá peritoneální řasa, která se dělí na dva základní typy:
malé omentum (o. minus) – rozprostírá se mezi žaludkem, duodenem a játry
velké omentum (o. majus) – začíná od velké žaludeční kurvatury, je duplikaturou peritonea tvořenou dvěma listy
Funkce: zvyšuje resorpční plochu pobřišnice (například pro peritoneální dialýzu – čištění krve při selhání ledvin pomocí opakovaného pravidelného napouštění dialyzační tekutiny do břišní dutiny). Podílí se na likvidaci zánětu a infekce v dutině břišní.
Dělení orgánů Peritoneální orgány: část jícnu, žaludek, játra, slezina, tenké střevo, převážná část tlustého střeva
Retroperitoneální orgány: pankreas, ledviny, močovody, močový měchýř, velké břišní tepny a žíly, u žen vejcovody, vaječníky a děloha
Jícen je svalová trubice, dlouhá 25–28 cm, která spojuje hltan a žaludek. Do dutiny břišní vstupuje otvorem v bránici, je uložen před páteří, horní část tvoří příčně pruhovaná svalovina, dolní část tvoří hladká svalovina. Sousto jím prochází aktivně – jde o koordinovanou peristaltickou vlnu vyvolanou polknutím.
Žaludek je vakovitě rozšířená část trávicí trubice, velikost i poloha je individuální, závisí například na náplni žaludku.
Části žaludku:
česlo (kardie)
fundus (formix) – vyklenutá část pod levou klenbou brániční, vyplněná vzduchem
tělo (corpus) a zakřivení
vrátník (pylorus) – zúžené místo při přechodu do dvanáctníku, podkladem je silný kruhovitý sval
V naší poradně s názvem KRČNÍ PÁTEŘ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Barbora.
Dobrý den,
Prrosím o překlad lékařské zprávy. Mockrát děkuji za vás čas. Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Podle zprávy to vypadá, že si lékaři nevědí rady s bolestí vaší krční páteře, která se u vás z nějakého důvodu napřímila a znemožňuje vám pohyb hlavy a nejen jí. V roce 1996 jste prodělala operaci na krční páteři. Nyní znovu pociťujete bolest na krku a zátylku hlavy. Lékař se vám snaží pomoct a rád by lépe pochopil příčinu vašich obtíží, ale nemůže u vás provést důležité vyšetření EMG, protože máte zaveden kardiostimulátor. EMG neboli elektromyografie patří mezi vyšetřovací metody, které napomáhají hodnotit funkční stav pohybového systému a jeho zásobování nervovými vlákny. Je založena na snímání povrchové nebo nitrosvalové aktivity. Vyšetření by pomohlo lékaři rozlišit druh nervosvalového onemocnění, které vás trápí. Podle zprávy je třeba toto vyšetření provést za speciálních podmínek ve spolupráci s kardiologem. Zkuste s lékařem pracovat na nalezení vhodného zařízení a podstupte toto vyšetření. Dále váš lékař doporučuje provedení počítačové tomografie mozku. Taky je třeba toto vyšetření podstoupit.
Ze zprávy dále vyplívá, že vás trápí také bolesti nohou, které patrně pochází z onemocnění cukrovkou, kterou si kompenzujete inzulínem. Také máte ischemickou chorobu srdeční, což je onemocnění věnčitých tepen. Jedná se o tepny, které nedostatečně zásobují srdeční sval krví, tudíž ani kyslíkem a živinami a to vám způsobuje mírné selhávání srdce, kvůli čemuž vám byl implantován kadioverter defibrilátor. Mimo to dále trpíte kožním onemocněním lichen a žijete bez slepého střeva.
Co teď s tím vším? Od posledního vyšetření uvedeného v lékařské zprávě uběhlo již 5 let a poslední doporučení je rehabilitace pod vedením rehabilitačního lékaře a vyšetření počítačovou tomografií. Absolvovala jste něco z toho od té doby?
Lidskou nohu tedy tvoří pánevní kost (tvořená kostí kyčelní, stydkou a sedací), stehenní kost (= femur), čéška (jablíčko = patela), lýtková kost (= fibula), kolenní kost (= tibia).
Stehenní kost je nejdelší kostí v lidském těle a nachází se v horní části dolní končetiny a je spojena s pánví a s čéškou, holenní a lýtkovou kostí. S pánví stehenní kost pojí kyčelní kloub, s čéškou a současně i s holenní a lýtkovou kostí ji zas pojí kolenní kloub. Pod kolenním kloubem se nachází dvě kosti, které společně tvoří kostru bérce. Jedná se o holenní kost a lýtkovou kost. Holenní kost se při pohledu na člověka nachází v přední části. Holenní kost se postupně rozšiřuje a ve své spodní části vybíhá ve vnitřní kotník směrem k palci. Naopak lýtková kost se při pohledu na člověka nachází v zadní části nohy a v dolní části vybíhá v zevní kotník směrem k malíčku.
b) svaly
Na dolní končetině se nachází velké množství svalů, a proto je vhodné je rozdělit do několika oblastí podle místa jejich výskytu na svaly u kyčelního kloubu, svaly stehna, svaly bérce a svaly nohy/chodidla.
Na stehně se svaly dělí na přední a zadní. Přední svaly tvoří čtyřhlavý sval stehenní (= musculus quadriceps femoris) a sval krejčovský (= musculus sartorius). Zadní svaly stehna tvoří dvojhlavý sval stehenní (= musculus biceps femoris), sval pološlašitý (= musculus semitendinosus), sval poloblanitý (= musculus semimembranosus) a sval zákolenní (= musculus popliteus).
I svaly bérce se dělí na přední, zadní a zevní. Mezi přední svaly patří sval holenní (= musculus tikalis anterior), dlouhý natahovač prstů (= musculus extensor digitorum Lotus) a dlouhý natahovač palce (= musculus extensor hallucis longus). Mezi zadní bércové svaly patří trojhlavý sval lýtkový (= musculus triceps surae) tvořený z dvojhlavého svalu lýtkového (= musculus gastrocnemius) a z šikmého svalu lýtkového (= musculus soleus), a sval chodidlový (= musculus plantaris), zadní sval holenní (= musculus tikalis posterior), dlouhý ohybač prstů (= musculus flexor digitorum), dlouhý ohybač palce (= musculus flexor hallucis longus). Mezi zevní svaly patří dlouhý sval lýtkový (= musculus peroneus longus) a krátký sval lýtkový (= musculus peroneus brevis).
c) klouby a vazy
Dolní končetinu tvoří dva velké klouby, a to kyčelní kloub (= articulatio coxae) a kolenní kloub (articulatio genus). Kyčelní kloub je současně největším kloubem v lidském těle a připojuje dolní končetinu k pánevním kostem. Kyčelní kloub umožňuje pohyby: ohnutí, natažení, otočení, odtažení i přitažení dolní končetiny. Kolenní kloub pak ke stehenní kosti připojuje holenní kost a kost lýtkovou. Kolenní kloub je silný
V naší poradně s názvem NOČNÍ BOLEST se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hana Biolková.
Kolem 1 hodiny v noci začne bolest zad pod lopatkami.Někdy je to jen tato bolest, jindy se mění a šíří do pravého boku. Myslím, že to souvisí se žlučníkem? Ve žlučníku mám dva kameny cca 2 cm velikost. Mám za to, že nejlepší bude operace?
Dodržuji dietní stravu, nejprve byly bolesti jednou za půl roku,ale v poslední době skoro obden.
S lékařem jsem se dohodla na tom, že jak se rozhodnu, pošle mě na chirurgii.Ale chci mít jistotu, zda to nemůže být ještě jiná příčina.
V posledních dvou letech žiji v permanentním stresu, jsem přepracovaná a unavená.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Mít dva kameny ve žlučníku není žádná banalita, protože hrozí ucpání žlučovodu, ukrutná bolest a ohrožení života. Určitě bude vhodné co nejdříve naplánovat operativní odstranění kamenů nejlépe laparoskopií, ať nemáte velké jizvy. Bolest mezi lopatkama zřejmě nebude souviset se žlučníkem. Pro utlumení bolesti bude třeba zahájit speciální posilovací cvičení a přibrzdit ve vašem stresujícím způsobu života. Stres produkuje v těle kyselé prostředí a z toho pak vznikají bolesti svalů. Když setrváte v současném životním stylu, tak zanedlouho se přidají další komplikace a kvalita vašeho života se bude více zhoršovat. Začněte žlučníkem a pak pokračujte u ortopeda s odstraněním bolesti mezi lopatkama.
Krevní tlak je síla krve, která tlačí na tepny s tím, jak plyne tělem. Pokud máte vysoký krevní tlak, tak vaše tělo vyvíjí příliš velkou sílu na vaše tepny a práce vašeho srdce – pumpování krve – je tak těžší, než by měla být. Při měření krevního tlaku se zobrazují dvě čísla, ta představují hodnotu systolického a diastolického krevního tlaku. Systolický tlak měří tlak krve, který působí na tepny, když srdce bije, zatímco diastolický krevní tlak je měření tlaku krve působícího na tepny, když srdce odpočívá. Srdce je silný a efektivní sval, ale pokud je příliš a dlouho namáhán, tak se může zvětšit, opotřebit nebo způsobit infarkt, mrtvici, aneurysma, případně předčasnou smrt. Kromě tlaku je důležitý i srdeční tep. Delší život se spojuje s nižšími hodnotami tepu v klidu. Když srdce pracuje na nižších otáčkách, méně se opotřebovává a více vydrží. Kdysi se za zdravý pulsní tlak považovalo sedmdesát až osmdesát úderů za minutu. Nyní se označuje za optimální, pokud se pohybuje kolem šedesátky. Lidem s pulsem dlouhodobě vyšším než pětasedmdesát úderů za minutu hrozí až trojnásobně větší riziko srdečně-cévních chorob.
V naší poradně s názvem WARFARIN CO MŮŽU JÍST se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Iveta.
Dobrý den, pokud sním k obědu kyselé zelí nebo kapustu, mohu ten den vynechat dávku warfafinu?
Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
To bohužel takhle nefunguje. Některé potraviny sice zesilují účinky Warfarinu ale nenahrazují jeho roli. Jde o to, že při kombinaci Warfarinu a některých potravin se Warfarin lépe vstřebává do organismu a pak hrozí riziko krvácení. Když ale Warfarin nevezmete a sníte tyto potraviny, tak se nic nestane, protože se neprojeví žádný podpůrný efekt, neboť v těle není žádný Warfarin. Samotnými potravinami nelze dostatečně regulovat srážlivost krve. Samovolné vysazení Warfarinu zvyšuje riziko ucpání krevního oběhu a může být velmi nebezpečné.
Náhle vzniklá bolest končetiny může mít různé příčiny. Nejčastější cévní příčinou bývá embolie, tedy ucpání tepny uvolněnou krevní sraženinou. Jedná se o akutní stav, zvlášť když se k bolesti přidá i porucha hybnosti a citlivosti prstů postižené končetiny. Řešení je možné chirurgickým odstraněním sraženiny, v některých případech se ve spolupráci s radiology provádí i katetrizační řešení, při kterém několikahodinová infuze do tepny může sraženinu rozpustit (takzvaná trombolýza). Po zprůchodnění tepny většinou dochází k rychlé úpravě k normálu.
Ve svém příspěvku KRKAVICE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiří.
Dobrý den,
po všech vyšetření se zjistilo že mám 100% ucpánou levou krkavici, bez následků.
Můj dotaz je co dál? Je možná nebo nutná operace? Co se děje s cevou a žílami za ucpávkou? Je možné že se ucpání uvolní a když ano nehrozí vykrvácení?
Omlouvám se mám spoustu otázek, na neurologii kam chodím na vyšetření mi
řekly -Teď už nic- Proto ta nejistota. Děkuji za odpověď Jiří T.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Král Bohumil.
Dobrý den mám dotaz:kde dělají neivazivní operace ucpané krkavice?Bojím se bolestí a jak probíhají.Děkuji
Brnění levé ruky a nohy nikdy nepodceňujte. Může se jednat o mozkovou mrtvici nebo o přechodný záchvat ischemické choroby (místního nedokrvení tkáně) spojený se zúžením krční tepny, kdy se dočasně omezí přísun krve do mozku. Mozková mrtvice vyžaduje co nejrychlejší přivolání rychlé záchranné služby (tel. 155). Čím rychlejší pomoc, tím menší následky.
Mozková mrtvice vzniká dvěma odlišnými způsoby:
Může dojít k ucpání důležité cévy v mozku a tím se přeruší zásobování mozku kyslíkem.
Dojde k prasknutí mozkové cévy, přeruší se zásobování kyslíkem a mozek je poškozován i hromadící se krví.
Příznaky: přechodné znecitlivění nebo brnění v některé části těla, zastřené vidění, zmatenost, potíže při mluvení, neschopnost pohnout pažemi či nohami, mdloby, závratě, trvalé znecitlivění nebo brnění v některé části těla.
Při mozkové mrtvici hrozí rychlé a nevratné poškození mozku a na místě a rozsahu poškození závisí charakter dočasných nebo trvalých následků!
Brnění může být pozvolné, někdy může odeznít, jindy však může dojít k velmi rychlému ochrnutí končetin. Nikdy tento stav nepodceňujte!
Nejčastěji bývají při ischemické mozkové mrtvici postiženy dvě povodí tepen, a to povodí krkavice a povodí tepny zadní části mozku. Ucpání povodí krkavice dává za vznik takovým projevům, jako je částečná nebo úplná ztráta hybnosti poloviny těla, poruchy čití na stejné polovině těla, poruchy řeči, epilepsie, poruchy zraku až jednostranná slepota, a u těžších forem i ztráta vědomí. Současně mohou být přítomny i některé psychické poruchy, jako je zmatenost. Při postižení cévy v zadní části mozku se objevují typicky závratě, zvracení, poruchy rovnováhy, dvojité vidění, porucha artikulace, mravenčení v obličeji i končetinách, případně i porucha vědomí. Někdy se objevuje i takzvaný drop-attack, který vzniká nedokrevností mozkového kmene. Jedná se o ztrátu svalového napětí, které se projeví pádem pacienta bez ztráty vědomí. Cévní mozková příhoda neboli mrtvice je způsobena buď nedokrevností mozku při uzávěru některé z mozkových tepen, nebo krvácením do mozku. Při mrtvici přeruší krevní sraženina přívod kyslíku a živin do určitých částí mozku a postupně dochází k odumírání buněk.
Léčba ischemické mozkové mrtvice musí být vždy komplexní, to znamená, že se musí terapeuticky ovlivnit všechny možné příčiny mrtvice.
Prevence ischemické mozkové mrtvice spočívá v užívání léčiv, která snižují riziko opětovného vzniku mrtvice. Indikuje se protidestičková terapie ve formě kyseliny acetylsalicylové, která je hlavní složkou aspirinu. U pacientů s vysokým rizikem opětovné embolizace se podávají protisrážlivé léky, nej
Mezi chronické rány řadíme proleženiny (trofické vředy), venózní vředy, neuropatické vředy nebo vředy způsobené infekcí nebo vzniklé v důsledku ozařování či nádorových procesů, dekubity.
Dekubity
Dekubitální vředy (dekubity) jsou defekty kůže a podkožních struktur, které vznikají v důsledku tření a přímého tlaku podložky na disponované části těla. Jsou častým problémem zejména u imobilních, zpravidla starších pacientů s celkově zhoršeným zdravotním stavem. Nejkritičtějšími, takzvaně predilekčními místy vzniku dekubitů jsou místa s kostními prominencemi, tedy křížová krajina (sakrální oblast), paty, kotníky, zevní hrany chodidel, oblasti trochanterů (oblast kyčlí), kolena.
Hojení dekubitů (proleženin) často komplikuje přítomnost nekrózy a bakteriální kolonizace, která se může rozvinout v infekci. Léčbu dekubitů také často ztěžuje jejich hloubka a nepravidelný tvar. Mortalita pacientů s dekubitálním vředem je čtyřikrát vyšší než u stejné skupiny pacientů bez vředu. Je proto důležitá důsledná prevence vyžadující intenzivní péči o kůži a polohování pacienta.
Rozeznáváme 5 stupňů proleženin:
1. stupeň – ostře ohraničené zarudnutí (překrvení) kůže, které při vitropresi přetrvává; toto stadium je při včasném léčebném zásahu reverzibilní;
2. stupeň – povrchové poškození epidermis, které vypadá jako puchýř nebo mělký kráter, nezasahuje do subcutis;
3. stupeň – vzniká nekrotický vřed, hluboký kráter, s možnými podminovanými okraji, který postupuje všemi vrstvami kůže, případně až k fascii (ta zůstává nepoškozena);
4. stupeň – vřed s rozsáhlými nekrózami, který zasahuje svaly a šlachy;
5. stupeň – nekróza postupuje svalem, přičemž dochází k jeho destrukci a k destrukci tkání až na kost.
Při léčbě dekubitů nezapomínáme na celkovou péči o pacienta, zejména na správnou výživu, hydrataci a kompenzaci přidružených onemocnění. Až v 95 % případů lze vzniku dekubitů předejít. Dekubity neboli proleženiny totiž vznikají v důsledku působení patologického tlaku na predilekční místa zvýšeného tlaku ve tkáních a špatným stavem pacienta. Při nadměrném a dlouhotrvajícím tlaku v místě kontaktu těla s podložkou dojde ke zpomalení až k zástavě cirkulace krve v kapilárách a buňky ve tkáních postupně odumírají. Vznik dekubitu ještě podpoří chybná manipulace s ležícím pacientem působením tření a střižných sil. Správnou prevencí ale lze vzniku dekubitů předcházet až v 95 % případů.
Prvním příznakem, který nelze podceňovat, je erytém – začervenání pokožky. Pacient si může stěžovat na bolestivost místa, pálení nebo mravenčení. V dalších stadiích se tvoří puchýře, které přecházejí k povrcho
