Jak už napovídá název kyseliny listové, je obsažena především v listové zelenině. Výborným zdrojem jsou také kvasnice nebo játra. Při vaření se jí ale 95 % zničí. Pokud jíme kyselinu listovou v potravinách, její vstřebatelnost do organismu je zhruba 50%. Proto je doporučováno používat vitamínové potravinové doplňky, kdy vstřebatelnost do organismu kyseliny listové je až 100%.
V naší poradně s názvem RUTIN V POTRAVINÁCH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Andrea.
Ahoj, poradíte mi ve kterých potravinách je obsažen rutin?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Obecně se dá říci, že rutin se nachází ve všech červených potravinách. Například rutin obsahují potraviny: červené papriky, červená rajčata a podobně. Dále mezi nejvýznamnější zdroje rutinu patří potraviny: pohanka obecná, routa vonná a jerlín japonský. Dále se rutin také vyskytuje v chřestu, ve slupkách rajčat, v kůře citrusových plodů, v jablečné slupce, v broskvích, nektarinkách, lesních plodech, kiwi, banánech, a také ve výluhu zeleného a černého čaje.
Rutin a jeho zdravotní účinky
Rutin má řadu pozitivních zdravotních účinků, mezi jeho největší přínosy patří především schopnost léčit křehkost krevních kapilár a zvyšovat pružnost cév. Rutin pomáhá na prasklé žilky v oku. Snižuje LDL cholesterol. Rutin je také významný antioxidant s antikarcinogenními účinky a schopností pohltit volné radikály. Rutin zesiluje účinek vitaminu C.
Kolagen je bílkovina, protein, který se v největší míře vyskytuje v tělech savců, konkrétně v jejich pojivových tkáních. Nejbohatší přírodní zdroj kolagenu v potravinách je tedy maso a kůže savců.
Jaké potraviny obsahují kolagen
Maso bohaté na kolagen je především hovězí kližka, skopové maso, kozí maso.
Dalším významným zdrojem je zvířecí kůže.
Jako další zdroj kolagenu může být označena pravá živočišná želatina.
Hodnotným zdrojem kolagenu a dalších podpůrných amynokyselin je hydrolyzovaný syrovátkový protein.
V naší poradně s názvem DNA DIETA VÝŠE PURINŮ V POTRAVINÁCH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Mauglí.
V nevhodných potravinách je uveden česnek. V doporučených receptech na dnu se česnek objeví. Jak si toto vysvětlit.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Česnek skutečně podle obsahu purinů není vhodnou potravinou při dně. Česnek naštěstí nejíme v množství, jako jinou zeleninu, ale používáme ho jen jako dochucovadlo. V množství několika stroužků tedy příliš neuškodí. Kdyby ho pacient se dnou snědl několik palic, například pečený česnek jako přílohu, tak by to rozhodně neprospělo jeho stavu. Takže česnek při dně ano, ale jen trochu a málokdy.
Uhlovodany (přesněji sacharidy) jsou organické sloučeniny patřící do skupiny polyhydroxyderivátů karbonylových sloučenin. Mnohé ze sacharidů jsou významné přírodní látky, řada dalších byla připravena synteticky. Uhlovodany jsou totiž nejdůležitějším zdrojem energie. Patří mezi ně cukry, škroby (chléb, těstoviny, brambory) a vláknina. Škroby tělu dodávají bílkoviny, minerály a vitamíny. Jejich nedostatek může zvyšovat riziko srdečního infarktu nebo cukrovky. Velkou výhodou škrobů je to, že se hodí při redukci váhy. Uhlovodany dodají tělu energii a proteiny zvětší nárůst svalové hmoty.
V naší poradně s názvem VHODNÉ POTRAVINY PŘI ODKYSELENÍ ORGANISMU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie.
Dobrý den,
v kyselinotvorných potravinách je uvedeno slepičí maso a také ořechy. V zásadotvorných potravinách je opět uvedena slepice a ořechy, tak jak je to správně? Děkuji za odpověď. Marie
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Slepičí a kuřecí maso patří mezi neutrální potraviny. Ale pokud je s kůží, tučné a nebo se ho sní hodně, tak může také způsobovat překyselování. Ořechy jsou mírně kyselinotvorné. Oboje se dá zneutralizovat přidáním citronové šťávy.
Už několik let se lidé snaží vyhýbat všem možným typům „éček“, nezdravému cukru, velkému množství soli, palmového oleje a dalším složkám. V poslední době se k tomu postupně přidávají i další látky, a to puriny, jejichž velký obsah ve stravě může negativně ovlivnit zdravotní stav jedince. Zatím je zkoumání obsahu purinů v potravinách záležitostí obyvatel jen několika zemí, postupně se ale rozšiřuje.
Rutin je přírodní látka na bázi bioflavonoidů. Rutin je také někdy označován jako vitamin P. Rutin snižuje propustnost všech membrán mezi jednotlivými buněčnými systémy a tím snižuje lámavost cév.
V diskuzi KOLAGEN V POTRAVINÁCH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tomáš Kadlec.
já taky kolagen přípravky užívám. Upřednostnuji doplnky stravy od Ceských značek a to Ronsepharma je
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Sofie Pokoutná.
také používám kolagen od Rosenpharmy. Moc mi pomáhá na klouby, kůži, vlasy a nehty. Prodávají více řad kolagenu, lepší je, podivat se na jejich stránky
Nejlepším přípravkem na pohodlné doplnění rutinu a zároveň i potřebného vitamínu C je preparát Ascorutin. Aktuální nejlevnější nabídka léku Ascorutin a jeho cena je zde.
V diskuzi PO MIN 40 LETECH MARNÉ LÉČBY AKNÉ JSEM OBJEVILA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Seniorka a junioři.
Za socialismu, když se ještě o akné moc nevědělo, mně lékařka doporučila droždí, později Pangamin. Oboje mé akné zapouzdřilo, jakoby pod kůží ztvrdlo, zůstaly velké tvrdé méně bolestivé bouličky, a to byl konec. Vůbec se akné neléčilo. Takže je jistě pravdou, jak zde někde je uvedeno, že vit. B6 a B12 v droždí podporuje akné. Pozor, B6+B12 je mnoha potravinách. Musíme číst etikety na potravinách.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Puriny jsou součástí dědičné informace každé buňky. Vyskytují se téměř ve všech rostlinných a živočišných potravinách, a to v různém množství. Živočišné potraviny obsahují zpravidla více purinů než potraviny rostlinné, což je dáno tím, že rostlinné potraviny disponují menším množstvím buněčných jader.
Obecně se dá říci, že rutin se nachází ve všech červených potravinách. Například rutin obsahují potraviny: červené papriky, červená rajčata a podobně. Dále mezi nejvýznamnější zdroje rutinu patří potraviny: pohanka obecná, routa vonná a jerlín japonský. Vlastně pohanka je na našem území nejvýznamější potravinou, která snese označení přirozený přírodní zdroj rutinu. Obsah rutinu v pohance se v různých částech rostliny liší. Nejvíce rutinu se nachází v květech a to až 400 mg rutinu na 100 g suchých květů. Dále se rutin také vyskytuje v chřestu, ve slupkách rajčat, v kůře citrusových plodů, v jablečné slupce, v broskvích, nektarinkách, lesních plodech, kiwi, banánech, a také ve výluhu zeleného a černého čaje.
Vitamín E obsahují především tuky a živočišné produkty. Najdeme ho v olejích, mléce, bílém i červeném mase savců, ale také v burských oříšcích, sójových bobech, luštěninách a listové zelenině. Bohatým zdrojem je například špenát nebo kadeřávek. Vitamín E dále obsahují vejce, obilné klíčky, skořápkové plody a švestky.
Rutin má řadu pozitivních zdravotních účinků, mezi jeho největší přínosy patří především schopnost léčit křehkost krevních kapilár a zvyšovat pružnost cév. Rutin pomáhá na prasklé žilky v oku. Snižuje LDL cholesterol. Rutin je také významný antioxidant s antikarcinogenními účinky a schopností pohltit volné radikály. Rutin zesiluje účinek vitaminu C.
V naší poradně s názvem DNA DIETA VÝŠE PURINŮ V POTRAVINÁCH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miroslav Heyduk.
Dobrý den.
Nikde jsem se nedočet o vhodnosti jíst skopové maso při dně...nemá s tím někdo zkušenost.
Mirek
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Hovězí, vepřové, skopové i kozí maso mají vysoké množství purinů. Proto ani jeden z těchto druhů mas není vhodný pro pacienty se dnou. Tato masa je třeba z jídelníčku úplně vyloučit. Použít se dá drůbeží maso (kuře, kachna, krůta), ale jen poloviční porce. Dále je možné místo masa použít tofu nebo slepičí vejce, ale ty také jen střídmě.
Uhlovodanová dieta je založena na vysokém obsahu uhlovodanů a proteinů, navíc s nízkým obsahem tuku. Jí se pětkrát denně, porce jsou ale miniaturní. Proč vlastně uhlovodany? Jsou totiž nejdůležitějším zdrojem energie. Patří mezi ně cukry, škroby (chléb, těstoviny, brambory) a vláknina. Škroby tělu dodávají bílkoviny, minerály a vitaminy. Důležité je pít hodně vody a aktivně sportovat.
Dieta není úplně drastická, ale pokud jste zvyklí na normální stravování, bude to pro vás obrovská změna. Jí se sice pětkrát denně, ale porce jsou to opravdu miniaturní.
Vhodné potraviny při dietě: bílý jogurt, ovesná kaše ze sójového nebo rýžového mléka, čerstvá zelenina, celozrnné výrobky, semínka, libové maso, ryby (ne uzené), bylinky, brambory, ovocné a bylinkové čaje.
Nevhodné potraviny: cukr, sůl, sušenky, čokoláda, sušené ovoce, těstoviny, kravské mléko a většina mléčných výrobků, ostrá nebo kořeněná jídla, káva, alkohol.
Kopřiva je výborná jako příloha se špenátem, cibulí, česnekem a kořením. Používá se i k dochucení olivového oleje, piniových oříšků a parmezánu. Do salátů se většinou používají jen mladé výhonky a listy. Kopřivová polévka je také známá. Ostatně tuto rostlinu můžete přidávat do jakéhokoliv jídla, protože obsahuje spoustu vitamínů a minerálů. Na trhání kopřiv je vhodné mít gumové rukavice, zejména na jaře a v létě, kdy mladé výhonky extrémně pálí. V některých oblastech je kopřiva tradičním jídlem.
Selen se v potravinách objevuje v různém množství, některé potraviny ho nemají vůbec, některé ho mají přehršel. Následující seznam uvádí, které potraviny selen obsahují i v jakém množství. Množství selenu je v potravinách nerovnoměrné a ovlivňuje ho mnoho faktorů, jako je například obsah selenu v půdě. Jak z následující tabulky vyplývá, nejvíce selenu se nachází v některých druzích ořechů, dále i v mase, vnitřnostech, v rybách a v mořských plodech a mořských řasách. Sloučeniny selenu obsažené v rostlinných potravinách (selenomethionin) a v živočišných potravinách (selenocysteinu) dokáže lidské tělo využít téměř na sto procent.
Puriny jsou součástí dědičné informace každé buňky. Vyskytují se téměř ve všech rostlinných a živočišných potravinách, a to v různém množství. Živočišné potraviny obsahují zpravidla více purinů než potraviny rostlinné, což je dáno tím, že rostlinné potraviny disponují menším množstvím buněčných jader. Kyselina močová, jež se nachází v lidském těle, pochází ze dvou zdrojů: z potravinových purinů a purinů, které vznikají při odbourávání buněk tělu vlastních. Kyselina močová totiž představuje přirozený koncový produkt odbourávání purinů, které jsou obsaženy v buněčných jádrech (endogenní puriny), a purinů, které jsou přijímány v potravě a vznikají při látkové přeměně (exogenní puriny).