Játra jsou životně důležitým orgánem. Jsou místem, kde dochází k vylučování nebo k chemické přeměně řady odpadních látek. Závažné poškození jater může vést až k jejich selhání a k rozvoji takzvaného jaterního kómatu a smrti. Alkohol a léky jsou hlavními látkami, které člověk přijímá ze zevního prostředí a které jsou zpracovávány v játrech. K přeměně alkoholu je zapotřebí, aby játra měla dostatek chemických sloučenin, které jsou tuto přeměnu schopny provést. Říkáme jim enzymy a v případě alkoholu jde zejména o enzym zvaný alkoholdehydrogenáza. Řada národů disponuje geneticky odlišnou schopností jater zpracovat alkohol. To ve svém důsledku způsobuje, že i pro českého občana velmi nepatrné množství alkoholu vyvolá nepříjemné pocity. A některé národy nepijí alkohol téměř vůbec. Česká republika se řadí mezi země s velmi vysokou spotřebou alkoholu, což přináší řadu zdravotních a sociálních důsledků. Pokud dojde ke vzniku závislosti na alkoholu, je tato velmi silná a zcela srovnatelná se závislostí na ostatních drogách. Alkohol pravidelně konzumuje v České republice 90 % mužů a 77 % žen. Při pravidelném nadměrném příjmu alkoholu výrazně stoupá riziko vzniku zdravotních potíží, tomuto riziku se nejčastěji vystavují osoby ve věku od 45 do 54 let. Pravidelný a nadměrný příjem alkoholu výrazně poškozuje játra. Nebezpečí je v tom, že pacient často netuší, že trpí jaterním onemocněním. Není vzácností, že se pacient o své nemoci dozvídá až ve fázi jaterního selhávání. Proto je velmi důležité vyhýbat se nadměrnému příjmu alkoholu a mít na mysli, že játra jsou orgánem, bez kterého se nedá žít.
Odbourávání alkoholu se odehrává výhradně v játrech. Nepatrné množství alkoholu odchází z těla v nezměněné formě ledvinami, plícemi a také kůží. Při nadměrném příjmu alkoholu dojde nejdříve k takzvanému zbytnění jater. Zbytnění jater bývá nejčastěji bezpříznakovým onemocněním. Někdy se mohou objevit nespecifické příznaky jako nevolnost, bolest břicha a zvětšení jater. Pokud jsou játra vážněji narušena, může se zbytnění jater projevit i žloutenkou. Zbytnění jater se při abstinenci alkoholu často samo upraví. Když však pacient i nadále konzumuje alkohol, dojde po čase k přestavbě jater – cirhóze. Cirhóza jater je již nezvratné a velice závažné onemocnění, které končí selháním a potažmo i rakovinou jater. Cirhóza jater často nemá jasné příznaky. Může se projevit jako bolest břicha, nadýmání či nechutenství. Vzhledem k tomu, že se tyto příznaky vyskytují u celé škály jiných onemocnění, je velice těžké na ni přijít. V pozdějších stadiích se cirhóza jater projeví žloutenkou, portální hypertenzí a poškozením mozku. Jedinou léčbou cirhózy je pak transplantace jater, které se nemocný bohužel často již nedožije.
Ve svém příspěvku DOMÁCÍ LÉK NA METASTÁZE JATER se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dagmar.
Před rokem mi diagnostikovali rakovinu prsu, metastáze na játrech. Nasazena na půl roku chemoterapie a bioléčba,která trvá. Operace žádná nebyla - prý by nic neřešila, dne 9.9. bylo děláno PET vyšetření - vše v pořádku. Za měsíc mi začaly růst markry - metastázové a to na 9 a na 24, dne 25.10. proběhlo CT jater a bohužel se na jiném místě jater opět objevily metastáze 3 cm a 2x po 1 cm. Uplně mi to vyrazilo dech, vše jsem dodržovala, byla šˇˇtastná, že vše dopadlo dobře, dokonce jsem nastoupila do zaměstnání, něco jsem zanedbala, proč se to na těch játrech znovu objevilo. Ke své lékařce jdu až 4.11. do té doby se zblázním, můžete mi prosím, prosím poradit, proč se to znovu objevilo, co by se s tím dalo dělat, zda mohu nějak pomoci sama, obávám se opětovné chemoterapie, kterou se obávám bych již nezvládla. Prosím moc a moc o radu a odpověd, děkuji.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Jaterní selhání lze považovat za smrtelně nebezpečný stav, který se ani při nejlepší možné léčbě nemusí podařit zvládnout a nemocný na něj zemře.
Jaterní encefalopatie je soubor obvykle reverzibilních neurologických a psychiatrických příznaků, které vznikají:
v souvislosti s pokročilým chronickým onemocněním jater – jaterní insuficiencí a portosystémovými zkraty, nejčastěji při jaterní cirhóze;
nebo při akutním jaterním selhání.
Jaterní encefalopatie je metabolická encefalopatie multifaktoriální etiologie s plnou reverzibilitou. Jedním z hlavních mechanismů odpovědných za klinický obraz je převaha inhibice neuronů CNS(2). Nutnými předpoklady jejího vzniku jsou buď portosystémové zkraty, nebo významná porucha funkce jaterní buňky. Většinou se jedná o kombinaci obou faktorů.
Příznaky
Akutní selhání se projeví zejména neschopností jater zbavovat tělo škodlivin a odpadních látek a jejich následným hromaděním v organismu. Mezi tyto škodliviny patří amoniak a jemu podobné dusíkaté látky. Nejcitlivějším orgánem na tyto odpadní látky je mozek. U akutního jaterního selhání tak může poměrně rychle dojít k těžkým příznakům, jako je porucha vědomí, kóma a smrt. Dalším důležitým projevem akutního selhání jater je žloutenka jako důsledek poruchy zpracování odpadní látky bilirubinu. Na rozdíl od dusíkatých zplodin nepředstavuje vysoký bilirubin zásadní ohrožení organismu, je jen dobře viditelným průvodním znakem.
U chronického selhání se projevují nejen důsledky narušené schopnosti odbourávat škodliviny, ale více se uplatňuje i porucha tvorby sloučenin nutných ke správnému chodu organismu. Jedná se o projevy jaterní cirhózy a s ní související portální hypertenze (jícnové varixy, ascites, zvýšená krvácivost a vznik klubíček rozšířených cév na kůži, takzvaných pavoučkových névů) – detaily si přečtěte v článku o cirhóze. Přítomna může být žloutenka různého stupně a objevit se může i jaterní encefalopatie, ale ta má v tomto případě pomalejší a nenápadnější průběh. Obvykle začíná spánkovou inverzí (spánek ve dne, bdělost v noci), objevuje se třes rukou označovaný v tomto případě jako flapping tremor a porucha dále postupuje přes poruchy emocí, změny osobnosti a setřelou řeč k demenci, poruchám vědomí, kómatu a ke smrti. K méně vážným příznakům se řadí i nepříjemný zápach z úst (foetor hepaticus).
Velice nebezpečnou komplikací selhání jater je takzvaný hepatorenální syndrom. Jde o to, že se při vážnějším selhání jater zhorší průtok krve ledvinami a následně se může objevit i jejich akutní selhání nebo zhoršení selhávání chronického. Výsledné selhání dvou životně důležitých orgánů je pro dotyčného velmi často osudné.
Léčba
U akutního selhání jater je nutná hospitalizace na intenzivním oddělení, léčba příčiny selhání a kontaktování transplantačního centra stran možné indikace transplantace jater. Pokud nastane akutní selhání jater u Wilsonovy choroby, je transplantace jater jedinou šancí na vyléčení.
U chronického selhávání jater je nutná komplexní péče, kvalitní strava bohatá na bílkoviny, zabránění nedostatku vitamínu K jako prevence krvácení a eventuálně preventivní podávání léků proti vzniku žaludečních vředů. Jaterní encefalopatii lze bránit podáváním antibiotik, která vybijí střevní mikroflóru. Bakterie ve střevě jsou totiž významnými producenty dusíkatých zplodin, které se ze střeva dostávají do krve a nemocná játra je pak nezvládají odbourat. Ze stejného důvodu lze podávat malé dávky slabých projímadel s cílem zabránit zácpě. Při zácpě mají totiž bakterie více času přeměňovat obsah stolice na dusíkaté zplodiny. I u chronického selhávání jater je ke zvážení jejich transplantace. To ovšem platí jen za předpokladu, že je pacient k transplantaci indikován (nesmí například pít alkohol) a zda je ve stavu tuto složitou operaci zvládnout.
Prognóza
Nejzávažnějším problémem, ve který mohou nemoci jater vyústit, je jaterní selhání. To je chorobný stav, při němž dochází k významnému snížení jaterních funkcí, především pak tvorby krevních bílkovin, srážecích faktorů a odstraňování jedovatých látek z organismu. V některých případech může selhání vzniknout velice rychle, kdežto jindy je jeho rozvoj spíše pozvolný. Všechna jaterní onemocnění je tedy potřeba velice důsledně léčit již od samého počátku a snažit se tak selhání předejít. Léčba totiž ani v dnešní době nemusí být vždy úspěšná. Nejhorší prognózu má zhoubný nádor jater.
V naší poradně s názvem SNÍŽENÍ ŽELEZA V KRVI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Melicharová Jana.
Dobrý den, prosím o radu jak mám snížít s-železo v krvi mám vyšší hodnotu, co můžu jíst a co ne?
Děkuji Melicharová Jana
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Nadbytek železa v krvi je stav nazývaný hemochromatóza. Následující doporučení jsou návrhy, které modifikují stravu pro jedince s hemochromatózou. Každý člověk je jedinečný, což je třeba vzít v úvahu před použitím každé z těchto navrhovaných dietních úprav. Zejména lidé s onemocněním jater, by měli být opatrní při konzumaci některých potravin nebo látek.
- Snížit spotřebu červeného masa!
Červené maso obsahuje nejvíce snadno vstřebatelné formy železa.
- Vyhnout se potravinám s vysokým obsahem živočišných tuků!
Tuky v kombinaci s nevázaným železem můžou generovat volné radikály, což je destruktivní pro buňky a může to způsobit poškození DNA.
- Omezte příjem vitaminu C na 200 mg za den.
Vysoké dávky vitaminu C zvyšují vstřebávání železa.
- Pokud jsou povoleny alkoholické nápoje, tak konzumovat s mírou!
Alkohol zvyšuje vstřebávání železa. Příliš mnoho alkoholu může způsobit poškození jater. Červené víno může být díky tříslovinám přínosem, pokud je konzumováno s mírou. U pacientů se zvýšenými jaterními enzymy nebo poškozením jater, jako je cirhóza by se měli vyhnout alkoholu úplně. Zároveň se pro ně nedoporučuje ani nadměrná konzumace tříslovin.
- Vyvarujte se sladkých potravin nebo nápojů!
Cukr zvyšuje vstřebávání železa.
- Konzumujte hodně ovoce a zeleniny, včetně špenátu!
Tyto potraviny obsahují vlákninu a antioxidanty, které inhibují produkce volných radikálů. Špenát obsahuje šťavelany, které narušují vstřebávání železa obsaženého v této rostlině. Ovoce a zelenina obsahují druh železa, který se těžko vstřebává.
- Jezte ořechy, obilí, rýži a fazole!
Tyto potraviny mají vysoký obsah vlákniny, která narušuje vstřebávání železa a podporují trávení.
- Vyhněte se syrovým korýšům!
Mušle mohou obsahovat bakterii zvanou Vibrio vulnificus, která může být nebezpečná pro osoby s vysokou hladinou železa v organismu. Dávejte pozor při chůzi naboso na plážích, kde se mohou vyskytovat kontaminované skořápky.
- Čaj nebo káva s jídlem můžou snížit vstřebávání železa!
Tyto nápoje obsahují taniny, které zastavují absorpci železa.
Virová hepatitida je zánět způsobený různými viry v játrech. Rozlišuje se virový zánět jater typu A až G, ale nejčastějšími typy jsou hepatitidy A, B a C. Jejich výskyt je celosvětově velice vysoký.
Virová hepatitida A je nejméně závažným typem zánětu jater, jelikož probíhá pouze akutně a téměř vždy se spontánně vyléčí. Přenáší se špinavýma rukama, kontaminovanou potravou a vodou. V rámci léčby je potřeba dodržovat dietu, vyvarovat se alkoholu a tělesné aktivitě.
Virová hepatitida B je závažnějším onemocněním, které může probíhat akutně i chronicky. Přenáší se krví, pohlavním stykem, slinami a kontaminovanými jehlami. Proto jsou zvláště ohroženou skupinou narkomani. Virová hepatitida typu B často vzniká přechodem z neléčené akutní formy a její nebezpečí tkví v tom, že přechází v jaterní cirhózu, na jejímž základě často vzniká zhoubný nádor jater.
Virová hepatitida C se přenáší krví, pohlavním stykem a přenosem z matky na plod. Může probíhat v akutní, bezpříznakové formě, ale udává se, že až 85 % případů je ve formě chronické. Často přechází v jaterní cirhózu a karcinom jater.
Mezi časté příznaky patří stále narůstající únavnost, tlak v pravém podžebří, bolesti kloubů a svalů, chřipkové příznaky. Není ale vzácností, že onemocnění probíhá bezpříznakově. Často nebývá vyjádřena ani žloutenka, tedy žluté zbarvení kůže a očních bělim. Proto pacienti často navštíví lékaře s potížemi, které jsou již důsledkem vazivové přestavby jater, tedy cirhózy, která byla způsobena chronickou bezpříznakovou infekcí hepatitidou B nebo C. Pacienti s chronickou hepatitidou jsou tedy vystaveni několikanásobně vyššímu riziku rozvoje jaterní cirhózy, často až řadu let od prvotní nákazy virem hepatitidy. Na poli cirhózy se poté ještě navíc často rozvíjí zhoubný nádor jater, talzvaný hepatocelulární karcinom. Jediným spolehlivým způsobem, jak zjistit, zda nemocný trpí infekcí hepatitidou B nebo C, je pak přímé zjištění viru v krvi.
Jak poznat onemocnění jater u dětí. U dětí je situace komplikovanější, zvláště u malých dětí se nemusí onemocnění klinicky významně projevit a nemusí dojít ani k zežloutnutí. Dítě trpí nechutenstvím, může ho pobolívat bříško, někdy se objeví zvýšená teplota. Příznaky infekčního zánětu jater jsou ale lehké, takže rodiče stav zvládnou doma sami, aniž by onemocnění bylo diagnostikováno, respektive se o něm začne zpětně uvažovat, až když se nakazí spolužáci nebo rodina. K popsaným úvodním potížím patří ještě pobolívání svalů a kloubů.
První, čeho si dítě nebo rodiče všimnou, bývá tmavá moč. Intenzita žlutého zbarvení na kůži je různá. Někdy je velmi výrazná, nápadné je i zbarvení očního bělma. Někdy jde naopak jen o lehké zabarvení kůže. Žloutenka typu A patří k lehčímu onemocnění, které se úplně vyléčí. Po onemocnění již zůstává celoživotní imunita. Nepříjemné však je, že se jedná o onemocnění s nařízenou izolací, takže malý pacient musí strávit nějakou dobu na nemocničním lůžku, poté je doporučován podle laboratorních nálezů po určitou dobu ještě klidový režim, takže dítě je na několik týdnů vyřazeno z běžného života. Stejně jako u všech dalších typů infekčních žloutenek dochází dítě po jistou dobu na lékařské kontroly, kdy jsou sledovány krevní testy. Má doporučený režim bez velké fyzické námahy. Dietní opatření jsou v současné době mírná, striktně má být vyloučen alkohol, což u dětí není problém, dále kořeněná jídla a přepalovaný tuk.
Léčba hepatitidy B nebo C je zcela zásadní a ovlivňuje prognózu onemocnění velmi výrazně. Základem je dodržovat jaterní dietu, zcela se zříct alkoholu a vyvarovat se fyzické námaze. Jedná se o dlouhodobou léčbu, při které se užívají léky ze skupiny virostatik. Při léčbě virostatiky dojde k potlačení množení viru v jaterních buňkách a tím ke zpomalení vývoje onemocnění na takovou míru, že je pacient v mnoha případech schopen žít další desítky let. Farmaka mohou být podávána ve formě tablet či injekcí a patří výhradně do rukou odborníka na toto onemocnění. Nejlepší výsledky v léčbě chronických hepatitid mají takzvané interferony. Jedná se o bílkoviny, které se přirozeně tvoří v buňkách imunitního systému. Interferony chrání vlastní buňky před infekcí a nádorovým bujením. V 90. letech se k léčbě chronických hepatitid využívaly pouze interferony. Jednalo se o takzvanou monoterapii. Dnes se však často interferony kombinují s protivirovými preparáty, například Ribavirinem. Tato kombinace je vysoce účinná v boji proti chronickým žloutenkám typu B i C. Budoucnost léčby chronických hepatitid spočívá ve využití takzvaného pegylovaného interferonu v kombinaci s Ribavirinem. Od konce roku 2011 se k původní dvojkombinaci přidává i třetí protivirová složka a tím dochází ke zvýšení účinnosti léčby chronických hepatitid a zároveň ke snížení nežádoucích vedlejších účinků. V rámci léčby je možné používat i některé rostlinné přípravky. Pozitivní vliv mají ostropestřec mariánský, pupava, bělas, hořec či šťovík žlutý. Užívání těchto přípravků je však nutné konzultovat s lékařem.
Dieta při zánětu jater
Zánět jater (infekční žloutenka) se bez diety prakticky nedá úspěšně zvládat. Podobně jako u vředového onemocnění je v průběhu této žloutenky dieta velice přísná a teprve s odezníváním nemoci se strava obohacuje o bílkoviny a další živiny. V prvních dnech je jídelníček postaven na čaji a pečivu, případně rýžové kaši, přibližně po 3 dnech se podávají slabší masové vývary a maso se zařazuje do stravy přibližně po týdnu. Osvědčuje se také asi v pátém dnu zařadit nízkotučný tvaroh. Kasein z tvarohu obsahuje velice vhodný poměr aminokyselin a tato mléčná bílkovina je pro jaterní tkáň přímo balzámem. Navíc se uvádí, že tvaroh omezuje ukládání tuků v játrech, což je další příznivý moment při léčbě žloutenky. Protože se jedná o infekční onemocnění, bývá pacient první dny léčen v nemocničním prostředí. I po propuštění do domácího léčení se musí dodržovat dieta a je nutné si uvědomit, že jaterní tkáň poškozená zánětem musí dostatečně zregenerovat, aby byla schopna plného zatížení. Proto dieta trvá obvykle delší dobu než půl roku. Potrava musí být energeticky velice vydatná, neboť se většinou při tomto onemocnění výrazně zhubne. Je tedy potřeba vytvořit podmínky pro co nejrychlejší obnovu tělesné kondice. Hlavní složkou potravy se tak stávají bílkoviny doplněné o energetický zdroj v podobě škrobu. Tuky se prakticky nepodávají.
Doporučená jídla po infekční žloutence:
Polévky: všechny druhy mimo masové vývary.
Masa: všechny druhy libového masa kromě uzenin a zvěřiny.
Přílohy: vařená a dušená rýže, vařené brambory, bramborová kaše a knedlíky, vařené těstoviny, tvarohové knedlíky.
Omáčky: prakticky bez většího omezení.
Moučníky: lehce stravitelné a málo tučné.
Ostatní potraviny: nejvhodnějším zdrojem bílkovin je nízkotučný tvaroh v jakékoliv kuchyňské úpravě. Vaječný žloutek obsahuje vysoký podíl tuků, a proto je vhodné jeho konzumaci konzultovat s ošetřujícím lékařem. Naopak konzumace vařeného bílku je žádoucí pro vysoký podíl kvalitní bílkoviny.
Nevhodné potraviny: jakýkoliv alkohol včetně piva. Konzumace alkoholu v tomto období může mít za následek přechod onemocnění do chronického stadia. Dále je to slanina, zvěřina, uzeniny, čokoláda, smažené pokrmy, ostré koření a kynuté pečivo, zejména čerstvé.
Ve svém příspěvku CIRHÓZA JATER A HUBNUTÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Monika.
Dobrý den, babi má cirhózu jater ale nikdy alkohol nepila. Nedávno mela selhání ledvin a skočila na JIPu naštěstí se z toho dostala. Již 3 krát ji museli brát vodu z břicha nejprve po 3 měsících nyní už po 3 týdnech. Dnes je 4 den doma z nemocnice. Zatím nepřibírá ba naopak mene ji a každý den se váha snižuje cca o 0.2 kg. Jaká bývá prognóza u takovýchto případů? Jinak je silná diabetická. Ze správy z nemocnice jsem se dozvěděla že dle Child-Pugh má 8-9 bodů co to znamená? V krevních testech ji výš hodnota TU- Markeru cl 125 - 647. Ale vzhledem k cirhóza jater a špatným ledvinám ji nemohou udělat CT. Děkuji
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Onemocněním jater se zabývá obor hepatologie. S jaterními chorobami přicházejí pacienti jak do ordinace infektologa, tak gastroenterologa. Podezření na jaterní onemocnění může často jako první vyslovit i praktický lékař, gynekolog, kožní lékař, internista či chirurg a podobně. Pokud je vysloveno podezření na onemocnění jater, měl by být pacient odeslán k vyšetření do ordinace hepatologa, tedy lékaře zabývajícího se onemocněním jater. Hepatologické ambulance jsou specializovanými ambulancemi při infekčních či gastroenterologických ambulancích. Závisí to především na příčině samotného onemocnění.
Játra jsou uložena v pravém podžebří. Játra dospělého muže mají hmotnost 1 400–1 800 g a dospělé ženy 1 200–1 500 g. K hepatologickému vyšetření patří nerozlučně vyšetření sleziny. Ta je uložena v levém podžebří.
Bolest jater nevychází přímo z jaterní tkáně. Bolest v oblasti jater totiž způsobuje napínání pouzdra jater nebo okolních hladkých svalů žlučových cest. Jaterní tkáň neobsahuje nervy, takže při bolesti cítíme nejbližší okolí v pravém podžebří. Mnohé jaterní choroby však mohou probíhat bezbolestně.
Příčiny bolesti v oblasti jater: žlučníková kolika, zánět žlučníku, zánět žlučových cest, překrvení jater, zánět jater, metastáze v játrech, přenesená bolest.
Jak se projevuje bolest jater: Bolest se nejčastěji objevuje v oblasti pravého podžebří v dutině břišní, kde se nachází játra a žlučník, proto většina bolestí v této oblasti vychází právě z nich. Nesmíte zapomenout ani na přenesenou bolest z dutiny hrudní. Přenesená bolest se může objevit například při zánětu plicní tkáně. Příznaky nemoci mohou být u každého pacienta velmi nespecifické, mezi nejčastější příznaky patří bolest břicha v pravém podžebří. K tomu se přidává vysoká schvácenost nemocného, únava, teploty, zimnice, nechuť k jídlu a s tím související úbytek hmotnosti. Vyskytnout se může i žloutenka. Příznakem může být rovněž pokles svalové hmoty a nález prokreslených cév v kůži.
Ve svém příspěvku LEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lisa.
V září 2013, Alex byl diagnostikován s rakovinou terminálu, které se šíří z jeho mozku do plic a jater. on stal se tak špatně, že se unavený ho k tomu nejmenší úkolu; chodit po místnosti by se velké úsilí a všechen svůj dech. Byl jsem schopen se už nést svou situaci a já začnou klást otázky o rakovině v mém sousedství a pracovního místa, především Modlil jsem se, že Bůh by měl poslat uzdravení mému manželovi a přijmout smutek pryč od mé rodiny, jeden věrný večer můj soused který se nedávno přestěhoval do okolí za mnou přišel, že slyšela, že jsem byl položil otázku o rakovině a řekl mi o Rick Simpson konopného oleje, a jak to vyléčil její 9rok rakoviny prsu. Dala mi Rick Simpson telefonní číslo (+447024075089) okamžitě jsem mu zavolat a jeho odpověď mě uklidnil, dal mi svůj e-mail (ricksimpsoncannabisoil_phoenixtears@outlook.com) na telefonu. Byla to velkou radost, že den a je to můj manžel záchranné anděl, jsem si objednal olej a obdržel jsem ho ten týden a následovala jeho pokyny a dal můj manžel Alex konopný olej. K Bohu sláva Alex je zcela rakovina zdarma a on je zdravý a silný teď, po kterém on oznámil, že on mohl dech dobře, nebyl zažívá žádné bolesti a cítil, jak dobré buňky v jeho těle se mluví o. o čtyři dny později náš rodinný lékař, Benson, hlášeny nebyly žádné známky ním mají nějaké potíže s dýcháním nebo problémy s fyzickými úkoly a rakovinou; Děkuji pane, Chvála Bohu můj manžel je živý s pomocí Božího služebníka Rick Simpson. Od 4.01.2015, Alex i nadále, aby bylo možné plně a hluboce dýchat. Jeho lékař údajně říká, že jeho játra je rakovina zdarma. Že nemá zdá se, že malé množství rakoviny v jeho játrech a plic znovu. Lékař se divit, účinnost konopného oleje. Alex a já věřím, že hlavní změny v jeho těle jsou z důvodu Ricka Simpsona konopného oleje práci. Samozřejmě nepopírám důležitou roli diety. (Alex příběh je ideálním příkladem toho, jak konopný olej léčivé zázraky často mají v těle.) Děkujeme Ricka Simpsona pro jeho zázračné léčbě konopného oleje.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Cirhóza je chronické jaterní onemocnění, při kterém postupně dochází k přestavbě jaterní tkáně a cévního řečiště jater. Jaterní cirhóza je chronický proces, při kterém dochází k nekróze jater a následně ke zvýšené tvorbě vaziva (fibrotizace) a k uzlovité přestavbě jaterních buněk. Toto onemocnění není v Česku vzácné a stále ho přibývá. Cirhotici umírají v průměru o deset let dříve, než je celkový věkový průměr, ženy ještě mnohem dříve. Mezi postižené patří nejčastěji sociálně slabší vrstvy obyvatelstva, a naopak také dobře zajištěné ženy středního věku, u kterých se rozvíjí takzvaný syndrom opuštěného hnízda po odchodu dětí z rodiny a všude dostupný alkohol má pomoci zvládat jejich depresivní ladění. Při vzniku jaterní cirhózy se uplatňují nejrůznější vlivy. V ČR jsou nejčastějšími příčinami virové infekce jater a nadměrné užívání alkoholu. K jaterní cirhóze může vést také obstrukce žlučových cest (biliární cirhóza) a chronické srdeční městnání (kardiální cirhóza).
Příčinou úmrtí cirhotiků jsou častěji následné komplikace onemocnění než vlastní poškození jater. Jedná se především o krvácení z jícnových varixů, hepatocelulární karcinom, zánětlivé komplikace (hlavně plicní) a selhání ledvin.
Podle charakteru příznaků se rozlišuje kompenzovaná a dekompenzovaná forma jaterní cirhózy.
Kompenzovaná cirhóza svými projevy připomíná chronický zánět jater. Nemocní si stěžují na nespecifické příznaky, jako jsou pocity plnosti po jídle, změny stolice, lehké otoky v oblasti kotníků a noční močení. U žen se mohou objevit poruchy menstruačního cyklu ve smyslu vynechání menstruace, nebo úplného vymizení. Lékařské vyšetření prokáže zvětšení jater a postupně také zvětšení sleziny. Onemocnění pozvolna přechází ve fázi dekompenzace.
Dekompenzovaná cirhóza má poměrně pestré příznaky. Někdy převažují projevy poškození jaterní tkáně (ikterus, krvácivé projevy, hypoalbuminémie se zadržováním tekutin, ascitem a otoky), jindy naopak projevy poškození cévního řečiště (ascites, jícnové varixy, portosystémová encefalopatie). Nemocní si stěžují na nepřekonatelnou únavu, slabost, vyčerpanost, nechutenství, úbytek svalové hmoty, zvětšování břicha a otoky. U žen jsou časté poruchy menstruačního cyklu, muži si stěžují na pokles libida a potence. Časté jsou bolesti kloubů a páteře.
Typický cirhotik mívá velké břicho, tenké končetiny, vypadá unaveně a má zpomalené reakce. Jeho kůže je bledá až ikterická s četnými pavoučkovými névy. Rty a jazyk jsou červené („lakované“), na dlaních bývá erytém. Typické jsou projevy sklonu ke zvýšené krvácivosti (hemoragické diatézy) – petechie (drobné tečkovité krvácení do kůže či sliznic), podlitiny, krvácení z dásní, nosu a podobně. U mužů mizí ochlupení hrudníku, často se objevuje gynekomastie a může dojít až k atrofii varlat. Na břišní stěně jsou zvýrazněny cévy, jako důsledek vzniku kolaterálního oběhu. Břišní stěna je ochablá, a proto se snadno tvoří kýly. Játra jsou zvětšená, na pohmat tuhá s ostrým okrajem. Postupně se zvětšuje také slezina. Objevují se otoky dolních končetin různého rozsahu. Poslední stadium onemocnění vede k úmrtí.
Jaterní cirhóza může také probíhat zcela bezpříznakově – odhaduje se, že až ve 20 % případů. Pak bývá diagnostikována náhodně během jiného vyšetření, nebo až po úmrtí.
Příčinu onemocnění lze obvykle léčit jen stěží. V počátečních fázích je proto důležitá rozumná životospráva, dieta a umírněná konzumace alkoholu. V dalších stadiích se zmírňují projevy onemocnění a v pokročilých stadiích lze zvážit možnost transplantace jater. Transplantace jater se volí u nemocných, kteří jsou ohrožení progresí jaterní cirhózy s následným úmrtím zhruba do jednoho roku. Transplantace jater je zachraňující léčebnou metodou umožňující dlouhodobé přežití s vysokou kvalitou života. Pětileté přežití u transplantovaných pacientů je okolo 85 %. U alkoholické cirhózy je předpokladem transplantace šestiměsíční abstinence. Po transplantaci je nutné doživotní užívání léků potlačujících funkci imunitního systému. Mezi preventivní opatření patří omezení užívání alkoholu a očkování proti viru žloutenky typu A a B.
Z dietních opatření je nezbytný zvýšený příjem bílkovin v kvalitním bílém masu, vejcích, luštěninách a mléčných výrobcích. Tuky jsou omezeny, mastí se poloviční dávkou tuku a pouze čerstvým nepřepáleným máslem. Přísun ovoce a zeleniny je téměř neomezený. Nezbytnou součástí výživy je dostatečný příjem vitamínů rozpustných v tucích A, D, E a K i vitamínů ze skupiny B, vitamínu C a kyseliny listové. Z léčivých bylin se pije čaj z ostropestřce mariánského.
V naší poradně s názvem ČERVENÉ FLEKY NA DLANI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lenka.
Dobry den pred tremi dny se mi udelali cervene fleky na prave ruce mam to jen na jedne muzete mi sdelit z ceho bych to mohla mit dekuji. Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Zarudnutí dlaní odborně palmární erytém může mít několik různých příčin. Někdy to může způsobit nějaké podráždění, ale často to bývá příznakem nějakého interního onemocnění, jako je onemocnění jater, štítné žlázy nebo revmatoidní artritída. Léčba spočívá v kompenzaci interního onemocnění. Pro zjištění přesné příčiny bude zapotřebí udělat několik vyšetření, zejména zjistit
počet krevních buněk, změřit krevní cukr, vyšetřit funkce jater a funkce štítné žlázy, zjistit krevní močovinový dusík, změřit hladiny kreatininu a hladiny železa a také se podívat na hladiny revmatoidních faktorů a změřit množství mědi v těle. Na to vše bude potřeba odebrat krev a nechat ji laboratorně vyšetřit. Normálně se obraťte na kožního lékaře, který vás podle zjištěno stavu pošle ke specialistovi k dalšímu doléčení.
Játra (latinsky: iecur, řecky: hepar) jsou největším vnitřním orgánem a centrálním orgánem látkové výměny. Mají klíčovou roli v metabolismu sacharidů, tuků i bílkovin. Jsou trávicí žlázou, která produkuje žluč, i žlázou endokrinní, ve které se tvoří některé hormony. Jsou orgánem zásobním, ukládají glykogen, železo a některé vitamíny, jsou v nich tvořeny bílkoviny krevní plazmy a nezastupitelná je jejich úloha při detoxikaci organismu.
Játra dospělého člověka se na přední stěnu břišní promítají ve tvaru pravoúhlého trojúhelníku, který leží v horní pravé části břicha, s přeponou směřující z dolní pravé strany na horní levou stranu. Váží okolo 1,5 kg. Jsou dobře zásobená krví, v klidu játry protékají až dva litry krve za minutu. Zvláštností jater je to, že kromě jaterní tepny, která k nim přivádí čerstvou okysličenou krev, do nich přichází také žilní krev z vrátnicové žíly, která je nasycená vstřebanými aminokyselinami a sacharidy z žaludku a střev.
Játra mají zhruba klínovitý tvar. U dospělého člověka váží 1 200–1 500 g a tvoří asi 2 % hmotnosti těla. Játra dospělého muže mohou mít hmotnost větší, 1 500–1 800 g. U dětí bývají játra relativně velká a tvoří 5 % jejich hmotnosti. Zdravá játra jsou mají poddajnou konzistenci a červenohnědou barvu. Tkáň je však relativně křehká, takže při nadměrných otřesech nebo nárazech může dojít k natržení jater a hrozí masivní, život ohrožující krvácení.
Játra mají tvar trojbokého jehlanu, jehož základna je přiložena k pravé břišní stěně a vrchol směřuje doleva. Mají dva hlavní anatomické laloky, větší pravý (lobus dexter) a menší levý (lobus sinister), jež jsou rozděleny úponem srpovitého vazu a průběhem levé sagitální rýhy na viscerální ploše jater. Kromě toho se na pravé straně popisují ještě dva menší laloky – ocasatý lalok (lobus caudatus) a čtyřhranný lalok (lobus quadratus). Na povrchu jsou játra potažená vazivovým pouzdrem zvaným Glissonovo pouzdro (capsula Glissoni), které přechází ve vazivo v okolí cév a lalůčků jaterní tkáně.
Na povrchu jater jsou popisovány dvě plochy: horní brániční plocha (facies diaphragmatica) přiléhá na bránici, z druhé strany na játra naléhají orgány břišní dutiny, tato plocha se nazývá facies visceralis.
Brániční plocha jater je konvexní a hladká, rozdělená úponem srpovitého vazu (ligamentum falciforme) na menší levý a větší pravý lalok. Dělí se na pars dextra, což je část obrácená doprava proti bránici a stěně hrudníku, pars anterior, přední část, která vpředu naléhá na bránici a stěnu břicha, pars superior, okrsek vložený do brániční klenby a pars posterior, zadní část, která vzadu naléhá na bránici a zadní břišní stěnu. Srdce zanechává v brániční ploše jater mělký otisk zvaný impressio cardiaca.
Viscerální plocha jater je konkávní, rozdělená rýhami ve tvaru písmene H na čtyři laloky. Příčně orientovaná rýha se nazývá jaterní brána, porta hepatis, a je to místo, kudy do jater vstupuje jaterní tepna a vrátnicová žíla a kde z nich vystupují žlučové cesty. Levá sagitální rýha je tvořena průběhem dvou vazů, oblého vazu jaterního a Arantiova vazu. Pravá sagitální rýha je rovněž rozdělena na dvě části, vpředu je žlučníková jáma, ve které je uložen žlučník, zadní část je tvořena hlubokým zářezem, kterým probíhá dolní dutá žíla.
Levá sagitální rýha probíhá hranicí levého a pravého laloku na viscerální ploše jater. Čtyřhranný lalok se nachází mezi sagitálními rýhami před jaterní bránou a je ohraničený žlučníkem a průběhem oblého vazu, ocasatý lalok je ohraničený žlábkem dolní duté žíly a zářezem, kterým vede Arantiův vaz, a nachází se za jaterní bránou. Viscerální plocha jater je mírně konkávní a dotýká se žaludku, dvanáctníku, tračníku a pravé ledviny s nadledvinou, a tyto orgány v ní zanechávají své otisky.
Na viscerální ploše levého laloku se nachází otisk jícnu, impressio oesophagea, a otisk žaludku, impressio gastrica, mírné vyvýšení plochy v blízkosti průběhu oblého vazu se nazývá tuber omentale hepatis. Na viscerální ploše levého laloku se popisuje otisk pravé ledviny, impressio renalis, otisk pravé nadledviny, impressio suprarenalis, otisk pars superior dvanáctníku, impressio duodenalis a otisk ohbí tračníku, flexura coli dextra, impressio colica. Hluboký zářez, sulcus venae cavae, ve viscerální ploše vytváří dolní dutá žíla. Může být překryta vazivovým pruhem lig. venae cavae, nebo je i zcela vrostlá do jaterní tkáně. Vzadu přechází brániční plocha jater na viscerální plynule, vpředu ostře a tento přechod se nazývá margo inferior hepatis.
Ve svém příspěvku KRÁLÍČEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Natálka.
No králíčka máme pořád doma, nikam ven nechodí. Ale nikdy jsme ho výrazně neočervovali - jen mu občas dáváme kokcidiaka.... :-( Tak nevím... A stejně - jaké příznaky vlastně ti červíci v lidskémtěle mají? I když se zatím na wurm-ex necítím, stejně by mě to zajímalo...
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Koko.
Příznaků může být celá řada. Na internetu je určitě najdete popsané všechny, ale nejlepší je prý jít k doktorce a nechat si udělat odběry krve, ze kterých se to na 100 % pozná.... Jinak já ten wurm-ex beru preventivně a nemám žádný problém. Ono to totiž pomáhá nejen proti parazitům, ale třeba i na hubnutí apod.
Tkáň jater je červenohnědé barvy a poddajné konzistence vyznačující se relativní křehkostí. Anatomicky jsou játra členěna na čtyři laloky. Při pohledu zepředu je dělíme na pravý a levý lalok, přičemž ten pravý je citelně větší. Funkci dělicí čáry zde plní jaterní brána, jíž do jater vstupuje vrátnicová žíla a jaterní tepna. Na viscerální ploše dále rozlišujeme ocasatý lalok a čtyřhranný lalok. Vnitřní uspořádání neodpovídá tomu povrchovému, je děleno do segmentů podle větvení jaterní tepny, vrátnicové žíly a žlučovodů. Každý z těchto segmentů je tvořen nesčetným množstvím jaterních lalůčků, které jsou propleteny drobnými cévkami a navzájem odděleny žlučovým kanálkem. Uspořádání segmentů je tvořeno navzájem nezávislými větvemi, takže může dojít k jejich vyjmutí bez toho, aby byla narušena funkčnost celých jater. Játra mají své nezastupitelné místo, jsou centrem metabolické výměny, působí jako filtr i úložiště řady důležitých látek. O jejich důležitosti sice nikdo nepochybuje, ale přesto jsou podceňovaná. Játra sehrávají důležitou úlohu již během těhotenství. V této době však neprovádí filtraci, ani se nepodílí na trávení, nýbrž uvolňují krevní kmenové buňky. Tuto funkci zastávají přibližně do 32. týdne těhotenství, než se o krvetvorbu začne plnohodnotně starat kostní dřeň. O tuto schopnost po porodu nepřijdou a v případě poškození kostní dřeně jsou schopny částečně zaujmout její místo i v dospělosti. Přesto je jejich hlavním cílem zajišťování metabolismu sacharidů, lipidů a aminokyselin.
Další podstatnou roli sehrávají v detoxikaci organismu. Některé nebezpečné látky nejsou rozpustné ve vodě a nemohou být vyloučeny z těla močí. Játra je tedy vychytávají a konjugují na látky, které jsou vyloučeny do žluče nebo zpět do krevního řečiště, kde je následně odstraní ledviny. Obdobný mechanismus je uplatňován i na přebytečný cholesterol a odpadní barvivo bilirubin, jenž vzniká rozpadem červených krvinek. Játra se také podílí na tvorbě proteinů krevní plazmy, jež jsou zodpovědné za srážlivost krve a osmotický tlak v cévách. Tvorbou hormonů ovlivňují produkci krevních destiček v kostní dřeni, metabolismus vody a solí a funkci růstového hormonu. Kromě tvorby hormonů některé další, například inzulin, steroidní hormon, vychytává a neutralizuje. Játra zastávají v našem organismu více než 20 životně důležitých úkonů a zároveň ve velkém ukládají zásoby důležitých látek. Ve formě glykogenu jsou zde uloženy rezervy glukózy, jež jsou uvolňovány do krevního oběhu po vyčerpání zásob energie během zvýšeného fyzického nároku, například při posilování. Dále ukládají měď, železo, vitamíny A (rezervy na 1–2 roky), D (rezerva na 1–4 měsíce), K a B12 (rezerva na 1–3 roky). Játra se významně účastní i procesu trávení stravy, žluč se podílí na rozkladu tuků.
Význam jater pro ostatní orgány je nezastupitelný, avšak kvůli své mnohostranné funkci jsou náchylná k mnoha onemocněním. Nejčastěji se setkáváme s infekčním zánětem vyvolaným virovou hepatitidou. Dále se pak může jednat o komplikaci způsobenou cytomegaloviry či virem Ebstein-Barrové, jež primárně vyvolávají mononukleózu. Méně časté jsou bakteriální infekce, které mívají mnohdy vážný průběh s přítomností abscesu. V cizokrajných zemích navíc přichází v úvahu ještě zasažení parazity. Během zánětu dochází k zjizvování tkáně jater, s čímž si jsou však u akutních potíží schopny poradit. Játra jsou až pětkrát předimenzována a mají neuvěřitelnou regenerační schopnost. K jejich trvalému poškození dochází až ve chvíli, kdy zánět přejde do chronického stadia. Nejčastější příčinou je dlouhodobé přetěžování alkoholem, užívání některých léků či onemocnění hepatitidou C. Nejprve se dostaví jejich ztučnění, které může vést až k cirhóze jater.
V naší poradně s názvem ČERVI V LIDSKÉM TĚLE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivana.
Dobrý den,
zajímalo by mě, jak se odčervovali naši předci, když Wurm-Ex neexistoval. Mě spíš zajímá přírodní cesta k odčervení.
Děkuji
Ivana
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Na přírodní odčervení funguje syrový česnek. Používá se jeden velký oloupaný stroužek česneku, který se podélně rozkrojí a z prostředka se vyndá malé úzké srdíčko, které se vyhodí. Zbytek česneku se rozkouše a spolkne. Toto se provádí každý den, po dobu jednoho měsíce.
Citronová šťáva a olivový olej nejlépe zabírají na očistu jater a žlučníku, kde se také nejvíce shromažďují jedy, kterých se právě detoxikací chceme zbavit. Játra jsou orgánem látkové výměny. Produkují žluč a zásobují jí pak žlučník, odtud dále žluč putuje přes žlučovody do dvanáctníku a do střev. Játra nás ovšem nezbavují jen jedů a škodlivin, ale také pro nás vyrábějí nezbytné enzymy, hormony a ketolátky. Podílejí se rovněž na tvorbě krve, tvoří močovinu, skladují v sobě sacharidy a mají ještě mnoho dalších funkcí. Játra také ovlivňují kvalitu zraku. Při pravidelné očistě jater se obnoví i čistota vidění. Pročištěná játra zvyšují sílu obranného systému a zabraňují spuštění závažných onemocnění. Zdravá játra také zabrání vzniku akné a některých atopických ekzémů. Očistu jater je nutné provádět pravidelně v kombinaci s klystýrem, aby produkty z očisty jater mohly rychle odejít z těla ven. Během detoxikace jater pomocí citronu a oleje je nezbytné konzumovat jen dietní stravu. Je nutné dodržovat nejvhodnější dobu očisty, která je od 19 do 20 hodin. Tato očista jater a žlučníku je přirozeným procesem s použitím čistých přírodních látek, není tedy třeba se ničeho obávat.
Paracetamol patří k nejpoužívanějším lékům proti bolesti. Známý je pod komerčními názvy Paralen, Panadol, Coldrex. Předávkování Paralenem či Panadolem může mít za následek akutní selhání jater a někdy i ledvin. Je jednou z nejčastějších příčin akutního jaterního selhání v předávkování léky.
POZOR! K akutnímu selhání může postačit dávka 7,5 mg u dospělých, což je 15 tablet Paralenu (1 tableta obsahuje 500 mg paracetamolu), u disponovaných jedinců (alkoholici či lidé s cirhózou jater) postačí i nižší dávky!
Denní dávka paracetamolu by neměla překročit 4 g (to je 8 tablet Paralenu).
Určité nebezpečí mohou představovat volně prodejné léky. Často dochází k situaci, kdy pacient užije několik podobných přípravků najednou (Paralen s Panadolem), aniž by si uvědomil riziko předávkování léky a neplánovanou sebevraždu. Obzvláště hrozí nebezpečí u dětí. V odborné veřejnosti je rozšířen názor o bezpečnosti a efektivnosti podávání paracetamolu u dětí, zejména ve srovnání s kyselinou acetylsalicylovou. Uvádí se také nižší riziko vedlejších účinků při léčbě paracetamolem u dětí ve srovnání s dospělými. Jeho podávání je však natolik rozšířené, že se poměrně často popisují u dětí po jeho podání toxické reakce.
Příznaky předávkování paracetamolem u dospělých
První fáze:
nechutenství
pocení
ospalost
nauzea (nevolnost) a zvracení
Druhá fáze:
typicky dochází k přechodnému subjektivnímu zlepšení
v biochemických hodnotách vzestup aminotransferáz a prodloužení protrombinového času
tato fáze obvykle končí 24–48 hodin od požití
Třetí fáze:
pět zhoršení celkového klinického stavu
nechutenství
nauzea (nevolnost) a zvracení
bolesti břicha v pravém podžebří
někdy i bolesti v bedrech a snížení produkce moči (oligurie)
Čtvrtá fáze:
nastává 5–10 dní po požití
stupňují se projevy selhání jater, eventuálně i selhání ledvin
ikterus (žluté zabarvení kůže)
encefalopatie – kvantitativní a kvalitativní poruchy vědomí – zmatenost, spavost, letargie, kóma
krvácivé projevy – především krvácení do zažívacího traktu
ke smrti dochází asi 7.–10. den po předávkování
Příznaky otravy paracetamolem u dětí
První fáze:
U dětí je zvracení častější, někdy jsou bolesti břicha, pocení většinou chybí. Jen někdy je přítomna ospalost, špatný pulz, bradypnoe. U extrémních dávek, 75–100 g, může výjimečně dojít ke kómatu a metabolické acidóze již za 3 až 4 hodiny po požití léků.
Druhá fáze:
Následuje období latence klinických příznaků, které obvykle končí po 24–48 hodinách od požití. Po hepatotoxických dávkách již v době latence začíná mírný vzestup jaterních funkcí.
Třetí fáze:
Po 24–72 hodinách se opět dostavuje nevolnost a zvracení, doprovázené bolestmi v pravém podžebří, někdy se objevuje žloutenka (častěji až ve 4.–5. dni po požití). Za 36–48 hodin po požití dochází v případech s postižením ledvin k bolestem v bedrech. Akutním renálním selháním jsou postižena asi 4 % pacientů, k selhání dochází asi za 2–5 dnů po požití léků, někdy je poškození ledvin izolované. K poškození ledvin dochází daleko pravděpodobněji po požití letálních dávek než u lehčích otrav.
Čtvrtá fáze:
Za 5–7 až 10 dní po požití léků dochází k rozhodující fázi, co se týče jaterního postižení. U těžce probíhajících otrav dojde k akutnímu fulminantnímu selhání jater s výrazným vzestupem jaterních funkcí a výrazným prodloužením protrombinového času, může dojít k diseminované intravaskulární koagulaci, k hypoglykemii a k metabolické acidóze, k sepsi. V klinickém obrazu progreduje jaterní encefalopatie se zmateností, spavostí, letargií, kómatem. Ke smrti dochází 7.–10. den po expozici. U lehce probíhajících otrav začíná asi od 5. dne od požití uzdravování, většinou trvá restituce jaterního parenchymu a jaterních funkcí několik měsíců (3–6).
Léčba a první pomoc – vyvolat zvracení, podat aktivní uhlí (nejlépe do jedné hodiny po požití). Dále následuje péče nemocničního zařízení: výplach žaludku, terapie antidotem. Protijedem je v tomto případě N-acetylcystein. Terapie se zahajuje vždy, když byla požita potenciálně toxická dávka. Nejúčinnější je, pokud je podáno do 8–10 hodin po požití. Pokud se u nemocného rozvine těžké akutní selhání jater, pak se zvažuje jejich transplantace.
Předávkování paracetamolem je také poměrně často užívaný způsob sebevraždy. Smrtelná dávka může dokonce začínat již někde na 12 gramech této látky. Smrtelná dávka paracetamolu se uvádí jako vyšší než 140 mg/kg hmotnosti člověka. Konkrétně je to například požití 15–20 tablet Paralenu 500 dospělou osobou.
Toxická dávka paracetamolu
Dávka ohrožující játra je od 125–140 mg/kg nebo od 7,5 g celkově u dospělého, u dětí okolo 140–150 mg/kg nebo od 3 g celkově.
Dávka menší než 125 mg/kg není hepatotoxická.
Dávka 250 mg/kg představuje 50% riziko vážného jaterního poškození.
Dávka 350 mg/kg představuje 100% riziko těžkého jaterního poškození.
Po perorálním podání se terapeutická dávka vstřebá asi za 0,5 až 1 hodinu. Vrcholová koncentrace paracetamolu v krvi je obvykle dosažena do 1 hodiny po podání (v rozmezí 20–90 minut). Terapeutická plazmatická hladina je 5–20 mg/ml.
Po předávkování paracetamolem nebývá vrchol plazmatické hladiny dosažen před čtvrtou hodinou po požití. Vstřebávání paracetamolu může být někdy zpomaleno, nejčastěji dalšími požitými léky nebo jídlem s vysokým obsahem uhlovodanů. K pomalejšímu vstřebávání dávky dochází u novorozenců. Komplikovaná situace nastává po předávkování retardovanými preparáty. Přípravky v podobě čípků se vstřebávají pomaleji a s většími nepravidelnostmi než přípravky podávané ústy. Větší biologickou dostupnost mají u velmi mladých jedinců (novorozenců a dětí do 7 let). U starších jedinců (i u starších dětí) je absorpce per rektum nepravidelná, pomalejší.
O užívání paracetamolu bychom se měli pokaždé poradit i v případě těhotenství nebo při kojení. Paracetamol přechází přes placentární bariéru, proto je hepatotoxický pro plod. U malých dětí dokonce může vyvolat astmatický záchvat, proto se doporučuje podávat spíše ibuprofen, a to nejen v případě dětí. I když ani ten není zcela bez rizika – může například dojít ke vzniku žaludečních vředů nebo k poškození ledvin.
Při běžném požití jedné tablety s paracetamolem po šesti hodinách se nebezpečný vliv této látky neprojeví. Většinou se první příznaky předávkování projevují při šesti gramech paracetamolu, což je dvanáct tablet. U pacientů s nemocemi jater to ovšem může být i dříve. Doporučená dávka by pro jistotu nikdy neměla překročit čtyři gramy denně, tedy osm tablet. Při užívání paracetamolu se vyvarujte konzumaci alkoholických nápojů, které v reakci s touto látkou způsobují vznik toxinů v játrech. Podobně se chová i velké množství kofeinu.
U dětí mějte na paměti, že zvýšení teploty je přirozeným obranným mechanismem těla, tudíž za každou cenu nepodávejte paracetamol.
Prognóza při předávkování závisí vždy na dávce paracetamolu a rychlosti léčby.
V naší poradně s názvem ČERVI V LIDSKÉM TĚLE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kamča.
Na přírodní odčervení funguje syrový česnek. Používá se jeden velký oloupaný stroužek česneku, který se podélně rozkrojí a z prostředka se vyndá malé úzké srdíčko, které se vyhodí. Zbytek česneku se rozkouše a spolkne. Toto se provádí každý den, po dobu jednoho měsíce.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ivana.
Děkuji, Kamčo, za odpověď. Myslela jsem si to, ale nebyla jsem si jistá. Všude do člověka cpou drahé přípravky a přitom si naši předkové dokázali z přírody pomoci skoro se vším. Říkám, skoro...:-)))
Cítíte-li bolest v oblasti jater v těhotenství, je to nejčastěji při napínání pouzdra, což je spojeno se zduřením či zvětšením jater. Bolest to bývá většinou neurčitá, tupá, s typickou lokalizací. Když cítíte játra, jedná se o bolest vyskytující se v pravém horním kvadrantu břicha, což znamená na pravé straně těsně pod úrovní žeberního oblouku. Bolesti ve zmíněné lokalizaci mohou být ale způsobeny i jinými onemocněními. Jedná se o poruchy spojené s orgány, které se nacházejí v těsné blízkosti jater, nebo se může jednat o záměnu se spíše celkovou bolestí břicha. Proto potíže s pravým horním kvadrantem břicha mohou způsobovat i další příčiny: žlučníkové kameny, gastritida (zánět žaludku), zápal plic lokalizovaný v dolní části pravé plíce, pankreatitida (zánět slinivky břišní), střevní poruchy, ascites (označení pro volnou tekutinu v dutině břišní).
Problémy s játry mohou být spojeny s dalšími příznaky, které nemusí být vždy na první pohled rozpoznány, ale mohou napovědět při určování diagnózy. Může se jednat o: zežloutnutí kůže a očního bělma, nadměrné pocení, ztrátu chuti k jídlu, ubývání tělesné hmotnosti, nadýmání, nevolnost a zvracení, tmavou barvu moči, zvýšenou tělesnou teplotu, bolest kloubů a další.
Je zřejmé, že bolest jater není nic jasného a jednoznačného. Proto je jistě namístě dle naléhavosti příznaků vyhledat lékaře, který je schopen díky různým laboratorním a zobrazovacím vyšetřením zjistit pravou příčinu a na tu pak následně zaměřit léčbu.
Rakovina jater má známé rizikové faktory. Mezi ně patří například ztvrdnutí jater. Dalším z významných rizikových faktorů je nákaza virem žloutenky typu B a C. Dlouhodobé zvýšení aflatoxinu rovněž zvyšuje riziko vzniku rakoviny jater. Aflatoxiny jsou látky produkované plísní. Tyto látky jsou silně toxické, metabolizují v játrech na silné karcinogeny. Aflatoxiny často najdeme v obilninách, ořeších, olejninách a v koření. Taktéž mnoho dalších chemických výrobků, jako jsou pesticidy, insekticidy, nitráty, zvyšují rizika vzniku rakoviny. Hepatocelulární karcinom je primárním karcinomem jater. Vzniká přímo v játrech.
Prognóza onemocnění je závislá na velikosti nádoru a dalších faktorech. Příznivými faktory jsou možnost odstranění nádoru, nepřítomnost cirhózy a ženské pohlaví.
Léčba zahrnuje především chirurgický výkon. Jen tato metoda je schopna dosáhnout dlouhodobého léčebného výsledku. Avšak pouze malou část nádorů je možno chirurgicky odstranit.
U některých nemocných lze zvažovat možnost transplantace jater. U nádorů, které nelze vyjmout, je možné aplikovat ozařování (radioterapie). Ozařování jater se provádí tak, aby maximální dávka byla 30 Gy, jinak hrozí riziko zánětu jater z ozáření.
Jako paliativní zákroky (paliativní péče zahrnuje prodloužení nebo zkvalitnění života pacienta, který umírá v důsledku nevyléčitelné nemoci) se používá ucpání (embolizace) jaterních cév, což může způsobit částečné odumření nádoru. K ještě lepšímu efektu dochází kombinací embolizace cév a chemoterapie.
Další léčba spočívá v aplikaci 95% etanolu přímo do nádoru. Tato léčba se používá pouze tehdy, je-li přítomno menší množství ložisek nádoru a jsou-li menší než 5 cm.
Pokud pacientovi nelze nabídnout chirurgické odstranění nádoru jater, je v současné době dle klinických studií doporučována biologická léčba. Z testovaných látek se jako nejúčinnější osvědčil sorafenib. Jedná se o takzvanou malou molekulu s antiangiogenními účinky. Vlivem sorafenibu se tlumí růst krevních kapilár, což vede k omezení přísunu živin k rychle rostoucím tkáním – nádorovým buňkám. Tyto pak zpomalují svůj růst a zanikají. Podobně jako chemoterapie ani cílená biologická léčba nevede k vyléčení nádoru jater. Může však zpomalit průběh nádorového onemocnění a tím prodloužit přežití.
Mnoho lidí se obrací k alternativní medicíně poté, co u nich selhala konvenční medicína. Začínají vyhledávat léčivé byliny, akupunkturu nebo chiropraktickou léčbu. Bývá to potom, co už vyzkoušeli všechno, co jim mohla nabídnout konvenční medicína: léky, operaci, ozařování a chemoterapii. Pokud se jejich zdraví nijak nezlepšilo a potřebují vyzkoušet něco jiného, tak je u nich na dalším místě právě alternativní léčba.
Při klinickém fyzikálním vyšetření se nachází v případě pokročilého nádorového onemocnění zvětšená, tuhá, hrbolatá játra s hmatnými tuhými uzly. V případě přítomnosti druhotných ložisek nádoru na pobřišnici (takzvaná karcinóza peritonea) se nachází v dutině břišní ascites (přítomnost tekutiny ve volné dutině břišní). Občas se prokazuje rovněž splenomegalie (zvětšená slezina), zejména u primárního karcinomu slinivky břišní s metastázemi do jater. V laboratoři se obvykle potvrdí zvýšená hodnota sérové hladiny enzymů alkalické fosfatázy, gamaglutamyltransferázy a někdy i laktátdehydrogenázy, oproti tomu však zbylé jaterní testy normální. Hodnoty hladin enzymů aminotransferáz jsou v jednotlivých případech různé. Pokud dochází k blokádě žlučových cest nádorem, rozvíjí se žloutenka. Diagnostika jaterních metastází je obvykle jednoduchá při pokročilém onemocnění, v počátečních stadiích nemoci je často obtížná. Nálezy bývají jednoznačné, ale nejsou schopny prokázat drobné ložiskové metastáze ani odlišit nádor od jaterní cirhózy a dalších benigních změn jaterní tkáně, které mívají při zobrazení rovněž abnormální obraz. Obecně platí, že ultrasonografie a CT (rentgenová počítačová tomografie) jsou přesnější než radionuklidové zobrazovací metody. Většina pracovišť nyní používá ultrasonografii jako prvotní diagnostické vyšetření. U nemocných, o kterých se ví, že mají maligní nádor, se používá ultrasonografie a biochemická vyšetření jaterních testů rutinně k průkazu či vyloučení jaterních metastází.
Při stanovení diagnózy primárního jaterního nádoru, a to hepatocelulárního karcinomu (tedy maligního nádoru vycházejícího z jaterních buněk), se pátrá vždy po přítomnosti známek probíhající chronické hepatitidy typu B. Ta je totiž zodpovědná za zvýšený výskyt hepatocelulárního karcinomu v určitých oblastech (mluví se o takzvaných endemických oblastech). U nosičů viru hepatitidy typu B je riziko výskytu primárního jaterního maligního nádoru více než stonásobně zvýšeno oproti normální populaci. Vyslovit podezření na přítomnost hepatocelulárního karcinomu tak lze již na základě zjištěných klinických příznaků.
Léčba jaterních metastází maligních nádorů je obvykle neúspěšná, tudíž zbytečná, protože jaterní metastáze, což jsou vlastně druhotná ložiska nádorového postižení, svědčí již o generalizaci zhoubného onemocnění. Léčba se zaměřuje především na primární nádor. Celková chemoterapie (léčba protinádorovými léky, takzvanými cytostatiky) může sice přechodně nádorový proces zpomalit a prodloužit někdy i délku přežití pacienta v závislosti na typu primárního nádoru, nicméně základní chorobu neléčí. Některá pracoviště obhajují v určitých specifických případech cílenou infuzní léčbu chemoterapeutiky zavedeným katétrem cestou hepatické artérie (jaterní tepny). Ačkoli zde byl zaznamenán větší počet odpovědí na léčbu a nižší výskyt příznaků celkové toxicity (tedy nepříznivé, jedovaté účinky na organismus) ve srovnání s podáním chemoterapeutik celkově, nedochází k zřetelnému prodloužení přežívání pacientů.
U těžkých bolestivých forem (v pokročilém stadiu) se může uplatnit radioterapie (léčba ozařováním), v jiných případech není ale oprávněná. Bohužel u většiny nemocných s pokročilém stadiu je optimálním přístupem pouze léčba paliativní (léčení zaměřené pouze na úlevu obtíží pacienta na poslední dny, a nikoli na nemožné vyléčení zhoubného nádoru). Prognóza pacienta s primárním maligním nádorem jater, tedy zejména s hepatocelulárním karcinomem, je obvykle špatná a výsledky léčby naprosto nejsou uspokojivé. Největší naději na úspěch představuje radikální chirurgické odstranění nádoru jater, které je však bohužel možné provést jen u menšiny případů onemocnění. Nemocní s malými lokalizovanými nádory mají po radikální operaci, při níž byl odstraněn celý nádor, prodloužené přežívání. U většiny nemocných je diagnóza stanovena již pozdě a úmrtí přichází do několika měsíců. Nádor není radiosenzitivní (nereaguje na léčbu ozářením) a také chemoterapie je většinou bez výsledku. Ani léčebné podávání protinádorových léků lokálně přímo do jaterní tepny nepřináší lepší výsledky. Radikální odstranění nádoru při onemocnění takzvaným fibrolamelárním karcinomem (tedy variantou hepatocelulárního karcinomu) je jedinou možnou léčbou. Výsledky operační léčby jsou u tohoto typu nádoru přece jen příznivější než u běžného hepatocelulárního karcinomu. Někteří pacienti přežívají po radikálním odstranění fibrolamelárního karcinomu jater i několik let. Léčba pacientů s ostatními typy primárních maligních jaterních nádorů nemá bohužel obvykle význam, prognóza je často špatná.
Krevní nádorová onemocnění zasahující játra (například onemocnění leukemií či lymfomem) mají různou prognózu i léčbu. Obecně lze říci, že bioptické vyšetření jaterní tkáně ani operační řešení jaterního postižení nejsou u těchto onemocnění zpravidla nutná.
Játra nebolí. Bolest jater nevychází přímo z jaterní tkáně. Bolest způsobuje napínání pouzdra jater nebo okolní hladké svaly žlučových cest. Jaterní tkáň totiž neobsahuje nervy, takže při bolesti cítíme nejbližší okolí v pravém podžebří. Mnohé jaterní choroby však mohou probíhat bezbolestně.
Příčiny bolesti v oblasti jater:
žlučníková kolika
zánět žlučníku
zánět žlučových cest
překrvení jater
zánět jater
metastáze v játrech
přenesená bolest
Bolest se nejčastěji objevuje v oblasti pravého podžebří v dutině břišní, kde se nachází játra a žlučník, proto většina bolestí v této oblasti vychází právě z nich. Pochopitelně nesmíte zapomenout ani na přenesenou bolest z dutiny hrudní. Přenesená bolest se může objevit například při zánětu plicní tkáně. Přestože projevy a příznaky nemoci mohou být u každého pacienta velmi nespecifické, tak mezi nejčastější příznaky patří bolest břicha v pravém podžebří. K tomu se přidává vysoká schvácenost nemocného, únava, teploty, zimnice, nechuť k jídlu a s tím související úbytek hmotnosti. Vyskytnout se může i žloutenka. Příznaky uzavírá pokles svalové hmoty a nález prokreslených cév v kůži.
Infekční mononukleóza je onemocnění projevující se především horečkou, angínou (bolest krku) a zvětšením lymfatických uzlin (hlavně krčních, ale někdy i v dalších lokalitách). Infekce také často postihuje játra a slezinu. U pacientů se správnou funkcí imunitního systému má dobrou prognózu, probíhá bez závažných komplikací a končí úplným uzdravením. Pacient je nakažlivý od prvních příznaků onemocnění až do vymizení horečky.
Onemocnění mononukleózou se mimo jiné projevuje bolestí břicha. V oblasti levého horního kvadrantu se může vyskytovat bolest v důsledku zvětšení sleziny, protože velké zvětšení sleziny může někdy vést k jejímu prasknutí. Je tedy třeba tomuto příznaku věnovat náležitou pozornost. Slezina se rychle zvětší během 1. týdne (někdy až 3. týdne) a trvá následujících 7–10 dní, dokud nezíská svoji původní velikost. Zvětšení jater bývá časté, s citlivostí na poklep, ale žloutenka se vyskytuje zřídka. Postižení jater bývá téměř pravidelné. Zvýšené hodnoty jaterních enzymů v séru se vyskytují u 95 % pacientů. Mezi příznaky postižení jater patří nechutenství, nadýmání a citlivost pod pravým žeberním obloukem. Zvýšené jaterní testy se obyčejně upraví do 3–4 týdnů.
Rakovina jater je závažné onemocnění, které je v současné době nevyléčitelné. Dnešní medicína však dokáže život s tímto onemocněním prodloužit. Pokud není rakovina jater léčena, je doba přežití v horizontu šesti až devíti měsíců. Jestliže byla rakovina jater zaléčena, musí pacient doživotně chodit na pravidelné kontroly na onkologii.
