Žlučník je vakovitý orgán hruškovitého tvaru uložený na spodině jater, sloužící ke skladování a úpravě žluči, která v játrech vzniká. Žlučník je uložený ve žlučníkové jámě na spodní ploše pravého jaterního laloku a je 8–12 cm dlouhý. Má objem 30–80 ml. Anatomicky se dělí na tři části. Tou první je dno (fundus vesicae biliaris), které směřuje dopředu a dolů, asi o 1 cm přesahuje volný okraj jaterní a naléhá na břišní stěnu v místě, kde pravá medioklavikulární čára protíná žeberní oblouk. Místo, kde se dno žlučníku promítá na břišní stěnu, se dá najít také v místě styku pravého přímého břišního svalu a chrupavky pravého devátého žebra, nebo pomocí pomyslné čáry probíhající z předního horního kyčelního trnu skrz pupek směrem nahoru – dno žlučníku je tam, kde tato čára protíná okraj žeberního oblouku. Dno plynule přechází v tělo žlučníku (corpus vesicae billiaris), které leží ve žlučníkové jámě a seshora je kryté dolní plochou pravého laloku jater, dolní plocha je volná. Tělo se směrem nahoru zužuje a přechází v infundibulum, přechodnou oblast mezi tělem a krčkem žlučníku (collum vesicae billiaris). Krček žlučníku je 5–7 mm dlouhý a přechází do vývodu žlučníku (ductus cysticus). Ten je součástí žlučových cest, ústí do hlavního žlučovodu (ductus choledochus), jímž se žluč dostává do dvanáctníku. Naplněný žlučník je hmatný.
Zásobení žlučníku krví zajišťuje především větev jaterní tepny (arteria cystica). Menší cévy vstupují do žlučníku z jater přes žlučníkovou jámu. Odkysličená krev je odváděna žlučníkovou žílou (vena cystica), která se vlévá do vrátnicové žíly. Ve stěně žlučníku se nacházejí lymfatické cévy, které odvádějí mízu do mízní uzliny při krčku žlučníku. Z těch se míza dostává do uzlin doprovázejících hlavní žlučovod. Žlučník je bohatě inervovaný, a to jak parasympatickými nervy z větví bloudivého nervu, tak sympatickými vlákny z ganglií (ggl. coeliaca).
Při zavřeném Oddiho svěrači v ústí hlavního žlučovodu do střeva produkovaná žluč teče nahoru a je hromaděna ve žlučníku. Přechází do něj asi polovina veškeré vytvořené žluči. Epitelové buňky žlučníku mají schopnost účinné resorpce vody. Na jejich bazolaterální straně se nachází Na+/K+ ATPázová pumpa, která odčerpává sodné ionty pryč z výstelky žlučníku. Zároveň epitel vyměňuje sodné ionty uvnitř žlučníku za kationt vodíku. Koncentrace sodíku uvnitř žlučníkové žluči tak klesá a osmoticky z něj uniká voda, čímž se žluč až 12x zahušťuje. Vylučovaný kationt vodíku reaguje s HCO3- za vzniku oxidu uhličitého a vody. Dochází také k mírnému snížení pH žlučníkové žluči.
Vyprazdňování žlučníku je řízeno autonomními nervy. Sympatikus snižuje stahy žlučníku a zvyšuje tonus Oddiho svěrače, parasympatikus působí naopak, podporuje stahy žlučníku a uvolnění svěrače. Vyprazdňování žlučníku je podmíněno i hormonálně, především hormonem cholecystokininem. Žluč se ze žlučníku dostává do střeva po příjmu potravy, která obsahuje tuk.
Žluč je produkována v množství cca 0,7–1,2 litru/den. Její základní složky jsou žlučové kyseliny, cholesterol a bilirubin (žlučový pigment).
V naší poradně s názvem ALOBAL NA OKNA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Blanka.
Múže alobal v oknech nahradit žaluzie?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Použití alobalu na okna je jedním z nejhospodárnějších způsobů, jak udržet doma chladnou hlavu, když venku žhne horko.
Pokud se ve vedrech zoufale snažíte udržet chlad uvnitř místnosti, vezměte si roličku alobalu a rozprostřete ji na vnější strany oken – zvláště na ta, která jsou orientována na jih. Alobal umístěte tak, aby lesklá strana fólie byla směrem ke slunci. Sluneční svit procházející sklem, který dříve zvyšoval teplotu, pomocí alobalu odrážíte od okna a posíláte ho pryč z vašeho domova.
Obvyklou chybou, kterou lidé dělají, je umístění fólie na vnitřní stranu okna. Je opravdu důležité a dávat pozor na umístění alobalu na vnější stranu oken, aby se sklo příliš nezahřívalo.
Při zavřeném Oddiho svěrači v ústí hlavního žlučovodu do střeva produkovaná žluč teče nahoru a hromadí se ve žlučníku. Přechází do něj asi polovina veškeré vytvořené žluči. Epitelové buňky žlučníku mají schopnost účinné resorpce vody: na jejich bazolaterální straně se nachází Na+/K+ ATPázová pumpa, která odčerpává sodné ionty pryč z výstelky žlučníku. Zároveň epitel vyměňuje sodné ionty uvnitř žlučníku za kationt vodíku. Koncentrace sodíku uvnitř žlučníkové žluči tak klesá a osmoticky z něj uniká voda, čímž se žluč až 12x zahušťuje. Vylučovaný kationt vodíku reaguje s HCO3- za vzniku oxidu uhličitého a vody. Dochází také k mírnému snížení pH žlučníkové žluči. Vyprazdňování žlučníku je řízeno autonomními nervy: sympatikus snižuje stahy žlučníku a zvyšuje tonus Oddiho svěrače, parasympatikus působí naopak, podporuje stahy žlučníku a uvolnění svěrače. Vyprazdňování žlučníku je podmíněno i hormonálně, především hormonem cholecystokininem. Žluč ze žlučníku se dostává do střeva po příjmu potravy, zejména takové, která obsahuje tuk. Dalšími funkcemi žlučníku jsou vstřebávání vitamínů rozpustných v tucích či neutralizace střevního obsahu. Žlučové kyseliny se však na rozdíl od zbytku žluči v asi 95 % ve střevě znovu vstřebávají, čímž vzniká jejich neustálé cestování mezi játry a střevem. Tolik stručně k funkci žlučníku.
K čemu je žlučník? Bez žlučníku se lze poměrně uspokojivě obejít, jelikož vyprodukovaná žluč odtéká z jater přímo do dvanáctníku. A to je pro naše trávení za běžných okolností dostačující. Zažívací potíže nastávají pouze v případech, kdy jedinec nedodržuje doporučená opatření a konzumuje výrazně tučná jídla, na jejichž bezproblémové zpracování by byla potřeba větší zásoba žluči. Mezi nejčastější onemocnění žlučníku patří zánět žlučníku, žlučníkové kameny a karcinom žlučníku.
Ve svém příspěvku KRÁLÍČEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Natálka.
No králíčka máme pořád doma, nikam ven nechodí. Ale nikdy jsme ho výrazně neočervovali - jen mu občas dáváme kokcidiaka.... :-( Tak nevím... A stejně - jaké příznaky vlastně ti červíci v lidskémtěle mají? I když se zatím na wurm-ex necítím, stejně by mě to zajímalo...
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Koko.
Příznaků může být celá řada. Na internetu je určitě najdete popsané všechny, ale nejlepší je prý jít k doktorce a nechat si udělat odběry krve, ze kterých se to na 100 % pozná.... Jinak já ten wurm-ex beru preventivně a nemám žádný problém. Ono to totiž pomáhá nejen proti parazitům, ale třeba i na hubnutí apod.
Endokrinní žlázy jsou ty žlázy, které mají vnitřní sekreci (= vylučování). Jejich opakem jsou exokrinní žlázy, které naopak vylučují sekreci mimo lidské tělo, patří sem například slinné žlázy a potní žlázy. Tyto endokrinní žlázy do těla vylučují hormony prostřednictvím krevního oběhu, a tím ovlivňují činnost dalších orgánů. Studiem a léčbou tohoto endokrinního systému se zabývá endokrinologie. Význam tohoto systému nelze podceňovat, protože se podílí na udržování stabilního vnitřního prostředí uvnitř lidského těla, zároveň také reguluje metabolismus, pomáhá se správným vývojem a růstem, ale podílí se také na systému reprodukce. Nevýhodou tohoto systému je, že na rozdíl od nervového systému, nereaguje na různé změny okamžitě, ale naopak se projeví až za nějakou dobu. I přesto má ale tento endokrinní systém mnoho společného právě s nervovým systémem, protože společně v podstatě řídí lidský organismus.
Mezi endokrinní žlázy patří:
HYPOTALAMUS - Vylučuje hormon uvolňující gonadotropin (gonadotropin stimuluje vývoj pohlavní orgánů) + hormon uvolňující kortikotropin (kortikotropin stimuluje růst kůry nadledvin, produkci kortizolu, ale podílí se také na odbourávání tuků) + hormon uvolňující růstový hormon (růstový hormon má vliv na játra a ledviny působí na proteosyntézu, působí také na růst kostí do délky, podporuje i rozklad lipidů) + hormon uvolňující tyrotropin (tyrotropin stimuluje uvolňování hormonů štítné žlázy, zvyšuje prokrvení a látkovou výměnu štítné žlázy)+ dopamin (funguje jako neuropřenašeč) + somatostatin (tlumí uvolňování růstového hormonu, tlumí uvolňování hormonu štítné žlázy, inhibuje uvolňování žaludečních a střevních hormonů, prodlužuje žaludeční vyměšování a střevní pohyblivost).
PODVĚSEK MOZKOVÝ také zvaný hypofýza – Přední lalok vylučuje adrenokortikotropní hormon (stimuluje růst nadledvin, vytváření kortizolu, zvyšuje produkci melaninu, stimuluje odbourávaní tuků) + folikuly stimulující hormon (u žen podporuje růst vaječníkových váčků ve vaječnících a stimuluje tvorbu estrogenu a u mužů vyvolá tvorbu pohlavních buněk) + luteinizační hormon (podporuje tvorbu pohlavních hormonů = u žen tvorbu estrogenů a progesteronu ve vaječnících a u mužů tvorbu testosteronu ve varlatech) + luteotropní hormon (neboli prolaktin u žen v době gravidity stimuluje rozvoj mléčné žlázy a laktaci po porodu a zároveň tlumí vyzrávání vajíčka ve vaječníků a menstruační cyklus, u mužů ovlivňuje růst předstojné žlázy a druhotných pohlavních orgánů) + růstový hormon (růstový hormon má vliv na játra a ledviny působí na proteosyntézu, působí také na růst kostí do délky, podporuje i rozklad lipidů) + thyreotropní hormon (stimuluje syntézu a uvolňování hormonů štítné žlázy). Zadní lalok podvěsku mozkového vylučuje antidiuretický hormon (působí proti tvorbě moči v ledvinách) a oxytocin (u žen se uvolňuje po stimulaci prsu, dělohy a vagíny, má vliv na
V naší poradně s názvem ČERVI V LIDSKÉM TĚLE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivana.
Dobrý den,
zajímalo by mě, jak se odčervovali naši předci, když Wurm-Ex neexistoval. Mě spíš zajímá přírodní cesta k odčervení.
Děkuji
Ivana
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Na přírodní odčervení funguje syrový česnek. Používá se jeden velký oloupaný stroužek česneku, který se podélně rozkrojí a z prostředka se vyndá malé úzké srdíčko, které se vyhodí. Zbytek česneku se rozkouše a spolkne. Toto se provádí každý den, po dobu jednoho měsíce.
Projevy bolesti žlučníku jsou různé, záleží na příčině. Nejčastější bolesti vznikají na základě podráždění (podrážděný žlučník), dále kvůli přítomnosti písku ve žlučníku (písek ve žlučníku), zánětu či kaménků nebo ze stresu. Toto vše může také vyvolat bolest zad. Choroby žlučových cest a žlučníku jsou poměrně časté, avšak úmrtnost následkem jejich výskytu je poměrně nízká. Pokud je při výskytu některého z těchto onemocnění potřeba žlučník odstranit, je možné se poměrně uspokojivě obejít i bez něj, neboť vyprodukovaná žluč odtéká z jater přímo do dvanáctníku. To je pro trávení za běžných okolností dostačující, zažívací potíže nastávají jen v případech, kdy jedinec nedodržuje doporučená opatření a konzumuje tučná jídla, na jejichž bezproblémové zpracování je potřeba větší zásoba žluči. Mezi nejčastější onemocnění žlučníku patří zánět žlučníku, žlučníkové kameny a karcinom žlučníku.
Žlučníkové kameny: Projevují se pocity plnosti v okolí žaludku, pocity tlaku vpravo pod žebry, nesnášenlivostí tučné stravy, nevolností a nadýmáním. Typickým příznakem této nemoci je však biliární kolika. K ní dochází v situaci, kdy se kámen zaklíní v oblasti krčku žlučníku a ten reaguje stažením svaloviny své stěny. V místě zaklínění se začnou uvolňovat látky vyvolávající zánět. Vzniká tak velice krutá bolest, která přichází ve vlnách. Nejčastěji se objevuje navečer a z pravého podžebří mnohdy vystřeluje do zad až k lopatce. Nemocný je neklidný, bledý, může mít i zvýšenou teplotu a být mírně zažloutlý. Ve více než polovině případů provází bolest i zvracení, které však nepřináší úlevu. Záchvat je často vyvolán konzumací tučných jídel, ale může být vyprovokován i tělesnou námahou či prochladnutím.
Zánět žlučníku: Projevuje se silnou neustupující bolestí vpravo pod žebry, horečkou a příznaky dráždění pobřišnice, například napětím břišní stěny. Bolest se zvyšuje při pohybu a hlubokém nádechu. Akutní obtíže trvají krátce, řádově několik dnů. V případě chronického zánětu je žlučník svraštělý a v jeho stěně se často ukládá vápník. Průběh onemocnění je spíše nenápadný, příznaky jednoznačně poukazující na tuto chorobu nebývají přítomny. Obvykle si nemocní stěžují na tlak vpravo pod žebry, nevolnost, poruchu trávení a nesnášenlivost určitých pokrmů.
Karcinom žlučníku: Projevy rakoviny žlučníku jsou v počátečních stadiích obvykle skryty za dlouhotrvajícími žlučníkovými obtížemi. Typické jsou především necharakteristické potíže se zažíváním. Nádor se však může projevit i jako náhle vzniklý zánět žlučníkového měchýře. V pozdějších stadiích je charakteristická trvalá bolest v oblasti vpravo pod žebry. Brzy se rozvíjí žloutenka, nechutenství, hubnutí a zvracení.
Žlučník, též žlučový měchýř, lat. vesica fellea či vesica biliaris, je vakovitý orgán hruškovitého tvaru sloužící ke skladování a úpravě žluči, která v játrech vzniká. Je uložený ve žlučníkové jámě na spodní ploše pravého jaterního laloku a je 8–12 cm dlouhý. Jeho objem je 30–80 ml. Anatomicky se dělí na tři části: dno, fundus vesicae biliaris, směřuje dopředu a dolů, asi o 1 cm přesahuje volný okraj jaterní a naléhá na břišní stěnu v místě, kde pravá medioklavikulární čára protíná žeberní oblouk. Místo, kde se dno žlučníku promítá na břišní stěnu, se dá najít také na místě styku pravého přímého břišního svalu a chrupavky pravého devátého žebra, nebo pomocí pomyslné čáry probíhající z předního horního kyčelního trnu skrz pupek směrem nahoru – dno žlučníku je v místě, kde tato čára protíná okraj žeberního oblouku. Dno plynule přechází v tělo žlučníku, corpus vesicae billiaris, které leží ve žlučníkové jámě a seshora je kryté dolní plochou pravého laloku jater, dolní plocha je volná. Tělo se směrem nahoru zužuje a přechází v infundibulum, přechodnou oblast mezi tělem a krčkem žlučníku, collum vesicae billiaris. Krček žlučníku je 5–7 mm dlouhý a přechází do vývodu žlučníku, ductus cysticus. Ten je součástí žlučových cest, ústí do hlavního žlučovodu (ductus choledochus), jímž se žluč dostává do dvanáctníku. Naplněný žlučník je hmatný.
Krevní zásobení žlučníku zajišťuje především a. cystica, větev jaterní tepny. Menší cévy vstupují do žlučníku z jater přes žlučníkovou jámu. Odkysličená krev je odváděna žlučníkovou žílou v. cystica, která se vlévá do vrátnicové žíly. Ve stěně žlučníku se nacházejí lymfatické cévy, které odvádějí mízu do mízní uzliny při krčku žlučníku. Z těch se míza dostává do uzlin doprovázejících hlavní žlučovod. Žlučník je bohatě inervovaný, a to jak parasympatickými nervy z větví bloudivého nervu, tak sympatickými vlákny z ganglií ggl. coeliaca.
V naší poradně s názvem ČERVI V LIDSKÉM TĚLE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kamča.
Na přírodní odčervení funguje syrový česnek. Používá se jeden velký oloupaný stroužek česneku, který se podélně rozkrojí a z prostředka se vyndá malé úzké srdíčko, které se vyhodí. Zbytek česneku se rozkouše a spolkne. Toto se provádí každý den, po dobu jednoho měsíce.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ivana.
Děkuji, Kamčo, za odpověď. Myslela jsem si to, ale nebyla jsem si jistá. Všude do člověka cpou drahé přípravky a přitom si naši předkové dokázali z přírody pomoci skoro se vším. Říkám, skoro...:-)))
Konzumace červené řepy má na lidské zdraví blahodárný vliv. Podporuje metabolismus (harmonizuje trávení a působí preventivně proti zácpě) a krvetvorbu, pomáhá zbavovat tělo škodlivin, volnými radikály počínaje a olovem konče, dále přispívá ke snižování krevního tlaku, stejně jako k vylučování cholesterolu, a navíc je účinnou prevencí sklerózy a rakovinného bujení. Mezi nejcennější látky patří kyselina listová (ta je důležitá zejména pro těhotné ženy, protože je nezbytná pro zdravý vývoj plodu), vláknina (podporující trávení), betain (látka bránící kornatění tepen), vitamín C, vitamíny skupiny B a další. Výše uvedené látky však červená řepa obsahuje pouze v syrovém stavu, tepelnou úpravou většinu z nich ztrácí.
Pozoruhodný obsah základních minerálů, které zajišťují optimální chod celého těla:
Draslík: 250 ml řepné šťávy osahuje okolo 500 mg draslíku. Draslík je nezbytný pro normální fungování ledvin. Pomáhá při svalové kontrakci a dobrá úroveň draslíku v těle zamezuje známým svalovým křečím. Draslík rovněž zajišťuje správnou rovnováhu vody v lidskémtěle.
Železo: 250 ml řepné šťávy osahuje cca 1,34 mg železa. Železo je nezbytné pro udržení hladké funkce téměř všech částí organismu. Mezi nejčastější obtíže spojené s nedostatkem železa patří chudokrevnost. Konzumace řepná šťávy se doporučuje pro zlepšení krevního obrazu. Zajímavostí je, že řepné listy mají mnohem vyšší obsah železa než špenát.
Mangan: Naše tělo potřebuje asi 12 až 20 mg manganu denně pro normální vývoj kostí a pro výrobu tyroxinu, který je hlavním hormonem štítné žlázy. Je také potřebný pro správnou tvorbu nukleových kyselin. Mangan je stopový minerální prvek nalézající se hlavně v ledvinách, játrech, slinivce břišní, kůži, svalech a kostech. Tam pomáhá při aktivní absorpci biotinu, vitamínu B1 a vitamínu C. 250 ml řepné šťávy osahuje okolo 0,55 mg manganu.
Hořčík: Hořčík je absorbován v tenkém střevě a vylučuje se ledvinami. Je nezbytný pro normální funkci svalů a nervů a posílení imunitního systému. Správný obsah hořčíku v lidskémtěle zajišťuje plynulou regulaci cukru v krvi a optimální krevní tlak. 250 ml řepné šťávy osahuje přibližně 39 mg hořčíku.
Fosfor: Fosfor je velmi důležitý pro tvorbu silných kostí a zubů. Je důležitý pro správnou tvorbu RNA a DNA. Udržuje optimální pH rovnováhu v lidskémtěle a metabolizuje mnoho důležitých vitamínů a minerálních látek. 250 ml řepné šťávy osahuje cca 64,60 mg fosforu.
Proces překyselení organismu, nebo některých jeho částí vychází z toho, že v těle nejsou v rovnováze kyseliny a zásady. Tato nerovnováha se nazývá acidobazická a podle řady lidí může způsobovat řadu zdravotních problémů, případně může doprovázet některá onemocnění. Při správné acidobazické rovnováze je v těle vytvořené správné životní prostředí pro fungování všech orgánů, a tím pádem i pro celkové zdraví lidského organismu. Aby se dalo zjistit, jestli je lidský organismus z hlediska kyselosti a zásaditosti v rovnováze, je potřeba zjistit jaké má pH. pH je zkratkou slov potential of hydrogen, což znamená, množství volných iontů vodíku. Hodnoty pH se mohou v lidském organismu pohybovat na stupnici 0 až 14 s tím, že neutrální je hodnota 7, kterou má například voda a další neutrální roztoky. Pokud jsou hodnoty pH vyšší než 7, tak to znamená, že v těle převažují zásadité látky. Pokud je naopak pH nižší než 7, tak v něm převažují kyselé látky.
Zjistit hladinu pH v těle není nic těžkého, dá se snadno přeměřit i z pohodlí domova. Je k tomu potřeba pořídit si lakmusové papírky, kterými se pak změří hladina pH v ranní moči. U zdravého jedince se správnou acidobazickou rovnováhou by se hodnoty měly pohybovat kolem 5 až 7 bodů u ranní moči. Hladina pH se pozná, podle barevné změny na papírku, která se porovná s přiloženou škálou, a tak se pozná hladina pH. Přes den by ale naměřené hodnoty měly být již těsně nad hodnotou 7. Hladina pH se také měří z krve, kde se ideální hodnoty pohybují kolem 7,35 až 7,45. To znamená, že je lepší mít v těle o něco více zásaditých látek, než těch kyselých. Hladina pH v krvi by se mělo pohybovat maximálně v hodnotách 6,8 – 7,7. U určování pH z moči se dá určit i stav tkání v těle, na rozdíl od pH určené z krve. Rozdíl v určování pH z krve a z moči je i v tom, že hladina pH v moči v průběhu dne velmi kolísá v závislosti na potravinách, které jedinec snědl. Naopak hladina pH v krvi není tak rozkolísaná. Jiné hodnoty by mohly být problematické. Při nižších hodnotách než jsou stanovené ideální hodnoty, se hovoří o acidóze, naopak při vyšších hodnotách než 7,45 se jedná o alkalózu.
Lidský organismus se sám snaží udržet hladinu pH v ideálních hodnotách, ale někdy to pro něj není snadné a znamená to pro něj velmi silné zatížení, až přetížení. Nejčastěji dochází právě k tomu, že pH sklouzne pod spodní hranici, a tím se zvýší hladina kyselosti v těle. V takovém případě se jedná o latentní acidózu (= překyselení). Acidóza je mnohem častější než alkalóza proto, že ky
V naší poradně s názvem DOTAZ. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ladislav Flouma.
Dá se přiužívání Warfarinu pít kopřivoví a medunkoví extrkt.Nebo se nedají pít byliny žádné.Děkuji za odpověd.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Kopřiva a Warfarin spolu můžou reagovat v neprospěch účinků Warfarinu. Nadzemní části kopřiv obsahují velké množství vitaminu K. Vitamin K je v lidskémtěle používán k podpoře krevní srážlivosti. Warfarin se používá ke zpomalení krevní srážlivosti. Když se kopřivy konzumují celé, tak snižují účinky Warfarinu. Kolik vitamínu K je obsaženo ve vašem extraktu není známo a proto bude lepší nechat si změřit srážlivost krve po započetí jeho užívání. Na postupu začátku společné léčby se dohodněte se svým lékařem, od kterého dostáváte recept na Warfarin.
S meduňkou je to podobné. Zelené nadzemní části obsahují vitamín K a kolik ho je v extraktu není známo.
Takže používání s Warfarinem ano, ale jen s kontrolou srážlivosti krve u lékaře.
Na zvýšení kyseliny močové v lidskémtěle mohou mít vliv nepochybně i nejrůznější léky, jako jsou například thiazidová diuretika, která slouží ke zvyšování produkce moči, čímž pomáhají držet pod kontrolou vysoký krevní tlak jejich ale nevýhodou je právě jejich podíl na zvyšování této kyseliny v těle. Dochází k tomu tak, že ledviny vytlačují z těla více tekutin, a tak se může snižovat schopnost ledvin odstraňovat kyselinu močovou. Zvýšení hladiny kyseliny močové v důsledku užívání těchto léků může mít podíl na vzniku koronární srdeční choroby a různých srdečních záchvatů.
Stejně jako tato diuretika podíl kyseliny močové v lidskémtěle zvyšuje i aspirin sloužící jako protizánětlivý a analgetický lék. Tento lék potlačuje krev a snižuje horečky, pokud by jeho dávky byly vysoké a časté, může dojít právě ke zvýšení hladiny kyseliny močové (jeho občasné užívání ale na to vliv nemá).
Množství kyseliny močové v krvi se může také zvýšit při používání antirejekčních léků (například cyklosporin) užívaných například při transplantaci orgánů, artritidě a jiných nemocích. Zvýšení kyseliny močové v těle v důsledku užívání těchto léků může zvýšit riziko vzniku dny a poruchu ledvin.
Na zvýšení kyseliny močové v krvi mají podíl také různé látky, které se objevují ve zpracovaných potravinách. Na každého člověka ale tyto látky působí jinak, u jednoho budou množství kyseliny močové zvyšovat u jiného ne. Mezi takovéto látky patří bezesporu guanyláty (guanylát disodný a jeho deriváty, guanosinmonofosfát, guanylát vápenatý, kanylová kyselina, guanylát dvojdraselný, guanylát draselný). Guanyláty mohou způsobovat vznik dny. Obvykle se objevují ve zpracovaném mase, obsahují ji také dresingy, instantní polévky a saláty s kuřecím masem. Obvykle v potravinách slouží ke zlepšení masných chutí.
Kromě guanylátů na podíl kyseliny močové v krvi mají vliv i inozináty (inosinát disodný, inozinát vápenáty, inozinát draselný), i ty používají potravinářské firmy proto, aby zvýšily masovou příchuti v balených potravinách. Obvykle potraviny obsahují jak guanyláty tak i inozináty, protože obě látky pak mají kombinovaný efekt pro zvýšenou chuť masa. I proto se inozináty objevují také v instantních polévkách, vývarech, různých instantních omáčkách, kořeních, houbových pokrmech, hotových jídlech a v sušených nebo dehydratovaných rostlinných produktech.
Stejně tak působí i glutamát manosodný (hydrolyzovaný rostlinný protein, strukturovaný rostlinný protein, kvasničný extrakt) využívaný v potravinářském průmyslu ke zvýšení slané chuti různých potravin. Podle některých studií právě zhoršená schopnost rozpadu tohoto glutamátu se objevuje u&n
V naší poradně s názvem ČERVI V LIDSKÉM TĚLE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kamča.
Na přírodní odčervení funguje syrový česnek. Používá se jeden velký oloupaný stroužek česneku, který se podélně rozkrojí a z prostředka se vyndá malé úzké srdíčko, které se vyhodí. Zbytek česneku se rozkouše a spolkne. Toto se provádí každý den, po dobu jednoho měsíce.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Eva.
cesnek na urcite druhy cervu nestaci a detem cpat do krku cesnek a nebo nekomu,kdo je na nej alergicky neni mozne
Zánětlivé onemocnění je způsobené infekcí, která do žlučníku vnikla krevní cestou nebo ze střeva v protisměru vylučování žluči. Katarální zánět vzniká po tomto infikování nebo po předcházející žlučníkové kolice a uzávěru cystiku. Zánět žlučníku neboli cholecystitida je onemocnění způsobené nejčastěji přítomností žlučových kamenů. Zánět může být způsobem jak účinky některých agresivních látek, tak i přítomností mikroorganismů. V případě zánětu žlučníku (odborně cholecystitidy) jde o závažné onemocnění, které tvoří poměrně vysoké procento všech náhlých příhod břišních. Toto onemocnění se může projevit v kterémkoliv věku u obou pohlaví, typicky se však vyskytuje u obézních žen ve věkovém rozmezí 20−50 let.
Projevy
Akutní zánět žlučníku se projevuje silnou, neustupující bolestí vpravo pod žebry, horečkou a příznaky dráždění pobřišnice, například napětím břišní stěny. Bolest se zvyšuje při pohybu a hlubokém nádechu. Akutní obtíže trvají krátce, řádově několik dnů. V případě chronického zánětu je žlučník spíše svraštělý a v jeho stěně se často ukládá vápník. Průběh onemocnění je obvykle nenápadný, příznaky jednoznačně poukazující na tuto chorobu nejsou přítomny. Často si nemocní stěžují na tlak vpravo pod žebry, nevolnost, poruchu trávení a nesnášenlivost určitých pokrmů.
Diagnostika
Stanovení diagnózy vychází z pečlivé anamnézy, samotného vyšetření lékařem a ze zobrazovacích metod. Lékař při vyšetření zjišťuje přítomnost takzvaného Murphyho příznaku. Ten spočívá v tom, že pacient cítí při nádechu ostrou bolest ve chvíli, kdy lékař zatlačí rukou vpravo pod žebry. Pokud se kámen zaklíní trvale ve vývodu žlučníku, obsah měchýře se významně zvětší a vzniká takzvaný hydrops. Při jeho výskytu je možné přes břišní stěnu nahmatat tuhý, hruškovitě zvětšený útvar. Žlučník se obvykle znázorňuje pomocí ultrazvuku či CT, důležité je i vyšetření scintigrafické, které umožňuje zhodnotit obsah tohoto orgánu a stav jeho stěny. To je možné vpravením kontrastní látky do žlučových cest a jejím zobrazením pod rentgenovými paprsky.
Léčba
Léčba vyžaduje klid na lůžku, hladovění a léky na tlumení bolesti. Později pacient přechází na žlučníkovou dietu. V lehčích případech se podávají antibiotika. Pokud je stav nemocného vážnější, volí se obvykle i chirurgické odstranění žlučníku, takzvaná cholecystektomie. Nebezpečí vzniku komplikací je větší u cholecystitid bez přítomnosti kamenů, a proto se u nich doporučuje provést cholecystektomii bez zbytečných odkladů. Chronický zánět žlučníku se léčí také touto metodou.
V naší poradně s názvem NEALKOHOLICKÉ PIVO A DNA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Leo.
Tak můžu při dně nealko pivo nebo nemůžu !!!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Bohužel ani pivo bez alkoholu není při dně dobré. Při pití nealkoholického piva dochází v lidskémtěle k podpoře vzniku kyseliny močové, která souvisí s dnou. U alkoholického piva je tento efekt umocněn alkoholem a to do té míry, že řadí alkoholické pivo jako hlavní příčinu vzniku dny. Takže nealkoholické pivo jen svátečně a při pití mějte na paměti, že vám to neprospěje.
Někteří lidé mají po této operaci řídkou stolici, nazývanou také průjem. Ve většině případů průjem netrvá déle než několik týdnů až několik měsíců. Pokud po odstranění žlučníku nemáte žádné zažívací komplikace, pak pro vás neexistuje žádná specifická dieta, kterou byste měli dodržovat. Existuje však několik věcí, které byste mohli zvážit.
Předně pomáhá, když pochopíte, proč máte průjem. Zdá se, že průjem po odstranění žlučníku souvisí s uvolňováním žluči přímo do střev. Původní žlučník shromažďoval a koncentroval žluč a pak ji postupně uvolňoval, když jste jedli, aby podpořila trávení tuků. Po odstranění žlučníku je žluč méně koncentrovaná a kontinuálně odtéká do střev, kde může působit projímavě.
Roli hraje množství tuku, které najednou sníte. Menší množství tuku je snadněji stravitelné. Větší množství může zůstat nestrávené a způsobit plynatost, nadýmání a průjem.
Ačkoli neexistuje žádná dieta na odstranění žlučníku, následující tipy vám mohou pomoci snížit problémy s průjmem poté, co vám byl odstraněn žlučník:
Pomalu si zvykejte na tuk. Nejméně týden po operaci nejezte jídla s vysokým obsahem tuku, smažená a tučná jídla a mastné omáčky a šťávy. Místo toho volte potraviny bez tuku nebo s nízkým obsahem tuku. Nízkotučné potraviny jsou potraviny, které nemají více než 3 gramy tuku v jedné porci. Zkontrolujte štítky a dodržujte uvedenou velikost porce.
Zvyšte množství vlákniny ve své stravě. To může pomoci k pravidelnějšímu pohybu střev. Přidejte do svého jídelníčku rozpustnou vlákninu, jako je oves a ječmen. Množství vlákniny však zvyšujte pomalu, například v průběhu několika týdnů, protože zpočátku příliš mnoho vlákniny může zhoršit plynatost a křeče.
Jezte menší a častější jídla. To může zajistit lepší smíchání s dostupnou žlučí. Zdravé jídlo by mělo obsahovat malé množství libových bílkovin, jako je drůbež, ryby nebo mléčné výrobky bez tuku, spolu se zeleninou, ovocem a celozrnnými výrobky.
Omezte potraviny, které mají tendenci zhoršovat průjem:
Kofein,
Mléčné výrobky,
Velmi sladká jídla.
Do životního stylu po odstranění žlučníku se řadí dostatečný příjem tekutin a omezení určitých typů jídel, viz níže uvedený jídelníček. Dále je potřeba omezit psychické vypětí a zvýšenou fyzickou aktivitu. Tato omezení je důležité dodržovat první 3 až 4 týdny po zákroku. Pak se můžete vrátit zpět ke stylu života, který jste vedli před výkonem. Jestliže však byl příčinou zdravotních problémů nevhodný životní styl, pak by měla být omezení dodržována nadále. Kupříkladu jedinci, který za den vypil méně než 1 litr tekutin, se doporučuje dostatečný pitný reži
Neexistují žádné spolehlivé důkazy o tom, že přírodní prostředky dokáží rozpustit žlučníkové kameny. Zde jsou nejoblíbenější způsoby přírodní léčby jako alternativy k lékařským zákrokům.
Očista žlučníku
Jedním z nejčastějších způsobů léčby žlučových kamenů je pročištění žlučníku. Zastánci této metody tvrdí, že rozkládá žlučové kameny a vyplavuje je z těla. Vědecké důkazy na podporu čištění žlučníku jsou minimální, neoficiální zprávy však naznačují, že to může být pro některé lidi užitečné.
Výplach žlučníku zahrnuje konzumaci směsi jablečné šťávy, bylinek a olivového oleje po dobu 2 až 5 dnů. Recepty se liší a některé postupy umožňují člověku jíst jídlo, zatímco jiné ne.
Tato dieta může být nebezpečná pro lidi s cukrovkou nebo problémy s krevním cukrem, kteří během očisty nekonzumují pevnou stravu.
Jablečný ocet s jablečnou šťávou
Někteří lidé věří, že jablečný džus změkčuje žlučové kameny a umožňuje jejich snadné vylučování z těla.
Jeden recept na očistu doporučuje vmíchání jablečného octa do jablečné šťávy před pitím. Je třeba zmínit, že žádné studie nepodporují použití jablečného octa na léčbu žlučových kamenů.
Kromě toho by si lidé s cukrovkou, žaludečními vředy a hypoglykémií měli dávat pozor na konzumaci velkého množství ovocných šťáv.
Pampeliška
Pampeliška byla od pradávna používána k léčbě problémů se žlučníkem, játry a žlučovými cestami. Zastánci věří, že hořké kořeny mohou stimulovat produkci žluči ve žlučníku.
Lidé obvykle pijí pampeliškový čaj nebo kávu z kořene pampelišky, aby si odstranili žlučové kameny. Neexistuje však žádný důkaz, který by naznačoval, že je to prospěšné. Kromě toho by lidé se žlučovými kameny, problémy se žlučníkem nebo ledvinami měli před konzumací pampelišky promluvit s lékařem.
Ostropestřec mariánský
Ostropestřec mariánský se v medicíně používá k detoxikaci jater po staletí. I když může podporovat játra a žlučník, neexistují žádné studie hodnotící jeho účinky na žlučové kameny.
Ostropestřec může člověk užívat jako tonikum nebo ve formě kapslí či tablet. Lidé s cukrovkou, alergiemi na ambrózii nebo s rakovinou citlivou na hormony v anamnéze by měli užívání ostropestřce probrat se svým lékařem.
Vrbina
Lysimachiae herba neboli vrbina je populární tradiční čínský lék na žlučové kameny. Výzkum[1] naznačuje, že může být prospěšný pro léčbu nebo prevenci cholesterolových žlučových kamenů.
Artyčok
Extrakt z artyčoku může podporovat funkci žlučníku.
Extrakt z artyčoku byl použit ke stimulaci produkce žluči a podpoře funkce žlučníku a jater. Neexistuje však žádný výzkum specificky zaměřený na účinky artyčoku na žlučové
V naší poradně s názvem DOTAZ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek.
Nebojte se kortikoidů v masti. Když se mast používá podle návodu maximálně 10 dní, tak nehrozí žádné nebezpečí. Účinky kortikoidů na zklidnění pokožky jsou skvělé a určitě byste měla poslechnout svého lékaře a mast použít.
Zdraví Cempírek!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Doktor84.
Kortikoidy jsou uměle vyráběné steroidní hormony podobné těm, které se vytváří v kůře nadledvin. Tyto léky mají výrazné protizánětlivé a antialergické účinky a používají se například k léčbě astmatu nebo atopického ekzému. Mají ovšem také celou řadu poměrně častých nežádoucích účinků a pacienti by je měli užívat pouze po konzultaci s odborníkem.
Co jsou kortikoidy?
Kortikoidy jsou synteticky vyráběné chemické látky, jejichž struktura je podobná jako u hormonů z kůry nadledvin. Lidé by tedy měli důrazně rozlišovat mezi kortikoidy, které vznikají uměle, a kortikosteroidy, což jsou steroidní hormony přirozeně se vytvářející v kůře nadledvin. Co se týče přírodních hormonů, v lidskémtěle převládá především kortizol.
K čemu slouží kortikoidy?
Kortikoidy jsou známé především díky svému protizánětlivému, imunosupresivnímu a protialergickému působení. Jejich účinky jsou velmi široké, a proto mají tyto léky nezastupitelný význam při léčbě mnoha různých onemocnění. Různé formy kortikoidů neléčí vlastní příčinu nemocí, slouží však hlavně k tlumení imunitního systému a blokují silné alergické či autoimunitní reakce.
KTERÉ STAVY SE LÉČÍ POMOCÍ KORTIKOIDŮ?
Astma
Atopický ekzém
Anafylaktický šok
Lupénka
Různá zánětlivá onemocnění
Některé typy rakoviny
Revmatoidní artritida
Roztroušená skleróza
Stavy po transplantacích
Využití kortikoidů
Kortikoidy existují v mnoha různých formách. Pokud jde o lokální léčbu, využívají se látky, jako je například mast s kortikoidy, různé krémy a roztoky na kůži nebo také inhalační kortikoidy (prášky či roztoky). Co se týče systémové léčby, pacienti používají k léčbě kortikoidy injekce nebo tablety.
K lokální léčbě slouží například Budesonid, Flutikason, Betamethason nebo Mometason. Při celkové léčbě se naopak nejvíce uplatňují Dexamethason, Prednison či Hydrokortison.
Jaké mají kortikoidy nežádoucí účinky?
Podobně jako všechny léky mohou mít i kortikoidy nežádoucí účinky, kvůli často omílaným vedlejším účinkům se ovšem těchto léků spousta lidí bojí.
VEDLEJŠÍ ÚČINKY KORTIKOIDŮ JSOU NAPŘÍKLAD:
Vznik Cushingova syndromu
Snížená imunita
Migréna
Poruchy srdečního rytmu
Poruchy zubní skloviny
Zvýšená chuť k jídlu a obezita
Pankreatitida
Závrať
Ochablost svalů
Osteoporóza
Nekróza kostí
Pokles potence
Zvýšení krevního tlaku
Žaludeční krvácení
Vynechání menstruace
Podrážděnost, nespavost, deprese
Kde je slinivka v lidskémtěle (uložení slinivky v těle)? Slinivka břišní je úzký plochý orgán dosahující délky mezi 12–15 cm. Anatomicky se dělí na 3 části: hlavu, tělo a ocas. V břiše je slinivka lokalizována pod játry, mezi žaludkem a páteří. Hlava slinivky přímo naléhá na dvanácterník (což je první část tenkého střeva). Ve slinivce břišní jsou drobné vývody, ve kterých se tvoří tekutina, která odtéká do hlavního vývodu slinivky. Tento hlavní vývod, který prochází celou délkou slinivky (od ocasu až k hlavě) a sbírá tekutinu z celé slinivky, ústí ve dvanácterníku společně s hlavním žlučovodem, jímž odtéká do tenkého střeva žluč ze žlučníku tvořená v játrech. Pokud máte bolesti v horní části břicha, které vystřelují do oblasti zad, tak to je právě oblast, kde bolí slinivka.
V naší poradně s názvem PARAZITÉ NA TĚLĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva Beránková.
Dobrý den,
maminka plela zahradu a od té doby má ve vlasech jakési černé nebo hnědé malé broučky, kteří jsou aktivní především večer a v noci, lezou a štípou. Ve vlasech nejsou hnidy, jen štípance. Také prý tyto malé broučky lze jen těžko rozmáčknout. Hledala jsem informace na internetu, volala jsem různým lékařům, ale nikdo neví o co se jedná? Na internetu je pouze zmínka o vších. Šampón proti vším vůbec nezabírá, prosím o radu co máme dělat?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Nejspíše to bude čmelík kuří (D. gallinae). U lidí je napadení čmelíkem známé jako gamasoidóza nebo dermanyssóza. Ačkoliv roztoči nejsou primárně orientováni na parazitování na člověku, jsou schopni trávit a rozmnožovat se výhradně v lidské krvi, takže zamoření lidí může být trvalé. Vzhledem k nočním stravovacím návykům čmelíků mohou infikovaní lidé pociťovat svědění a zaznamenat kousnutí, když se ráno probudí. Závažnost příznaků se liší, běžná je dermatitida, pruritus a papulární kopřivka.
Prevence zamoření v lidských obydlích spočívá v eliminaci potenciálních přenašečů, jako je ničení holubích a vrabčích hnízd a ošetřování zamořené dvorkové drůbeže.
Eliminace zamoření v lidském obydlí se nejlépe dosáhne kombinací následujícího:
- eliminace potenciálních přenašečů (hnízdících holubů, dvorkové drůbeže atd.);
- odstranění potenciálních úkrytů (koberce, nepořádek);
- rozumné používání pesticidů například Biolit vystříkaný do prostoru uzavřené místnosti;
- důsledné používání odvlhčovačů pro udržení prostředí s nízkou vlhkostí;
- udržování nízké teploty v prostředí;
- časté důkladné čištění;
- minimalizace množství času stráveného v domácnosti;
- dodržování dokonalé hygieny.
Čmelík kuří může přežít až 10 měsíců v prázdném prostoru bez hostitele. Teploty vyšší než 45 °C a nižší než -20 °C jsou pro čmelíka smrtelné.
Pokud chcete rychlé a účinné řešení, doporučuji využít služeb deratizátora, který má k dispozici ruzné jedy, kterými na pár hodin zamoří obydlí a vše živé zahubí.
Pro onemocnění zvané absces se používá také starší termín hlíza. Pro některé typy abscesů se užívá označení furunkl, případně karbunkl, v obou případech se jedná o kožní onemocnění.
Absces (často nesprávně vyslovovaný jako „abces“) označuje lékařský pojem pro dutinu plnou hnisu, která v lidskémtěle vzniká v důsledku některého zánětlivého onemocnění. Toto hnisavé onemocnění může postihnout jakýkoliv orgán či část lidského těla. U pacienta se projevuje absces několika různými příznaky, nejčastěji ale nepříjemnou bolestí a otoky v okolí abscesu. Kterýkoliv z abscesů je nutné léčit, protože by jinak mohl způsobit, že se hnis z této dutiny dostane do krve pacienta a způsobí v jeho těle sepsi. Pojem hnis označuje nažloutlou tekutinu, kterou tvoří bílé krvinky a bakterie živé i mrtvé, zároveň i odumřelé zbytky tkání. Pro hnis je typický také jeho zápach.
Absces v lidskémtěle vyvolávají bakterie, nejčastěji se jedná o stafylokoky, streptokoky, ale můžou ho způsobit také plísně, případně prvoci. Tyto bakterie proniknou do lidského těla a napadnou ho, v místě pak hubí buňky, které se tam nacházejí a ty vypouštějí cytokiny, které způsobují vznik zánětu. Organismus pak na místo zánětu posílá buňky, které se mají s bakteriemi vypořádat, hlavně se jedná o bílé krvinky, které mají bakterie pohltit. Právě velké množství bílých krvinek v místě zánětu zde vytváří dutinu, v níž se pak hromadí hnis. Tělo se obvykle snaží zabránit tomu, aby se zánět šířil dále, a tak kolem dutiny vytvoří granulační tkáň (= pyogenní membrána), která k zánětu pouští bílé krvinky, ale zároveň je již nepouští ven. Absces se zvětšuje tím, jak nasává tekutiny, zároveň vše, co je v dutině, se rozkládá, což vyvolává vznik hnisu. Pokud se absces dostane na povrch těla, může zde vytvořit hnisavou píštěl, kterou se pak hnis valí ven. Poté se dutina vyplní a na místě píštěle vznikne jizva.
Abscesy mohou postihnout každého, velmi vysoké riziko je ale u drogově závislých, protože u nich dochází k častému porušení kůže v důsledku vpichování drog, zároveň jsou obvykle na štíru s hygienou, která je základem prevence před abscesy a navíc mají drogově závislí sníženou obranyschopnost organismu. Z těchto důvodů se tedy abscesy objevují mnohokrát častěji u drogově závislých pacientů než u těch ostatních.
Pokud se tedy bakterie dostanou do lidského těla, vznikne na daném místě hnisavý zánět, který může vést ke vzniku abscesu. Absces se může časem sám zahojit, pokud je infekce v něm potlačena, tak se hnis vstřebá. Výjimečně se to stává u malých abscesů. V případě, že je absces pod kůží, může dojít k t
V naší poradně s názvem TABULKA POTRAVIN PODLE OBSAHU PURINŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaroslav Foff.
Dobrý den paní Vinšová,
uvádíte zde např. pivo Plzeň 13 mg/100g, ale jinde (Bc.Jakub Vinš v publikaci České nemoci 12.1.2023) uvádí-purinová dieta-pivo patří mezi hlavní spouštěče dny. To je velký rozpor, předpokládám ,že se nejedná jen o shodu jména.Jak tomu rozumět?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Lidé s onemocněním dnou bohužel nemohou pít běžné pivo. V opačném případě riskují vzplanutí záchvatu dny. Pivo (i to nealkoholické) obsahuje puriny díky sladu a hlavně díky pivovarnickým kvasnicím. Čím méně je pivo filtrované, tím má vyšší obsah purinů. Pivo navíc obsahuje alkohol, který přirozeně zpomaluje vylučování kyseliny močové. Kyselina močová je výsledný produkt přítomnosti purinů v lidském organismu. Obsah purinů v pivu je udáván pro množství 100 ml, ale běžně zkonzumované množství piva bývá v litrech. Když si člověk nemocný se dnou dopřeje nedělní oběd s porcí masa a zapije to obvyklým množstvím piva, přijme extrémní množství purinů, které díky alkoholu navíc zůstanou v těle déle a způsobí velmi bolestivé komplikace.
Pojem selen označuje jeden z polokovů ze skupiny chalkogenů, pro nějž jsou typické jeho fotoelektrické vlastnosti. Latinský název je selenium (chemická značka Se). Selen v těle: selen je považován za stopový prvek, protože se musí v lidskémtěle vyskytovat v množství menším než 50 ppm. Zároveň je to také esenciální prvek, protože tělo si ho samo nedokáže vytvořit, ale musí ho přijímat v potravě.
Běžné množství selenu v lidskémtěle je kolem 12 mg selenu, nejvíce se ho nachází ve štítné žláze a v ledvinách. Doporučená denní dávka selenu v potravě je 55 – 200 µg. Pokud je potřeba, aby se množství selenu v těle navyšovalo potravinovými doplňky, podávají se nejčastěji v kombinaci bioaktivního selenu a zinku.
Selen se vyskytuje všude v půdě, ale jeho zastoupení je v ní nerovnoměrné, a to se odráží i v zastoupení tohoto prvku v rostlinných i živo
Za rozhodnutím zbavit se tohoto orgánu stojí většinou opakující se bolesti a trávicí obtíže. Nejedná se o tak běžnou operaci, jako je slepé střevo, ale i přesto je tato operace velmi častá. Nejčastějším onemocněním žlučových cest jsou kameny (odborně cholelitiáza), které vznikají vysrážením žluči při jejím nevhodném složení. Postihují zhruba 10 % populace a nemusí se nijak projevovat, ale také mohou. A právě komplikace vznikající kvůli žlučovým kamenům jsou nejčastějším důvodem k odstranění žlučníku.
Komplikace:
útvary vyvolávající bolest a trávicí obtíže
kámen ve vývodu žlučových cest – žlučová kolika
zánět žlučníku
zánět slinivky břišní
vznik píštěle mezi žlučníkem a střevem
Odstranění žlučníku s téměř stoprocentní pravděpodobností zabrání návratu kamenů a s nimi spojených komplikací.
Odstranění žlučníku – cholecystektomie – se většinou provádí laparoskopicky.
Místo velkého řezu udělá chirurg jen několik malých otvůrků do dutiny břišní. Jimi zavede kameru s lampou a speciální chirurgické nástroje. Břicho pro lepší přehlednost naplní oxidem uhličitým a žlučník odstraní. Laparoskopická metoda má nespornou výhodu v tom, že je pro operovaného méně zatěžující a umožní mu rychlejší hojení.
Otevřená cholecystektomie, kdy se ke žlučníku přistupuje jedním větším, asi 15 cm dlouhým řezem v pravé horní části břišní stěny, se ovšem provádí stále, a to u pacientů se srůsty v břišní dutině či v případě, že se laparoskopický zákrok nezdaří, anebo jej není možné provést.
Gama-glutamyltransferáza (GGT) je enzym na povrchu buněk. Nachází se v celém lidském těle, přičemž nejvyšší hladiny jsou v ledvinách, střevech, játrech, prostatě a žlučníku. Menší množství se nachází ve slinivce břišní, plicích, varlatech a štítné žláze. Játra produkují většinu GGT v krvi.
GMT je zvýšena při onemocnění jater/žlučových cest nebo v důsledku střední až nadměrné konzumace alkoholu.
Vyšší hladiny GGT také zvyšují riziko několika onemocnění a mohou poukazovat na zdravotní problémy.
Funkce GGT
Primární funkcí GGT je rozklad a recyklace glutathionu, nejdůležitějšího antioxidantu v lidskémtěle.
GGT zvyšuje počet dostupných aminokyselin (zejména cysteinu), které se používají k tvorbě glutathionu uvnitř buňky.
GGT se také ovlivňuje:
Odbourávání léků a toxinů;
Tvorbu aminokyselin důležitých pro mozek a srdce (gama-glutamyl-taurin až taurin);
Transformaci zánětlivých molekul (leukotrien C4 na leukotrien D4).
