Hlavní komplikací jsou zejména únava a psychické potíže, které nespavost logicky s sebou přináší. Z únavy pak pramení řada nehod během dne, ať už automobilových, pracovních, či jiných, snížená koncentrace a schopnost se učit. Strach z nemožnosti usnout vyvolává v postiženém stále rostoucí úzkost, ve výsledku se pak u pacienta můžeme potýkat s depresí.
V naší poradně s názvem NESPAVOST se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Barbara Nosálová.
Na koho se mohu obrátit s mojí nespavosti?Trvá to už skoro 30 let.A mám s tím už problémy. Děkuji předem za odpověď. B.Nosálová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Nespavost vám pomůže vyřešit psychiatr. Popovídá si s vámi o vašem životním režimu a zkusí zjistit příčinu nespavosti. Psychiatr má zkušenosti s použitím kvalitních a účinných léků pro řešení nespavosti. Objednejte se na psychiatrii a skoncujte se svými problémy při usínání.
V diskuzi NOČNÍ NESPAVOST se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anna.
Večer usnu s ještě jednou nohou na zemi. Ale v noci se vzbudím a nejméně dvě hodiny mám oči jeko tenisáky. Jestli někdo máte podobný problém, dejte vědět, jak to řešíte. Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Lucie.
Doporučím ti allegru drink. Obsahuje l-tryptofan a další složky, co uklidňují a zlepšují spánek
Každý, kdo má problémy se spánkem, by měl sledovat, která část spánku je u něj nejvíc ohrožena. Může se přitom orientovat nejčastějšími příznaky nespavosti:
obtížné usínání (trvá déle než 30 minut po ulehnutí);
časté probouzení (neschopnost udržet spánek a dlouhé pauzy mezi opětovným usnutím);
časné probouzení (probuzení dřív, než člověk musí nebo chce vstát, s neschopností opět usnout);
spánek je neosvěžující, nekvalitní (během dne se objevuje únava, poruchy soustředění a paměti, podrážděnost, narušení pracovních a společenských schopností, náladovost, denní spavost, úbytek energie, snížená motivace a průbojnost, psychické napětí, bolest hlavy a zejména strach z dalšího „nevyspání se“).
Nespavost se donedávna nepovažovala za vážné onemocnění a zájem lékařů o ni byl podružný. V současné době je tomu naštěstí jinak. Je to zapříčiněno stále větším tlakem okolí a zvyšujícím se počtem takzvaných nespavců. Podle oficiálních zpráv trpí nespavostí 10–15 % obyvatel, skutečný počet je ale mnohonásobně vyšší. Nespavost je problém, který může mít vliv na kvalitu života. Lidé trpící nespavostí mají buď potíže s usínáním, nebo se spaním. Mohou se probouzet v noci, nebo příliš brzy ráno. Problémy se spánkem mohou přicházet nebo odcházet, nebo mohou být naopak trvalé (chronické).
Krátkodobé problémy se spánkem jsou často spojené s aktuální stresovou situací. Tento stav může trvat několik dní až týdnů.
Chronické problémy se spánkem se nazývají chronická nespavost. Ta je často příznakem jiného zdravotního problému, jako jsou deprese nebo chronické bolesti. Chronická nespavost je méně častá než krátkodobé spánkové poruchy.
V diskuzi PŘÍRODNÍ LÉČBA A NESPAVOST se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Věrka.
Tak to já jsem zastánce přírodní léčby, proto když se mi nespavost delší dobu táhla, tak jsem sáhla po přírodních doplňcích stravy, zkoušela jsem kozlík lékařský, gabu nebo levanduli, tyto všechny extrakty jsem brala zvlášť a nyní jsem objevila Wecare, který obsahuje všechny tyto látky ve dvou tobolkách a spím hlubokým spánkem celou noc až do rána.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Krátkodobou – její trvání nepřesahuje 4 týdny, je způsobena nějakou životní změnou nebo stresovou situací, popřípadě vyšším vypětím fyzických a psychických sil. Většinou odeznívá sama. Může se však opakovat a být tak základem ke vzniku dlouhodobé nespavosti.
Dlouhodobou – o dlouhodobou nespavost jde tehdy, když je doba jejího trvání delší než 4 týdny. Představuje závažný problém hlavně z hlediska možnosti psychických poruch a je třeba, aby byla léčena.
Primární – je to onemocnění samo o sobě, není tudíž důsledkem jiné nemoci. Při diagnostikování byla vyloučena možnost jiných, například neurologických, interních či psychických, příčin nespavosti. Trpí jí častěji lidé starší 30 let.
Sekundární – vzniká na základě jiného onemocnění, které je často nevyléčitelné, proto se léčba zaměřuje nejen na prvotní nemoc, ale i na léčbu nespavosti. Nespavost totiž může zhoršovat příznaky původního onemocnění.
V diskuzi NESPAVOST se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Silva Kopecká.
S nespavostí mám taky své zkušenosti, následkem nespavosti bylo u mě vyčerpání, podrážděnost a nesoustředěnost. Kvůli tomuto stavu jsem jednou málem způsobila autonehodu, naštěstí jen odřenina na autě, ale vyděsilo mě to natolik, že jsem si říkala, že musím nespavost řešit. Nechtěla jsem vyloženě prášky na spaní, tak jsem hledala přírodní cestu, zkoušela různé čaje, které mě jen zklidnily, ale se spánkem mi nepomohly. Zkoušela jsem různé doplňky stravy až jsem se dostala k Wecare sleep, který obsahuje extrakty z mnoha bylin pro spánek ve vysoké koncentraci, tím pádem funguje rychleji a na mě má pozitivní účinky. Před spaním si dám dvě tobolky a spím celou noc, ráno se probouzím s energií a mnohem lepší náladou. Myslím, že kdybych nespavost neřešila, tak se utápím v depresi.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Následky nespavosti mohou být hrozivé. Na krátkodobé úrovni může jít o vyčerpání, podrážděnost, špatnou sebekontrolu, neschopnost soustředění. To vše může vést v práci i při řízení automobilu k nehodám a úrazům. Také společenský a rodinný život je velmi ohrožen. U dlouhodobé nespavosti může dojít k úzkostným poruchám, které vedou k závažným psychickým onemocněním. Mnohé patologie jsou u některých lidí v latentním stavu a nespavost může být spouštěčem k jejich propuknutí (například schizofrenie). Je zde také větší riziko vzniku závislostí na některých látkách (alkohol, káva, léky). Nespavost a deprese bývají častou příčinou pracovní neschopnosti, život se může zkrátit jejich působením až o 10 let, nebo mohou vést až k sebevražedným pokusům.
U produktu Rebound: nespavost, bolesti hlavy, závratě, nevolnost, potíže s polykáním nebo dýcháním, objeví se nebo se zhorší deprese, sebevražedné myšlenky.
Nespavost není nemoc v pravém slova smyslu, což znamená, že se nedá diagnostikovat. Nespavost má co dočinění s nějakou jinou příčinou způsobující problematiku spaní. Lékař bude posuzovat aktuální zdravotní stav a požádá vás o informace ohledně vašeho zdravotního stavu, jaké léky užíváte a tak podobně. Někdy provede jen fyzické vyšetření a krevní testy, v některých případech studii spánku. Zároveň vás může požádat o spánkovou anamnézu. To znamená, že ho bude zajímat, jestli dobře spíte, jak dlouho spíte, večerní rituály a jakékoli neobvyklé chování. Rovněž vás může požádat o vedení spánkové deníku, což je záznam o spánku. Deník se vede po dobu jednoho až dvou týdnů. Při zjištění jiných duševních problémů (stres, úzkost) vás odkáže k poradci.
Myšlenka, že nějaká pilulka může okamžitě vyřešit naše problémy se spánkem, je velmi lákavá. Ale prášky na spaní nevyléčí základní příčinu nespavosti. Ve skutečnosti může v dlouhodobém horizontu vzniknout problém ještě horší.
FDA neschválila antidepresiva pro léčbu nespavosti. Nicméně někteří lékaři věří, že nespavost souvisí s depresí. Stejně jako u všech léků na deprese, je i zde významné riziko sebevražedných myšlenek nebo zhoršení deprese, a to zejména u dětí a dospívajících.
V diskuzi FUROLIN DISKUZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Věra Kulmanová.
Dobrý den, brala jsem Furolin 3 dny a takovou bolest hlavy jsem v životě nezažila. A to trpím na migrény. Už jsem se nedivila, že lidi bolestí mlátí hlavou o zeď. Neměla jsem k tomu daleko, dál jsem už lék nebrala, a pak bylo zase dobře. Můžete mi k tomu něco napsat? Je ten lék vůbec odzkoušený, neboť na něm byla taková zvláštní nálepka. Nebyla jsem pokusný "králík"?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Eleni.
Musím přidat taky špatnou zkušenost. Hned na druhy den ,neskutečná únava jako při chřipce a pocit jako při horečce. Úplně mě to vyřadilo z provozu. Už nikdy víc..
Kognitivní behaviorální terapie vs. prášky na spaní
Nedávná studie na Harvard Medical School zjistila, že kognitivně behaviorální terapie, včetně relaxačních cvičení, a přechod na správné návyky spánku byly účinnější v léčbě chronické nespavosti než užívání léků na nespavost.
Zenaro může nepříznivě ovlivnit pozornost a působit celkový útlum a ospalost. Účinek je značně individuální. Kromě toho byly po požití léku často popisovány nespecifické příznaky jako bolesti hlavy a sucho v ústech.
Pokud problémy se spánkem přetrvávají několik měsíců, lidé by rozhodně měli vyhledat odborníka. Takové potíže totiž nejen obtěžují, ale mohou i ohrozit na životě. Stavy, kdy už je člověk sám na sebe naštvaný, že to trvá hodinu a nemůže usnout, ví, že je třeba už jedna hodina nebo půl druhé ráno, a bude vstávat v půl páté do práce. Občas potká nespavost každého. Pokud ale trvá několik měsíců a provázejí ji další potíže, stává se vážným případem pro lékaře. Příčin může být hodně, špatná funkce nervových systémů, které se starají o spánek, duševní porucha nebo kritická životní situace. Závažné poruchy dnes mají i lidé přetížení prací. Mozek začne vypínat startér spánku. Tito lidé nemohou usnout, i když jsou v naprostém klidu, třeba na dovolené. Takoví pacienti musí omezit práci, naučit se odpočívat. Další dopady, které patologická nespavost na zdraví má, mohou být totiž velice nebezpečné. Lidé, kteří jsou dnes přetíženi a kteří tomu přetížení nevěnovali dostatek pozornosti několik let, tak teprve dnes začínají být velmi obtěžování těmito příznaky. Začíná z toho být jakási hrozící epidemie syndromu vyhoření.
Benzodiazepiny jsou nejstarší třídou léků na spaní a stále se běžně používají. Benzodiazepiny mají vyšší riziko závislosti než ostatní hypnotika. Všechny jsou klasifikovány jako regulované látky. To znamená, že jsou pouze na předpis. Primárně se benzodiazepiny, jako je estazolam, flurazepam, temazepam a triazolam, používají k léčbě úzkostných poruch a k léčbě nespavosti.
U těchto léků vzniká fyzická a psychická závislost, a jakmile je přestanete užívat, může skutečně dojít k fyzickým abstinenčním příznakům z vysazení, jako je úzkost a nespavost.
Tyto léky na spaní mohou ztratit svou účinnost, pokud jsou použity na každou noc, protože mozkové receptory se stávají méně citlivé na jejich účinky. Za tři až čtyři týdny se z benzodiazepinů může obrazně stát „pilulka cukru“. Celková kvalita spánku může být snížena, může dojít k ospalosti, zpomalení a únavě. I v případě, že je lék účinný v době svého užívání, vrátí se vám nespavost, jakmile jej přestanete brát.
Nežádoucí účinky mohou být závažné, včetně prodloužené ospalosti následující den, zmatenosti a zapomnětlivosti.
Vzniká tolerance na užívané léky, to znamená, že si budete muset vzít větší dávku léku na spaní, což může vést ke zvýšení nežádoucích účinků a k závislosti na lécích. A to se opět projeví nespavostí.
Při dlouhodobém užívání prášků na spaní vznikají dokonce abstinenční příznaky. Jestliže přestanete léky náhle užívat, můžete mít abstinenční příznaky, jako je nevolnost, pocení a třes.
Lékové interakce. Pokud užíváte současně s prášky na spaní další léky, může dojít k výskytu nežádoucích účinků, což je velmi nebezpečné, převážně se to týká léků proti bolesti hlavy a sedativ.
Pokud potřebujete přestat užívat léky na spaní, může být někdy nespavost ještě horší než před užíváním těchto prášků na spaní.
Mezi časté nežádoucí účinky patří bolesti hlavy, bolesti svalů, zácpa, sucho v ústech, ospalost během dne, potíže s koncentrací, závratě, nestabilita a opakovaná nespavost.
Spánek narušují především takové duševní choroby jako schizofrenie, častěji pak ještě deprese. Nově vzniklá spánková porucha může s předstihem signalizovat právě rozvíjející se depresi před nástupem jejích typických psychiatrických projevů. Podobné platí pro ženský přechod. Ten se může u jinak zcela zdravých a někdy i poměrně mladých žen ohlásit zhoršeným spaním a depresivním laděním. A to ještě před výskytem typických klimakterických potíží, jako jsou návaly horka, pocení, nepravidelná menstruace a podobně.
Psychické příčiny spánkových poruch jsou i stavy trémy a očekávání před zkouškou, před sdělením soudního rozsudku nebo nějaké vážné diagnózy. Opakované stavy původně konkrétně podmíněného strachu se mohou takříkajíc osamostatnit, odpoutat se od vlastní příčiny a stát se samostatnou (druhotnou) chorobou, vznikne takzvaná anxiózní neuróza. Přetrvávající, objektivně neopodstatněný pocit strachu a ohrožení pak způsobuje dlouhodobou nespavost vyžadující odbornou medikamentózní léčbu.