URAZ MENISKU a nejen to se dozvíte v tomto článku. Natržený meniskus je jedním z nejčastějších poranění kolena. Jakákoli činnost, která způsobí, že budete koleno násilně kroutit nebo rotovat, zvláště když na něj položíte plnou váhu, může vést k natržení menisku.
Každé z vašich kolen má dva kusy chrupavky ve tvaru C, které fungují jako polštář mezi vaší holenní a stehenní kostí. Natržený meniskus způsobuje bolest, otok a ztuhlost. Můžete také cítit blokádu pohybu kolene a mít potíže s úplným natažením kolena.
Konzervativní léčba – jako je odpočinek, tejpování, led a léky – někdy stačí k úlevě od bolesti natrženého menisku a dá to zranění čas, aby se samo zahojilo. V mnoha případech však natržený meniskus vyžaduje operaci.
Léčba
Léčba natrženého menisku často začíná konzervativně, v závislosti na typu, velikosti a umístění vaší trhliny.
Problémy menisku spojené s artritidou se často během léčby artritidy zlepšují, takže operace obvykle není indikována. Mnoho dalších případů, které nejsou spojeny se zablokováním nebo blokováním pohybu kolene, se časem stanou méně bolestivé, takže také nevyžadují operaci.
Léčba většinou využívá následujících prostředků:
Odpočinek Vyhněte se činnostem, které zhoršují bolest kolene, zejména jakékoli činnosti, která způsobuje jeho kroucení nebo otáčení. Pokud je vaše bolest silná, používání berlí může snížit tlak na koleno a podpořit hojení.
Led Led může snížit bolest a otoky kolen. Používejte studený obklad, sáček mražené zeleniny nebo ručník naplněný kostkami ledu po dobu asi 15 minut, koleno držte zvednuté. Dělejte to každé 4 až 6 hodin první den nebo dva a poté tak často, jak je potřeba.
Léky Volně prodejné léky proti bolesti mohou také pomoci zmírnit bolest kolen.
Fyzikální terapie
Fyzikální terapie vám může pomoci posílit svaly kolem kolena a nohou, aby pomohla stabilizovat a podpořit kolenní kloub.
Artroskopie
V některých případech může váš lékař použít nástroj známý jako artroskop k vyšetření vnitřku kolene. Artroskop se zavádí malým řezem poblíž kolene.
Zařízení obsahuje světlo a malou kameru, která přenáší zvětšený obraz vnitřku vašeho kolena na monitor. V případě potřeby lze artroskopem nebo dalšími malými řezy v koleni zavést chirurgické nástroje, aby se trhlina ořízla nebo opravila.
Chirurgická operace
Pokud vaše koleno zůstává bolestivé i přes rehabilitační terapii nebo pokud se koleno zablokuje, může vám lékař doporučit operaci. Někdy je možné opravit natržený meniskus, zejména u dětí a mladších dospělých.
Pokud se trhlina nepodaří opravit, může být meniskus chirurgicky oříznut, možná pomocí malých řezů pomocí artroskopu. Po operaci budete muset udělat cvičení pro zvýšení a udržení síly a stability kolena.
Pokud máte pokročilou degenerativní artritidu, může vám lékař doporučit náhradu kolenního kloubu. Pro mladší lidi, kteří mají známky a příznaky po operaci, ale nemají pokročilou artritidu, může být vhodná transplantace menisku. Operace zahrnuje transplantaci menisku z mrtvého člověka.
V naší poradně s názvem NÁROK NA LÁZNĚ PO OPERACI MENISKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Gitta Fikarová.
Dobrý den chtěla jsem se zeptat jestli bych měla nárok na lázně po operaci menisku děkuji za odpověď Fikarová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Na to se budete muset zeptat svojí zdravotní pojišťovny. U někoho bude stačit rehabilitace a u jiného více pomůžou lázně. Pojišťovna volí řešení, které ji ušetří náklady na vaší léčbu. Když pojišťovnu přesvědčíte, že lázně zlepší váš zdravotní stav, protože potřebujete být v době rekonvalescence stále pod dohledem, který zabezpečí, že se budete o koleno správně a soustavně starat, což byste samoléčbou a docházením na rehabilitace nedosáhla, protože nemáte dostatečnou vůli, tak třeba se vám to podaří.
V případě častějšího odstraňování menisku je od druhého dne po operaci dovolen pohyb v kolenním kloubu. Podle rozsahu výkonu chodí pacient o berlích 1–3 týdny. Sportovní zátěž se dovoluje za 4–6 týdnů od výkonu. V případě sutury menisku nosí pacient ortézu s limitovaným pohybem šest týdnů, končetinu při tom odlehčuje pomocí berlí. Poté začíná rehabilitovat a postupně zvyšovat zátěž.
Po 4–6 týdnech se postupně zkouší chůze bez berlí i bez ortézy, plná zátěž až po 2–3 měsících, opět podle typu postižení. Pokud byly současně operovány i další struktury v kloubu, např. kolenní vazy, je rehabilitace usměrňována tak, aby bylo umožněno hojení všech poraněných struktur. Výrazně se však neliší od výše popsaného režimu. Zkušenosti ukazují, že výsledky jsou příznivé (zhruba 95 % zhojených menisků) a že následné opotřebení kloubů je minimální až žádné.
V naší poradně s názvem PRÁCE PO NATRŽENÉM MENISKU KOLENA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anna.
Dobrý den,chci se zeptat zda po natrženém menisku,mužu pracovat ve stoje nebo zda je lepší práce střídava-ve stoje a v sedě,nebo jen sedavé zaměstnání.Je mi 56 let.
Děkuji za odpověd.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Při natrženém menisku je třeba se vyhnout činnostem, které zhoršují bolest kolena, zejména jakékoli činnosti, které způsobují kroucení nebo otáčení kolena. Pokud je vaše bolest silná, používání berlí může snížit tlak na koleno a podpořit hojení. Co se týče práce ve stoji nebo v sedě, není to pro toto zranění podstatné a volba pozice bude záviset na vašich subjektivních pocitech. Zůstaňte aktivní, v pohybu a také v kontaktu se svým ortopedem, který dohlédne na správné zhojení.
Dříve se poškozené menisky odstraňovaly. Jestliže se však odstraní, zbavíme se současně specifického pružného „polštáře“, který některé pohyby tlumí a jiné zase podporuje. V případě jejich absence se do deseti let určitě objeví příznaky artrózy. Dnes se menisky zcela odstraňují jen velmi zřídka. Umožňuje to tzv. artroskopie, endoskopická operační metoda, při níž ortoped většinou z malého řezu zavede do kolena kameru a na obrazovce prohlédne kloubní dutinu. Druhým otvorem zavede nástroj (vyšetřovací sondu, kleštičky, nůžky, frézku) a poraněnou část menisku ošetří nebo odstraní. Při částečném odstranění se funkce menisku výrazněji neporuší. Stejným postupem vyloučíme ostatní poranění struktur kolenního kloubu – zkřížených a postranních vazů, posoudíme stav opotřebení či poranění chrupavek. Pokud je meniskus poškozen v dobře prokrvené vyživené oblasti, umožňuje artroskopie i jeho ohleduplnou rekonstrukci – přišití. Tato metoda je pro šikovného operatéra jednoduchá a pro pacienta šetrná. Pravděpodobnost úspěšného zhojení menisku je vysoká, zmenšuje se tak možnost vzniku poúrazové artrózy – poškození chrupavky kolenního kloubu.
Po operaci se operovaná končetina (pokud je meniskus ošetřen či částečně vyňat) jen krátce šetří, brzy se začíná s rehabilitací – cvičením a postupným posilováním stehenních a lýtkových svalů atd. Odborně vedená rehabilitace proces rekonvalescence značně urychlí. V případě, že je meniskus sešit, je pooperační průběh složitější a dlouhý. Meniskus je struktura s malým množstvím cév a chabou tendencí k hojení. Během pohybu kolene oba menisky nezůstávají na místě, ale aktivně se pohybují. Proto je nutné po operaci zcela a později částečně pohyb kloubu omezit a zabránit zátěži. Toto období trvá 4–6 týdnů a následuje minimálně stejná doba odborné rehabilitace, která zajistí nejen obnovení hybnosti, ale i posílení svalstva a získání potřebné stability.
Meniskus je kus chrupavky v koleni, který tlumí a stabilizuje kloub. Chrání kosti před opotřebením. K natržení menisku stačí silné přetočení kolene. V některých případech se kus natržené chrupavky uvolní a zachytí se v kolenním kloubu, což způsobí jeho zablokování.
Trhliny menisku jsou běžné u kontaktních sportů, jako je fotbal, stejně jako u nekontaktních sportů vyžadujících skákání, jako je volejbal. Mohou nastat, když člověk při běhu náhle změní směr a často se vyskytují současně s jinými zraněními kolene, jako je poranění předního zkříženého vazu. Trhliny menisku jsou zvláštním rizikem pro starší sportovce, protože meniskus s věkem slábne. Natržený meniskus zažilo více než 40 % lidí starších 65 let.
Ve svém příspěvku RUPTURA QUADRICEPSU NA NOZE. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Foukal Jan.
V 66 letech jsem měl úraz pád na dlaždicovou podlahu a došlo k úplnému přetržení šlachy, která váže stehenní sval quadriceps na koleno. Nohu jsem po úraze nezvedl od země. Musel jsem jít do týdne na operaci. Po operaci jsem měl sádrovou dlahu. To trvalo 6 týdnů. Když šlacha, kterou mi přilepili při operaci srostla, mohl jsem začít opatrně s rehabilitací na lůžkovém odd. v nemocnici. Po sundání dlahy jsem nemohl vůbec ohnout koleno. Rehabilitace v nemocnici trvala 3 týdny. Stav se hodně zlepšil. Pak jsem ještě ambulantně 2- 3 krát týdně po dobu dvou a půl měsíce dojížděl na další rehabilitaci. Úraz se mi stal 8.12. a následující rok v květnu jsem byl v pořádku. Celková léčba tedy trvala půl roku. Po částečném rozcvičení kolena mi nejvíc pomáhala motodlaha a šlapání na rotopedu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Pavel.
stal se mi přesně stejný úraz, jsem po operaci, 6 týdnů absolutně klidový režim, nyní chodím 2 týden na rehabilitace a koleno nemůžu stále ohnout více jak 70 °, navíc už celé bolí že na něj nemůžu ani došlápnout, jsem z toho nešťastný
Meniskus se dá také podpůrně léčit pomocí tejpování. Tejpování kolene účinkuje na širokou škálu bolesti kolen způsobenou různými problémy. Například, když se kolenní čéška nepohybuje správně. Nebo když je roztržen meniskus nebo je prasklý nebo je zanícený. Tejpování může pomoci při artritidě, chondromalacii nebo při jakýchkoli problémech s kostmi, které tvoří koleno. Krása aplikace tejpů na koleno spočívá v relativně jednoduchých účincích vedoucích k vyvážení svalového napětí na koleni a zmírnění tlaku na čéšku a její šlachu.
Problémy s koleny vznikají ze stejného počtu příčin. Svalové dysbalance, špatná běžecká forma, nesprávné postavení kyčlí nebo špatné držení těla, špatná výživa, přetrénování, kompenzace jiného zranění, hyperextenze, artritida a tupé poranění vazů jsou jen některé z nejčastějších příčin bolesti kolen. Tejpování kolene může pomoci snížit bolest a zánět u mnoha běžných zranění.
S aplikací tejpů podle následujícího videa získáte podporu, úlevu od bolesti a normální tělesnou mechaniku bez omezení pohybu nebo krevního oběhu jako je tomu u jiných technik ošetření. Video jak tejpovat koleno při menisku.
Další inspirace k provedení tejpování kolene při menisku je zde: video tejpování kolene.
Ve svém příspěvku ÚRAZ NOHOU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dana Smitalova.
Dobrý den chci se vás zeptat jestli mi můžete pomoci můj švagr je mu 38roku měl úraz obou dolních končetin a rozdrcené paty už prodělal dvě operace levé nohy protože tam byla zlomená kost v předu tak mu tam dávali step dnes byl na vyšetření asi magnetické rezonanci protože mu dole u kotníku tmavší kůže. Převrátil se na něho vysokozdvizni vozík. Má jít na další operaci kvůli tomu ŽE toma u kotníku tmavý. Strašně se o něj bojím aby nepřišel o .nohy a taky jestli to dobře dopadne a jestli bude chodit. Moc vás prosím opomoc.přeji si ať To Dopadne dobré. Děkuji Vám moc za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jan Cidrych.
Dobrý den. Šlápl jsem na rezavý hřebík. Obj. bodová rána na med. straně plosyk cca v obl. I MTT, okolí klidné, bez známek inflamace, bez fluktuace, periferie v normě záv: vulnus punotum pedis lat.sin. LA 1% mesocain, rozšíření rány, proplach H202, longeta s kalkarou. Ptám se mám mám diabetes 2 a bude mi noha fungovat dále ? Nemusím se obávat, že se mi noha nezahojí? Děkuji za odpověd
S přetržením či natržením menisku se setkáváme především v případě traumatického zranění, které se často stane při sportu, nebo v důsledku degenerativního procesu u starších pacientů. Typickým příkladem zranění je ohnutí a zároveň zkroucení kolenního kloubu (například při pádu). Není výjimkou, že souběžně se s meniskem poraní i kolenní vazy.
Příznaky poraněného menisku: bolest kolena a jeho natékání, citlivost při tlaku na meniskus, praskání a lupání v koleni, omezená hybnost kolene.
V případě, že dojde k prasknutí menisku, má postižený při úrazu pocit lupnutí v koleni, většinou ho doprovází velká bolest, objevuje se výpotek a otok celého kolena.
U nevelkého prasknutí se dá v ojedinělých případech obejít bez operace. Meniskus se totiž nehojí moc dobře. Navíc hrozí, že se bude postupem času ruptura zvětšovat. Z operativních metod se nejběžněji využívá artroskopie. Odtržená část menisku může být přišita, nebo odstraněna. Po maximálně dvoudenní hospitalizaci začnete rehabilitovat. Rehabilitace bývá poměrně rychlá a už po šesti týdnech je možné začít sportovat.
Ve svém příspěvku MENISKUS se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva.
Dobrý den,
jsem 2 měsíce po odstranění obou menisku v levém koleně, lékař mi nabídl při potížích nějaké injekce na vyplnění. Chtěla bych požádat o názor jestli tuto léčbu podstoupit nebo ne.
Děkuji za odpověď
Eva
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Dana.
Dobrý den, po odebrání menisku jsem si nechala aplikovat 2 cykly hyalonu, ale moje zkušenost je taková, že to pomůže pouze po dobu, co Vám injekce aplikují. A ještě musíte najít dobrého lékaře, aby Vám napíchl koleno správně. Je to jen můj názor a zkušenost.
Menisky jsou chrupavčité struktury umístěné uvnitř kolenního kloubu; mediální meniskus má poloměsíčitý tvar a je větší (u člověka), laterální meniskus je skoro kruhový. Na příčném řezu mají trojúhelníkovitý tvar, po obvodech jsou silné a přecházejí do kloubního pouzdra, vnitřní část je vyhloubená, tenká a volná.
Menisky odpovídají tvaru kostí, mezi které jsou vloženy – v horní části jsou konkávní a odpovídají kondylům stehenní kosti, spodní část je rovná a zapadá mezi kondyly kosti holenní. Oba menisky jsou pevně přirostlé v interkondylární ploše holenní kosti a kromě toho jsou ještě fixované vazy. Mediální meniskus je ve své střední části pevně srostlý s částí vnitřního kolaterálního vazu, přední cíp laterálního menisku se upíná v blízkosti předního zkříženého vazu, jenž do něj někdy vysílá i ojedinělá vlákna. U 70 % lidí je vyvinut meniskofemorální vaz, který spojuje zadní roh laterálního menisku s vnitřním kondylem stehenní kosti, oba menisky bývají navzájem spojené nezřetelným transverzálním vazem, jenž může i chybět. Obecně je mediální meniskus méně pohyblivý než laterální, proto je při úrazech poškozen mnohem častěji.
Pro rozpoznání příčiny pnutí v koleni je mimořádně důležité přesně určit místo, kde se napětí objevuje. Pokud vám pne koleno jakoby zepředu, existuje velká pravděpodobnost, že stav souvisí s čéškou. Pnutí uvnitř kolena je zase spíše spojeno s poškozením menisku, vazů či artritidou kloubu. Pne koleno zvenčí nebo po straně? Pak na vině může být opět poškození menisku, postranních vazů nebo opět artritida. S čéškou může být ještě spojena i bolest pod kolenem. Důležitým diagnostickým vodítkem jsou také specifické situace, při kterých koleno pne. Pnutí objevující se nebo zhoršující se při chůzi dolů po schodech je často spojeno s čéškou. Časté je například při chorobném změknutí chrupavky a dalších onemocněních. Pro časná stadia artritidy je zase typické ranní pnutí kolena, kdy dělá postiženému problém vůbec se zvednout z postele a chodit. Když se však člověk „rozhýbe“, je pnutí méně intenzivní, nebo dokonce ustává úplně.
V naší poradně s názvem HYPERTENZE NARKÓZA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana .
Dobrý den,
měla bych jít na operaci menisku a také na odstranění štítné žlázy. Léčím se na vysoký krevní tlak a užívám Thyrozol. Je mi 50 let. Vzhledem k těmto nemocem - jsou nějaká rizika při použití narkozy? Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Narkózy se nemusíte bát, ani když máte vysoký tlak a špatnou štítnou žlázu. Jde o hluboký spánek, při kterém jsou vaše životní funkce ovládány vyspělými přístroji a na vše neustále dohlíží anesteziolog. Takže se nebojte, že by vám to nějak ublížilo.
Pocit jako by se vaše koleno „zaseklo“ nebo se zablokovalo.
Zpočátku nemusí být bolest výrazná. Postižený dokonce může i dále hrát přes zranění. Jakmile se ale rozvine zánět, koleno vás bude pravděpodobně docela bolet.
K diagnostice trhliny menisku je zapotřebí, aby lékař provedl důkladné vyšetření. Bude chtít slyšet podrobnosti o tom, jak ke zranění došlo. Provede vyšetření, aby vyloučil zlomené kosti a pravděpodobně nechá zhotovit rentgen. Možná bude potřebovat také vyšetření magnetickou rezonancí (MRI), které umožňuje podrobnější zobrazení kolenní chrupavky.
Erytrocyty se do moči mohou dostat nejen porušenou filtrační membránou, ale i krvácením do ledvinných kanálků za membránou. To znamená kdekoliv od ledvin až po zevní ústí močové trubice. Toto krvácení musí být přísně odlišeno od poruchy filtrace. Červená krvinka má rozměr zhruba 7 µm. To je sice velmi málo, ale aby červená krvinka prošla štěrbinou, musí se doslova protáhnout. V naprosté většině se tímto protažením erytrocyt deformuje a mění tvar. U erytrocytů z krvácení je jejich stavba normální. Navíc při poruše filtrace jsou do moči často uvolňovány i bílkoviny, které se do moči nemohou při krvácení dostat. Krvácení do moči až za filtrační membránou může být způsobeno růstem nádoru, toxickým poškozením buněk kanálků nebo rozsáhlou infekcí.
Norma erytrocytů v moči je do 5 erytrocytů v mikrolitru.
Erytrocyty v moči mohou být zjištěny „barevným“ testem. Do vzorku moči se vloží reakční látka, která při přítomnosti erytrocytů změní barvu. Erytrocyty se hledají také mikroskopem v močovém sedimentu. V tom případě by počet erytrocytů neměl přesáhnout 5 v 1 mikrolitru moči. Z pohledu pacienta se jedná o velmi jednoduchá a nezatěžující vyšetření, která ale mají velkou diagnostickou váhu. Jestliže se v moči nalézá krev, je třeba vždy určit příčinu a vyloučit nebo potvrdit a následně řešit závažné stavy, kterými jsou glomerulonefritida nebo nádor. Je-li podezření na možnou příměs krve v moči u menstruujících žen či u žen po porodu, je vhodné zopakovat vyšetření po ukončení krvácení.
Pokud je vaše moč nezvykle zbarvená, vždy navštivte lékaře. Erytrocyty v moči jsou téměř vždy patologické a pacient nemusí mít žádné varovné příznaky. Při pátrání po příčině je třeba si uvědomit, že spektrum příčin červeného zbarvení moči je poměrně široké a nemusí vždy souviset právě s přítomností krve v moči. Obdobné zabarvení způsobí i některé potraviny (například červená řepa, ostružiny), potravinářská barviva, intoxikace (například olovo, rtuť) nebo léky, které neovlivňují srážlivost krve (například Pyrvinium – léčba infekce roupem dětským). V drtivé většině případů má přímý vliv na přítomnost červených krvinek v moči právě užívání antikoagulancií (například Warfarin, Anopyrin).
Červené krvinky v moči se mohou vyskytnout rovněž u různých onemocnění glomerulů (ledvinných klubíček, která filtrují dusíkaté či toxické látky do moče).
Pozitivní rodinná historie ledvinného onemocnění může přispět k diagnostice dědičného poškození ledvin či polycystické nemoci ledvin.
U starších pacientů se vyskytuje hematurie v souvislosti s nezhoubným či zhoubným onemocněním prostaty, bývá i pr
V naší poradně s názvem WARFARIN A GS CONDRO DIAMANT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hana.
Dobrý den , prosím o radu. Mohu společně užívat warfarin a GS condro diamant ? Předem děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Glukosamin je prokazatelně prospěšný pro správnou výživu chrupavek, kloubních vazů, menisků a šlach. I aescin má své prokazatelné účinky na dolní končetiny. Bohužel však společné užívání glukosaminu s warfarinem je nebezpečné a hrozí zvýšené riziko krvácení. Užívání však možné je, ale musí se snížit dávka warfarinu. Přesnou dávku warfarinu je třeba určit laboratorním vyšetřením krve, o které požádáte svého lékaře, od něhož dostáváte recept na warfarin a zároveň ho i informujete o svém záměru užívat GS condro diamant. Pak je možné společné užívání i trvale. Vlastní neodborná úprava v dávkování warfarinu může přivodit i náhlou smrt.
Otok kotníku může mít mnoho příčin, a to úraz, může se vyskytnout otok kotníku bez úrazu. Ovšem nejčastější příčinou je úraz a otok jedné nohy je na světě.
V naší poradně s názvem JE VHODNÁ LÁZEŇSKÁ LÉČBA PO OPERACI MENISKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Irena.
Prosím mám dotaz? Mohu požádat o komplexní lázeňskou léčbu po artroskopii kolene /menisku/.která mne čeká v říjnu t.r. Již dříve jsem lázeňskou léčbu absolvovala v rámci rehabilitace - artróza 2-3 st. Naposledy v roce 2014. Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Ano, požádejte o to prostřednictvím svého praktického lékaře. Ihned po operaci si obstarejte dobrozdání od ortopeda, že doporučuje lázeňskou péči a to pak doložte k žádosti.
Předepisování léků místo Warfarinu je omezeno na kardiology a internisty. Ti musí pro pojišťovnu zdůvodnit, proč léky zaměnili. Pradaxa a podobné léky mají celkem vysoké ceny, proto je pojišťovny hlídají. Pradaxu 100% za jiný lék nahradit nelze. V některých případech lze použít například přípravek Xarelto, který však obsahuje trochu jinou účinnou látku. Jsou to léky, které se používají k prevenci tvorby krevních sraženin.
U běžné populace, která nemá jiná onemocnění, je riziko krvácení při správném užívání Pradaxy malé. Větší riziko krvácení je u starší populace (více léků užívaných současně, horší funkce ledvin, nesprávné užívání léku) a u pacientů s nedostatečností ledvin (lék se vylučuje ledvinami a při jejich nedostatečnosti se lék v krvi hromadí, z toho vyplývá větší riziko krvácení). Riziko spontánního krvácení je minimální. Spíše hrozí krvácení, takže pokud byste utrpěli nějaký úraz (pozor zejména na úraz hlavy), vyhledejte ihned lékaře.
Nové léky na ředění krve, které nahrazují Warfarin, musí být předepisovány lékařem s interní nebo kardiologickou odborností. Každý lék má přísná preskripční omezení, která daný nemocný musí splňovat, aby mu byl lék předepsán, a tudíž není možné obecně zhodnotit, zda je Warfarin nebo Pradaxa lepší. Jde o individuální stav.
V naší poradně s názvem JE VHODNÁ LÁZEŇSKÁ LÉČBA PO OPERACI MENISKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek.
Ano, požádejte o to prostřednictvím svého praktického lékaře. Ihned po operaci si obstarejte dobrozdání od ortopeda, že doporučuje lázeňskou péči a to pak doložte k žádosti.
Zdraví Cempírek!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Irena Malcová.
Děkuji vám a mám ještě jeden dotaz: lázeňskou léčbu mně doporučil písemně lékař ortoped, který mne operoval a ještě v termínu jsem žádost zaslala na zdravotní pojiťovnu.Odpověď byla zamítnutí , že reviz.lékař se musí řídit indikací VII/7 a dále, že jsem neabsolvovala rehabilitaci. Tu jsem vč. injekční léčby před operací během roku absolvovala bez výraznější změny,neboť bolesti přetrvávaly.Jinak po operaci mne bylo řečeno, že místo toho mám návrh na lázně. Obvodní lékařka mně rehabilitaci nenapíše, prý jí to nepřísluší. Děkuji za odpověď. Zdraví Irena
Příčin vzniku výpotku je několik. Může být způsoben úrazem, nadměrným zatížením nebo poškozením vazů a menisků. Další významnou příčinou může být zánět – artritida. Zánět může být způsoben bakteriemi nebo autoimunitním procesem.
Bakerova cysta se objevuje v podkolenní jamce, přičemž se nachází především na vnitřní straně této jamky. Cysta je naplněna tekutinou, tlačí, bolí a omezuje pohyblivost kolena a celé nohy. Cysta se nejčastěji objevuje okolo třicátého věku života. Druhou skupinou, která na tuto cystu trpí, jsou lidé nad padesát let, u nichž výskyt tohoto problému také narůstá – v tomto věku trápí cysta až 50 % nemocných. Bakerova cysta postihuje častěji muže než ženy a je doprovodným efektem nebo následkem jiných onemocnění. Jedná se například o artritidu (zánětlivé onemocnění kloubu), osteoartrózu (nezánětlivé onemocnění kloubu), dnu (nemoc, při níž jsou klouby zaneseny krystalky kyseliny močové, která není správně vylučována z organismu) nebo prasklinu menisku (většinou poúrazově). U sportovců se Bakerova cysta objevuje především jako následek prodělaného úrazu. Často je ovšem příčina vzniku cysty neznámá.
Cysta se dá obvykle nahmatat v podkolenní jamce. Pokud má lékař podezření na toto onemocnění, musí si pořádně prohlédnout pacienta. Diagnóza se potvrdí pomocí sonografického vyšetření. Pro přesné určení rozsahu cysty se provádí počítačová tomografie CT, při níž se přesně zobrazí velikost a přesné umístění cysty. Onemocnění je často zaměňováno za poranění menisků – při nejasné diagnóze se provede magnetická rezonance. Léčba je založena především na odsátí tekutiny z cysty. Nemocnému je naordinována ortéza, která koleno zpevní. Dále je doporučen klid, pacient by se měl vyhýbat fyzické aktivitě. Při bolestech se doporučují analgetika. Lékař rovněž může aplikovat kortikosteroidy na utlumení zánětu. Komplikacemi Bakerovy cysty jsou nejčastěji její chronické opakování a dlouhodobé snížení kvality pohybu nemocného. Ojediněle se tento stav řeší chirurgicky, ale to se týká jen malého množství případů. Závažnou komplikací je záměna Bakerovy cysty za hlubokou žilní trombózu, která má velmi podobné příznaky, ale může být až smrtelně nebezpečná. Je doprovázena vznikem krevních trombů (sraženin) v dolních končetinách. V případě, že není trombóza včasně léčena, může dojít k uvolnění sraženiny, která následně putuje cévním řečištěm až do plic. Dojde tak k vytvoření plicní embolie, což je stav akutně ohrožující lidský život.
