USKLADNĚNÍ KŘENU je jedno z témat, o kterém bychom vás rádi informovali v tomto článku. Naučte se, jak si doma vyrobit šťávu z Aloe Vera pouze ze 2 ingrediencí. Tento domácí nápoj z Aloe Vera se snadno vyrábí, je 100% čistý, čerstvý a zcela přírodní. Má osvěžující chuť a je plný mnoha zdravotních výhod. V tomto příspěvku sdílím podrobnosti o všem o výrobě vlastního gelu z aloe a šťávy z aloe vera přímo od nuly jen z pomocí listu Aloe. Tento nápoj z Aloe Vera si můžete vyrobit v mnoha příchutích, aby vyhovoval vaší dietě a chuti.
Skladování gelu z Aloe Vera
Pamatujte, že extrahovaný gel z Aloe oxiduje a léčivé účinky se během krátké doby ztratí, i když jej budete uchovávat v chladničce. Pro uskladnění gelu postupujte podle zde uvedených kroků.
Mám odzkoušeno, že lze úspěšně skladovat gel z Aloe bez míchání v lednici po dobu 2 týdnů, ale ne déle. Chutná stále čerstvě a dobře.
Aby vám vydržel déle, můžete jako konzervant použít vitamín C nebo med. Použijte poměr 1:1, když kombinujete Aloe gel (rozmixovaný bez vody) s medem. Pro vitamín C smíchejte 500 miligramů kyseliny askorbové s ¼ hrnku gelu z Aloe (tablety vitamínu C najdete v obchodě s potravinami nebo v lékárně, které pak rozdrtíte na prášek).
Gel z Aloe Vera skladovaný s medem nebo vitamínem C vydrží v lednici až 8 měsíců, zatímco obyčejný gel z Aloe Vera maximálně 2 týdny.
V naší poradně s názvem WARFARIN A KŘEN SMÍ SE JÍST SPOLEČNĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel JANA.
Užívám 15 roků Warfarin, současné době buď s výsledkem hodně rozředěná krev nebo naopak zase jenom 1,8 QICK. došlo u mě i ke kolapsu při nízké hodnotě.
Teď jsem měla chřipku a mám stále ucpaný nos, dočetla jsem se že pomůže křen s citronem. Mohu ho s Warfarinem užívat?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Ano, křen s citrónem můžete. Křenu totiž sníte jen malé množství a díky tomu nemůže nijak ovlivnit účinky Warfarinu.
Levandule nejen, že krásně voní a pěkně vypadá, ale také léčí. Z levandule se spotřebovává především její květ, který má nejsilnější účinky. Do koupelí se pak používá celá usušená rostlina levandule, včetně nati a květů. Důležité je, aby usušená levandule byla vždy skladována na tmavém místě v dobře uzavřených nádobách. K tomu se nejlépe hodí uzavíratelné skleněné dózy s gumovým těsněním vyrobené z tmavého skla. Naprosto nevhodné pro uskladnění levandule jsou plastové dózy, neboť umělá hmota vytahuje z rostliny její éterické silice (její vůni).
Na kaštanovou mast budeme potřebovat nejdříve vyrobit kaštanovou tinkturu. Kaštanová tinktura se udělá z 20 plodů hnědých kaštanů, které se nasekají na malinké kousíčky a zalijí se půllitrem 80% konzumního lihu. Tato alkoholová směs se dá do uzavíratelné sklenice a nechá se louhovat po dobu jednoho měsíce. Každý den se směs kaštanů a alkoholu protřepe nebo promíchá. Po měsíci se směs přecedí a vznikne kaštanová tinktura, kterou dále použijeme pro výrobu masti. Mimo tinktury z kaštanů budeme ještě potřebovat želatinu agar agar, kterou uvaříme podle návodu na pytlíčku. Až želatina zhoustne a mírně zchladne, tak k ní přidáme 150 ml naší domácí kaštanové tinktury, levandulový olej (dvě lžičky), rozmarýnový olej (dvě lžičky), mrkvový olej (dvě lžičky) a kafrový olej (jednu lžičku) a vše důkladně promixujeme ručním elektrickým šlehačem, až z toho vznikne homogenní krém. Naše domácí kaštanová mast je nyní hotová a připravená k použití. Takto připravená domácí kaštanová mast vydrží nejdéle tři měsíce při uskladnění v chladničce v uzavřené sterilní skleničce.
1 lžička vanilkového extraktu (můžete nahradit několika kapkami esenciálního oleje)
sklenička se šroubovacím uzávěrem (pro uskladnění směsi)
Nasypte do misky cukr a poté pomalu za stálého míchání přilévejte olej. Nakonec přidejte vanilku a opět dobře promíchejte. Pak již můžete hotovou směs nanášet na čistou pokožku. Pomalými krouživými pohyby masírujte pokožku směrem od nohou či rukou k srdci, podpoříte tak krevní oběh. Masírujte tak dlouho, dokud neucítíte, že se krystaly cukru úplně rozpustily. Potom se osprchujte (bez sprchového gelu či mýdla) a jemně osušte. Samy pocítíte ten nádherný pocit vláčné a dobře promaštěné jemné pokožky. Pokud vám peeling zbude, naplňte jím čistou a suchou skleničky a dobře zavíčkujte. Můžete přípravek uchovat v lednici přibližně dva měsíce. Nebo ho darujte kamarádce spolu s receptem.
Jestli však nemáte v tom dnešním shonu čas ani chuť na přípravu domácího peelingu, podívejte se na následující stránky, které nabízejí již hotový tělový peeling vyrobený ze surového třtinového cukru, čistých rostlinných olejů a bylinných příměsí.
Mnoho druhů ovoce a zeleniny je bohatých na vitamín C. Vynikajícím zdrojem jsou: sladké červené papriky, petržel, brokolice, květák, jahody, papája, grapefruit, kiwi, pomeranče, ananasový meloun, zelí, rajčata, maliny, celer, špenát, ananas, vodní meloun, mandarinky, citróny, brusinky. Přesné dávkování vitamínu C v každém ovoci nebo zelenině závisí na mnoha faktorech, například na způsobu uskladnění, typu přípravy pokrmu, velikosti připravené porce a na zralosti daného ovoce či zeleniny. Obecně platí, že dobře vyzrálý plod má nejvyšší úroveň vitamínu C.
Řečík pistáciový (Pistacia vera), také zvaný pistácie pravá, je strom z čeledi ledvinovníkovité, jehož původní oblast rozšíření je ve Střední Asii a na Blízkém východě. Pěstuje se pro oříšky, které známe pod názvem pistácie. Pistácie lze konzumovat čerstvé, pražené anebo jako součást různých potravin, například pistáciová zmrzlina, lokum nebo salám Mortadella. Mezi tři největší producenty pistácií patří Írán, Spojené státy (Centrální údolí) a Turecko. Dále se pěstuje například v Číně, Sýrii a Řecku. Jak je z oblastí pěstování zřejmé, pistácii nejlépe vyhovuje suché až polopouštní subtropické klima. Vrcholu produkce dosahují stromy asi ve 20 letech a jsou zastřihovány kvůli snadnější sklizni. Nejrozšířenějším kultivarem je „Kerman“.
Při nevhodném zpracování nebo uskladnění mohou pistácie obsahovat jedovaté aflatoxiny, produkované především plísněmi rodu Aspergillus, které jsou známé jako silné karcinogeny. Kvůli vysokému obsahu tuků a nízkému obsahu vody jsou pistácie při přepravě ve velkých objemech náchylné k samovznícení, proto je třeba při přepravě pistácií v lodní dopravě dodržovat zvláštní pravidla.
Ingredience: česnek, olivový olej nebo extra slunečnicový olej lisovaný za studena, sůl, skleničky
Postup: Česnek oloupeme a umeleme na strojku nebo jej rozdrtíme v lisu na česnek. Ve skleničkách promícháme olivový olej, lisovaný česnek, sůl (soli tolik, kolik máte rádi). Důležité je nedávat plné skleničky, obsah nabobtná a olej pak vytéká ven. Takto konzervovaný česnek uchováváme v chladu, například ve spíži, protože velmi snadno kvasí. Při dobrém skladování vydrží rok i déle, jen trochu změní barvu.
Pozor! Při nakládání česneku do oleje je nutné dodržet recepturu i způsob skladování! Česnek ponořený v oleji je krásné anaerobní místečko pro množení klostridií. Česnek v oleji kvasí! Tomu se dá zamezit nakládáním v octu a skladováním lahvičky v chladu. Když ale nedodržíte recept, nebo naložený česnek uchováváte v teple, můžete se snadno přiotrávit.
Tip: Česnek po sklizení očistíme a stonek seřízneme na 15 cm a dáme natí do vázy – takto vydrží přes zimu.
A jaký návod na uskladnění česneku máte vy? Podělte se o své recepty.
Není sporu o tom, jak důležitou úlohu v lidském životě česnek sehrává. Díky velkému obsahu vitamínů, minerálů a antibakteriálních složek je využíván jako přírodní antibiotikum. Česnek velmi významně posiluje imunitní systém celého organismu, v zimních měsících se užívá jako prevence proti nachlazení. Opravdu efektivně působí proti bolesti v krku a při angíně. Jedinci bojující s vysokou hladinou cholesterolu česnek užívají k jejímu snížení a udržení v přijatelných hranicích. Zlepšuje také cévní a oběhový systém, s čímž souvisí podpora srdeční činnosti a regulace krevního tlaku. Velké množství lidí užívá česnek především pro podporu trávení. V trávicí soustavě totiž snižuje pravděpodobnost výskytu nádorů v oblasti tlustého střeva nebo žaludku. V dětské medicíně česnek zbavuje hlístů, roupů, škrkavek, tasemnic či ploštěnek. Celkově odpuzuje veškeré parazity a v letních měsících především klíšťata. Při užívání česneku je však zapotřebí počítat i s pálením žáhy. Pokud člověk těmito obtížemi trpí, měl by užívat spíše méně silnou odrůdu česneku.
Česnek obsahuje:
vitamín B1: 0,2 mg
vitamín B2: 0,11 mg
vitamín B3: 0,7 mg
vitamín B5: 0,59 mg
vitamín B6: 1,24 mg
kyselinu listovou: 3 μg
vitamín C: 31,2 mg
vápník: 181 mg
železo: 1,7 mg
hořčík: 25 mg
draslík: 401 mg
fosfor: 153 mg
zinek: 1,16 mg
sodík: 17 mg
betakaroten: 5 μg
mangan: 1,67 mg
selen: 14,2 μg
Nutriční hodnoty česneku (100 g):
energie: 623 kJ (149 kcal)
sacharidy: 33,06 g z toho cukry: 1 g
bílkoviny: 6,39 g
tuky: 0,5 g
vláknina: 2,1 g
Česnek je základem většiny jídel. Kromě své specifické chuti, které se ve většině pokrmů využívá, má také schopnost podtrhnout a zvýraznit chutě jiných přísad. Česnek může hrát v pokrmech i hlavní roli, například česneková pomazánka (pomazánkové máslo/tvaroh, prolisovaný česnek dle chuti, pepř, sůl), česneková polévka (krémový základ, prolisovaný česnek, čerstvá petržel nebo cibulová nať). V případě zvýraznění jiných chutí se často česnek využívá jako podklad pod pečené i grilované maso. Ke grilovaným pokrmům se velmi často připravují česnekové omáčky nebo dipy.
Klasiku uchování česneku na zimu představuje svázání ve speciální vazbě. Takto zavěšené česnekové kytice dokážou vydržet v chladnějším prostředí velmi dlouho. Optimální výška je cca 1,5 m nad zemským povrchem. Nejvíce se pro uchování česneku ve vazbě hodí třeba spižírny, kuchyně anebo komory. Po proschnutí ve vazbě lze česnek následně uchovávat i v kameninové nádobě, případně papírové k
Ingredience: sůl, vejce, bílý pepř, 1 zakysaná smetana, citronová šťáva z jednoho citronu, celer, cibule
Postup: Oloupaný syrový celer jemně nastrouháme a ihned promícháme se zakysanou smetanou. Vmícháme nastrouhaná vejce a jemně nakrájenou cibulku. Osolíme, opepříme bílým pepřem a dochutíme trochou citronové šťávy.
Celer je velmi zdravá zelenina, která má údajně stejně jako petržel díky obsahu aminokyseliny asparagin i afrodiziakální účinky pro muže. U žen je tato zelenina oblíbená při dietách, protože není kalorická, ale dodává tělu mnoho důležitých látek.
Do Evropy se bulvový celer dostal na začátku 18. století, kdy byl do Anglie dovezen z Alexandrie. Ve větší míře se v Evropě celer začal pěstovat až po třicetileté válce, v českých zemích se objevil teprve ve druhé polovině 19. století. V té době se také v našich zemích původní pojmenování opich změnilo na celer, pocházející z původního německého Zeller. Celer se pěstuje pro bulvy i listy. Nejvíce využívaná část celeru je zdužnatělá kořenová bulva, která má kulovitý tvar. Povrch je drsný a hnědý, vnitřní část je bílá nebo krémová. Listy jsou upořádány do velké růžice, jsou silné a řapíkaté, na povrchu hladké a lesklé. Květní stonek dorůstá až do výšky 80 centimetrů.
Bulva celeru, aby byla kvalitní, by měla mít průměr minimálně 8 centimetrů a kořeny zkrácené na 3 centimetry. Dužina musí mít bílou nebo jemně krémovou barvu, nesmí na ní být rezavé skvrny a může mít jednu malou dutinu. Nať nesmí být oschlá.
Bulvy celeru se před uskladněním nikdy neomývají ani neočišťují. Nejvhodnější uskladnění je v písku v chladném sklepě nebo v zemině v pařeništi. Mohou se uskladnit i volně uložené, a to v teplotě od 0 do +2 °C. Při vyšší vlhkosti vzduchu vydrží čerstvé až 5 měsíců.
