Velká většina periferních nervů vystupuje z míchy, ale takzvané hlavové nervy mají původ v jádrech umístěných v mozkovém kmeni (prodloužené míše, Varolově mostu a středním mozku). Hlavových nervů je dvanáct a označují se římskými číslicemi od I do XII.
Názvy hlavových nervů
I. Nervus olfactorius – čichový nerv: přenáší čichové informace do mozku; vlákna začínají v čichové sliznici nosu.
II. Nervus opticus – zrakový nerv: přenáší vizuální informace do mozku; vlákna začínají v oční sítnici.
III. Nervus oculomotorius – okohybný nerv: inervuje 4 ze 6 okohybných svalů a zdvihač očního víčka.
IV. Nervus trochlearis – kladkový nerv: inervuje horní šikmý oční sval.
V. Nervus trigeminus, V/1 Nervus ophtalmicus, V/2 Nervus maxillaris, V/3 Nervus mandibularis – trojklanný nerv: nejsilnější z hlavových nervů inervující obličejovou část hlavy; dělí se na tři větve: V1 – 1. větev (nervus ophtalmicus) oblast očnice a čela, jde přes fissura orbitalis superior a sinus cavernosus; V2 – 2. větev (nervus maxillaris) oblast horní čelisti a nosu, z fossa pterygopalatina a foramen rotundum jde krátký kmen přes dolní část boční stěny sinus cavernosus; V3 – 3. větev (nervus mandibullaris), z dolní čelisti jde z fossa infratemporalis pod bázi lební přes foramen ovale.
VII. Nervus facialis – lícní nerv: inervuje mimické svaly. Jádro leží ve Varolově mostu; nerv vstupuje ve vnitřním zvukovodu do canalis facialis v pyramidě, prochází okolo středoušní dutiny, vystupuje přes foramen stylomastoideus a uvnitř příušní žlázy se rozvětvuje na horní a dolní větev.
VIII. Nervus vestibulocochlearis – sluchově rovnovážný nerv: přenáší informace o zvuku, rotaci a gravitaci (důležité pro rovnováhu a pohyb); vlákna vychází ze sluchového a polohového ústrojí.
IX. Nervus glossopharyngeus – jazykohltanový nerv: inervuje sliznici hltanu, zadní třetinu jazyka a slinné žlázy; umožňuje polykání, přenáší chuť ze zadní třetiny jazyka.
V naší poradně s názvem BOLESTI PAT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jája.
Dobrý den, chtěla bych poradit co s bolavýma patama. Začnu od začátku, před asi 3 lety jsem dostala pásový opar na lýtku a stehně ze zadní strany. Od té doby mě začaly jakoby úplně řezavé bolesti od achylovky do paty, nevím jestli by to mohlo mít nějakou souvislost, patní ostruhy tam nejsou ( potvrzeno rentgenem ). Dodnes mám bolesti ( řezavé už nejsou ) pat, někdy až nesnesitelné než se rozejdu, po chvíly to trochu poleví, ale stejně ty bolesti jsou, takže chodím jako důchodce, přesto ještě nejsem.
Děkuji za radu
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Zastavte se na neurologii a nechte si vyšetřit nervy na noze. Tyto komplikace může způsobovat uskřinutýnerv, který byl vyprovokován pásovým oparem. Jednoduchá operace pak zajistí úlevu.
Skřípnutý sedací nerv je velmi nepříjemné a bolestivé onemocnění. Vzniká nejčastěji jako důsledek nepřiměřeného dráždění a utlačování kořene sedacího nervu v místech blízko páteře. Toto dráždění bývá způsobeno například vyhřeznutím meziobratlové ploténky nebo degenerativními změnami páteře. Skřípnutý sedací nerv může vzniknout také po prudkém neopatrném pohybu, například při prudkém otočení, nebo při zvedání něčeho těžkého. Příčinou bývá rovněž celkově špatné držení těla, sedavý způsob života, špatná poloha při spaní, nedostatek pohybu, či naopak nepřiměřená fyzická zátěž. Nerv může být také utlačen dlouhodobě křečovitě staženými zádovými svaly. Skřípnutý sedací nerv se může rozvinout i jako jeden z důsledků úrazu páteře, zlomeniny obratle či vymknutí meziobratlového skloubení. Velmi vzácně může být nerv utlačován rostoucím nádorem. Skřípnutý sedací nerv se může objevit i v průběhu těhotenství kombinací špatného držení těla a rostoucí dělohou, která může nerv dráždit.
Dominantním příznakem skřípnutého sedacího nervu je velice nepříjemná bolest, která vystřeluje do zad, přechází po vnější straně stehna dolů po celé délce dolní končetiny až do chodidla. Bolest bývá velmi intenzivní, bodavá, pálivá, pulzující, při fyzické aktivitě se velmi zhoršuje. Nejintenzivnější bývá v předklonu, ale i při kašli a kýchání. Zánět sedacího nervu také provází pocity mravenčení, brnění, znecitlivění, pálení nebo mrazení. Někdy může zánět sedacího nervu zhoršovat funkci celé dolní končetiny, projevující se slabostí nebo podlamováním kolene. Pacient nezřídka volí úlevovou polohu na boku se skrčenýma nohama, není schopen si stoupnout na špičky nebo zanožit.
Ve svém příspěvku KDYZ I PO OPERACI KARPALU JE NERV TĚŽCE POSTIŽEN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarmila.
Dobrý den jsem po operaci karpalu jeden nerv byl středně postižen a druhý těžce. Po 3 měsících po kontrolnim EMG je nerv co byl středně lehce a ten druhý je pořád těžce postižen. Paní doktorka řekla, že už se to operovat nedá, že to chce čas ,ale nevím. Nemá stím někdo zkušenost prosím. Děkuju J.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Operace slinných žláz se provádí v celkové anestézii na centrálních operačních sálech ORL oddělení.
Podčelistní slinná žláza se odstraňuje vždy celá. Kožní řez je veden zevně na krku pod dolním okrajem žlázy, souběžně s hranou dolní čelisti, v délce 5–8 cm. Přes podkoží a sval napínající kůži se lékař dostane na žlázu, kterou postupně odstraní. To může být obtížné při větších zánětlivých srůstech v okolí žlázy. Cévy vedoucí kolem žlázy do tváře se podvážou. Chrání se pod žlázou probíhající nerv, který hýbe příslušnou polovinou jazyka. Blízko žlázy probíhají 2 tenké větve lícního nervu, které vedou ke svalům dolního rtu a kožnímu svalu na přední straně krku a inervují je. Tyto jemné větve se snaží operatéři chránit. Dále se vypreparuje a podváže vývod slinné žlázy do dutiny ústní. Do rány se zavede drén, vyvede se přes kůži zevně na krk a nasadí se na něj podtlaková nádobka (Redonův drén). Odsává tak z rány tekutinu s krví, která se po operaci v ráně tvoří. Rána se zašije ve 2 vrstvách a kůže na krku se šije „neviditelným“, intradermálním stehem. Zevně se přikládá na ránu kompresivní obvaz. Drén z rány se vytahuje 2. až 3. den po operaci, kožní steh 7. až 10. den. Je-li hojení rány normální, je pacient propuštěn z oddělení domů 5. až 7. den.
Příušní žláza. Operace příušní žlázy je náročnější a také rizikovější výkon. Kožní řez se vede těsně před ušním boltcem, dále pokračuje pod ušním lalůčkem dozadu za boltec a odtud se řez stáčí dolů podél kývače na krk. Obnaží se příušní žláza. Vyhledá se kožní nerv vedoucí k ušnímu lalůčku, ale protože brání přístupu ke žláze, zpravidla se přerušuje. Největším rizikem operace příušní žlázy je poškození lícního nervu, který prochází přímo žlázou a inervuje mimické svaly obličeje. Základem operace je proto vyhledání kmene lícního nervu při jeho vstupu do žlázy a dále preparace všech jeho větví procházejících žlázou. Tato část operace se provádí s pomocí takzvaných lupových brýlí, které zvětšují obraz operačního pole. Cílené vyhledání lícního nervu dává větší naději, že nerv nebude poškozen, než odstraňování nádoru ze žlázy „naslepo“ bez identifikace nervu. Nepodaří-li se najít hlavní kmen nervu, snaží se operatér identifikovat jeho periferní větve po výstupu ze žlázy a po nich pak postupuje zpět k hlavnímu kmeni. Většina nádorů příušní žlázy je umístěna v její zevní části, tedy zevně od lícního nervu. V tom případě se odstraňuje jen zevní část žlázy s nádorem zevně od nervu a její vnitřní část se ponechá. Vždy se lékař snaží odstranit spolu s nádorem co největší část okolní
V naší poradně s názvem TROJKLANÝ NERV se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Matošková.
Dobrý den jak se léčí trojklanný nerv podle rezonance mi tlačí cévka na nerv pomůžou léky nebo už je nutná operace děkuji jana
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Útlak nervu cévkou je mechanická příčina a tu leze vyléčit jedině mechanicky, tedy chirurgií. Zákrok není nebezpečný a zbude po něm jen nepatrná jizvička. Žádný lék nedokáže přimět vaší cévku, aby se sama odklonila od nervu.
Pokud zubař během zákroku napíchne nerv, může to vést k necitlivosti, brnění nebo bolesti v postižené oblasti, což může být dočasné nebo v některých případech trvalé. Okamžité vyšetření odborníkem je zásadní pro posouzení rozsahu poškození a určení vhodné léčby.
Možná poranění nervů u zubaře a jejich příznaky
Lingvální nerv
Poškození tohoto nervu, který zajišťuje citlivost jazyka, může způsobit necitlivost, brnění nebo pálení na straně jazyka.
Inferiorní alveolární nerv
Poranění tohoto nervu, který prochází dolní čelistí, může vést k necitlivosti nebo ztrátě citlivosti v dolním rtu a bradě.
Trigeminální nerv
Poškození tohoto nervu, který zajišťuje citlivost čela, tváře, dolní čelisti, zubů, dásní a rtů, může způsobit silnou chronickou bolest.
Co dělat
1. Vyhledejte okamžitou lékařskou pomoc
Kontaktujte zubaře nebo jiného zdravotnického pracovníka pro vyšetření a diagnózu.
2. Zdokumentujte příznaky
Veďte si podrobný záznam o svých příznacích, včetně jejich trvání a závažnosti.
3. Získejte zubní záznamy
Vyžádejte si kopie zubních záznamů, včetně rentgenových snímků a poznámek k zákrokům.
4. Zvažte další léčbu
V závislosti na závažnosti poškození nervů může léčba zahrnovat léky, fyzioterapii nebo ve vzácných případech chirurgický zákrok.
Důležité informace
Dočasné vs. trvalé poškození
Poranění nervů může být dočasné, odezní během několika týdnů nebo měsíců, nebo může být trvalé.
Dopad na každodenní život
Poškození nervů může ovlivnit různé aspekty každodenního života, včetně stravování, mluvení a sociálních interakcí.
Odborná pomoc
Pokud máte podezření na poškození nervů, poraďte se se zubním lékařem nebo ústním chirurgem, abyste určili nejlepší postup.
Lidskou nohu tedy tvoří pánevní kost (tvořená kostí kyčelní, stydkou a sedací), stehenní kost (= femur), čéška (jablíčko = patela), lýtková kost (= fibula), kolenní kost (= tibia).
Stehenní kost je nejdelší kostí v lidském těle a nachází se v horní části dolní končetiny a je spojena s pánví a s čéškou, holenní a lýtkovou kostí. S pánví stehenní kost pojí kyčelní kloub, s čéškou a současně i s holenní a lýtkovou kostí ji zas pojí kolenní kloub. Pod kolenním kloubem se nachází dvě kosti, které společně tvoří kostru bérce. Jedná se o holenní kost a lýtkovou kost. Holenní kost se při pohledu na člověka nachází v přední části. Holenní kost se postupně rozšiřuje a ve své spodní části vybíhá ve vnitřní kotník směrem k palci. Naopak lýtková kost se při pohledu na člověka nachází v zadní části nohy a v dolní části vybíhá v zevní kotník směrem k malíčku.
b) svaly
Na dolní končetině se nachází velké množství svalů, a proto je vhodné je rozdělit do několika oblastí podle místa jejich výskytu na svaly u kyčelního kloubu, svaly stehna, svaly bérce a svaly nohy/chodidla.
Na stehně se svaly dělí na přední a zadní. Přední svaly tvoří čtyřhlavý sval stehenní (= musculus quadriceps femoris) a sval krejčovský (= musculus sartorius). Zadní svaly stehna tvoří dvojhlavý sval stehenní (= musculus biceps femoris), sval pološlašitý (= musculus semitendinosus), sval poloblanitý (= musculus semimembranosus) a sval zákolenní (= musculus popliteus).
I svaly bérce se dělí na přední, zadní a zevní. Mezi přední svaly patří sval holenní (= musculus tikalis anterior), dlouhý natahovač prstů (= musculus extensor digitorum Lotus) a dlouhý natahovač palce (= musculus extensor hallucis longus). Mezi zadní bércové svaly patří trojhlavý sval lýtkový (= musculus triceps surae) tvořený z dvojhlavého svalu lýtkového (= musculus gastrocnemius) a z šikmého svalu lýtkového (= musculus soleus), a sval chodidlový (= musculus plantaris), zadní sval holenní (= musculus tikalis posterior), dlouhý ohybač prstů (= musculus flexor digitorum), dlouhý ohybač palce (= musculus flexor hallucis longus). Mezi zevní svaly patří dlouhý sval lýtkový (= musculus peroneus longus) a krátký sval lýtkový (= musculus peroneus brevis).
c) klouby a vazy
Dolní končetinu tvoří dva velké klouby, a to kyčelní kloub (= articulatio coxae) a kolenní kloub (articulatio genus). Kyčelní kloub je současně největším kloubem v lidském těle a připojuje dolní končetinu k pánevním kostem. Kyčelní kloub umožňuje pohyby: ohnutí, natažení, otočení, odtažení i přitažení dolní končetiny. Kolenní kloub pak ke stehenní kosti připojuje holenní kost a kost lýtkovou. Kolenní kloub je silný
Ve svém příspěvku ZÁNĚT SEDACÍHO NERVU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Valerie.
Dobry den mam problem kdyz sedim spatne se mi vstava proze mam velke bolesti nevim jak to popsat jako sval v zadku v tech pulkach nejprv sem si myslela jestli to neni kostrc tak nevim je to uz delsi dobu vzdycky premyslim jak vstat aby to nebolelo dekuju za radu valerie
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ludvikjirovec.
tento zánět jsem měl snad před 10ti lety..pomohla jedna injekce od ortopeda, druhý den jsem byl už v pořádku..je mi 56 l. a jsem bývalý aktivní sportovec..ted už dva týdny po zvednutí a nesení těžkého břemene mám opět zánět nebo skřípnutý nerv..byl jsem na běžném snímkování rentgenu, nic nenašli, obvodní lékař nemá praxi s píchnutím vhodné injekce a neví jak léčit dále, ortopéd má dovolenou ,jiný je na delší objednání,naděje je v pondělí v jiné nemocnici, kde ortoped je do osmi do večera ..ano bolí to při kýchnutí, pokud ráno na wc zatlačím ,bolest v kyčli a pokud vstanu neopatrně -bolest na půl dne v jakékoliv poloze jakoby v zadní části levého kyč. kloubu..bolest je vlevo..spodní záda ani jiná část nohy mě nebolí..kloub je na rengenovém snímku v pořádku-pokud byl správně posouzen..bolest je třeba i při smrkání..pokud to rozejdu, rozhýbám můžu dělat celý den jakékoliv běžné věci..jen do dřepu a ze dřepu musím opatrně a nezvedat ani běžně těžké věci..trvá to už dva týdny a vypadá to každý den stejně..prosím o radu , posouzení příznaků..děkuji
Tinelovým testem se prokazuje zúžení prostor pro procházející nerv v karpálním tunelu. Karpální tunel je úžina, proto anatomicky predisponuje k postižení nervu. Jakákoliv abnormita nervu či jeho okolí, která má za následek zmenšení okolního prostoru, vede následně ke kompresi nervu. Nejprve dochází k útlaku vasa nervorum a tím k ischemizaci nervu a jeho edému, čímž se dále zvyšuje tlak na nerv v místě průchodu karpálním tunelem. Přetrvávající chronická komprese nervu pak může indukovat strukturální změny v nervu (zpočátku dochází k lézi myelinové pochvy, později se objevuje postižení jednotlivých axonů) s postupnou ztrátou funkce senzitivních a motorických vláken. Někdy může dojít až ke vzniku intraneurální fibrózy. Slabě myelinizovaná vlákna vedoucí percepci bolesti jsou odolnější.
Za normálních anatomických podmínek prochází kanálem pouze 9 šlach flexorů prstů a nerv medianus. Tento nerv zajišťuje senzitivní inervaci dlaňové strany 1. až 3. prstu a částečně i 4. prstu. V karpálním tunelu z něj odstupuje i drobná motorická větvička, která zásobuje krátké svaly palce. Karpální tunel tedy slouží jako ochranný obal pro tyto vnitřní struktury a poskytuje jim i prostor pro správnou funkci. K poruchám funkce nervu medianu pak dochází při omezení tohoto vnitřního prostoru, vedoucímu k útlaku nervových struktur a projevujícímu se specifickými klinickými příznaky.
Ve svém příspěvku TROJKLANY NERV se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Monika.
Moc vas prisim nejaka rada ci vam pomohlo na trojklany nerv mamka je po gamanozi nepomohl ji .Uziva tramal trva to skoro rok neda se takto zit jen to trochu tlumi lekari nepomohou prisim i radu mic.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ludmila Raabová.
Dobrý den,mám taky takový problém,když mě to chytne tak mám na to Apo Gab,ale už taky přestává účinkovat.Docela mě pomáhá Aronie,dělám si z toho džem za studena,taky nevím na jak dlouho to pomůže,nevím co potom budu dělat,protože ty bolesti jsou nesnesitelné.
Ze středního mozku vycházejí první 4 nervy. Z Varolova mostu vychází pátý – trojklaný nerv. Ostatní hlavové nervy mají začátek v prodloužené míše. Jsou to nervy párové a člověk má těchto párů 12. Hlavové nervy jsou to proto, že se rozvětvují převážně v oblasti hlavy a krku. Jejich úprava je o dost složitější, než tomu je u nervů míšních. Některé hlavové nervy obsahují pouze dostředivá vlákna, jiné zase pouze odstředivá a některé jsou povahy smíšené. K nervům dostředivým řadíme čichový, zrakový a předsíňohlemýžďový nerv. Mezi odstředivé hlavové nervy patří okohybný, kladkový, odtahující, lícní, přídatný a podjazykový nerv. Nerv trojklaný, jazykohltanový a bloudivý obsahuje nervy smíšené povahy. Hlavové nervy mají většinou smíšená vlákna, kromě čichového, zrakového a sluchového, které mají pouze senzorická vlákna. Všechny začínají (motorické a autonomní) nebo končí (senzitivní) v jádrech hlavových nervů v mozkovém kmeni.
Ve svém příspěvku TROLKLANÝ NERV se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef Jeřábek.
Dobrý den,
obávám se, že mi po umrtvení zubu ve spodní čelisti, byl (zastupujícím lékařem) injekcí napíchnutý trojklanný nerv. Po odeznívání umrtvení (asi třetí den) mi stále pobolívala čelist, někde pod levým uchem. Nelepšilo se to a začal jsem pozorovat, že nemohu naplno otevřít ústa (MAXIMÁLNĚ 2,5 CM). Hodně to bolí a ještě horší je to při kousání! Nemohu otevřít ústa a dělá mi velké potíže vůbec něco sníst, jak to bolí. Můj lékař mi radí cvičit prsty ruky roztahování čelistí. Mně to ale nejde, hodně to bolí. Nemohu normálně jíst.
Prosím, poraďte, co mám dělat?
Rozhodně nechci obcházet svého dobrého doktora a plně mu důvěřuji, ale chtěl bych slyšet názor i jiného odborníka.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Pavla.
Zdravím, mám to samé. Co s tím? Prosíííím.....ATB či lék na uvolnění svalu.Děkuji moc moc moc....pomáhám chiropraxí a diagnostikou zlomenin ostatním a teď jsem sama v bolestech. Pomůže mi prosím někdo či poradí. Děkuji P.
Snížené periferní vidění, známé také jako tunelové vidění, znamená, že vidíte pouze objekty přímo před sebou, se ztrátou bočního vidění. Může být způsobeno různými očními onemocněními, zraněními nebo jinými zdravotními problémy a může ovlivnit každodenní činnosti.
Příčiny sníženého periferního vidění
Oční onemocnění
Glaukom: Poškození zrakového nervu může zúžit zorné pole.
Retinitis pigmentosa: Genetická porucha, která postupně poškozuje sítnici a může vést ke ztrátě periferního vidění.
Odchlípnutá sítnice: Sítnice se odděluje od zadní části oka, což způsobuje ztrátu zraku.
Diabetická retinopatie: Vysoká hladina cukru v krvi může poškodit krevní cévy v sítnici.
Šedý zákal: Zakalení oční čočky může zkreslovat světlo a ovlivnit periferní vidění.
Další zdravotní stavy
Mrtvice: Poškození mozku může ovlivnit zrak.
Migréna: Může způsobit dočasné poruchy vidění, včetně ztráty periferního vidění.
Nádory: Mohou vyvíjet tlak na zrakový nerv nebo oblasti mozku ovládající vidění.
Cévní poruchy: Stavy ovlivňující průtok krve mohou ovlivnit zrakový nerv a sítnici.
Zranění: Trauma hlavy může poškodit zrakový nerv nebo zrakové dráhy.
Příznaky
Potíže s viděním předmětů po stranách.
Narážení do předmětů nebo klopýtání.
Potíže s orientací v přeplněných prostorách.
Potíže s viděním za slabého osvětlení nebo v noci.
Pocit, jako byste se dívali tunelem.
Včasná detekce a léčba
Snížené periferní vidění může být časným příznakem závažných očních onemocnění. Včasná diagnóza a léčba mohou pomoci zabránit další ztrátě zraku a zachovat nezávislost. Pokud zaznamenáte jakékoli změny v periferním vidění, okamžitě se poraďte s očním lékařem.
Léčba závisí na základní příčině.
Glaukom lze léčit očními kapkami, laserovou terapií nebo chirurgicky.
Odchlípení sítnice může vyžadovat chirurgický zákrok.
U některých onemocnění mohou být užitečné úpravy životního stylu a zraková rehabilitace.
Ve svém příspěvku TROJKLANÝ NERV se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdenka Nešporová.
Dobrý den, je mi něco málo přes sdmdesát a první co mě začalo bolet je pravé oko a mám ho hodně červené jako kdybych tam měla písek a pak následovalo pravé ucho hučí mně v něm a špatně na něho slyším. Zuby mě nebolí ani pravá tvář. Domnívala jsem se, že je to tzrojkalný nerv, ale nevím, jak tyto příznaky léčit? K lékařce jsem zatím nešla. Děkuji za odpověď Nešporová Z. Brno
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana Matošková.
Dobrý den jak se léčí trojklanný nerv podle rezonance mi tlačí cévka na nerv pomůžou léky nebo už je nutná operace děkuji jana
Konstrukce stavěná z mnoha kostí a spojená mnoha šlachami a vazy zajišťuje nohám jednak flexibilitu, jednak utváří charakteristickou klenbu, která slouží k nošení váhy těla a k rozložení a odchýlení silového pole.
Svaly
Svaly nohou zařazujeme do dvou hlavních skupin. Vlastní svaly jsou svaly silné, které v několika vrstvách obalují kosti nohou. Jejich funkce spočívá vedle zajištění pohybu nohou také v udržení kleneb, napínání kůže a v podpírání chodidla. Jedna část silných svalů plní funkci napínačů nohy, to znamená, že nohu a prsty napínají směrem vzhůru. Ohýbače pak ohýbají nohu směrem k chodidlu a v pozici stojné zdvíhají tělo. Některé ze svalů zajišťují pouze pohyb prstů, jiné zase hýbou celou nohou.
Žíly a nervy
Tibiální nerv je hlavní nerv zabezpečující pohyb a cit. Vstupuje do chodidla nohy shora tak, že vede vzadu za vnitřním hrbolem kotníku, tedy přes střední kotník. Hlavní zásobení krví zabezpečuje arterie (zadní holenní tepna). Probíhá těsně za nervem. Velký tibiální nerv napíná nohu a zvedá ji ze země. Achillova šlacha je společnou šlachou pro zadní ohýbače nohou. Tím, že ohýbá nohu, nadzvedá patu. Je nejdůležitějším prvkem chůze.
Ve svém příspěvku BABSKÉ RADY NA SKŘÍPNUTÝ NERV se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jozef.
Dobrý den prosím vás mam bolesti v oblasti hrudníku palivou bolest spatne se mi dejcha nemuzu si vubec lehnout na zadnou stranu .a taky na bederni pateri cejtim bolesti
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Libuše Vyhlasová.
prosím babskou radu na skřípnutý sedací nerv
děkuji
Vyhlasová
Syndrom karpálního tunelu lze léčit několika způsoby. Účinnou léčbou je dekomprese karpálního tunelu. Té lze v počáteční fázi dosáhnout udržováním ruky v klidovém stavu, injekcemi kortikoidů a použitím fyzikální terapie. Při plně rozvinutém syndromu je nutné přetětí zápěstních vazů, čímž se tlak na nerv odstraní. Operace se provádí ambulantně při lokální anestezii a trvá asi půl hodiny. K úlevě dojde cca po 2 dnech od zákroku a ruka se navrací k plnému fungování zhruba za 3 měsíce. Pooperační hojení lze pozitivně ovlivnit masáží jizvy. Po operaci se nerv regeneruje jen velice pomalu a trvá několik týdnů, spíše měsíců, než se nerv opět zotaví. Po operaci se doporučuje ruku šetřit, aby nedošlo k opětovnému zajizvení v okolí nervu. Také je vhodné užívat k urychlení regenerace nervu kombinované preparáty vitamínů B.
Právě skutečnost, že nerv prochází otvory v čelisti, může zpočátku budit dojem, že se jedná o bolesti zubů. Postižený vyhledá zubního lékaře, a pokud se potíže po ošetření nezmírní, má v tomto případě důvod, proč hledat příčiny dál.
V naší poradně s názvem KDE ODSTRAŇUJÍ LIPOMY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivanka Dušková .
Dobrý den, potřebuji vědět na koho se mám obrátit v případě, že bych potřebovala odstranit lipomy, které mám po rukách, nohách a v poslední době se tvoří i na krční páteři.
Na nohách mi začínají bolet, nemohu se dostat do bot, bolí i v pantoflích. Na krční páteři je to velice neestetické a přesto že už jsem stará paní, tak mi to vadí.
Můžete mi poradit, kam se mám obrátit ? Vyzkoušela jsem chirurgii, kožní oddělení( tam alespoň zjistili že jsou mé boule lipomy) a všude se dozvídám, že se s tím nedá nic dělat.
Prosím o odpověď a děkuji
I. Dušková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Léčba lipomů je chirurgická a má hlavně kosmetický důvod, který zmiňujete. Lipomy se odstraňují tak, že se kůže nad lipomem nařízne, lipom se vyjme a kůže se zase zašije. Je to ambulantní výkon, který se provádí v místním znecitlivění na kožní chirurgii na Karlově náměstí v Praze. Lipomy také dokáží odoperovat na platické chirurgii, například v Asklepion v Praze.
Pokud má váš lékař podezření na oční mrtvici, zkontroluje vaši anamnézu a zeptá se na kardiovaskulární onemocnění a další onemocnění, jako je cukrovka, vysoký tlak nebo vysoký cholesterol. Změří krevní tlak, centrální zrakovou ostrost a zorné pole. Lékař obvykle také rozšíří zornice, aby prozkoumal optický nerv a sítnici. Lékař také vyšetří zrakový nerv, aby zkontroloval bledou barvu nebo případně otok optického disku.
Normální oko bude porovnáno s postiženým okem, aby se zjistily změny. Lékař také pečlivě vyloučí arteritickou přední ischemickou oční neuropatii (závažná, bolestivá a život ohrožující oční mrtvice postihující zrakový nerv) a zeptá se na její příznaky, jako je horečka, bolest hlavy, citlivost pokožky hlavy, bolest čelistí, ztráta hmotnosti, ztráta chuti k jídlu a únava.
Ve svém příspěvku VYHŘEZLÁ KRČNÍ PLOTÉNKA PŘÍZNAKY,VYRUSTKY NA PATERI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lidka.
mam problemy s pateri asi 4roky,bolesti krcni patere,hlavy a nevolnost az do stavu zvraceni neni to kazdy den ale vzdy jsem neschopna cokoliv delat.byla jsem na preleceni infuzi v nemocnici,na chvili se ulevilo,ale celkove porad pocituji slabost.bylo mi zjisteno c4/5hernie disku 3,2mm,c5/6med.protruze disku 2,3mm a dors.osteofytek 2,1mm.prosim o jakoukoliv radu dalsi lecby.dekuji
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Mozkové či hlavové nervy, latinsky nervi craniales, jsou nervy periferní nervové soustavy, které na rozdíl od spinálních nervů vycházejících z míchy, vystupují z mozkového kmene (prodloužené míchy, Varolova mostu a středního mozku). Z mozkového kmene vystupuje třetí až dvanáctý hlavový nerv, první a druhý hlavový nerv jsou vývojově výchlipkami mozku. U člověka existuje 13 párů hlavových nervů, tradičně jich je ale rozlišováno pouze 12, označovaných číslicemi od I do XII. Zbývající pár, objevený později, nervus terminalis, je ve skutečnosti první. Aby nebylo nutné měnit tradiční číslování, označuje se číslem 0. Většina nižších obratlovců má 17 párů hlavových nervů (oproti blanatým mají navíc nervy postranní čáry). Společně s míšními (spinálními) nervy tvoří mozkomíšní (cerebrospinální) nervy. Jedná se o párové struktury vystupující z mozkového kmene, výjimku tvoří I. a II. hlavový nerv.
V naší poradně s názvem KNIHA SKRYTO V PÁTEŘI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ing. Josef Škoda.
Sháním knihu " Skryto v páteři" Jméno paní doktorky - autorky této knihy neznám.
Mohl by mi někdo poradit, kde mohu tuto knihu koupit.
Děkuji.
J.Škoda
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Knihu Skryto v páteři seženete již jen v antikvariátu a nebo v knihovně, protože byla vydána v roce 1987 vydavatelstvím Avicenum. Jméno autorky je Eva Rychlíková. Kniha je k dispozici v Národní knihovně ČR v Praze ve dvou exemplářích s možností vypůjčení na 30 dní. Seznam antikvariátů, kde lze tuto knihu koupit je zde: https://www.google.com/sear…
Řada léčebných postupů může pomoci obnovit funkci postižených svalů.
Použijte rovnátka nebo dlahy
Tyto pomůcky udržují postiženou končetinu, prsty, ruku nebo nohu ve správné poloze pro zlepšení svalové funkce.
Elektrický stimulátor
Stimulátory mohou aktivovat sval obsluhovaný poraněným nervem, zatímco nerv znovu dorůstá. Tato léčba však nemusí být účinná pro každého. Váš lékař s vámi probere elektrickou stimulaci, pokud je to možné.
Fyzikální terapie
Terapie zahrnuje specifické pohyby nebo cvičení, aby vaše postižené svaly a klouby zůstaly aktivní. Fyzikální terapie může zabránit ztuhlosti a pomoci obnovit funkci a cit.
Cvičení
Cvičení může pomoci zlepšit svalovou sílu, udržet rozsah pohybu a snížit svalové křeče.
Záda mají čtyři kritická místa a problémy se obvykle koncentrují do jednoho z nich. Pokud se objevuje mravenčení v okolí páteře, většinou se jedná o uskřinutýnerv. Vždy když mravenčení neustupuje, je důležité navštívit lékaře, který provede vyšetření páteře přes CT nebo magnetickou rezonanci, kde se odhalí nějaká skrytá příčina.
Jícen (oesophagus) je trávicí trubice dlouhá asi 25 cm, která navazuje na hltan ve výši obratle C 6 a dolního okraje hrtanu (prstencové chrupavky), sestupuje před páteří hrudníkem, prochází bránicí ve výši obratle Th 10 a končí ve výši Th 11 vyústěním do žaludku v místě zvaném ostium cardiacumkardie. Žaludek ústí do dvanáctníku a ten do tenkého střeva. V klidu má jícen průměr okolo 1,5 cm, je předozadně zploštělý, nad bránicí mírně vřetenovitě rozšířený. Při průchodu potravy je však schopen se roztáhnout na dvojnásobný průměr (dělá peristaltické pohyby). Při pohledu ze strany je jícen zakřiven v souladu s páteří. Sbíhají se v něm žilní pleteně, tepny, mízní cévy a nervy. Podle průběhu má jícen tři části:
pars cervicalis: místo, kde před jícnem sestupuje průdušnice; jícen je vůči ní posunut lehce doleva a v místech styku průdušnice s jícnem probíhá po obou stranách nerv laryngeální (nervus laryngeus recurrens); řídké vazivo za jícnem je pokračování retrofaryngového prostoru;
pars thoracica: místo, kde jícen probíhá v mediastinu, a to kraniálně těsně při páteři; za jícnem je v těchto místech aorta, před ním je trachea;
pars abdominalis: úsek od průchodu bránicí do žaludku dlouhý cca 1–2 cm; dotýká se vzadu bránice, vpředu levého laloku jater a plynule přechází do žaludku.
