Česnek a cibule obsahují antibakteriální látky účinné při léčbě ušních infekcí. Existuje celá řada způsobů jejich použití, níže předkládáme některé z nich.
Co budete potřebovat: 2 lžíce olivového oleje, malou cibuli, česnek, cedník, sterilní kapátko a vodu.
Postup:
Zahřejte dvě polévkové lžíce olivového oleje. Rozmačkejte nebo jemně nakrájejte celou cibulku a stroužky česneku.
Dvě polévkové lžíce takto připravené cibule a česneku nasypte na pánev. Přidejte polévkovou lžící vody a osmažte. Osmaženou cibuli a česnek vložte do sklenice.
Naberte tekutinu lékařským nebo očním kapátkem a dejte pár kapek do infikovaného ucha. Zakloňte hlavu nebo ležte na boku po dobu 15 minut. Poté nechte roztok vytéct z ucha a opláchněte ucho vodou (jen zvenku).
Rozmačkané nebo mleté stroužky česneku umístěte do čisté nádoby a zalijte je extraktem panenského olivového oleje.
Nechte takto 4 až 5 dní odležet.
Sceďte česnekový olej do láhve a uložte do chladničky, tady potřebuje odstát alespoň 6 měsíců.
Když chcete česnekový olej použít na infikované ucho, musíte ho nejprve zahřát na pokojovou teplotu, poté nakapejte do nemocného ucha 3–4 kapky. Držte hlavu zakloněnou nebo si dejte do ucha tampon. Česnekový olej byste měli dávkovat tímto způsobem 4x denně po dobu 4 až 5 dnů.
Použití česnekových olejových kapslí
Kupte si v lékárně česnekové olejové kapsle. Ohřejte šálek vody a vložte kapsli do vody na minutu nebo dvě, aby se jemně zahřála. Do kapsle udělejte díru, ze které necháte do postiženého ucha nakapat čtyři až pět kapek. Lehněte si na stranu nebo zakloňte hlavu po dobu 5 minut.
Pak do postiženého ucha vložte oloupaný stroužek česneku a držte ho pomocí tamponu.
Poznámka: Nikdy nepoužívejte česnekový olej jako lék na ušní infekci, když už z ucha vytéká tekutina a mohlo by dojít k poškození ušního bubínku!
V naší poradně s názvem MÁM NÁROK NA DÁVKY PŘI NEMOCI S CROHNOVOU NEMOCÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Richterová Iveta.
Dobrý den mám nárok na dávky při nemoci s crohnovou nemocí
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Obecně ne. Ale záleží na tom, jak vám nemoc komplikuje výkon pracovní činnosti. To je u každého člověka individuální a záleží na tom, jak to zváží posudkový lékař. Částečný invalidní důchod by při této diagnóze mohl být přiznán. Zeptejte se na podrobnosti svého praktického lékaře.
Vždy používejte přípravek Otipax přesně podle pokynů svého lékaře. Pokud si nejste jistý/á, poraďte se se svým lékařem. Obvyklá dávka přípravku je 4 kapky 2 až 3krát denně do zvukovodu nemocného ucha. Před použitím ohřejte ušní kapky na 37 °C (přibližně tělesná teplota). Toto ohřátí lze provést v dlaních. Doporučená doba léčení by neměla přesáhnout 5 dní. Maximální denní dávka nemá přesáhnout 12 kapek na bolestivé ucho a den.
Jak používat kapací lahvičku: Odšroubujte závěr lahvičky, našroubujte kapátko na lahvičku, odejměte čepičku kapátka, obraťte lahvičku dnem vzhůru, potom jemně zatlačte na kapátko, až získáte 1 kapku, stiskněte znovu, dokud takto nezískáte celkem 4 kapky, našroubujte zpátky čepičku kapátka. Jestliže jste použil(a) více přípravku Otipax, než jste měl(a), informujte svého lékaře. Jestliže jste zapomněl(a) použít přípravek Otipax, nezdvojujte následující dávku, abyste nahradil(a) vynechanou dávku.
Před použitím ohřejte ušní kapky na tělesnou teplotu, toto ohřátí lze provést v dlaních.
Ve svém příspěvku CHLAMYDIE V PLICÍCH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Blanka.
Odpovídám na Váš dotaz. Pokud Vám byly chlamydie pneumonia prokázány, snažte se dostat k nejlepším odborníkům na toto onemocnění. Nenechte se ničím a nikým odbýt, nebo dopadnete moc špatně. K tomu Vám chci sdělit. Měla jsem úplně ty samé problémy, chodila jsem od " čerta k ďáblu " , nikdo mi nedokázal sdělit opravdu objektivně o jaké onemocnění se jedná. Přestože jsem byla přeléčena AT, můj stav se zhoršoval natolik, že bylo neúnosné cokoli dělat. Zbořila se mi celá páteř, výsledky na MR moc špatné, se střevy jsem rovněž skončila v nemocnici, neúměrná únava Vás naprosto skolí, nebudete schopna již žít normálním životem. Mám zato, že je snad zákaz chlamydie řešit. Skončila jsem v invalidním důchodu, přestože jsem byla celý život workoholik, a moc jsem se těšila dál na práci. Nemohu dělat nic. Po obyčejném nákupu, kde dnes bez vozíku nefunguji vůbec, pak doma třeba tři hodiny spím, a nejsem ničeho schopná. Strašná únava, bolesti stále dokola. To samé má můj manžel. Nepodceňujte to a snažte se to nějak léčit. V léčení Vám neporadím, prostě tady se to moc neřeší. Snad až to skolí půl národa, tak to budou možná řešit. Je to fakt strašné. Přeji Vám zlepšení a mnoho zdraví.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Renata Allohová.
Zdravím a přidávám názor, paní která reagovala na váš dotaz má naprostou pravdu, vy máte dokonce černého Petra, jelikož jsou tam i borelie, při prodělané INFEKCI ch. pneumonie ji už ani dostat opravdu nemůžete, to mají lékaři pravdu ale už neřeknou, že jí máte doživotně, někdo má dobrý imunitní s. a nijak mu nevadí a jiný skončí v invalidním důchodu, při oslabené imunitě může docházet k reinfekci což je návrat příznaků nemoci, jelikož imunita nezabojovala například skrz jinou nemoc a vše nestíhá, a pneumonie se zase namnožila, k boreliím mohu napsat, že jsou to parazité a mohou vám prolézt kolena i ramena, prostě se dostanou do kostí, proto píšu, že máte černého Petra, taky už je nemůžete dostat, jelikož je máte a tak máte v krevních odběrech vždy obrané látky, jelikož tělo s touto nemocí bojovalo a otázkou zůstává zda dále nebojuje, pomocí je přeléčení antibiotiky a snažit se pomoci imunitnímu s. pomoci s nemocí bojovat, lze to stravou, i léčivky, hodně štěstí. Renata Allohová r.allohova@seznam.cz
Ušní kapky, roztok obsahující Phenazonum, Lidocaini hydrochloridum monohydricum
Přípravek Otipax ušní kapky se používá k místní symptomatické léčbě bolestivých onemocnění středního ucha s neporušeným bubínkem: zánět středního ucha virového nebo bakteriálního původu, hlavně v počátečním stadiu, zánět ušního bubínku, barotraumatická otitis (zánět ucha způsobený přetlakem). Přípravek je určen pro dospělé a děti od 1 měsíce věku.
Nepoužívejte Otipax
Nepoužívejte tyto kapky, jestliže jste alergický/á (přecitlivělý/á) na léčivé látky nebo na kteroukoli další složku přípravku Otipax.
Nepoužívejte Otipax v případě porušeného bubínku.
Pokud se stavy uvedené v tomto odstavci u Vás vyskytnou teprve během používání přípravku, informujte o tom svého ošetřujícího lékaře. Přípravek není určen pro novorozence (do 1 měsíce věku). MÁTE-LI JAKÉKOLI POCHYBNOSTI, OBRAŤTE SE NA LÉKAŘE.
Zvláštní opatrnosti při použití přípravku OTIPAX je zapotřebí
U nemocných s proděravělým nebo se zničeným ušním bubínkem nebo s poškozením stěny středního ucha se přípravek může dostat do prostředí ve vnitřním uchu, kde může způsobit škody. Proto lékař u těchto nemocných může doporučit dodatečná otoskopická vyšetření (vyšetření ucha na ORL oddělení). MÁTE-LI JAKÉKOLI POCHYBNOSTI, OBRAŤTE SE NA LÉKAŘE. Léčba přípravkem OTIPAX by neměla přesáhnout 5 dní. Jestliže se po výše uvedené léčbě příznaky onemocnění nezlepší, dojde k jejich zhoršení nebo se vyskytnou nežádoucí účinky, poraďte se o dalším používání přípravku s lékařem.
Vzájemné působení s dalšími léčivými přípravky
Účinky přípravku Otipax a účinky jiných současně užívaných léků se mohou navzájem ovlivňovat. Informujte svého lékaře o všech lécích, které užíváte nebo jste užíval(a) v nedávné době nebo začnete užívat, a to i o lécích, které jsou dostupné bez lékařského předpisu. U přípravku Otipax nejsou interakce dosud známy.
Těhotenství a kojení
Poraďte se se svým lékařem dříve, než začnete užívat jakýkoliv lék. O vhodnosti použití přípravku u těhotných nebo kojících žen rozhodne lékař.
Řízení dopravních prostředků a obsluha strojů
Přípravek patří do skupiny léčiv s nepravděpodobným ovlivněním pozornosti. Doporučená doba léčení nemá přesáhnout 5 dní. Maximální denní dávka nemá přesáhnout 12 kapek na bolestivé ucho a den. Jestliže jste použil(a) více přípravku Otipax, než jste měl(a), informujte svého lékaře. Jestliže jste zapomněl(a) použít přípravek Otipax, nezdvojujte následující dávku, abyste nahradil(a) vynechanou dávku. Máte-li jakékoli další otázky, týkající se užívání tohoto přípravku, zeptejte se svého lékaře.
Podobně jako všechny léky, může mít i přípravek Otipax nežádoucí účinky, které se ale nemusí vyskytnout u každého. V ojedinělých případech existuje riziko lokální reakce ve formě alergie, podráždění nebo překrvení zvukovodu. Pokud se kterýkoli z nežádoucích účinků vyskytne v závažné míře, nebo pokud si všimnete jakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou uvedeny v této příbalové informaci, sdělte to svému lékaři.
Uchovávejte při teplotě do 25 °C. Uchovávejte mimo dosah a dohled dětí. Při náhodném požití přípravku (vypití) dítětem nebo dospělým se okamžitě obraťte na svého lékaře!
Přípravek Otipax nepoužívejte po uplynutí doby použitelnosti uvedené na obalu. Doba použitelnosti se vztahuje k poslednímu dni uvedeného měsíce. Po prvním otevření spotřebujte do 14 dnů! Jiná doba a podmínky uchovávání přípravku po otevření před použitím jsou v odpovědnosti uživatele. Léčivé přípravky se nesmí vyhazovat do odpadních vod nebo domácího odpadu. Zeptejte se svého lékárníka, jak máte likvidovat přípravky, které již nepotřebujete. Tato opatření pomáhají chránit životní prostředí.
Co přípravek Otipax obsahuje
Léčivými látkami jsou:
Phenazonum ................... 0,04 g/1 g roztoku
Lidocaini hydrochloridum monohydricum ......... 0,01 g/1 g roztoku
Ve svém příspěvku TABULKA POTRAVIN PODLE OBSAHU PURINŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk Burda.
Dobrý den,
dnou trpím asi č roky. Prozatím nic vážného, ale asi jednkrát za půl roku se objeví nepříjemné náznaky nemoci přestože vynechávám většinu potravin s vysokým obsahem purinů. A to je právě ten problém s kterým si nevím rady. Prolistoval jsem desítky stránek, jak papírových, tak i webových ale mám dojem, že potraviny doporučené- nedoporučené u této nemoci v těchto informacích se jaksi kříží. A to jsem ještě hodně přizemi.
Jasně. Tabulka purinů je jedna věc, ale pokud bych vzal ze všech posbíraných informací ty nejhorší potraviny a nejedl je, musím mít ovocný sad anebo umřít hlady.
Navštívil jsem s tímto problémem svého obvodního lékaře, byl u několika lidí, kteří tvrdí že vědí kde je problém, ale jejich doporučení se diametrálně rozcházela. Dají se někde najít optimální stravovací návyky při této nemoci? Já nevím kde.
Děkuji za odpověď.
Hezký den.
Zdeněk Burda
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Norbert Vaněk.
Je to přesně tak, jak píšete. Nejenže jsou tabulky s hodnotami purinů anebo přímo kyseliny močové někdy chybné, ale často se s nimi rozcházejí také písemné informace přímo pod nimi!
Věc řeším měřením kyseliny močové a ověřováním si, které potraviny (s hlasem poradním v tabulkách) opravdu omezit a které naopak do jídelníčku skutečně zařadit častěji.
Za normálních okolností suchý ušní maz vypadne společně se zadrženým prachem a špínou ze zvukovodu sám. Ušní maz je přítomen u každého člověka, ale množství žláz je geneticky určeno od narození, stejně jako u kůže a vlasů. U některých lidí může být produkován rychlejším tempem. Nicméně faktory pro tvorbu nadměrného ušního mazu lze přičíst:
velikosti zvukovodu – pokud je malý nebo úzký, je obtížné jeho přirozené vypadnutí, což v konečném důsledku vede k nadměrné tvorbě ušního mazu;
Ve svém příspěvku PÁSOVÝ OPAR V UCHU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Monika.
Ve 13 letech jsem prodělala pásový opar v uchu. Začalo to malým vřídkem, který mi dětská doktorka diagnostikovala jako pravděpodobný zánět středního ucha. Asi za 3 dny jsem se v noci vzbudila, chtělo se mi zvracet a hrozně se mi točila hlava. Ráno to bylo stejné. Nedokázala jsem nic sníst. Jakmile jsem jen polkla sousto, letělo hned ven a hlava se mi točila hrozně.
Bohužel, jelikož jsme den předtím měli menší hostinu, lékař se jen smál, že mám asi pokažený žaludek. Nicméně se můj stav nelepšil a večer mě naši vzali rovnou na pohotovost do okresní nemocnice. To už jsem nemohla ani chodit a neviděla na cestu, jak se mi točila hlava. V nemocnici jsem pak dostala ještě křeče do rukou a skončila na kapačkách. Nakonec se můj stav začal zlepšovat a pustili mě domů s tím, že neví, co to bylo.
Po pár týdnech jsem si všimla, že na jedno ucho slyším hůř, tak mě rodiče vzali na ušní a zjistili jsme, že na ucho neslyším vůbec! A teprve tehdy se ukázalo, že jsem v uchu měla herpes, který mi zničil ušní nerv a závratě a zvracení byly příznaky.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Uši jsou čištěny vatovými tampony určenými pro odstranění ušního mazu, vatové tampony odstraňují pouze povrchový ušní maz. Pokud se pokusíte odstranit maz hlouběji z ucha, hrozí poškození ušního bubínku.
K odstranění nadbytku mazu lze použít i minerální olej, zvláště když se jedná o suchý maz. Můžete použít kokosový nebo olivový olej. Před aplikací si lehněte s hlavou otočenou na jednu stranu, pak nakapejte do ucha tři kapky. Nechte olej, ať rozpustí maz. V této poloze zůstaňte po dobu 10 až 15 minut, na ucho si přiložte vatový tampon jako uzávěr ucha, aby olej nemohl vytéci ven. Po určité době tampon sejměte. Tuto léčbu byste měli provádět dvakrát denně po dobu 3 až 4 dnů, dokud maz zcela nezměkne. Pokud se vám nepodaří starý maz odstranit, bude nutné podstoupit vyčištění pod lékařským dohledem.
Do zvukovodu nakapejte pár kapek peroxidu vodíku. Peroxid vodíku pomáhá rozpouštět ušní maz. Tento postup by se měl používat po dobu tří dnů.
Peyronieho choroba bývá také méně přesně označována jako Peyronova choroba. Jedná se o onemocnění penisu, které sice není život ohrožující, ale může výrazně zhoršit kvalitu života a hlavně jeho sexuální stránku. Dříve byla považována za vzácnou nemoc, nyní se však ukazuje, že může postihovat až 5 % mužů starších 50 let.
Příčiny
Podstatou nemoci je nadměrná tvorba tuhého jizevnatého vaziva v měkkých tkáních penisu. Mnohdy není jasný vyvolávající mechanismus, nicméně nemoc častěji postihuje muže po úrazech penisu (nejčastěji nejrůznější úrazy při sexuální aktivitě). Proces vzniku Peyronieho nemoci se proto považuje za jistou poruchu hojení ran. K rozvoji choroby je podle všeho nutný i určitý genetický předpoklad a někteří lékaři považují tento problém za autoimunitní onemocnění. Peyronieho nemoc je nenádorová a není nakažlivá.
Projevy
Nemoc se projevuje bolestmi penisu a jeho deformací, u pokročilých forem nemoci se penis výrazně ohýbá. S tím se pojí bolest při erekci a poruchy erekce.
Diagnostika
Základem je vyšetření urologem, anamnéza charakteru a trvání obtíží a fyzikální vyšetření penisu. Dalších vyšetřovacích metod nebývá obvykle zapotřebí.
Léčba
U méně závažných případů se postupuje spíše konzervativně a zkouší se různé preparáty a léky (vitamín E, interferony, pentoxyfylin, koenzym Q10 a další). Jejich účinky jsou nicméně nepříliš přesvědčivé. Pokročilejší formy nemoci se léčí chirurgicky. Chirurgický zákrok má za úkol vrátit penis do normálního tvaru, čehož je většinou dosaženo, v určitém procentu případů bohužel na úkor citlivosti penisu a přetrvávání (nebo zhoršení) poruchy erekce.
Léčení tohoto onemocnění není standardní a výsledek se nedá dopředu odhadnout. Úprava lokálního nálezu může být i spontánní (v průběhu řady měsíců). Chirurgická úprava s vytětím postiženého vaziva a s jeho náhradou může být buď úspěšná, nebo naopak může vést k dalšímu jizvení, a tím ke zhoršování lokálního postižení. Postižení penisu, které se nemanifestuje klinickými příznaky, nevyžaduje bezprostředně žádnou léčbu. Lokální injekce vysoce účinných hormonů – kortikosteroidů – mohou být účinné, avšak podávání těchto léků ústy účinné není. Také místní léčba ultrazvukem může přinést pacientovi úlevu.
Ve svém příspěvku LEČITELÉ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tamara Polanski.
Milý Honzo,
vzhledem k tomu, že se ve své profesi přímo použvám vlastní metodu práce s energiemi a s informacemi v nich uložených a v oblasti zdraví se zaměřuji na odstranění příčin nemoci, mohu potvrdit účinnost této metody, přesto, že je jiná než oficiální medicínský přístup. Je vhodná pro každého, kdo připustí, že příčiny potíží nalézáme v psychice a pokud uzdravíme Duši, je možné, aby se uzdravilo i tělo. Nejedná se jen o řešení nemocí - např.lupénka, rakovina aj., ale také potíží ve vztazích, neúspěchů, negativních emocí, práce, celé vlastní budoucnosti apod. Více na http://www.tamarapolanski.cz.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
V naší poradně s názvem CO ZPŮSOBUJE ŽLUTÉ FLEKY V OBLIČEJI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek.
Žluté skvrny v obličeji neboli žloutenka kůže poukazuje na těžší nemoci jater, slinivky ale i nemoci žlučníku a žlučových cest. Nejmarkantněji se to projevuje u infekční žloutenky, kdy žluč nemůže volně odtékat do dvanáctníku a odchází do krevního oběhu. Obvykle jsou nažloutlá zároveň i bělma očí. Při jakémkoliv náznaku zažloutnutí pokožky bychom se měli vyhýbat masu a nadměrnému solení a spíše konzumovat zeleninu. Vhodné je také zahájit efektivní detoxikaci - odjedování těla například užíváním zelené bio řasy chlorella -> http://www.zdravi-lecba.cz/…. Také novorozeňata bývají lehce nažloutlá, mají novorozeneckou žloutenku, která se pitím mateřského mléka postupně eliminuje. Tento stav značí, že jejich matka jedla v těhotenství příliš mnoho potravin živočišného původu. Takový start do života není příliš příznivý a nastávající maminky by proto měly sestavovat opravdu pečlivě svůj jídelníček.
Zdraví Cempírek!
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Vroubkované prohlubně nebo trhliny v nehtovém lůžku mohou způsobit zvlnění nehtu. Většinou se vroubky dají poznat na nehtu prostředníčku, který je obvykle hladký. Prohloubené vroubky na nehtech mohou znamenat lupénku nebo jiné kožní onemocnění. Také může být zpozorována psoriatická artritida, která postihuje klouby a kůži. Mezi další možné nemoci patří Reiterův syndrom a jiná onemocnění pojivové tkáně. Když je léčba těchto nemocí včas zahájena, nehtové lůžko se obnoví.
V naší poradně s názvem KOŽNÍ NEMOCI NOHOU BOLAKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Michala tancosova.
chci se zeptat kozni bolaky na nohou skoro jako by diry chtela bych vice informaci o te nemoci dekuju
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Boláky na nohou, skoro jako by díry, to jsou pravděpodobně bradavice. Na léčbu bradavic použijte roztok Duofilm. Duofilm je modro-bílá krabička a je volně prodejný v lékárně asi za 160 Kč a vydrží hooodně dlouho. Při léčbě Duofilmem postupujte podle příbalového letáku a bradavice by měly do měsíce ustoupit.
Mononukleóza je poměrně závažné onemocnění, které pro pacienty znamená mnoho rizik. Jejím původcem je virus Epstein-Barrové nebo cytomegalovirus, které patří do stejné skupiny herpetických virů jako vyvolavatelé oparu rtu, planých neštovic či genitálního oparu. Kvůli projevům podobným příznakům angíny a některých dalších chorob je někdy těžké ji odhalit, pro zvolení správné léčby je to však nezbytné.
Jedním z prvních projevů mononukleózy je dlouhodobá nadměrná únava, která se někdy označuje jako takzvaný únavový syndrom. Obvykle se také objeví horečka a bolesti v krku. Stejně jako při angíně mají krční mandle na svém povrchu bělavý povlak, typické jsou rovněž problémy s polykáním a oboustranné zduření předních i zadních krčních uzlin. Během probíhající mononukleózy se pacient obvykle výrazně potí, má zimnici a nezřídka se objevují také bolesti hlavy a svalů. Nemocný pociťuje dlouhodobou únavu a vyčerpání organismu, které může trvat i několik týdnů. Má zvýšenou teplotu až horečky, běžně dosahující 39 °C. Dalším typickým příznakem mononukleózy, který se však nemusí vyskytovat u všech pacientů, je zvětšení jater, projevující se pocitem tlaku v pravém podžebří. Podobně může být zvětšená také slezina, tlak je pak vnímán na levé straně trupu. Po odeznění příznaků virus přetrvává v krvi, ale vytváří se velké množství protilátek. Vzniká tak celoživotní imunita a mononukleóza již znovu nepropuká. Pouze v případě výrazného oslabení imunitního systému by mohlo dojít k opětovné aktivaci viru. Projevy nemoci pak ale mají mnohem menší intenzitu než poprvé.
Jak poznat mononukleózu u dětí? I zde je to dosti komplikované, jelikož mononukleózu je možné zaměnit třeba s angínou. Nejtypičtějším projevem je totiž povlaková angína, zduření podčelistních mízních uzlin, méně často v podpažních jamkách a tříslech, horečky a únava. Takže je možné, že se nemoc opravdu potvrdí až po podání antibiotika, kdy se stav dítěte nelepší. Onemocnění však může proběhnout i skrytě, jako běžná viróza, jejímž následkem je vleklá nevysvětlitelná únava a větší potřeba spánku, zduření uzlin nemusí být nijak výrazné, nebo dokonce úplně chybí. Takže pokud si vaše dítko stěžuje na únavu, často polehává a spí víc než kdykoli předtím, určitě to nepodceňujte, a i kdyby bylo bez teplot, zajděte s ním raději k lékaři.
Inkubační doba není úplně jasná, různé epidemiologické materiály se v této informaci liší, odhaduje se na 30–50 dní. Akutní forma infekce trvá obvykle 2–3 týdny. K vylučování viru dochází již koncem inkubační doby, během manifestního onemocnění vylučuje virus 50–100 % nemocných.
K přenosu z jedné osoby na druhou může dojít i pomocí kapének vydechovaných se vzduchem. Vzhledem k možnému přenosu nákazy je třeba brát v úvahu, že na sliznicích úst a nosu lidí, kteří onemocnění prodělali, může vir přežívat i několik měsíců po uzdravení, a přenos infekce je tedy i v této době stále možný. Ne každý, kdo s ním přijde do styku, ovšem musí onemocnět. Míra citlivosti závisí na individuální imunitě. Skutečnost, zda se jedná o infekční mononukleózu, nebo ne, potvrdí nejpřesněji krevní vyšetření. Během nemoci se někdy objevuje silná únava, která však většinou v rámci uzdravení úspěšně odezní.
Léčba mononukleózy je především konzervativní. Probíhá obvykle v domácím prostředí, pouze v závažných případech je nutná hospitalizace pacienta v nemocnici. Jelikož nejde o bakteriální onemocnění, nejsou pacientům podávána antibiotika. Nemocný pouze dochází pravidelně na infekční oddělení a dodržuje domácí léčebný režim. Velmi důležitý je klid na lůžku s omezením fyzické aktivity a speciální dieta s omezením živočišných tuků a naopak dostatečným množstvím uhlohydrátů. Vhodné jsou lehké, dobře stravitelné pokrmy a pro obnovu funkce jater se pacientům doporučuje pít bylinné čaje. Dále je nutné tlumit doprovodné příznaky, především snižovat horečku a v případě potřeby používat doplňky stravy pro snížení únavy. Velmi důležitou součástí léčebného režimu, která platí i pro období přibližně 6 měsíců po vyléčení, je omezení kontaktních sportů a rizikových pohybových aktivit. Zvětšená játra a slezina totiž těsněji přiléhají na kostru a jsou mnohem náchylnější k prasknutí.
Mononukleóza je celkové onemocnění. Účinná léčba není známá a většinou se ne zcela přesně orientuje na léčení jednotlivých symptomů (horečku, bolest hlavy, angínu a podobně). Potíže proto mohou přetrvávat i řadu měsíců. V případě, že nemocný dodrží určitá pravidla, si však nakonec organismus vytvoří proti viru odolnost a nemoc úspěšně zvládne.
Mononukleóza téměř vždy vyvolává nepatrný zánět v játrech. Až do úplného uzdravení je proto nutno:
pít dostatečné množství tekutin a jíst jen lehká dietní jídla – jednoznačně vyloučit konzumaci všech druhů alkoholu;
u žen – zvážit užívání hormonální antikoncepce, která může přispět ke zhoršení zánětu jater, a dokonce k propuknutí žloutenky;
dodržovat jaterní dietu – s omezením přepalovaných tuků a alkoholu. Z masa jmenujme lehkou šunku, drůbež, rostlinné oleje. Zeleninu připravovat tak, aby nenadýmala. Pečivo se nedoporučuje čerstvé, teplé, právě vytažené z trouby nebo pece.
Následky mononukleózy se mohou projevit ve zvýšených jaterních testech a mohou nastat druhotné jaterní potíže nebo se může objevit žluté zabarvení kůže. Při přecházení únavy se u nemocného může naplno vyvinout takzvaný únavový syndrom, který ho může na dlouhou dobu zcela vyřadit z normálního života. Mezi velmi závažné komplikace přechozené mononukleózy patří, a to především při zduření lymfatických uzlin, problémy s dýcháním. V takovém případě je nutné pacienta co nejdříve hospitalizovat. Závažnou, byť mnohem méně častou komplikací, bývají neurologické potíže, které při svém projevu velmi blízce připomínají zánět mozkových blan.
V naší poradně s názvem KARANTÉNA PO DOVOLENÉ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zorka Ulehlová.
Dobrý den,
je nebezpečné pro 9mesíčního kojence přijít do blízkého kontaktu s člověkem, který strávil 3 týdny na dovolené v Asii - v Kambodži? Případně jak dlouho by měli počkat, než spolu můžou přijít bezpečně do kontaktu ? Předem moc děkuji za odpověď!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Kambodža patří mezi nebezpečné destinace a cestovatelé si z ní můžou přivést různé nemoci. Většina z nich se projeví do několika dnů po nákaze. Když tento cestovatel navštíví devíti měsíčního kojence za 14 dní po návratu a nemá zjevné příznaky nějaké exotické nemoci, tak zde není prakticky žádné nebezpečí pro toto dítě. Když setkání proběhne dříve, tak je lepší když cestovatel použije roušku a před návštěvou si dobře umyje ruce, tím se výrazně sníží riziko jakékoliv nákazy kojence.
Měkký vřed, jinak též známý jako ulcus molle či chankroid, je sexuálně přenosná nemoc, jejímž původcem je gramnegativní bakterie Haemophilus ducreyi. Projevuje se často mnohočetnými vřídky v oblasti genitálu (u mužů na žaludu penisu, předkožce a uzdičce). V případě neléčení nemoci dochází ke spojování vřídků ve velká ložiska a přenosu infekce do mízních (lymfatických) uzlin v oblasti třísel, jejich následnému zduření, prasknutí a vytvoření píštěle, z níž vytéká žlutozelený hnis s příměsí krve.[2] Nemoc je přenosná pouze pohlavním stykem a její lokalizace mimo genitál je velmi vzácná (zahrnuje prsty, rty a mandle). Inkubační doba nemoci kolísá a pohybuje se mezi několika hodinami až pěti dny; v průměru pak trvá 2 až 3 dny. Vyskytuje se především v zemích tropického a subtropického podnebného pásu v Africe a Asii.
Příznaky
Za 4 až 7 dní po pohlavním styku s nakaženou osobou se objeví potíže při močení a vřídek (nebo vřídky) na pohlavním ústrojí. Pokud se nemoc neléčí, mohou se tvořit další vředy a splývat ve velká ložiska. K tomu ještě přispívá reakce v mízních uzlinách, které se zvětšují, praskají a též vředovatí. Měkký vřed je v rozvinutých zemích vzácná nemoc.
Svrab neboli skabies je infekční onemocnění kůže způsobené parazitem zákožkou svrabovou, která pod povrchem kůže vytváří chodbičky. Nemoc se přenáší nejčastěji přes kontaminované předměty, častý je ale i přenos pohlavním stykem. Zdrojem nákazy mohou být například prostředky hromadné dopravy (zákožka svrabová totiž přežije v polstrovaných sedadlech až tři dny, než si najde svou oběť), větší ubytovny, špatně vydezinfikované prádlo ze secondhandů či špatně vyprané prádlo v nemocnici. Svrab se rychle šíří, je častý především v místech většího počtu lidí, kteří spolu pobývají delší dobu a špatně pečují o své tělo a nedodržují hygienické podmínky, například v koloniích bezdomovců, není ale výjimkou ani v domovech důchodců. Nemoc však v posledních letech stále častěji postihuje také místa, kde by ji člověk nečekal – mateřské školy, internáty a podobně. I zcela čistotný člověk se může nemocí náhodně nakazit prakticky kdekoliv, možností nákazy totiž přibývá i s rozvojem cestovního ruchu.
Rakovina penisu je v ČR relativně vzácný zhoubný nádor. V některých částech světa (Asie, Afrika) jde nicméně o velmi častou formu nádorových onemocnění. Jeho výskyt v poslední době stoupá a trocha informací o něm proto jistě neuškodí.
Příčiny
Velmi důležitou příčinou je nedostatečná hygiena. Pod předkožkou vzniká bělavá páchnoucí hmota, takzvané smegma. Pokud se toto smegma nechá pod předkožkou hromadit a neodstraňuje se, může to u některých jedinců vést ke vzniku rakoviny. Toto potvrzuje i fakt, že se rakovina penisu téměř vůbec nevyskytuje u židů a muslimů. Součástí jejich náboženských rituálů je totiž obřízka. Při obřízce se odstraní předkožka, která překrývá žalud penisu. Žalud se tak obnaží a mnohem lépe se udrží jeho hygiena. To má očividně vliv na ochranu před rakovinou penisu. U nemocných s fimózou (zúženou předkožkou) se smegma hromadí snadněji, což taktéž zvyšuje riziko vzniku rakoviny penisu. Z dalších vyvolávajících faktorů se předpokládá neblahý vliv vdechovaných rakovinotvorných látek v cigaretovém kouři a také vliv viru HPV na buňky penisu. Virus HPV (Human Papilloma Virus) je extrémně rozšířený a přenáší se mimo jiné pohlavním stykem. Některé jeho kmeny mají nepochybně vliv na vznik rakoviny děložního čípku u žen a na vznik různých forem bradavic (pravé bradavice, condylomata accuminata, molusky a podobně).
Projevy
Vzniku rakoviny penisu často předchází vznik přednádorového ložiska, jež přejde v nádorovou tkáň, která se zprvu nerozšiřuje. Této formě rakoviny „in situ“ („na místě“) se říká Queyratova erytroplazie. Vypadá jako mechovité červené ložisko na žaludu penisu. Postupně se ovšem začne šířit do okolí a vzniká klasická, šířící se forma rakoviny penisu. Prorůstá penisem, může se rozšířit do lymfatických uzlin v tříslech a může vytvořit i vzdálené metastázy v těle. Nádorové ložisko na penisu může mít vzhled uzlíku, vřídku nebo zarudlého místa. Při postižení lymfatických uzlin v třísle můžeme najít jejich nebolestivé zduření. Prostě platí, že pokud se na penisu udělá vředovitě vypadající útvar – a zvláště pokud se nehojí – je vhodné navštívit kožního lékaře nebo urologa. Rakovina to nejspíše nebude, ale je dobré, když vám to potvrdí specialista.
Diagnostika
Na rakovinu penisu může mít podezření kožní lékař nebo urolog při pohledu na penis. Každý podezřelý útvar na penisu by proto měl být příslušnému lékaři beze studu ukázán. Skoro určitě to rakovina nebude, ale jistota je jistota – a navíc se tak mohou odhalit mnohá jiná onemocnění (tvrdý vřed u syfilidy, condylomata accuminata a podobně). Nádor se při lékařových pochybách definitivně prokáže (či vyloučí) získáním vzorku podezřelé tkáně a jejím prohlédnutím pod mikroskopem. Postižení tříselných uzlin se dá prokázat pohmatem nebo ultrazvukem. Při pátrání po postižených uzlinách v dutině břišní lze využít CT.
Prevence
Prevence vychází z příčin nemoci. Vhodnou prevencí je dostatečná hygiena a mytí penisu pod předkožkou. Pokud ovšem předkožka nejde stáhnout nebo jde stáhnout jen obtížně při jejím zúžení (fimóze), pak se provádí jednoduchý chirurgický zákrok obřízky (cirkumcize), kdy se předkožka odstraní. Není-li fimóza přítomná, je podle mě obřízka jako prevence vzniku rakoviny penisu poněkud zbytečná. Zanechání kouření je pak vůbec vhodnou prevencí řady nádorových a srdečních onemocnění. Prevencí by snad teoreticky mohlo být i proočkování populace (mužů i žen) proti některým kmenům HPV virů, což by narušilo jejich možnost se mezi lidmi obou pohlaví šířit. V současné době se toto relativně drahé očkování provádí na vyžádání u žen jako prevence vzniku rakoviny děložního čípku. Z výše uvedeného však vyplývá, že ve státech s vysokým výskytem rakoviny penisu by vakcína mohla mít efekt i u mužů. To ostatně prokáže čas.
Léčba
U malého povrchového nádoru lze někdy použít jen laser (nebo chirurgickou obřízku u nádoru na předkožce) a nádorovou hmotu tak odstranit bez narušení funkce penisu. U hodně pokročilého nádoru může být někdy jediným řešením chirurgické odstranění celého penisu, varlat a šourku. Je také možné preventivní nebo léčebné chirurgické odstranění lymfatických uzlin v tříslech. Odstranění uzlin však může vést k narušení odtoku mízy (lymfy) z dolních končetin a často pak vznikají jejich otoky. Už z těchto důvodů je snad jasné, proč je nutné nádor najít včas. Chirurgickou léčbu lze samozřejmě různě kombinovat s chemoterapií a ozařováním. Na individuální podobě léčby bude spolupracovat zkušený onkolog s urologem.
Plíseň nehtů patří k nejčastějším onemocněním nehtů. Vyskytuje se čtyřikrát častěji na nehtech nohou než na nehtech rukou. Původci nemoci číhají doslova všude, dokonce i doma mezi čtyřmi zdmi. Mnoho lidí mívá tento problém, ale nemoc je často dlouho nerozpoznána. A bohužel ani ti s vážnou infekcí nehtů ne vždy vyhledají lékařskou pomoc. Přitom je plíseň nehtů více než pouhý kosmetický problém a nutně potřebuje odborné lékařské ošetření a léčbu.
Nebezpečí nákazy nehtů plísněmi je vysoké. Už i malé poškození nehtu nebo kůže kolem nehtu stačí k tomu, aby došlo k infekci. Plísně, obvykle skryté v šupinkách kůže, číhají skutečně téměř na každém kroku – především v teplém a zároveň vlhkém prostředí, jakými jsou například bazény, rošty ve sprchách, sauny, zahrada, kůže zvířat, setkat se s nimi můžeme i doma. Často plísni nehtů předchází plísňové onemocnění kůže nohou. Vývoj plísně podporuje nošení gumových rukavic nebo neprodyšných bot, například gumových holínek, lyžařských bot nebo jiné sportovní obuvi z plastických materiálů, neboť houbám (většinou dermatofytům nebo kvasinkám) se obzvlášť dobře daří ve vlhkém a teplém prostředí. Také kousání nehtů a nedostatečná péče o nehty jsou častými příčinami. Riziková jsou některá povolání (malíři, lakýrníci nebo kadeřníci), kteří pracují s rozpouštědly nebo jinými chemickými látkami, které poškozují kůži i nehty. Do skupiny silně ohrožených lidí patří také lidé trpící cukrovkou, osoby s onemocněními kůže nebo s oslabenou imunitou. U pacientů s cukrovkou se může vyvinout rovněž necitlivost na chodidlech. V tomto případě se jedná o poškození nervů (polyneuropatie).
Plíseň nehtů
Zde je článek, který podrobně rozebírá plíseň nehtů.
Věkem podmíněná makulární degenerace (VPMD) je sice onemocnění s obtížně zapamatovatelným názvem, přesto je nejčastější příčinou těžké ztráty zraku u starších lidí. Zejména její „vlhká“ forma postupuje velmi rychle a dokáže vám nebo vašim blízkým zničit zrak během několika týdnů či měsíců. Naštěstí včasným rozpoznáním této nemoci můžete pomocí moderních léků ztrátu zraku zastavit.
Zánět nehtového lůžka – Bývá jím postižen poslední článek prstu ruky a nehtové lůžko. Jde o zánětlivý proces, nejčastěji infekčního původu, který se může šířit přes prst a ruku až na celou horní končetinu. Příčinou je většinou drobné poranění prstu. Může to být jen drobný vpich, nebo někdy i bodnutí hmyzem. Pod kůží dojde k pomnožení bakterií a vzniku zánětlivého ložiska, které se dále šíří, až ke vzniku dutiny vyplněné hnisem. Pokud není ještě vytvořeno hnisavé ložisko, je možné se pokusit zaléčit zánět studenými obklady, klidem končetiny a případně antibiotiky. Pokud je ložisko již vytvořeno, potřebná je léčba chirurgická, která spočívá v otevření a vypuštění hnisavé dutiny, jejím výplachu a drenáži. Nemusíte se tohoto zákroku obávat, provádí se téměř vždy s místním znecitlivěním.
Onychomykóza je mykotické postižení nehtových plotének, popř. nehtových lůžek. Je to nejčastější onemocnění nehtů a tvoří asi polovinu všech nehtových abnormalit. Vyskytuje se čtyřikrát častěji na nohou než na rukou. Původci nemoci číhají doslova všude. Houby ke svému životu potřebují teplo a vlhko. Vlhko navíc způsobuje porušení kožní celistvosti a usnadní vstup infekce. Existuje léčba celková formou tablet a lokální antimykotická léčba mastmi. Je prokázáno, že nejúčinnější léčba plísně nehtové ploténky je kombinací obou forem léčby.
