Analogové: Klasické zpracování zvuku bylo až do dnešní počítačové éry zásadně analogové. Zvuk byl převeden na elektrický signál tím, že byl snímán elektroakustickým měničem = mikrofonem. Dále byl analogově, tedy spojitě, zpracován takto: zesílen předzesilovačem, upraven v tónovém korektoru (rozdělen na několik pásem – obvykle výšky, středy a hloubky, které se samostatně nastavovaly) a opět zesílen koncovým zesilovačem. Dále byl tento upravený elektrický signál převeden zase na zvuk dalším elektroakustickým měničem, tedy miniaturním reproduktorem. Toto zpracování – úprava intenzity jednotlivých tónových pásem je obvyklá u všech elektroakustických zařízení, sluchadla se od nich liší jen tím, že jsou velmi malá – musí používat speciálně vyrobené díly s vlastnostmi vhodnými pro toto použití.
Digitální: Digitální zpracování zvuku se od výše uvedeného popisu liší jiným způsobem úpravy zvuku. Za předzesilovač je vložen analogovo-digitální převodník, který analogový (spojitý) signál převede na digitální (číselnou) formu tím, že analogový signál „rozseká“ vzorkovací frekvencí na kousky a každý takový kousek dostane přiřazenou číselnou hodnotu. Původně spojitý signál je převodníkem změněn na řadu čísel. Množství, tedy četnost čísel, je dáno vzorkovací frekvencí převodníku. Další zpracování je teoreticky jednoduché a spočívá v násobení a dělení těchto čísel. Prakticky je třeba vytvořit určitý algoritmus zpracování, obvykle speciálním počítačovým programem, který musí být člověkem vytvořen tak, aby toto zpracování mělo požadovaný výsledek (nelze použít libovolně upravené zvuky, ale takové, které zlepší srozumitelnost řeči). Po takové úpravě přichází na řadu opět převodník, tentokrát digitálně-analogový, a dále nezbytný koncový zesilovač a reproduktor. Je zřejmé, že zásadní rozdíl mezi oběma způsoby zpracování zvuku je ve variabilitě úprav požadovaného zvukového spektra. Analogový způsob neumožňuje výrazné oddělení jednotlivých pásem zvuku ani jejich vzájemně nezávislou úpravu. Digitální způsob úpravy je zase technicky (i finančně) náročnější a snaha o nezbytnou miniaturizaci (a snížení ceny) vede ke zjednodušování celého procesu. S tím souvisí trvalý problému nalezení vhodného algoritmu zpracování signálu. Je třeba si uvědomit, že právě tento algoritmus rozhoduje o srozumitelnosti poslechu – a v tom se jednotlivé výrobky zásadně liší. Jak digitální sluchadla, tak i sluchadla analogová se vyrábějí jako závěsná a zvukovodová.
Závěsná sluchadla mají název odvozen od toho, že visí za boltcem ucha. Pro správnou funkci potřebují vhodnou, nejlépe individuální tvarovku, která vede zvuk k bubínku ucha. Jejich omezení spočívá v tom, že uživatel nesmí mít časté záněty zvukovodu, případně velkou tvorbu ušního mazu. Potom hrozí jejich častější ucpávání ušním mazem. Další typy sluchadel, jako jsou krabičková či brýlová, jsou variantou, kterou volí lidé s potřebou jednoduchého ovládání nebo kombinace přístrojů (sluchadlo a brýle). Foniatr vždy použití těchto sluchadel zváží a v případě potřeby doporučí.
Ve svém příspěvku SVĚDĚNÍ V UŠÍCH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
Problém svědění v uších řeším už dlouho, nejdřívesama, pposlední dobou s lékaři. Bohužel jejich konstatování, že v uchu nic nemám mne ne uspokojil, nechci slyšet jak strašně jsem nemocná,-nejsem hypochondr pocit svědění a navíc nemožnost dostatečně se podívat mne přivádí k šílenství, Nakonec se mi přidal i tlak v uších, nesnášenlivost zvuku vyšší frekvence a o doktora vždycky řeknou, že jsem v pořádku.
Článek mne uspokojil a nasměroval.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Máme dva druhy umělé výživy, a to enterální výživu (EV) a parenterální výživu (PV). Typ nutriční podpory pak závisí na celé řadě faktorů.
Enterální výživa (EN) je takový druh výživy, kdy se nutriční tekutina aplikuje do střeva přes katetr směrem do žaludku nebo tenkého střeva. Existují různé způsoby, jak poskytovat enterální výživu.
Parenterální výživa (PN) je taková výživa, kdy je nutriční tekutina aplikována do setu, který je zaveden do žíly (intravenózně). PN si klade za cíl poskytnout celkovou nutriční podporu, i když to není vždy možné. PN se obvykle používá, když lidé nejsou schopni mít EN. K tomu může dojít, pokud jde o velkou operaci tenkého střeva s neprůchodností střev nebo v případě, že aplikace EN by byla obtížná nebo nevhodná.
Tekutá strava pro seniory
Stárnutí je spojeno se sníženou fyzickou aktivitou, která v kombinaci se změnami v chuti a schopnosti jíst může vést ke ztrátě svalové hmoty, hubnutí, snížené funkci a zvýšené závislosti na druhých. Stáří je období, kdy dochází z mnoha příčin k tomu, že je přijímání stravy pro seniora obtížné. Mění se a snižuje chuť k jídlu. Dochází k postupné ztrátě sluchu, zraku, hybnosti, což omezuje celkovou mobilitu, takže nakupování potravin a příprava jídla je obtížnější. Zubní problémy a obtíže s polykáním mohou vést k udušení.
S věkem klesá potřeba energetického přísunu potravin a vytváří se pocit, že se nemusí tolik jíst, přestože potřeba většiny živin zůstává relativně nezměněna, a to pak následně vede ke zvýšenému riziku podvýživy. Podvýživa je spojená se sníženou kognitivní funkcí a s oslabením schopnosti pečovat o sebe sama. Tento fakt podtrhuje význam správné výživy u starších lidí.
V současné době existují různé formy tekuté stravy pro seniory, které mohou být připraveny i za 3 minuty a nevyžadují žvýkání. Všechny živiny obsažené v tekuté stravě pro seniory jsou lehce a rychle stravitelné. Poskytují optimální výživu pro seniora. Většinou obsahují vyváženou hodnotu bílkovin, aminokyselin, vitamínů, minerálů a sacharidů, které jsou pro organismus nepostradatelné. Příjem bílkovin působí proti ztrátě svalové hmoty a pomáhá seniorům udržet svou váhu a zůstat silný a funkční. Tekutou stravu lze použít samostatně, jako elementární (pre-stravitelnou) tekutou dietu, nebo je jí možno pouze částečně nahradit či doplnit stávající stravu.
Steroidy, antidepresiva a další léky plus snížení fyzické aktivity vedou ke zvýšení tělesné hmotnosti u seniorů. Tekutá strava pro seniory umožní i hubnutí v tomto období, ale na základě dostatečného energetického příjmu živin. Senior si sám může kontrolovat svůj denní příjem kalorií a přitom získat potřebné živiny ve své stravě. Nutriční hodnota tekuté stravy je vždy uvedena na obalu produktu.
Tekutá strava po operaci
Tekutá strava po operaci vypadá jako čirá tekutina, která je organismem snadno absorbována a dodává tělu všechny potřebné živiny, snižuje stimulaci trávicího systému a nezanechává žádné zbytky ve střevním traktu. To jsou důvody, proč je tento druh tekuté stravy předepisovaný před a po operaci pacienta.
Nutriční hodnoty čiré tekuté stravy po operaci však nejsou dostatečné na kalorie a živiny. Z tohoto důvodu by tato forma stravy po operaci neměla být používána déle než pět dní. Vždy je důležité dodržovat pokyny lékaře. Pokud pacient snáší tuto tekutinu dobře, může být převeden na jiné diety, jako je kompletní tekutá strava, dieta bez laktózy nebo dieta s omezením vlákniny.
Kompletní tekutá strava může být předepsána coby další malý krok na cestě k pevné stravě poté, co pacient absolvoval dietu s čirou tekutinou. Klíčovým rozdílem mezi čistou tekutou dietou a plnou tekutou stravou je doplnění látek, které jsou obsaženy v mléčných výrobcích. Pro ty, kteří nesnáší laktózu, to může být velmi složité, protože budou muset laktózu nahradit jinou alternativou, například sójou.
Dietu bez laktózy lze doporučit pro ty pacienty, kteří již mají, nebo je u nich podezření na nesnášenlivost laktózy. Intolerance laktózy způsobuje příznaky jako průjem, plynatost a bolesti břicha, které se těžko rozeznávají od příznaků syndromu dráždivého tračníku. U lidí, kteří mají dietu bez laktózy, musí být velká opatrnost, aby se zajistilo, že pacient dostává dostatek vápníku z jiných zdrojů.
Dieta s omezením vlákniny se doporučuje jako poslední krok před obnovením neomezené stravy po operaci. Tato dieta se skládá z různých potravin s důrazem na potraviny, které obsahují vysoké množství vlákniny, tedy některé druhy zeleniny a obilovin.
Tekutá strava na hubnutí
Hubnutí s minimálním úsilím – reklamy slibují, že ke štíhlejší postavě lze dojít cestou tekuté diety. Tekuté diety kontrolují příjem kalorií tím, že vymezí to, co se jí a pije. Jak tyto diety pracují, se liší dle druhů jednotlivých produktů. Některé tekuté diety zahrnují tekutiny pouze na bázi ovocných nebo zeleninových šťáv. Jiné druhy tekutých diet nahrazují jen jedno nebo dvě jídla (obvykle snídani a oběd) nápoji. Tyto diety mohou také zahrnovat svačinky v době mezi jídly.
Tekutá strava obsahuje často výrazně snížené množství kalorií. Pokud budete jíst méně kalorií, než spálíte, budete hubnout. Nicméně hubnutí může být krátkodobé, protože pokud se drasticky sníží příjem kalorií, metabolismus se zpomaluje, aby energií šetřil. Pokud se změní stravovací návyky, váha se vrátí zpět, jakmile se jedinec vrátí ke své původní stravě. Některé tekuté diety však pracují v dlouhodobém horizontu. Vědci zjistili, že diety, které obsahují potraviny i tekutiny, mohou lépe pomoci lidem s nadváhou, a to na základě kontroly množství kalorií, které jedinec sní a vypije. Tyto tekuté diety pak pomohou udržet váhu i po dobu několika let.
Pokud jde o tvrzení, že některé tekuté diety mohou detoxikovat organismus, neexistuje žádný důkaz, který by to dokázal. Tělo, říkají odborníci, je velmi sofistikovaný stroj, který má svůj vlastní systém a detoxikuje se přes játra a pot.
Ve svém příspěvku NASLOUCHÁTKO AXON C-109 se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jan.
Nedávno jsem pořizoval naslouchátko a zvolil jsem digitální Axon C-109 http://www.zdravi-sport.cz/… Je to lepvnější variantazde zmiňovaného Axonu D-322. Kvalita zvuku je vynikající a výdrž baterie také. Za ty peníze spokojenost
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Kapesní naslouchadla: Kapesní naslouchadla se skládají z pouzdra a ušního závěsu. Pouzdro je obvykle velikosti balíčku hracích karet, obsahuje zesilovač, baterii a ovládací prvky, zatímco na závěsu je umístěn miniaturní reproduktor. Kapesní naslouchadlo může poskytnout velké zesílení a dlouhou životnost baterie za nižší cenu.
Závěsná naslouchadla (BTE): Jsou vhodná především pro těžké sluchové ztráty anebo tehdy, je-li zavedení sluchadla do zvukovodu velmi obtížné z důvodu úzkého zvukovodu. Skládají se z pouzdra, které obsahuje elektronický obvod, ovládání, baterii, mikrofon/y a často také reproduktor. Pouzdro je umístěno za ušním boltcem s propojením vedeným dolů do ucha. Zvuk z naslouchadla je do ucha přenášen akusticky tenkou plastovou trubičkou.
S reproduktorem ve zvukovodu (RIC): Na rozdíl od sluchadel závěsných (BTE) je ve sluchadlech RIC umístěn reproduktor přímo v ušní koncovce, ve zvukovodu, namísto v pouzdře sluchadla. Model RIC se skládá z pouzdra umístěného za uchem, tenkého drátku spojujícího pouzdro s reproduktorem a vlastního reproduktoru, který je vložen přímo do zvukovodu. Reproduktor je uložen v silikonovém pouzdře, které je ve formě špuntu zafixováno do ucha pacienta.
Zvukovodová sluchadla (ITE): Jsou umístěna ve vnějším zvukovodu. Občas mohou být spatřena, pokud člověk stojí tváří v tvář člověku s ITE. Naslouchadla ITE jsou vyrobena individuálně přímo podle ucha pacienta a navržena tak, aby pohodlně pasovala do ucha pacienta. Jsou vhodná pro lehké až těžké sluchové ztráty. Ventilace u těchto naslouchadel může způsobovat zpětnou vazbu. Ventilaci umožňuje tenká trubička, která poskytuje vyrovnání tlaku a její provedení má také vliv na zpětnou vazbu. Zpětná vazba (svištění či pískání) je způsobena prosakováním zvuku (většinou na vyšších frekvencích), který je znovu zesílen a může způsobovat problém u těžkých ztrát sluchu.
Kanálová sluchadla (CIC): Kanálová sluchadla jsou nejmenším modelem naslouchadel. Tento druh naslouchadla tvarem kopíruje ušní kanál a nenechává téměř žádnou viditelnou stopu po naslouchadle. To je způsobeno tím, že se vkládá hlouběji do ušního kanálu než ostatní naslouchadla, takže není vidět ani při přímém pohledu na ucho. Skořepina kanálových sluchadel je vyrobena přímo dle ucha pacienta, a proto její nošení není nepohodlné. Je v ní obsažena veškerá elektronika. Naslouchadla typu CIC mají odvětrávání a jejich hluboké umístění v ušním kanálu poskytuje přirozenější poslechový zážitek. Na rozdíl od ostatních typů naslouchadel toto naslouchadlo nezakrývá žádnou část ušního boltce plastovou skořepinou. To způsobuje, že zvuk je přijímán přirozeněji tvarem ušního boltce a je přenášen do ušního kanálu, stejně jako by byl přenášen bez naslouchadla. Některé modely CIC umožňují použití mobilního telefonu jako dálkového ovládání k nastavení naslouchadla. V případě naslouchadla typu CIC téměř nelze poznat, že pacient nosí naslouchadlo.
Kostní naslouchadla BAHA: Do kosti zakotvené naslouchadlo je sluchadlo, které k přenosu zvuku používá vibrace. Používá se, když pacient trpí poruchou vzdušného vedení. V takovém případě se pro přenos zvuku použije takzvané kostní vedení, kdy se tekutiny ve vnitřním uchu rozkmitávají přímým přenosem vibrací lebeční kosti. Naslouchadla BAHA jsou k lebeční kosti připojena pomocí implantátu. Ten tvoří titanový šroub, který je zašroubovaný asi 3–4 mm do lebeční kosti.
Každé naslouchadlo má přinejmenším mikrofon, reproduktor (běžně nazývaný sluchadlo), baterii a elektrický obvod. Elektrický obvod se liší dle zařízení, i když se jedná o stejný typ. Obvody spadají do kategorií dle způsobu zpracování signálu (analogové nebo digitální) a dle typů ovládání obvodu (nastavitelné nebo programovatelné).
Ve svém příspěvku NASLOUCHÁTKO K TELEVIZI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiří Šolc.
V mém věku mám již cca 20% ztrátu sluchu. Často nerozumím rychle mluvícím lidem a nebo mluví-li více lidí najednou. Hlavní problém je pro mne poslech televize. Často slyším hlasitě hudbu a mluvené slovo zaniká. Při sledování TV bych potřeboval zesílit zvuk ale ostatním to vadí.
Moje televize nemá vývod na připojení konektoru sluchátek. Potřeboval bych sluchátka na obě uši se zesilováním zvuku přes mikrofon. Doporučte mi prosím vhodný výrobek.
Děkuji
Jiří Šolc
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jan.
Sluchátka Philips SHC5200 (SHC5200/10) černá stoji kolem 1500,-
Pouziva je muj otec 70 let a je spokojeny.
Naslouchadla do uší jsou zdravotní pomůcky pro pacienty trpící nedoslýchavostí. Naslouchadlo je složené z mikrofonu a baterie. Prodává se v tělové barvě a vejde se do vnitřní části ucha. Vyrábí se ve více velikostech, protože nedoslýchavostí trpí i děti. Při výběru naslouchátka je velikost zásadním parametrem. Naslouchátko musí v uchu co nejlépe sedět. Jednoduše je složeno z baterie a mikrofonu. Mikrofon přijímá zvuky z okolí, které zesílí a vysílá do ucha. Proto je nutné, aby naslouchátko v uchu dobře sedělo. Jinak může dojít k interferenci zvuku a pacient slyší nepříjemné pískání. Součástí naslouchadla je také silikonový nástavec pro co nejlepší upevnění do ucha. Převod zvuku má na starosti mikrofon. Sílu zvuku lze nastavit podle indispozice (kvality sluchu) každého majitele naslouchátka. Většinou má naslouchadlo 5 úrovní hlasitosti.
V naší poradně s názvem JAK ZASTAVIT ZVONĚNÍ V UŠÍCH? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaroslava Zajíčková.
Je mi opravdu divné, že po 1,5 l l vína mě tinius přejde. Naprosto.
V čem je tedy závada co mám dělat?
Diky za radu.
J. Z.
.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Co máte dělat? Zamyslet se nad sebou a uvědomit si, že při pravidelné konzumaci 2 láhví vína vznikne za nedlouho závislost, kterou pak nejde ovládat. U alkoholu platí rčení: Když můžeš přestat, tak nechceš. Když pak později chceš, tak už nemůžeš. A to je velmi smutné v porovnání s újmou, kterou způsobuje tinnitus (zvoněním v uších). Za to opravdu ty účinky, které u sebe pozorujete nestojí. Mnohem šetrnější řešení je, přehlušit zvonění v uších jiným zvukem. Existují drahé přístroje, které vydávají speciální frekvence, jenž při styku s vibracemi vašeho tinnitu utlumí vjem ucha a výsledek je, že neuslyšíte svůj tinnitus. Ale nebojte se, že to budete muset zaplatit. Češi vždy naleznou řešení zdarma. Na youtube si právě zdarma můžete přehrát různé kolekce zvuků, které tlumí tinnitus. Vzhledem k tomu, že je nutné nalézt správnou frekvenci, tak budete muset chvíli laborovat, které z videí vám vyhovuje nejlépe a u toho pak vyladit hlasitost, aby vás to nerušilo při usínání. Tady je odkaz na několik dlouhých kolekcí: https://www.youtube.com/res… Hodně štěští.
U seniorů bývá také problém ve zhoršené hybnosti nebo zhoršení zraku, v krajním případě i v takzvané stařecké demenci, což výrazně omezuje schopnost nákupu a přípravy stravy. Objevují se i problémy ekonomické. Nedostatek aktivity, jehož důsledkem je i nechuť připravit si jídlo či dojít si nakoupit, může souviset s depresí z osamělosti a sociální izolace. Souhrnem těchto skutečností se starší člověk dostává do začarovaného kruhu – jeho zdravotní stav se vzhledem k nedostatečné výživě stále zhoršuje, což vede k dalšímu zhoršení jeho schopnosti správně a dostatečně jíst. Proto je důležitá pestrá strava pro seniory nebo program stravování seniorů. Řešením, které nabízí medicína, mohou být přípravky enterální klinické výživy. Jedná se o vyváženou tekutou stravu uzpůsobenou k popíjení, v níž je přesně definovaný obsah nutričních složek. Tyto přípravky se dodávají do lékáren v různých chuťových příchutích. Mohou se podávat po jídle nebo mezi jídly a lze jimi doplnit stravu o všechny důležité součásti: energii, bílkoviny, cukry, tuky, vitamíny, minerální látky a stopové prvky v potřebném množství. Navíc lze přípravky enterální klinické výživy využít i při přípravě denních jídel. Univerzální doporučení pro výživu ve stáří neexistuje, záleží na věku, fyzické aktivitě a zdravotním stavu. Při chronickém onemocnění je důležité dodržovat léčebná dietní opatření.
Kalorický příjem u méně aktivních lidí staršího věku by měl být 7 300 až 8 500 kJ u žen a 7 900 až 9 500 kJ u mužů. Pro přesné stanovení je nutné vzít v potaz řadu faktorů, jako je stavba těla a zdravotní stav. Není dobré vyřazovat z jídelníčku například zeleninu nebo maso pro špatný stav chrupu. Úpravu jídla je třeba volit tak, aby ho člověk zvládl zkonzumovat, takže často pomůže jej rozmixovat.
Staří lidé mají tendenci se v jídle odbývat. Hlavní složkou jejich jídelníčku bývá bílé pečivo a rafinovaný cukr, což není ani zdravé, ani výživné. Navíc šetří a kupují to nejlevnější, co v supermarketech je. Jenže obvykle to je také to nejméně kvalitní. Často jim pak chybí v jídelníčku bílkoviny, nutné pro hojení ran, s nedostatkem zeleniny chybí i vláknina, což zhoršuje zažívání, ale může být i jednou z příčin rakoviny tlustého střeva. Větší množství nekvalitních sacharidů zatěžuje slinivku, což může vést ke zvýšené glykémii. V nekvalitních potravinách rovněž převládají takzvaná éčka, stabilizátory, konzervanty, transmastné nasycené tuky, což není nic dobrého pro tělo a už vůbec ne pro organismus seniorů.
Ve svém příspěvku NASLOUCHÁTKO K TELEVIZI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr Kuchta.
Dobrý den. Potřebuji poradit měl bych zájem o bezdrátová sluchátka k televizi KTS3P moje ztráta sluchu podle ORL vyšetření je celkově 86,7% budou pro mě vyhovující nebo jsou na trhu ještě jiné děkuji za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel PAVEL ŠRÁMEK.
Pořídili jsme otci před 9lety sluchátka od firmy SENHEISER typ SET900,která umožňují poslech TV a lze zapnout volbu tak ,že slyšíte i zvuky okolí, osob nebo mobil.telefonu .Lze vzít sebou po nabití do divadla , na úřad atd. SET kromě sluchátek obsahuje vysílač ,která slouží zároveň jako nabíjecí stanice sluchátek.Vysílač se připojí k TV buď do sluchátkového výstupu nebo je lépe použít výstup z TV pro optický kabel a dokoupit FiiO D03K TAISHAN - DAC převodník ,který se zapojí na optický výstup TV a z výstupu převodníku se připojí vysílač signálu pro sluchátka . U TV Samsung LCD ,kterou máme (cca 9let stará) totiž při připojení do výstupu na sluchátka (JACK 3,5mm) došlo k vypnutí zvuku hlavních reproduktorů TV ,takže ostatní nic neslyšeli . Řešením bylo připojení přes optický výstup a přes DAC převodník ,pak funguje i TV i vysílač pro sluchátka.
Nevýhoda je , že SET 900 stojí cca 7000,-Kč , ale zase funguje super. Lze nastavit vyvážení hlasitosti více vlevo nebo více vpravo ,záleží ,které ucho hůře slyší. Asi po 4 letech jsme museli vyměnit ve sluchátkách akumulátor (uváděná životnost 1-2roky) .Nyní po 9letech zjišťujeme potřebu sluchátka zaslat do servisu, protože při točení knoflíkem hlasitosti dochází občas k "praskavým nepříjemným zvukům" a někde bude v kloubech opotřebený kontakt - sluchátka se při rozevření mají zapnout , což signalizuje LED dioda a nyní občas vynechává a nezapne nebo až po několikerém pohýbání k sobě / od sebe. Odhaduji , že bude potřeba vyčistit dráhy kontaktů a zase koupit nový akumulátor pro sluchátka (typ BA300 cena cca 820,-Kč ).Prostě kvalita něco stojí ,ale jinak spokojenost, každodenně používáno v průměru 2hodiny .P.S. -někdo psal ,že pořídil sluchátka bezdrátová ,kde je zapojil do sluchátkového výstupu na TV - jak jsem psal , u nás to po připojení zároveň vyřadí hlavní repro TV ,takže ostatní zdraví už nic neslyší . Toto řešení je vhodné pouze pro jednoho účastníka TV . Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Jako mast na opruzeniny pro seniory se osvědčil přípravek Phytiol (dříve Pityol). Phytiol se používá u dospělých a dětí nad 10 let při chronických ekzémech, trudovině (akné), povrchových hnisavých zánětech kůže malého rozsahu, nemokvajících opruzeninách. Jde o mast obsahující směs látek, které podporují hojení, mají mírný protizánětlivý a dezinfekční účinek. Tato homogenní mast má světle hnědou barvu, konzistenci měkké pasty a slabě zapáchá po ichthamolu.
Složení:
Léčivými látkami jsou ichthammolum 0,6 g, acidum boricum 0,3 g, zinci oxidum 6 mg, guaiazulenum 3 mg v 30 g masti.
Pomocnými látkami jsou benzaldehyd, vanilin, silice kůry skořicovníku cejlonského, methylparaben, propylparaben, ethyl-linoleát a ethyl-linolenát, glycerol-monostearát, bílá vazelína, čištěná voda.
Kontraindikace:
Neužívejte Phytiol, jestliže jste alergičtí na ichthammolum, acidum boricum, zinci oxidum nebo guaiazulenum nebo na kteroukoli další složku tohoto přípravku. Phytiol nesmí přijít do styku s oční spojivkou. Nesmí se aplikovat na rozsáhlé plochy porušené pokožky. Přípravek není určen pro děti mladší deseti let.
Vzájemné ovlivnění účinku Phytiolu a jiných přípravků není známo. Přesto bez porady s lékařem nenanášejte na postižené místo současně s touto mastí jiné volně prodejné léky pro místní používání.
Nežádoucí účinky:
Phytiol obsahuje parabeny (methylparaben a propylparaben), které mohou způsobit opožděné alergické reakce.
Podobně jako všechny léky může mít i tento přípravek nežádoucí účinky, které se ale nemusí objevit u každého.
Během léčby může vzácně (až u 1 z 1 000 léčených) dojít k přecitlivělosti na některou složku přípravku. Příznaky přecitlivělosti zahrnují svědění, zčervenání, pocity pálení, někdy i výsevy drobných pupínků.
Dávkování a způsob použití:
Vždy používejte tento přípravek přesně dle pokynů svého lékaře nebo lékárníka. Pokud si nejste jistí, poraďte se se svým lékařem nebo lékárníkem.
Neurčí-li lékař jinak, dospělým i dětem nad 10 let se Phytiol nanáší v přiměřené vrstvě na postižené místo 1–3krát denně.
Jestliže nedojde k ústupu obtíží do 7 dnů nebo naopak dojde k jejich zhoršení, obraťte se na lékaře. Délka léčby Phytiolem bez porady s lékařem by neměla přesáhnout 2 týdny.
Při náhodném požití přípravku dítětem může dojít k nevolnosti až zvracení. Je vhodné zvracení podpořit nebo vyvolat a vyhledat lékaře.
Uchování:
Uchovávejte tento přípravek mimo dohled a dosah dětí. Uchovávejte při teplotě do 25 °C v původním obalu, aby byl přípravek chráněn před vlhkostí. Nepoužívejte tento přípravek po uplynutí doby použitelnosti za EXP na obalu. Doba použitelnosti se vztahuje k poslednímu dni uvedeného měsíce.
Nevyhazujte žádné léčivé přípravky do odpadních vod nebo domácího odpadu. Zeptejte se svého lékárníka, jak naložit s přípravky, které již nepoužíváte. Tato opatření pomáhají chránit životní prostředí.
V naší poradně s názvem NASLOUCHADLA DO UŠÍ HRAZENÁ POJIŠŤOVNOU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Frantisekstec@seznam.cz.
Chci se zeptat zda pojišťovna VZP hradí či jen přispívá na naslouchadla tak jak je doporučí odborný lékař? Co dokáže jeho základní verze? Nejedná se jen o zesilovače zvuku? Děkuji Vám za Vaší odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Zdravotní pojišťovny obvykle přispívají na naslouchadlo ve výši ceny základní verze. Pokud pacient chce naslouchadlo lepší, například voděodolné nebo s komunikací s mobilem, musí si zbytek ceny doplatit. Příspěvek od pojišťovny je podmíněn předložením tak zvaného Poukazu na foniatrickou pomůcku, který může vystavit pouze lékař specialista v oboru ORL nebo foniatrie. Lékař nabídne různá řešení sluchadla i cenové relace. Někteří lékaři mají různá sluchadla k vyzkoušení, což výrazně zlepší výsledky výběru nejlepšího naslouchadla.
V naší poradně s názvem EUSTACHOVA TRUBICE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela.
Dobrý den,
Ještě se na vás obracím s dotazem jestli je možné že na uši slyším dost tlumeně?jakoby přes vatu...odezní to nebo už mi to takhle zůstane?..profuky jsou zatím bez efektu.
Děkuji za váš soucit se mnou.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Za pocit tlumeného sluchu může od rýmy zanesená eustachova trubice. Díky tomu z vnitřního ucha nemůže odtékat sekret a jeho hromadění tlumí přenos zvuku. Až vás opustí tahle rýmová epizoda, tak se vše vrátí do normálního stavu. Nebojte se a vydržte! Zůstaňte v kontaktu se svým lékařem a dokud to nepřestane, choďte jednou za dva týdny na kontrolu a buďte trpělivá.
Vnější ucho (auris externa) se skládá z boltce, zvukovodu a bubínku.
Boltec je tvořen chrupavkou (pouze lalůček chrupavčitou kostru nemá) a směřuje akustické vlny do zvukovodu. Velikost a tvar boltce nemají vliv na sluch.
Vnější zvukovod (také se mu říká sluchový kanálek) je trubice, která má část chrupavčitou a kostěnou. Na konci zvukovodu se nachází bubínek, hranice mezi zevním a středním uchem. Zvuková vlna, která projde zvukovodem, naráží do bubínku a putuje dál do nitra ucha. Délka zvukovodu dospělého člověka je asi 3 cm.
Bubínek je vazivová blanka na konci zvukovodu, cca 0,1 mm silná. Zvuková vlna jej rozechvěje, bubínek ji zesílí a předá do středního ucha. Zdravý bubínek je lesklý a má šedavou barvu.
Výstelka zvukovodu obsahuje mazové žlázy, které produkují ušní maz. Zvukovod má samočisticí schopnost – nečistoty jsou z něj vypuzovány směrem ven.
Zevní ucho vede zvukové vlny k bubínku, přičemž má zřetelně směrový efekt.
Střední ucho (auris media) je systém vzduchem vyplněných dutin, vystlaných sliznicí. Začíná bubínkem, na nějž jsou napojeny tři sluchové kůstky. Patří mezi ně kladívko (malleus), kovadlinka (incus) a třmínek (stapes). Řetěz kůstek přenáší zvuk od bubínku do vnitřního ucha – ploténka třmínku se dotýká oválného okénka v labyrintu. Střední ucho je odděleno od vnitřního ucha membránami, které uzavírají oválné předsíňové okénko (vestibulární) a kruhového hlemýžďové (kochleární) okénko. Zesílení zvuku se uskutečňuje pákovou funkcí sluchových kůstek, které přenášejí zvukové vlny z většího povrchu bubínku na menší plochu povrchu membrány předsíňového okénka. Nadměrně silné zvuky se tlumí pomocí dvou malých kosterních svalů ve středním uchu (napínač bubínku a třmínkový sval). Svalová vřeténka uvnitř těchto svalů reagují na protažení svalu tím, že spouští takzvaný akustický reflex, který způsobuje smrštění těchto svalů. Stupeň protažení je dán intenzitou zvuku (hlasitostí). Hlasité zvuky se tlumí proto, že natažení svalů a jejich následná reflexní kontrakce zabraňuje nadměrnému pohybu sluchových kůstek.
Vnitřní ucho (auris interna) leží v kostěném labyrintu kosti skalní (os petrosum). Kostěný labyrint částečně kopíruje blanitý labyrint vyplněný endolymfou. Částmi kostěného labyrintu, které kopíruje blanitý labyrint, jsou 3 polokruhovité kanálky, vejčitý váček, kulovitý váček a hlemýžď.
Hlemýžď je stočená trubička naplněná tekutinou (endolymfou). Vibrace oválného okénka rozvlní endolymfu. Vlnění endolymfy rozechvěje krycí membránu Cortiho orgánu obsahujícího vláskové buňky (receptory sluchu). Každá buňka má vlásky zapuštěné do krycí membrány a zjišťuje její chvění, o kterém vysílá signály do mozku po sluchovém nervu. Signály jsou vnímány jako zvuk.
Rovnovážný (vestibulární, statokinetický) orgán slouží k detekci polohy a zrychlení. Skládá se z vejčitého a kulovitého váčku (utriculus a sacculus), které detekují polohu, a tří polokruhovitých kanálků detekujících zrychlení. Ve váčcích jsou dvě na sebe kolmé vrstvy vláskových buněk s vlásky zapuštěnými do rosolu obsahujícího krystalky uhličitanu vápenatého. K vnímání zrychlení slouží vláskové buňky na začátku a na konci polokruhovitých kanálků, které vnímají změny v proudění endolymfy v kanálcích. Předrážděním tohoto orgánu vzniká mořská nemoc.
Ze středního ucha do nosohltanu vyúsťuje Eustachova trubice (tuba Eustachi, tuba auditiva, sluchová středoušní trubice), která vyrovnává tlak ve středním uchu s tlakem v okolním prostředí. Pomáhá také čistit středoušní dutinu.
Ve svém příspěvku ÚČINNÁ PREVENCE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Abatyše.
Je pravda, že co se týče dušení činnosti ve stáří, tak je s podivem, jak někteří jedinci v 80 cvičí, pracují nebo dokonce tvoří - a to nemluvím o exemplářích, co plodí potomstvo a jiný už jenom čekají na smrt. Naše teta se přihlásila v 65 na univerzitu třetího věku. Předtím byla 10 let v důchodu a to by jste mrkali, jak jí to tam náramně prospělo. A taky začala chodit někam na cvičení pro seniory. Prostě dobrý. Řekla bych, že tý se stařecká demence vyhne obloukem.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Digitální doba mění i ty nejmenší, avšak neméně potřebné přístroje. Mezi ně patří i sluchadla, pomůcky pro nedoslýchavé. Tradiční analogová sluchadla zachycovala zvuk mikrofonem a předávala jej přímo do ucha. Současné digitální přístroje se liší tím, že zvuk je v nich nejprve převeden na digitální signál, který lze dále upravovat.
Prvním krokem je zachycení směrovým mikrofonem (ten má přednostní citlivost ke zvuku přicházejícímu z určitého směru) a mění se v A/D (analogicko-digitálním) konvertoru na elektrický signál.
Vlastní úprava probíhá v digitálním signálním procesoru DSP, který tvoří řada křemíkových čipů. Procesor DSP analyzuje signál a potlačuje nežádoucí frekvence vyjadřující zvuky z okolí. Naopak řečové frekvence jsou zvýrazňovány, takže konverzace se stává srozumitelnou. DSP umí i odstranit zpětnou vazbu, která se projevuje nepříjemným pískáním. Špičková sluchadla dokážou porovnávat signál, který přichází do sluchátka, se zvukem, který je zesilován tak, aby ke zpětné vazbě nedocházelo. DSP dokáže také přizpůsobením zvuku zabránit pocitu, že je jedno ucho zablokováno, což je důležité hlavně pro příjemné vnímání vlastního hlasu. Zpracovaný zvuk je postupován do reproduktoru sluchátka. Na něj navazuje trubice, která je na konci tvarovaná tak, aby přesně zapadla do ucha uživatele.
V naší poradně s názvem DETRALEX JE HRAZEN POJIŠŤOVNOU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hana Oličová.
Je lék Detralex placen pacientem celou částkou,nebo připlácí na něj pojišťovna.Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Detralex z části hradí pojišťovna a z části pacient. Přesná výše doplatku záleží na lékárně. Některé upřednostňují seniory, kteří mají nižší doplatky, než mladší pacienti. Zeptejte se ve své lékárně na podrobnosti.
Mininaslouchátko prostředkuje osobám, které jsou postiženy částečnou ztrátou sluchu, znovu kontakt se světem, ať už se jedná o komunikaci s dalšími osobami, vnímání zvuků v okolí, nebo možnost vychutnat si hudbu, divadlo, televizní vysílání či koncert. Zlepšení sluchu se výrazně podílí i na zlepšení psychického stavu, zvýšení chuti do práce i na pasivní bezpečnosti. Pro mnohé je tudíž naslouchací pomůcka opravdu neocenitelným pomocníkem. Pokud si chcete pořídit naslouchátko, můžete se poradit s odborným lékařem i s lidmi, kteří už mají s podobnými přístroji své zkušenosti. Vždy ale zjistíte, že se vyplatí zvolit opravdu spolehlivý, dostatečně výkonný a pohodlný přístroj. Mininaslouchátko na první pohled zaujme svými rozměry, snadno ho vložíte do ucha a nepůsobí nijak rušivě díky tělové barvě i vhodnému tvaru. Moderní design je především účelový, naslouchátko skvěle sedí v uchu a nijak nevadí. Zesílení zvuku lze nastavit podle potřeby, výsledný zvuk je věrohodný a zcela přirozený, bez rušivých vlivů. Tento přístroj je vhodný zejména pro osoby postižené střední nebo vyšší úrovní ztráty sluchu. K přístroji jsou přiloženy tři další páry silikonových koncovek, každý si tedy vybere tu odpovídající velikost podle svého zvukovodu. Je třeba věnovat pozornost i výběru vhodné silikonové koncovky podle průměru zvukovodu, netěsnící koncovka by mohla působit zpětnou vazbu.
Jde o digitální akustický obvod s programovatelným ovládacím obvodem. Oba obvody, akustický i přídavný ovládací obvod, jsou plně digitální. Plně digitální obvody umožňují implementaci mnoha přídavných vlastností, které nejsou možné s použitím analogových obvodů. Digitální obvody mohou být použity ve všech druzích naslouchadel a jsou nejvíce flexibilní. Sluchadla pak mohou být například naprogramována tak, aby měla větší zesílení v určitém frekvenčním pásmu. Lze nastavit i více programů, které mohou být vybírány uživatelem, anebo jsou plně automatické a adaptivní. Tyto programy redukují akustickou zpětnou vazbu (pískání), redukují hluk pozadí, detekují a automaticky nastavují různé druhy naslouchacího prostředí (hlasitý vs. tichý, mluva vs. hudba a podobně), ovládají přídavné komponenty jako vícenásobné mikrofony ke zlepšení prostorového vnímání zvuku, transponují frekvence (posun frekvencí, které uživatel neslyší, do nižších kmitočtů, kde je sluch lepší) a implementují mnoho dalších funkcí. Digitální obvody rovněž umožňují bezdrátové ovládání jak akustických, tak ovládacích obvodů. Ovládací signály v naslouchadle v jednom uchu mohou být bezdrátově přeneseny do ovládacích obvodů naslouchadla na druhém uchu, aby bylo zaručeno, že je zvukový signál v obou uších spárovaný. Anebo akustický signál obsahuje záměrně rozdíly, které imitují rozdíly v normálním stereofonním poslechu k zajištění prostorového vnímání zvuků. Akustické signály mohou být bezdrátově přenášeny z/do vnějších zařízení přes oddělený modul, a to většinou ve formě přívěsku zvaného „streamer“. Tato schopnost umožňuje optimální použití mobilních telefonů, hudebních přehrávačů, vzdálených mikrofonů a dalších zařízení.
Model SET 900 je přímo určený pro sledování televize, ale díky integrované dvojici mikrofonů jej lze využít i jako zesilovač zvuků a především mluveného slova například v divadle nebo i při běžné konverzaci. Další výhodou modelu Sennheiser je možnost dobíjení náhradního akumulátoru (nutno dokoupit zvlášť) v dokovací stanici. Ačkoliv baterie vydrží v provozu dlouhých 11 hodin (výrobce uvádí dokonce 12 hodin), můžete mít v záloze ještě jeden nabitý akumulátor. Pokud ovládací část Sennheiseru těsně zakryjete rukou, spojení s dokovací stanicí se přeruší. Můžete tak okamžitě a pouze na okamžik efektně ztlumit zvuk a komunikovat s okolím nebo se třeba jen ujistit, co se kolem vás děje (mikrofony lze mít stále aktivovány).
Bohužel bezdrátová technologie v těchto sluchátkách (infračervené světlo) obecně neumožňuje překonávat neprůsvitné překážky, jako je stěna nebo deska stolu a podobně. Nelze tedy například chodit po bytě a zvuk z televize ve sluchátkách stále poslouchat (to umí model Sennheiser Set 840 TV s rádiovým přenosem).
Ucho mladého člověka dokáže vnímat zvuk v rozsahu frekvencí 20–20 000 Hz, staří lidé obvykle slyší jen v rozmezí frekvencí 50–8 000 Hz. Nejcitlivější je ucho na frekvenci mezi 2–4 kHz. Frekvence lidského hlasu běžného hovoru se u mužů pohybuje v rozmezí od 80 do 120 Hz, u žen pak v rozpětí 170 až 260 Hz.
Akupunktura je součástí tradiční čínské medicíny a je stará několik tisíc let. Acus je latinsky jehla a punctura je vpichování. Akupunkturní jehly se vpichují do akupunkturních bodů, které jsou rozmístěné po celém těle (hlava, trup, končetiny) a seřazené na jednotlivých meridiánech.
Ušní akupunktura představuje stimulaci bodů na boltci ucha pomocí jehel nebo magnetických kuliček, a to za účelem zmírnění bolesti v jiných částech těla. Ačkoliv vychází ze starých čínských metod, byla rozvinuta v padesátých letech ve Francii lékařem Dr. Paulem Nogierem, lékařem z Lyonu, který poprvé zaznamenal výskyt jizev na uších pacientů, kteří byli úspěšné vyléčeni z ischiasu francouzskými lékaři. V ušní akupunktuře stimulujeme systematicky uspořádané body, situované na ušním boltci, na základě anatomického modelu převráceného fetusu. Oblast hlavy je situována dolů, směrem k lalůčku ucha, a tělíčko je neproporcionálně rozloženo tak, že oblast hlavy a ruky zabírá více místa než oblast těla a nohy. Tato disproporce je dána spíš důležitostí funkční než anatomickou. Stejně jako u jiných mikrosystémů na těle existují zde vztahy mezi orgány v těle a jejich projekcí do bodů a plošek na ušním boltci. Ušní akupunktura přestavuje přirozený, samoregulující mechanismus těla, který je schopen zmírnit příliš reaktivní funkce těla nebo podporovat málo výkonné fyziologické procesy.
Akupunkturisté používají ušní akupunkturu buď jako náhražku za zavádění jehel do energetických drah na těle, nebo jako doplněk ke klasické akupunktuře. V některých případech jsou reflexní body na uchu používány samostatně. Klasická a ušní akupunktura nejen že zmírňují bolest, ale mohou také ovlivnit hlubší fyziologické změny, jako například znovunastolit energetickou rovnováhu v příslušném orgánu, který se jeví při diagnostice jako energeticky disharmonický.
Čištění uší tyčinkami nebo ostrými předměty. Ušní bubínek je poraněn, když jsou tyto objekty tlačeny příliš hluboko do zvukovodu.
Náhlý úder do uší nebo hlavy.
Vystavení se hlasitému zvuku nebo výbuchu. Lidé poslouchající stereofonní zvuk o mnoha decibelech jsou náchylnější k prasknutí bubínku, a dokonce i ke ztrátě sluchu.
Chronický problém s Eustachovou trubicí středního ucha, infekce středního ucha.
Nerovnováha externího atmosférického a vnitřního tlaku ucha, k čemuž dochází při stoupání nebo při letu letadlem a může dojít k prasknutí bubínku.
Prašivá kočka velmi pravděpodobně nebude trpět sarkoptovým svrabem. Častější je u koček svrab ušní (špinavé uši u koček), který se projevuje jako špinavé uši. Kožní změny na hlavě může způsobit také plíseň nebo hnisající poranění, případně se u koček vyskytuje takzvaný notoedrový svrab, což je druh prašiviny postihující převážně kočky. Sarkoptový svrab je u kočky opravdu vzácným nálezem, k jeho rozvoji je potřeba zhroucení imunity kočky, například při nemoci FIV. Projevuje se krustózním zánětem kůže na obličeji a na ušních boltcích a postižením tlapek, které může být doprovázené i ztrátou drápků. Na těle se objevují lupy. Kočka se z důvodu svědění nadměrně olizuje, takže si může vylízat lysiny. Inkubační doba svrabu u kočky může být dlouhá i několik měsíců.
Některé kočky jsou proti svrabu přirozeně odolné, takže i když žijí v promořeném prostředí, neonemocní. Je to ale spíše výjimka a nelze na ni spoléhat. To platí nejen pro nakažení strupovkou kočičí (Notoedres cati), ale také pro mnohem častější ušní prašivinu, kterou způsobuje strupovka ušní (Otodectes cynotis). Ta vyvolává velmi časté onemocnění zevního zvukovodu. Žije na povrchu kůže zvukovodu, a protože může být až 0,5 mm velká, lze ji občas rozeznat pouhým okem nebo lupou. Diagnóza se potvrdí mikroskopickým vyšetřením ušního výtěru, ve kterém se nacházejí živé i mrtvé zákožky. Dráždivým působením parazita vzniká zánět zvukovodu s nadměrnou tvorbou ušního mazu. Ten bývá tmavě hnědý až černý, drobivý a připomíná kávovou sedlinu. Ušní boltce jsou bolestivé, zarudlé a kočka se škrábe.
Onemocnění je velmi nakažlivé, šíří se přímým kontaktem z kočky na kočku při větší koncentraci koček, zvláště v horších hygienických podmínkách. Parazit je rozšířený celosvětově, může působit záněty zvukovodů u psů i jiných masožravců. Na člověka není přenosný.
