Meziobratlová ploténka je pružný, vazivově chrupavčitý útvar, který spojuje obratlová těla dvou sousedních obratlů v oblasti mezi druhým krčním obratlem a křížovou kostí. Tvoří tak chrupavčitý kloub (synchondrózu) mezi těly obratlů. Mezi lebkou a prvním krčním obratlem a mezi prvním a druhým krčním obratlem nejsou žádné meziobratlové ploténky. Lidská páteř má 23 meziobratlových plotének. Tvoří asi 25 procent celkové délky páteře. Jeho výška a základna se zvyšuje směrem ke křížové kosti.
Pokud dojde během růstu k narušení krycích plotének, může materiál z meziobratlové ploténky proniknout do spongiózy obratlového těla (Schmorlovy uzly u Scheuermannovy choroby). Od 30. roku věku vedou degenerativní procesy ke změnám složení matrice a tím ke snížení zadržování vody. To má za následek praskliny a trhliny, které pod tlakem mohou vést k vyboulení nebo dokonce k průchodu materiálu z želatinového jádra skrz vláknitý kroužek (anulus fibrosus). Toto je známé jako protruze disku nebo herniace disku. Opotřebení meziobratlového disku vede k reaktivním změnám v kostní tkáni přilehlých obratlů (intervertebrální osteochondróza a spondylosis deformans).
Degenerace disku L5 S1
Označení L5–S1 označuje meziobratlovou ploténku mezi pátým bederním obratlem (L5) a prvním křížovým obratlem (S1).
Jde o nejníže uložený disk v bederní páteři, který nese největší mechanickou zátěž.
Degenerace disku znamená, že se ploténka postupně opotřebovává a ztrácí svou pružnost a výšku. To může vést k bolestem zad, ztuhlosti a někdy i k útlaku nervů (např. „ischias“ – bolest do nohy).
Jak vzniká
Stárnutí – přirozený proces opotřebení disku.
Dlouhodobé přetěžování (těžká práce, špatné držení těla, vibrace).
Úraz, mikrotraumata nebo genetická predispozice.
Nedostatečné prokrvení disku – výživa se stářím zhoršuje.
Co se děje v disku
Ztrácí vodu → snižuje se výška a pružnost.
Dochází k trhlinám ve vazivovém prstenci (anulus fibrosus).
Může se vytvořit výhřez (hernia disku), který tlačí na nervové kořeny.
Objevují se bolesti zad nebo vystřelování do končetiny (nejčastěji do pravé nebo levé nohy).
Příznaky
Bolest v dolní části zad.
Bolest vystřelující do hýždě nebo nohy (ischias).
Mravenčení, necitlivost, slabost v noze.
Zhoršení při delším sezení, ohýbání nebo zvedání.
Diagnostika
MRI (magnetická rezonance) – ukáže stupeň degenerace, výšku disku a případný výhřez.
RTG – zobrazí snížení meziobratlového prostoru.
Neurologické vyšetření – test reflexů, citlivosti, síly svalů.
V naší poradně s názvem VÝHŘEZ PLOTÉNKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kamila.
Dobrý den,
chtěla bych poprosit o radu co dál, Bolesti zad mě provázejí už řadu let, loni v červenci se problémy začaly zhoršovat a rozhodla jsem se navštívit lékaře, který po vyšetření usoudil, že se jedná o výhřez a poslal mě na MR. Než došlo k vyšetření můj stav se zhoršil, po kýchnutí nemohla jsem se hýbat, chodit, ale postupně se toto zlepšovalo( díky kapačkám). Pak následovala MR v 11/2015:
L3/4 minimální cirkulární protruze disku do 2mm
L4/5 anulární trhlina disku foraminálně vlevo-tvorba fokální protruze disku foraminálně vlevlo do 3mm- není útlak kořene L4 vlevo
L5/S1 objemná sekvestrace disku s kaudální propagací preforaminálně vlevo - velikost sekvestru asi 18x12x12mm komprese kořene S1 vlevo v lat. recesu
Paraspinální svalstvo prosáklé v okolí L3-S1 - edém z přetížení vs. Mícha beze změny signálu či fixace.
Chodila jsem pak na rehabilitace a stav se celkem zlepšil (menší bolesti levé nohy přetrvávaly stále), lékař z neurochirurgie řekl, že když jsem zlepšená, operace zatím není nutná a indikace k ní je při vrácení potíží.
No a před 10dny se výhřez zase ozval, nemohla jsem vůbec chodit bez opory, bolesti. Mám zase kapačky a stav se zase začíná zlepšovat. V pondělí jdu zase k neurochirurgovi.
Všichni kolem mi říkají, že bych měla jít na operaci, když se mi to vrátilo, ale mi se tedy moc nechce, když potíže zase začínají ustupovat.
Děkuji za odpověď. K.P.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Operace vyhřezlé ploténky je dneska prováděna jako rutina a není zvlášť náročná ani nebezpečná. Přínosy, úspěšně operace jsou obrovské, zejména v kvalitě dalšího života. Nebojte se a dohodněte se svým lékařem na termínu. Jinak se vám to bude vracet a vždy to bude otravovat.
Segment L5 S1 je nejvíce zatěžovanou částí bederní páteře, a proto zde dochází k výhřezu ploténky velmi často. Cílem cvičení je snížit tlak na disk a posílit svaly, které páteř stabilizují.
Zásadní roli hraje aktivace hlubokého stabilizačního systému, zejména břišních a zádových svalů. Cviky musí být prováděny pomalu a s kontrolou dechu.
Pravidelnost je klíčem k úspěchu – krátké, ale časté cvičení má větší efekt než nárazová zátěž.
Ve svém příspěvku BOLEST 6 MĚSÍCŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdena.
Dobrý den.
P. Soňo,čtu si ten váš komentář k vašim problémům a pokud je to opravdu tak jak píšete,obraťte se na lékařskou komoru,zda je postup léčby a vůbec přístup lékařů k vašemu zdrav. stavu v pořádku.
A nebo napiš te na Ministrs.zdrav. Nesmíme si nechat všechno líbit.A to stále křičí jak mají málo peněz.
Až kvůli problémům budete v inv. duchodě a s bolestima,kdo vám co dá?
Za těch pár korun co pak budete brát si toho fyzioterapeuta nebudete moci ani dovolit.
Vše je na vás,je to vaše zdraví.Ale vím o čem píšu.Tak přeji hodně sil.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Diana Trojanová.
Trpěla jsem podobně. Také mě vezla sanitka do nemocnice, odkud mě chtěli vysoupnout pryč. Omdlivala jsem bolestí, tak mě tam milostivě nechali. Nakonec jsem kontaktovala známého lékaře. CT a MRS bylo do 2 dnů s výsledkem obrovský výhřez, ulomený sekvestr v pátečním kanále, útlak kořene nervů. Můj známý
mě do 3 dnů operoval. Dnes po 4 měsících od operace stále kulham, mám necitlivé stehno, patu, kotník..Je ve hvězdách, zda budu někdy normálně chodit. Důchod mi nikdo na toto postižení nedá..Nemít známého neurochirurga, který se do toho vložil, tak bych s přístupem těch umělců v nemocnici, co mě chtěli vysoupnout, dopadla mnohem hůř..No tedy zásadně CT a MRS, rentgen plotýnku nezobrazí..Ano pokud jde o záda jsou lékaři velmi liknavý. Není to stav život ohrožující. Levnější je pro ně dost člověka opiáty proti bolesti, než no pořádně vyšetřit.,.Chtělo by to asi změnit lékaře. Úroveň lékařů je různá. Zodpovědnost lékařů je různá..Je to opravdu těžké..
Většina pacientů s onemocněním vyhřezlé ploténky je úspěšně léčená konzervativně, tedy bez nutnosti podstoupit operaci, přičemž dochází ke svému praktickému lékaři či neurologovi. Páteř je znehybněna, je nařízen klid a zákaz zvedání těžkých břemen. Pomáhá teplo, léky proti bolesti, léky proti svalovým křečím. Léčba trvá několik týdnů, je také nutná pomalá a šetrná rehabilitace (cvičení). Pokud se stav nelepší a bolesti přetrvávají, je třeba přistoupit k léčbě operační. V tomto případě je lékařem odstraněna vyhřezlá ploténka, která utlačuje nervy. Opět následuje rehabilitace.
V naší poradně s názvem PRAVÁ RUKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Stanislav Hradil.
Začaly mi silné bolesti od pravé lopatky přes celou paži až do prstů. Tyto bolesti se asi po hodině a půl ztlumí a většinou v noci začnou znovu. Prosím o vyjádření k tomuto problému.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Nejspíše je na vině útlak nervu. Nerv může být utlačován kostním výrůstkem a nebo jiným novotvarem. Bližší určení pomůže zjistit vyšetření magnetickou rezonancí. Když se nechá tento stav bez léčby, tak hrozí postupné odumírání nervu a ztráta hybnosti. S léčbou pomůže lékař neurolog ve spolupráci ortopeda.
McKenzie metoda patří mezi nejznámější a nejčastěji doporučované postupy při potížích s páteří, zejména pokud je přítomna vyhřezlá ploténka. Jejím základem jsou opakované pohyby, které mají za cíl přesunout vyhřezlý disk zpět do centrální polohy.
Typickým rysem je sledování reakce těla na konkrétní pohyb. Pokud se bolest postupně „stahuje“ zpět do zad a ustupuje z končetiny, jde o pozitivní signál. Právě tento princip dělá z McKenzie metody velmi účinný nástroj.
Nejčastěji se využívají záklony vleže (tzv. press-up), které jsou vhodné zejména pro vyhřezlou ploténku v oblasti L5 S1. Cviky je nutné provádět pomalu, plynule a bez prudkých pohybů.
Fyzioterapeuti doporučují, aby pacienti sledovali odborná videa nebo pracovali s certifikovaným terapeutem, protože chybná technika může potíže zhoršit.
V naší poradně s názvem TROJKLANÝ NERV se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Matošková.
Dobrý den jak se léčí trojklanný nerv podle rezonance mi tlačí cévka na nerv pomůžou léky nebo už je nutná operace děkuji jana
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Útlak nervu cévkou je mechanická příčina a tu leze vyléčit jedině mechanicky, tedy chirurgií. Zákrok není nebezpečný a zbude po něm jen nepatrná jizvička. Žádný lék nedokáže přimět vaší cévku, aby se sama odklonila od nervu.
Vyhřezlá ploténka vzniká tehdy, když se meziobratlový disk posune mimo svou fyziologickou polohu a začne dráždit nervové struktury. Nejčastěji se tento problém objevuje v bederní oblasti, zejména v segmentu L5 S1, kde je páteř vystavena největšímu zatížení.
Typickým projevem je bolest v bedrech, která může vystřelovat do hýždě, stehna nebo až do lýtka. Často se přidává brnění, snížená citlivost nebo svalová slabost. Pacienti popisují ztuhlost, obtížné narovnání a bolest při delším sezení.
Dříve se doporučoval dlouhodobý klid na lůžku, dnes se však ví, že řízený pohyb je klíčem k úspěchu. Správně vedené cvičení podporuje hojení, zlepšuje výživu plotének a snižuje tlak na nervové kořeny.
Důležité je rozlišit akutní a chronickou fázi potíží. V akutní fázi je cílem úleva od bolesti, v další fázi pak postupné posilování a stabilizace páteře.
Výhřez meziobratlové ploténky patří mezi časté příčiny bolesti zad vystřelující do dolních končetin. Nejčastěji se vyskytuje v úseku L4–L5 nebo L5–S1. Bolest se šíří typicky přes hýždě po zadní nebo boční straně stehna až do lýtka či chodidla.
Intenzita a rozsah vyzařování bolesti závisí na míře útlaku nervu. Pokud bolest postupně ustupuje směrem zpět k páteři, jedná se často o známku zlepšení stavu. Naopak zhoršování neurologických příznaků, jako je slabost končetiny nebo porucha citlivosti, vyžaduje okamžité lékařské vyšetření.
Nemoc se většinou začíná projevovat v nepravidelných intervalech, mezi 20.–30. rokem života. Zpravidla začíná bolestmi v kříži. Ty bývají nejvýraznější v noci, po celkovém zklidnění. Bolesti mohou vystřelovat až k hýždím či spodní straně stehenních svalů. Mohou se objevit i bolesti pat. Někdy nemoc člověka vzbudí, přinutí vstát a ulevit bolestem lehkým rozcvičením páteře. Bolesti v oblasti hrudní páteře se projevují omezením rozsahu dýchacích pohybů. Většina nemocných se proto uchyluje k úlevnému dýchání bránicí do břicha. Mohou se projevit i příznaky celkového zánětu – teploty, pocení, únava. Vzdálenost mezi trny L4 a S1 obratlů se při předklonu zvětší jen nepatrně – páteř se málo rozvíjí (tzv. Schoberovo znamení). Páteř tuhne kvůli změnám v meziobratlových kloubech, které srůstají. Později osifikují vazy podél páteře a klouby mezi žebry a obratli. Konečným stádiem je tzv. bambusová páteř – páteř je ztuhlá v pevný kostěný útvar (bývá ztuhlá v kyfóze). Nelze rozeznat jednotlivé obrysy obratlů.
Páteř člověka je dvojnásobně esovitě prohnutá, což zajišťuje její pružnost. Páteří probíhá mícha. Je složena z řady obratlů (u člověka je jich 33–34), mezi kterými jsou měkké meziobratlové ploténky. Zakřivení krční a bederní páteře dopředu se označuje lordóza. Zakřivení hrudní páteře a kosti křížové dozadu se nazývá kyfóza. Páteř umožňuje člověku vzpřímenou chůzi a chrání míchu. Je rozdělena na jednotlivé úseky; bederní část je tvořena 5 bederními obratli (vertebrae lumbales), které se označují L1 – L5.
Hlavním úkolem bederní páteře je nést a rozkládat váhu těla přechodem do pánve. Protože tělo potřebuje, aby tato část páteře byla co nejstabilnější, je zde přirozený pohyb velmi omezený, ale i toto minimum pohybu je pro správné fungování páteře a těla nezbytné. Když je břišní stěna oslabená, zvýšeně prohýbáme bederní páteř směrem vpřed.
Lék Undestor není v České republice od 1. 2. 2016 k dostání v žádné lékárně a je přerušeno i uvádění léčivého přípravku na trh.
Undestor totiž patří do skupiny léků obsahující látky ze skupin S1 – anabolické látky, které nelze pro léčbu registrovaných sportovců použít vůbec! Seznam léků, mezi které patří i Undestor, je vydáván jako pomůcka lékařům pro léčení sportovců na základě ustanovení Směrnice pro kontrolu a postih dopingu ve sportu. Podle této Směrnice jsou registrovaní sportovci povinni při užívání léků dodržovat určitá omezení. Lékař, který ví, že léčí sportovce, by měl zvolit alternativní léčbu bez zakázaných látek. Respektování těchto omezení lékařem i ostatními funkcionáři je v zájmu sportovce, který dobrovolně přistoupil na dodržování pravidel daného sportu. Tím se též zřekl nepatrné části lékařského tajemství, tedy hlášení léků orgánům ADV ČR (při dopingové kontrole do protokolu 7 dní zpětně a ve výjimečných případech je oprávněn předem žádat o terapeutickou výjimku).
Nemožnost ochabnutí erekce a dlouhodobá přítomnost krve na jednom místě vede k místnímu snížení kyslíku. K tomu dochází po 4–6 hodinách. Protože je kyslík nezbytný ke správnému fungování všech buněk, jeho nedostatek se projevuje postupným odumíráním buněk a následně tkání. Velké množství krve působí mechanický útlak, jenž vede k otoku vazivových trámečků těles, mění se vlastnosti buněk hladkých svalů a odumírají buňky, které vystýlají drobné arterie v dutinkách topořivých těles. V dutinkách pak dochází k tvorbě malých krevních sraženin, které postupně ucpávají cévy. Postupem času uzavřené cévy přemění svoji stavbu a ztratí svoji funkci reagovat na měnící se množství krve během pohlavního vzrušení, takže nakonec dojde k trvalé neschopnosti erekce.
Komplikace lze dělit na časné a pozdní. Časné zahrnují vysoký krevní tlak, bolesti hlavy, krvácení a možnou infekci po punkci. Časté jsou rovněž modřiny a zhmoždění po odsátí krve z penisu. Z pozdních jsou nejvýraznější přestavba cév a následná erektilní dysfunkce.
Mravenčení končetin je nepříjemný pocit, kdy vnímáme určitou část jinak než obvykle.
Příčiny:
Útlak nervů – k útlaku nervů dochází v místech, kde nerv prochází pod kůží a blízko kosti. Tento stav je nám známý jako přeležení, kdy se probudíme v noci s brnícími prsty rukou či nohou. Tento stav mravenčení po chvíli odezní. Vážnější jsou potom takzvané úžinové syndromy, kdy dochází k dlouhodobému stlačení nervů v určitém místě jeho průběhu anatomickými strukturami, to je různými kanály (karpální/zápěstní tunel, kubitální/loketní tunel). Nejznámější je syndrom, při němž dochází k útlaku středního nervu (n. medianus) v karpálním tunelu. Dalším známým útlakovým stavem je výhřez meziobratlové ploténky.
Mozková mrtvice (iktus) ‒ mozková mrtvice může zapříčinit dočasné nebo trvalé znecitlivění, brnění, parestézie v určité oblasti těla.
Ischemie, zúžení cév ‒ ischemie může být i záchvatovitá, například u Raynaudova syndromu dochází ke stahu drobných cév, což kromě zmodrání prstů může vyvolat i parestézie a bolestivost. Při dlouhodobé ischemizaci (nedokrevnosti), například u ischemické choroby dolních končetin, může dojít k poškození nervů, což se projeví změnami v čití.
Neurologické záchvatovité stavy ‒ jak záchvat migrény, tak epileptický záchvat mohou být provázeny zhoršením čitím končetin.
Nádorová onemocnění ‒ nádory mohou vyvolat takzvaný paraneoplastický syndrom, kdy mohou produkovat hormony nebo hormonům podobné látky. To může mít dopad i na kožní čití.
Alkoholismus – dlouhodobě zvýšený přísun alkoholu vede k poškození nervů, navíc také alkohol vyčerpává zásoby vitamínů skupiny B, které jsou nutné pro správnou funkci nervů.
Cukrovka ‒ cukrovky obou typů I i II mohou poničit nervy, a to hlavně tím, že jsou poničeny drobné cévy, které je zásobují. Jedná se o takzvanou diabetickou neuropatii.
Metabolická a hormonální onemocnění – mravenčení mohou způsobit hromadící se metabolity, zplodiny v těle, například při selhávání jater či ledvin. Také hormonální změny, jako jsou poruchy štítné žlázy, mohou vyústit v poruchy kožního čití v podobě brnění.
Roztroušená skleróza ‒ při této nemoci dochází k demyelinizaci nervových vláken a s tím souvisí i poruchy vedení nervového vzruchu a pocit mravenčení.
Nedostatek vitamínů ‒ zvláště pak ze skupiny B, způsobuje záněty nervů, takzvanou polyneuropatii.
Hyperventilace ‒ při hyperventilaci, což je zrychlené a prohloubené dýchání, dochází k acidóze, tedy překyselení a snížení hladiny vápníku. Tento stav následně vede k brnění až křečím končetin.
Infekční a poinfekční stavy ‒ například borelióza, kdy jsou napadeny i nervové struktury.
Rukou je v anatomii i v medicíně označována část horní končetiny od zápěstí až ke konečkům prstů. Je to oblast, ve které se nachází spousta cév, nervů, šlach a svalů a všechny tyto struktury mohou být poškozeny při práci rukama v běžném životě, stejně jako bývají postiženy různými onemocněními.
Příčin bolesti rukou je velmi mnoho. Jde o nemoci, které se vyskytují velmi často, ale také stavy vzácnější. Mezi nejčastější příčiny bolesti rukou patří:
Syndrom karpálního tunelu – jde o útlakový syndrom čili onemocnění způsobené útlakem nervu (nervus medianus), který prochází specifickým tunelem v zápěstí, aby se z předloktí dostal do oblasti dlaně – karpálním tunelem. Příčin způsobujících útlak je mnoho: změny ve stavbě stěn tunelu, poúrazové změny, změny v karpálním tunelu způsobené záněty v této oblasti. Léčba je buď konzervativní (neoperační), kdy se do oblasti nervu podávají injekce místních znecitlivujících látek či kortikoidních hormonů, které brání zánětu. Nebo druhou možností je léčba operační, kdy lékař při místním znecitlivění provede protětí vazu tvořícího stěnu karpálního tunelu a tím se pro nerv vytvoří místo.
Úrazy – jsou druhou nejčastější příčinou bolestí kloubů na ruce. Ruce jsou velmi namáhanými částmi těla a zřejmě i nejvíce používanými. K úrazům dochází často a jsou různé od pořezání, popálení až po vykloubení článků prstů a jejich zlomeniny. Pokud nejde o opravdu malé ranky, měly by vždy být prohlédnuty lékařem.
Osteoartróza neboli artróza – jde o nejčastější onemocnění kloubů. Léčba je individuální, záleží na stupni artrózy.
Revmatoidní artritida (známá také jako revma) – může být další příčinou bolestí rukou. Je to onemocnění, během kterého náš vlastní imunitní systém (obranný systém)napadá klouby a způsobuje v nich vleklý zánět, čímž dochází k poškození chrupavek a jiným změnám v kloubu, které jsou bolestivé, omezují a v horších případech nevratně brání v pohybu v daném kloubu. Nemoc se soustřeďuje především na malé klouby ruky, zápěstí. Léčba se snaží zejména o zachování pohyblivosti kloubů.
Dna – je to onemocnění způsobené nadměrným ukládáním kyseliny močové v kloubech. Dna se projevuje ostrými bolestmi (dnavý záchvat). Léčba je medikamentózní a je nutná přísná dieta.
Záněty – v oblasti rukou může dojít k zánětům mnoha struktur, které jsou v ruce uloženy dosti natěsno, díky čemu se zánět může šířit na okolní tkáně. Každý zánět patří do rukou lékaře, který naordinuje adekvátní léčbu.
Velký otok tváře je také hlavním příznakem příušnic. Při nich virus napadá tkáň příušní slinné žlázy, která se nachází ve tvářích. Ty jsou pak nateklé a v ústech na sliznici tváře u horních stoliček je viditelná boulička, která odpovídá oteklému vývodu ze slinné žlázy. Při zatlačení na žlázu může být viditelný výtok sekretu z bouličky. Díky očkování jsou dnes příušnice méně časté.
Otok tváře může být dále způsoben cizí tělesem v kůži nebo chorobným procesem, který v ní probíhá.
Mimo jiné může být způsoben rovněž rakovinou slinných žláz. Onemocnění postihuje ve většině případů příušní slinnou žlázu, která se nachází v tváři před boltcem. Žláza je zduřelá, tvář působí otekle. Jelikož se v okolí žlázy nacházejí větve lícního nervu (nervus facialis), může otok a zduření způsobit jeho útlak, což vyvolá obrnu obličejových svalů. Na straně nádoru je pak koutek povislý, vrásky jsou vyhlazené, jazyk je stočen ke straně, může být i povislé víčko.
Někdy jsou ale dříve objeveny až metastatické projevy, jakými je zvětšení krčních uzlin, než vlastní nádor, jehož projevy mohou být spíše nespecifické. Pokud má pacient otok tváře, měl by vyhledat lékaře, který určí příčinu a případnou léčbu. U nádoru se provádí chirurgické odstranění.
Většina Non-Hodgkinových lymfomů postihuje mízní uzliny a poté se může šířit i do dalších tkání a orgánů. Příčina vzniku onemocnění není zcela známa, dává se do souvislosti s dědičnými vlivy a postižením imunitního systému, jehož bezchybná funkce je nutná k obraně organismu vůči cizím částicím. Vznik Non-Hodgkinova lymfomu se také někdy spojuje s infekcí virem Ebstein-Barrové, který je vyvolavatelem mononukleózy. Takto postižená nádorová buňka je charakterizována nekontrolovatelným růstem a množením, tím ovlivňuje okolní zdravé buňky a utlačuje jejich funkci. Následkem je útlak zdravých buněk nádorovými buňkami.
Bolest v oblasti jater vzniká jako následek nárazu do inkriminovaného místa, po pádu či nekoordinovaném pohybu. Tato bolest bývá dobře lokalizovatelná a je citlivá na dotek. Zároveň jsme si dobře vědomi této situace, která bolest do určité míry vysvětluje. Obvykle bývají tyto bolesti rovněž spojeny s blokádou hrudní páteře či žebra. Ostrá bolest může vznikat útlakem nervu vystupujícího z míchy, k čemuž nejčastěji dochází při výhřezu meziobratlové ploténky. Způsobovat ji však může i útlak kostním výrůstkem či nádorem.
Píchání v boku vzniká při chůzi či běhu. Bolest bývá způsobena stahem obalu jater (bolest v levém boku) při potřebě většího množství krevních elementů vzhledem k aktuální spotřebě, které jsou v játrech skladovány. Píchání v boku může také způsobit nedostatečná fixace břišní dutiny, při níž dochází ke snížení funkční aktivity šikmých břišních svalů a příčného svalu břišního. Při této nedostatečnosti pak dochází k bolestivému natažení vazivových pruhů, které fixují játra.
