Utrogestan není lék pro zvýšení plodnosti. Jedná se pouze o lék upravující cyklus a podporující funkci dělohy. Lék Utrogestan srovná cyklus, ale neovlivní ovulaci, která je pro otěhotnění nezbytná.
Utrogestan a menstruace
Utrogestan se řadí k tzv. gestagenům, které se používají k úpravě menstruačního cyklu, většinou se dávají v 2. půlce menstruačního cyklu. Doporučuje se Utrogestan dobrat i při špinění, ale ověřit, o jaké krvácení se jedná a jestli jeho příčinou není například zánět, nález na děložním čípku, nebo cysta na vaječníku, polyp v děložní dutině a jiné. Utrogestan také může menses blokovat a může být i příčinou toho, že krvácíte jen slabě.
V naší poradně s názvem UTROGESTAN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lenka.
Dobrý den chtěla jsme se zeptát jestli se při utrogestanu přibírá Na váze nikde se to nemůžu dočíst
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Utrogestan je zdrojem progesteronu a ten, pokud je dodáván do ženského těla s již normální hladinou progesteronu, může způsobit přibírání na váze. Moc progesteronu vede k přibírání na váze.
menstruační poruchy vyvolané nedostatkem ženského pohlavního hormonu progesteronu;
děložní krvácení (například následkem fibromu);
potíže ve dnech před menstruací (premenstruační syndrom);
menstruační poruchy v období před skončením přechodu (premenopauzální poruchy);
bolesti v prsu (mastodynie) a nezánětlivé onemocnění ženského prsu, jehož podstatou jsou změny v mléčné žláze způsobené hormonálními vlivy (benigní mastopatie).
Další indikace:
v období po skončeném přechodu jako hormonální náhrada (jako doplněk k léčbě estrogeny);
k podpoře časných fází těhotenství – udržení těhotenství;
k podpoře otěhotnění – předepisuje se v druhé polovině cyklu, aby se případné oplozené vajíčko dobře uchytilo.
Jak již bylo popsáno, Utrogestan obsahuje gestagenní hormon a jeho užívání je velmi široké, od poruch menstruačního cyklu až po užití v prvních měsících těhotenství. Užívat se může buď perorálně (polyká se), nebo vaginálně (zavádí se do pochvy). Účinnost je v obou případech stejná, ale pokud se pro jednu možnost rozhodnete, je potřeba v ní nadále pokračovat. Jestliže se během léčby objeví nějaké vedlejší účinky, musíte je ihned konzultovat se svým lékařem.
Přesná formulace, že se Utrogestan nesmí používat v třetím trimestru, v příbalovém letáku není. Dřív se soudilo, že se má podávat pouze v 1. trimestru. Nověji však byl popsán jeho pozitivní účinek i v pozdějších fázích gravidity, a proto se doporučuje i k léčbě hrozícího předčasného porodu.
Utrogestan patří mezi bezpečné léky volby v takovém těhotenství, ve kterém hrozí předčasný porod. Pokud ale není změřen čípek dle ultrazvuku vaginální sondou a není kratší než 25 mm (nebo neporodila-li jste již minule předčasně), pak v této fázi těhotenství není důvod ho podávat.
Utrogestan lze užívat perorálně (vložit do úst a spolknout) nebo vaginálně (zavést do pochvy). Zavádění do pochvy je zároveň jedinou možností, jak Utrogestan aplikovat právě v těhotenství. Přípravek se navíc smí používat pouze v prvním trimestru. Jestliže se přípravek užívá perorálně: spolkněte tobolku a zapijte sklenicí vody, v časovém odstupu 1 hodiny od jídla. Obvykle se doporučuje užít hlavní dávku přípravku před spaním.
V době těhotenství je dávkování konzultováno s lékařem, který může toto dávkování poupravit v závislosti na důvodu léčby a účinnosti.
Doporučené dávkování při gynekologických poruchách je 2 až 3 tobolky denně ve dnech, které vám určí váš ošetřující lékař. Dávkování a délku léčby je však možno upravovat v závislosti na důvodu léčby a účinnosti, obzvláště je-li Utrogestan předepsán k podpoře těhotenství.
Přesné dávkování se často nedá předem spolehlivě určit, jelikož je individuální. Před zahájením léčby, ale i v jejím průběhu je proto důležité pravidelné lékařské vyšetření. Účinky Utrogestanu mohou ovlivňovat účinky jiných současně užívaných léků, proto o všech lécích, které užíváte nebo se chystáte užívat, vždy neprodleně informujte svého lékaře.
V naší poradně s názvem RAKOVINA MÍZNÍCH UZLIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Enyy.
Dobry den, přítel prodělal před 13 lety IV. Stadium . 11 let se snažil s manželkou o miminko , ale spermiogram byl 2 krát negativní.rozvedl se ... Já miminko nechci, tak bych se chtěla zeptat, jestli tento stav spermiogramu je neměnný, a nemusíme se chránit.moc dekuju za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Nelze takto s určitostí říci, že váš přítel bude po zbytek života neplodný. Svojí trvalou neplodnost si musí váš přítel ověřit u svého ošetřujícího lékaře, u kterého si nechal dělat spermiogram. Není vyloučeno, že může dojít k oplodnění v době vaší ovulace jen jednou spermií, která zrovna bude schopna pohybu.
Lék Utrogestan obsahuje přírodní progesteron (ženský pohlavní hormon, který se podílí na přípravě těhotenství a jeho udržení) shodný s progesteronem vylučovaným ženskými vaječníky a díky tomu se používá k léčení některých poruch menstruačního cyklu a onemocnění prsu u dospělých žen.
Použití léku Utrogestan:
menstruační poruchy vyvolané nedostatkem ženského pohlavního hormonu progesteronu
menstruační bolesti
potíže ve dnech před menstruací (premenstruační syndrom)
děložní krvácení (například následkem fibromu)
menstruační poruchy v období před skončením přechodu (premenopauzální poruchy)
v období po skončeném přechodu jako hormonální náhrada (jako doplněk k léčbě estrogeny)
k léčbě bolesti v prsu (mastodynie) a nezánětlivého onemocnění ženského prsu, jehož podstatou jsou změny v mléčné žláze způsobené hormonálními vlivy (benigní mastopatie)
V naší poradně s názvem PŘECHOD se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martina.
Dobrý večer.Je mi 46 let a více než před půl rokem mi začal přechod.Začala jsem mít nepravidelný mensez a gynekoložka mi předepsala Klimonorm ,abych mensruaci měla i v přechodu,bez těch léku není možno jí dostat.Už několik let se snažím otěhotnět i těd v přechodu.Jsem zoufalá a bezradná,protože nevím co je špatně proč otěhotnět nemůžu.Poslední možnost ovulace,ale nevím kdy jí vůbec mám ,když mám nepravidelnou menstruaci.Obědnala jsem si ovulační,ale nevím kdy testovat
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Musíte se poradit se svou gynekoložkou. Ta přesně zná váš stav a může vám vysvětlit příčiny nemožnosti otěhotnět. Také společně proberte rizika takto pozdního těhotenství.
Lék Utrogestan se používá k úpravě menstruace, většinou se indikuje v druhé půlce menstruačního cyklu. Doporučuje se přípravek dobrat i při špinění, ale ověřit, o jaké krvácení se jedná, a jestli jeho příčinou není například zánět, nález na děložním čípku, nebo cysta na vaječníku, polyp v děložní dutině a jiné. Utrogestan také může menstruaci blokovat a být příčinou toho, že krvácení je jen slabé.
V naší poradně s názvem RŮŽOVÝ VÝTOK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel V..
Dobrý den,7.1.2019 jsem měla poslední menstruaci a 21.1. jsem měla asi 2 dny růžový výtok. Mohla bych být těhotná? Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Nejspíš ne. Doba pro oplodnění (ovulace) by vycházela až na současné dny. Pro jistotu doporučuji udělat těhotenský test. Růžový výtok může mít několik příčin. Blíže k jejich určení se dá dojít až po vyšetření u gynekologa.
Před léčbou Utrogestanem je důležité monitorovat ovulaci, a to pomocí ovulačních testů nebo alespoň měřením bazální teploty. Utrogestan by měl být vždy užíván až po ovulaci. Předčasné nasazení Utrogestanu může teoreticky nepříznivě ovlivnit stav děložní sliznice.
Přirozené metody zabránění početí vycházejí z biologických procesů ženského cyklu nebo z chování partnerů při pohlavním styku. Je však nutné zdůraznit, že žádná z těchto metod neposkytuje spolehlivost srovnatelnou s moderní antikoncepcí.
Mezi přirozené metody patří:
Přerušovaná soulož
Přerušovaná soulož, odborně koitus interruptus, patří k nejstarším metodám regulace početí. Princip spočívá v tom, že muž ejakuluje mimo vaginu, čímž se zabrání vniknutí spermatu do ženského reprodukčního traktu.
Výhodou této metody je její okamžitá dostupnost bez nutnosti pomůcek. Zásadní nevýhodou je však nízká spolehlivost. Spermatické buňky se mohou nacházet i v preejakulátu a riziko otěhotnění tak nelze vyloučit ani při správném provedení.
Nevýhody
Přerušovaná soulož nechrání před pohlavně přenosnými infekcemi a vyžaduje vysokou míru sebekontroly muže. Riziko selhání se zvyšuje při opakované souloži v krátkém časovém intervalu, kdy mohou v močové trubici zůstat životaschopné spermie.
Kontraindikace
Tato metoda není vhodná pro páry bez stabilního vztahu, pro muže s předčasnou ejakulací ani pro dvojice, které si nepřejí přijmout riziko neplánovaného těhotenství.
Kalendářová metoda
Kalendářová metoda vychází ze sledování menstruačního cyklu a výpočtu plodných a neplodných dnů. Základním předpokladem této metody je relativně pravidelný cyklus, kdy se ovulace objevuje přibližně uprostřed cyklu, počítáno od prvního dne menstruace.
Vajíčko je schopné oplodnění pouze omezenou dobu, zpravidla 12–24 hodin po ovulaci, zatímco spermie mohou v ženském těle přežívat až 5 dní. Z tohoto důvodu se za plodné období považuje několik dnů před ovulací i krátce po ní.
V praxi je však nutné zdůraznit, že ovulace nemusí probíhat pravidelně. Stres, nemoc, změna režimu, cestování nebo hormonální výkyvy mohou způsobit její posun. Teoreticky tak může dojít k ovulaci i v období, kdy ji žena neočekává, včetně období menstruace.
Kalendářová metoda je proto vhodná spíše pro páry, které jsou ochotny přijmout možnost otěhotnění, nikoliv pro ty, kteří chtějí početí spolehlivě zabránit.
Metoda kontroly děložního hlenu
Tato metoda se zaměřuje na sledování změn děložního hlenu během menstruačního cyklu. V období ovulace se hlen stává čirým, tažným a kluzkým, což usnadňuje pohyb spermií směrem k vajíčku.
Žena si pravidelně všímá konzistence, barvy a množství hlenu, a na základě těchto změn odhaduje plodné dny. Metoda vyžaduje zkušenost, pečlivost a dlouhodobé sledování vlastního těla.
Je však třeba počítat s tím, že kvalitu hlenu mohou ovlivnit infekce, hormonální výkyvy, stres nebo užívání některých léků. Z tohoto důvodu je i tato metoda považována za málo spolehlivou.
Pokud špiníte, můžete Utrogestan místo zavádění polykat. Při slabém špinění není nutný klidový režim. Jen se nedoporučují horké koupele a pohlavní styk. Špinění při vaginální aplikaci může způsobovat i drobný vřídek na čípku.
Utrogestan může u některých pacientek vyvolat ospalost, může nepříznivě ovlivnit činnost vyžadující zvýšenou pozornost, koordinaci pohybů a rychlé rozhodování (například řízení motorových vozidel, obsluha strojů a podobně.). Tuto činnost byste měla vykonávat pouze na základě výslovného souhlasu lékaře! Při náhodném požití přípravku dítětem se poraďte s lékařem.
Utrogestan lze užívat perorálně (vložit do úst a spolknout) nebo vaginálně (zavést do pochvy).
Při ústním užívání spolkněte tobolku a zapijte ji sklenicí vody, a to v časovém odstupu 1 hodiny od jídla. Obvykle se doporučuje užít hlavní dávku přípravku před spaním.
Zavádění do pochvy je jedinou možností, jak Utrogestan aplikovat právě v těhotenství. V době těhotenství je dávkování konzultováno s lékařem, který může toto dávkování poupravit v závislosti na důvodu léčby a účinnosti.
Dávkování při gynekologických poruchách je 2 až 3 tobolky denně ve dnech, které vám určí ošetřující lékař. Dávkování a délku léčby je však možno upravovat v závislosti na důvodu léčby.
Mýty o asexuálním stáří jsou už dnes minulostí. Lidská sexualita má svůj vývoj, ale menopauza nemusí být výrazným mezníkem. K ukončení fertility ale nedojde ze dne na den. Cykly bez ovulace, tedy bez uvolnění vajíčka z vaječníku, se začínají postupně objevovat už po 30. či 35. roce věku, to znamená více než deset let před začátkem klimakteria. Ve 45 letech je neplodných asi 80 procent žen a v 50 letech je šance na spontánní otěhotnění téměř nulová.
Dívky se rodí s pevně daným počtem folikulů, jejich množství se v průběhu života nezvyšuje, ba naopak, s každým ovulačním cyklem dochází k jejich úbytku. Pokud jejich množství klesne pod tisícovku, začíná klimakterium. V návaznosti na snížení počtu folikulů dochází k úbytku tkáně vaječníků a ke změnám v hormonálních hladinách, zejména ke snížení hladiny hormonů estrogenu a progesteronu. Všechny tyto procesy signalizují ukončení plodného období ženy. Klimakterium má u každé ženy trochu jiný průběh. Dojít může ke zkracování délky cyklu, ale naopak i k jeho prodlužování. Tyto nepravidelnosti vždy vedou k úplné zástavě cyklu.
Nasnadě je otázka: Může žena otěhotnět i během tohoto období? Tuto otázku si přirozeně klade mnoho žen. Odpověď zní: V zásadě ano. Jelikož během přechodu je ovulace nepravidelná, ale přece jen k ní občas dochází, je zcela dobře možné, že může náhlá velká dávka FSH stimulovat vaječníky tak silně, že vyloučí vajíčko. A pokud je toto vajíčko oplodněno, je najednou na cestě malé, pozdní překvapení. Rozhodnutí pro nebo proti takovému dítěti pak určitě není jednoduché. Mělo by k němu dojít jednak pouze po důkladném lékařském vyšetření, jednak po dohodě s otcem dítěte. Lze říci, že dokud dochází k menstruaci, i když je nepravidelná, nelze vyloučit možnost oplodnění. Za předpokladu, že žena nekouří, může v dnešní době užívat nízkodávkové antikoncepční pilulky až do padesáti let anebo i o několik let déle, pokud už v žádném případě nechce otěhotnět. Ženští lékaři doporučují používat opatření k zabránění nechtěného početí ještě nejméně rok po poslední menstruaci. Definitivní rozhodnutí pro nebo proti ochraně, pro nebo proti dítěti by měla učinit sama žena. Žena nese zodpovědnost za své vlastní zdraví a za život dítěte, a to nikoli jen během těhotenství a při porodu, nýbrž i příští dvě desetiletí.
Může se stát, že po několika pravidelných menstruacích dojde náhle k neočekávanému krvácení, protože se děložní sliznice začne odlučovat v důsledku dávky hormonu žlutého tělíska. Jelikož tvorba hormonu žlutého tělíska závisí na ovulaci, často teď tento důležitý hormon chybí. V důsledku toho estrogeny dále budují endometrium, protože není k d
Některé ženy krvácejí během ovulace tehdy, když vaječníky uvolňují vajíčko. Ve většině případů ovulace způsobí pouze mírné špinění a není zásadním důvodem k obavám.
Když k uvolnění vajíčka dojde až ke konci období obvyklého cyklu, špinění z ovulace může vypadat, jako by toto období trvalo déle než obvykle.
Ženské tělo je poměrně složitý organismus. Během menstruačního cyklu je žena vystavena působení proměnlivých hladin hormonů, jejichž spolupůsobení je odpovědné za důležité procesy, jako je dozrávání vajíček, jejich uvolnění z vaječníků, růst děložní sliznice, příchod menstruace a další. Většina těchto procesů se děje víceméně skrytě (což se samozřejmě netýká příchodu menstruace, který se dá těžko přehlédnout), měření bazální teploty je však metodou, která ženám zprostředkovává pohled do vlastního těla, umožňuje jim zmapovat menstruační cyklus, určit plodné a neplodné dny a stanovit termín příští menstruace. Měření bazální teploty je poměrně přesná metoda, ať už se snažíte otěhotnět, nebo se naopak otěhotnění pokoušíte vyhnout.
Bazální teplota je nejnižší teplota, jíž tělo dosahuje v klidu. Každý člověk má danou určitou hladinu teplot, od které se měření odvíjí. U ženy je tato hladina ovlivňována dvěma skupinami hormonů – estrogeny a gestageny.
Základním principem, na kterém funguje metoda měření bazální teploty, je rozdělení menstruačního cyklu na dvě fáze: první se nazývá folikulární a během ní naměříme teploty nižší a druhá se nazývá luteální a při ní naměříme teploty vyšší.
Obě fáze od sebe dělí ovulace. Ovulací nazýváme krátký okamžik uvolnění vajíčka z vaječníku, které pak putuje vejcovodem, kde se může setkat se spermií. Všeobecným mýtem je domněnka, že k ovulaci dochází v polovině cyklu.
Během folikulární fáze, což je fáze od počátku menstruace do ovulace, jsou produkovány hormony ze skupiny estrogenů. K tomuto dochází zejména v dozrávajících Graafových folikulech ve vaječníkách (odtud plyne název této fáze) a tyto hormony snižují bazální teplotu, proto je tato fáze známá také jako období nižších teplot. 1–2 dny před ovulací dosahují estrogeny své maximální hodnoty, což se může (ale také vůbec nemusí) projevit poklesem teploty. Délka folikulární fáze je rozmanitá, může trvat 11 dnů, 21 dnů, ale jsou i případy, kdy ovulace nastává velice brzy po menstruaci a folikulární fáze tak trvá třeba jen 5–7 dní, každopádně se jedná o případy značně ojedinělé, podobně jako folikulární fáze trvající 30, 40, nebo dokonce i 50 a více dní.
Po ovulaci nastává luteální fáze, která trvá až do příchodu menstruace a je charakterizována vzestupem teploty, proto je to také období vyšších teplot. Za tento vzestup mohou hormony ze skupiny gestagenů, a to zejména progesteron, který je produkován hlavně žlutým tělískem (žluté tělísko neboli corpus luteum – odtud název této fáze), které vzniká z prasklého Graafova folikulu po ovulaci. Platí pravidlo, které říká, že ovulaci lze považovat za proběhnuvší, pokud je bazální teplota alespoň 3 po sobě jdoucí dny vyšší než v 6 předcházejících dnech. Za den, kdy proběhla ovulace, se považuje poslední den nízkých teplot.
Před ovulací se tělesná teplota pohybuje v rozmezí 36,2–36,5 °C. Během dvou dnů po ovulaci dochází k hormonálním změnám, které způsobují nárůst o 0,4–1 stupeň. Tato zvýšená teplota zůstává po dobu další ovulace. Díky tomuto si můžete povšimnout zvýšené tělesné teploty. Pokud zjistíte, že jste otěhotněla, bazální teplota se nemění a zůstává zvýšená po celou dobu těhotenství.
Dalo by se říci, že podle zapisování bazální teploty se dá zjistit ovulace, ale v prvním měsíci užívání a nahrávání bazální teploty nemusí dojít ke zjištění plodných dnů. Je důležité, aby došlo k dlouhodobému měření bazální teploty. Při dlouhodobém měření dochází ke zjištění a předpovědění ovulace. Zároveň díky tomu dochází ke zjištění nejlepších dnů, které jsou vhodné pro pohlavní styk a pro otěhotnění.
Je důležité si zapamatovat, že pokud nejste nemocní nebo pokud si nezměříte teplotu hned po probuzení, může být každý měřený vzorek nepřesný. Bazální teplota napomáhá nejen ke zjišťování plodných dnů, ale také napomáhá ke zjištění neplodnosti. Pokud jsou některé fáze cyklu krátké, může dojít k hormonální nerovnováze.
Menstruační cyklus označuje periodické fyziologické změny v těle ženy, které probíhají pod kontrolou reprodukčního hormonálního systému a jsou nutné pro reprodukci. Menstruační cykly se u žen typicky vyskytují na měsíčním základě mezi pubertou a menopauzou. Kromě lidí mají menstruační cykly jen velké opice, na rozdíl od estrálního cyklu u většiny druhů savců.
Ovulací nazýváme uvolnění vajíčka z vaječníku. Takto uvolněné vajíčko je schopno oplodnění. Jestliže při pohlavním styku dojde k uvolnění spermií (takzvanou ejakulací, vystříknutím spermatu), jejich následnému přesunu děložním hrdlem do dělohy a poté do vejcovodů, střetnou se tam s uvolněným vajíčkem. Dojde ke splynutí vajíčka a spermie neboli k oplodnění. Již 5 minut po ejakulaci jsou spermie přítomny ve vejcovodu, jejich schopnost oplodnit uvolněné vajíčko celkově trvá 24–72 hodin. Vajíčko je schopno oplodnění po ovulaci průměrně 24 hodin. Každý cyklus se takto uvolní jedno oplodnění schopné vajíčko. Splynutí se spermií dá zárodek vyvíjejícímu se plodu. Někdy se vajíčko oplodněné spermií může při dalším vývoji rozdělit ve dvě, a tak vznikají jednovaječná dvojčata. Zřídka se mohou uvolnit vajíčka dvě, která, pokud jsou oplodněna obě, jsou základem dvojvaječných dvojčat.
Termín ovulace se dá určit několika způsoby. Nejpřesnějším způsobem je sledování folikulu pomocí ultrazvuku a měření takzvaného luteinizačního hormonu. V běžných podmínkách lze velmi přesně ovulaci zjistit pomocí ovulačního testu (ovulační test) nebo měřením bazální teploty v ústech, pochvě nebo konečníku ráno po probuzení (vždy v přibližně stejnou dobu). V období kolem ovulace dochází ke zvýšení teploty, které přetrvává až do doby těsně před následující menstruací. Pokud dojde k početí, teplota zůstává zvýšená po celou dobu těhotenství. Ovulaci lze také zjistit pomocí sledování hlenu děložního čípku. Sledování teploty a hlenu děložního čípku se používá k určení plodného období cyklu v takzvaném přirozeném plánování rodičovství nebo při léčbě neplodnosti. Ve vzácných případech může proběhnout ovulace mimo pravidelnou dobu či během doby mezi dvěma menstruacemi. Tyto nepravidelnosti jsou často způsobeny například stresem.