Ucho je párový sluchový orgán, tvořený vnějším, středním a vnitřním uchem. Vnější ucho se skládá z boltce, vnějšího zvukovodu a ušního bubínku, na něj navazuje střední ucho, ve kterém jsou sluchové kůstky a ústí Eustachovy trubice. Eustachova trubice slouží k vyrovnávání tlaku. Vnitřní ucho obsahuje kostěný a blanitý labyrint a zajišťuje nejen vnímání sluchu, ale také udržení rovnováhy.
Anatomie lidského ucha
Vnější ucho (auris externa) se skládá z boltce, zvukovodu a bubínku.
Boltec je tvořen chrupavkou (pouze lalůček chrupavčitou kostru nemá) a směřuje akustické vlny do zvukovodu. Velikost a tvar boltce nemají vliv na sluch.
Vnější zvukovod (také se mu říká sluchový kanálek) je trubice, která má část chrupavčitou a kostěnou. Na konci zvukovodu se nachází bubínek, hranice mezi zevním a středním uchem. Zvuková vlna, která projde zvukovodem, naráží do bubínku a putuje dál do nitra ucha. Délka zvukovodu dospělého člověka je asi 3 cm.
Bubínek je vazivová blanka na konci zvukovodu, cca 0,1 mm silná. Zvuková vlna jej rozechvěje, bubínek ji zesílí a předá do středního ucha. Zdravý bubínek je lesklý a má šedavou barvu.
Výstelka zvukovodu obsahuje mazové žlázy, které produkují ušní maz. Zvukovod má samočisticí schopnost – nečistoty jsou z něj vypuzovány směrem ven.
Zevní ucho vede zvukové vlny k bubínku, přičemž má zřetelně směrový efekt.
Střední ucho (auris media) je systém vzduchem vyplněných dutin, vystlaných sliznicí. Začíná bubínkem, na nějž jsou napojeny tři sluchové kůstky. Patří mezi ně kladívko (malleus), kovadlinka (incus) a třmínek (stapes). Řetěz kůstek přenáší zvuk od bubínku do vnitřního ucha – ploténka třmínku se dotýká oválného okénka v labyrintu. Střední ucho je odděleno od vnitřního ucha membránami, které uzavírají oválné předsíňové okénko (vestibulární) a kruhového hlemýžďové (kochleární) okénko. Zesílení zvuku se uskutečňuje pákovou funkcí sluchových kůstek, které přenášejí zvukové vlny z většího povrchu bubínku na menší plochu povrchu membrány předsíňového okénka. Nadměrně silné zvuky se tlumí pomocí dvou malých kosterních svalů ve středním uchu (napínač bubínku a třmínkový sval). Svalová vřeténka uvnitř těchto svalů reagují na protažení svalu tím, že spouští takzvaný akustický reflex, který způsobuje smrštění těchto svalů. Stupeň protažení je dán intenzitou zvuku (hlasitostí). Hlasité zvuky se tlumí proto, že natažení svalů a jejich následná reflexní kontrakce zabraňuje nadměrnému pohybu sluchových kůstek.
V naší poradně s názvem EUSTACHOVA TRUBICE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela.
Děkuji za vaší opět uklidňující a pozitivni zpravu.
Na netu jsem pročítala spoustu informací o otitidách a jeji léčbě a jedna z nich je i propíchnutí bubínku a odsátí té tekutiny za bubínkem a popř.vložení vent.trubičky pokud je nefunkční Eust.trubice což je i můj případ.
Jelikož to za 2tydny budu mít již 3měsíce a přechází to chronické fáze tak si myslím jestli by to muj problem nevyřešilo..z chronckych otitid jsou pak mozne komplikace ktere bych opravdu nechtela..
Vy jste se při vašich epizodách takè trápil s tekutinou a vpáčeným bubínkem?
Děkuji a omlouvam se za moje neustálé dotazy...
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Vpáčený bubínek a přebytek tekutiny ve středním uchu se objevuje při každé obstrukci Eustachovy trubice. Když je trubice jen přiškrcená, jako ve vašem případě, tak skrze ní tekutina stále odtéká, ale nevyrovnávají se tlaky, tím vzniká zastřený sluch, ale vše se vyvíjí bez bolesti. Když je trubice zcela nefunkční, tak se tekutina hromadí ve středním uchu, což způsobuje silnou bolest. A právě v takových případech se přistoupí k propíchnutí bubínku a zavedení drenu. Vás nic nebolí, jen máte utlumený sluch a proto není třeba dělat žádná taková invazivní opatření. Stačí jen vydržet až to přejde a soustředit se na jiné věci, než neustálé sledování své přechodně zhoršené kvality sluchu. Důležité je, abyste uvěřila, že to bez následků jednoho dne přejde.
Ucho je složitý párový orgán, který zajišťuje nejen sluch, ale i rovnováhu. Dokáže vnímat zvuk v rozsahu přibližně 20–20 000 Hz, přičemž s věkem se tento rozsah postupně zužuje. Aby sluch fungoval správně, musí spolupracovat všechny části ucha.
Ucho se dělí na tři základní oddíly:
Vnější ucho – boltec, zevní zvukovod a bubínek
Střední ucho – sluchové kůstky (kladívko, kovadlinka, třmínek) a Eustachova trubice
Vnitřní ucho – hlemýžď a polokruhovité kanálky
Právě porucha funkce Eustachovy trubice bývá nejčastější příčinou pocitu zalehlého ucha.
V naší poradně s názvem EUSTACHOVA TRUBICE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela.
Dobrý večer
tak mám 10 dni zavedenou ventilačni trubičku v uchu a zalehnutí stále přetrvává..bylo mi dle zprávy odsáto větší množství čirého vazkého exudátu a mám vpáčený bubínek.Dle lékaře mám obstrukci eust.trubice a vazotomickou rýmu kterou léčím Momoxem.Budu tedy doufat že trubička pomůže ucho opět zregenerovat.Kdyby jste věděl nějaké cviky na tu ET ktere by pomohly budu za ně ráda.Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Je dobře, že máte nějaký pokrok v léčbě a jasně stanovenou diagnózu. Nyní je třeba pozorně poslouchat doporučení lékaře a přesně podle toho postupovat. Nyní vynechte jakékoliv cviky nebo manévry na uvolnění eustachovy trubice, aby ucho mělo čas se vyléčit. Vše se uvolní, jakmile se podaří vyléčit ta zadní rýma. Buďte v klidu a zůstaňte v kontaktu s lékařem. Žádné jiné rady teď neposlouchejte, ani nehledejte, jde vám o sluch a to je velké riziko s tím experimentovat.
Uvolnění jazylky, známé také jako suspenze jazylky nebo fasciotomie, označuje chirurgické zákroky, které manipulují s jazylkou v krku. Tyto zákroky se provádějí z různých důvodů, včetně řešení spánkové apnoe otevřením dýchacích cest, zlepšení kontur krku v kosmetické chirurgii nebo uvolnění napětí v suprahyoidních svalech.
Suspenze jazylky kvůli spánkové apnoe
Suspenze jazylky má za cíl zlepšit proudění vzduchu změnou polohy jazylky, často ve spojení s dalšími zákroky.
Pohybem jazylky dopředu a nahoru se otevírají dýchací cesty, čímž se zabraňuje kolapsu tkání, které mohou způsobit spánkovou apnoe.
Existují různé techniky, včetně upevnění jazylky k chrupavce štítné žlázy nebo jiným strukturám v krku.
Uvolnění jazylky při liftingu krku
Lifting krku obvykle zahrnuje uvolnění jazylky jemným proříznutím fascie (pojivové tkáně) kolem jazylky.
To umožňuje jazylce mírně se posunout nahoru při liftingu ostatních krčních tkání, což přispívá k mladistvějšímu a definovanějšímu výstřihu.
Jedná se o konzervativní přístup, nikoli o úplné oddělení, jehož cílem je zlepšit celkový obrys krku.
Odblokování napětí suprahyoidního svalu
Jazylka je spojena s několika svaly na krku, včetně suprahyoidních svalů (mylohyoidní, geniohyoidní a genioglossus).
Napětí v těchto svalech může ovlivnit dýchání, držení těla a dokonce i zpěv.
Uvolnění tohoto napětí, někdy pomocí intraorálních technik, může zlepšit dýchání, snížit předklon hlavy a potenciálně zmírnit další příznaky.
Chirurgické techniky
Montgomeryho suprahyoidní uvolnění zahrnuje přerušení mylohyoidního, geniohyoidního a genioglossus svalu.
Dedova a Fishmanova technika laryngeálního uvolnění odděluje tyrohyoidní svaly a membránu nad hrtanem.
Hyoidní-tyreoidní suspenze zahrnuje upevnění jazylky k chrupavce štítné žlázy.
Na co si dát pozor
Uvolnění jazylky je chirurgický zákrok a nese s sebou potenciální rizika a komplikace, jako je krvácení, infekce nebo poškození nervů.
Je nezbytné poradit se s kvalifikovaným lékařem, abyste zjistili, zda je uvolnění jazylky vhodné, a abyste pochopili potenciální přínosy a rizika.
V naší poradně s názvem EUSTACHOVA TRUBICE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela Janečková.
Dobry den,
stále se trápím s tím uchem a po dnešní kontrole mi byl zjištěn vpáčený bubínek..co s tím?.myslíte že se srovná sám?bojím se dělat ty profuky abych si s nima bubínek nějak nepoškodila..
Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Je dobře, že chodíte na kontrolu se svým uchem. Už cítíte, jak vás to vysiluje. Nejdříve rýma a pak ty problémy se sluchem. Nebojte, přejde to. Vpáčený bubínek není onemocnění bubínku, je to jeho změněný stav oproti normálu. Všechno to souvisí s tou vaší infekcí doprovázenou rýmou. To, co se vám dělo při rýmě v dutinách, způsobilo ucpání eustachovy trubice hlenem, který nyní, jak píšete, taháte do krku. Díky tomu eustachova trubice, ani po 4 týdnech, neplní svou funkci a nevyrovnává tlaky ve středním uchu jako dřív. Tím vzniká ve středouší podtlak, který vyvolává každé polknutí, a tento podtlak způsobuje s ušním bubínkem něco, co se podobá, jako když chcete udělat bublinu ze žvýkačky, ale neuděláte ji ven, ale dovnitř úst. Takový stav bubínku se označuje jako vpáčený bubínek. Profukem si můžete tento podtlak snadno vyrovnat. Prsty si sevřete nos, pevně zavřete ústa a zadní částí jazyka zatlačte nahoru na měkké patro. Uslyšíte mlasknutí, což znamená vyrovnání bubínku. Aby profuky byly bezpečné, musíte to chvíli zkoušet a najít správnou intenzitu tlaku vyvolaného jazykem. Pokud to nejde jazykem, můžete zkusit zatlačit lehkým výdechem proti zacpanému nosu. Důležité je zůstat trpělivá, i když už toho máte plné zuby, tak vydržte a tešte se na chvíle, až to všechno pomine. Brzy se tak stane.
Z mnoha zkušeností je potvrzeno, že na podobné stavy pomáhá sauna. Klasická suchá sauna 90 °C, vydržet co nejdéle a pak statečně pod studenou sprchu, ochladit hlavně hlavu ze všech stran (samozřejmě, že i celé tělo), pak se napít, chvíli si lehnout a za půl hodiny to celé dvakrát opakovat.
D307 - Jiné močové orgány (Neoplasma benignum organorum urinariorum aliorum).
S307 - Mnohočetná povrchní poranění břicha‚ dolní části zad a pánve
T307 - Poleptání třetího stupně‚ část těla NS
V307 - Osoba vně vozidla zraněná při provozní (silniční) nehodě
Podle MKN-10 patří diagnóza 307 do skupiny D30, což označuje nezhoubný novotvar jiných močových orgánů. To znamená, že všechno, co je D30X nikdy neznamená rakovinu, ani diagnóza 307.
Do skupiny D30 patří všechny tyto diagnózy:
D300 - Ledvina;
D301 - Ledvinná pánvička – pelvis renalis;
D302 - Močovod – ureter;
D303 - Močový měchýř – vesica urinaria;
D304 - Močová trubice – urethra;
D307 - Jiné močové orgány;
D309 - Močový orgán NS (bez specifikace).
Diagnóza D307 u žen
U žen se diagnóza 307 týká nezhoubného novotvaru v periuretrálních žlázách nazývaných Skeneho žlázy (latinsky glandulae vestibulares minores). Jsou součástí zevních ženských pohlavních orgánů a jsou umístěny v horní stěně vaginy poblíž spodního konce močové trubice. Ústí buď do močové trubice, nebo do vulvy poblíž otvoru močové trubice.
Tyto žlázy byly pojmenovány po skotském gynekologovi Alexandru Skenem, který je roku 1880 jako první popsal pro západní medicínu.
Skeneho žlázy jsou pokládány za příčinu ženské ejakulace. Emanuele Jannini z italské univerzity L’Aquila nabídl v roce 2010 pro tento jev vysvětlení [1]. Skeneho žlázy mají vysoce variabilní anatomii a u každé ženy jsou jinak velké. Právě tato rozdílná velikost by mohla být vysvětlením, proč se u některých žen ženská ejakulace vyskytuje a u jiných nikoliv. Oblast Skeneho žláz (ve vagině) je také známa jako Gräfenbergův bod nebo bod G. Nově je jako bod U označováno místo okolo močové trubice a částečně Skeneho žláz. Některé ženy popisují, že dráždění tohoto místa (podobně jako bodu G) přináší příjemné pocity až orgasmus.
Skeneho žlázy jsou homologické s předstojnou žlázou (prostatou) u mužů (tj. mají strukturu vyvinutou ze stejné zárodečné tkáně). Čirá, nebo mléčná tekutina, která se objevuje během ženské ejakulace, má údajně obdobné složení jako tekutina, která se u mužů tvoří v předstojné žláze. Někteří vědci proto opouštějí název Skeneho žlázy a hovoří o nich jako o ženské prostatě.
Diagnóza D307 u mužů
U mužů se diagnóza 307 týká nezhoubného novotvaru v uretrální nebo periuretrálních žlázách, známých také jako Littrého žlázy dle lékaře Alexise Littrého. Jsou to exokrinní žlázy, které se větví od stěny močové trubice u mužů. Jejich největší výskyt je v části močové trubice procházející penisem. Tyto žlázy produkují hlen
V naší poradně s názvem EUSTACHOVA TRUBICE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela.
Dobrý den,ozývám se po delší době..ale můj problém s uchem stále přetrvává i přes veškerou možnou léčbu a kontrol na ORL a nekonečného čekání na odlehnuti.Nakonec mi přecejen byla lékařem navrhnuta ventilační trubička z důvodu stále nižšího tlaku v uchu.Moc se mi do toho nechce ale už mi po 6měsích asi nic jineho nezbývá.Nebo je i tak stále šance na spontání odeznění?Poraďte zda do té trubičky jít..už je to dlouhé nepohodlí..dekuju
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Teda to je ale doba, to je fakt hrůza. Já myslel, že už vás to přešlo, když jste se už neozvala. Jasné je, že doporučení lékaře, který měl možnost ucho vyšetřit, bude to nejlepší, co v dané situaci můžete udělat. Tímto zákrokem se dá nahradit nyní omezená funkce eustachovy trubice do té míry, že se vyrovnají tlaky a zmizí pocit zalehlého ucha. Ale zbývá vyřešit důvod celé této vleklé situace. Jestli je to nový chronický stav a nebo jestli stále existuje možnost návratu stavu ucha před tímto obdobím. To se neobejde bez lepšího zobrazení, protože rentgen na to nestačí. Promluvte si se svým lékařem o možnosti vyšetření magnetickou rezonancí popřípadě počítačovou tomografií (tak zvané CéTéčko).
V důsledku dlouhodobé obstrukce trubice (kterýmkoli procesem) vzniká trvalý vysoký tlakový gradient s negativitou ve středouší. V závislosti na jeho stupni a délce trvání a v závislosti na poruše výměny plynů ve středouší (hypoxie a hyperkapnie) může dojít k rozvoji sterilního chronického sekretorického zánětu středouší. Jestliže je vysoký negativní tlak spojen s velkým vpáčením bubínku, mluvíme o atelektáze bubínku. Obě tyto choroby se projeví nedoslýchavostí a často si vyžádají chirurgickou léčbu k úpravě ventilačních poměrů ve středouší a rekonstrukci převodního mechanismu středního ucha. Jestliže se tlakový gradient ještě více prohlubuje, může dojít až k nasávání sekretu z nosohltanu, a tím ke vzniku epizod akutního středoušního zánětu.
Tyto choroby jsou častější u dětí, kdy je tuba kratší, širší a horizontálněji uložena. Často se také na obstrukci spolupodílí obstrukce faryngeálního ústí hypertrofickou adenoidní tkání. U dospělých pak tato choroba může být jedním z prvních projevů nazofaryngeálního karcinomu nebo po radioterapii pro tuto malignitu, kdy vznikají edémy, vazodilatace a slizniční léze v tubě vedoucí k permanentní obstrukci.
Zánět Eustachovy trubice se projevuje pocitem tlumeného poslechu okolních zvuků, pocitem praskání v uchu, zalehlého ucha, klikání nebo šumění v uchu. Dále bolestí v uších a točení hlavy.
Zánět Eustachovy trubice se léčí podle toho, co zánět vyvolalo. V případě bakteriálního zánětu se používají antibiotika. Dále lze použít manévry ke zprůchodnění Eustachovy trubice (pokud není přítomna infekce), nosní kapky ke zklidnění sliznic nebo léky proti alergii. V případě zánětu Eustachovy trubice, který se již rozšířil i do středního ucha, bývá nutné „píchnout bubínek“ a zavést do něj ventilační trubičku. Pokud se zánět Eustachovy trubice neléčí, hrozí přetrvávání potíží a šíření zánětu i do středního ucha.
Zalehlé ucho bez bolesti patří k nejčastějším obtížím. Projevuje se zhoršeným sluchem, tlakem v uchu, šuměním nebo pocitem „plnosti“. Může postihnout jedno i obě uši a jeho trvání je velmi individuální – od několika minut až po dlouhodobě zalehlé ucho.
Mezi nejčastější příčiny patří:
z rýmy nebo nachlazení – otok sliznic uzavře Eustachovu trubici
při angíně a infekcích horních cest dýchacích
zánět středního ucha
změny tlaku (letadlo, potápění)
ucpané ucho mazem
Pokud zalehlé ucho souvisí s rýmou, obvykle odezní po jejím zaléčení. V případě zánětu středního ucha je však nutné lékařské vyšetření.
V naší poradně s názvem EUSTACHOVA TRUBICE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela.
Prosim o radu,jiz 3 tydny mam po ryme zalehlé ucho ve kterem mi šumí.Byly mi nasazeny antibiotika a ucho nebylo píchnuté a ani nebolí
Nyní si do nosu kapu kortikoidní kapky a mam antihistaminika na splasknutí sliznice.Byl mi diagnostikovan tubotympanalni katar.Jsem uz zoufalá jelikoz nepociťuji zadné zlepšení.Za jak dlouho tyto potíže odezní?
Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Vlivem rýmy u vás došlo k ucpání eustachovy trubice, která odvodňuje střední ucho. Díky tomu se ve středním uchu hromadí tekutina, kterou vnímáte jako zalehlé ucho. Nyní musíte počkat, až se uklidní situace kolem mandlí, kde ústí eustachova trubice. Až mandle splasknou uvolní se ústí eustachovy trubice a začne skrze ní normálně odtékat přebytečná tekutina a vaše ucho se vrátí do normálu. To vše může trvat dlouho a bez léčby to může být klidně i měsíce. Naštěstí jste dostala léčbu, na zánět - antibiotika a na splasknutí antihistaminika. Možná vám ještě vložili do ucha longety napuštěné léčivým roztokem. Na podporu urychlení můžete používat žvýkačky, které podpoří častější polykání, což funguje jako masáž eustachovy trubice. Někdy mohou pomoci kapky nebo sprej na uvolnění ucpaného nosu. I když nebude nos ucpaný, může tento lék přimět tkáně kolem mandlí, aby splaskly a uvolnily eustachovu trubici. Kapky na ucpaný noc používejte výhradně podle přiloženého návodu.
Zalehlé uši vznikají na základě ucpání zevního zvukovodu mazovou (cerumenovou) zátkou, což je nejčastější příčina tohoto stavu. Ucho přitom nebolí. Potíže se řeší buď návštěvou ORL, kde zátku šetrně odstraní (propláchnutí uší), anebo ji můžete rozpustit sami pomocí kapek. Nejčastěji se pro tento účel používá ředěný peroxid vodíku z lékárny.
Další příčinou by mohl být tubární katar. To znamená slepení stěn trubice, která spojuje nosohltan se středním uchem ( Eustachova trubice). Tím se přestane při polykání vyrovnávat tlak středouší a okolí a uši jsou pak zalehlé. V tom případě by mohlo pomoci běžné dekongescens, které je obsaženo například v Paralenu plus, Coldrexu, Nurofenu a dalších produktech.
Méně pravděpodobná je příčina cévní nebo neurologická. Tu by odhalili specializovaní lékaři na ORL nebo v neurologické ambulanci. Tento stav se projevuje jako dlouhodobě zalehlé ucho. Zalehlé ucho od krční páteře je ojedinělým případem, ale může se vyskytnout.
V naší poradně s názvem ZKOUŠELA JSEM TU PODLE TOHO A NIC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martina.
Dobrý den může mi někdo poradit zkoušela jsem to tu podle toho jak udělat ale myslím si že mi to nepomohlo strašně mě svědí v uchu vždy si to vyčistit ale nic tam nemám mám čisté ucho ale strašně mě tam svědí ten bubínek nebo co to je mám strach zajít dochtorce že mi budou něco dělat totiž se bojím dochtorku
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Někdy se stane, že ucho je čisté a přesto svědí. To když se do ucha dostane infekce, která způsobí toto nepříjemné svědění. Svědění se pak zhoršuje po každém pokusu ucho vyčistit nebo ho poškrábat. Jestliže nepomáhá žádný z uvedených postupů, tak bude třeba ucho vyšetřit a zjistit pravý důvod svědění. Nejlépe to udělá lékař na oddělení ORL. Vyšetření nebolí a ani nehrozí žádné jiné nepříjemné léčebné postupy. Svědění po zákroku lékaře přestane většinou ještě ten den. Zastavte se na poliklinice v ordinaci ORL, tam vám rychle a bezbolestně pomohou.
Zalehnutí ucha vyvolává pocit tlaku a nepříjemného utlumení slyšitelnosti, případně šelesty. Zalehnutí v uších je způsobeno nerovnováhou mezi tlakem v ušní dutině a tlakem okolního prostředí, tedy tlakem atmosférickým. Tyto tlaky za normálních okolností reguluje Eustachova trubice, což je trubička spojující středoušní dutinu s nosohltanem a prostřednictvím nosu potom s okolním prostředím. Eustachova trubice musí být dobře průchodná a její ústí se musí správně otevírat, k čemuž dochází právě při polknutí. Polknutí proto snadno vyrovnává tlaky mezi oběma prostředími a zbavuje člověka krátkodobého zalehnutí uší, se kterým se setkáme třeba, když cestujeme letadlem nebo když se potápíme do větších hloubek. Pokud jsou uši zalehlé dlouhodoběji, svědčí to o zduření sliznice nosohltanu, které zamezuje Eustachově trubici se pravidelně otevírat (při každém polknutí).
Příčinami déletrvajícího pocitu zalehlého ucha mohou být:
Mazová zátka v uchu – ušní dutina produkuje ochranný ušní maz, který se může nadměrně nahromadit a „zašpuntovat“ tak ucho; nejlepším řešením je návštěva lékaře (viz léčba).
Zánět nosohltanu – jde o onemocnění začínající typicky bolestí v krku a přesouvající se postupně do nosu, kde se mění v rýmu; zánětem sliznice zduří a znemožňuje otvírání Eustachovy trubice.
Rýma – rýma je v podstatě také zánětem a je tudíž také provázena zduřením nosní sliznice; zalehnutí uší je při rýmě normální a většinou jej vyřeší vyléčení samotné rýmy.
Zánět středního ucha – je nebezpečný, protože hnis tvořený zánětem tlačí na ušní bubínek a může jej perforovat (protrhnout); je nutné co nejdříve navštívit lékaře na ORL.
Tubulární katar – specifický zánět Eustachovy trubice způsobující slepení jejích stěn a následně její neprůchodnost.
Alergie – při alergii také často vzniká rýma, která je příčinou zalehnutí v uších; nutná je léčba alergie na alergologii.
Ucho může být zalehlé i z neurologické příčiny, například při poškození sluchového nervu. To je už ale složitější diagnóza, která si vyžaduje zásah neurologa.
V naší poradně s názvem ZALEHLÉ UCHO SLAÉ SLYŠENÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Naďa Vaněčková.
Prosím o radu - večer jsem měla zalehlé pravé ucho,z ničeho nic, rýmu nemám a nic podobného.V noci jsem se vzbudila a na ucho jsem neslyšla. Mám se plašit a jet na pohotovost-bohužel je sobota- aby neřekli,že s každou drobností/říká se to jinak/ tam lidi lezou. Nebo mám počkat,že to odezní samo? Děkuji N.V.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Možná u vás došlo ke zduření nosní mandle, která blokuje eustachovu trubici, čímž může docházet k pocitu zalehlého ucha. Toto může samo odeznít, ale také nemusí. Na pohotovost s tím nemusíte, pokud pocit zalehlého ucha není navíc spojen s bolestí. Bude stačit, když se příští týden zastavíte v ordinaci ORL.
Eustachova trubice (tuba pharyngotympanica) nebo sluchová trubice (tuba auditiva (eustachii)) je trubice dlouhá asi 3,5–4,5 cm, která spojuje nosohltan a dutinu středního ucha a umožňuje tak vyrovnávání tlaku na obou stranách bubínku. Mohou jí, hlavně v dětském věku, pronikat záněty do středního ucha.
Ve svém příspěvku JAK SE LÉČÍ BELLOVA OBRNA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana K..
Dobrý den, mám obrnu levého lícního svalu se všemi příznaky, jak je uvádíte v diskusi. Trvá to právě 2 měsíce. Chodím na rehabilitace, ale stále se to hodně nelepší. Vzhled tváře je již lepší, ale mimika obličeje zůstává stále téměř nehybná. Mám k tomu ještě cukrovku II. stupně a je mi 67 let.
V mozkomíšním moku mi po lumbálce nic nezjistili, ani v krvi, proto mi bylo řečeno, že je to z průvanu. Stále mě ujišťovali, že je to v pořádku, že je to dlouhodobá záležitost, až teprve nyní další p. doktorka studovala mé výsledky, sdělila mi, že některé hodnoty, jako např. boreliózu, mám hraniční hodnoty, tak mne poslala na infekční, tam mi však bylo sděleno, že z hlediska infekčního je to všechno v pořádku, ale přesto mi byly naordinovány prášky na 20 dnů. A ještě mne p. doktorka z neurologie poslala i na magnetickou rezonanci, na kterou jsem pozvána na 17. 6. t.r. Kromě toho mi tato p. doktorka sdělila, že se již léčím dlouho (6 týdnů) a má strach, že mi to tak zůstane.
Já však doufám, že po rehabilitacích (cvičím i doma) a elektrostimulacích se mi obličej uzdraví.
Zdravím Jana K.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Marcela Hornichová.
Je mě 80 let s první obrnou jsem byla v nemocnici ( lumbalka, magnet.rezonance ) laboratoř Atd. Nic nezjistili, asi za rok jsem měla druhou no hrozný bolesti, za rok třetí, a teď mám čtvrtou. Bolí mě ucho, nemohu polknout, a hrozně mě brní celá hlava, a stálé něco píská, jídlo bez chuti, ochrnula mě noha, nestačím ráno dojít na wc. Říkám si proč mě to Bůh poslal. Není na to léku už jsem skusila všechno. Ty bolesti jsou k nevydržení a protože mám zasažené ucho, tak to se vám poruší stabilita chůze ucho udržuje rovnováhu těla takže nemůžete chodit ale vůbec….. padáte stále na záda a na zem jsem docela už potlučená. Bože můj prosím pomoz nám.
Intubace během operace je proces zavedení hadičky do dýchacích cest pacienta, obvykle ústy nebo nosem, aby mu pomohla dýchat během anestezie. Tento postup je běžný během celkové anestezie, protože použité léky mohou potlačit přirozené dýchání. Hadička, nazývaná endotracheální trubice, je připojena k ventilátoru, který dodává kyslík a pomáhá s vydechováním oxidu uhličitého. Intubace zajišťuje volné dýchací cesty a dostatečné okysličení během operace a používá se také v nouzových situacích, kdy pacient nemůže sám dýchat.
Proč je intubace během operace nutná
Celková anestezie
Anestetika mohou utlumit dýchací systém, což pacientům ztěžuje samostatné dýchání.
Ochrana dýchacích cest
Endotracheální trubice chrání plíce před sekrety a jinými tekutinami, proudícími přes hrtan během operace.
Umělá plicní ventilace
Ventilátor pomáhá udržovat správnou hladinu kyslíku a oxidu uhličitého v krvi.
Kritické situace
Intubace může být nezbytná k podpoře dýchání v nouzových situacích, jako je respirační selhání.
Postup intubace při operaci
1. Anestezie
Pacientovi je podána anestezie, buď intravenózně, nebo inhalací, k navození spánku a zablokování bolesti.
2. Zavedení trubice
Anesteziolog zavede endotracheální trubici do průdušnice (průdušnice).
3. Zajištění trubice
Trubice je zajištěna, obvykle lepící páskou, a připojena k ventilátoru.
4. Monitorování
Anesteziologický tým pečlivě sleduje pacientovo dýchání, hladinu kyslíku a další vitální funkce.
5. Vyjmutí
Trubice se vyjme, když se pacient začne probouzet a může sám dýchat.
Rizika a komplikace
Intubace je obecně bezpečná, ale mezi potenciální rizika patří:
Poškození hlasivek.
Krvácení.
Infekce.
Poranění krku nebo průdušnice.
Aspirace.
Poškození zubů.
Možnosti intubace
Neintubovaná anestezie
V některých případech lze použít neintubovanou anestezii, zejména u některých hrudních operací, ale nemusí být vhodná pro všechny pacienty.
Rychlá sekvenční intubace
Tato technika se používá v naléhavých situacích k rychlému zajištění dýchacích cest, často s použitím sedativ a paralytik.
Dětská intubace
Intubace u dětí vyžaduje menší vybavení a vyšší stupeň přesnosti kvůli jejich menším dýchacím cestám.
V naší poradně s názvem EUSTACHOVA TRUBICE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela.
Děkuji Vam za odpoveď.
Včera jsem byla opět na kontrole na ORL a tekutinu tam stale mam.Myslíte že bych si mohla okolí ucha nahřívat Soluxem?Pomohlo by to k uvolnění?Cítím že mam v dutinách stale rymu i když smrkat nejde..musim ji tzv.tahat do krku.Kloktam solný roztok a přitom mi v uchu lupe.Lekar mi ale nedoporučil nahřívat nad párou a na ten Solux jsem se nezeptala.uz dělam všechno možné...děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Nahřívání ucha, ale i dutin, infračerveným zářením bude ku prospěchu, protože zrychlí krevní oběh v nahřívané oblasti a to povede k rychlejší absorpci tekutiny ze středního ucha a z dutin. Na lepší odhlenění můžete použít ACC Long podle návodu. Tento přípravek rozpouští hleny nejen v plicích, ale i v dutinách a také ve středním uchu, což by mohlo pomoci v odvodu zadržované tekutiny ve středním uchu. Nyní je venku zima, proto pečlivě chraňte uši a krk před nachlazením. Často žvýkejte a občas si profoukněte nos a to tak, že zavřete ústa, nos si podržíte prsty zacpaný a mírně zatlačíte vydechovaný vzduch. Buďte trpělivá, časem to všechno přejde.
Pochva neboli vagína (latinsky: vāgīna) je část samičího pohlavního ústrojí u placentálů a vačnatců. Je to trubice vedoucí od dělohy k povrchu těla samice. Její hlavní funkce se naplňují při pohlavním styku, menstruaci a porodu. Ženská pochva je elastická trubice ze svalů, dlouhá 7–8 cm, přičemž přední stěna je o 2 cm kratší než zadní a průměr je kolísavý asi 3–5 cm. Spojuje vulvu na vnějšku s děložním hrdlem uvnitř. Končí klenbou poševní. Děložní hrdlo do pochvy ční shora. Když žena stojí vzpřímená, pochva směřuje nahoru dozadu. S dělohou svírá úhel asi 45°. Poševní vchod je na zadním konci vulvy, za ústím močové trubice. Nad pochvou je stydký pahorek. Poševní sliznice je silná 3–4 mm a má narůžovělou barvu, která však mění odstín v závislosti na fyziologických změnách; při menstruaci se mění na tmavě růžovou až červenou a při těhotenství na fialovou.
Pojem vagina se často používá pro vulvu, ale tento název je nepřesný, protože vagina jen ústí ve vulvě. Je to podobný vztah, jako kdyby se ústa nazývala hrdlem. Délka, šířka a tvar pochvy se mohou velmi měnit. Normálně je pochva uzavřená, její stěny se dotýkají. Při pohlavním styku se dokáže prodloužit a rozšířit, a to dvakrát až třikrát. Nejvíce se rozšíří při porodu, a to až tak, aby jí mohla projít hlavička novorozeněte. Lubrikaci (zvlhčení) pochvy, k níž dochází při sexuálním vzrušení a jež výrazně usnadňuje frikční pohyby, zajišťují Bartholiniho žlázy uložené nedaleko poševního vchodu a děložního hrdla. Samotné stěny pochvy žlázy neobsahují, ale hlen skrz ně prostupuje. Hlen může být bílý nebo žlutý, řídký nebo hustý. Před prvním pohlavním stykem je pochva panny chráněna panenskou blánou neboli hymenem.
V pochvě pohlavně dospělé ženy je kyselé prostředí, které ji chrání před infekcí. V pochvě se však nachází nesterilní prostředí, takže snaha o přehnanou nebo dokonce sterilní péči je zbytečná nebo dokonce škodlivá. Většinou je lépe (pro prevenci i léčbu) podpořit zdravou rovnováhu poševní flóry (například podporou laktobacilů) než usilovat o její celkové potlačení.
Součástí pochvy jsou žlázy nutné k její funkci:
Bartholiniho žláza – je umístěna po levé a pravé straně pod poševním vchodem;
Skeneho žlázy – jsou umístěny v horní stěně vaginy poblíž spodního konce močové trubice; ústí buď do močové trubice, nebo do vulvy poblíž otvoru močové trubice.
V naší poradně s názvem ROZSIRENI MOCOVE TRUBICE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hric Alexandra.
Chtěla jsem se zeptat, jak dlouho trva uzdravení neboli, kdy vse bude v normálu, po operativnim rozsireni mocove trubice..
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Do deseti dnů se spraví močení a bude bezbolestné, do třech týdnů až až jednoho měsíce byste měla být opět plně fit. Vše s podpůrnou léčbou antibiotiky.
Jacobsonova progresivní relaxace je dynamická relaxační technika, která má za cíl navodit celkové tělesné a duševní uvolnění. V této metodě se prolíná svalová relaxace s duševním odpočinkem. Duševní neklid, nervozita a stres se odrážejí na tělesném zdraví a způsobují svalové napětí, které se může projevovat například bolestmi zad či hlavy. Jacobsonova progresivní relaxace se využívá k tomu, abychom se nepříznivého svalového napětí rychle zbavili.
Jacobsonova progresivní relaxace funguje na principu systematického napínání svalů a jejich následného uvolňování. Tato svalová relaxace má kromě uvolnění také za cíl naučit vnímat, jak tělo funguje. Když se totiž naučíte vnímat svalové napětí v běžném životě, tak ho můžete hned odbourat a tím si ušetřit budoucí zdravotní problémy. Výhodou této relaxační metody je, že nemusíte chodit do žádných kurzů či skupinových lekcí a můžete cvičit sami doma, přičemž vám svalová relaxace zabere zhruba půl hodiny času. Její provedení je navíc jednoduché a svalová relaxace se dostavuje poměrně rychle.
Metoda je určena pro všechny dospělé i seniory, děti by však mohly mít problémy se soustředěním (navíc se u nich nepředpokládá takové stresové zatížení jako u dospělých). Progresivní svalová relaxace se nedoporučuje podstupovat pouze v případě, pokud jste myšlenkově či citově rozrušení. Základem cvičení je totiž psychický klid, který je nutný pro dokonalou svalovou relaxaci. Cvičte tedy v takovém čase a na takovém místě, abyste se nemuseli stresovat, že relaxaci kvůli dalším plánům nestíháte nebo že vás může někdo během cvičení vyrušit. Je také nevhodné, abyste cvičili hned po jídle – doporučuje se minimálně hodinová pauza.
V této technice jde o napínání a uvolňování svalů, cvičební poloha záleží čistě na vás. Někomu je příjemné při cvičení sedět na židli, jiný si naopak při hledání duševního i tělesného uvolnění lehne na záda. Relaxace by měla probíhat v klidném a tichém prostředí, pokud však máte problém s navozením psychického klidu, pusťte si například instrumentální relaxační hudbu.
Základní podmínkou, jak dosáhnout harmonizace celého organismu, je správné dýchání. To by mělo být uvolněné, klidné a nenucené. Tím pádem už samotné dýchání by mělo vaši mysl uklidnit a přinést příjemnou relaxaci. Dýchejte nosem a využijte celou kapacitu plic, abyste pocítili, jak vám vzduch naplňuje hrudník i břicho. Dech při cvičení nijak nezadržujte, vydechujte plynule a uvolněně. Za minutu by mělo dojít zhruba k 13–15 vdechům.
Dále je důležité správně napínat a uvolňovat jednotlivé svaly. Napínání by nikdy nemělo být křečovité, natož bolestivé! Mělo by být klidné a postu
Ve svém příspěvku DOMÁCÍ DESTILACE SILICE - RECEPT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarda.
K domácí destilaci silice potřebujete dvě varné baňky o obsahu 1000 ml, dále pak chladič, baňku na jímání destilátu 200 ml, skleněné trubice na propojení, alonž, dělící nálevku, stojany, svorky, držáky, síťky, kahany a hadičky.
Aparatura pro destilaci silice s vodní parou se skládá z vyvíječe páry, reaktoru, sestupného chladiče a cílové kádinky. Vyvíječ páry je tvořen frakční baňkou naplněnou 500 ml vody a v ústí také opatřenou svislou pojistnou trubicí. Ta má zabránit nasátí destilačního zbytku do vyvíječe páry při poklesu teploty a také výbuchu destilační aparatury při přehřátí. Pojistná trubice musí být dlouhá 40 cm. Z vyvíječe se pára vede do reaktoru, což je druhá frakční baňka, ve které je rozmixovaná máta s 80 ml vody. Spojovací trubička od vyvíječe páry musí končit u dna reaktoru, tak aby procházející pára byla přivedena pod hladinu směsi vody a drtě z máty. Z reaktoru je odpar dále veden do sestupného chladiče a nakonec do cílové kádinky. Na začátku destilace je vhodné předehřát kahanem i reaktor na teplotu varu. V průběhu destilace se pak už zahřívá k varu jen vyvíječ páry. Výsledný destilát se přelije do dělicí nálevky a po několika minutách stání se oddělí pravá domácí silice, která je v horní vrstvě.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Tonda.
Bylinky: Připravte si roztok z heřmánku, máty a řepíku. Tento roztok pravidelně kloktejte. Je vhodný i pro ty, kdo neradi kloktají jen se slanou vodou.
Inhalujte: Ideální je inhalace eukalyptového extraktu. Obecně všechny látky, které uvolňují dutiny v nose, by mohly pomoci i při bolestech uší.
Česnek: Zde platí osvědčený recept jako při bolesti zubů. Nakrájejte česnek, dejte jej do kapesníku a přiložte na ucho. Nejlépe je obklad před aplikováním nahřát.
Zahřátá sůl: Sůl zahřejte a dejte do papírového sáčku. Pak zabalte do ručníku a přiložte si ho k uchu. Sůl vydrží ohřátá dostatečně dlouho na to, aby bolest polevila.
Tvaroh: Na podobném principu funguje i tvaroh. Zahřátý ho naneste na kapesník a přiložte na ucho. Hlavu si převažte šátkem, aby byl tvaroh na svém místě. Nechte působit, dokud nevyschne (hodinku i déle).
Ledový obklad: Ten pomáhá především při zánětu středního ucha. Pomůže osvědčená kapsa s ledem, mražená zelenina, nebo alespoň studený navlhčený kapesník.
Olej: Ohřátý olej pomáhá také. Lehněte si na zdravé ucho a do toho bolavého nakapejte 3 kapky. Nejprve to bude lechtat, ale nechte, aby se kapky dostaly až dovnitř. Případně můžete do teplého oleje namočit vatovou tyčinku a dát ji do ucha, aby působilo teplo ještě o něco déle.
Ušní svíčky: Ty jsou účinné nejen při problémech s ušním mazem, ale i při problémech s pískáním či šumem v uších.
Kapky do uší: Vhodné kapky vám poradí lékař, případně i lékárník. Na některé z nich nepotřebujete předpis a jsou skutečně účinné. Je dobré kapat je na vatovou tyčinku, ne přímo do nitra ucha.
Petržel: Nať nadrobno nasekejte a zabalte do obvazu. Pak přiložte na ucho, zakryjte ručníkem a nechte působit.
Cibule: Jelikož má také antibakteriální účinky, protože obsahuje allicin, pomáhá podobně jako česnek. Stačí ji nahřát, přiložit v kapesníku na ucho a nechat působit.
V naší poradně s názvem AKUTNÍ CYSTITIDA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vladimír mikeš.
Sdělte mě prosím zda toto onemonění souvisí s možným pohlavním stykem s náhodným mužem
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Akutní cystitida, neboli zánět močových cest může souviset i se zmíněným pohlavním stykem. Častým původcem je právě bakterie, která se dostane do močové trubice při nechráněném orálním nebo análním sexu. Přitom člověk, se kterým byl pohlavní styk uskutečněn, nemusí být vůbec nijak nemocný. V krku i ve střevě zdravého člověka se nachází mnoho různých bakterií, které při vniknutí do močové trubice mohou způsobit zánět močových cest. Nyní je třeba, abyste se po dobu léčby zdržel nechráněného pohlavního styku a než doberete antibiotika, které vám předepsal váš lékař, tak se vyhněte fyzické námaze.
V naší poradně s názvem BÍLÝ VÝTOK Z MOČOVÉ TRUBICE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Igy.
Dobrý den,
s tímto výtokem a současně s pálením močové trubice při močení už nějakou dobu mám problém. Pálení asi závisí na tom, jak hodně piju a jak často chodím močit. Každopádně byl jsem na urologii, ale z moči se nenašlo nic a jediné, co mi paní doktorka doporučila bylo, že mám hodně pít a dala mi letáček na lék pro pomoc s infekcí, i když říkala, že nic takového nemám. Lék jsem si pořídil, ale problémy mám pořád stejné. Upozornil jsem i na to, že mám novou přítelkyni, ale že ta žádné problémy nemá a těsně před tím než jsme se poznali byla u své gynekoložky a byla v pořádku. Paní doktorka si mě vzala i na ultrazvuk, ale stěr už mi neudělala. Může se jednat o pohlavní nemoc, i když přítelkyni nic na gynekologii nenašli? Děkuji za radu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Stěr z močovodu dnes již plně nahrazuje laboratorní vyšetření moči. Pro vaši jistotu, že skutečně nejde o zánět močových cest, můžete navštívit druhého lékaře, tentokrát venerologa. Venerologie je obor kožního lékařství, který se specializuje na pohlavně přenosné nemoci. Když ani tam nenajdete příčinu svých problémů, tak potom zkuste koupit čerstvé brusinky a mixujte si je s vodou. Tento lahodný nápoj vám pomůže s pročištěním močových cest. Stačí je používat několikrát denně po dobu jednoho měsíce. Brusinky kupte ve velkém množství najednou (dvě kila), zmražte je, a pak je postupně spotřebovávejte.
Zánět středního ucha (Otitis media) je bolestivé onemocnění projevující se převážně u dětí. Rozlišujeme zánět akutní, trvající maximálně několik dní, a zánět chronický, který může trvat i podstatně déle. Akutní zánět středního ucha se často rozvíjí při infekcích horních cest dýchacích, projevujících se rýmou, kašlem, ale vzniknout může i za plného zdraví. První příznaky se projevují zpravidla v noci jako rychle nastupující bodavá bolest v jednom, případně v obou uších. Malé děti začnou hlasitě plakat a drží se za bolavé ucho. Postižené ucho je zalehlé a pacient má pocit, že na něj hůř slyší. Zánět středního ucha doprovází zvýšené teploty nebo horečky s celkovou únavou organismu, při horečkách se může objevit i zvracení či průjmy. Prudké bolesti jsou vyvolány tlakem nahromaděného hnisu a zanícením sliznic za bubínkem. Bubínek je charakteristicky vyklenutý ven, což pozná až lékař na ORL (ušní-nosní-krční oddělení). Zánět může probíhat i chronickou formou. Při chronickém zánětu středouší se však nevyskytují horečky ani prudká bolestivost, pacienti pociťují spíše pálení, svědění, šumění či praskání v postiženém uchu, stěžují si na nedoslýchavost a mají permanentní pocit zalehlých uší.
Jako první pomoc při zánětu středního ucha poslouží klasické léky proti bolesti (v podobě sirupů nebo čípků existují i vhodná analgetika pro děti), případně studený obklad na postižené ucho. V počátečních stadiích zánětu může lékař naordinovat antibiotika. Zánět středního ucha si však velmi často vyžádá akutní zákrok a je proto velmi častou příčinou příjmů na ORL pohotovosti. Pokud je bubínek tlakem hnisající tekutiny již značně vyklenut, provádí lékař takzvanou paracentézu – propíchnutí bubínku. Lékař při tomto zákroku protne tenkou jehlou ušní bubínek a odsaje hnis, který se ve středním uchu nachází. Samotné propíchnutí je značně bolestivé, avšak po odtečení hnisu následuje okamžitá úleva od bolesti.
Dle uvážení může lékař po tomto zákroku předepsat léčbu antibiotiky. Po zákroku je nutné udržovat zvukovod v čistotě, neboť ještě několik dní může z ucha vytékat zbytek hnisavé tekutiny. Do ucha se kape borová voda, po nakapání si pacient lehne na postižené ucho s kapesníkem tak, aby mohl sekret odtékat. Důležité je také udržovat volné dýchací cesty, tedy důsledně smrkat, případně kapat nosní kapky k jejich uvolnění.
Lék na uvolnění svalů na předpis obvykle nezačne působit okamžitě. První změny se většinou projeví během několika hodin, někdy až po první dávce večer.
V praxi je důležité počítat s tím, že cílem není úplné vymizení bolesti, ale snížení svalového napětí a umožnění pohybu. U části pacientů se efekt projeví rychle, u jiných až po 1–2 dnech. Pokud se ani po několika dnech stav nezlepšuje nebo se zhoršuje, je to signál, že příčina potíží nemusí být čistě svalová a léčba by se měla přehodnotit.
Proč mi lék pomohl jen první dva nebo tři dny?
Tento scénář je velmi častý a většinou znamená, že lék uvolnil svalový spasmus, ale neodstranil jeho příčinu. Úleva byla reálná, ale krátkodobá.
Jakmile se pacient vrátí ke stejnému zatížení, držení těla nebo pracovním návykům, svaly znovu reagují ochranným stažením. V takové situaci nepomůže zvyšování dávky ani prodlužování léčby. Klíčové je využít období úlevy k pohybu, rehabilitaci nebo změně režimu, jinak se potíže budou opakovat.
Je lepší brát lék ráno, nebo večer?
Ve většině případů se lék na uvolnění svalů užívá spíše večer, protože má tlumivý a uvolňující účinek, který může pomoci se spánkem.
Ranní užívání může být problematické u lidí, kteří potřebují plnou pozornost při práci nebo řízení. Pokud lék způsobuje ospalost, zpomalení reakcí nebo pocit „těžké hlavy“, večerní dávkování je bezpečnější volba. O konkrétním režimu by měl vždy rozhodnout lékař podle reakce pacienta.
Mohu lék kombinovat s ibuprofenem nebo jiným lékem proti bolesti?
Ano, kombinace myorelaxancia s lékem proti bolesti je v klinické praxi běžná a často účinnější než samotný lék.
Každý z těchto léků působí jiným mechanismem. Jeden snižuje svalové napětí, druhý tlumí bolest nebo zánět. Je však nutné dodržovat doporučené dávky a délku užívání. Dlouhodobé kombinace bez kontroly lékaře zvyšují riziko nežádoucích účinků, zejména u žaludku, jater a ledvin.
Pomůže lék na uvolnění svalů i při stresu a psychickém napětí?
Lék může krátkodobě snížit svalové napětí, které vzniká v souvislosti se stresem, ale neřeší samotnou psychickou příčinu.
U stresového napětí bývá efekt často jen dočasný. Jakmile stres přetrvává, svaly se znovu stáhnou. Dlouhodobě má větší význam práce s režimem, spánkem a psychickou zátěží. Lék může posloužit jako krátká pomoc, nikoli jako hlavní řešení.
Je bezpečné řídit auto při užívání těchto léků?
U většiny myorelaxancií existuje riziko snížení pozornosti, zpomalení reakcí a ospalosti, zejména na začátku léčby.
Proto se obecně doporučuje vyhnout se řízení alespoň v prvních dnech, dokud pacient neví, jak na
