ÚŽEH a nejen to vám přinášíme v tomto článku. Úžeh je stav vznikající přímým působením slunečních paprsků na nepokrytou hlavu, čímž dochází k přehřátí mozkových obalů a jejich překrvení. Kdežto hlavními příčinami úpalu jsou pobyt v horkém prostředí, dehydratace organismu či nesprávně zvolené oblečení. Dospělý sám sebe většinou ohlídá, dostatečně pije, když je horka moc, schová se do stínu, aby si organismus trochu odpočinul. Děti toto ale většinou nedokážou odhadnout.
Nebezpečí
Silná forma úžehu může způsobit zánět mozkových blan, či dokonce smrt. Úžeh vyžaduje okamžitou léčbu. Neléčený úžeh může poškodit mozek, srdce anebo ledviny. Poškození se zhoršuje, pokud se léčba odkládá.
U dětské populace jsou nejčastějšími pacienty novorozenci a děti mezi 4. a 5. rokem.
U kojenců, dětí a starších lidí hrozí vyšší riziko vzniku úžehu. Kojenci a děti jsou ohroženy, protože mají rychlejší metabolismus, navíc pocení není na takové úrovni jako u dospělých. Děti se také neumí postarat samy o sebe, proto je nutné, aby byli rodiče zejména v horkých dnech velice obezřetní a nepodceňovali možnost úžeh u dětí.
Starší osoby jsou náchylnější na úžeh, protože jejich kardiovaskulární systém není schopen zareagovat tak rychle na tepelné změny jako u mladých lidí. Vznik úžehu je ovlivněn i sníženou schopností pocení a sníženým vnímáním pocitu žízně.
Úžeh jen málokdy vede k trvalému poškození. Pro úplné vyléčení má však velký význam brzký příchod do nemocnice a okamžité řešení stavu pacienta.
V naší poradně s názvem ÚŽEH VYRÁŽKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petra.
Dobrý den, během dvou denního slunění, jsem měla vyrážku na dolní polovině zad a břicha. Byly to červené flíčky a taková krupička, pupínky s vodnatou špičkou. Druhý den v noci jsem zvracela a měla průjem. Další den vyrážka zmizela. Je možné, že souvisí se sluncem, nebo podobné vyrážky se vyskytují i u něčeho jiného. Nejsem na nic alergická.
Děkuji Vám za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Příčiny projevů na kůži jsou vždy těžko identifikovatelné. To, co popisujete může být solární ekzém, ale i akutní reakce na nějaký alergen třeba z vody při koupání nebo i z nějakého ovoce. Důležité je, že vyrážka zmizela. Dobré je pak místo s výsevem nevystavovat slunci po dobu dvou týdnů od zahojení.
Laikovi se úpal a úžeh u dětí mohou jevit jako jedno a totéž onemocnění, ale není to tak. Úpal může dítě dostat, i když ho úzkostlivě chráníme před sluncem. Úžeh vzniká kvůli přímému vystavení těla slunci. Rizikem je hlavně chybějící pokrývka hlavy. Pokožka na vrcholu hlavy je velmi tenká a krev proudící pod ní se tak snadno přehřeje a u malých dětí to platí dvojnásob. Děti do tří let by se na přímém slunci neměly objevovat vůbec. Škodí jim i obyčejné opalování. Starší děti pak musí mít vhodný klobouk nebo šátek, který je dobré čas od času namočit vlažnou vodou.
Úžeh se velmi často objevuje až po několika hodinách. Dítěti se tak neudělá špatně u rybníka nebo na hřišti, ale až poté, co přijde domů, nebo uprostřed noci, kdy se vzbudí s horečkou a nevolností.
Projevy:
vysoká teplota (i nad 40 °C)
zrychlený tep
malátnost
apatie
nevolnost
zvracení
trnutí šíje
dezorientace
Úžeh u dětí patří mezi život ohrožující stavy a neobejde se bez konzultace s lékařem. Není třeba ihned dítě vozit na pohotovost, vyžádejte si telefonickou konzultaci na nejbližší dětské pohotovosti. Dítě zároveň pečlivě ochlazujte – omývejte ho vlažnou vodou a přikládejte studené obklady na krk, zápěstí a kotníky. Snažte se také, aby hodně pilo. Doba trvání stavu je individuální a záleží na dehydrataci dítěte. Na pití se doporučuje – pokud ji dítě pozře – osolená voda, ale mnohem lépe se osvědčily rehydratační roztoky z lékárny. Pokud se vám dítě nepodaří k pití přinutit (třeba proto, že je příliš apatické), je nutné ho dopravit k lékaři a nechat zavést infuzi. Hospitalizace obvykle netrvá déle než 24 hodin a dítě se po ní zotavuje velmi rychle. Nezapomeňte, že děti do šesti let mají nárok na přítomnost rodiče v nemocnici, která je hrazena pojišťovnou.
Úpal a úžeh mají jedno společné, většinou k nim můžete přijít v horkém počasí. Jde však o dvě různá onemocnění.
Úpal lze charakterizovat jako přehřátí organismu a selhání vlastní tělesné termoregulace. Riziko vzniku úpalu roste při teplotách nad 35 stupňů, zejména při zvýšené vlhkosti.
Úžeh si přivodíte po dlouhém pobytu na přímém slunci. Zejména, když se nechráníte pokrývkou hlavy. Infračervená složka slunečního záření proniká kůží, podráždí mozek a mozkové pleny. Čím intenzivnější je záření, tím dříve si úžeh můžete přivodit.
Úpal vzniká následkem pobytu v horkém, silně nevětraném prostředí, kdy tímto mechanismem dochází k celkovému přehřátí organismu. Naproti tomu úžeh je stav vznikající přímým působením slunečních paprsků na nepokrytou hlavu, čímž dochází k přehřátí mozkových obalů a jejich překrvení. Hlavními příčinami úpalu je pobyt v horkém prostředí, dehydratace organismu či nesprávně zvolené oblečení. Příčina úžehu spočívá v dlouhodobém pobytu na otevřeném slunci bez ochrany. Jeho typickými příznaky jsou: snížení krevního tlaku (hypotenze), tachykardie (zrychlení srdeční frekvence, pulsu), bolesti hlavy, zmatenost, eventuálně až ztráta vědomí, nevolnost na zvracení a zvracení, svalové křeče, šokový stav, suchá kůže a žádný pot, zvýšená teplota nebo horečka, červené zbarvení kůže (erytém).
Úžeh od úpalu se někdy může lišit také tím, že příznaky přicházejí s určitým zpožděním (obvykle v noci po denním slunění).
Úpal nebo úžeh, tak tyto zdravotní komplikace si mnoho lidí plete, možná i proto, že se často vyskytují společně. Pomůckou pro jejich rozlišení může být následující zjednodušení: slunce sežehne hlavu, následuje tedy úžeh; na úpal ale stačí cokoli, co „pálí“, tedy i teplý vzduch.
Pro vznik úžehu je bezpodmínečně nutné sluneční záření, zatímco úpal může zjednodušeně řečeno vzniknout i v příliš přetopené tmavé místnosti anebo v extrémně vlhkém prostředí.
Senioři a novorozenci jsou na úžeh náchylnější. Novorozenci a kojenci nemají ještě plně vyvinuté termoregulační mechanismy, u starších osob se podílejí na zvýšené míře rizika přidružená onemocnění (cukrovka, nemoci srdce a plic), užívání léků a zpomalená termoregulace.
Některé léky ovlivňují schopnost organismu reagovat na teplo. Je třeba si dávat pozor na užívání léků, které zužují cévy, na léky na krevní tlak, léky, které podporují vylučování sodíku a vody, ale také na antidepresiva.
Obézní osoby jsou vystaveny vyššímu riziku, neboť větší vrstva tělesného tuku zpomaluje výdej tepla z organismu. Úplně zdravý člověk si může přivodit úžeh, pokud vykonává nadměrnou fyzickou práci v extrémních teplotních podmínkách.
Úžeh jen málokdy vede k trvalému poškození. Pro plné vyléčení má velký význam včas poskytnutá první pomoc a následný brzký příchod do nemocnice. Pokud nebyla první pomoc při úžehu postiženému poskytnuta neprodleně, může ve vážných případech dojít až k poškození orgánů nebo k úmrtí.
Při průjmu je nutné doplňovat tekutiny a chladit organismus.
Úžeh je přehřátí mozku, které vzniká dlouhotrvajícím působením slunečního záření. Stane se tak, když člověk tráví příliš mnoho času na slunci bez dostatečné ochrany – pokrývky hlavy. Tím dochází k podráždění mozku a mozkových blan. Působením slunečních paprsků se tělo přehřeje. Pocením pak z těla odchází voda a dochází k dehydrataci. Úžeh se může projevit až s několikahodinovým zpožděním. Úžeh může být podpořen také přílišným oblékáním, nadměrnou konzumací jídla a pitím alkoholických nápojů. Zvracení je průvodním příznakem úžehu.
Nejčastější příznaky:
bolesti hlavy
závratě
zvracení
zarudlá a horká kůže, ale i spálená kůže
zmatení, dezorientace
zvýšené pocení, zrychlený tep
hukot v uších
záblesky před očima, poruchy vidění
křeče
velká žízeň a projevy dehydratace (sucho v ústech, ospalost, neklid, tmavá moč)
Úžeh lze klinicky rozdělit na námahový a klasický (nenámahový).
Námahový úžeh – vysoká teplota, nadměrné pocení, které se objeví po fyzické námaze při pobytu na slunci. Samotnému úžehu často předcházejí bolesti břicha, svalové křeče, nevolnost, průjem, zvracení, závratě nebo zhoršené dýchání, zimnice z přehřátí. Tento typ úžehu nejčastěji postihuje mladé sportovce (především fotbalisty), kteří své tréninky nepřerušují ani ve velmi horkých letních dnech.
Klasický úžeh– jde o klasický typ úžehu, který vzniká při dlouhém pobytu na přímém slunci.
První pomoc při zimnici z přehřátí spočívá v doplnění tekutin a chlazení kůže mokrými obklady.
Léčba zahrnuje rychlé zchlazení a standardní postupy:
tělesná teplota musí být okamžitě snížena;
pacient by měl být přesunut do chladné a stinné místnosti;
mohou se použít aktivní metody chlazení – koupel ve vlažnější vodě, pozor na moc studenou vodu, ta může pacienta uvést do šoku;
Úžeh je typický při pobytu na přímém slunci, kdy si v postatě neuvědomujeme, že jsme vystaveni slunečnímu záření a ultrafialovým paprskům. Při letním úžehu dochází ke kombinaci zmíněného přímého oslunění a k přehřátí organizmu. Pokud se navíc ještě nechráníme ochrannými faktory, tak na pokožce dochází k zarudnutí, jakoby spálení pokožky.
Jak je zde popsáno, tak hlavním rozdílem mezi úpalem a úžehem je, že úpal může vzniknout i ve stínu při nadměrném horku (třeba i v sauně). Naproti tomu úžeh vzniká výlučně jen z přehnaného slunění v létě na přímém slunci.
Úžeh vzniká přehřátím způsobeným přímým účinkem slunečních paprsků především na hlavu, která není kryta žádnou pokrývkou. Úžeh obvykle vzniká ve spojitosti s úpalem, ale zde je přímo drážděn a poškozen mozek se svými obaly. Příznaky jsou podobné jako u úpalu: bolesti hlavy, závrať, zmatení, zvracení. Objevuje se ale také spálená kůže vlivem slunečního záření. Často se příznaky úžehu objeví až několik hodin po vystavení slunci, zpravidla až po opuštění nepříznivého prostředí a po částečném odpočinku organismu, například v noci po slunění a podobně. Jen občas se mohou dostavit i křeče a bezvědomí. Poněvadž se jedná o závažnou poruchu termoregulace, je jasné, že rychleji jsou postiženy děti, především kojenci, jejichž termoregulace sama o sobě není ještě dokonalá a dostatečná.
Úžeh je onemocnění způsobené přímým působením slunečních paprsků na hlavu. Vzniká při pobytu na slunci bez pokrývky hlavy, přičemž při prudkém slunečním záření stačí i velmi krátká expozice. Následně dochází k podráždění a přehřátí mozku a mozkových blan. K úžehu dojde většinou ve spojení s úpalem, liší se však časovým zpožděním propuknutí potíží. Po dni stráveném sluněním v noci propukají podobné příznaky jako u úpalu, navíc se přidává i ztuhnutí šíje. Těžké případy mohou vést k otoku mozku až smrti.
Prevencí je pokrývka hlavy, dostatečná hydratace organismu, a je-li možno, tak časté ochlazování koupáním či sprchováním. Postiženého úžehem přeneseme do chladnější místnosti a podáváme obklady a dostatek tekutin. Při závažnějších projevech je nutné vyhledat lékaře.
Doba trvání je různá, pokud se stav do dvou dnů nezlepší anebo přetrvávají obtíže, doporučuje se hospitalizace, kde se pomocí infuzního roztoku dodají chybějící tekutiny. Úžeh u dětí může provázet i průjem.
Nejsme-li schopni stav zvládat, voláme zdravotnickou pomoc 155!!!!!
V případě úžehu je nejdůležitější postiženého ochladit, dostat ho ze slunce, ochlazovat hlavu studenými obklady a podávat dostatečné množství tekutin. V případě vážného stavu pacienta je třeba přivolat lékařskou pomoc. Doba trvání úžehu je různá, pokud se stav do dvou dnů nezlepší anebo obtíže přetrvávají, doporučuje se hospitalizace.
První pomoc při úžehu:
Při podezření na úžeh musíte postiženého dostat ihned do stínu a chládku.
Vysvlečte postiženého z šatů, položte jej a podložte mu hlavu, vhodná je i poloha v polosedě.
Pokud je to možné, osprchujte postiženého vlažnou vodou.
Není-li možná koupel ani sprcha, omývejte kůži postiženého houbou namočenou ve vodě.
Pacienta přitom ovívejte, dojde k urychlení ochlazování.
Přikládejte chladné obklady hlavy, lze použít i led.
Na rozproudění krevního oběhu silně třete ruce i nohy.
