Čaj z rýmovníku tlumí bolest hlavy, uvolňuje ucpané nosní dutiny při rýmě a účinkuje při kašli. Čaj je vhodné připravovat z čerstvých listů.
Čaj z rýmovníku
Postup: Natrhejte a omyjte čerstvé lístky. Na přípravu čaje do jednoho hrnku postačí jeden list rostliny, listy jsou totiž vcelku velké a jejich aroma i obsah látek jsou dostatečné. Zalijte horkou vodou a nechte několik minut louhovat, poté může okamžitě popíjet. Čaj krásně voní. Trápí-li vás chrapot nebo kašel, oslaďte si jej medem a brzy se vám uleví.
Užívání
Rýmovník má schopnost zlepšovat zdraví pokožky, detoxikovat tělo, ochránit nás před nachlazením, ulehčit od bolesti spojené s artritidou, zmírnit stresové napětí a úzkosti, navíc působí jako prevence některých druhů rakovin a optimalizuje zažívání. Nejvyhledávanější částí této rostliny jsou listy. Ty se dají používat k ochucení masa a zeleninových pokrmů. Sušené listy jsou vhodné do polévek či dušeného masa, sušení je ale velkým problémem. Éterické oleje extrahované z listů se dají použít k ošetření kůže. V místnosti, kde se rostlina nachází, se prokazatelně lépe dýchá. Silice, které se z rýmovníku odpařují, odpuzují mouchy, komáry, moly, mšice a jiný hmyz.
Pro děti
Pokud děti trápí nachlazení, bolesti v krku, ucpaný nos nebo zánět vedlejších nosních dutin, můžete jim z listů uvařit čaj. Sloučeniny obsažené v bylince silně podporují vykašlávání a vylučování hlenu z dýchacích cest. Čaj také stimuluje pocení, což pomáhá odstranit toxiny přes kůži a urychlit proces obnovy. Rýmovník může pomoci zlepšit imunitní systém tím, že zabrání bakteriím a jiným patogenům v jejich rozvoji v trávicím traktu. Rýmovník lze využít i zevně na štípance. Bylinka obsahuje protizánětlivé sloučeniny, které mají schopnost snížit zarudnutí a otok, a zároveň eliminují svědění a podráždění.
Pro dospělé
Dospělí mohou rýmovník využít na rýmu, na bolesti krku, stačí jen rozžvýkat jeho listy. Dalším využitím rýmovníku je použít bylinky k ošetření pleti. Rýmovník dokáže vyléčit ekzém či psoriázu.
Esenciální olej z rýmovníku zlepší průběh artritidy, což může být důležité pro sportovce nebo osoby s osteoporózou, kteří podstupují pravidelnou zátěž kloubů a kostí.
Rýmovník obsahuje kyselinu askorbovou, která posiluje imunitní systém, zatímco kartenoidy a vitamín A zlepšují zdraví očí. Snižují oxidační stres v očích a zabraňují makulární
Rýmovník se používá na léčbu dýchacích problémů nejen u dětí, funguje stejně dobře i u dospělých. K uvolnění intenzivní vůně stačí list rýmovníku promnout v ruce (vůně je cítit i bez promnutí, ale po něm se rostlinné aroma zvýší). Všeobecně se doporučuje inhalovat látky z lístků rýmovníku při rýmě i nachlazení. Rýmovník pomáhá také na astma, kdy se doporučuje lístky ponořit do nádoby s vodou a nechat je v noci na topení, aby se po celou noc postupně uvolňovala vůně z této rostliny. Rýmovník je dobré mít doma v místnostech, kde se lidé často pohybují, protože rýmovník neustále uvolňuje slabou vůni a díky tomu se v nich lépe dýchá.
Rýmovník se používá nejen na rýmu, ale i třeba na bolest hlavy, horečku, kašel, nachlazení i zánět průdušek. Pomoci může třeba odvar z jednoho (čerstvého!) lístku rýmovníku. Účinky má prý rýmovník i na léčbu žaludečních křečí, vysokého krevního tlaku, ledvinových a žlučníkových kamenů, kolik, průjmů i otoků. Výluh z listů této rostliny může posloužit i k léčbě oděrek, spálenin i záděr u nehtů. Při léčbě rýmy není ale vždy potřeba louhovat list rýmovníku, obvykle stačí třeba jen list rýmovníku uštípnout a čichat k němu, nos se tak stejně dobře uvolní. Navíc list rýmovníku neuvadá hned, chvíli to trvá, a tak list déle vydrží. Stejně tak se dá dětem před spaním "potřít" polštář rozdrceným lístkem rýmovníku, aby se jim v noci lépe dýchalo (nebo prostě jen ho položit vedle jejich hlavy). Některé maminky potírají dětem i trička jako takovou prevenci, když jdou do školky. Stejně tak může rýmovník sloužit jako domácí repelent (proti hmyzu stačí rýmovník, jako odpuzovač koček a psů je vhodnější plectranthus caninus), anebo koření v kuchyni.
Ve svém příspěvku SAZENICE RYMOVNIKU PURPUROVÉHO KOUPIT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivana Ďurana.
Chtěla bych koupit sazenici rymovniku purpurového, ale nemohu ji někde sehnat poradíte? Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Pavlina.
Dobry den, rymovnik sazenice sice nemam, ale mohu Vam nabidnout už zakořeně sazeničky dovezene přímo z Mexica. V připadě zajmu mi napište na email valentovap@seznam.cz.
Mast z rýmovníku se používá k léčení modřin, ran a popálenin.
Recept
Ingredience: 200 g rostlinného tuku, 10 listů rýmovníku
Postup: Tuk se rozehřeje při teplotě zhruba 110 °C, přidají se čerstvé listy rýmovníku a za stálé teploty se nechá směs louhovat 2 hodiny za občasného promíchání. Poté se tuk s listy dá do chladu na 24 hodin a následně se celý proces louhování ještě jednou zopakuje. Mírně vychlazenou, ale stále tekutou mast je třeba přecedit přes plátno a nalít do nachystaných nádob.
V naší poradně s názvem RÝMOVNÍK PRO DĚTI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jitka.
Dobrý den, chtěla bych se zeptat, jak staré děti mohou využívat sirup z rýmovníku? Všude uvádíte, že je pro děti vhodný, ale nedočetla jsem se od kolika let popř. měsíců.
Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Rýmovník můžete podávat dětem starších 12 měsíců. Pro malé děti ve věku rok a více se rýmovník dává žvýkat jako celý list přímo do úst. Také se s úspěchem aplikuje jako čaj z rýmovníku, kdy se do vroucí vody o objemu 2 hrnků dají 4 lístky rýmovníku a vše se vaří do doby, než se vyvaří polovina vody. Pak se nechá trochu vychladnout, osladí se medem a nechá se dítěti popíjet.
Sirup z rýmovníku je lahodný a můžete jej přidávat do čaje nejen jako prevenci, ale i sladidlo. V podstatě ho můžete používat jako klasický med, takže kromě teplých nápojů také jen tak na pečivo nebo do obilných kaší.
Rýma, zvýšená teplota, kašel a nachlazení nejsou jediné potíže, proti kterým rýmovníkový sirup využijete. Pomáhá také například při bolestech hlavy a pomůže odbourat potíže zažívacího traktu.
Recept
Ingredience: 35 lístků rýmovníku, 1 granátové jablko, 1 pomeranč, 1 citron, 1 kg cukru (lze použít i třtinový), voda
Postup– den první: Minimálně 24 hodin musíme nechat očištěné rýmovníkové lístky louhovat. Vložíme je do hrnce, přidáme plátky ovoce, nejlépe v bio kvalitě, a vše zalijeme vroucí vodou tak, aby bylo všechno dokonale ponořeno. Hrnec zakryjeme čistou utěrkou a necháme v pokojové teplotě louhovat klidně i 2 dny.
Postup – den druhý: Z hrnce odstraníme lístky i ovoce nebo celé přecedíme. Přidáme cukr a zahříváme a mícháme tak dlouho, dokud se zcela nerozpustí. Pak ztlumíme plamen a pozvolna za občasného míchání necháme sirup zredukovat, abychom dostali hustější konzistenci světle měděné barvy. Mějte na paměti, že po zchladnutí sirup ještě dost zhoustne. Horký sirup ihned plníme do menších, pokud možno ještě horkých skleniček, pevně uzavřeme a necháme vychladnout dnem vzhůru.
Tip: Sirup je opravdu výborný a jistě se po něm zapráší i u vás doma, doporučujeme ho uchovávat na chladném místě. Pokud neseženete granátové jablko, můžete použít půl hrnku sušené moruše nebo třeba plodů z černého bezu, jeřabiny nebo arónie.
Užívání
Sirup můžete užívat jako prevenci nebo i jako lék po lžičkách.
Toto přírodní antibiotikum můžete i inhalovat, protože ulevuje od bolestí v krku a od ucpaného nosu. V listech jsou obsaženy rostlinné vonné oleje thymol a karvakrol. Lístky stačí mnout v ruce a čichat k nim. Na noc si dejte větvičku pod polštář.
K výrobě masti z rýmovníku je potřeba asi 20 - 30 středních lístků rýmovníků, 200 g tuku (například vepřové sádlo, nebo vhodný je i kokosový tuk). Nejprve si zahřejeme tuk a do něj se přidají natrhané lístky z rýmovníku. Je potřeba udržovat stálou teplotu tuku a lístky v něm nechal asi dvě hodinu luhovat. Během těch dvou hodin je třeba občas tuk promíchat. Po dvou hodinách je třeba tuk odstavit a nechat vychladnout. Po vychladnutí vložíme tuk s lístky rýmovníku do lednice asi na dvacet čtyři hodin. Další den se opět tuk přivedeme k varu a celý postup se opakuje. Po zchladnutí (ještě by měl být vlahý) tuk přecedíme a vzniklou mast slijeme do skleniček. I mast se musí skladovat v chladu. Mast je vhodná pro dospělé i pro děti. Používá se k promazávání hrudníku (problémy s průduškami) i k mazání nohou (nachlazení). Může se používat i při vysušené kůži, kožních zraněních i lehkých popáleninách. Mast by se měla aplikovat maximálně dvakrát denně.
K přípravě sirupu z rýmovníku za studena je potřeba asi 30 listů z rýmovníku, cukr krupice, 1 pomeranč a 1 citrón. Nejprve si připravíme nádobu, v níž bude sirup z rýmovníku uskladněný. Nádoba musí být suchá a čistá. Do nádoby se dá nejprve vrstva cukru, pak vrstva nakrájeného citrónu, pomeranče a rýmovníku. Tyto vrstvy se pořád střídají, dokud není nádoba plná. Poslední musí být vždy vrstva cukru. Nádobu je potřeba pořádně uzavřít a uskladnit na nějakém chladném a temném místě na několik týdnů. Po celou dobu je potřeba obsah kontrolovat, a když se promění v "kaši", tak se nádoba otevře a její obsah se přecedí přes plátno do čistých sklenic. Sklenice se znovu uzavřou a skladují se znovu skladu. Snad není potřeba zdůrazňovat, že pokud se ve sklenici objeví plíseň, nesmí se sirup konzumovat.
V naší poradně s názvem RÝMOVNÍK UČINKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Gabriela.
Nikde jsem se nedočetla, jak dlouho louhovat listy rýmovníku pro přípravu čaje. Je pouze uvedeno pár minut, což matematicky jsou 2 minuty. To se mi zdá trochu málo. Děkuji za upřesnění.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Nejlepších zdravotních účinků rýmovníku dosáhnete, když utrhnete přímo z rostliny čtyři lístky, které v hmoždíři rozdrtíte na kaši a pak je dáte do kastrolku s vroucí vodou a necháte 4 minuty mírně vřít. Po uplynutí této doby tekutinu přeceďte a oslaďte medem. Takto po staletí připravovali čaj američtí indiáni.
Tinktura z rýmovníku se užívá při rýmě, nachlazení, k posílení imunity nebo jako prevence astmatu.
Recept
Ingredience: 500 ml 80% alkoholu, 20 listů z rýmovníku
Postup: Alkohol nalijeme do nádoby a přidáme čerstvě otrhané listy z rýmovníku. Nádobu zakryjeme utěrkou a dáme do tmavé místnosti louhovat. Doba louhování trvá cca 3 měsíce. Každý den bychom měli tinkturu promíchat. Pokud listy začnou hnědnout, tak je okamžitě odstraníme. Hotovou tinkturu slijeme do čisté nádoby a konzumujeme.
Užívání
Tinktura se užívá 3x denně po 10 kapkách, které se přidávají do smoothie, čaje nebo šťávy.
Sušení rýmovníku je obtížné. Opravdu jej dostatečně neusušíte ani v sušičce na ovoce. Jeho listy jsou velmi dužnaté. Ve srovnání s jinými bylinami trvá sušení listů rýmovníku velmi dlouhou dobu, někdy se to dokonce úplně nepodaří.
Čaj z rýmovníku tlumí bolest hlavy, spouští se po něm rýma a účinkuje při kašli.
Čaj je vhodné připravovat z čerstvých listů. Rýmovník je totiž opravdu šťavnatý a plný vody a dalších látek, a tak je velmi náročné jej usušit. Ve srovnání s jinými bylinami trvá sušení listů rýmovníku velmi dlouhou dobu, někdy se to dokonce úplně nepodaří. Pokud si tedy chcete připravit čaj z rýmovníku, natrhejte a omyjte čerstvé lístky. Na přípravu čaje do jednoho hrnku postačí jeden list rostliny, listy jsou totiž vcelku velké a jejich aroma i obsah látek jsou dostatečné. Zalijte horkou vodou a nechejte několik minut louhovat, poté může okamžitě popíjet. Čaj krásně voní. Trápí-li vás chrapot nebo kašel, oslaďte si jej medem a brzy se vám uleví.
Léčivou částí je list. Při rýmě je dobré vdechnout vůni z lístků rozemnutých v dlani. Odvar z 1 listu rýmovníku na 200 ml vody se popíjí při vysokém tlaku, horečnatých stavech, jaterních chorobách, astmatu, kašli, křečích zažívacího traktu, cholesterolu a srdečních potížích. Výluh z rýmovníku lze použít na drobné ranky a spáleniny, urychluje hojení, odstraňuje ledvinové a žlučové kameny.
Rýmovník navíc z místnosti, ve které je pěstován, odhání svým aromatem (jako meduňka s mátou dohromady) hmyz, působí například proti komárům, mouchám nebo molům.
Bylinu je možné také využívat v gastronomii, ačkoliv se na ni často zapomíná. Používá se především při pečení jehněčího nebo hovězího masa, je ideální také pro přípravu marinády. Obecně lze rýmovník používat všude tam, kde se běžně využívá šalvěj. Zvláštní vůně i chuť mohou výsledný pokrm zajímavým způsobem ozvláštnit.
Rýmovník je šťavnatý a plný vody, takže je velmi náročné jej usušit. Ve srovnání s jinými bylinami trvá sušení listů rýmovníku velmi dlouhou dobu, někdy se to dokonce úplně nepodaří.
Ingredience: 20–30 středních lístků rýmovníku, 200 g tuku (nejlepší je vepřové sádlo nebo kokosový tuk)
Postup: Tuk rozehřejte a přidejte do něj čerstvě natrhané lístky rýmovníku. Udržujte stálou teplotu a nechte asi dvě hodiny luhovat. Občas promíchejte. Pak odstavte, nechte vychladnout a na čtyřiadvacet hodin uložte do lednice. Druhý den znovu rozehřejte a postup zopakujte. Nechte trochu vychladnout, ještě vlažné pak přeceďte a mast slijte do připravených nádobek či skleniček. Skladujte v chladu.
I sirup z rýmovníku je lehké si doma připravit (spousta lidí sirup vyrábí, když se rýmovník rozroste). K jeho výrobě je potřeba asi 40 středních lístků, 1 kg cukru krupice (případně třtinového cukru, co komu vyhovuje), 1 pomeranč, 1 citron, asi 1 l vody.
Nejprve si omyjeme pomeranč a citron (když není pomeranč, mohou se použít třeba jen citróny, nebo třeba granátové jablko) a pak obě ovoce i s kůrou nakrájíme na plátky. Omyjeme si i lístky rýmovníku, a pak je nasypeme do hrnce. Přidáme k nim plátky exotického ovoce a vše zalijeme horkou vodou. Lístky i ovoce musí být ve vodě ponořené. Hrnec pak přiklopíme pokličkou a vše se nechá asi čtyřiadvacet hodin (klidně i jednou tolik) vyluhovat. Po vylouhování je potřeba výluh pořádně přecedit a pak ho znovu přivést k varu. Až při snížení teploty vsypeme cukr a za občasného míchání se sirup vaří tak dlouho, dokud nezíská měděný odstín a nezačne zlehka houstnout. Doporučuje se trochu sirupu lžičkou kápnout na čistý talířek, pokud drží kapka tvar, tak je potřeba přestat sirup vařit (sirup houstne i po zchladnutí). Ještě než sirup zcela zchladne, musí se přelít do skleniček, v nichž bude uchováván. Skleničky musíme pevně zavřít a otočit je dnem vzhůru. Sirup je nejlepší uchovávat v temnu a v chladu. Sirup se užívá po lžičkách, dávkování je individuální. Použití sirupu může být i prevencí před onemocněními.
Tepelně upravený sirup má delší dobu trvanlivosti než sirup vyrobený za studena.
Tato bylina je velmi užitečná při léčbě bolestí v krku, při otoku a zánětu dutin, protože obsahuje sloučeniny, které působí jako silný expektorant. To znamená, že usnadňuje odstranění vazkého sputa z dýchacích cest.
Vzhledem k tomu, že má antimikrobiální povahu, brání bakteriím a dalším patogenům v jejich usazování a rozvoji v traktech.
Pomáhá také posilovat imunitní systém.
Artritida
Listy rýmovníku obsahují sloučeniny, které jsou bohaté na omega-6 mastné kyseliny, jako je kyselina gama-linolenová.
Je známo, že kyselina gama-linolenová snižuje artritidu tím, že brání degeneraci kloubů.
Tato bylina je užitečná pro pacienty trpící osteoporózou nebo sportovce, kteří mají pravidelnou zátěž na kosti a klouby.
Vitamíny v rýmovníku
Rýmovník obsahuje vysoké množství vitaminu C, jenž posiluje imunitu.
Vitamín A a karotenoidy v něm přítomné zlepšují zrak, snižují oxidační stres a zabraňují makulární degeneraci.
Zlepšuje zdraví ledvin
Jelikož je rýmovník přírodní diuretikum, je účinný při čištění tělních toxinů a stimuluje močení. Také vytlačuje z těla množství přebytečného tuku, soli a vody a tím udržuje správnou funkci ledvin a lymfatického systému.
Syndrom dráždivého tračníku
Ve starověku byla tato bylina používána k léčbě žaludečních nevolností.
Podle současných poznatků je to užitečná bylina pro léčbu syndromu dráždivého tračníku, protože zklidňuje zánět žaludku a zlepšuje trávení.
